KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS..."

Transkript

1 Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, Praha 7 Hlešvice , ÚVOD V rce 2012 byl uknčen legislativní prces přípravy a schvalvání nvéh zákna chraně vzduší. Byl uveden ve sbírce záknů pd číslem 201/2012 Sb. V účinnst vstupil (s něklika výjimkami jak pplatkvá agenda, kmpenzace aj.) a byl již 2 x nvelizván. Není t ale jediný předpis, řešící chranu vzduší. Druhým z nich je zákn č. 73/2012 Sb., látkách pškzujících zónvu vrstvu a flurvaných skleníkvých plynech. Dalšími jsu zákn č. 695/2004 Sb., pdmínkách bchdvání s pvlenkami na emise skleníkvých plynů a změně některých záknů, ve znění následných předpisů, zákn č. 383/2012 Sb., pdmínkách bchdvání s pvlenkami na emise skleníkvých plynů a psledním pak zákn č. 85/2012 Sb., ukládání xidu uhličitéh d přírdních hrninvých struktur a změně některých záknů. Tyt předpisy se vztahují k chraně vzduší, mají řadu prváděcích předpisů (či nvel). Tent příspěvek je stručným úvdem d prblematiky. OBSAH KAPITOLA I LEGISLATIVNÍ ČÁST... 5 KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...19 KAPITOLA III.1. VYHLÁŠKA Č. 415/2012 SB., O PŘÍPUSTNÉ ÚROVNI ZNEČIŠŤOVÁNÍ A JEJÍM ZJIŠŤOVÁNÍ A O PROVEDENÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH USTANOVENÍ ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ...19 KAPITOLA III.2. VYHLÁŠKA Č. 312/2012 SB., O STANOVENÍ POŽADAVKŮ NA KVALITU PALIV POUŽÍVANÝCH PRO VNITROZEMSKÁ A NÁMOŘNÍ PLAVIDLA Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ...23 KAPITOLA III.3 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 365/2005 SB., O EMISÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK VE VÝFUKOVÝCH PLYNECH ZÁŽEHOVÝCH MOTORŮ NĚKTERÝCH NESILNIČNÍCH MOBILNÍCH ZDROJŮ

2 KAPITOLA III.4. VYHLÁŠKA Č. 209/2006 SB., O POŽADAVCÍCH NA PŘÍPUSTNÉ EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK VE VÝFUKOVÝCH PLYNECH SPALOVACÍHO HNACÍHO MOTORU DRÁŽNÍHO VOZIDLA...24 KAPITOLA III.5. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 351/2012 SB., O KRITÉRIÍCH UDRŽITELNOSTI BIOPALIV...25 KAPITOLA III.6. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 56/2013 SB., O STANOVENÍ PRAVIDEL PRO ZAŘAZENÍ SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL DO EMISNÍCH KATEGORIÍ A O EMISNÍCH PLAKETÁCH...26 KAPITOLA IV ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ...27 KAPITOLA IV.1. POSTUP PŘI APLIKACI NOVÉ LEGISLATIVY U ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ, BLOKOVÉ SCHÉMA...27 KAPITOLA IV.2. OKRUHY ZÁKLADNÍCH POVINNOSTÍ...32 KAPITOLA IV.2.1. LEGISLATIVA...33 KAPITOLA IV.2.2. AGENDA SPRÁVNÉHO ZAŘAZENÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ MEZI VYJMENOVANÉ A NEVYJMENOVANÉ ZDROJE, ZNALOST ŠKODLIVIN Z NĚJ UNIKAJÍCÍ Ppis a charakteristika dlučvačů Návrh na zařazení zdrje d kategrie Schpnst zdrje plnit technické pdmínky prvzu Kapitla IV.2.3. Paliva a surviny, vstupující d prcesů KAPITOLA IV.2.4. ZNALOST A DODRŽOVÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ, STANOVENÝCH PRO ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ A PLNĚNÍ PODMÍNEK PROVOZOVÁNÍ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ, PLNĚNÍ EMISNÍCH STROPŮ, IMISNÍ LIMITY A TMAVOST KOUŘE...55 KAPITOLA IV.2.5. POVOLOVACÍ AGENDA. INSTALACE NOVÝCH ZDROJŮ NEBO ZMĚNY NA ZDROJÍCH S DOPADEM NA OVZDUŠÍ PROVÁDĚT POUZE PO VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA ČI POVOLENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU STÁTNÍ SPRÁVY KAPITOLA IV.2.6. POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ. PROVOZNÍ A TECHNOLOGICKÁ KÁZEŇ, NÁVODY A PROVOZNÍ ŘÁDY VÝROBCŮ ČI DODAVATELŮ. ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH STAVŮ OHROŽUJÍCÍCH KVALITU OVZDUŠÍ, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍ APOD

3 KAPITOLA IV.2.7. ZJIŠŤOVÁNÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ. MĚŘENÍ EMISÍ NA VŠECH VÝSTUPECH DO OVZDUŠÍ, STANOVENÍ EMISE VÝPOČTEM (BILANCE, KOMBINACE MĚŘENÍ A BILANCE, EMISNÍ FAKTORY) KAPITOLA IV.2.8. PROVOZNÍ EVIDENCE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ...98 KAPITOLA IV.2.9. PROVOZNÍ ŘÁD (DŘÍVE SOUBOR TPP A TOO), ZPRACOVÁVAJÍ PROVOZOVATELÉ VŠECH ZDROJŮ, OZNAČENÝCH VE SLOUPCI C PŘÍLOHY Č. 2 K ZÁKONU O OVZDUŠÍ KAPITOLA IV AGENDA LÁTEK POŠKOZUJÍCÍCH OZÓNOVOU VRSTVU A FLUOROVANÝCH SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ, AGENDA LÁTEK OVLIVŇUJÍCÍCH KLIMATICKÝ SYSTÉM ZEMĚ A PODMÍNKY OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI NA EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ KAPITOLA IV PODPOROVANÉ ZDROJE ENERGIE KAPITOLA V. POPLATKY ZA ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (POPLATKOVÉ PŘIZNÁNÍ), SOUHRN PROVOZNÍ EVIDENCE, BILANCE VOC A OSTATNÍ OHLAŠOVACÍ AGENDY (IRZ, E-PRTR, FREONY, HALONY ) Kapitla V.1. Úvd d prblematiky hlašvání, základní pravidla a pvinnsti Kapitla V.2. Pplatkvé přiznání Kapitla V.3. SPE Zpracvání a hlášení suhrnné Prvzní evidence KONTROLA PODANÝCH HLÁŠENÍ ZE STRANY ČHMÚ DALŠÍ PODPORA K OHLAŠOVÁNÍ Kapitla V.4. IRZ Integrvaný registr znečišťvání Kapitla V.5. ISPOP Integrvaný systém plnění hlašvacích pvinnstí Telefnní technická pdpra uživatelů ISPOP REGISTRACE V SYSTÉMU ISPOP Obsah Registrační frmulář Pvinnst registrace Pstup vyplnění registračníh frmuláře Registrace prvzven IRZ a prvzven dle zákna vzduší Registrace nvéh hlašvatele externím subjektem FORMULÁŘ F_OVZ_SPE

4 2. MANUÁLY Manuály becné Videnávd pr práci v zálžce "Stažení frmuláře" v aplikaci ISPOP Manuály k frmulářům Videprůvdce pr frmulář F_ODP_PROD (z rku způsb práce s frmulářem je ttžný) Další dkumenty ke stažení Kapitla V.6. Halny a halnvé instalace a statní Kapitla V.7. Bilance rganických rzpuštědel KAPITOLA VI DALŠÍ POVINNOSTI A KOMENTÁŘE KAPITOLA VI.1. SPALOVÁNÍ ODPADŮ A SPOLUSPALOVÁNÍ ODPADŮ KAPITOLA VI.2. NÁSTROJE KE SNIŽOVÁNÍ ÚROVNÍ ZNEČIŠTĚNÍ A ZNEČIŠŤOVÁNÍ KAPITOLA VI.3. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ A OBCHODOVÁNÍ S NIMI KAPITOLA VI.4. INTEGROVANÁ PREVENCE A OMEZOVÁNÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ, IPPC, ZÁKON Č. 76/2002 SB KAPITOLA VI.6. PROBLEMATIKA CENTRÁLNÍHO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM PRO INSPIRACI:

