dřeviny a byliny Oldřich Haragsim Včelařské stavba květů a nektárií nektarodárnost a pylodárnost přehled dřevin a bylin léčivé látky v rostlinách

Transkript

1 pr AŘ d tru Pra vp ra z ha DŮ M s ka ac žád RD zné éh y VITA vý lé jt j vy rtu h si d hra MED razn léč čiva EURO O é sl iva AP APIG PE nás zné pr zdar přír CET vy IG UA UARD ČR RU a dní RD M ép Č V O D B O R Ý Č 2 3 cn ěn ív nic č ké l látk y l č 2 46 M artin S rz K 75 lan v vá á ř 6 62 c p výr Hut d b t b - l.: il: 60 isk Slá a 57 ai S ně l: l in an 46 f c k 8 9 va r-n r z.c z ě 3 z Té O a: j táz M št ky ě r D dn k St isk vč s l an us l s z íh vi n v ys in sk ad in l? í v ky pl č c ěl h l na d i va u T u M t t ch á ls a j ag ké v jí ru r k u: 20 zb 12 r is Č SV áz r iv ar t pr iv éč íl dn a a včl at u v Ch štěva v á E Ř A KU EL S VČ E O OV PR SL S A PI SO A A ČR V rn Každé dva ěsíc přináší: rprtáž, rzhvry a analýzy aktuálníh včlařskéh dění njnvější vědcké pznatky z světa včl praktické rady zkušných včlařů téata, ktrých s jind ndčtt Objdnjt si tnt včlařský časpis na a na bzplatné linc Vydává Pracvní splčnst nástavkvých včlařů CZ. Včlařské dřviny a byliny stavba květů a nktárií nktardárnst a pyldárnst přhld dřvin a bylin léčivé látky v rstlinách Včlařské dřviny a byliny Ý R O B D 2 / č tné 5 la dp / 1,8 př Kč 45 K O 49 V zp ys ra ká c k v vá ali ní ta t lé 3/ z á 49 ČR K 45 př č Kč dpla / 2 / 1 tn,8 é 5 v /2 ja 01 r 2 h H a 9, ah.cz ntru Ɣ r ta z n Ɣ ph gn vé M d n ciál d Ɣ aut ní s l t Ɣ Od t. k y ád víčk at y zv ic tr ic Ɣ čří b va ké ratn ký Tav cí y é na cí va pln id. n la ě d y a v - st st sk u áč ly c í, é an v $6 9 ÿ 23 5 $, $ 6 9 /2 ÿ(/ 9( $ň 16 (.8 vu tě vš ná ní ič y an ly t hr za č k ítala si v ští r d řiv Jak pří k včly b r M ap l p jíč l an ní dí a: k va ká š, rj taré Té tns é pís plán ns í s la př án ní v ují B v sá sk v k at ch u V tan é yk s v ck v ni jí h C i ňu yg ra H dst z tr rz.cz Kč 9, Kč 13 na: 132,... c na: rnic c č M í P RU ra ha 9 r ar iv t pr ë ÿ z a 8 jí r v IG ti na D ČR z t čla žk žn 0 (n uz K a z ůči ěh d úči ty UA r 5 % s ny č l: d z RD ztč 22 řsk y Č í r yn 30 p bud ra ty sn u z nn lu 9 nu ní již i Va 2 ý SV gis í t % d t ví lu ů ísk st. 201 r 56 dů (O tr st c v rra šk a a n čt p č j y né 90 2 gis 3 d 58 M V a čníh vá y z n lati l.. P h 93 tr stru én z % v 9, d Z n lé í d t 4 ctr ě úlu an 60 O) čísl )!! čiv ta 9, pra cí éh 3 cn a!!! a A c K 48 tr vč vd příp š PIG 14 č, a v tř 6 u ě ČR ra la 97 p v n UA 7, l p ř 8,, d ku ých,n RD Kč u w ách bn lz z p, FO w ý. la 14 w d tí RM. sk,7 pr 0 d á ID Kč c 35 O, rg L ntr Pra an u ha iz a čn.c 9, z í H rn íp č rn ic az ctr stru 51 Té t a a: an vý Sp b rf. Čské buckfastky h z Zéla c Ing Bi p á nd ný a j Výěna atky ar tky ad při atc? jic nit h vč? r a sftwar k vdní záznaů s prdring živ Fris Hardwar la h yrai: vá stratgi léčby včlích viróz ató uktů tn řsk n i íh z a ác čá p ru říč stv st rs p y v p s II: č riz třd né včl aždý kar líh ta íj ž í ik né k v p pl é ž M ynů n tr ů d u rga cí v k tky úh ar-n č Pr d á vý ř r d ba S sk- láně S lan 462 c z %2.c 9 z tin á ar v pd k 6 60 nr M rz c utis var lan H 5 S il: 1 75 b 57 inf l.: l: t ai - ta ali kv í ká á n 2 s v 46 Vy rac vář rba láněanc zp K vý S -Sl Vy s pra ká k cv vali án ta K í vá gis r již ČR ní 012 ny 2 nu z 2' Ɣ r tang zv é p n d Ɣ M hn ciáln d. í s l ty k au tri Ɣ O t ty zv cký at Ɣ dvíčk ické ratn é pl v ád ně č by ací va na Ɣ T řící. d ny a av idla - st stly v áč sku cí, tné 85 la dp př č / 1, K 45 D iv rra éč áz s rr % i Va ztč i r RD UA ň( /$ 8 ÿ( ( 35 /2 3,6 $ $6 5 $ ë ÿ 9 ÿ 51 5 %2 iv p na 2' léč t ní a /2 d r 2'%251ë ÿ$623, ÿ(/$ň( ti V 9 ÿ5 $ 1$ 6/29(16.8 a íl dn 1 Kč přdplatné 45 Kč / 1,85 y t ický tr k ě d í s l pln é tn vé áln ly ra z ci st cí,. a r gn y zv áč ny Ɣ tan n t ké va - st h ic p d at vací d a M Ɣ aut čk y n u dví b sk O Ɣ ád cí. v Ɣ čří idla Tav Ɣ 13 /20 MDʼnt G SʼnH Kč / 2 zia IG ých n lz tř ku ný. č % š v b K ra úlu říp d,7 lu 0 z p ěp 14 ic st 9 cí vd h L rn í O uz r ty nn ané P pra ID č ě p ačn úči získ y. én íp iz RM jí al č an K u ůšk rn FO H Kč, 7, D, d sn j rg lu 9, R l. 9, 14 A pr ha z ěh ty vč tit 4 c IGU ti ra.c la či ví la ta P, P u p vů ra p í d a A 35 ntr,n zd t n v á a ud čt léči! lař sk c b d y z )!!!! vč d d n p c n sla ách w. Kč % vá ci, w 30 st íh ),w t čn O tru 8 uz yní tra a Z cn 6 97 (n gis V d i r V (O M 03 6 n S ž y Č dů 89, 5 žk ý l řsk 63 5 la 2 č 22 l: t A S Č OP R I A SP R A O SL V O ČE VE L AŘ SK E U řír 6/2012 ha ra 9 brž léčiv sl na ny rgu sz ní uru prti va 5 již ětě luj AP nu r % IG 20 rgi vy UA ztči 12 ě ch ka dpa str RD Va r va ut zu rr né a d it bě i jí úč ty h l d in struc v ČR ůč h u zí nst u. tr i ty sn sk 90 av lu ůškyanéh 93% í. pl včl. j énp z úl at ě pr cí přu š ní it 49 av íp tř d, dě ravk ný čiv tac Kč, ch p aa al d u lz PIG 147, p bn ý. UA Kč uz 14 RD ař,, FO,70 n RM Kč plat IDO i pr d L r sk d á 35 ga niza c, Pr n ční truaha.cz 9, Hr ní P č rnic OLDŘICH HARAGSIM Pr zákla bjd uc t AP záka dní návk vyhr jc SK t Vy IGUA zníky rganiz y vyhra azn fir Ý an OLDŘICH HARAGSIM Už jst čtli časpis MODERÍ VČELAŘ?

