Specifika motivačních a instruktáţních postupů dentální hygieny u různých věkových kategorií pacientů. Absolventská práce

Transkript

1 Specifika motivačních a instruktáţních postupů dentální hygieny u různých věkových kategorií pacientů Absolventská práce Tereza Maxová Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeţí 6 Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka Vedoucí práce: Ing. Petra Melounová Datum odevzdání práce: Datum obhajoby: Praha 2019

2 Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracoval a samostatně a všechny pouţité prameny jsem uvedl a podle platného autorského zákona v seznamu pouţité literatury a zdrojů informací. Praha Podpis

3 Děkuji Ing. Petře Melounové za odborné vedení absolventské práce a její cenné rady při zpracování této práce.

4 Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeţí 6. Podpis

5 ABSTRAKT Maxová Tereza Motivační a instruktáţní postupy dentální hygieny u různých věkových kategorií pacientů Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeţí 6 Vedoucí práce: Ing. Petra Melounová Absolventská práce, Praha: VOSŢ a SZŠ, 2019 Absolventská práce se zabývá problematikou motivačních a instruktáţních postupů dentální hygieny různých věkových skupin pacientů. Úvodní kapitola teoretické části obsahuje popis dutiny ústní, zubů a parodontu. Další kapitola se zaměřuje na zubní mikrobiální povlak a nejčastější onemocnění parodontu, které povlak způsobuje. Následující část seznamuje čtenáře s mechanickými a chemickými prostředky určenými k domácí ústní hygieně. Mechanické pomůcky jsou popsány a doplněny indikacemi a vhodnými technikami čištění. Dále jsou popsány různé druhy chemických přípravků, kde je věnována pozornost především jejich sloţení. Další kapitola popisuje různé věkové skupiny z hlediska vývojové psychologie. V závěru teoretické části jsou uvedeny principy správné motivace a instruktáţe vztaţené k jednotlivým věkovým skupinám pacientů. V praktické části je populace rozdělena do pěti skupin dle věkových kategorií. Pomocí anonymního dotazníkového šetření je zjišťován vztah populace k orálnímu zdraví a také způsoby motivace a instruktáţe, se kterými se dotazovaní setkali v rámci návštěv odborných pracovišť či díky dalším edukačním prostředkům. V další kapitole praktické části je kaţdá věková skupina reprezentována jednou kazuistikou. Výsledky kazuistických studií podporují významnost správně vybraných motivačních a instruktáţních postupů, které jsou klíčové k dosaţení efektivní léčby. Klíčová slova: dentální hygiena, motivace a instruktáţ, mechanické a chemické dentální pomůcky, věkové skupiny

6 ABSTRACT Maxová Tereza Specifics of Dental Hygiene Instruction and Motivation in the Patients of Different Age Groups Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeţí 6 Tutor: Ing. Petra Melounová Graduate work, Praha: VOSŢ a SZŠ The graduate work deals with the issues of motivation and instruction of dental hygiene in patients of different age groups. The introductory chapter of the theoretical part is focused on the description of the oral cavity, teeth and periodontium. The following chapter deals with dental microbial plaque and the most common periodontal diseases, which dental plaque can cause. Next chapters introduce various types of mechanical and chemical dental aids for individual oral hygiene. The mechanical aids are described and supplemented with their indications and appropriate techniques for use. For chemical aids, attention is paid to their ingredients and composition. A special chapter describes different age groups in terms of developmental psychology. The theoretical part is concluded with a list of the basic principles of proper motivation and instruction related to each age group. In the practical part, the population is divided into five groups according to their age. Using an anonymous questionnaire for each age group in this graduate work, the attitude to oral health and the perception of motivational and instructional methods of the patiens provided to them by stomatology experts or other educational means, was examined. In the practical part, there are also five case studies from each age group. These case studies support the importance of choosing the right motivational and instructional approach to achieve effective treatment. Key words: dental hygiene, instruction and motivation, mechanical and chemical dental aids, age groups

7 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Dutina ústní Anatomie dutiny ústní Předsíň ústní Vlastní dutina ústní Anatomie zubů Sklovina ( ) Zubovina (dentin) Cement (cementum) Zubní dřeň (pulpa dentis) Anatomie parodontu Dáseň (gingiva) Periodoncium (ozubice) Cement (cementum) Alveolární kost Chrup Dočasný chrup Stálý chrup Onemocnění parodontu Příčiny parodontopatií- zubní plak Tvorba zubního plaku Příčiny parodontopatií- zubní kámen Plakem podmíněná gingivitis Parodontitis Pomůcky individuální orální hygieny... 20

8 3.1 Mechanické dentální pomůcky Klasický manuální zubní kartáček Elektrický zubní kartáček Jednosvazkový kartáček Mezizubní kartáček Zubní nit Mechanické doplňky ústní hygieny Chemické dentální pomůcky Zubní pasta Ústní vody Fluoridové přípravky Vývojová psychologie Perinatální období, novorozenecké, kojenecké, batolecí období Předškolní období Školní věk Období dospívání Dospělost Stáří Motivace Metody motivace Motivační rozhovor Instruktáţ Instruktáţní metody Instruktáţní postupy Péče o dutinu ústní u jednotlivých věkových skupin Prenatální období Kojenecké období Batolecí období... 45

9 7.4 Předškolní období Mladší školní věk Starší školní věk Dospělí Senioři PRAKTICKÁ ČÁST Cíl práce Pracovní hypotézy Metodika šetření Analýza výzkumu Výsledky dotazníkového šetření Dotazník 0 6 let Dotazník mladší školní věk Dotazník starší školní věk Dotazník dospělí Dotazník senioři Kazuistiky Kazuistika č Kazuistika č Kazuistika č Kazuistika č Kazuistika č DISKUSE ZÁVĚR Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam pouţité literatury a zdrojů Seznam příloh... 90

10 ÚVOD V absolventské práci se zabývám motivačními a instruktáţními postupy dentální hygieny. Toto téma jsem si vybrala, protoţe ve většině odborných zařízení, která jsem navštívila při odborné praxi, se na kvalitní motivaci a instruktáţ nekladl dostatečný důraz. Jsem přesvědčena, ţe kvalitní informovanost, důkladná motivace a instruktáţ individuálně přizpůsobená pacientovi je nejdůleţitějším způsobem, jak přesvědčit pacienta ke spolupráci a tak zlepšit stav jeho orálního zdraví. Cílem teoretické části je popsat anatomii dutiny ústní, zubů a parodontu a věnovat se zubnímu plaku a parodontopatiím, které plak způsobuje. Značná část práce je věnována popisu, indikacím a kontraindikacím jak mechanických, tak chemických prostředků pro individuální orální hygienu. Dále se zaměřuji na charakteristiku různých věkových skupin z hlediska vývojové psychologie a na motivaci a instruktáţ. Správně motivovaný a instruovaný pacient je nejdůleţitějším krokem k docílení pozitivních změn v oblasti orálního zdraví. Cílem praktické části je zjistit pomocí dotazníků informovanost ohledně orálního zdraví u populace rozdělené do pěti věkových kategorií. Dále je v absolventské práci zahrnuta kazuistika z kaţdé věkové skupiny, která je zaměřena na předpoklad, ţe správně zvolená motivace a instruktáţ je klíčová k udrţení optimálního orální zdraví. 10

11 TEORETICKÁ ČÁST 1 Dutina ústní 1.1 Anatomie dutiny ústní Ústní dutina se z anatomického hlediska dělí na dvě části: předsíň ústní (vestibulum oris) a vlastní dutinu ústní (cavum oris proprium) (1) Předsíň ústní Předsíň ústní je prostor štěrbinovitého tvaru podkovovitého charakteru, zevně je ústní předsíň ohraničena rty (labia oris) a tvářemi (bucca oris). Vnitřní ohraničení představují horní a dolní zubní oblouky (arcus dentalis superior et inferior) a dásňové výběţky (processus alveolares). Zuby a dásňové výběţky tvoří hranici mezi předsíní a vlastní dutinou ústní (1) Vlastní dutina ústní Vlastní dutina ústní je ohraničena zubními oblouky a dásňovými výběţky, strop dutiny je tvořen tvrdým a měkkým patrem (palatum durum et palatum molle). Na konci měkkého patra nalezneme kuţelovitý výběţek čípek (uvula). Ohraničení dutiny ústní u vchodu do hltanu tvoří patrové oblouky (arcus palatini) a mezi oblouky jsou uloţeny patrové mandle (tonsilae palatinae). Přechod mezi dutinou ústní a hltanem tvoří hltanová úţina. Spodina dutiny ústní je tvořena převáţně svaly jazyka (1,2). 1.2 Anatomie zubů Zuby se vyvíjí z ektodermu a ektomezenchymu zárodečných listů. Zuby slouţí k úchopu, dělení, rozmělňování potravy a také k tvorbě řeči. Lidský chrup se skládá aţ z 32 zubů stálého chrupu a 20 zubů u dočasného chrupu. Podle tvaru se zuby dělí na řezáky (dentes incisivi), špičáky (dentes canini), třenové zuby (dentes premolares) a stoličky (dentes molares). Na 11

12 zubu rozeznáváme korunku, krček a kořen. Zub se skládá celkem ze čtyř následujících tvrdých tkání sklovina, zubovina, cement a zubní dřeň (1,2,7). Obrázek 1: Popis zubu a parodontu. Zdroj: vlastní Sklovina ( ) Sklovina je nejtvrdší tkání v lidském těle. Pokrývá celou korunku zubu, je bílé, naţloutlé nebo namodralé barvy. Strukturu skloviny tvoří sloupečky sklovinných prizmat, které probíhají od dentinosklovinné hranice aţ k povrchu skloviny a zapadají do sebe (1,7,13) Zubovina (dentin) Dentin tvoří hlavní stavební část zubu, je součástí kořene i korunky. Je to naţloutlá pojivová tkáň, která je měkčí neţ sklovina. Zubovina vzniká činností buněk zubní dřeně odontoblastů. Odontoblasty vysílají výběţky směrem k povrchu zubu Tomesova vlákna. Dentin existuje ve 3 formách primární dentin se vytváří od ukončení vývoje zubu, sekundární dentin během ţivota redukuje dřeňovou dutinu, terciární dentin (irregulární, obranný) se tvoří v místech dráţdění zubní dřeně (1,7,13). 12

13 1.2.3 Cement (cementum) Cement je naţloutlá tkáň podobná hutné kosti, která kryje krček a kořen zubu a je velmi chudá na kostní buňky. Cement je tvořen buňky cementoblastů. V oblasti krčku je vrstva cementu tenká, směrem ke kořenu se však rozšiřuje. Cement slouţí k ukotvení parodontálních vazů, které drţí zub pevně v kostním lůţku (1,7,13) Zubní dřeň (pulpa dentis) Zubní dřeň je narůţovělá, měkká, vysoce citlivá tkáň, která vyplňuje dřeňovou dutinu zubu. Skládá se z řídkého bohatě vaskularizovaného vaziva. V tomto vazivu se nachází nervová vlákna a krevní i mízní cévy. Mezi hlavní funkce zubní dřeně patří regenerace dentinu, výţiva zubu, transport informací do centrálního nervového systému a imunitní ochrana zubu (1,7,13). 1.3 Anatomie parodontu Parodont je závěsný aparát zubu. Je to tkáň, která upevňuje a fixuje zub v jeho pozici. Vzniká při prořezání zubu a zaniká po jeho ztrátě. Parodont se skládá z následujících částí- dáseň, periodoncium, cement a alveolární kost (13) Dáseň (gingiva) Gingiva, jeţ je součástí mastikační sliznice, pokrývá alveolární výběţek. Zdravá gingiva má růţovou barvu, tuhou konzistenci a spontánně nekrvácí. Za fyziologických podmínek gingiva sleduje průběh cementosklovinné hranice. Z anatomického hlediska se dělí na dvě části marginální neboli volnou gingivu a připojenou neboli alveolární gingivu (1,7,13). Marginální (volná) gingiva zasahuje od svého okraje do úrovně dna dásňového ţlábku, tvoří koronární pokračování připojené gingivy a nemá pevný podklad. Zdravá marginální gingiva nasedá v krčkové oblasti na korunku zubu a u kaţdého zubu vytváří dásňový ţlábek. V mezizubních prostorech vytváří volná gingiva interdentální papily, které vyplňují mezizubní prostor (1,13). 13

14 Připojená (alveolární) gingiva je část gingivy od mukogingivální hranice (hranice mezi gingivou a alveolárním výběţkem) aţ po dno gingiválního sulku (sulcus gingivae). Je spojena s kostí, je nepohyblivá vůči podkladu a na jejím povrchu můţeme najít tzv. stippling (dolíčkování) (1,13). Gingivodentální spojení (attachment) se nachází na dně gingiválního ţlábku. Je tvořeno spojovacím epitelem, který sestává z mnoha vrstev rychle regenerujícího nerohovějícího epitelu. Fyziologická hloubka tohoto ţlábku u zdravého parodontu je od 0,5 3 mm. Obsahem dásňového ţlábku je gingivální tekutina výpotek krevní plasmy z cév gingivy. U zánětlivých procesů v oblasti parodontu se tento ţlábek prohlubuje a mnoţství gingivální tekutiny se zvětšuje, můţeme pak mluvit o vzniku parodontálního chobotu (1,13) Periodoncium (ozubice) Periodoncium neboli ozubice je soubor závěsných vazů, které zajišťují spojení zubu s okolními strukturami, je tvořeno vysoce specializovanými fibroblasty. Tyto vazy vyplňují většinu prostoru periodontální štěrbiny, zbývající prostor zaujímá řídké vazivo. Periodoncium je tkáň velmi přizpůsobivá a adaptabilní, spolu s alveolární kostí je schopná reagovat na fyziologické síly (ţvýkání, řeč) a přizpůsobit se jim. Dle lokalizace se tyto vazy dělí na mnoho skupin (13, 4) Cement (cementum) Cement kořene anatomicky patří k zubu, funkčně je však součástí parodontu (1) Alveolární kost Alveolární kost je funkční kost, která společně s periodonciem a cementem vytváří vlastní stabilizační celek zubu. Povrch alveolárního výběţku je tvořen kompaktní kostí. Kompaktní kost je v oblasti kořenového hrotu zubu perforovaná pro průchod cév a nervů. Pod kompaktní kostí se nachází kost spongiózní s kostní dření. Kost alveolárního výběţku nebývá rovnoměrně vyvinuta, ve frontálním úseku je obvykle slabší neţ v úsecích distálních. Zubní lůţka jsou od sebe oddělena interdentálními septy alveolární kosti. U vícekořenových zubů 14