5 KAPITOLA I LEGISLATIVNÍ ČÁST Platná legislativa - přehled stávajících platných předpisů ČR v chraně vzduší. V sučasné dbě je v právní mci nvý zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, účinný d (s některými výjimkami). Tent zákn nahradil zákn č. 86/2002 Sb., a také zrušil prakticky veškeré prváděcí předpisy pdle zákna č. 86/2002 Sb. Byl již nvelizván a t záknem č. 64/2014 Sb. a záknem č. 87/2014 Sb. Pstupně jsu přijímány nvé prváděcí předpisy: 1. Vyhláška č. 312/2012 Sb., stanvení pžadavků na kvalitu paliv, pužívaných pr vnitrzemská a námřní plavidla z hlediska chrany vzduší. Účinnst d 1.října Nvela č 154/2014 Sb. 2. Vyhláška č. 330/2012 Sb., způsbu psuzvání a vyhdncení úrvně znečištění, rzsahu infrmvání veřejnsti úrvni znečištění a při smgvých situacích (tzv. imisní vyhláška). Účinnst d 15.října Nařízení vlády č. 351/2012 Sb., kritériích udržitelnsti bipaliv. Účinnst d 1. listpadu Vyhláška č. 415/2012 Sb., přípustné úrvni znečišťvání a jejím zjišťvání a prvedení některých dalších ustanvení zákna chraně vzduší. Účinnst d 1. prsince Byla nvelizvána a t vyhlášku č. 155/2014 Sb. 5. Nařízení vlády č. 56/2013 Sb., stanvení pravidel pr zařazení silničních mtrvých vzidel d emisních kategrií a emisních plaketách. Účinnst d Vyhláška ze zmcnění z 16 dst. 8 zákna č. 201/2012 Sb. pravidla pr stanvení eknmické přijatelnsti využití tepla ze sustavy zásbvání tepelnu energií neb zdrje energie, který není stacinárním zdrjem: K prblematice centrálníh zásbvání teplem se přád vede řada dbrných plemik, v sučasnsti se dá v tét věci přít mj. ficiálně publikvanu a aktualizvanu Metdicku pmůcku dbru stavebníh řádu MMR: Odpjvání d centralizvanéh zásbvání teplem. POZOR!!!: Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., které mj. stanvval pvinnst stanvvání účinnsti spalvání byl zrušen. Existují ale další předpisy, které řeší prblematiku účinnsti ktlů či účinnsti spalvání. POZOR!!!: Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., pdmínkách pžární bezpečnsti při prvzu kmínů, kuřvdů a sptřebičů paliv, ze dne 1. března 2010 (tzv. kminická vyhláška ). Není předpisem na chranu vzduší. Jde výkladvý předpis k záknu č. 133/1985 Sb., pžární chraně. POZOR!!!: Vyhláška č. 194/2013 Sb., kntrle ktlů a rzvdů tepelné energie a vyhláška č. 193/2013 Sb., kntrle klimatizačních systémů (Obě účinné d ). Vydány dle zákna č. 406/2000 Sb., zákn hspdaření s energiemi (účinnst d 1.ledna 2001). Nejde předpis na chranu vzduší. POZOR!!!: Nařízení vlády č.25/2003 Sb., kterým se stanví technické pžadavky na účinnst nvých teplvdních ktlů spalujících kapalná neb plynná paliva, ve znění 126/2004 Sb. a 42/2006 Sb. Není předpis dle zákna na chranu vzduší. Další důležité dkumenty a materiály Věstníky MŽP 5

6 Věstník MŽP č. 3/2015, ve kterém jsu publikvány platné předpisy a další důležité resrtní materiály. Věstník MŽP č. 1-2/2013 uvádí: - Sdělení dbru chrany vzduší, kterým se stanví státní síť imisníh mnitringu - Metdický pkyn dbru chrany vzduší k zařazvání chvů hspdářských zvířat pdle zákna č. 201/2012 Sb. chraně vzduší, k výpčtu emisí znečišťujících látek z těcht stacinárních zdrjů a k seznamu technlgií snižujících emise z těcht stacinárních zdrjů - Metdický pkyn dbru chrany vzduší ke stanvení rční hmtnstní bilance těkavých rganických látek pdle zákna č. 201/2012 Sb. chraně vzduší. Věstník MŽP č. 3/2013 uvádí: - Metdický pkyn dbru infrmatiky a prvzu Ministerstva živtníh prstředí, Prvzní řád ISPOP, - Metdický pkyn dbru chrany vzduší k vyhlašvání nízkemisních zón a stanvení pdmínek vydávání emisních plaket pdle zákna č. 201/2012Sb., chraně vzduší. (Byl aktualizván Věstník 5/2014). Věstník MŽP č. 7/2013 uvádí: - Metdický pkyn dbru chrany vzduší ke sčítání jmenvitých tepelných příknů spalvacích stacinárních zdrjů a prjektvaných kapacit jiných stacinárních zdrjů a k jejich zařazvání pdle zákna chraně vzduší. - Metdický pkyn dbru chrany vzduší pr sby autrizvané k certifikaci prcesu výrbníh řetězce udržitelných bipaliv a věřvání zprávy emisích u ddavatelů phnných hmt pdle 32 dst. 1 písm. g) zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší. Včetně přílh 1 a 2. Věstník MŽP č. 8/2013 uvádí: - Metdický pkyn MŽP, dbru chrany vzduší, k definici nízkemisníh spalvacíh zdrje - Metdický pkyn MŽP, Odbru chrany vzduší, ke způsbu stanvení specifických emisních limitů pr stacinární zdrje tepelně zpracvávající dpad splečně s palivem jiné než spalvny dpadu a cementářské rtační pece - Metdický pkyn MŽP, dbru chrany vzduší, pr vypracvání rzptylvých studií pdle 32 dst. 1 písm. e) zákna č. 201/2012 chraně vzduší (Přílha 1: Metdická příručka mdelu SYMOS, Přílha 2: Metdika výpčtu pdílu frakcí částic PM10 a PM2,5 v emisích tuhých znečišťujících látek a výpčtu pdílu emisí NO2 v NOx. Přílha 3: Metdika výpčtu resuspendvaných částic tuhých znečišťujících látek z pvrchu zpevněných kmunikací.). - Sdělení MŽP, dbru chrany vzduší, jímž se stanvují emisní faktry pdle 12 dst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012Sb., přípustné úrvni znečišťvání a jejím zjišťvání a prvedení některých dalších ustanvení zákna chraně vzduší. Věstník MŽP č. 2/2012 uvádí: - SDĚLENÍ dbru chrany vzduší MŽP hdncení kvality vzduší - vymezení blastí se zhršenu kvalitu vzduší na základě dat za rk Publikván i na Věstník MŽP č. 7/2012 uvádí: 6

7 - Metdický návd dbru dpadů MŽP Kmunitní becní kmpstárna Pstup při prjektvání a zřizvání kmpstárny jak zařízení pr prevenci vzniku dpadů dle 10a zákna č. 185/2001 Sb., dpadech ve znění pzdějších předpisů. Tent návd se dtýká i vzduší. Věstník MŽP č. 2/2014 uvádí: - Metdický pkyn ke schvalvání prvzu biplynvých stanic a stanvvání závazných pdmínek prvzu z hlediska chrany živtníh prstředí. Věstník MŽP č. 5/2014 uvádí: - Metdický pkyn dbru chrany vzduší k vyhlašvání nízkemisních zón a stanvení pdmínek vydávání emisních plaket pdle zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, v platném znění Věstník MŽP č. 6/2014 uvádí: - Sdělení dbru chrany vzduší, kterým se stanví seznam reprezentativních měřicích lkalit pr vyhlašvání smgvých situací Věstník MŽP č. 7/2014 uvádí: - SDĚLENÍ dbru chrany vzduší, kterým se znamuje kódvé značení vybraných údajů suhrnné prvzní evidence stacinárních zdrjů. Věstník MŽP č. 6/2015 uvádí: - SDĚLENÍ dbru chrany vzduší ve věci vyhlášení Přechdnéh nárdníh plánu ČR Ministerstv živtníh prstředí na základě 37 dst. 6 zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, v platném znění (dále jen zákn chraně vzduší ), tímt sdělením vyhlašuje Přechdný nárdní plán České republiky (dále jen PNP ČR ). PNP ČR byl schválen rzhdnutím Evrpské Kmise C(2015) 2298 ze dne známení předlženém Česku republiku týkajícím se přechdnéh nárdníh plánu pdle článku 32 směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2010/75/EU průmyslvých emisích. Oznámení přijetí rzhdnutí Evrpské kmise byl publikván v Úředním věstníku Evrpské unie pd číslem 2015/C 117/03. Pdle 37 dst. 6 zákna chraně vzduší krajské úřady uvedu příslušná pvlení prvzu bez prdlení d suladu se schváleným a vyhlášeným PNP ČR. K dispzici je i na stránkách MŽP: - Přechdný nárdní plán České republiky Dkumenty: Ověřvání správnsti výsledků kntinuálníh měření emisí znečišťujících látek vypuštěných d vzduší ze stacinárních zdrjů znečišťvání vzduší Sdělení dbru chrany vzduší uvádí pžadavky na rční věřvání správnsti výsledků kntinuálníh měření dle 6 dst. 5 zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, v platném znění. Tyt pžadavky vycházejí ze závazné nrmy ČSN EN Stacinární zdrje emisí Prkazvání jaksti autmatizvaných měřicích systémů. 7

8 Emisní faktry Sdělení dbru chrany vzduší, jímž se stanvují emisní faktry pdle 12 dst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., přípustné úrvni znečišťvání a jejím zjišťvání a prvedení některých dalších ustanvení zákna chraně vzduší (krmě textu na stránkách je Sdělení i ve Věstníku MŽP č. 8/2013). Metdický pkyn ke stanvení rční hmtnstní bilance těkavých rganických látek Metdický pkyn dbru chrany vzduší ke stanvení rční hmtnstní bilance těkavých rganických látek v suvislsti s plněním pvinnstí pdle zákna č. 201/2012 Sb. chraně vzduší, a vyhlášky č. 415/2012 Sb., přípustné úrvni znečišťvání a jejím zjišťvání a prvedení některých dalších ustanvení zákna chraně vzduší (krmě textu na stránkách je tent Metdický pkyn i ve Věstníku MŽP č. 1-2/2013). Metdický pkyn k chvům hspdářských zvířat Metdický pkyn dbru chrany vzduší k zařazvání chvů hspdářských zvířat pdle zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, k výpčtu emisí znečišťujících látek z těcht stacinárních zdrjů a k seznamu technlgií snižujících emise z těcht stacinárních zdrjů (krmě textu na stránkách je tent Metdický pkyn i ve Věstníku MŽP č. 1-2/2013). Metdický pkyn k definici nízkemisníh spalvacíh zdrje Metdický pkyn upřesňuje pžadavky na nízkemisní spalvací zdrje, c d přípustných emisí vybraných znečišťujících látek, jakž i minimální energetické efektivnsti, a stanvuje některé další pžadavky na spalvací zdrje způsbilé k udělení finanční pdpry v rámci OP ŽP a nárdních prgramů SFŽP (krmě textu na stránkách je tent Metdický pkyn i ve Věstníku MŽP č. 8/2013). Metdický pkyn ke způsbu stanvení specifických emisních limitů pr stacinární zdrje tepelně zpracvávající dpad Metdický pkyn dbru chrany vzduší stanví způsb stanvení specifických emisních limitů pr stacinární zdrje tepelně zpracvávající dpad splečně s palivem, jiné než spalvny dpadu a cementářské pece, v návaznsti na bd 2.2. přílhy č. 4 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., (krmě textu na stránkách je tent Metdický pkyn i ve Věstníku MŽP č. 8/2013). Metdický pkyn k nízkemisním zónám Metdický pkyn dbru chrany vzduší se týká pdmínek vyhlašvání nízkemisních zón a vydávání emisních plaket pdle zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší (krmě textu na stránkách je tent Metdický pkyn i ve Věstníku MŽP č. 3/2013). Metdický pkyn NEZ Metdický pkyn dbru chrany vzduší k vyhlašvání nízkemisních zón (aktualizace 2014) Metdický pkyn dbru chrany vzduší ke sčítání stacinárních zdrjů znečišťvání vzduší Metdický pkyn stanví pravidla pr sčítání jmenvitých tepelných příknů a kapacit stacinárních zdrjů znečišťvání vzduší pdle 4 dst. 7 a 8 zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší a jejich 8