2

3 Oldřich Haragsi Včlařské dřviny a byliny stavba květů a nktárií nktardárnst a pyldárnst přhld dřvin a bylin léčivé látky v rstlinách Grada Publishing

4 Upzrnění pr čtnář a uživatl tét knihy Všchna práva vyhrazna. Žádná část tét tištěné či lktrnické knihy nsí být rprdukvána a šířna v papírvé, lktrnické či jiné pdbě bz přdchzíh písnéh suhlasu nakladatl. právněné užití tét knihy bud trstně stíhán. Oldřich Haragsi Včlařské dřviny a byliny Editvala Ludila Haragsivá TIRÁŽ TIŠTĚÉ PUBLIKACE Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhnu 22, Praha 7 bchd@grada.cz, tl.: , fax: jak svu publikaci Odpvědná rdaktrka: Hlga Jindrvá ávrh bálky, grafická úprava a sazba: Eva Hradilákvá Ft v kniz: Oldřich Haragsi Ft na bálc: Prfidia Pčt stran 200 Druhé, upravné vydání, Praha 2013 Vytiskla Tiskárna Prtisk, s.r.., Čské Budějvic Grada Publishing, a.s., 2013 Cvr Dsign Eva Hradilákvá, 2013 ázvy prduktů, fir apd. pužité v kniz hu být chrannýi znákai nb rgistrvanýi chrannýi znákai příslušných vlastníků. ISB ELEKTROICKÉ PUBLIKACE ISB (v frátu PDF) ISB (v frátu EPUB)

5 Obsah O autrvi... 6 Úvd... 7 Část bcná Živt strů a křů... 9 Květ ktária a nktardárnst ktardárná rstlina a včly Rstliny včlá npřátlské Rstliny pr včly bzvýznané nb ál význané Pyl a pyldárnst Pylvé rusky Část spciální Včlařské dřviny Abcdně řazný přhld včlařských dřvin Včlařské byliny Abcdně řazný přhld včlařských bylin Vysvětlivky pužitých výrazů Obrazvá přílha Rjstřík slvnských názvů dřvin a bylin Rjstřík latinských názvů dřvin a bylin Szna pužité a dpručné litratury

6 6 / Včlařské dřviny a byliny O autrvi Ing. Oldřich Haragsi, CSc. ( ) abslvval lsnicku fakultu v Brně, pzději jště trpické zědělství a lsnictví na Univrsitě 17. listpadu v Praz. Stal s vědcký aspirant Zědělské akadi v Praz v bru ntlgi. Pzději nastupil jak vědcký pracvník d Výzkunéh ústavu včlařskéh v Dl u Libčic nad Vltavu. Jh spcializací byla včlařská btanika a bilgi včl. Ověřil vliv analgů juvnilníh hrnu na včly a jjich pld, řšil tázku říznéh ltu včl pcí radiaktivních látk a studval chvání atk při kladní vajíčk. Pstupně s prpracval zi přdní spcialisty v bru jak v bývalé Čskslvnsku, pzději v Čské rpublic, tak i v zahraničí. Pracval rád v vědckých tých a získal zi zahraničníi pracvníky nh sbních přátl. Zajíal s i prbléy parazitlgi včl. V r splubjvil s K. Sašiňák v atriálu z Bulharska rztč Varra jacbsni, nyní Varra dstructr. Upzrnil na jh nbzpčnst pr chvy včl a splu s J. Hank bjvil na výchdní Slvnsku včlstva napadná varrázu, přičž také v pkusch dkázal účinnst kysliny ravnčí prti tét chrbě. Byl autr a spluautr něklika čských i slvnských včlařských příručk a publikval víc nž 300 dbrných článků v dácích i zahraničních časpisch. Jh disrtační prác Mdvic a včly (1966), ktrá byla také přlžna d plštiny, ěla vlký zahraniční hlas a dala pdnět k rzvji kčvnéh včlařství a využívání lsní snůšky v střdní Evrpě. V r vyšl jjí 2. vydání v nakladatlství Brázda. V rc 1968 s pdíll splu s J. Svbdu, L. Haragsivu a J. Hank na vydání publikac ci a škůdci včly dnsné. Pracval v kisi Apindi, IUBS, Kisi pr včlí btaniku a rganizval něklik jjích sypózií. Pdíll s na rganizaci kngrsů Apindi v Praz 1963, v Mnichvě 1969 a v Budapšti Splupracval s L. Haragsivu na vydání pětijazyčnéh slvníku včlařských trínů (Praha, ÚVTI, 1963) pr pražský kngrs Apindi. Pzději vypracval čsku část txtu d včlařskéh slvníku, ktrý vydal L. Brnus v r v Varšavě. Pdíll s na vypracvání včlařských hsl d Anglickslvnskéh pôdhspdárskh slvníku (Prírda, 1982). J autr něktrých hsl v Zědělské slvníku (Praha, ÚVTIZ, 1992). Ppularizval včlařství v tlvizních i rzhlasvých rlacích (např. Dst stupňů k zlaté), rganizval a vdl první včlařské akadi. Byl úspěšný dbrný ftgraf. Svýi sníky přispěl i d knih něklika zahraničních autrů. Své pznatky z včlí pastvy shrnul d dvu knih: Včlařské dřviny (Praha, Grada, 2004) a Včlařské byliny (Praha, Grada, 2008).