15 jsou to septa interradikulární. Remodelace kostních lůţek v průběhu ţivota s přibývajícím věkem je fyziologická (13,14). 1.4 Chrup Chrup neboli dentice je označení pro soubor zubů ukotvených v horní a dolní čelisti. Rozlišujeme chrup dočasný a stálý (2) Dočasný chrup Zárodky dočasných neboli mléčných zubů se zakládají v zubní liště jiţ od 6. týdne nitroděloţního vývoje. Jejich mineralizace probíhá od 5. měsíce nitroděloţního vývoje a pokračuje aţ do narození. Erupce dočasného chrupu začíná většinou od 6. měsíce věku a končí v 3. roku dítěte. Nejčastěji prořezávají do dutiny ústní nejdříve zuby v dolní čelisti, později pak v čelisti horní. Kompletní dočasný chrup by tak měl obsahovat 20 zubů 4 řezáky, 2 špičáky a 4 stoličky v jedné čelisti (1,2). Tabulka 1: Prořezání dočasných zubů horní a dolní čelisti Maxilla Mandibulla Zub Doba prořezání Zub Doba prořezání 1. 7,5. měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc měsíc Stálý chrup Prenatálně se tvoří základy stálých řezáků, špičáku a 1. moláru. Základy ostatních stálých zubů- premoláry a 2. a 3. moláry se vytvářejí aţ postnatálně. Mineralizace stálého chrupu 15

16 probíhá také postnatálně. Přibliţně mezi 5. a 8. rokem dítěte dochází k resorpci kořene, který je časem zcela odbourán, korunka se eliminuje z dásně a následně prostor dočasných zubů zaujímají stálé zuby. Toto období, které trvá přibliţně od 5. do 13. roku nazýváme jako období smíšeného chrupu. Výjimku tvoří třetí moláry ( zuby moudrosti ), jejich erupce je u kaţdého člověka individuální, objevuje se v rozmezí od 18 do 30 let věku nebo je tato skupina zubů zaloţena v redukovaném počtu, v některých případech tyto zárodky nejsou zaloţeny vůbec. Kompletní stálý chrup by měl obsahovat 32 zubů 4 řezáky, 2 špičáky, 4 třenové zuby a 6 stoliček v jedné čelisti (1,2). Tabulka 2: Prořezávání stálých zubů horní a dolní čelisti Maxilla Zub Doba prořezání Zub Mandibulla Doba prořezání let let let let let let let let let let let let let let 16

17 2 Onemocnění parodontu Onemocnění, která postihují buď část parodontu (dáseň) nebo celý parodont, se nazývají parodontopatie. Příčiny parodontopatií se dělí na místní a celkové. Nejrozšířenější jsou zánětlivé parodontopatie vyvolané místním působením mikrobiálního zubního plaku (15). 2.1 Příčiny parodontopatií- zubní plak Zubní plak je definován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka sestávající z velkého množství bakterií usazených v makromolekulární matrix bakteriálního a slinného původu (Kilian, 2012). Mikrobiální zubní povlak je nejčastější příčinou onemocnění parodontu. Sloţení zubního plaku závisí na jeho lokalizaci a stáří. Nejčastěji obsahuje zbytky potravy, odloučené epitélie, odumřelé mikroorganismy, proteiny ze slin, bakterie a jejich produkty. Plak ulpívá relativně pevně na povrchu zubu a lze jej odstranit pouze mechanicky. Z topografického hlediska rozlišujeme zubní plak supragingivální, subgingivální, koronální a fisurální (2,15) Tvorba zubního plaku Rozeznáváme dvě stádia tvorby zubního plaku, a to časné stádium tvorby plaku a stádium zrání plaku. Několik sekund po vyčištění se na povrchu zubu tvoří orální film zvaný pelikula. Pelikula chrání sklovinu a také má také důleţitou funkci při remineralizaci skloviny. Pelikula také ovlivňuje adhezi ústních mikroorganismů a slouţí jako substrát pro kolonizaci mikroorganismů. Pelikula je jiţ od 2 hodin po vyčištění kolonizována bakteriemi v předurčeném pořadí. Nejprve jsou to G+ koky jako Streptococcus sanguis a Streptococcus mitis, které jsou schopny adherovat k zubní plošce. Následuje další postupné osidlování bakteriemi. Po 7-14 dnech má plak větší rozmanitost druhů bakterií a niţší organizovanost. Tato bakteriální kolonizace je závislá na dalších faktorech jako jsou vlastnosti ústního prostředí, imunitní reakce lidského organismu, způsob výţivy a úroveň hygieny dutiny ústní (7,15). 17

18 2.2 Příčiny parodontopatií- zubní kámen Zubní kámen vzniká mineralizací zubního plaku. Zubní kámen je nosič plaku, ztěţuje provádění ústní hygieny a má negativní účinky na dáseň. Z topografického hlediska rozlišujeme zubní kámen supragingivální a subgingivální. Supragingivální zubní kámen pokrývá povrchu korunek zubů, je ţlutavě bílý, po účinku chromatogenních látek se můţe zbarvit do tmavší barvy. Predilekční místa vzniku supragingiválního zubního kamene nacházíme v oblasti vývodu velkých slinných ţláz, tedy ve frontálním úseku u dolních řezáků a bukálně u prvních horních molárů. Subgingivální zubní kámen se nachází pod úrovní dásně, nejčastěji v parodontálních chobotech. Je zabarven hnědě aţ černě kvůli odbouranému hemoglobinu v krvi (1,2,7). 2.3 Plakem podmíněná gingivitis Plakem podmíněná gingivitis je nejčastější onemocnění dásní, způsobené bakteriální mikroflórou zubního plaku. Ve většině případů je tedy příčinou nedostatečná ústní hygiena. Nejčastěji se jedná o generalizovaná postiţení gingivy, která je zarudlá, edematózní, mírně bolestivá či nebolestivá a krvácí při sondáţi nebo spontánně. Edém gingivy můţe způsobovat vznik nepravých parodontálních chobotů, kdy jde o zduření marginální gingivy, ale nedochází k postiţení dentogingiválního uzávěru. Plakem podmíněná gingivitis je negativně ovlivňována hormonální nerovnováhou během puberty, gravidity, dále gingivitis můţe dosáhnout závaţnějšího průběhu během pouţívání různých léků nebo při celkových onemocněních. Neléčený zánět dásní přechází v parodontitidu (1,2,5,7,15). 2.4 Parodontitis Je zánětlivé, infekční, bakteriálními produkty indukované onemocnění všech komponent parodontu gingivy, periodoncia, cementu a alveolární kosti. Je to onemocnění, které na rozdíl od plakem podmíněné gingivitis, přesahuje dentogingivální uzávěr. Mezi 3 hlavní známky parodontitis (parodontologické trias) řadíme plakem podmíněnou gingivitis, pravé parodontální choboty a resorpci kosti alveolárního výběţku. Další moţné projevy parodontitis jsou foetor ex ore, parestezie gingivy, obnaţování povrchu kořene, zvýšená pohyblivost zubu, změna polohy zubů, pocit nejistého skusu, hnisavá exsudace z chobotů, lokální parodontální 18

19 absces, pulpoparodontální postiţení a jako terminální stádium je definována eliminace zubu (1,2,16). 19

20 3 Pomůcky individuální orální hygieny Pomůcky dentální hygieny rozlišujeme na mechanické a chemické. o Mechanické dentální pomůcky mají za úkol odstranit zubní plak z povrchu zubů mechanicky (mluvíme tak o různých druzích kartáčků- klasické, elektrické, mezizubní, jednosvazkové, kartáčky speciální na čištění protéz a ortodontických aparátů, dále pak zubní nitě, škrabky na jazyk a zubní párátka). o Chemické dentální pomůcky slouţí pouze jako doplněk pomůcek mechanických a nemohou nikdy zcela nahradit jejich funkci (mluvíme tak o zubních pastách, ústních vodách, gelech a tabletách). 3.1 Mechanické dentální pomůcky Klasický manuální zubní kartáček Klasický zubní kartáček je základní pomůckou pro mechanické odstraňování zubního plaku. Zubní kartáček má dvě části: rukojeť, která slouţí pro uchopení a manipulaci s kartáčkem a hlavici, která je osazena vlákny. Velikost hlavice by měla záviset na věku pacienta. Do hlavice kartáčku jsou pevně zasazeny svazky syntetických (nylonových) vláken. Existují kartáčky se zaoblenými konci nebo kónickými vlákny. Kónické vlákno bývá tvrdší, ale lze s ním lépe vyčistit mezizubní prostor a dásňový ţlábek. Nejefektivnější umístění vláken v hlavici je tzv. multi tufted uspořádání, kde je pracovní část hlavice tvořena přibliţně 40 svazky vláken, které probíhají ve 3 4 řadách vedle sebe. Tyto svazky jsou od sebe vzdáleny přibliţně 2 mm. Dalším důleţitým parametrem při výběru správného kartáčku je jeho tvrdost. Ta je dána průměrem vláken, délkou, hustotou a způsobem osazení hlavice kartáčku a je označena v názvu výrobku ultrasoft, supersoft, soft, medium, hard. Tvrdá vlákna kartáčku se nedoporučují kvůli moţnosti poranění tvrdých a měkkých zubních tkání (gingivální recesy, klínovité defekty). Rukojeť kartáčků se v dnešní době přizpůsobuje tak, aby pacienty vedla ke správnému úchopu kartáčku při čištění (4,7). 20

21 Obrázek 2: Manuální zubní kartáček. Zdroj: vlastní Pouţití Obrázek 3: Porovnání kartáčku s rovně zastřiţenými a kónickými vlákny. Zdroj: vlastní Zubní kartáček se obvykle pouţívá spolu se zubní pastou. Zubní kartáček by se měl měnit při známkách opotřebení nebo po prodělání nemoci. Zuby by se měly čistit do té doby, dokud nejsou po přejetí jazykem zcela hladké. Existuje více metod pouţití zubního kartáčku (4). Foneho metoda Tuto metodu čištění pouţíváme při skousnutí zubů hrana na hranu. Vlákna měkkého zubního kartáčku jsou postavena v pravém úhlu k dlouhé ose zubu. Čistíme oba zubní oblouky zároveň, pouţíváme velké krouţivé pohyby k vyčištění celé vestibulární plochy zubů. Po vyčištění vestibulárních ploch se otevřou ústa a vyčistí se horní a dolní zuby orálně. Nevýhodou této metody je poměrně nedostatečné vyčištění gingiválního ţlábku. Tuto metodu díky své jednoduchosti indikujeme především dětem nebo lidem se sníţenou manuální zručností. Foneho metodu neindikujeme pacientům s klínovitými defekty, kvůli moţnému zhoršení těchto stavů (4,15). Obrázek 4:Rotační (Foneho) technika čištění. Zdroj: vlastní 21

22 Bassova intrasulkulární metoda Jedná se o nejpouţívanější a nejefektivnější metodu čištění zubů. Nazýváme jí téţ metodou intrasulkulární, jelikoţ při správném pouţití zaručuje odstranění zubního plaku i z gingiválního ţlábku. Kartáček se přiloţí pod úhlem 45 k povrchu zubu, polovina vláken kartáčku spočívá na zubním povrchu a polovina vláken je přiloţena ke gingivě, přičemţ vlákna směřují do gingiválního sulku. Pod mírným tlakem pomocí jemných krouţivých pohybů odstraňujeme zubní plak. Opakujeme alespoň 10x pro kaţdý segment pokrytý zubním kartáčkem, posuneme se o zub dále a opakujeme. Orální plochy se čistí stejně jako vestibulární, ve frontálních úsecích kartáček orientujeme dlouhou osou vertikálně. Okluzní plošky čistíme horizontálním pohybem od zadních úseků k předním úsekům chrupu. Tato metoda je doporučována pro většinu pacientů při léčbě zánětu dásní, parodontitidy a během léčby ortodontickým aparátem. Nevýhodou této metody můţe být časová náročnost a také moţné poškození dásně při pouţití nadměrného tlaku nebo nevhodně zvoleného zubního kartáčku (4,15). Obrázek 5: Bassova technika čištění. Zdroj: vlastní Modifikovaná Stillmanova technika Tato metoda čištění je řazena mezi techniky stírací, kdy je plak stírán směrem od dásně ke kousací plošce. Vlákna kartáčku se přiloţí na připojenou gingivu pod úhlem 45 a vlákna kartáčku jsou poté vedena vertikálním pohybem od dásně k incizní hraně zubu. Těmito stíracími pohyby čistíme zub ze všech stran. Okluzní plošky čistíme horizontálními pohyby. Stillmanova metoda se doporučuje u pacientů s gingiválními recesy. Nevýhodou je nedostatečně odstraněný subgingivální plak (4,15). 22

23 Obrázek 6: Modifikovaná Stillmanova technika čištění. Zdroj: vlastní Chartersova metoda Hlavní princip této metody vibrační pohyb, který provádíme tak, ţe vlákna zubního kartáčku nasměrujeme k zubní korunce pod úhlem 45 směrem k okluzní plošce. Tato technika se také přezdívá jako od bílého k červenému. Tuto metodu indikujeme pro zručné pacienty s onemocněním parodontu, hyperplazií gingivy nebo po chirurgických operacích (4,15). Obrázek 7: Chartersova technika čištění. Zdroj: vlastní U těchto všech metod nesmíme zapomenout na čištění okluzních plošek, které čistíme buď horizontálními nebo krouţivými pohyby (4,15) Elektrický zubní kartáček Původně byly elektrické zubní kartáčky vynalezeny pro mentálně či fyzicky postiţené, ale v současnosti jsou čím dál tím víc vyuţívány i zdravými pacienty. Pro správné pouţití elektrického kartáčku je nutná instruktáţ pacienta. Nesprávné pouţití či pouţívání v kombinaci s abrazivními pastami můţeme mít negativní účinek na měkké i tvrdé tkáně. Stejně tak nesprávné pouţívání můţe sníţit efektivitu čištění. V dnešní době nalezneme na trhu mnoho elektrických kartáčků, mohou být vybavené časovačem, senzorem tlaku nebo moţností propojení s mobilní aplikací. Hlavním rozdílem se mezi kartáčky nabízeným na trhu 23

24 je především druhem pohybu, který vykonává hlavice kartáčku. Na dnešním trhu rozlišujeme dvě hlavní kategorie kartáčků: rotačně oscilační a sonické (7,8). Obrázek 8: Tělo elektrického kartáčku. Zdroj: vlastní Oscilačně rotační kartáčky fungují na principu půlrotačního pohybu oscilace (stírání) a jemných pulzačních pohybů (narušení plaku). Tyto kartáčky mají nejčastěji kulatou hlavici (8,20). Obrázek 9: Hlavice oscilačního kartáčku. Zdroj: vlastní Pouţití Hlavicí rotačního kartáčku čistíme kaţdý zub zvlášť, přičemţ by se vlákna kartáčku neměla dostat do kontaktu s gingivou, aby se předešlo případnému poškození gingivy (20). Sonické kartáčky fungují na principu vysokofrekvenčního stírání ve vertikálním směru. Vlákna rozkmitaná vibrací kartáčku vytvoří dynamický proud směsi vody, slin a zubní pasty. Dochází tak ke kombinaci stíravého pohybu- podobného jako při správném pouţití manuálních kartáčků- a k silnému proudění tekutiny- cirkulaci. Tyto kartáčky mají různě velkou oválnou hlavici, která se podobá hlavici klasických manuálních kartáčků. Sonické kartáčky jsou šetrné k tvrdým i měkkým zubním tkáním (8). Obrázek 10: Hlavice sonického kartáčku. Zdroj: vlastní 24