9 zařazvání d přílhy č. 2 zákna č. 201/2012 Sb., (krmě textu na stránkách je tent Metdický pkyn i ve Věstníku MŽP č. 7/2013). Metdický pkyn dbru chrany vzduší ke zpracvání rzptylvých studií. "Kmpletní metdický pkyn dbru chrany vzduší ke zpracvání rzptylvých studií ke stažení, včetně mdelvé příručky k SYMOS'97." (krmě textu na stránkách je tent Metdický pkyn i ve Věstníku MŽP č. 8/2013). Metdika hdncení vlivu faktrů vnějšíh prstředí na zdraví dětské ppulace Metdika hdncení vlivu faktrů vnějšíh prstředí na zdraví dětské ppulace, s hlavním zřetelem na eliminaci zjištěných nepříznivých vlivů (využití zeleně při snižvání imisních kncentrací PM10 a O3). : V tét sekci jsu uvedeny nejdůležitější výklady a stanviska MŽP a sudů, které se týkají aplikace právních předpisů na chranu vzduší. Jsu zde zařazena zejména stanviska k interpretaci určitých ustanvení zákna č. 201/2012 Sb. chraně vzduší, který je účinný d 1. září Stanvisk k platnsti rzhdnutí autrizaci k vybraným činnstem vydaných pdle zákna č. 86/2002 Sb., chraně vzduší, p 1. září 2012 Stanvisk k platnsti autrizací k vybraným činnstem, které byly vydány pdle zákna č. 86/2002 Sb., chraně vzduší a změně některých dalších záknů ( chraně vzduší), ve znění pzdějších předpisů, p nabytí účinnsti zákna č. 201/2012 Sb., kterým se d zrušuje zákn č. 86/2002 Sb. Stanvisk ke zpřístupňvání infrmací pdle 30 dst. 1 písm. f) a g) zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší Stanvisk ke zpřístupňvání infrmací pdle 30 dst. 1 písm. f) a g) zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, pdle kteréh rgány chrany vzduší aktivně zpřístupňují veřejnsti bez zbytečnéh dkladu srzumitelné infrmace pdaných žádstech závazné stanvisk a pvlení, a další zde uvedené údaje Stanvisk k definici stacinárníh zdrje pdle zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší Stanvisk k definici stacinárníh zdrje pdle 2 písm. e) zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, ze které jsu vyjmuty stacinární technické jedntky pužívané k výzkumu, vývji neb zkušení nvých výrbků a prcesů Stanvisk dbru chrany vzduší k zařazení kalvéh hspdářství ČOV Stanvisk dbru chrany vzduší k zařazení stacinárníh zdrje znečišťvání vzduší kalvé hspdářství čistíren dpadních vd ke stažení Stanvisk ke spalvání dpadních lejů Stanvisk ke spalvání dpadních lejů ve stacinárních zdrjích znečišťvání vzduší z hlediska zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší Stanvisk k intervalu jednrázvéh měření emisí znečišťujících látek Stanvisk dbru chrany vzduší k intervalu jednrázvéh měření emisí znečišťujících látek pdle nvé právní úpravy v chraně vzduší. 9

10 Stanvisk k aplikaci becných a specifických emisních limitů pdle zákna chraně vzduší Stanvisk legislativníh dbru a dbru chrany vzduší se týká aplikace becných a specifických emisních limitů pr stacinární zdrje znečišťvání vzduší a jejich vzájemnéh vztahu. Stanvisk ke kategrizaci těžby písku a štěrkpísku z vdy, pdle zákna č. 201/2012 Sb. chraně vzduší Stanvisk dbru chrany vzduší ke kategrizaci těžby písku a štěrkpísku z vdy, pdle zákna č. 201/2012 Sb. chraně vzduší. Stanvisk k pvlvání dieselagregátvých zálžních zdrjů Stanvisk se týká některých tázek suvisejících s pvlváním dieselagregátvých zálžních zdrjů pdle zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší. Stanvisk k aplikaci výjimky z emisníh limitu pr NOx pr ktle a teplvzdušné přímtpné stacinární zdrje s celkvým jmenvitým tepelným příknem vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW spalující plynné paliv a zkapalněný plyn Stanvisk k aplikaci výjimky z emisníh limitu pr NOx pr ktle a teplvzdušné přímtpné stacinární zdrje Stanvisk ke štěpkvacím zařízením dřevní hmty Stanvisk ke štěpkvacím zařízením dřevní hmty a jejich zařazení pdle zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, v platném znění Stanvisk ke způsbu stanvení pčtu prvzních hdin spalvacích stacinárních zdrjů Stanvisk dbru legislativníh a dbru chrany vzduší ke způsbu stanvení pčtu prvzních hdin spalvacích stacinárních zdrjů pdle vyhlášky č. 415/2012 Sb. Stanvisk dbru chrany vzduší Stanvisk dbru chrany vzduší k zařazvání spalvacích stacinárních zdrjů ddávajících tepl d sustavy zásbvání tepelnu energií d přechdnéh režimu pdle ust. 39 zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší V tét sekci jsu uvedeny dpvědi na nejčastěji se bjevující dtazy, zejména v suvislsti se záknem č. 201/2012 Sb. chraně vzduší. Jedná se jednduché dpvědi, které nemají charakter interpretace určitých ustanvení a bvykle spčívají v něklika stručných větách a dkazu na relevantní ustanvení v legislativě. Odpvědi byly již staženy. Stanvisk dbru chrany vzduší a dbru legislativy k vybraným dtazům: Vybrané dtazy k ddatečnému pvlvání zdrjů znečišťvání vzduší V tmt dkumentu je uveden vyjádření k čast se pakujícím dtazům k výkladu a aplikaci 41 dst. 6 zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, a suvisejících ustanvení. Kvalita vzduší Jak kvalitu vnějšíh vzduší značujeme úrveň znečištění vnějšíh vzduší, která může svými účinky vlivňvat lidské zdraví, vegetaci, celé eksystémy i materiály. Tat úrveň znečištění 10

11 vnějšíh vzduší je způsbena vypuštěním znečišťujících látek z různých zdrjů v důsledku lidské činnst (např. dprava, spalvání, průmyslvá výrba, a další). Znečišťující látky jsu p vypuštění ze zdrje přenášeny v atmsféře a mhu tak vlivňvat kvalitu vzduší jak v nejbližším klí samtnéh zdrje znečištění, tak ve vzdálenějších blastech. Základní právní nrmu upravující hdncení a řízení kvality vzduší je zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší. Pdrbnsti pak dále specifikuje prváděcí vyhláška. Suhrnná infrmace kvalitě vzduší za uplynulý rk je každrčně předkládána členům vlády a dále zveřejňvána na stránkách ministerstva živtníh prstředí.. Infrmace kvalitě vzduší za uplynulé rky jsu rvněž k dispzici na stránkách Českéh hydrmeterlgickéh ústavu Dkumenty Střednědbá strategie (d rku 2020) zlepšení kvality vzduší v ČR Střednědbá strategie (d rku 2020), která byla dne rzeslána d vnějšíh připmínkvéh řízení. Mapy kluzavých pětiletých průměrů imisních kncentrací Mapy ve frmátu shapefile jsu k dispzici na internetvé stránce. Mapy kluzavých pětiletých průměrů imisních kncentrací pr hdncení imisní zátěže Mapy kluzavých pětiletých průměrů imisních kncentrací Pr hdncení stávající úrvně znečištění v předmětné lkalitě se vychází z map úrvní znečištění ve frmátu shapefile (.shp ESRI). Mapy bsahují v každém čtverci 1 1 km hdntu kluzavéh průměru kncentrace pr všechny znečišťující látky za předchzích 5 kalendářních let, které mají stanven imisní limit (krmě znu a CO). Mapy služí jak pdklad pr návrh kmpenzačních patření pdle 11 dst. 6 zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, knkrétně k psuzení, zda djde vlivem danéh záměru k překrčení některéh rčníh imisníh limitu na dané lkalitě a tedy k aplikaci cit. ustanvení. Pr účely vypracvání rzptylvých studií se pužijí mapy rčních i krátkdbých kncentrací pr hdncení stávající úrvně znečištění v psuzvaných lkalitách. Zpráva kvalitě vzduší V rámci plnění úklů vyplývajících z Nárdníh prgramu snižvání emisí České republiky, který byl přijat usnesením vlády č. 630 dne 11. června 2007, připravil Ministerstv živtníh prstředí ve splupráci s Ministerstvem zdravtnictví Infrmaci pr členy vlády České republiky kvalitě vzduší a spjených zdravtních rizicích, která bude na základě aktuálních výsledků imisníh mnitringu předkládána členům vlády každrčně. Infrmace vyhdncení výsledků imisníh mnitringu v daném rce je bsahem části č. II. Infrmace pr členy vlády České republiky kvalitě vzduší a spjených zdravtních rizicích. Ochrana znvé vrstvy Země a chrana klimatickéh systému Země Zákn č. 73/2012 Sb., látkách pškzujících zónvu vrstvu a flurvaných skleníkvých plynech. Účinnst d Vyhláška č. 257/2012 Sb., předcházení emisím látek, které pškzují znvu vrstvu, a flurvaných skleníkvých plynů. Účinnst d Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady č. 1005/2009, látkách, které pškzují zónvu vrstvu (platí d ). 11