7 Úvd / 7 Úvd Dbru zprávu j, ž zi čtnáři-včlaři přtrvává záj publikac Včlařské dřviny a Včlařské byliny, ktré byly věnvané zdrjů včlí pastvy, a ž nakladatlství Grada zařadil d plánu na rk 2013 nvé ditrsky upravné vydání bu knížk, na jhž přípravě js s ráda pdílla. Obě dřív vydané publikac jsu tď spjny d jdné knihy, ktrá j rzdělna na část bcnu a část spciální. První kapitla v bcné části pjdnává živtě dřvin a křů, další ddíly přinášjí infrac stavbě květu, nktáriích, nktardárnsti rstlin, jjich pyldárnsti, pylu a pylvých ruskách. Dál j zd pjdnán rstlinách včlá npřátlských i rstlinách pr včly ál význaných. Spciální část j rzdělna na dva díly včlařské dřviny a včlařské byliny. Přinášjí btanický ppis zhruba 300 nktardárných a pyldárných rstlin v abcdní přadí. U každé ppisvané rstliny najd čtnář infraci jjí stavbě, listch, květch, vntuálně i pldch. D úvahy j vzata nárčnst na stanviště a způsb rznžvání, důraz j kladn na jjí včlařský význa. Pkud byla u něktrých rstlin ěřna nktardárnst, pak j uvdn údaj cukrné hdntě nktaru, ktrá j určující pr hdncní zdrj včlí pastvy. Zaznanán j i výskyt prducntů dvic dalšíh zdrj včlí snůšky. Upzrněn j i na bsah léčivých látk v rstlinách, jž jsu využitlné v faracutické průyslu nb fyttrapii. V tt vydání byl rzšířn pčt prkrsb a barvných sníků, dplněny vysvětlivky a v přhldu litratury upzrněn na litraturu dpručnu. Ráda bych pděkvala, ž přd čas byly tyt hdntné publikac vydány a našly si svu čtnářsku základnu. Mý přání j, aby i tt upravné druhé vydání přinsl vš čtnářů stjně dbré infrac zdrjích včlí pastvy jak vydání první. Js přsvědčna, ž i sá autr, ůj zřlý anžl Oldřich Haragsi, by ěl z jjich znvuvydání vlku radst. V Praz, v únru 2013 Ludila Haragsivá

8

9 Část bcná 9 Živt strů a křů Stry a kř jsu živé rganisy. Prjvy jjich živta ůž sldvat d časnéh jara d pzdníh pdziu.v ziě s dřviny zřtlně nprjvují, al na rzdíl d nha jdnltých rstlin nduírají, dlávají npřízni pčasí. a jař nb dknc již v chladné přdjaří raší, pzději s zazlnají, rstu a sílí, rzkvtu a nsu pldy. Žijí něklik dstiltí, staltí a někdy i tisíciltí. Dřviny s rznžují většinu sny, ktrá jsu pr šířní různě uzpůsbná. Okřídlná, chýřná nb listny patřná sna rznáší vítr nb tkucí vda. Pldy nha dřvin služí jak ptrava ptáků i savců, ktří šíří jjich sna dál. jvíc však rzšiřuj dřviny člvěk. Činí tak cílvědě, prtž dřvní htu ptřbuj jak survinu pr průyslvu výrbu a pr stavbní účly. Stry vydchují kyslík d vzduší, chraňují půdu, nsu sna a jdlé pldy, lsní prsty zadržují zásby vdy, vytvářjí pstru a zdravu krajinu. Od db, kdy člvěk přstal včlařit v lsních brtích a přstěhval včlstva z lsů k svý bydlí, vysazují včlaři stry a kř kl včlínů a včlnic. akupvat snáčky v zahradnictví j však pěrně nákladné, prt si j nzí včlaři rznžují sai, a t tu njjdndušší tdu výsv sn. Aby dřvina vyrstla, usí s jjí zralé sn dstat d půdy a vliv vlhksti a tpla vyklíčit. Sna jilů, vrb, tplů a bříz dzrávají vli brzy p dkvětu, prt s vysévají ihnd p dzrání. Vyklíčí p něklika dnch v stjné vgtační bdbí. Sna většiny dřvin však vysévá až na jař příštíh rku. Aby dbř vyklíčila, vyžadují určitu dbu klidu. Prt j stratifikuj tj. přs ziu přchvává v vrstvách vlhkéh písku. Jiná sna vyžadují přd výsv určitu přípravu např. bbul rakytníku j nutné rzačkat a sna prprat, dstranit tak inhibiční látky, ktré tluí klíčivst. Sna trnvníku, zarliky nb dřzvc přd výsv prlévá vařicí vdu. A také j i nh sn přléhavých, jž i za příznivých pdínk vyklíčí v půdě až v další vgtační bdbí, nb někdy dknc i za něklik lt (např. sna tisu). Každé sínk j alý zázrak. J v ně ukryt njn zárdk buducí dřviny, al i zásba živin pr klíčk na dbu, nž s vyvin křnvé vlášní a první zlné listy, ktré přvzu výživu snáčku. Z slupky sní jak první prniká d půdy křínk klíčku. Pd vliv zské tíž s brací dlů, v půdě s rzvětvuj a upvňuj. Pt s vytlačují z zě dvě dělhy, ktré zpravidla zzlnají a zapjí s d ftsyntézy snáčků (dbř j t patrné např. při klíční fazl). U něktrých dřvin dělhy zůstávají pd zí (např. u dubu, lísky; viz br. 1 Typy snáčků) a vyživují snáčk puz zásbníi látkai, aniž by s zapjily d ftsyntézy. Snáčky jhličnanů vyživuj v prvních dnch 6 8 zlných jhlicvitých dělh. I přst, ž snáčky rstu pěrně palu, běh vgtačníh bdbí pstupně sílí. V včlařské praxi s však víc využívají další způsby rznžvání dřvin, a t řízkvání a hřížní. Obě tdy jsu pěrně jdnduché, snadn j zvládn každý zručnější včlař. Řízkvání i hřížní jsu nphlavní nbli vgtativní rznžvání rstlin. vě vypěstvaná dřvina á stjné vlastnsti jak půvdní dřvina atčná. Řízk j část rstliny, ktrý j schpn v vhdných pdínkách zakřnit. Krě ltrstu, stnku, prýtu nb výhnu t ůž být část křnu nb zřídka i list. Většina našich dřvin á však gnticky zalžnu schpnst vytvřit křnvé základy přdvší v klí základních pupnů, tdy v spdní