25 Pouţití Vlákna sonického kartáčku jsou přiloţena pod úhlem 45 směrem ke gingivě jak je tomu u Bassovy metody. Kaţdý úsek je čištěn 3-4 sekundy. S kartáčkem se nevykonává ţádný pohyb, jen se plynule a postupně přechází na další úseky (8) Jednosvazkový kartáček Jednosvazkový kartáček je také znám pod názvem solo kartáček. Tento kartáček je tvořen jedním svazkem syntetických vláken. Délka vláken můţe být různá. Funkce jednosvazkového kartáčku je čistit kaţdý zub zvlášť. Indikujeme ho k dočišťování všech ploch zubů, obzvláště pak u pacientů s anomálií zubů, fixními ortodontickými aparáty, implantáty, můstky a také na dočišťování špatně přístupných míst (distální plochy posledních molárů). Při této technice se vlákna dostanou částečně i do dásňového ţlábku. Tato technika čištění je sice časově náročná, ale velice efektivní pro odstraňování zubního plaku (1,7). Pouţití Obrázek 11: Jednosvazkový kartáček. Zdroj: vlastní Solo kartáček se pouţívá bez zubní pasty. Při solo technice čištění se vlákna kartáčku přikládají přibliţně pod úhlem 30 k aproximálním plochám zubů. Kartáček pak provádí malé vibrační pohyby bez velkého tlaku a současně kopíruje linii gingivy. Hlavice by při čištění měla být souběţná s dlouhou osou zubu (7). Obrázek 12: Směr vedení kartáčku při solo technice čištění. Zdroj: vlastní 25

26 3.1.4 Mezizubní kartáček Mezizubní neboli interdentální kartáček je pouţíván k odstranění mikrobiálního plaku z interdentálních prostorů a je nezbytnou součástí správné orální hygieny kaţdého pacienta. Je vţdy první volbou při čištění mezizubních prostor. Nutné však je, aby jeho velikost do jednotlivých mezizubních prostor doporučil zubní lékař nebo dentální hygienistka. Při pouţívání nesprávné velikosti je efektivita čištění velmi malá (1,9). Mezizubní kartáček se skládá ze dvou částí z rukojeti a pracovní části, která se zavádí do mezizubního prostoru. Pracovní část kartáčku je tvořena jádrem a vlákny. Jádro mezizubního kartáčku je vyrobeno z kovu, ale na trhu lze najít i kartáčky s jádrem potaţeným gumou. Vlákna mezizubního kartáčku jsou upevněna v kovovém jádru a jejich úkolem je narušování mikrobiálního plaku v mezizubním prostoru. Tato vlákna jsou syntetická a mohou se lišit délkou, tvrdostí a hustotou. Vlákna kartáčku mají buď cylindrický nebo kónický tvar. Rukojeť mezizubního kartáčku slouţí pro uchopení a manipulaci s kartáčkem. Vyrábí se v různých délkách a různých materiálech. Spojení drţadla a pracovní části je buď pevné (rigidní) anebo odnímatelné (click systém) (1,9). Obrázek 14: Velikosti základní řady mezizubních kartáčků Curaprox. Zdroj: Obrázek 13: Velikosti základní řady mezizubních kartáčků Tepe. Zdroj: 26

27 Pouţití Mezizubní kartáček se pouţívá bez zubní pasty. Přiloţí se k mezizubnímu prostoru šikmo k dásni, přibliţně pod úhlem 45. Následně se kartáček zavede do poloviny mezizubního prostoru pod bod kontaktu. Po zavedení do poloviny prostoru se kartáček narovná do vodorovné polohy tak, aby neporanil dáseň. Pro ulehčení zavedení můţeme provádět jemné krouţivé pohyby. Následně se kartáček protáhne celým mezizubím. Kartáček by měl mezizubním projít bez odporu a bezbolestně. Poté se opatrně vytáhne zpět. Mezizubní kartáček by se měl pouţívat minimálně jednou denně (9). Obrázek 15: Správné zavedení mezizubního kartáčku do mezizubního prostoru. Zdroj: vlastní Zubní nit Zubní nit pouţíváme k čištění aproximálních plošek zubů. Ve srovnání s mezizubním kartáčkem je patrné nedostatečné vyčištění konkávních ploch všech laterálních zubů. Proto by měla být spíše druhou volbou při čištění mezizubních prostor. Je indikována u pacientů s různými anomáliemi zubů, typicky u stěsnaných zubů. Zubní nit je vyrobena z velkého mnoţství syntetických vláken. Povrch těchto vláken můţe být nevoskovaný či voskovaný. Voskovaná nit se doporučuje začátečníkům pro lepší kontrolu vlákna. Dále se zubní nitě rozlišují průřezem vlákna, existují plochá a kulatá. Pro usnadnění zavádění nitě jsou na trhu různé zavaděče. Dále si pacient můţe usnadnit pouţití nitě pomocí flosspicku. Jedná se o plastovou pomůcku, kde nalezneme kombinaci nitě napnuté v luku, která se pilovitými pohyby zavede do mezizubního prostoru a zubního párátka na druhém konci. Tato pomůcka se doporučuje méně zručným pacientům a dětem, u kterých je v niţším věku nutná asistence rodičů (1,10,11). 27

28 Obrázek 16: Flosspick. Zdroj: vlastní Dalším druhem speciálního vlákna je superfloss. Superfloss se skládá ze tří částí vlákna zaváděcí zpevněná část, houbovitá a jednoduchá. Díky houbovité části má superfloss lepší čistící účinky neţ běţná zubní nit. Superfloss se uţívá při čištění mezičlenů můstků, korunek, implantátů, v oblasti okolo ortodontických zámečků a pod fixním retainerem (1,3,10,11). Obrázek 17: Superfloss. Zdroj: vlastní Pouţití Čištění mezizubních prostor pomocí dentální nitě není zcela jednoduché, proto je velice důleţité správnou metodu čištění nacvičit s pacientem přímo v jeho vlastních ústech pod dohledem a vedením dentální hygienistky. Při nesprávném pouţití zubní nitě můţe dojít k poranění měkkých tkání. Existují dvě nejpouţívanější metody čištění zubní nití metoda cívky a metoda smyčky. Při metodě cívky si pacient vlákno o délce přibliţně 30 centimetrů namotá mezi prostředníčky. Napnutou částí o délce přibliţně 3 centimetry zavádí v horní čelisti pomocí ukazováků a palce a v dolní čelisti pomocí dvou ukazováků. Zavedení přes bod kontaktu zubů musí být velice opatrné. Po zavedení se nití obejme jeden zub a poté se odstraňování zubního plaku provádí stejným způsobem na aproximální ploše druhého zubu. 28

29 Při metodě smyčky si pacient vlákno o délce přibliţně 30 centimetrů zaváţe do smyčky, kam vloţí prsty obou rukou. Následuje čištění jako u metody cívky. (1,5,22) Mechanické doplňky ústní hygieny Zubní párátko Zubní párátko slouţí jako doplněk ústní hygieny. Můţe být vyrobeno ze dřeva, kovů, plastu a můţe být potaţeno speciálními štětinami. Slouţí jako pomůcka při zaklínění zbytku potravy v mezizubních prostorech. Zubním párátkem nelze odstranit zubní plak kvůli absenci vláken (6). Škrabka na jazyk Škrabka na jazyk slouţí jako doplněk ústní hygieny. Zubní škrabku indikujeme především pacientům s hlubokými rýhami v jazyku, kde můţe docházet k shromaţďování mikroorganismu nebo pacientům trpícím halitózou. Škrabkou stíráme povlak směrem od kořene jazyka k jeho špičce (22). Ústní irigátor (sprcha) Ústní sprcha slouţí jako doplněk ústní hygieny. Skládá se z těla, speciální nádrţky a trysek. Skrz trysku vstřikuje ústní sprcha proud vody nebo dezinfekčních prostředků, který dokáţe odstranit z povrchu zubů zbytky potravy, zubní plak však neodstraní. (12). 29

30 3.2 Chemické dentální pomůcky Zubní pasta Zubní pasty slouţí pouze jako doplněk ústní hygieny. Zubní pasta usnadňuje odstranění zubního mikrobiálního povlaku, avšak adherující zubní povlak neodstraní. I bez pouţití pasty lze dosáhnout dokonalé ústní hygieny, pokud pouţijeme správnou čistící techniku. Rozhodujícím faktorem při výběru zubních past by mělo být její sloţení. Různé sloţení past tak umoţňuje různorodou indikaci. Ideální zubní pasta by měla mít vysoký čistící účinek a nesmí poškozovat zuby, výplně a měkké tkáně. Sloţení zubních past tak můţeme rozdělit na dvě skupiny. První skupina zahrnuje sloţky základní, které jsou přítomny ve většině zubních past. Druhá skupina jsou sloţky účinné, které mají terapeutický účinek (2,7). Základní sloţkou ústních past je voda, která zaujímá téměř polovinu obsahu a funguje jako rozpouštědlo ostatních látek. Další větší sloţkou je abrazivní substance, jejíţ hodnota je vyjádřena zkratkou RDA (Relative Dentin Abrasivity). Pasty s vysokým obsahem RDA se nedoporučují. Dalšími sloţky jsou tenzidy neboli pěnidla, pojiva, zvlhčovadla, aromatické látky, sladidla, konzervační látky a barviva (4). Mezi účinné sloţky v zubních pastách řadíme hlavně fluoridy, které se vyuţívají v prevenci se zubním kazem díky tomu, ţe zvyšují tvrdost tvrdých zubních tkání. Koncentrace fluoridů je uvedena v jednotkách ppm (parts per million). Podle hodnoty ppm rozdělujeme zubní pasty na pasty dětské s niţším obsahem fluoridů ( ppm), pasty kosmetické ( ppm) a pasty terapeutické s vysokým obsahem fluoridů ( ppm). Další účinnou sloţkou zubních past můţe být Chlorhexidin, který má antimikrobiální, antivirové a antimykotické účinky. Pasty s Chlorhexidinem jsou indikovány na krátkodobé pouţití pacientům po operacích nebo pacientům s plakem podmíněnou gingivitidou v iniciální fázi léčby. Dalšími účinnými sloţkami mohou být éterické oleje (např. eukalyptol, thymol) a různá další antiseptika (např. Triklosan) (5,13,17,18) Ústní vody Ústní vody slouţí jako deodorační doplněk k vyplachování dutiny ústní. Ústní vody nenahrazují mechanickou očistu zubů manuálním a mezizubním kartáčkem. Pro pacienty 30

31 s dobrou ústní hygienou doporučujeme šetrnou ústní vodu především bez alkoholu a pěnidel (např. SLS), aby nedošlo k poškození ústní sliznice. Dále můţeme ústní vodu dle sloţení doporučit pacientům se zánětlivým onemocněním v ústní dutině nebo jako prevenci zubního kazu. Ústní vody najdou uplatnění i u pacientů s ortodontickým aparátem, ortodontickou vadou a po operacích v dutině ústní (2,5,19). Ústní vody rozdělujeme dle sloţení na dvě základní skupiny. Kosmetické ústní vody slouţí pouze ke krátkodobému osvěţení dechu, neinhibují kumulaci plaku a neodstraňují příčinu zápachu z úst, protoţe nemají antimikrobiální účinky. Terapeutické ústní vody působí proti kumulaci zubního plaku, pomáhají odstranit příčinu zápachu z úst, pomáhají jako prevence zubního kazu a jsou indikovány pacientům se zánětlivými procesy v dutině ústní (2,5,19) Fluoridové přípravky Fluoridové přípravky zvyšují odolnost tvrdých zubních tkání. Základní sloţkou tvrdých zubních tkání je hydroxyapatit, jehoţ krystalky tvoří sklovinná prizmata. Fluoridové přípravky se dokáţí během demineralizačního procesu (při poklesu ph) navázat na vazbu sklovinných krystalů a posílit ji. Zabraňují tak procesu demineralizace a podporují proces remineralizace. Slouţí tak jako prevence i terapie zubního kazu především při léčbě počínajícího zubního kazu. Dále fluoridové přípravky najdou své vyuţití při hypersenzitivitě dentinu, protoţe mají schopnost uzavírat dentinové tubuly. Fluoridové preparáty mají ve vyšších koncentracích bakteriostatický účinek (dokáţí zastavit mnoţení bakterií) nebo baktericidní účinek (dokáţí bakterie zničit). Mezi časté sloučeniny fluoru vyskytujících se v chemických dentálních prostředcích patří zejména fluorid sodný, fluorid cínatý a aminofluoridy (2,4,5). Fluoridové přípravky můţeme rozdělit na dvě skupiny, přípravky pro domácí a pro ordinační pouţití. Domácí je moţno pouţívat pravidelně ve formě zubní pasty nebo gelů (Elmex gelée, GC MI Paste Plus, GC Tooth Mousse a další). Pro ordinační pouţití se jedná o gely nebo laky s vyšší koncentrací fluoridů (např. Tiefenfluorid) (2,4,5). 31

32 Obrázek 18: Chemické prostředky pro ústní hygienu. Zdroj: vlastní 32

33 4 Vývojová psychologie Vývojová psychologie se zabývá zkoumáním změn a hledání logiky v chování a proţívání v jednotlivých časových obdobích jedince. Dle Vágnerové (2000), rozdělujeme tato období na následujících šest skupin obsahujících další podskupiny: 4.1 Perinatální období, novorozenecké, kojenecké, batolecí období Perinatální období zahrnuje dobu od početí po narození dítěte, trvá tedy přibliţně 40 týdnů (9 měsíců). Perinatální období je rozděleno do tří etap oplodnění a vytvoření zárodku (trvá první 3 týdny), embryonální období ( týden, vytváří se základní orgány) a fetální období (od 12. týdne do porodu, plod má jiţ vyvinuté orgány) (20, 21). Novorozenecké neboli neonatální období trvá od narození do 28. dne od porodu. Toto období se také nazývá adaptační, kdy se dítě přizpůsobuje prostředí, do kterého se narodilo. V tomto období začíná dýchání, přestavba krevního oběhu a začínají fungovat trávicí a exkreční funkce. Novorozenci většinu času prospí, své potřeby vyjadřují pomocí pláče. Ţiviny dítěti nejčastěji poskytuje matka prostřednictvím mateřského mléka, proto je dítě na matce zcela závislé (20,21). Kojenecké období končí dovršením 1. roku ţivota. Toto období je charakterizováno především prudkým růstem. V tomto období se také velmi rozvíjí centrální nervová soustava. S tím souvisí rozvoj pohybových dovedností (úchop předmětů, jemná motorika, sezení a lezení) a také kognitivní vývoj a řeč (proces myšlení, pozornost, zrak, barvocit a paměť). Dítě v tomto období hodně vnímá v rámci mezilidské interakce a začíná vstupovat do procesu socializace. Dalším důleţitým bodem je začátek konzumace jiné potravy neţ mateřské mléko (20,21). Batolecí období trvá od 1 roku do 3 let ţivota dítěte. Toto období je charakterizováno především rozvojem osobnosti. Charakteristickým znakem se tak stává samostatnost. Nastává opět intenzivní tělesný růst. Patrné je také zdokonalení mnoha dovedností (hrubá a jemná motorika, řeč, myšlení, vnímání, pozornost, paměť, učení, kresba, orientace v prostoru, čase a mnoţství, ). V tomto období dítě získává ve svém sociálním prostředí různé role (20,21). 33

