DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

Transkript

1 DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

2 Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. Josef Váa

3 O b s a h : 1. Úvod 2. Struktura zemdlského odborného školství a kompetence absolventa 3. Stední školy v odvtví zemdlství 4. ízení odborného školství se zamením na poteby odvtví zemdlství 5. Odborné vzdlávání v rezortu zemdlství 6. Možnosti pro další odborné vzdlávání pracovník 7. Odborné školství v jiných zemích EU 8. Návrhy na zlepšení odborného vzdlávání

4 1. Úvod OSPZV ASO R již od svého vzniku ve svých stanovách ustavil profesní sekci stedních odborných uiliš. Stední odborná uilišt a zemdlské školy byly v té dob zizovány a ízeny Ministerstvem zemdlství R tak, aby splovaly poteby rezortu v oborech vzdlání i potu absolvent. Pedáním kompetencí ministrem pešlo odborné školství nejdíve na Ministerstvo hospodáství SR a po schválení zákona o regionální samospráv na jednotlivé kraje. Tmito zmnami ztratilo Mze možnost ovlivovat odvtvové odborné školství a veškeré kompetence pešly na krajské úady ( ) s tím, že co kraj, to jiný pístup. Náš OS byl vždy za odvtvové ízení odborného školství proto, že o potebách resortu rozhodovali odborníci znalí problematiky a situace na jednotlivých školách. Pechodem stedních škol do regionálního školství se rozdlilo i financování škol. Mzdy zamstnanc škol a náklady na školní poteby a pomcky hradí MŠMT prostednictvím kraj a náklady na provozní výdaje škol jsou hrazeny z rozpotu kraje, jejich výše je samozejm ovlivnitelná úedníkem KÚ. OSPZV ASO R se prostednictvím tripartitních jednání zúastuje na ešení všech otázek školství s prioritou odborného školství. Má zástupce v tripartitních komisích na MŠMT a MZe. Pravideln projednává výsledky jednání a zejména pipomínkuje návrhy zákon a naízení týkajících se školství a výchovy. V posledních letech se výrazn stabilizovalo podnikatelské prostedí v zemdlství a lesnictví a tím se zásadn zmnily požadavky na zamstnance, absolventy odborných škol. Probíhající reforma školství výrazn redukuje pvodních 800 obor na 275. Obory jsou šíeji koncipované a NÚOV zpracovává RVP pro jednotlivé obory. Povinností škol je zpracovat ŠVP pro výuku jednotlivých pedmt a školy mají možnost pizpsobit výuku a výchovu místním podmínkám. V odvtví zemdlství zpracoval NÚOV již 10 schválených RVP pro 41 obor a odborné školy již vyuují podle vlastních ŠVP. V R vyuuje zemdlské a lesnické obory 112 SOU, 11 VOŠ a 80 SOŠ. Výsledkem výuky a výchovy musí být pln kvalifikovaný absolvent, znalý klíových kompetencí oboru, podpoený mobilitou a konkurenceschopný na trhu práce, který se dorozumí cizím jazykem a ovládá prostedky pro získávání informací. Vzdlaný zamstnanec je perspektivní vzdlaný odborá. Nesouhlasíme s postupem nkterých krajských úad, které

5 v rámci úspory náklad provádjí tak zvanou optimalizaci škol (iracionální sluování), která nic neeší a do škol pináší jen nestabilitu, likviduje dobré vztahy mezi pedagogickým sborem a žáky a trhá dlouhodobé vztahy mezi školami. Tyto tendence budeme zásadn odmítat. Naší prioritou je kvalitní školství, které je budoucností a prosperitou státu. 1. Struktura zemdlského odborného školství a kompetence absolventa Zákon. 561/2004 Sb., o pedškolním,základním, stedním,vyšším odborném a jiném vzdlání (Školský zákon)v platném znní, v 7 odst.3 pesn vymezuje druhy škol v R. Stední odborné vzdlání: - stední odborné vzdlání se závrenou zkouškou a výuním listem, - stední odborné vzdlání s maturitní zkouškou, - stední odborné vzdlání s maturitní zkouškou a výuním listem - stední odborné vzdlání bez výuního listu i maturitní zkoušky ped rokem 1989 : maturitní obory 40% stedoškolské populace nematuritní obory 60% - - rok 1997 : maturitní obory 60% - - nematuritní obory 40% - - Z celkového stedního zdlání pedstavuje stední odborné vzdlání 81% stedoškolské. Populace. 2. Stední školy v odvtví zemdlství a) Stední odborná škola 4 leté studium s maturitní zkouškou opravuje absolventa ucházet se o studium na VŠ, dává absolventovi kvalifikaci k výkonu stedních technických a ekonomických funkcí. b) Stední odborné uilišt 2 leté a 3 leté uební obory se závrenou zkouškou ( výuním listem) kvalifikuje absolventa k dlnickým povoláním v oboru.