10 10 / Včlařské dřviny a byliny a) b) Obr. 1 Typy snáčků: a) buk zlné dělhy nad zí; b) dub pdzní dělhy části ltrstů. K vytvřní křnvéh systéu dchází v první, druhé a někdy až v třtí rc. Zálží t na vhdných kliatických pdínkách na vlhksti, tpltě a kvalitě půdy. Pr zakřnění usí zvlit v praxi vyzkušný typ řízku: buď ltní ěkký, dsud nzdřvnatělý ltrst, řízk pltvrdý, s dsud nvyzrálý dřv (ba typy řízků řž v vgtační bdbí), nb řízky ziní, tvrdé, ktré řž v bdbí vgtačníh klidu. Řízkvání křnů s upřdnstňuj u dřvin, jjichž sna špatně klíčí (např. trnvník akát). Existují však také něktré dřviny (např. jíva, sika, tpl bílý linda), ktré zakřňují vlic špatně, prt s vgtativně prakticky nrznžují. Řízky řž strý nž a zahradnickýi nůžkai. Hladký řz pdpří snadnější vytvřní hjivéh závalu (kalusu) a řízk dřív zakřňuj. Ziní dřvité řízky připravuj pzdě na pdzi, nž tplta klsn pd -4 C. Skladuj j v chladné, sušší ístnsti v svazcích nb vlně v suché písku. ní třba zdůrazňvat, ž řízky j dbré si přsně ppsat. Méně pracná j příprava ziních řízků v přdjaří, nbť j ůž již knc břzna nb v dubnu sázt d připravných záhnů. Většinu řízků j dbré přd vysázní načit d rztku nb írně balit v práškvé stiulátru růstu, ktrý s kupuj v bchdch s zahradnickýi ptřbai. Při vysazvání vždy pužij sázcí klík, ktrý si připraví jaky. Řízky sází d zě buď kl, nb šik, al vždy tak, aby byl hrní pupn írně nad zí. Ltní zlné řízky připravuj a vysazuj na začátku plnéh vgtačníh bdbí v květnu, črvnu a črvnci. Zakřňují snadn v pařništi nb v sklníku. Malé krabicvé nžárny s usí bčas dklpit, aby s z průhldných krytů dpařila nadbytčná vlhkst a nbránila přístupu světla. Mnší pčt řízků s ůž nchat zakřnit i v větších květináčích. U ltních řízků s zpravidla znšuj dpařvací plcha listů buď jjich částčný dstranění, nb aspň zkrácní listvé čpl. Stálzlné listnáč s rznžují njlép plvyzrálýi řízky, ktré jsu na vrchlu jště ěkké, al na spdní knci již zdřvnatělé. Získává j na knci léta nb na pdzi. V stjné bdbí s připravují i řízky čkvé. Pd čk zůstává část větévky, ktru nařízn, ptř stiulátr růstu a řznu ránu vtlačí d půdy v květináči. V květináčích i truhlících j njlpší půdu pr zakřnění sěs jnějšíh písku s přsátu rašlinu. Rznžvání jhličnatých dřvin řízkvání nb hřížní j žné přdvší u zravů, cypřišků, jalvců a tisů z řízků, připravných v srpnu a září. Řízkvání jhličnanů j však slžitější a éně úspěšné. Řízkvání s snadn rznžují ppínavé dřviny, jž ají vzdušné křny břčťan, lubinc apd.

11 Část bcná / 11 Další snadnu zahradnicku tdu rznžvání j hřížní. J pužitlné u nha druhů dřvin, jž ají spdní větv nízk u zě. Vybr si pěknu a zdravu větv u vrchlu a pd růžicí větvní nb pd hrníi listy ji nařízn tak, abych dstranili kůru na spdní straně v délc 2 3 c. aříznuté íst ptř práškvý stiulátr růstu. Pd větévku vyhlubí ělku jaku, d ní větévku přitlačí a připvní drátěný čk. Zasyp sěsí rašliny a písku a pnchá zakřnit njéně jdn vgtační bdbí. P zakřnění větévku d atční rstliny dřízn a přsadí d květináč nb na nvé stanviště. Hřížní s snadn rznžují například rddndrny. Mtdické pstupy vhdné pr vgtativní rznžvání dřvin lz najít v příručkách jiných autrů. J na ně upzrněn v dpručné litratuř. Pdl intnzity růstu rzznává dřviny rychl rstucí (tply, vrby, lš, trnvník, duglaska, dřín) a palu rstucí (buk, dub, jdl, zistráz). Stry rstu přibližně d 30 lt. Drůstají výšky a pak jn kšatí. Jjich růst d výšky pté ustává. Vyšší stry jsu v naš prstřdí spíš výjiku. Kř ají nízký vzrůst a rzvětvují s nad zí. Jn výjičně vytvří krátký, slabší kínk a pak hu ít vzhld nízkéh strku. Plkř jsu nízké, jn zčásti zdřvnatělé rstliny. Jjich ltrsty ndřvnatí, v ziě rzají a na jař znvu vyraší (např. brůvka, vřs). Stry při své růstu vytvářjí kn. Tn ns rzvětvnu krunu, ktru tvří větv, větévky a jdnrční ltrsty prýty. Zkrácné pstranní ltrsty tvří brachyblasty (např. u dřínu, dřišťálu). Již běh pdziu s tvří na větvích pupny. Jsu t vlastně přziující zárdky ltrstů, květů nb listů. Štíhljší listvé pupny chrání základy buducích listů, baculatější květní pupny ukrývají základy květů. ěktré stry, jak jsu např. tušalaj nb jasan, ají pupny nahé, bz balných šupin. Základy buducích květů nb listů jsu v nich jn svinuty a chráněny chlupky. U trnvníku jsu napak pupny skryté, pnřné d listvých plštářků. Listy jsu vdl květů njdůlžitějšíi rgány rstlin. Prbíhá v nich jdn z njvýznanějších chických pchdů pr živt na Zi ftsyntéza. Svýi rzanitýi tvary jsu význané pr druhvé rzlišní dřvin. Každý list j tvřn čplí a řapík, k něuž jsu jdiněl pdl druhu dřviny přirstlé alé palisty. Při rzlišvání dřvin si všíá přdvší tvaru čpl listu a jjíh kraj. a listch j zpravidla zřtlná žilnatina (nrvatura). a svrchní nb spdní straně čpl nha listů bývá charaktristické chlupní. Rzznává listy jdnduché a listy slžné. Listy jdnduché dělí pdl tvaru čpl na čárkvité, kpinaté, vjčité, bvjčité, kruhlé, ksníkvité, srdčité apd. Slžné listy ají listvu čpl rzdělnu v něklik sastatných lístků. Mhu být dlanitě slžné, lichzpřné, sudzpřné a vzácně i dvakrát zpřné (viz br. 2 Typy listů). Základna čpl bývá srdčitá, zakruhlná, klínvitá, sbíhavá nb asytrická. Okraj listů jsu clkrajné, pilvité, zubaté, vrubkvané, dvakrát pilvité, apd. Pkud vybíhá kraj čpl v nší nb větší lalky, listy hu být lalčnaté, dlanitě lalčnaté nb přnlalčnaté. Pdl růstu listů na větévkách rzlišuj listy střídavé, vyrůstající na větévkách v spirál, a listy vstřícné jsu pstavny v dvjicích prti sbě. Jhličnaté stry ají jdnduchu pravidlnu krunu, ktrá čast sahá až k zi. Listnaté stry s napak větví npravidlně a jjich kruny ají různý tvar kulvitý, válvitý, vjčitý apd. Většinu ají charaktristický vzhld habitus, pdl ktréh dbrníci dvdu rzlišit str i z dálky. jcnnější částí strů j z hldiska hspdářskéh kn. V ládí stru s prdlužuj, rst, pzději puz sílí. Jh njvýznanější částí j dělivé pltiv kabiu. T tvří sěr dvnitř kn dřv, navnk lýk a kůru. V dřvě jsu zřtlné vdivé vyživvací kanálky cévky, cévy, dál clulóza. V cévách sěřuj výživný prud d křnů sěr d kruny. Pdl th, jak j str d jara d pdziu vyživván, vznikají v dřvě zřtlné ltkruhy.