34 4.2 Předškolní období Předškolní období trvá od 3 do 6 let ţivota dítěte. Konec této fáze je zakončen vstupem do školy. Toto období je charakterizováno opětovným zdokonalením jiţ osvojených dovedností. V tomto období uţ dítě má své názory a jeho pozornost má tzv. bezděčný charakter (dítě upoutají jen podněty, které povaţuje za atraktivní). Dále se vyvíjí fantazie, kterou dítě pouţívá k přizpůsobování reality ke svým potřebám. Hra v tomto období tvoří velkou úlohu v socializačním procesu dítěte. Socializace předškolního dítěte probíhá v rodině a v mateřských zařízeních, kde dítě přichází poprvé do styku se svými vrstevníky (20,21). 4.3 Školní věk Školní věk, tj. období základní školy lze rozdělit na tři dílčí fáze mladší (raný) školní věk, střední školní věk a starší školní věk. Mladší (raný) školní věk trvá od nástupu do školy v šesti či sedmi letech do osmi či devíti let. Vstup do školy znamená pro dítě velkou změnu. Dochází zde k přeměně dominantní činnosti dítěte, protoţe hra je nyní nahrazována učením. V tomto období dochází ke zpomalení růstu. Růst mozku zde končí a mozek dosahuje velikosti mozku dospělého člověka. Výrazně se zlepšuje hrubá a jemná motorika, pohyby jsou rychlejší, koordinace těla je dokonalejší a svalová síla narůstá. Ţáci mladšího školního věku si dokáţí trvale zapamatovat informace, na které se soustředí. Paměť má v tomto věku spíše mechanický charakter. Rozsah pozornosti se zvětšuje, avšak dítě v tomto věku nedokáţe udrţet záměrnou pozornosti déle neţ 30 minut. Dítě má osvojeno základní společenské návyky a je schopno spolupráce v kolektivu (20,21). Střední školní věk trvá od 8-9 let do let. Střední školní věk končí nástupem na druhý stupeň základní školy. V tomto období se dále vyvíjejí rozumové schopnosti. Dítě se tak stává samostatnější, rozumnější a je schopno lépe usuzovat a uvaţovat. Mechanickou paměť v tomto věku doplňuje paměť logická. U dítěte středního školního věku roste i zájem o druhé pohlaví a potřeba zapadat do určitých sociálních skupin (20,21). 34

35 Starší školní věk trvá do dokončení základní školy do věku 15 let. V tomto období se začínají projevovat známky puberty. Typický je taky vysoký zájem o druhé pohlaví. Děti v tomto věku potřebují hodně porozumění, lásky, podpory a pocit jistoty (20,21). 4.4 Období dospívání Do období dospívání můţeme zařadit dvě dílčí fáze, které jsou dle věkové hranice velmi individuální. Období pubescence začíná mezi 11. aţ 13. rokem a končí mezi 14. aţ 15. rokem. Pubescent si vytváří svoji vlastní identitu, pomalu se mění z dítěte na dospělého jedince. Toto období je charakteristické hormonálními změnami, které způsobují prudký tělesný růst a pohlavní dospívání. Tyto hormonální změny mohou přinést emoční labilitu, úzkost a problémy se sebepřijetím. Pubescenti mají často pocit, ţe jim dospělí nerozumí, můţe tak dojít k období vzdoru (20,21). Období adolescence trvá přibliţně od 15. do 20. roku. V tomto období je ukončován tělesný vývoj. Vrcholí zde rozvoj intelektuálních vlastností. Charakteristické pro toto období je utváření ţivotních cílů a jejich postupné naplňování, osamostatňování, pocit nejistoty a potřeba sexuální aktivity a partnerského ţivota (20,21). 4.5 Dospělost V České republice se člověk stává legálně dospělým v 18 letech ţivota, avšak z psychosociálního hlediska můţe období dospělosti nastat i později. Období dospělosti je nejdelší, proto se dělí na tři dílčí fáze období mladé dospělosti, období střední dospělosti a období pozdní dospělosti. Období mladé dospělosti, trvá od 20 do 35 let. V tomto období dochází k dosaţení osobní zralosti. Člověk v tomto období začíná chodit do práce, hledá souţití v partnerském ţivotě s následným zakládáním vlastní rodiny. Charakteristický je růst psychosociálních dovedností a odpovědné etické chování (20,21). 35

36 Období střední dospělosti trvá od 35 do 45 let. Jedná se o průměrný střed lidského ţivota. V tomto období můţe nastat krize středního věku, kdy dochází k poklesu výkonnosti a pocitu prázdnoty. U ţen se ukončuje reprodukční období a nastává klimakterium. Člověk v tomto věku dosahuje intelektuálního maxima (20,21). Období pozdní dospělosti trvá od 45 do 60 let. V tomto věku dochází k involučním změnám, jako je obtíţnější pohyblivost, zhoršení zraku a sluchu. Dochází i výrazným změnám ve vzhledu člověka, začínají se objevovat první vrásky a šediny. Člověk v tomto období začíná plnit roli prarodiče a připravuje se na odchod do důchodu (20,21). 4.6 Stáří Pod pojmem stárnutí se zpravidla rozumí souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost a pokles schopností a výkonnosti jedince a jež kulminují v terminálním stadiu smrt (Langmeier, Krejčířová, 2007). Období raného stáří, které trvá od 60 do 74 let. V tomto období se člověk musí vypořádat se zásadní změnou v jeho ţivotě odchod do důchodu. Jiţ v období raného stáří se setkáváme se zhoršováním zraku, sluchu a poklesu inteligence. Tento fakt je ale velmi individuální, záleţí na mnoha faktorech, jako je genetická výbava, ţivotospráva a podobně (20,21). Období vlastního stáří, které trvá od 75 do 89 let. V tomto období je člověk vystaven různým zátěţovým situacím. Podle Vágnerové (2000) se můţe jednat o nemoc nebo úmrtí partnera, zhoršení zdravotního stavu nebo také vynucená změna ţivotního stylu. Senioři v tomto období mohou být ohroţeni různými chorobnými změnami, které se projevují v oblasti psychiky (20,21). Dlouhověkost, jedná se o období 89 let a dále. Na dosaţení dlouhověkosti se podílí genetické dispozice a ţivotní styl jedince. V tomto období se prohlubují změny, které jsou uvedeny v předchozím odstavci (20,21). 36

37 5 Motivace Motivace je vnitřní nebo vnější faktor nebo soubor faktorů vedoucí k energetizaci organismu. Motivace usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle. (23) Cílem motivace je pacienta stimulovat tak, aby spolupracoval a získal k péči o své orální zdraví kladný vztah. Pacienta informujeme o problémech, které jsou přítomny nebo mohou vzniknout v jeho dutině ústní. Během motivace tyto problémy objasňujeme, zdůvodňujeme a informujeme pacienta o moţnostech léčby tak, abychom pacienta dostatečně zaujali. Jedině dobře informovaný pacient můţe být dostatečně motivovaný. Jen pokud se podaří pacienta přesvědčit ke spolupráci tak, aby se řídil pokyny a rady dentální hygienistky a zubního lékaře, můţe být léčba úspěšná (17,26). Abychom pacienta mohli motivovat, musíme velmi dobře rozumět dané problematice, ovládat znalosti z vývojové psychologie, psychologie chování a být mistrem v komunikaci, která je naším hlavním nástrojem. Empatie a schopnost pacientovi porozumět jsou dalšími důleţitými faktory k zajištění úspěchu léčby. Úspěch motivace však nezáleţí pouze na dentální hygienistce, ale i na přístupu pacienta (6,17,26). Pacientova spolupráce můţe být ovlivněna mnoha faktory, jako jsou naučené hygienické návyky, sociální prostředí, dosaţené vzdělání, ekonomické hledisko, dosavadní zkušenosti týkající se ošetření stomatologem a přístup ošetřujícího (6,5,17). Během motivace se můţeme u různých věkových skupin setkat s různými komunikačními problémy. Například u dětí to můţe být problém s udrţením pozornosti, tvrdohlavost a strach. U pacientů v pokročilém věku se můţeme setkávat s poruchami paměti, sluchu, zakořeněnými stereotypy, předsudky a jinými. Na všechny tyto situace by měla být dentální hygienistka připravená a způsob motivace individuálně přizpůsobit kaţdému jedinci (17,26). 37

38 5.1 Metody motivace Existuje mnoho motivační metod, které pacienta zaujmou a přesvědčí ke spolupráci. K motivaci pacienta můţeme pouţít roztok či tablety na vizualizaci přítomného zubního plaku, který se nyní nepouţívá jen při motivaci dětí, ale i k motivaci dalších věkových kategorií pacientů. Vizualizační roztok se nanese pomocí štětičky na všechny plochy všech zubů, opláchne vodou a poté můţeme pacientovi pomocí zrcadla ukázat místa, kde se nedokonale vyčištěný zubní plak obarvil. Některé plak detektory dokáţí rozlišit starý plak od nového podle kyselosti ph. Plak detektor se pak projeví ve třech tónech červeno/růţová nově utvořený plak, modro/fialová- plak zralý (více neţ 48 hodin) a světle modrý vysoce rizikový plak (ph pod 4,5). Po nanesení plakového indikátoru je také velmi efektivní ukázka odstranění zubního plaku z povrchu zubů zubním kartáčkem. V tomto případě spojujeme motivaci (detekce plaku plakovým indikátorem) a instruktáţ (odstranění plaku pomocí zubního kartáčku ve vlastních ústech). Tablety na detekci plaku můţeme doporučit pacientům i na domácí pouţití pro kontrolu správnosti čištění (5,24,26). Obrázek 19: Detekční roztok Curaprox. Zdroj: vlastní Obrázek 20: Detekční gel GC Tri Plaque. Zdroj: vlastní Dále můţeme pacienta motivovat pomocí rentgenových snímků panoramatických nebo bitewing mezizubních, na kterých lze vidět zubní kaz, zubní kámen a ústup kosti v případě pokročilého onemocnění parodontu (5,26). 38

39 Další metody motivace představují obrázky a atlasy. Poslouţí při seznámení pacienta s anatomií zubů. Dále demonstrují různé problémy v dutině ústní jako je zubní plak, ze zubního plaku vznikající zánět dásní a zubní kámen a v poslední řadě pokročilejší onemocnění parodontu jako je parodontitis. Tyto atlasy nemusí být nejen pro děti, ale i pro dospělé (5,26). Obrázek 21: Dentální atlas. Zdroj: vlastní Velkou efektivitu v poslední době vykazuje pořizování fotografií dutin ústní před, během a po dokončení léčby. Pacient tak vidí sám na sobě pokroky a zlepšení, kterých se mu podařilo v průběhu léčby dosáhnout (5,26). Obrázek 23: Fotografie po ošetření 1. návštěva. Zdroj: vlastní Obrázek 22: Fotografie po ošetření 2. návštěva. Zdroj: vlastní Do motivace můţeme zahrnout i plakové či gingivální indexy, které hygienistka provádí k orientačnímu posouzení stavu orální hygieny pacienta. Číselné či procentuální vyjádření naměřených hodnot muţe pacienta motivovat ke zlepšení (5,26). 39

40 Jako plakový index je vyuţíván např. index QHI (Oral hygiene index), který nás informuje o mnoţství plaku na vestibulárních a orálních ploškách zubů. K detekci plaku pouţíváme různé plakové indikátory ve formě roztoků nebo tablet. K vyhodnocení detekce plaku indexem QHI pouţíváme šestistupňovou hodnotící škálu od 0 - ţádný plak, 1 - ojedinělé kolonie plaku, 2 zřetelný plak okolo dásně, 3 plak pokrývá 1/3 krčkové korunky zubu, 4 plak pokrývající 2/3 povrchu zubu, 5 plak pokrývající víc neţ 2/3 povrchu zubu (27). Jako gingivální index je vyuţíván např. KOD index, který hodnotí intenzitu krvácení po podráţdění parodontologickou sondou po obvodu celého zubu. Začíná se vyšetřovat na distovestibulární ploše posledního zubu v daném kvadrantu a postupuje se aţ k prvnímu zubu daného kvadrantu. Index KOD vyuţívá čtyřstupňovou hodnotící škálu od 0 - dáseň po sondáţi nekrvácí, 1 po podráţdění se objeví ojedinělý krvácející bod, 2 po podráţdění se objeví více krvácejících bodů, 3 - na dásni se vytvořila kapka krve (27). Zmínit můţeme i negativní ekonomický dopad vyplývající z nedodrţení našich rad pro zajištění zdravého parodontu a zubů (26). Motivace úzce souvisí s instruktáţí. 5.2 Motivační rozhovor Motivační rozhovor je nejdůleţitějším krokem, jak přesvědčit pacienta ke spolupráci a tak docílit efektivní terapie. Během rozhovoru s pacientem si všímáme jeho porozumění a vnímání. U pacienta je také nutné dbát na jeho věk, dosaţené vzdělání, sociální postavení, povahu a inteligenci. Lze se setkat i s lidmi s fyzickým či mentálním znevýhodněním. Tudíţ je velmi důleţité ke kaţdému pacientovi přistupovat individuálně a dle těchto faktorů přizpůsobovat motivaci. Dentální hygienistka by vţdy měla najít správnou cestu, jak pacienta motivovat. Můţe se tak jednat o vzhled pacienta, vliv onemocnění dutiny ústní na celkový stav, finanční hledisko či obavy z prognózy. Při rozhovoru s pacientem je důleţité dodrţovat několik zásad, které pomohou k docílení vzájemného porozumění (5,17,26): Motivační rozhovor by měl probíhat v přátelském duchu, dentální hygienistka by k pacientovi měla přistupovat otevřeně a měla by mu naslouchat. 40

41 Ideální je hovořit s pacientem tak, aby oči pacienta i oči hygienistky byly ve stejné výšce (hygienistka by neměla stát, kdyţ pacient sedí a naopak) Pacientovi nedostatky nekritizujeme, snaţíme se je napravit a pacienta chválíme i za menší úspěchy Neuţíváme příliš odborných výrazů, popřípadě odborné termíny vysvětlujeme Pacientovi nesdělujeme zbytečné informace, ale pouze ty, které se týkají jeho problému Důleţité informace opakujeme (5,16,26). 41