12 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 některých flurvaných skleníkvých plynech (pužije se d 4. července 2007, vyjma článku 9 a přílhy II, které se pužijí d 4. července 2006). Od pak Nařízení č. 517/2014. Zákny a předpisy, vztahující se k Integrvané prevenci (IPPC a IRZ) Zákn č. 76/2002 Sb., integrvané prevenci a mezvání znečištění, integrvaném registru znečišťvání a změně některých záknů (zákn integrvané prevenci). Byl nvelizván zákny č. 521/2002 Sb., zák. č. 437/2004 Sb., zák. č. 695/2004 Sb., zák. č. 444/2005 Sb., zák. č. 222/2006 Sb. (úplné znění zákna vyhlášené ve Sbírce záknů pd č. 435/2006 Sb. není aktuální), zák. č. 25/2008 Sb., zák. č. 227/2009 Sb., zák. č. 281/2009 Sb., zák. č. 85/2012 Sb. a zák. č. 69/2013 Sb. Vyhláška č. 288/2013 Sb., prvedení některých ustanvení zákna integrvané prevenci, ze dne , účinná d Zákn č. 25/2008 Sb., zákn integrvaném registru znečišťvání živtníh prstředí a integrvaném systému plnění hlašvacích pvinnstí v blasti živtníh prstředí a změně některých záknů, nvelizván byl zákny č. 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 77/2011 Sb. a 201/2012 Sb. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 166/2006, ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evrpský registr úniků a přensu znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES. Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanví seznam znečišťujících látek a prahvých hdnt a údaje pžadvané pr hlašvání d integrvanéh registru znečišťvání živtníh prstředí, ve znění nařízení vlády č. 450/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanví seznam znečišťujících látek a prahvých hdnt a údaje pžadvané pr hlašvání d integrvanéh registru znečišťvání živtníh prstředí. Zákny a předpisy, vztahující se k bchdvání s emisemi CO 2 Zákn č. 695/2004 Sb., pdmínkách bchdvání s pvlenkami na emise skleníkvých plynů a změně některých záknů. Nvelizván byl záknem č. 212/2006 Sb., 315/2008 Sb., 227/2009 Sb., 292/2009 Sb., 164/2010 Sb., 85/2012 Sb. a 201/2012 Sb. Zákn č. 383/2012 Sb., pdmínkách bchdvání s pvlenkami na emise skleníkvých plynů. Zákn č. 257/2014 Sb., ze dne 22. října 2014, kterým se mění zákn č. 383/2012 Sb., pdmínkách bchdvání s pvlenkami na emise skleníkvých plynů, a další suvisející zákny. Nařízení vlády č. 80/2008 Sb., Nárdní alkačním plánu pr bchdvací bdbí rků Platnst d Nařízení kmise (EU) č. 600/2012, věřvání výkazů emisí skleníkvých plynů a výkazů tunkilmetrů a akreditaci věřvatelů pdle směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady č. 2003/87/ES. Nařízení kmise (EU) č. 601/2012, ze dne , mnitrvání a vykazvání emisí skleníkvých plynů pdle Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady č. 2003/87/ES. Zákn č. 85/2012 Sb., ukládání xidu uhličitéh d přírdních hrninvých struktur a změně některých záknů. Vyhláška č. 192/2013 Sb., stanvení frmulářů žádstí přidělení pvlenek pr prvzvatele letadla a vydání pvlení k emisím skleníkvých plynů. 12

13 Další zákny a předpisy se vztahem k chraně vzduší Vyhláška č. 209/2006 Sb., pžadavcích na přípustné emise znečišťujících látek ve výfukvých plynech spalvacíh hnacíh mtru drážníh vzidla, ze dne , platnst d Nařízení vlády č. 365/2005 Sb., emisích znečišťujících látek ve výfukvých plynech zážehvých mtrů některých nesilničních mbilních strjů. Zákn č. 165/2012 Sb., pdprvaných zdrjích energie a změně některých záknů. Zákn č. 167/2008 Sb., předcházení eklgické újmě a její nápravě a změně některých záknů. Platnst d Nařízení vlády č. 295/2011 Sb., způsbu hdncení rizik eklgické újmy a bližších pdmínkách finančníh zajištění. Platnst d 1.ledna Další materiály MŽP (www.mzp.cz). Některé z nich již neplatí či pzbyly na aktuálnsti, ale uvádějí důležité infrmace a přístupy. Stanvisk ke kategrizaci drcení dřevní štěpky Stanvisk dbru chrany vzduší ke kategrizaci stacinárníh zdrje vzduší - drcení dřevní štěpky Stanvisk dbru chrany vzduší k prblematice měření emisí pachvých látek Měření pachvých látek při uvedení zdrje d prvzu. S měřením pachvých látek se nepčítá, stejně jak s emisními či imisními limity. KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI Zákn transpnuje kmunitární práv d blasti chrany vzduší jak nejdůležitější slžky živtníh prstředí. Cílem je dsáhnut dalšíh snížení emisí znečišťujících látek a dsáhnut zlepšení kvality vzduší při sučasném snížení nadbytečné administrativní zátěže a legislativních pvinnstí. Shrnutí hlavních cílů návrhu nvéh zákna Zajištění kvality vnějšíh vzduší na úrvni, která nepředstavuje zdravtní rizika a rizika pr eksystémy, ve stanvených termínech. Optimalizace realizace prgramvých nástrjů (Nárdní prgram snižvání emisí ČR, prgramy ke zlepšení kvality vzduší v zónách a aglmeracích). Rzšíření aplikace emisních strpů na různých úrvních, za účelem ddržení přípustné úrvně znečištění vzduší. Zavedení individuálníh přístupu ke zdrjům znečišťvání vzduší se zhledněním jejich významu a vlivu na kvalitu vzduší. Zpřísnění emisních limitů a technických pžadavků na prvz zdrjů znečišťvání vzduší v návaznsti na kvalitu vzduší. Revize systému pplatků za znečišťvání vzduší. Vymezení půsbnsti zákna puze na blast chrany vzduší, snížení administrativní zátěže a ptimalizace legislativních pvinnstí. Transpzice a implementace právních předpisů ES. Úprava systému státní správy chrany vzduší stanvením změn v institucinálním zajištění, pvinnstech sb a zásadách správníh trestání. Zjedndušení zákna a řídících prcesů včetně pvlvacíh řízení. 13

14 Zákn upravuje: a) přípustné úrvně znečištění a znečišťvání vzduší, b) způsb psuzvání přípustné úrvně znečištění a znečišťvání vzduší a jejich vyhdncení, c) nástrje ke snižvání znečištění a znečišťvání vzduší, d) práva a pvinnsti sb a půsbnst rgánů veřejné správy při chraně vzduší, e) práva a pvinnsti ddavatelů phnných hmt a půsbnst rgánů veřejné správy při sledvání a snižvání emisí skleníkvých plynů z phnných hmt v dpravě. Nvý zákn chraně vzduší, který byl schválen v senátní (pzměněné) verzi bsahuje celkem 9 částí a 11 přílh. Části nvéh zákna: 1) Úvdní ustanvení C zákn upravuje (znečištění a znečišťvání vnějšíh vzduší, phnné hmty v dpravě) Základní ustanvení. Základní pjmy. 2) Znečištění a znečišťvání Přípustná úrveň znečištění Přípustná úrveň znečišťvání Psuzvání a vyhdncení úrvně znečištění Infrmační systém kvality vzduší Prblematika imisí a emisí, jejich hdncení. POZN.: Zde je i část vymezení zdrjů a pravidla pr sčítání kapacit zdrjů. 3) Nástrje ke snižvání úrvní znečištění a znečišťvání Nárdní prgram snižvání emisí České republiky Prgramy zlepšvání kvality vzduší Smgvá situace Stanviska, závazná stanviska a rzhdnutí rgánu chrany vzduší - včetně kmpenzačních patření Změna a zánik pvlení prvzu Nízkemisní zóny Pplatek za znečišťvání 4) Pvinnsti sb a kritéria udržitelnsti bipaliv Pvinnsti sb Pvinnsti prvzvatele stacinárníh zdrje 14