12 12 / Včlařské dřviny a byliny Obr. 2 Typy listů: Jdnduché 1. jhlic, 2. čárkvitý, 3. kpisťvitý, 4. pdluhlý, 5. kpinatý, 6. liptický, 7. vjčitý, 8. bvjčitý, 9. ksníkvitý, 10. trjhranný, 11. srdčitý, 12. ldvinvitý, 13. kruhlý Dělné 14. přnlalčnatý,15. přnklaný, 16. dlanitdílný, 17. dlanitsčný Slžné 18. trjčtný, 19. sdičtný, 20. lichzpřný, 21. sudzpřný, 22. dvakrát sudzpřný Dřviny s navzáj liší stavbu dřva. Přispívají k tu další slžky pryskyřičné kanálky u jhličnanů, dřňvé paprsky, jádr či běl apd. Kabiu vytváří navnk lýk. Jsu t sítkvic, v ktrých s rzvádí rganické látky vznikající ftsyntézu v listch. Výživa j rzváděna d cléh stru pačně nž v cévách, a t z kruny k křnů. Kn j na pvrchu kryt kůru, ktrá chrání živá pltiva, přdvší kabiu. Kůra kn pstupně tlustn, duírá a na pvrchu s vytváří vícvrstvná brka. Bývá nápadně zbrázděná, ppukaná a zpravidla zbarvná v různých dstínch šdi nb črně. Čast s nápadně dlupuj. J živnu půdu pr lišjníky a jiné nižší rstliny, ktré jí přidávají na pstrsti zbarvní. Pr jdntlivé dřviny j charaktristická, avšak pr určvání knkrétníh druhu j puz dplňující znak. Když začn sínk dřviny klíčit, vyráží z sní jak první jný křínk. Pzději z něj vyrážjí další pstranní křínky a jdnltý snáčk již á rzvinuté křnvé vlášní. Stry a kř ají vyvinutu clu křnvu sustavu. Služí k zásbvání dřviny vdu, rzpuštěnýi živinai, na pdzi s v nich ukládají zásbní látky pr bnvní činnsti dřviny na jař. Křny krě th upvňují stry i kř v půdě. Rzděluj j na ělc křnující (srk, bříza, lš, tply) a hlubc křnující (duby, jily, řšáky, brvic a dříny). Stry a kř bdbně jak zvířata a lidé ají výrazné tapy živta. V ládí silně rstu a sílí, pzději dspívají začínají kvést a nést sna. Včlař zajíá u strů a křů njvíc tapa kvtní. Kř dspívají d tapy kvtní již v třtí až páté rc živta. Stry dspívají nh pzději. Závisí t na pdínkách, v nichž rstu. Většinu začínají kvést až v dbě vrchlnéh výškvéh růstu, cž u saěl rstucích strů bývá kl 10. až 12. rku, u strů v lsních prstch až kl

13 Část bcná / rku. Zajíavé j, ž stry pškzné a churavé kvtu dřív nž stry zdravé. Přírda s tak saa snaží zachránit druh přd zánik. V lsnické luvě j znáý trín snné rky. J t vlastně bdbí pldnsti lsních strů. Rychl rstucí dřviny, zvláště ty, ktré nsu drbná a lhká sna, kvtu a pldí bhatě každý rk. U dřvin s většíi sny u jhličnanů, dubů, buků apd. s prjvuj určitá pridicita v pldnsti. Kvtní vyžaduj pěrně vlku zásbu výživných látk, ktré si usí stry nahradit v něklika vgtačních bdbích. Snné rky s nstřídají pravidlně a kvtní lsních strů s ndá přd určit. Jhličnany práší, kvtu a bhatě pldují jdnu za 4 7 lt. U buků a dubů jsu snné rky častější. K tu jště třba ddat, ž v snných ltch zpravidla dchází k přnžní prducntů dvic (br v brazvé přílz), cž zřjě suvisí s nahraděnýi živinai v pltivch dřvin. Snné rky v lsích jsu zárvň rky dbrých výnsů du. Dřviny jak všchny rganisy na Zi stárnu a duírají. Příčiny stárnutí dřvin njsu znáé. Dají s vli btížně stanvit, prtž prjvy stárnutí njsu zřtlné. Prsychání větví, přdčasné pravidlné žlutnutí listí či řídké jhlic u jhličnatých strů naznačují, ž s str nní něc v přádku a ž duírá. Přirzný zánik dřvin j dns již jv téěř nznáý, prtž duírající, vysychající str člvěk zpravidla dstraní dřív, nž stačí ztruchnivět a rzpadnut s. V sučasné dbě většina strů knčí svůj živt pd řtězy trvých pil. Květ Květ rstlin j subr listů přěněných k účlů rznžvání. J tvřn výtrusrdý prýt, jhž přěněné listy tvří jdntlivé části květů. jdůlžitějšíi části květu, jž služí phlavníu rznžvání, jsu tyčinky a pstík. ápadné květní baly jsu strilníi části květu a ají za úkl chránit phlavní ústrjí. a schatické průřzu dvubalnéh buphlavnéh květu vidí zkrácný květní stnk tvřící květní lůžk, ktré byl přěněn v čšuli. Čšul vzniká srůst kalichu, kruny a tyčink s sník. Sník j na schéatu plspdní a tyčinky nadpldní. Vnitřní stěny čšul vyplňuj žláznaté pltiv nktáriu. Pstík s nachází uprstřd květu, tyčinky v kruhu kl něj. Obr. 3 Slžní květu: KP krunní plátky, KA kalich, T tyčinky, P prašník, PE pstík, B blizna, SE sník, E nktáriu V nha květch dřvin njsu baly rzlišny na kalich a krunu. Míst th ají jn jdnduché květí. Jindy v květu květí zcla chybí, např. u jasanu nb u vrb. Takvý květů říká nahé. Pstík u rstlin krytsnných srůstá z jdnh nb něklika pldlistů. Spdní naduřné části s říká sník. Vybíhá v slupčk zvaný čnělka. Ta j zaknčna bliznu. Blizny ají různý tvar a jjich pvrch j lpkavý, nb j pkryt jnýi chlupky, jž služí k zachycní pylu. Tyčinky sačí phlavní rgány tvří stpkvitá nitka a prašník slžný z dvu prašných váčků. V každé váčku jsu dvě prašná puzdra vystlaná pyltvrný pltiv archspr. V ně vzniká pyl. V archspru prběhn dvjí dělní buněk, z nichž jdn j rdukční. Z atřské buňky vzniknu čtyři pylvá zrna, jž ají plviční pčt chrzů. Pyl pstupně dzrává, až s naknc prašníky KP KA E P PE SE B