42 6 Instruktáţ Instruktáţ představuje ukázku a nácvik pouţití všech mechanických prostředků ústní hygieny, které byly pacientovi doporučeny pro dosaţení optimálního orálního zdraví. Instruktáţ přizpůsobujeme věku, intelektu, stavu dutiny ústní pacienta a manuální zručnosti. Podle toho se pak odvíjí výběr a pouţití daných pomůcek. Metoda čistění by měla být účinná, dobře osvojitelná a snadno zapamatovatelná (26). 6.1 Instruktáţní metody Instruktáţní metody nám zajištují skutečnost, ţe pacient bude dokonale poučen o správném provádění ústní hygieny. Jako pomoc při instruktáţi pacientů nám pomáhají různé instruktáţní pomůcky, které slouţí pro názornost a snazší porozumění. Jsou to pomůcky, jako je model chrupu, na kterém můţeme demonstrovat pouţití různých zubních pomůcek. Dále pouţíváme zvětšený model kartáčku, obrázky, atlasy a pro děti speciální hračky v podobě plyšáků s modelem zubů. Další důleţitou pomůckou je zrcadlo, kde pacient sleduje správné pouţívání vybraných pomůcek. Nejúčinnější instruktáţní metoda je nácvik čistících metod přímo ve vlastní dutině ústní za dohledu odborníka. Můţeme tak na pacienta přímo dohlíţet, zda všechny pomůcky pouţívá správným způsobem, popřípadě metodu upravit či doplnit (5,17). 6.2 Instruktáţní postupy Při první návštěvě seznamujeme pacienta se základními informacemi jako je stavba zubu, příčina a vznik, ale moţnosti léčby různých onemocnění parodontu. Pacientovi popisujeme, jak má vypadat správný kartáček a seznamujeme ho s dalšími pomůckami, jako jsou mezizubní kartáčky, jednosvazkový kartáček případně zubní nit. Při první návštěvě je důleţité pacienta příliš nezahltit informacemi a pomůcky přidávat v průběhu dalších návštěv postupně. Všechny indikované pomůcky se pacient musí naučit správně pouţívat, aby byla léčba úspěšná. Nejdříve můţeme pacientovi demonstrovat pouţití zubních pomůcek na modelu chrupu, poté dostane pacient do rukou zrcadlo, ve kterém sleduje názornou ukázku v jeho vlastních ústech a nakonec nejdůleţitější bod, kdy pacient vyzkouší pouţití zubních pomůcek 42

43 sám ve vlastních ústech. Nezapomene vysvětlit správný úchop a tlak při pouţívání zubního kartáčku. Pacient by na manuální kartáček neměl příliš tlačit, aby nedošlo k poškození tvrdých a měkkých tkání. Pacienta je nutné přesvědčit, aby se soustředil na správné přiloţení kartáčku mezi zub a dáseň. Na pacienta můţeme v této chvíli dohlíţet a kontrolovat správnost čištění, popřípadě techniku doplnit a upravit. Upozorňujeme na predilekční místa výskytu zubního plaku (dolní frontální zuby, molární laterální zuby, zuby nebo skupiny zubů s ortodontickou anomálií, oblast gingiválního ţlábku). Dále upozorňujeme na moţnost krátkodobého krvácení dásní po provádění ústní hygieny, které bude postupně sniţovat na intenzitě, aţ do úplného vymizení. Pacienta informujeme o posloupnosti, systematice, frekvenci pouţívání a pravidelné výměně indikovaných pomůcek. Pravákům se doporučuje začít v levém horním vestibulu laterálně a systematicky postupovat po oblouku do pravého horního vestibula. Poté se přejde do pravého dolního vestibula a opět se systematicky postupuje po oblouku aţ na konec levého dolního vestibula. Stejným systémem se čistí i orální plochy zubů. Nakonec se vyčistí okluzní plošky. V rámci instruktáţe můţeme kaţdému pacientovi individuálně doporučit pouţívání chemických prostředků (pasty s vysokým obsahem fluoridů pro pacienty s vyšší kazivosti zubů, pasty s chlorhexidinem pro pacienty se zánětlivými onemocnění gingivy) (5,17,26). Při dalších návštěvách kontrolujeme správnost pouţívání indikovaných pomůcek. Pomoci si můţeme plakovým indikátorem. Pokud se setkáme s úspěchem a vidíme u pacienta zájem, můţeme přidat další pomůcky. Pokud však úspěšnost není příliš velká, provádíme opakovanou instruktáţ a motivaci. Kdyţ ani po 4 5 návštěvách nevidíme zlepšení, je nutné změnit metodu edukační techniky (5,17,26). Obrázek 25: Instruktáţní kufřík. Zdroj: vlastní Obrázek 24: Edukační pomůcka pro děti. Zdroj: amazon.com 43

44 7 Péče o dutinu ústní u jednotlivých věkových skupin 7.1 Prenatální období Prevence začíná jiţ před početím dítěte. Ţena by správně ještě před početím měla mít optimální stav ve své dutině ústní a oba budoucí rodiče by měli mít dostatečně zaţité správné hygienické návyky v oblasti péče o dutinu ústní. Během těhotenství má ţena nárok, kromě běţných dvou preventivních prohlídek u stomatologa za jeden rok, na jednu další prohlídku hrazenou pojišťovnou navíc. Alespoň jedna návštěva zubního lékaře v průběhu těhotenství je však povinná. Rizikový je v těhotenství výskyt zubního kazu, zubního plaku, zánětu dásní či pokročilejší onemocnění parodontu. Přítomnost patogenních bakterií v ústech těhotné pacienty můţe negativně ovlivnit jakýkoliv orgán v lidském těle, coţ můţe mít za následek zvyšování krevního tlaku, zhoršování onemocnění srdce a v neposlední řadě můţe vést k předčasnému porodu či potratu. Vhodná je návštěva dentální hygienistky či zubního lékaře i z důvodu informování těhotné ţeny o prevenci nejen týkající se její dutiny ústní, ale také o péči o chrup budoucího miminka a to včetně stravovacích návyků (25). 7.2 Kojenecké období Čištění zubů a dásní by se v kojeneckém věku nemělo podceňovat, bohuţel se tak často děje. V okamţiku narození je bezzubá dutina sterilní a k její kolonizaci bakteriemi dochází postupně. V tomto období (obvykle kolem 6. měsíce věku) začínají prořezávat do dolní čelisti střední a postranní dočasné řezáky. Později, kolem dovršení 1. roku ţivota začínají do úst prořezávat první dočasné moláry. Uţ tyto zuby jsou osidlovány bakteriemi, nacházející se v zubním plaku, který lze odstranit pouze mechanicky (33,34). Při prořezávání zubů je dítě plačtivé a ze spánku ho často budí bolest. Dásně jsou oteklé a citlivé. Někdy se můţe objevit zvýšená tvorba slin a teplota. Zpočátku se tak doporučují různá kousátka s chladivým gelem, zklidňující gely, analgetika na tišení bolesti a rostlinné tinktury (např. heřmánek). Z hlediska péče o dutinu ústní je v tomto věku nevhodné usínání dítěte u kojení, zbytečně dlouhé kojení či přislazování a podávání sladkých nápojů nebo potravin. Čištění zubů a dásní pomocí navlhčené gázy nebo látkového kapesníku by mělo ideálně probíhat po kaţdém kojení či krmení. Později můţeme doporučit speciální dětský kartáček 44

45 zvaný prstáček, který si rodič navlékne na prst a tím čistí a zároveň masíruje dásně dítěte. Jiţ od půl roku ţivota dítěte je vhodné pouţívat dětský zubní kartáček, který by měl mít měkká a rovně střiţená vlákna. Pravidelným čištěním tak dítě na kartáček zvykáme. Ideálním časem pro první návštěvu zubního lékaře je v období prořezání prvních zubů do dutiny ústní, zhruba od půl roku věku dítěte (33,34). Obrázek 26: Dětský kartáček a kousátko. Zdroj: profimed.cz 7.3 Batolecí období Batolecí období je rozhodující pro upevnění si správných hygienických návyků. Dítě by se mělo naučit i správné frekvenci čištění zubů. Doporučujeme, aby dítě společně s rodičem navštěvovalo pravidelně kaţdé ráno a kaţdý večer koupelnu a na čištění zubů společně pracovali. Můţeme pouţívat různé pohádky nebo básničky, abychom zvýšili zájem a namotivovali dítě k provádění ústní hygieny. Dítě je v tomto věku schopno samo uchopit zubní kartáček a snaţí si zuby vyčistit samo. Mělo by být však samozřejmostí, ţe rodiče zcela zodpovídají za stav chrupu svého dítěte a tak jeho zuby musí dočišťovat. V tomto období bývá chrup většinou mezerovitý, ale pokud jsou zuby v kontaktu, doporučujeme začít pouţívat mezizubní pomůcky. Od 2 let věku dítěte lze pouţívat zubní pastu, která by obsahem fluoridů neměla překračovat hranici 500 ppm fluoridů. Pastou vlákna kartáčku pouze lehce potřeme, protoţe většinu pasty děti v tomto věku spolykají (33,34). V tomto věku se doporučuje návštěva zubního lékaře po prořezání první stoličky. V tomto období se doporučuje co nejdříve přestat dávat dítěti dudlík, popřípadě eliminovat dumlání 45

46 palců. Dítěti jinak můţe hrozit otevřený skus, vyklonění horních řezáků, deformace horního patra a také problémy s řečí. Zubní lékař také kontroluje správnost prořezávání zubů a opět informuje rodiče o rizikových faktorech ve výţivě dítěte. Je důleţité nepřislazovat ani nepodávat slazené nápoje, zejména pak v noci, kdy dutina ústní není dostatečně očišťována slinami. Sladkosti jsou doporučovány pouze v omezeném mnoţství a méně rizikové jsou ve formě přírodních cukrů (33,34). 7.4 Předškolní období Toto období je důleţité z hlediska udrţení dočasných zubů a tak zabránění ztrátě opěrné zóny. Z dočasných zubů je potřebné pravidelně odstraňovat zubní plak, který můţe být zdrojem infekce také pro prořezávající stálé zuby. Uţ v tomto věku je vhodné ordinaci dentální hygienistky s dítětem navštívit. Úkolem dentální hygienistky je informovat rodiče o moţnostech prevence, vhodném způsobu výţivy a důleţitosti dočišťování zubů. Při instruktáţi děti učíme čistit metodou dle Foneho, rodiče by však měli dočišťovat modifikovanou metodou dle Basse. V tomto věku uţ mezi zuby jsou body kontaktu, proto je vhodné začít s pouţíváním mezizubních pomůcek minimálně jedenkrát denně. První volbou je vţdy mezizubní kartáček, případně lze pouţít flosspick. Nejčastěji jsou v kontaktu dočasné moláry, obvykle kolem dovršení 3. roku dítěte. Vhodnou pomůckou na dočišťování vnitřních ploch a zadních úseků chrupu je jednosvazkový kartáček. Kolem 6. roku lze pouţívat zubní pastu s ppm fluoridů v mnoţství přibliţně menšího hrášku (33,34). V oblasti výţivového poradenství informujeme rodiče o negativním vlivu cukrů na vznik zubního kazu. Dítě se v tomto věku stává samostatnějším, coţ můţe vést k ovlivňování skladby jídelníčku. Důleţité je příjem sacharidů minimalizovat nebo alespoň upravit jeho frekvenci přijímaní. Dítě by mělo pít neslazené nápoje, nejlépe vodu (33,34). Pro edukaci dětí předškolního věku je vhodné pouţívat názorné edukativní pomůcky. Předškolní děti se nejlépe učí hrou, proto díky interaktivním pomůckám informace lépe zapamatují (26,33,34). Na preventivní prohlídky by v tomto věkovém období mělo dítě chodit pravidelně dvakrát ročně. V období začátku výměny chrupu by měl být zhotoven první panoramatický rentgen (33,34). 46

47 7.5 Mladší školní věk Obvykle kolem 6. roku začínají prořezávat první stále moláry, které se nachází za druhými dočasnými moláry pod úrovní okluze a jsou tedy velmi špatně čistitelné. Také se zde neuplatňuje proces samoočišťování z důvodu chybějících antagonistů. První stálý molár je zub nejčastěji zkaţený a následně sanovaný či extrahovaný. Proto je důleţité rodiče upozornit na jejich důkladné očišťování (33,34). Podle zručnosti indikujeme dítěti modifikovanou metodu dle Basse. V průběhu období mladšího školního věku lze doporučit výměnu dětské zubní pasty na zubní pastu pro dospělé s vyšším obsahem fluoridů aţ 1500 ppm (33,34). 7.6 Starší školní věk V tomto věku se ukončuje vývoj kostí a zubů, tudíţ je v tomto období nejčastěji započata ortodontická léčba. V případě ortodontické léčby doporučujeme věnovat ústní hygieně zvýšenou pozornost, neboť dokonalá ústní hygiena je základním předpokladem pro úspěšnou léčbu. Velmi důleţité je, aby pacient ještě před nasazením ortodontického aparátu ovládal zásady správné ústní hygieny. Pokud tomu tak není, nemělo by se s ortodontickou léčbou začít. Po nasazení ortodontického aparátu instruujeme pacienta v pouţívání vhodné čistící metody a indikujeme správné pomůcky. Cílem je perfektní zvládnutí techniky čištění v oblasti všech plošek zubů, gingiválního ţlábku, okolí ortodontických zámků, drátků, krouţků i mezizubních prostor (17,26). I v případě ortodontické léčby platí, ţe správný kartáček má být měkký, hustě osázený vlákny, s rovným zástřihem a malou pracovní hlavou. Existují i speciální ortodontické kartáčky, které mají ve střední části hlavičky kratší vlákna, které kopírují ortodontický aparát. Pacienti, kteří tyto kartáčky pouţívají, mají však tendenci k horizontální technice čištění a z toho důvodu nedostatečně vyčistí gingivální ţlábek. Pacientům v průběhu ortodontické léčby doporučujeme Bassovu metodu čištění a tzv. třízónové čištění chrupu, které zajistí odstranění zubního plaku ze všech povrchů ortodontického zámečku. Třízónové čištění chrupu spočívá ve sklopení vláken kartáčku k horním a dolním pólům zámečků a následného vyčištění zámečku přímo z vestibulární strany. Toto čištění zámečků se provádí horizontálním 47