15 Pvinnsti sb nakládajících s vybranými barvami, laky a výrbky pr pravy nátěru silničních vzidel Pvinnst zajištění minimálníh bsahu bipaliv Pvinnst snižvání emisí skleníkvých plynů z phnných hmt Kritéria udržitelnsti bipaliv 5) Opatření k nápravě a správní delikty Opatření ke zjednání nápravy a zastavení prvzu stacinárníh zdrje Splečná ustanvení k přestupkům Správní delikty právnických a pdnikajících fyzických sb Splečná ustanvení ke správním deliktům právnických a pdnikajících fyzických sb 6) Výkn státní správy a činnsti na pdpru výknu státní správy Orgány chrany vzduší vyknávající správní činnsti na úseku chrany vzduší Pstup kntrlních rgánů Zpřístupňvání infrmací Pskytvání údajů Autrizace Pvinnsti autrizvaných sb Pvěřené sby 7) Přechdné režimy pr spalvací stacinární zdrje Přechdný nárdní plán Spalvací stacinární zdrje s mezenu živtnstí Spalvací stacinární zdrje ddávající tepl d sustavy zásbvání tepelnu energií 8) Splečná, přechdná a zrušvací ustanvení 9) Účinnst Tent zákn nabývá účinnsti dnem 1. září 2012, s výjimku ustanvení a) 11 dst. 5 a 15 dst. 1 až 5 a 7 až 14, která nabývají účinnsti dnem 1. ledna 2013, b) 15 dst. 6, které nabývá účinnsti dnem 1. ledna 2017, c) části I přílhy č. 10 k tmut záknu, která nabývá účinnsti dnem 1. ledna 2014, a části II přílhy č. 10 k tmut záknu, která nabývá účinnsti dnem 1. ledna 2018, d) bdu 1.5. části B přílhy č. 4, které nabývá účinnsti dnem 7. ledna Přílhy k nvému záknu: Přílha č. 1 Imisní limity a pvlený pčet jejich překrčení za kalendářní rk Přílha č. 1 bsahuje přípustné úrvně znečištění na území České republiky. Vzhledem k tmu, že se jedná základní cíle zákna a jejich plnění či neplnění má přímý vliv na každéh byvatele České republiky, jsu tyt přípustné úrvně sučástí zákna chraně vzduší a nikliv prváděcíh 15

16 právníh předpisu, jak dpsud. Knkrétní hdnty přípustné úrvně znečištění vychází z příslušných předpisů ES. Přílha č. 2 Vyjmenvané stacinární zdrje Přílha č. 2 bsahuje seznam stacinárních zdrjů členěných pdle typu činnsti a veliksti stacinárníh zdrje a přehledně značuje jedntlivé pžadavky na tyt kategrie, na něž je dkazván v textu zákna (pvinnsti dle slupců A, B a C). Nvá pdba přispěje k mžnsti individuálníh přístupu ke zdrjům pdle jejich typu. Nvá kategrizace se přiklání k evrpskému standardu, vyjádřenému v ČR již zákny č. 100/2001 Sb. a 76/2002 Sb. Přílha č. 3 Seznam zón a aglmerací Přílha č. 3 bsahuje vymezení zón a aglmerací, tzn. rzdělení území České republiky na celky, v rámci kterých bude prbíhat psuzvání a řízení kvality vzduší a pr které budu zpracvány prgramy ke zlepšení kvality vzduší pdle 9. Přílha č. 4 Výčet typů stacinárních zdrjů, které prvádějí jednrázvé měření emisí znečišťujících látek, pr které nejsu stanveny specifické emisní limity, a stacinárních zdrjů, které prvádějí kntinuální měření emisí, a rzsah měřených znečišťujících látek a prvzních parametrů Přílha č. 4 bsahuje seznam stacinárních zdrjů, které prvádějí jednrázvé měření emisí v případech, kdy nejsu stanveny specifické emisní limity, a těch zdrjů, které prvádějí kntinuální měření emisí, včetně rzsahu měřených znečišťujících látek. Tat právní úprava byla dpsud rztříštěna mezi záknem a jeh prváděcími právními předpisy. Přílha č. 5 Obsah prgramu zlepšvání kvality vzduší Přílha č. 5 bsahuje snvu prgramu zlepšvání kvality vzduší. V tét přílze dchází ke zjedndušení a zlepšení přehlednsti pžadvané snvy. Přílha č. 6 Smgvé situace a pdmínky jejich vzniku a uknčení Přílha č. 6 bsahuje, regulační, infrmativní a varvné prahvé hdnty a pdmínky jejich překrčení, které byly dsud upraveny prváděcím právním předpisem, cž s hledem na jejich význam nebyl vhdné. Přílha č. 7 Obsahvé náležitsti žádsti pvlení prvzu Přílha č. 7 upravuje bsahvé náležitsti žádsti pvlení prvzu. Přílha č. 8 Výjimky z mezení prvzu v nízkemisních zónách Přílha č. 8 stanví, na které druhy mtrvých vzidel se nebudu vztahvat mezení prvzu v nízkemisních zónách. Přílha č. 9 Znečišťující látky, které pdléhají zpplatnění a sazby pplatků za znečišťvání v jedntlivých letech (v Kč/t) Přílha č. 9 upravuje výši pplatků pr vybrané stacinární zdrje. Dchází k nárůstu sazby za znečišťující látky, zárveň však k výraznému snížení pčtu zpplatněných látek puze na čtyři látky, které mají stanven nárdní emisní strp. Důvdy nárůstu sazeb jsu pdrbně rzebrány v becné části důvdvé zprávy ( RIA). Přílha č. 10 Minimální emisní pžadavky na spalvací stacinární zdrje jmenvitém tepelném příknu 300 kw a nižším, určené pr připjení na teplvdní sustavu ústředníh vytápění, pr účely uvádění výrbků na trh Přílha č. 10 stanví minimální emisní pžadavky na spalvací stacinární zdrje jmenvitém tepelném příknu 300 kw a nižším pr účely regulace uvádění na trh. 16

17 Přílha č. 11 Minimální emisní pžadavky na spalvací stacinární zdrj na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně, který služí jak zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění Orgány chrany vzduší vyknávající správní činnsti na úseku chrany vzduší a) Ministerstv živtníh prstředí, b) Ministerstv zdravtnictví, c) Česká inspekce živtníh prstředí, d) Česká bchdní inspekce, e) krajské úřady, f) becní úřady bcí s rzšířenu půsbnstí, g) becní úřady, h) celní úřady a i) Ministerstv zemědělství. Na území vjenských újezdů vyknávají státní správu v chraně vzduší újezdní úřady a Ministerstv brany. Nvinky a základní pjmy či pvinnsti: - Změnu dělení (kategrizace) stacinárních zdrjů na vyjmenvané (přílha č. 2 zákna) a nevyjmenvané. - Spalvací zdrje jsu psuzvány pdle jmenvitéh tepelnéh příknu (případně celkvéh jmenvitéh tepelnéh příknu). - Psílení pravmcí becních úřadů s rzšířenu půsbnstí. - Zaměření ČIŽP na nápravná patření a sankce. - Růst pplatků za znečišťvání vzduší dle přílhy č. 9 zákna. - Při rzhdvání pdle tht zákna dvu neb více stacinárních zdrjích v rámci jedné prvzvny 4) vede rgán chrany vzduší splečné řízení pdle správníh řádu 27). - Závazné stanvisk pdle 11 dst. 2 písm. c) a pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) se nevydá pdle tht zákna, pkud je jeh vydání nahrazen pstupem v řízení vydání integrvanéh pvlení pdle jinéh právníh předpisu 28). Ostatní ustanvení tht zákna tím nejsu dtčena. - Práva a pvinnsti vyplývající z rzhdnutí vydaných pdle tht zákna prvzvateli přecházejí na právní nástupce prvzvatele. - Správní řízení na úseku chrany vzduší, která nebyla pravmcně sknčena přede dnem nabytí účinnsti tht zákna, se dknčí pdle dsavadních právních předpisů. - Pvlení vydaná pdle 17 dst. 1 písm. d) a 17 dst. 2 zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, a rzhdnutí pdle 5 dst. 10 a 11 dst. 1 písm. h) zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, jsu-li v suladu s pžadavky na bsah pvlení prvzu pdle tht zákna, se pvažují za pvlení prvzu pdle tht zákna. - Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu, jehž pvlení není v suladu s pžadavky na bsah pvlení prvzu pdle tht zákna, musí pžádat jeh změnu neb nvé pvlení prvzu pdle tht zákna d 2 let de dne nabytí účinnsti 17

18 tht zákna. D dby rzhdnutí tét žádsti platí pvlení a rzhdnutí vydaná pdle dsavadních právních předpisů. - Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu, který byl uveden d prvzu před nabytím účinnsti tht zákna a který nemá vydané pvlení pdle 17 dst. 1 písm. d) zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, musí pžádat pvlení prvzu pdle tht zákna d 1 rku de dne nabytí účinnsti tht zákna. Tat pvinnst již měla být splněna. - Plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacinárníh zdrje znečišťvání vzduší schválené pdle zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, se pvažují za prvzní řády pdle tht zákna. - V tevřeném hništi lze spalvat jen suché rstlinné materiály neznečištěné chemickými látkami. - Obec může vyhlášku stanvit pdmínky pr spalvání suchéh rstlinnéh materiálu v tevřeném hništi za účelem jeh dstranění neb jeh spalvání zakázat, pkud zajistí jiný způsb pr jeh dstranění pdle jinéh právníh předpisu 13). Při stanvení pdmínek neb zákazu bec přihlíží zejména ke klimatickým pdmínkám, úrvni znečištění ve svém územním bvdu, vegetačnímu bdbí a husttě zástavby. - Odpad pdle jinéh právníh předpisu 13), s výjimku dpadu uvedenéh v prváděcím právním předpisu, může být tepelně zpracván jen ve stacinárním zdrji, ve kterém je tepelné zpracvání dpadu pvlen pdle 11 dst. 2 písm. d). Tepelné zpracvání dpadu je mžné puze pd dhledem sby autrizvané pdle 32 dst. 1 písm. c). - Právnická a fyzická sba je pvinna, je-li t pr ni technicky mžné a eknmicky přijatelné, u nvých staveb neb při změnách stávajících staveb využít pr vytápění tepl ze sustavy zásbvání tepelnu energií neb zdrje, který není stacinárním zdrjem. - Prvzvatel spalvacíh stacinárníh zdrje na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně, který služí jak zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění, je pvinen zajistit prvedení první kntrly technickéh stavu a prvzu zdrje pdle 17 dst. 1 písm. h) nejpzději d 31. prsince Prvzvatel spalvacíh stacinárníh zdrje na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně, který služí jak zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění, je pvinen prvzvat zdrj v suladu s pžadavky uvedenými v 17 dst. 1 písm. g) nejpzději d 10 let d nabytí účinnsti tht zákna. Důležité nvé či změněné pjmy: - znečišťující látku je každá látka, která svu přítmnstí v vzduší má neb může mít škdlivé účinky na lidské zdraví neb živtní prstředí aneb btěžuje zápachem, - stacinárním zdrjem je ucelená technicky dále nedělitelná stacinární technická jedntka neb činnst, které znečišťují neb by mhly znečišťvat, nejde-li stacinární technicku jedntku pužívanu puze k výzkumu, vývji neb zkušení nvých výrbků a prcesů, - mbilním zdrjem se rzumí samhybná a další phyblivá, případně přensná technická jedntka vybavená spalvacím mtrem, pkud tent služí k vlastnímu phnu neb je zabudván jak nedílná sučást technlgickéh vybavení, - spalvacím stacinárním zdrjem stacinární zdrj, ve kterém se xidují paliva za účelem využití uvlněnéh tepla, - prvzvatelem právnická neb fyzická sba, která stacinární zdrj skutečně prvzuje; není-li takvá sba známa neb neexistuje, pvažuje se za prvzvatele vlastník stacinárníh zdrje, - palivem spalitelný materiál v pevném, kapalném neb plynném skupenství, určený jeh výrbcem ke spalvání za účelem uvlnění energetickéh bsahu tht materiálu, 18