14 14 / Včlařské dřviny a byliny Obr. 4 Tvary srstlplátčné kruny: 1. kulvitá, 2. klvitá, 3. zvnkvitá, 4. baňkvitá, 5. trubkvitá, 6. řpicvitá, 7. nálvkvitá, 8. šklbivá, 9. pyskatá, 10. týlvitý květ (nahř pavéza, uprstřd křídla, dl člunk) tvřu skulinu zi puzdry a pyl s vysyp, aby hl být přnsn větr nb hyz na jiný květ a aby dšl k plzní vajíčk v dutině pstíku. Květy hu být vlnplátčné, jjich krunní i kališní plátky zůstávají vlné. I u těcht květů dchází k různý difikací krunních plátků (např. týlvitý květ vikvvitých). U srstlplátčných typů květů krunní plátky srůstají a tvří květy něklika nápadných tvarů baňkvité (vřs), kulvité, zvnkvité, trubkvité, pyskaté apd. (viz br. 4 Tvary srstlplátčné kruny) Obuphlavné květy ají tyčinky i pstíky. Květy, jž nsu jn jdn druh phlavních rgánů, jsu jdnphlavné. Pkud jsu na strě nb kři jak prašníkvé (sačí), tak pstíkvé (saičí) květy, j dřvina jdndá. Jsu-li prašníkvé a pstíkvé květy na různých jdincích, hvří dřvině dvudé. U něktrých dřvin s na stjné jdinci vyskytují květy buphlavné i ddělnéh phlaví. Pak hvří dřvině nhanžlné (např. javry). Květy s většinu sskupují v květnství. Ta hu být knčná nb pstranní, jdnduchá nb slžná (viz br. 5 Typy květnství). jrzšířnějšíi typy květnství jsu: Klas jdnduché hrznvité květnství, zpravidla s příý vřtn, na něž v úžlabí listnů přisdají květy. Hrzn á prdlužnu hlavní su, p stranách ns v různých výškách stjně dluhé sy vdljší, zaknčné květ. Rzkvétá dspdu nahru. Jhněda přvislé, padavé klasvité květnství. Lata hrznvité květnství, jhž pstranní sy jsu pět hrznvitě rzvětvné. Chchlík hrznvité květnství, v něž stpky spdnějších květů jsu prdlužné a k vrchlů s zkracují, takž květy stjí téěř v jdné rvině. Rzkvétají d kraj k střdu.

15 + Část bcná / Obr. 5 Typy květnství: 1. hrzn, 2. klas, 3. lata, 4. chchlík, 5. klík, 6. vícranný vrchlík, 7. vidlan, 8. vijan, 9. slžný klík Obr. 6 Průřzy květ vybraných bylin: 1. čsnk pažitka, 2. kzlík lékařský, 3. kyprj vrbic, 4. lnic květl, 5. phanka bcná, 6. vilka rlní, 7. vrbvka úzklistá

16 16 / Včlařské dřviny a byliny Oklík jdnduché hrznvité květnství, v něž všchny květní stpky vyrůstají z jdnh ísta na knci atřské sy. Vidlan dvuranné vrchličnaté květnství. Vijan vrchličnaté květnství, jhž hlavní sa bývá spirálvitě stčná a na jdné straně ns listny, na druhé straně řady střídavě pstavných květů. Vrchlík jdnduché vrchličnaté květnství, v něž pstranní větévky vyrůstají v úžlabí střídavých listnů. Hlavní sa j zkrácná, prstřdní květ j njstarší a přrůstají jj pstranní větv, jž s pdbně větví dál. Opylní květů rstlin zajišťuj buď vítr, pak hvří rstlinách větrsnubných (např. jhličnany, kaštan jdlý, buk, jasan), nb přns pylu bstarává hyz. T jsu rstliny hyzsnubné. Dřviny, jjichž jhnědy kvtu v přdjaří, kdy j v přírdě ál hyzu, jsu vsěs větrsnubné. Pr ně j charaktristické, ž tvří brvská nžství pylu. Jjich pyl v bzlistých krunách přnášjí vzdušné prudy. U jhličnanů j pyl patřn vzdušnýi vaky (srk, brvic) nb bsahuj étrické látky (dřín), a prt j snadn přnsn větr na vlké vzdálnsti, čast i d bzlsých blastí. Rstliny hyzsnubné ají většinu květy barvné nb vnné. Tí lákají včly, čláky, vsy, uchy a týly, aby si zajistily pylní (viz br. 6 Průřzy květ bylin). Přns pylu dchází k plzní vajíčka saičí phlavní buňky v květu. Oplzní j pdínku vzniku klíčivých sn. Z včlařskéh hldiska j vli důlžitá délka kvtní. ěktré květy vydrží rzvité jdn dn (zilz táčivý), jiné něklik dnů (hrušň 3 4 dny, lípy až 7 dnů). Význaný j také způsb, jak květy rzkvétají zda pstupně, nb hradně najdnu. Většinu s br v úvahu dba d rzkvětu prvních květů d dkvětu květů psldních. Bývá t dnů. Sn v sbě uzavírá krě zárdku ladé rstlinky i nh zásbních látk ptřbných pr začátk růstu. Opldí splu s sny tvří pld. Tn vznikn přěnu pstíku v sník. Víc pldů na splčné květní stpc tvří pldnství. Pldy aliníku a stružiníku znáé aliny a stružiny tvří supldí, v něž lůžk srůstá s pldí. ktária a nktardárnst P nh staltí s věřil, ž včly sbírají v květch d, a prt byly pjnvané včlai dnsnýi. ěcký prfsr Jsf Gttlib Klrutr v pkusch dkázal, ž včly d v přírdě nsbírají, al tvří h až v úlch z přinsné sladiny. Švéd Carl vn Linné nazval žlázky vylučující sladinu nktárii a cukrný rztk nktar. ktária s vyskytují u rstlin nha čldí. Krě křn hu být ulžny na všch rstlinných rgánch, tdy na listch, stncích, řapících, květní lůžku, na sníku, tyčinkách a jiných částch květu. ěktrá nktária na rstlinných rgánch jsu nápadná jak hrblky, bradavičky, výrůstky nb žláznaté chlupy, jiná jsu napak nnápadná a v pltivch tvarvě nrzlišná. ktar bývá vylučván drbnýi trhlinai, průduchy nb přs pvrchvu blánu skrčních buněk. Tvří ji zvláštní buňky s schpnsti skrc. Můž j rzlišit zbarvní pltiv ikrskpickýi tdai (viz br. 7 Anati nktárií). Z hldiska praktickéh s nktária dělí na nktária květní (flrální), jž jsu snadn viditlná puhý k v květu např. hrušní, jablní, javrů, tykví, hlhyně šarlátvé nb hlšiny úzklisté, a nktária ikvětní (xtraflrální), např. na řapících listů brskvní, kalin či třšní, na čpli listu pajasanu,