48 pohybem. Tuto metodu můţe nahradit jednosvazkový solo kartáček, který díky malé hlavičce vyčistí všechna špatně přístupná místa důkladně. Samozřejmostí jsou i mezizubní kartáčky, u kterých při kaţdé návštěvě kontrolujeme jejich správnou velikost kvůli změnám velikosti mezizubních prostorů během léčby. Prostory pod drátem a boční plochy ortodontických zámků se dají vyčistit pouţitím kónického mezizubního kartáčku či mezizubního kartáčku větší velikosti, který se zavádí pod ortodontický drát. Při nedodrţení těchto zásad mohou nastat komplikace v podobně bílých skvrn demineralizované skloviny, zubní kazy a záněty dásní, které můţou přejít v hyperplastickou gingivitidu. Intervaly návštěv v ordinaci dentální hygienistky by měly nejčastěji 3 4 měsíce (31,32). 7.7 Dospělí U dospělých se můţeme setkat s širokou škálou problémů, týkajících se dutiny ústní. Můţe se jednat o zánět dásní, který je způsoben přítomností zubního plaku. Dále u dospělých můţeme objevit závaţnější onemocnění závěsného aparátu parodontitis. Kde mimo plakem podmíněné gingivitidy nacházíme problém v podobě parodontálních chobotů a resorpce alveolární kosti. Toto infekční onemocnění lze vyléčit pouze důkladnou profesionální dentální hygienou a následně perfektně prováděnou individuální ústní hygienou. Především u dospělé populace se také vyskytují změny tvrdých zubních tkání způsobené zevními příčinami. Jedná se především o eroze, které jsou způsobeny působením kyselých látek na tvrdé zubní tkáně, dále atrice, která je způsobena přímým kontaktem sousedících zubů a v neposlední řadě abraze, která je způsobena kontaktem tvrdých zubních tkání s cizím předmětem. Typickým problémem vznikajícím zevními příčinami je abfrakce neboli klínovité defekty, které se jeví jako úbytky tvrdé zubní tkáně labiálních a bukálních ploch v krčkové oblasti. Příčinou abfrakce je nesprávná čistící technika v kombinaci s pouţíváním abrazivní pasty nebo nepřiměřeným zatěţováním zubu. V případě úbytku tvrdých zubních tkání se pacient můţe setkat s nepříjemnou citlivostí zubů. Na citlivost zubů pacientovi doporučujeme různé chemické přípravky. Pokud přípravky neúčinkují, řeší se citlivost zubů výplněmi. U pacientů v dospělé věkové kategorii se můţeme setkat s různými protetickými náhradami např. implantáty, korunky a můstky. V případě protetické náhrady, je nutné, aby pacient věnoval zvýšenou pozornost jejich očistě. Dle případu tak pacientovi indikujeme pomůcky, které mu jejich údrţbu usnadní a zajistí dlouhou funkčnost náhrady (16,26,30). 48

49 7.8 Senioři Většina pacientů v tomto věku vlastní protetickou náhradu. Tyto náhrady mohou být různého charakteru, fixní, snímatelné nebo hybridní. Je důleţité pacienta o správném zacházení se zubní náhradou poučit. Čištění zubní náhrady je důleţité pro udrţení její funkčnosti a hygienické čistoty, které je důleţitá pro pacientovo orální zdraví (17,29). Pří nošení celkových snímatelných náhrad je vhodné po kaţdém jídle vypláchnout ústa a náhradu pod tekoucí vodou opláchnout. Zubní náhrada se čistí klasickým manuálním kartáčkem nebo speciálním kartáčkem na zubní protézy. Jako čisticí prostředek se pouţívá dětské zásadité mýdlo. Běţná zubní pasta je méně vhodná kvůli abrazivním sloţkám. Zubní náhrada by se měla čistit kaţdý večer, nad napuštěným umyvadlem či podloţkou, aby se předcházelo poškození náhrady při případném pádu. Ze zubní náhrady tak odstraníme mikrobiální zubní plak, zbytky jídla mikroorganismy, které mohou způsobovat zánět či různé choroby v dutině ústní. Jako chemický doplněk můţeme pacientům doporučit různé roztoky a tablety na čištění, které dokáţí pomoci odstranit zbytky fixačních prostředků. Přes noc se zubní náhrada ukládá do sklenice čisté vlaţné vody či vhodného čisticího prostředku, aby se zabránilo vyschnutí a porušení materiálu, z kterého je náhrada vyrobena. V případě bezzubého alveolárního výběţku doporučujeme pacientům masírovat měkkým kartáčkem dáseň pod zubní protézou. Touto masáţí lze zpomalit resorpci alveolární výběţku a předejít tak moţným komplikacím spojených s tímto problémem (28,29). Fixní zubní náhrady se čistí podobně jako vlastní zuby, pouţívá se klasický manuální kartáček a zubní pasta. Zvýšený důraz je nutno klást na místa, kde se náhrada dotýká sliznice a také na krčkové oblasti zubů, které slouţí jako pilíře pro ukotvení zubní náhrady. Ideální pomůckou, například pro zubní můstky, je superfloss, který díky své houbovité části dokáţe vyčistit špatně čistitelná místa pod zubním můstkem (28, 29). V případě hybridních protéz čistíme vlastní zuby či zásuvné spoje manuálním nebo jednosvazkovým kartáčkem. Snímatelnou část náhrady čistíme tak, jak je popsáno u celkových snímatelných náhrad (28,29). 49

50 Obrázek 27: Kartáček na zubní protézy. Zdroj: cistimesizuby.cz 50

51 PRAKTICKÁ ČÁST 8 Cíl práce Cílem praktické části této absolventské práce bylo zjistit vztah populace k orálnímu zdraví a také způsoby motivace a instruktáţe, se kterými se dotazovaní setkali v rámci návštěv odborných pracovišť či prostřednictvím dalších edukačních prostředků. V této práci byla populace rozdělena do pěti skupin dle věkové kategorie. Pro kaţdou cílovou kategorii byl vytvořen jeden dotazník. Pro kaţdou věkovou skupinu byla stanovena jedna hypotéza. Dalším cílem práce bylo pomocí kazuistických studií ověřit důleţitost správně zvolených motivačních a instruktáţních postupů dentální hygieny u pacienta z kaţdé věkové kategorie při první a druhé návštěvě pacienta v ordinaci dentální hygienistky. 8.1 Pracovní hypotézy Byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza č. 1 pro věkovou skupinu 0-6 let Předpokládám, ţe více neţ 50 % rodičů svým dětem ve věku 0-6 let pomáhá s čištěním zubů. Hypotéza č. 2 pro věkovou skupinu mladší školní věk Předpokládám, ţe více neţ 60 % dětí ve věkové skupině mladší školní věk se někdy ve škole učilo o tom, jak mít zdravé zuby a správně o ně pečovat. Hypotéza č. 3 pro věkovou skupinu starší školní věk Předpokládám, ţe více neţ 60 % dětí ve věkové skupině starší školní věk nečistí pravidelně mezizubní prostory. Hypotéza č. 4 pro věkovou skupinu dospělí Předpokládám, ţe více neţ 50 % dospělých nebylo nikdy instruováno pouţití mezizubních kartáčků přímo v jejich vlastních ústech. 51

52 Hypotéza č. 5 pro věkovou skupinu senioři Předpokládám, ţe více neţ 60 % seniorů nikdy nenavštívilo dentální hygienistku. 8.2 Metodika šetření Pro ověření správnosti hypotéz práce bylo vytvořeno 5 typů dotazníků pro kaţdou z cílových skupin. Jednou z dotazovaných skupin byla věková skupina 0-6 let, kdy dotazník vyplňovali rodiče dětí v MŠ Mníšek pod Brdy. Dalšími dotazovanými skupinami byly děti ve věku mladšího školního věku (2. třída) a staršího školního věku (9. třída) ZŠ Mníšek pod Brdy. Další dotazovanou skupinou byli dospělí, kteří byli zaměstnanci restaurace Lískovka v Mníšku pod Brdy a zaměstnanci ve firmě Doosan Bobcat Emea, Dobříš. Poslední skupinou, která byla předmětem dotazníkové studie, byli senioři z Domova důchodců pod Skalkou, Mníšek pod Brdy. Kaţdý dotazník obsahoval maximálně 9 stručně formulovaných otázek. U některých otázek bylo moţné zaznamenat více odpovědí nebo vlastní odpověď. Otázky byly zaměřeny na vztah populace k orálnímu zdraví a na způsoby motivace a instruktáţe, se kterými se dotazovaní setkali v rámci návštěv odborných pracovišť či díky dalším edukačním prostředkům Analýza výzkumu Z cílové skupiny 0-6 let se výzkumu zúčastnilo celkem 30 dětí 52 % chlapců a 48 % dívek v průměrném věku 4 roky. Z cílové skupiny mladší školní věk se výzkumu zúčastnilo celkem 30 dětí 30 % chlapců a 70 % dívek v průměrném věku 8 let. Z cílové skupiny starší školní věk se výzkumu zúčastnilo celkem 29 dětí 52 % chlapců a 48 % dívek v průměrném věku 14 let. Z cílové skupiny dospělí se výzkumu zúčastnilo celkem 43 dospělých 62 % ţen a 47 % muţů v průměrném věku 39 let. 52

53 Z cílové skupiny senioři se výzkumu zúčastnilo celkem 31 seniorů 70 % ţen a 30 % muţů v průměrném věku 81 let. Celé šetření probíhalo ve Středočeském kraji od prosince 2018 do února Návratnost dotazníků u kaţdé jednotlivé skupiny byla 100 %. 8.3 Výsledky dotazníkového šetření Ke zpracování dat získaných dotazníkovým šetřením byl vyuţit program Microsoft Excel Výsledná data jsou zpracována do tabulek či grafů Dotazník 0 6 let Otázka č. 1: Znáte povolání dentální hygienistka? Tabulka 3: vyhodnocení otázky č. 1 (0 aţ 6 let) Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano ale ještě jsem u ní nebyl/a 8 27 Ano navštívil/a jsem ji Ano navštěvuji i s dítětem 5 17 Ne 2 6 Celkem Otázka č. 2: Pravidelné návštěvy u dentální hygienistky v tomto věku dítěte jsou dle Vás: Tabulka 4: vyhodnocení otázky č. 2 (0 aţ 6 let) Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Důleţité Zbytečné Celkem

54 Otázka č. 3: Pomáháte svému dítěti s čištěním zubů? Tabulka 5: vyhodnocení otázky č. 3 (0 aţ 6 let) Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano Občas 1 3 Ne 2 7 Celkem Otázka č. 4: Jak často si Vaše dítě čistí zuby? Tabulka 6: vyhodnocení otázky č. 4 (0 aţ 6 let) Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % 1x denně ráno 0 0 1x denně večer x denně ráno a večer Nečistí zuby kaţdý den 0 0 Celkem Otázka č. 5: Jaké pomůcky pro zubní hygienu Vaše dítě pouţívá pravidelně? Graf 1: : vyhodnocení otázky č. 5 (0 aţ 6 let)

55 Otázka č. 6: Poučil Vás někdo, jak správně pečovat o chrup svého dítěte? Tabulka 7: vyhodnocení otázky č. 6 (0 aţ 6 let) Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano zubní lékař Ano dentální hygienistka 3 10 Ano zubní asistentka, zdravotnický personál 1 3 Ano příbuzní, rodina 2 7 Nikdo 5 17 Celkem Otázka č. 7: Z jakého důvodu bylo Vaše dítě poprvé u zubního lékaře? Tabulka 8: vyhodnocení otázky č. 7 (0 aţ 6 let) Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Preventivní prohlídka Zubní kaz/bolest/úraz 3 10 Ještě u zubaře nebylo 2 7 Celkem Otázka č. 8: Má Vaše dítě kaz, či ošetřený chrup následkem kazu? Tabulka 9: vyhodnocení otázky č. 8 (0 aţ 6 let) Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano pouze 1 kaz či ošetřený zub 6 20 Ano více neţ 1 kaz či ošetřený zub 3 10 Nemá zubní kaz Nevím 1 3 Celkem

56 Otázka č. 9: Je pro Vaše dítě čistění zubů zábava nebo povinnost? Tabulka 10: vyhodnocení otázky č. 9 (0 aţ 6 let) Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Zábava Povinnost Celkem Výsledky dotazníku věkové skupiny 0-6 let se dají hodnotit jako příznivé. Pozitivní výsledky byly zjištěny především u odpovědi na otázku číslo 3. Pomáháte svému dítěti s čištěním zubů?. V této otázce 90 % respondentů odpovědělo, ţe svému dítěti s čištěním zubů pomáhají, 3 % odpověděla, ţe svému dítěti pomáhají s čištěním zubů občas a zbylých 7 % odpovědělo, ţe dítěti s čištěním zubů nepomáhají. Za orální zdraví dítěte v tomto věku je plně odpovědný rodič, tudíţ je nezbytné zuby dětem pravidelně dočišťovat. Této otázky se týkala i hypotéza č. 1: Předpokládám, ţe více neţ 50 % rodičů svým dětem ve věku 0-6 let pomáhá s čištěním zubů. Hypotéza č. 1 se tedy potvrdila. S otázkou č. 3 souvisí otázka č. 7, kde byli respondenti tázáni na otázku Má Vaše dítě kaz, či ošetřený chrup následkem kazu?. U této otázky odpovědělo 20 % respondentů ano, pouze 1 kaz či ošetřený zub, 10 % respondentů ano, více neţ 1 kaz či ošetřený zub, 3 % respondentů nevěděla, zda má jejich dítě kaz či ošetřený zub a celkem 67 % respondentů odpovědělo, ţe jejich dítě zubní kaz nemá. Pozitivním se také dá shledávat vyhodnocení otázky č. 7 Z jakého důvodu bylo Vaše dítě poprvé u zubního lékaře?. V této otázce odpovědělo celkem 83 % respondentů, ţe důvodem první návštěvy u zubního lékaře byla pouze preventivní prohlídka. Je důleţité, aby dítě mělo z první návštěvy u zubaře kladný záţitek. 56

57 8.3.2 Dotazník mladší školní věk Otázka č. 1: Znáte povolání dentální hygienistka? Tabulka 11: Vyhodnocení otázky č. 1 mladší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano ale ještě jsem u ní nebyl/a 6 20 Ano navštívil/a jsem ji 5 17 Ne Celkem Otázka č. 2: Jak často si čistíte zuby? Tabulka 12: Vyhodnocení otázky č. 2 mladší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % 1x denně ráno x denně večer x denně ráno a večer nečistím kaţdý den 2 4 Celkem Otázka č. 3: Jaké pomůcky k čištění zubů pouţíváte? Graf 2: vyhodnocení otázky č. 3 - mladší školní věk

58 Otázka č. 4: Poučil Vás někdo, jak správně pečovat o svůj chrup? Tabulka 13: vyhodnocení otázky č. 4 mladší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano zubní lékař 7 23 Ano dentální hygienistka 5 17 Ano zubní asistentka, zdravotnický personál 3 10 Ano příbuzní, rodina Nikdo 3 10 Celkem Otázka č. 5: Pomáhají Vám s čištěním zubů rodiče? Tabulka 14: Vyhodnocení otázky č. 5 mladší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano 2 6 Občas Ne Celkem Otázka č. 6: Je pro Vás čištění zubů zábava nebo povinnost? Tabulka 15: Vyhodnocení otázky č. 6 mladší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Zábava 8 27 Povinnost Celkem Otázka č. 7: Učili jste se ve škole o tom, jak mít zdravé zuby a jak si je správně čistit? Tabulka 16: vyhodnocení otázky č. 7 mladší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano Ne 9 29 Celkem