19 - těkavu rganicku látku (VOC) jakákli rganická slučenina neb směs rganických slučenin, s výjimku methanu, která při tepltě 20 C má tlak par 0,01 kpa neb více neb má dpvídající těkavst za knkrétních pdmínek jejíh pužití, - rganickým rzpuštědlem jakákli těkavá rganická látka, která je pužívána samstatně neb ve směsi s jinými látkami, aniž by přitm pršla chemicku změnu, k rzpuštění survin, prduktů neb dpadů, neb která se pužívá jak čisticí prstředek k rzpuštění znečišťujících látek, jak dmašťvací prstředek, jak dispergační činidl, jak prstředek pužívaný k úpravě viskzity neb pvrchvéh napětí, jak změkčvadl neb jak chranný prstředek, - tepelným zpracváním dpadu xidace dpadu neb jeh zpracvání jiným termickým prcesem, včetně spalvání vzniklých látek, pkud by tím mhl djít k vyšší úrvni znečišťvání prti spálení dpvídajícíh mnžství zemníh plynu stejném energetickém bsahu, - spalvnu dpadu stacinární zdrj určený k tepelnému zpracvání dpadu, jehž hlavním účelem není výrba energie ani jiných prduktů, a jakýkliv stacinární zdrj, ve kterém více než 40 % tepla vzniká tepelným zpracváním nebezpečnéh dpadu neb ve kterém se tepelně zpracvává neupravený směsný kmunální dpad. KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS KAPITOLA III.1. VYHLÁŠKA Č. 415/2012 SB., O PŘÍPUSTNÉ ÚROVNI ZNEČIŠŤOVÁNÍ A JEJÍM ZJIŠŤOVÁNÍ A O PROVEDENÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH USTANOVENÍ ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ Ministerstv živtníh prstředí stanví pdle 4 dst. 9, 6 dst. 9, 12 dst. 8, 16 dst. 8, 17 dst. 7, 18 dst. 4, 32 dst. 9 a 34 dst. 5 zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší 1) Tat vyhláška zapracvává příslušné předpisy Evrpské unie 1) a stanvuje a) intervaly, způsb a pdmínky zjišťvání úrvně znečišťvání měřením a výpčtem, způsb vyhdncení výsledků zjišťvání úrvně znečišťvání a způsb zjišťvání a vyhdncení plnění tmavsti kuře, b) becné emisní limity, specifické emisní limity, způsb výpčtu emisních strpů a technické pdmínky prvzu stacinárních zdrjů a způsb vyhdncvání jejich plnění, c) způsb stanvení pčtu prvzních hdin, d) pžadavky na kvalitu paliv, pžadavky na způsb prkazvání jejich plnění a frmát a rzsah hlašvání splnění těcht pžadavků, e) pžadavky na výrbky s bsahem těkavých rganických látek, f) náležitsti prvzní evidence a suhrnné prvzní evidence, prvzníh řádu, dbrnéh psudku, rzptylvé studie, prtklu jednrázvém měření emisí, g) způsb uplatnění kmpenzačních patření a minimální hdnty příspěvku stacinárníh zdrje k úrvni znečištění. 19

20 Nvá prváděcí vyhláška k záknu chraně vzduší, bsahuje celkem 11 částí a 16 přílh. Části nvé vyhlášky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1Předmět úpravy 2 Základní pjmy ČÁST DRUHÁ - ZJIŠŤOVÁNÍ ÚROVNĚ ZNEČIŠŤOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ EMISNÍCH LIMITŮ 3 Intervaly jednrázvéh měření (K 6 dst. 9 zákna) 4 Způsb a pdmínky zjišťvání úrvně znečišťvání jednrázvým měřením (K 6 dst. 9 zákna) 5 Vyhdncení jednrázvéh měření (K 6 dst. 9 zákna) 6 Vyhdncení plnění emisních limitů při jednrázvém měření (K 4 dst. 9 zákna) 7 Způsb a pdmínky zjišťvání úrvně znečišťvání kntinuálním měřením (K 6 dst. 9 zákna) 8 Vyhdncení kntinuálníh měření (K 6 dst. 9 zákna) 9 Vyhdncení plnění emisních limitů při kntinuálním měření (K 4 dst. 9 zákna) 10 Způsb zjišťvání tmavsti kuře (K 4 dst. 9 zákna) 11 Vyhdncení plnění přípustné tmavsti kuře (K 4 dst. 9 zákna) 12 Způsb zjišťvání úrvně znečišťvání výpčtem (K 6 dst. 9 zákna) ČÁST TŘETÍ - SPALOVÁNÍ PALIV 13 Obecná ustanvení ke spalvání paliv 14 Specifické emisní limity (K 4 dst. 9 zákna) 15 Technické pdmínky prvzu (K 4 dst. 9 zákna) 16 Způsb stanvení pčtu prvzních hdin (K 6 dst. 9 zákna) ČÁST ČTVRTÁ - POŽADAVKY NA KVALITU PALIV 17 Pžadavky na kvalitu paliv a způsb prkazvání jejich plnění (K 16 dst. 8 zákna) ČÁST PÁTÁ - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU 19 Obecná ustanvení k tepelnému zpracvání dpadu 20 Specifické emisní limity a technické pdmínky prvzu (K 4 dst. 9 zákna) ČÁST ŠESTÁ - NAKLÁDÁNÍ S TĚKAVÝMI ORGANICKÝMI LÁTKAMI 21 Obecná ustanvení k nakládání s těkavými rganickými látkami 20

21 22 Specifické emisní limity, emisní strpy a technické pdmínky prvzu (K 4 dst. 9 zákna) 23 Pžadavky na výrbky s bsahem těkavých rganických látek (K 18 dst. 4 zákna) ČÁST SEDMÁ - OSTATNÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE 24 Specifické emisní limity a technické pdmínky prvzu (K 4 dst. 9 zákna) ČÁST OSMÁ - OBECNÉ EMISNÍ LIMITY A OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI DOKUMENTŮ 25 Obecné emisní limity (K 4 dst. 9 zákna) 26 Obsahvé náležitsti dkumentů (K 12 dst. 8 a 17 dst. 7 zákna) ČÁST DEVÁTÁ - KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ 27 Způsb uplatnění kmpenzačních patření (K 12 dst. 8 zákna) ČÁST DESÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ ČÁST JEDENÁCTÁ Účinnst - 30 d Přílha č. 1 Metdy a pstupy pr měření emisí, u kterých je vyžadván svědčení akreditaci, a keficienty ekvivalentu txicity PCDD, PCDF a plychlrvaných bifenylů Část I Metdy a pstupy pr měření emisí, u kterých je vyžadván svědčení akreditaci Část II Výčet PCDD, PCDF, plychlrvaných bifenylů a jejich keficienty ekvivalentu txicity Přílha č. 2 Pdmínky prvzu pr spalvací stacinární zdrje Část I Specifické emisní limity pr spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším Část II Specifické emisní limity pr spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW Část III Specifické emisní limity pr spalvací stacinární zdrje ke spalvání více druhů paliv Část IV Minimální stupně dsíření pr spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším Přílha č. 3 Pžadavky na kvalitu paliv a hlášení kvalitě paliva Část I Pžadavky na kvalitu paliv Část II Náležitsti hlášení kvalitě paliva Přílha č. 4 Pdmínky prvzu pr stacinární zdrje tepelně zpracvávající dpad Část I Specifické emisní limity 1. Specifické emisní limity pr spalvny dpadu 21