17 Část bcná / Obr. 7 Anati nktárií: 1. jívy, 2. skčc, 3. bzu hrznatéh, 4. kaliny, 5. javru léč vrby bílé nb siky. Zajíavé ikvětní nktáriu, uístěné těsně u květu, á z dřvin vánční hvězda (Pinsttia). J nh dřvin a bylin, ktré nktária vůbc nají, nktar ntvří, a přst včly lákají a jsu pr ně zdrj pylu a dvic. Anb na nich včly sbírají základní survinu pr tvrbu prplisu, např. brvic, břízy, duby, jalvc bcný, jily, dřín padavý, lš, rakytník řštlákvý, tply. Z bylin nají nktária např. jstřabina lékařská, jitrcl prstřdní, ák stý, sasanky, sluncvka kalifrnská či třzalka tčkvaná. Také vlká většina trav nktária buď ná vůbc, anb jsu vli priitivní. ěktré rstliny napak ají njn květní, al i ikvětní nktária, např. bbkvišň lékařská, kalina bcná. Včly sbírají nktar přvážně v květních nktáriích. V ikvětních jn výjičně, zálží na t, klik a jak cukrnatý nktar nktária vylučují. a prkrsbách průřzu květy dřvin i bylin na br. 8 a 9 lz sldvat uístění nktárií. V starších včlařských publikacích byli včlaři přsvědčváni, ž nktária vznikla vluční půsbní včl a květy začaly tvřit nktar prt, aby přilákaly pylvatl. ní tu tak. Květní nktária začala být využívána včlai a jiný hyz až druhtně. ktar vylučují i rstliny tajnsnubné a trávy (tka vnná). Mikvětní nktária jsu čast ulžna dalk d phlavních ústrjů květů. S pylvání nají nic splčnéh. Vyknávají však stjnu skrční funkci jak nktária květní. Švýcaři Fry-Wyssling a Aght v plvině inuléh stltí dkázali, ž nktar j v skutčnsti vylučná íza sítkvic. Mladé části rstlin jsu v dbě růstu, al i pté, c uknčí růst, nadbytčně zásbny ízu. Výživné látky již nhu využít, a tak j vylučují nktárii. ktária jsu tdy jakési pjistné vntily, ktré služí k rgulaci tku ízy v rstlinných pltivch. Obdbně jak nktar j u slanilných rstlin vylučván rztk sli slnýi žlázkai a u většiny rstlin nadbytčná vda přs skuliny hydathdy. Včly s blibu sbírají na listch i tut vdu, třbaž t nní nktar, nbť nbsahuj cukry. Vylučvání sladiny nktárii nní však puhu pasivní skrcí ízy. J t slžitý bichický a fyzilgický prcs. Vědcky nní dsud dknal vysvětln. Mnhé z vdivých cst asiilátů sítkvic

18 18 / Včlařské dřviny a byliny Obr. 8 Průřzy květ dřvin ( = nktáriu): 1. dřišťál, 2. dřzvc, 3. žanvc, 4. hlšina, 5. pajasan, 6. javr kln, 7. jírvc, 8. svída, 9. zilz, 10. jíva Obr. 9 Průřzy květ bylin ( = nktáriu): 1. brutnák lékařský, 2. čřic črná, 3. krtičník hlíznatý, 4. kriandr stý, 5. jahdník bcný, 6. řpka ljka, 7. šalvěj luční, 8. pněnka lsní