59 Z výsledků dotazníkového šetření u věkové skupiny mladší školní věk lze povaţovat za pozitivní výsledek otázky č. 7 Učili jste se ve škole o tom, jak mít zdravé zuby a jak si je správně čistit?. V této otázce uvedlo celkem 71 % respondentů odpověď ano a 29 % respondentů ne. Této otázky se týkala i hypotéza č. 2: Předpokládám, ţe více neţ 60 % dětí ve věkové skupině mladší školní věk se někdy ve škole učili o tom, jak mít zdravé zuby a správně o ně pečovat. Hypotéza č. 2 se tedy potvrdila. Po rozhovoru s paní učitelkou bylo zjištěno, ţe v osnovách předmětu výchova ke zdraví, je zahrnuta i tématika ústní hygieny a zubů. V tomto případě lze připustit, ţe respondenti, kteří na tuto otázku odpověděli záporně, si jen toto probírané učivo jiţ nepamatují. Vzhledem k tomu, ţe v tomto věku klesá u dítěte autorita rodiče, je výhodné, kdyţ informace týkající se péče o dutinu ústní děti získávají také prostřednictvím školního systému, kde bývá vyučující pro děti dostatečnou autoritou. Na otázku č. 5 Pomáhají Vám s čištěním zubů rodiče? odpovědělo 6 % ano, 47 % občas a zbývajících 47 % odpovědělo ne. Zhruba do 12 let věku dítěte by rodiče měli dětem zuby dočišťovat a pomáhat s mezizubním čištěním Dotazník starší školní věk Otázka č. 1: Znáte povolání dentální hygienistka? Tabulka 17: Vyhodnocení otázky č. 1 starší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano ale ještě jsem u ní nebyl/a Ano navštívil/a jsem ji Ne 5 6 Celkem Otázka č. 2: Jak často si čistíte zuby? Tabulka 18: Vyhodnocení otázky č. 2 starší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % 1x denně ráno x denně večer x denně ráno a večer nečistím kaţdý den 1 4 Celkem

60 Otázka č. 3: Jaké pomůcky k čištění zubů pouţíváte pravidelně? Graf 3: vyhodnocení otázky č. 3 starší školní věk Otázka č. 4: Poučil Vás někdo, jak správně pečovat o svůj chrup? Tabulka 19: Vyhodnocení otázky č. 4 starší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano zubní lékař 8 28 Ano dentální hygienistka Ano zubní asistentka, zdravotnický personál 2 7 Ano příbuzní, rodina 4 14 Nikdo 5 17 Celkem Otázka č. 5: Čistíte si pravidelně mezizubní prostory mezizubním kartáčkem nebo zubní nití? Tabulka 20: Vyhodnocení otázky č. 5 starší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano 5 17 Ne Celkem

61 Otázka č. 6: Slyšeli jste někdy o zubním plaku, víte co to je? Tabulka 21: Vyhodnocení otázky č. 6 starší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano vím, co to je Ano ale nevím co to je 5 17 Ne 5 17 Celkem Otázka č. 7: Učili jste se ve škole někdy o tom, jak mít zdravé zuby a jak si je čistit? Tabulka 22: Vyhodnocení otázky č. 7 starší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano Ne Celkem Otázka č. 8: Je pro Vás čištění zubů zábava nebo povinnost? Tabulka 23: vyhodnocení otázky č. 8 starší školní věk Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Zábava 3 10 Povinnost Celkem Vyhodnocení dotazníku starší školní věk přináší negativní odpovědi především u otázky č. 6 Slyšeli jste o zubním plaku, víte co to je?. V této otázce odpovědělo 66 % respondentů ano, vím co to je, 17 % respondentů odpovědělo ano, ale nevím co to je a 17% odpovědělo ne, nevím co to je. Zjištění, ţe téměř 20 % populace ze skupiny starší školní věk není seznámeno s pojmem zubní plak poukazuje na to, ţe tito respondenti pravděpodobně nejsou informováni o patologických procesech v dutině ústní. Bez znalosti příčiny vzniku onemocnění dutiny ústní je ovšem obtíţné těmto onemocněním předcházet. V otázce č. 5 Čistíte si pravidelně mezizubní prostory mezizubním kartáčkem nebo zubní nití? odpovědělo pouze 17 % respondentů ano a celkem 83 % respondentů ne. Této otázky se týkala hypotéza č. 3: Předpokládám, ţe více neţ 60 % dětí ve věkové skupině starší školní věk nečistí pravidelně mezizubní prostory, která byla potvrzena. Čištění mezizubních prostor je klíčové k udrţení orálního zdraví, proto se dají výsledky této otázky hodnotit jako velmi 61

62 nepříznivé. Vyhodnocení otázky č. 8 Je pro Vás čištění zubů zábava nebo povinnost? odpovědělo 90 % respondentů povinnost. V tomto věku je taková odpověď očekávatelná. Je na rodičích, aby v období puberty dbali zvýšený důraz na kontrolu správné orální hygieny pubescenta, protoţe většina dětí v tomto věku v hygieně dutiny ústní poleví Dotazník dospělí Otázka č. 1: Znáte povolání dentální hygienistka? Tabulka 24: Vyhodnocení otázky č. 1 dospělí Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano ale ještě jsem u ní nebyl/a Ano navštívil/a jsem ji Ano chodím pravidelně (minimálně kaţdý půl rok) 8 19 Ne 0 0 Celkem Otázka č. 2: Jak často si čistíte zuby? Tabulka 25: Vyhodnocení otázky č. 2 dospělí Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % 1x denně ráno x denně večer x denně ráno a večer nečistím kaţdý den 5 3 Celkem

63 Otázka č. 3: Jaké pomůcky k čištění zubů pouţíváte pravidelně? Graf 4 vyhodnocení otázky č. 3 dospělí Otázka č. 4: Poučil Vás někdo, jak správně pečovat o svůj chrup? Tabulka 26: Vyhodnocení otázky č. 4 dospělí Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano zubní lékař Ano dentální hygienistka Ano zubní asistentka, zdravotnický personál 5 12 Ano příbuzní, rodina 1 2 Nikdo 9 21 Celkem Otázka č. 5: Pokud jste byli v ordinaci stomatologického pracovníka poučeni o správné technice čištění manuálním kartáčkem, jakým způsobem? Tabulka 27: Vyhodnocení otázky č. 5 dospělí Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Slovní vysvětlení Na modelu čelistí zubů 9 21 Obrázková forma 3 7 Přímo ve vlastní dutině ústní 7 16 Nebyl/a jsem nikdy poučen/a 8 19 Celkem

64 Otázka č. 6: Jakou metodu čištění zubů manuálním kartáčkem pouţíváte? Tabulka 28: Vyhodnocení otázky č. 6 dospělí Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Stírací metodu (od dásně k zubu) Krouţivé pohyby (půlka kartáčku je na zubu, půlka na dásni) Horizontální (zprava doleva) Čistím zuby libovolně, jak mě napadne Celkem Otázka č. 7: Byli jste někdy poučeni o potřebě čistit mezizubní prostory? Tabulka 29: Vyhodnocení otázky č. 7 dospělí Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano Ne 6 8 Celkem Otázka č. 8: Pokud jste byli poučeni o správném čištění mezizubním kartáčkem, jakým způsobem? Tabulka 30: Vyhodnocení otázky č. 8 dospělí Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Slovní vysvětlení Na modelu čelistí zubů 9 21 Obrázková forma 2 5 Přímo ve vlastní dutině ústní 9 21 Nebyl/a jsem nikdy poučen/a 8 19 Celkem

65 Otázka č. 9: Čistíte si pravidelně mezizubní prostory? Tabulka 31: Vyhodnocení otázky č. 9 dospělí Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano Ne Celkem Z hodnocení odpovědí vyznívají nepříznivě odpovědi na otázku č. 9, kde se dotazovaných ptám: Čistíte si pravidelně mezizubní prostory?. U této otázky odpovědělo pouze 21 % respondentů, ţe mezizubní prostory čistí pravidelně a celkem 79 % odpovědělo, ţe si mezizubní prostory pravidelně nečistí. Přičemţ v otázce č. 7 Byli jste někdy informováni o potřebě čistit mezizubní prostory? odpověděla většina respondentů, celkem 92 %, ţe o potřebě čistit mezizubní prostory poučeni byli. Čištění mezizubních prostor je jedním z nejdůleţitějších zásad k udrţování orálního zdraví, proto se dají výsledky této otázky hodnotit jako velmi nepříznivé aţ alarmující. Naopak jako pozitivní by se daly povaţovat výsledky otázky č. 1, kde se dotazovaných ptám: Znáte povolání dentální hygienistka?. V této otázce uvedlo 28 % dotazovaných ano, ale ještě jsem u ní nebyl/a, 53 % odpovědělo ano, navštívil/a jsem ji, 19 % odpovědělo, ţe dentální hygienistku pravidelně (minimálně kaţdý půl rok) navštěvují a ţádný respondent neuvedl odpověď, ţe toto povolání nezná. Pozitivní je tedy zjištění, ţe tento obor je pro dotazovou věkovou skupinu dospělých znám. Z výsledků otázky č. 8 Pokud jste byli poučeni o správném čištění mezizubním kartáčkem, jakým způsobem?. V této otázce bylo zjištěno, ţe celkem 34 % respondentů se setkalo se slovním vysvětlením, 21 % respondentů se setkalo s poučením na modelu zubních čelistí, 5 % respondentů se setkalo s obrázkovou formou vysvětlení, 21 % se setkalo s instruktáţí přímo ve vlastní dutině ústní a 19 % nebylo v ordinaci stomatologického pracovníka o správné technice čištění manuálním kartáčkem nikdy poučeno. V této otázce povaţuji za nepříznivé, ţe pouze 21 % respondentů se setkalo s instruktáţí přímo ve vlastní dutině ústní, která je povaţována za nejúčinnější ze všech metod instruktáţe dentální hygieny. Této otázky se týkala i hypotéza č. 4: Předpokládám, ţe více neţ 50 % dospělých nebylo nikdo instruováno pouţití mezizubních kartáčků přímo v jejich vlastních ústech. Tato hypotéza tedy byla potvrzena. 65

66 8.3.5 Dotazník senioři Otázka č. 1: Znáte povolání dentální hygienistka? Tabulka 32: vyhodnocení otázka č. 1 - senioři Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano ale ještě jsem u ní nebyl/a 8 26 Ano navštívil/a jsem ji 5 16 Ano chodím pravidelně (minimálně kaţdý půl rok) 5 16 Ne Celkem Otázka č. 2: Jak často si čistíte zuby/ zubní náhrady? Tabulka 33: vyhodnocení otázka č. 2 - senioři Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % 1x denně x denně 6 19 Pravidelně po kaţdém jídle 2 6 Nepravidelně 3 10 Nečistím si je 0 0 Nemám zuby 8 26 Celkem Otázka č. 3: Jste spokojeni s úrovní Vaší ústní hygieny? Tabulka 34: vyhodnocení otázka č. 3 - senioři Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano Ne Celkem

67 Otázka č. 4: Jaké pomůcky k čistění pouţíváte? Graf 5: vyhodnocení otázka č. 4 - senioři Otázka č. 5: Pokud máte zubní náhradu, poučil Vás někdo, jak o ni správně pečovat? Tabulka 35: vyhodnocení otázka č. 5 - senioři Odpověď Počet respondentů Četnost odpovědí v % Ano zubní lékař 8 26 Ano dentální hygienistka 3 10 Ano zubní asistentka, zdravotnický personál 3 10 Ano příbuzní, rodina 2 5 Nebyl/a jsem nikdy poučen/a Nemám zubní náhradu 3 10 Celkem Z vyhodnocení dotazníku věkové skupiny senioři vyplývá, ţe na otázku č. 5, kde se respondentů ptám: Pokud máte zubní náhradu, poučil Vás někdo, jak o ni správně pečovat? odpovědělo celkem 39 % dotazovaných, ţe nikdy nebyli poučeni o správné péči o svojí zubní náhradu. Toto zjištění povaţuji za negativní, protoţe by mělo být samozřejmostí, ţe pacient je při prvním kontaktu se svojí novou zubní náhradou poučen, jak ji správně čistit, aby byla co nejdelší moţnou dobu zachována její funkčnost a zároveň nebylo ohroţováno orální zdraví pacienta. U otázky č. 1, kde se dotazovaných ptám Znáte povolání dentální hygienistka?, odpovědělo celkem 26 % respondentů ano- ale ještě jsem u ní nebyla, 16 % respondentů 67

68 odpovědělo ano- navštívil/a jsem ji, 16 % respondentů odpovědělo ano- chodím pravidelně (minimálně kaţdý půl rok) a celkem 42 % respondentů odpovědělo, ţe povolání dentální hygienistka neznají. Této otázky se týkala hypotéza č. 5: Předpokládám, ţe více neţ 60 % seniorů nikdy nenavštívilo dentální hygienistku. Z této otázky vyplývá, ţe dentální hygienistku navštívilo celkem 32 % seniorů. Hypotéza č. 5 se tedy potvrdila. Vzhledem k tomu, ţe dentální hygiena je poměrně nový obor, odpověď na otázku tohoto typu byla očekávaná. V dnešní době se však tato situace zlepšuje. 8.4 Kazuistiky Pacienti kazuistik č. 1, 2, 3, 4 a 5 byli vyšetřeni a následně ošetřeni na pracovišti dentální hygieny SZŠ a VOŠ Alšovo nábřeţí, Praha 1 nebo na pracovišti Fine Dent, Praha 2. Všichni tito pacienti (či zákonní zástupci pacientů) souhlasili se zveřejněním získaných údajů a fotografií, které byly získány pro účely této absolventské práce. 68