22 2. Specifické emisní limity pr stacinární zdrje tepelně zpracvávající dpad splečně s palivem, jiné než spalvny dpadu Část II Technické pdmínky prvzu Přílha č. 5 Specifické emisní limity, emisní strpy a technické pdmínky prvzu stacinárních zdrjů, ve kterých dchází k pužívání rganických rzpuštědel, způsb prvedení rční hmtnstní bilance těkavých rganických látek Část I Obecná ustanvení a pjmy Část II Specifické emisní limity a technické pdmínky prvzu Část III Emisní strp a způsb jeh výpčtu Část IV Způsb prvedení rční hmtnstní bilance těkavých rganických látek Přílha č. 6 Specifické emisní limity a technické pdmínky prvzu pr stacinární zdrje, ve kterých dchází k nakládání s benzinem 1. Pjmy 2. Pžadavky na skladvací zařízení terminálů 3. Pžadavky na zařízení pr plnění a stáčení 4. Pžadavky na zařízení pr spdní plnění, sběr par a chranu před přeplněním silničních cisternvých vzidel 5. Pžadavky na plnicí a skladvací zařízení v čerpacích stanicích a terminálech, kde se prvádí meziskladvání par 6. Pdmínky prvzu čerpacích stanic 6.1. Pdmínky prvzu čerpacích stanic 6.2. Kntrla systému rekuperace benzinvých par etapy II Přílha č. 7 Vybrané výrbky, limitní hdnty bsahu těkavých rganických látek v těcht výrbcích a analytické metdy pr stanvení bsahu těkavých rganických látek v těcht výrbcích Část I Dělení vybraných výrbků Část II Limitní hdnty bsahu těkavých rganických látek ve vybraných výrbcích 1. Limitní hdnty bsahu těkavých rganických látek pr výrbky spadající pd kategrii A 2. Limitní hdnty bsahu těkavých rganických látek pr výrbky spadající pd kategrii B Část III Analytické metdy pr stanvení bsahu těkavých rganických látek ve vybraných výrbcích Přílha č. 8 Pdmínky prvzu pr Ostatní stacinární zdrje Část I Obecná ustanvení a pjmy Část II Specifické emisní limity a technické pdmínky prvzu Přílha č. 9 Obecné emisní limity 22

23 Obecné emisní limity Přílha č. 10 Náležitsti Prvzní evidence Přílha č. 11 Náležitsti suhrnné prvzní evidence Přílha č Náležitsti prvzníh řádu Přílha č. 13 Obsahvé náležitsti dbrnéh psudku Přílha č. 14 Obsahvé náležitsti prtklu jednrázvém měření emisí Přílha č. 15 Obsahvé náležitsti rzptylvé studie Přílha č. 16 Keficienty významnsti pr výpčet kmpenzačních patření Pzn. Bude vydán Metdický pkyn k tét nvé pvinnsti. KAPITOLA III.2. VYHLÁŠKA Č. 312/2012 SB., O STANOVENÍ POŽADAVKŮ NA KVALITU PALIV POUŽÍVANÝCH PRO VNITROZEMSKÁ A NÁMOŘNÍ PLAVIDLA Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ Vyhláška zapracvává příslušné předpisy Evrpské unie 1) a upravuje z hlediska chrany vzduší a) pžadavky na kvalitu ldních paliv pužívaných na plavidlech vnitrzemské plavby 2) a plavidlech námřní plavby 3), která plují pd vlajku České republiky, b) pžadavky na dběr vzrků ldních paliv a věřvání jejich kvality, c) způsb prkazvání kvality ldních paliv, d) náležitsti hlašvání údajů kvalitě ldních paliv. KAPITOLA III.3 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 365/2005 SB., O EMISÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK VE VÝFUKOVÝCH PLYNECH ZÁŽEHOVÝCH MOTORŮ NĚKTERÝCH NESILNIČNÍCH MOBILNÍCH ZDROJŮ (Účinné d 1.ledna 2006.) Není t předpis na chranu vzduší, ale týká se jej. Definice zdrjů jsu ale dlišné d zákna chraně vzduší. 1 Předmět úpravy (1) Tt nařízení zapracvává příslušné předpisy Evrpských splečenství 1) a upravuje pžadavky na přípustné emise znečišťujících látek ve výfukvých plynech zážehvých mtrů mbilních strjů a zařízení, které nejsu určeny k phybu na pzemních kmunikacích, dále pmcných mtrů mntvaných d zařízení v silničním vzidle, zvláštním vzidle, plavidle, mtrvém vzu neb ve speciálním drážním vzidle (dále jen "drážní vzidl") s nett výknem 19 kw a menším (dále jen "mbilní strj"). (2) Mbilními strji se zážehvými mtry jsu například 23

24 a) sekačka trávy a nsič zahradnických zařízení včetně mtrvé půdní frézy, b) řetězvá pila, c) ručně držená vrtačka, d) přensná strjní pila a řezačka určená k řezání tvrdých materiálů, například kamene, celi, e) generátr elektrické energie stacinární, neb instalvaný v silničním vzidle, zvláštním vzidle, plavidle aneb v drážním vzidle, f) svařvací zařízení, g)chladírenské sustrjí neb klimatizační sustrjí stacinární, neb instalvané v silničním vzidle, zvláštním vzidle, plavidle aneb v drážním vzidle, h)vdní čerpadl a sací zařízení, i) strunvý vyžínač trávníků a křvinřez, j) drtič dpadků, k)přensné nůžky na živé plty, l) zametač trávníků, vysavač, neb fukar listí ze strmů, m) prvzdušňvač trávníků a kultivátr, n) zařízení pr dklízení sněhu a sněhvá fréza, ) vzík pr glfvá hřiště, p) dmychadl a kmpresr a q) zařízení s pmcným mtrem (například pr větrání, pr fukání tepléh vzduchu). (3) Tt nařízení se nevztahuje na zážehvý mtr, který je určen k phnu: a) rekreačníh vzidla, například mtrvých saní, mtkáry, terénníh mtcyklu a autmbilu, a b) mbilníh strje určenéh k pužití zbrjenými silami. (4) Tímt nařízením nejsu dtčeny jiné technické pžadavky na mbilní strje stanvené zvláštními právními předpisy 2). 2 Vymezení pjmů (1) V tmt nařízení se rzumí ) plynnými znečišťujícími látkami především látky, jejichž mezní hdnty jsu stanveny v tmt nařízení a jedná se xid uhelnatý s chemicku značku CO, uhlvdíky s značením HC (vyjadřvané ekvivalentem C 1 :CH 1,85 ) a xidy dusíku s značením NO x (vyjadřvané ekvivalentem xidu dusičitéh s chemicku značku NO 2 ), V přílhách pak tat vyhláška stanvuje emisní limity a další pžadavky. KAPITOLA III.4. VYHLÁŠKA Č. 209/2006 SB., O POŽADAVCÍCH NA PŘÍPUSTNÉ EMISE ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK VE VÝFUKOVÝCH PLYNECH SPALOVACÍHO HNACÍHO MOTORU DRÁŽNÍHO VOZIDLA (ze dne , platnst d , předpis dle zákna drahách). Tt nařízení zapracvává mj. i příslušné předpisy Evrpských splečenství: Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prsince 1997 sbližvání právních předpisů členských států týkajících se patření prti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalvacích mtrů určených pr nesilniční pjízdné strje. Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2001/63/ES ze dne 17. srpna 2001, kteru se přizpůsbuje technickému pkrku směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 97/68/ES sbližvání právních předpisů členských států týkajících se patření prti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalvacích mtrů určených pr nesilniční pjízdné strje. 24

25 Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2002/88/ES ze dne 9. prsince 2002, kteru se mění směrnice 97/68/ES sbližvání právních předpisů členských států týkajících se patření prti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalvacích mtrů určených pr nesilniční pjízdné strje. Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004, kteru se mění směrnice 97/68/ES sbližvání právních předpisů členských států týkajících se patření prti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalvacích mtrů určených pr nesilniční pjízdné strje. Řeší pžadavky na přípustné emise znečišťujících látek a znečišťujících částic ve výfukvých plynech spalvacíh hnacíh mtru drážníh vzidla (dále jen "mtr drážníh vzidla"). Tat vyhláška se nevztahuje na hnací mtry prvzvaných drážních vzidel, uvedených d prvzu před účinnstí vyhlášky, a mtry drážních vzidel, které jsu v trvalém užívání zbrjených sil. 3 Pžadavky na přípustné emisní znečištění (1) Emise spalvacíh mtru drážníh vzidla, který je hnacím mtrem drážníh vzidla, nesmí překrčit mezní hdnty příslušnéh stupně emisí znečišťujících látek mtru drážníh vzidla, uvedené v přílze č. 3 tét vyhlášky, pkud tat vyhláška nestanví jinak. (2) Emise náhradníh mtru nesmí překrčit mezní hdnty příslušnéh stupně emisí znečišťujících látek mtru drážníh vzidla, k jehž náhradě je určen. KAPITOLA III.5. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 351/2012 SB., O KRITÉRIÍCH UDRŽITELNOSTI BIOPALIV (ze dne 3. října 2012, účinné d 1.listpadu 2012). Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 pdpře využívání energie z bnvitelných zdrjů a následném rušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kteru se mění směrnice 98/70/ES, pkud jde specifikaci benzinu, mtrvé nafty a plynvých lejů, zavedení mechanismu pr sledvání a snížení emisí skleníkvých plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pkud jde specifikaci paliva pužívanéh plavidly vnitrzemské plavby, a kteru se ruší směrnice 93/12/EHS. Dnem nabyl účinnsti zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší (dále jen nvý zákn ), který nahradil d té dby platný zákn č. 86/2002 Sb., chraně vzduší (dále jen starý zákn ). Nabytím účinnsti nvéh zákna dšl k změnám v prkazvání splnění kritérií udržitelnsti. Starý zákn zavedl pvinnst prdejcům a dvzcům bimasy, výrbcům, dvzcům a prdejcům kapalných neb plynných prduktů určených k výrbě bipaliv a výrbcům, dvzcům a prdejcům bipaliv vydávat k jedntlivým ddávkám bimasy, kapalných neb plynných prduktů určených k výrbě bipaliv neb k ddávkám bipaliv dklady ptvrzující splnění kritérií udržitelnsti. Nvý zákn rzšířil pvinnst prkazvat splnění kritérií udržitelnsti i na dvzce a prdejce mtrvéh benzínu a mtrvé nafty s přídavkem bipaliva neuvlněnéh d vlnéh daňvéh běhu v ČR. Kritéria udržitelnsti lze rzdělit na dvě základní pvinnsti. První pvinnstí je prkázání půvdu bipaliva, kdy se musí dlžit, že pěstváním bimasy pr výrbu bipaliva nebyla narušena bidiverzita. Druhu pvinnstí je prkázání určité úspry emisí skleníkvých plynů vyprdukvaných během celéh živtníh cyklu bipaliva v prvnání s fsilní alternativu. Následuje dkaz na ptřebné dkumenty týkající se aplikace kritérií udržitelnsti. 25