19 Část bcná / 19 (flé) knčí v nktáriích a zásbují j cukr. Většina nktárii j tht typu. Jn jdinělá jsu zásbvána dřvnýi cévai xylé. Praktický rzdíl j v t, ž nktária, ktrá jsu vyživvána sítkvici, tvří víc cukrnatý nktar nž nktária, jž jsu zásbná dřvnýi cévai. Jsu prt víc vyhldávaná včlai. Míza sítkvic j čirá, téěř bzbarvá tkutina, írně kyslá, flurskující. Obsahuj až 30 % sušiny. Většinu sušiny ízy tvří cukry. ktar, ktrý z ízy vzniká, j rztk cukrů i dalších látk. Pdl bsahu cukrů s dá rzdělit d tří skupin: a) nktar s přvahu sacharózy; b) nktar, v něž jsu v stjné pěru zastupny glukóza, fruktóza i sacharóza; c) nktar tvřný přvážně glukózu a fruktózu. Zastupní hlavních cukrů j pr nhé čldě rstlin charaktristické. Sacharóza přvládá např. v nktaru pěnišníků, zatíc v nktaru rstlin brukvvitých, jak j řpka, hnic, hřčic apd., zcla chybí. Fruktóza přvládá v nktaru kaštanvníku a trnvníku akátu. Md vytvřný z tht nktaru pzdě krystalizuj. Glukóza přvažuj např. v nktaru paplišky a řpky. Mdy těcht rstlin krystalizují vli brzy. Rvnvážný pěr všch tří cukrů ají nktary rstlin růžkvětých, vikvvitých apd. Z statních cukrů byla v nktaru zjištěna altóza, rlóza, libióza, lcitóza, rafinóza, galaktóza, trhalóza, ribóza a ranóza. Tyt cukry s vyskytují v nktaru jn v alé nžství, někdy dknc jn v stpách. Zatíc člvěk pzná sladkst u víc nž 30 látk, včlá chutná sladc jn 9 druhů cukrů. ěktré cukry včly nlákají (rafinóza), jiné jsu pr ně dknc jdvaté (galaktóza). V nktaru byly prkázány i další látky např. vitain C, něktré jdvaté a ané látky, ktré hu npříznivě vlivnit i kvalitu du. Jdvatý nktar zná u něktrých pěnišníků, kýchavic nb kzinc (víc k tu v kapitl Rstliny včlá npřátlské). V naší rpublic al žádná z rstlin ntvří jdvatý nktar v takvé nžství, ž by včlaři ddávali na trh jdvatý d. V sítkvicích j transprtní fru cukru sacharóza. Vzniká prt tázka, kd a jak dchází k štěpní sacharózy na jdnduché cukry, prtž v nktaru jsu již zastupny další cukry. Js přsvědčni, ž na sacharózu sítkvic částčně půsbí hydrlýza, částčně dchází k přístění lkul a vznikají nvé cukry. Ptvrzují t nálzy nzyů v nktaru transgluksidázy a transfruktsidázy. Z rstlinných pltiv vyprparvaná nktária štěpí sacharózu na glukózu a fruktózu. J žné, ž něktré cukry hu vzniknut i činnstí ikrbů, jž s v nktáriích čast vyskytují. Kvasinky a část ikrbů pchází i d včl. Žádný ikrb ani kvasinka nní však v du jak ptravině hyginicky závadná. Skutčnst, ž spktru cukrů v nktaru nní stjné a čast s ění, á význa v prdukci du. Včly si nktar lsně vybírají. Mnžství nktaru v květu, jh cukrné spktru, druh a kncntrac cukrů, vůně a něktré další vlastnsti ají vliv na snůšku a tí vlivňují knčný včlí prdukt d. Skrc nktaru j slžitý prcs, závislý na nha intrních i xtrních činitlích. Vliv á stav rstliny, pstavní květů na rstlině, jjich nžství, anatická stavba nktárií, průběh pčasí, zásbní rstliny živnýi látkai, tplta a vlhkst vzduší, vlhkst půdy, rční bdbí apd. Dřív včlaři hdntili nktardárnst rstlin dhad nb pdl náltu včl na jjich květy. V psldních dstiltích inuléh stltí s začaly pužívat dknaljší tdy ěřní nktardárnsti a cukrnatsti rstlin. Úzkýi pružky savéh papíru nb pcí ikrpipt s z izlvaných květů vysával nktar, vážil s a rfrakttricky ěřila jh cukrnatst. Z ěřní s pak vypčítávala tzv. cukrná hdnta nžství cukru vyprdukvanéh v izlvané květu za 24 hdin (br. 196 v brazvé přílz Měřní nktardárnsti pcí ikrpipty). Výzkuní pracvníci jsu si vědi, jaká úskalí a npřsnsti ají tyt tdy, přst však získané hdnty dávají žnst srvnání nktardárnsti jdntlivých rstlin.

20 20 / Včlařské dřviny a byliny V spciální části tét publikac jsu u rstlin, u nichž byla nktardárnst zjišťvána, uvdny hdnty ěřní například takt: Krušina lšvá = 2,24 g C = 43 % C.h. = 0,96 g Brutnák lékařský = 2,6 g C = 53 % C.h. = 1,4 g Vysvětlivky: = nžství nktaru vylučnéh izlvaný květ za 24 hdin v iligrach; C = cukrnatst nktaru, ěřná rfrakttr a udávaná v prcntch; C.h. = cukrná hdnta, tj. nžství cukru vytvřnéh v nktáriích izlvanéh květu za 24 hdin. Udává s v iligrach. Vypčt s násldvně: (g) x C (%) = C.h. (g) 100 ktardárná rstlina a včly V střdní Evrpě rst přs 5000 druhů rstlin. Většina z nich á květy, z nichž p pylní a plzní uzrávají sna. Rstliny nahsnné (trávy a jhličiny) jsu pylvány větr. Rstliny krytsnné pyluj přvážně hyz. jpčtnějšíi pylvatli krytsnných rstlin jsu včly. V průběhu dluhéh vývj vznikl zi nii a květy zvláštní vztah. Včly v květch hldají zdrj výživy nktar a pyl. Při návštěvě květu s v chlupcích jjich těla zachytí nh pylvých zrn sačích phlavních buněk, ktrá při přltu na další květy stjnéh druhu rstlin nvědky přnášjí na blizny květů. Úkl blizny j zachytit pylvá zrna a stiulvat jjich klíční. a jjí pvrchu j žláznatá pkžka vylučující v dbě zralsti lpkavu tkutinu bsahující cukry. P uchycní na blizně pylvé zrn vyklíčí d pdby tzv. pylvé láčky. Pylvá láčka prrůstá kanálk čnělky až d sníku, kd sačí buňky (gaty) prniknu d vajíčka a djd k plzní. Opylní květu a plzní vajíčka jsu dva sastatné pchdy, ktré jsu přdpklad vzniku sn. Rstliny krytsnné, ktré včlá pskytují nktar i pyl, pvažuj za rstliny včlařské. ktar přinášjí včly v dné váčku a slžitý bichický pchd z něj tvří d, ktrý s živí. J t jjich zdrj nrgi. Přbytky du ukládají d zásby na chladné ziní bdbí v plástch. ěktré druhy rstlin nají nktária a v jjich květch sbírají včly jn pyl. Pyl, ktrý ssbírají a shrabu z chlupků svéh těla, uhnětu v 2 hrudky (pylvé rusky) a na 3. páru nžk přnsu d úlu, kd jj ukládají v buňkách plástů. Pyl přdstavuj jjich bílkvinnu a vitainvu ptravu (viz br. 195 v brazvé přílz Pyl ulžný v buňkách plástů). Rstliny s včlá rvněž přizpůsbily. Lákají j pstrýi barvai květů, spcifickýi vůněi, kncntrací cukrů v nktaru nb vůní pylu. ktária jsu v květch ulžna tak, aby včly při sběru nktaru přišly d těsnéh styku s phlavníi rgány květu a aby tak byl zajištěn pylní. Včly dnsné ají prti jiný pylvatlů určité přdnsti. Včlstva jsu d jara d pdziu pčtná. V květnu a črvnu, kdy rzkvétá njvíc krytsnných rstlin, žij v úlu jdinců. Z th víc nž plvinu tvří létavky, tj. včly dělnic, ktré vylétají z úlu, sbírají nktar a pyl a pylují přit květy. Další dbru vlastnstí létavk j, ž dluhu dbu zůstávají věrny stjnéu zdrji snůšky. avštěvují květy stjnéh druhu rstlin, cž j z hldiska pylvání vli význané. Dbrý včlařský výns ůž zajistit bhatá včlí pastva, číž rzuí subr nktardárných a pyldárných rstlin, ktré kvtu pstupně d jara d pdziu. Čí víc nktardárných rstlin kvt v stjnu dbu, tí bhatší pastvu pskytují. jvýznanější jsu rstliny rstucí v vlkých