69 8.4.1 Kazuistika č. 1 Anamnéza Dívka, 4 roky Osobní anamnéza bez celkového onemocnění Alergická anamnéza neguje Farmakologická anamnéza bez trvalé medikace Stomatologická anamnéza preventivní prohlídku u zubního lékaře jiţ podstoupila, dočasná dentice, chrup a měkké tkáně intaktní, normookluze (fotky vykazují falešnou ortodontickou anomálii způsobenou nedostatečnou spoluprací pacientky), pouţívá dětský kartáček z drogerie První návštěva: pacientka přichází do ordinace v doprovodu matky Vyšetření: Detekce plaku plakovým indikátorem - QHI index 12, dáseň růţová, bez známek zánětu, hygiena výborná Ošetření: Depurace depurační pastou, fluoridace GC MI Paste Plus. Motivace, instruktáţ: Motivace byla provedena pomocí dentálního atlasu, kdy byly dívka i matka seznámeny s anatomií zubu, zubním plakem a onemocněním, které plak způsobuje. Následovala debata s matkou ohledně výţivového poradenství. Dalším krokem byla detekce plaku plakovým indikátorem, nácvik Foneho rotační metody přímo v ústech pacientky s kartáčkem Curaprox Smart, následovalo poučení matky o nutnosti dočišťování zubů dítěte Bassovou metodou a nácvik metody přímo v dutině ústní dítěte. Dále byl pacientce doporučen jednosvazkový solo kartáček na dočišťování. Pro mezizubní čištění byl vybrán Tepe flosspick a byla vybrána správná velikost mezizubního kartáčků Tepe 0,45 mm. Matka byla instruována ohledně mezizubního čištění přímo v dutině ústní dítěte. Druhá návštěva: Pacientka přichází v doprovodu otce na kontrolu po 3 měsících. Vyšetření: detekce plaku plakovým indikátorem- QHI index 7, gingiva růţová, bez známek zánětu, hygiena výborná Ošetření: Airflow prášek Plus (Erythritol), fluoridace GC MI Paste Plus. 69

70 Motivace, instruktáţ: Kontrola metody čištění manuálním kartáčkem, solo kartáčkem a mezizubním kartáčkem. Obrázek 29: Pacient č. 1, první návštěva Obrázek 28: Pacient č. 1, druhá návštěva Tato kazuistika je příkladem, ţe i u dětí předškolního věku lze udrţovat úroveň orálního zdraví ve výborném stavu. Stav pacientčiny hygieny dutiny ústní byl jiţ v první návštěvě chvalitebný. Dítě tohoto věku je potřeba ihned při příchodu zaujmout. Proto byl pro pacientku vyroben maňásek z nafouknuté gumové rukavice, který na celý průběh ošetření dohlíţel. Pacientce byla vyprávěna pohádka, která seznamovala se zubní plakem a zubním kazem. Instruktáţ byla provedena nejprve na plyšové hračce s umělým chrupem a potom přímo v dutině ústní za aktivního zapojení matky. Jako pozitivní lze hodnotit i informovanost o správné technice čištění u otce, který s pacientkou dorazil aţ na druhou návštěvu a při první návštěvě přítomen nebyl. 70

71 8.4.2 Kazuistika č. 2 Anamnéza Dívka, 8 let Osobní anamnéza ţákyně základní školy, bez celkového onemocnění Alergická anamnéza neguje Farmakologická anamnéza bez trvalé medikace Stomatologická anamnéza dochází pravidelně na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři, na dentální hygieně poprvé, smíšená dentice, v chrupu celkem tři sanace kazů, normookluze, uţívá elektrický rotační kartáček První návštěva: pacientka přichází do ordinace v doprovodu rodičů Vyšetření: Detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 49, přítomnost zánětu dásní KOD index 42. Gingiva zarudlá, výrazný edém v oblasti dásně zubů Hygiena nedostatečná, zubní plak přítomen difuzně, nejvíce v okolí zubních krčků. Ošetření: Airflow prášek Plus (Erythritol), fluoridace GC MI Paste Plus. Motivace, instruktáţ: Motivace byla provedena pomocí dentálního atlasu, kdy byla dívka a rodiče seznámeni s anatomií zubu, zubním plakem a onemocnění, které způsobuje. Následovala debata s rodiči ohledně výţivového poradenství. Dalším krokem byla detekce plaku plakovým indikátorem, nácvik Foneho rotační metody přímo v ústech pacienta s kartáčkem Curaprox Smart, poučení rodičů a o nutnosti dočišťování Bassovou metodou a její nácvik přímo v dutině ústní dítěte. Pro mezizubní čištění byl vybrán Tepe flosspick a byla vybrána správná velikost mezizubních kartáčků- Curaprox 06,08. Rodiče byli instruováni ohledně mezizubního čištění přímo v dutině ústní dítěte. Druhá návštěva: Pacient přichází v doprovodu rodičů na kontrolu po 3 měsících. Vyšetření: detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 19, Gingiva růţová, edém zmírněn, KOD index 15. Hygiena viditelně zlepšena. Ošetření: Airflow prášek Plus (Erythritol), fluoridace GC MI Paste Plus. 71

72 Motivace, instruktáţ: Prvním krokem byla detekce plaku plakovým indikátorem. Následovala remotivace a reintruktáţ přímo v dutině ústní pacienta s účastí rodičů. Obrázek 30: Pacient č. 2, první návštěva Obrázek 31: Pacient č. 2, druhá návštěva Tato kazuistika podporuje důleţitost zapojení rodičů do provádění dentální hygieny dítěte. V tomto případě bylo zjištěno, ţe pacientka si zuby čistí bez dohledu rodičů. Pacientky stav ústní hygieny při první návštěvě byl nedostatečný. Rodiče byli poučeni, ţe poskytovat dítěti pomoc s prováděním ústní hygieny je nutné přibliţně do 12 let věku dítěte. Pacientka byla motivována pomocí dentálního atlasu, kde jí byl vysvětlen vliv zubního plaku na měkké i tvrdé tkáně dutiny ústní. Při druhé návštěvě se stav hygieny dutiny ústní zlepšil, pacientka byla motivována porovnáním fotek v první a druhé návštěvě ordinace Kazuistika č. 3 Chlapec, 12 let Osobní anamnéza ţák základní školy, bez celkového onemocnění Alergická anamnéza roztoči, pyl Farmakologická anamnéza bez trvalé medikace Stomatologická anamnéza dochází pravidelně na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři, na dentální hygienu chodí kaţdý půl rok, smíšený chrup, normookluze, chrup intaktní, pouţívá manuální kartáček Spokar Ultra Soft, mezizubní kartáčky odmítá pouţívat pravidelně První návštěva: pacient přichází do ordinace v doprovodu matky 72

73 Vyšetření: Detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 71, přítomnost zánětu dásní KOD index 48. Gingiva zarudlá, přítomný edém. Stav hygieny nedostatečný. Ošetření: Airflow prášek Plus (Erythritol), odstranění zubního kamene supragingiválně v dolní frontě orálně, fluoridace GC MI Paste Plus. Motivace, instruktáţ: Motivace byla provedena pomocí dentálního atlasu, kdy byl chlapec seznámen s anatomií zubu, zubním plakem a onemocněním, které plak způsobuje. Chlapci byl vysvětlen i estetický dopad při nedodrţování řádné ústní hygieny. Dalším krokem byla detekce plaku plakovým indikátorem, nácvik Bassovy metody přímo v ústech pacienta a poučení matky o kontrole případně nutnosti dočišťování. Pro mezizubní čištění byl vybrán Tepe flosspick a byla vybrána správná velikost mezizubních kartáčků - Curaprox 06. Matce chlapce byla doporučena moţnost koupě sonického kartáčku (nejlépe se senzorem tlaku), pro zvýšení chlapcova zájmu o čištění zubů. Druhá návštěva: Pacient přichází v doprovodu matky na kontrolu po 2 měsících, byl mu zakoupen sonický kartáček se senzorem tlaku. Vyšetření: Detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 10, KOD index 8. Dáseň růţová, přítomný stippling. Stav hygieny výrazně zlepšen. Ošetření: Airflow prášek Plus (Erythritol), fluoridace GC MI Paste Plus. 73

74 Obrázek 33: Pacient č. 3, první návštěva Obrázek 32: Pacient č. 3, druhá návštěva Motivace, instruktáţ: V první řadě byla provedena detekce plaku plakovým indikátorem. Následně byla provedena instruktáţ přímo ve vlastní dutině ústní s elektrickým kartáčkem. Dalším krokem byla kontrola správnosti čištění mezizubních prostor, kdy byla velikost kartáčku Curaprox 06 vyměněna za Curaprox 07. Tato kazuistika je příkladem, ţe děti ve věkové skupině starší školní věk orální hygieně nevěnují příliš velkou pozornost. Chlapec byl motivován pomocí dentálního atlasu, kde mu byly ukázány fotky pokročilejších onemocnění parodontu. Byla mu vysvětlena i estetická stránka následků nedodrţování základních principů udrţování orálního zdraví. Jelikoţ byl chlapec technický typ, po pořízení elektrického sonického kartáčku se zájem o provádění dentální hygieny výrazně zlepšil. 74

75 8.4.4 Kazuistika č. 4 Ţena, 44 let Osobní anamnéza floristka, bez celkového onemocnění Alergická anamnéza latex Farmakologická anamnéza bez trvalé medikace Stomatologická anamnéza dochází pravidelně na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři, na dentální hygienu chodí nepravidelně, v chrupu celkem 6 sanací kazů, normookluze, pouţívá manuální kartáček Curaprox 1560, mezizubní kartáček CPX 09. První návštěva: Pacientka přichází do ordinace na svůj vlastní impuls, chtěla by v budoucnu podstoupit bělení zubů, proto se rozhodla stav své orální hygieny vylepšit. Vyšetření: Detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 35, přítomnost zánětu dásní KOD index 28. Stav hygieny dobrý. Klínovité defekty v oblasti zubů 13, 14, 23, 25, 45 v důsledku horizontální techniky čištění zubů v kombinaci s tvrdým kartáčkem. Zubní kámen přítomen supragingiválně v horní čelisti v oblasti molárů bukálně a v dolní frontálním úseku v oblasti ortodontického fixního retaineru (z důvodu nevyhovující velikostí mezizubních kartáčků). Ošetření: Airflow prášek Plus (Erythritol), odstranění supragingiválního zubního kamene, depurace depurační pastou, fluoridace GC MI Paste Plus. Motivace, instruktáţ: Pacientka byla pomocí dentálního atlasu informována o zubním plaku a onemocněních, které způsobuje. Pacientce byl doporučen měkčí kartáček Curaprox Přímo v dutině ústní proběhla instruktáţ Bassovy čistící techniky. Dalším krokem byl výběr mezizubních kartáčků (Curaprox 09, perio 405 a 406). Technika mezizubních kartáčků byla instruována přímo v ústech pacientky. Dále byl pacientce doporučen jednosvazkový solo kartáček na dočištění prostor kolem fixního retaineru. Technika solo čištění instruována přímo v dutině ústní pacientky. Druhá návštěva: Pacientka přichází na kontrolu čištění po 3 měsících. Vyšetření: Detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 2, KOD index 1. Stav hygieny výborný. 75

76 Ošetření: Airflow prášek Plus (Erythritol), fluoridace GC MI Paste Plus. Motivace, Instruktáţ: Kontrola Bassovy a solo techniky čištění, rekalibrace mezizubních kartáčků (Curaprox 09 a perio 406). Obrázek 34: Pacient č. 4, první návštěva Obrázek 35: Pacient č. 4, druhá návštěva Tato kazuistika je příkladem, jak můţe být bělení pouţito jako motivační prostředek. Pacientky stav při první návštěvě byl dobrý, ovšem aby mohlo být provedeno bělení zubů, stav orální hygieny se musel zlepšit. Při druhé návštěvě byl po plakové detekci vidět výrazný pokrok pacientky. Pacientka poté byla ihned objednána na otiskování pro dlahy na domácí bělení, které bude v následujícím měsíci podstupovat. 76

77 8.4.5 Kazuistika č. 5 Muţ, 70 let Osobní anamnéza v důchodové penzi Alergická anamnéza neguje Farmakologická anamnéza Condrosulf (onemocnění kloubů) Stomatologická anamnéza dochází pravidelně na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři, na dentální hygieně poprvé, singulární antagonismus, atrice na zubech 35 45, z důvodu špatného skusu, gingivální recesy a klínovité defekty přítomny na všech špičácích a třenových zubech, z důvodu špatné čistící metody (horizontální) v kombinaci s tvrdým kartáčkem, protetické řešení keramickou korunkou na zubech 15 a 25, přítomný hemangiom na jazykové uzdičce, v chrupu celkem 7 sanací zubní kazu, pouţívá tvrdý kartáček z drogerie s nerovným zástřihem, mezizubní kartáčky nikdy nepouţíval. První návštěva: Pacient přichází do ordinace dentální hygienistky na doporučení nového zubního lékaře, ke kterému nyní začal docházet. Vyšetření: Detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 61, přítomnost zánětu dásní KOD index 55, přítomný zubní kámen supragingiválně difuzně, subgingiválně v parodontálních chobotech u všech laterálních zubů. Ošetření: Odstranění supragingiválního zubního kamene, depurace depurační pastou, fluoridace GC MI Paste Plus. Motivace, instruktáţ: Pacient byl pomocí zubního atlasu informován o příčině vzniku zánětu dásní a parodontitis. Následoval nácvik Bassovy techniky zubním kartáčkem Curaprox 3960 přímo ve vlastní dutině ústní pacienta. Instruktáţ jednosvazkového solo kartáčku na dočišťování zubů moudrosti a kompresních zubů v dolní frontě. Dále následoval výběr mezizubních kartáčků (Curaprox 08,011) a jejich instruktáţ. Nácvik pouţití nitě superfloss v okolí keramických korunek. Pacientovi doporučeno zakoupit Enzymel 35gel, pouţívat místo zubní pasty jako přípravu pro subgingivální ošetření. Druhá návštěva: pacient přichází po 14 dnech na subgingivální ošetření Vyšetření: detekce plaku plakovým indikátorem QHI index 30, KOD index 24 77

78 Ošetření: Odstranění zubního kamene subgingiválně, depurace depurační pastou. Motivace, instruktáţ: Kontrola Bassovy čistící metody, pacient pouţívá stále velký tlak poučen. Třetí návštěva: pacient přichází po 3 týdnech na kontrolu Vyšetření: detekce plaku plakovým indikátorem- QHI index 6, KOD index 9. Hygiena výborná. Ošetření: Airflow prášek Plus, fluoridace GC Motivace, instruktáţ: Kontrola správnosti Bassovy techniky čištění. Kontrola správné solo techniky čištění. Rekalibrace mezizubních kartáčků (Curaprox 011). Obrázek 36: Pacient č. 5, první návštěva Obrázek 37: Pacient č. 5, třetí návštěva Tato kazuistika dokazuje, ţe v ţádném věku není pozdě začít s prováděním řádné orální hygieny. Pacient č. 5 byl do ordinace dentální hygienistky poslán na ţádost nového zubního lékaře, ke kterému pacient začal docházet. O oboru dentální hygiena se od nového zubního lékaře doslechl poprvé. Pacientovi byl vysvětlen vliv orálního zdraví na celkové zdraví. Zpočátku byl pacientův přístup trochu skeptický, ale postupně se pacientův postoj změnil. Uţ při druhé návštěvě byly rozdíly v plakové detekci patrné. Pacient začal pravidelně pouţívat mezizubní kartáčky, měkký kartáček s rovným zástřihem a jednosvazkový solo kartáček. S aktuálním stavem své dutiny ústní je velmi spokojený. 78