26 Kritéria udržitelnsti Zdrj infrmací: Dnem nabyl účinnsti zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší (dále jen nvý zákn ), který nahradil d té dby platný zákn č. 86/2002 Sb., chraně vzduší (dále jen starý zákn ). Nabytím účinnsti nvéh zákna dšl k změnám v prkazvání splnění kritérií udržitelnsti. Starý zákn zavedl pvinnst prdejcům a dvzcům bimasy, výrbcům, dvzcům a prdejcům kapalných neb plynných prduktů určených k výrbě bipaliv a výrbcům, dvzcům a prdejcům bipaliv vydávat k jedntlivým ddávkám bimasy, kapalných neb plynných prduktů určených k výrbě bipaliv neb k ddávkám bipaliv dklady ptvrzující splnění kritérií udržitelnsti. Nvý zákn rzšířil pvinnst prkazvat splnění kritérií udržitelnsti i na dvzce a prdejce mtrvéh benzínu a mtrvé nafty s přídavkem bipaliva neuvlněnéh d vlnéh daňvéh běhu v ČR. A) Stáhněte si... Sdělení dbru chrany vzduší pr sby prkazující plnění kritérií udržitelnsti (PDF, 113 kb) Náležitsti dílčíh prhlášení shdě s kritérii udržitelnsti (PDF, 136 kb ) Náležitsti prhlášení shdě s kritérii udržitelnsti (PDF, 138 kb) Seznam registrvaných sb právněných vydávat dklady shdě s kritérii udržitelnsti (PDF, 219 kb ) Sdělení dbru chrany vzduší k pžadavkům na prces akreditace k certifikaci prcesu výrbníh řetězce udržitelných bipaliv a věřvání zprávy emisích u ddavatelů phnných hmt (PDF, 95 kb ) Metdický pkyn pr sby autrizvané k certifikaci prcesu výrbníh řetězce udržitelných bipaliv a věřvání zprávy emisích u ddavatelů phnných hmt (PDF, 407 kb) Vzr dílčíh prhlášení shdě s kritérii udržitelnst (DOC, 38 kb) Vzr prhlášení shdě s kritérii udržitelnsti (DOC, 39 kb) Vybrané tázky spjené se zápisem d registru pdle 21 dst. 11 zákna chraně vzduší (PDF, 142 kb ) Dpručený vzr certifikátu pravňujícíh jeh držitele vystavvat dklady ptvrzující splnění kritérií udržitelnsti (PDF, 96 kb ) Seznam sb autrizvaných k certifikaci prcesu výrbníh řetězce udržitelných bipaliv a věřvání zprávy emisích u ddavatelů phnných hmt pdle 15 dst. 1 písm. f) zákna č. 86/2002 Sb., chraně vzduší (PDF, 76 kb) Seznam certifikvaných sb právněných vydávat dklady shdě s kritérii udržitelnsti (PDF, 90 kb ) Sdělení dbru chrany vzduší k prkázání splnění kritérií udržitelnsti u pěstitelů bimasy (PDF, 123 kb ) Vzr samstatnéh prhlášení pěstitele bimasy splnění kritérií udržitelnsti (RTF, 37 kb ) KAPITOLA III.6. NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 56/2013 SB., O STANOVENÍ PRAVIDEL PRO ZAŘAZENÍ SILNIČNÍCH 26

27 MOTOROVÝCH VOZIDEL DO EMISNÍCH KATEGORIÍ A O EMISNÍCH PLAKETÁCH Tt nařízení stanví a) způsb zařazení silničních mtrvých vzidel d emisních kategrií, b) vzry emisních plaket, c) pravidla pr značení silničníh mtrvéh vzidla příslušnu emisní plaketu, d) bližší pdmínky distribuce emisních plaket a jejich cenu. KAPITOLA IV ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ KAPITOLA IV.1. POSTUP PŘI APLIKACI NOVÉ LEGISLATIVY U ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ, BLOKOVÉ SCHÉMA Pkud je psuzvána nvá prvzvna, neb se prvádí revize pvinnstí p nvelách, je vhdné psudit všechny kruhy pvinnstí. Určitým vdítkem může být následující pstup: 1) Všechny zdrje znečišťvání vzduší v prvzvně je nutn zařadit mezi vyjmenvané či nevyjmenvané. 2) Připravíme si mapu prvzvny s vyznačením stávajících zdrjů a případných nvých zdrjů (nvě definvaných, zapmenutých apd.). Vypracujeme blkvé schéma. 3) Zajistit vlastními silami či externími firmami místní šetření na zdrji a t na prvzvaných i dstavených technlgiích. 4) Je nutn vycházet ze stávajících materiálů na zdrji a věřit, zda všechny stávající technlgie v nich jsu zaneseny. 5) Zjistíme všechny pužívané surviny. Ke všem je nutné mít k dispzici bezpečnstní datvé listy (REACH). 6) Zjistíme všechna pužívaná paliva. Ke všem je nutné mít k dispzici katalgvé listy, bezpečnstní datvé listy neb jiné specifikace (bsah síry apd.). 7) Pr surviny s bsahem VOC je nutn znát bsah VOC nejlépe v hm. % a sušinu, dále bsah rganickéh uhlíku a další vlastnsti. 8) Zjistíme všechny právní akty, vydané rgány chrany vzduší případně jinými rgány a věříme jejich právní mc a platnst. Nvě se budu nahrazvat pvlení k prvzu v případě, že budu v rzpru s pžadavky na pvlení dle nvé legislativy neb byla vydána před účinnstí zákna č. 86/2002 Sb. 9) Zjistíme datum klaudace či uvedení d prvzu pr všechny technlgie. 10) Zjistíme, na kterých katastrech leží pzemky a tedy pd které rgány spadáme jak prvzvatel. Je nutn zjistit aktuální spjení na tyt rgány. 11) Zjistíme, zda zdrj neleží v blasti OZKO (blast se zhršenu kvalitu vzduší) či v nízkemisní zóně apd. Důsledně zjistit nařízení rgánů pr tut blast. 12) Zjistíme všechny výstupy ze zdrje (bdvé, linivé, plšné, nepřímé apd.). 13) Zjistíme všechny instalvané dlučvače na zdrji či statní patření ke snížení emisí, jejich stav. Je nezbytné zajistit jejich správnu funkci a účinnst. 27

28 14) Ověříme, zda nespadáme některu technlgií pd půsbnst zákna 76/2002 Sb., integrvané prevenci a mezvání znečištění, integrvaném registru znečišťvání a změně některých záknů (zákn integrvané prevenci), zkráceně nazýván záknem IPPC. 15) Dále je nutn věřit, zda prvzvna nespadá pd Integrvaný registr znečišťvání (IRZ) neb Evrpský registr (E-PRTR). 16) Ke všem zdrjům (technlgiím) je nutné přiřadit příslušné emisní limity, emisní strpy, technické pdmínky prvzu či limity tmavsti kuře. 17) Je nutné zjistit, d kteréh data tyt nvé emisní limity, emisní strpy či technické pdmínky prvzu apd. platí. A adekvátně si pečlivě věřit, dkdy platí stávající pžadavky. 18) Zjistit, zda budeme schpni nvé emisní limity, emisní strpy a technické pdmínky prvzu plnit!!!! 19) Tt vše se zvětšeným důrazem pr lakvny a becně zdrje emitující VOC. 20) Pr nanášení survin s bsahem VOC může být namíst plnění emisníh limitu pužit tzv. emisní strp (nazývaný někdy Plán hspdaření s rzpuštědly). 21) Zjistíme, zda technlgie prdukuje škdliviny, které mají významný pachvý vjem. V pvleních či Prvzních řádech pak jsu pžadvána patření a technické pdmínky prvzu. 22) Prgramy zlepšvání kvality vzduší mhu bsahvat řadu pvinnstí, daných i jedntlivým zdrjům. Je vhdné např. splupracvat s rgány na jejich vypracvání. 23) Pdle klasifikace zdrje je třeba vypracvat či změnit Prvzní evidenci. 24) Pdle kategrie a kódu zdrje vypracvat Prvzní řády (nvě mnh zdrjů). 25) Zjistit případný rzpr s dalšími prvzními předpisy a dstranit jej. 26) Definvat mžné pruchy a havárie. 27) Pplatky za znečišťvání vzduší. 28) Pskytvat infrmace zdrjích znečistění vzduší jejich technickém stavu a emisích vypuštěných z těcht zdrjů rgánům chrany vzduší. 29) Zjistit rzsah zjišťvání úrvně znečišťvání (měření emisí, bilance, emisní faktry, měrná výrbní emise atd.), připravit si např. plán měření emisí neb zjišťvání rzsahu. 30) V případě, že je t mžné, zredukvat pčty výduchů. Emise je nutn vypuštět řízeně se znalstí všech cest, kterými emise unikají. 31) Vydávaní závazných stanvisek a pvlení k prvzu. Je nutn upzrnit prjektanty a dpvědné sby (investiční ddělení apd.) na existenci nvéh zákna vzduší. Při pdání žádstí pvlení jsu v určitých případech pžadvány dbrný psudek či rzptylvá studie (v závislsti na stupni a charakteru řízení) a další náležitsti. 32) Závazná stanviska a pvlení zdrjům vyjmenvaným dle přílhy č. 2 zákna vydávají rgány Krajů a MHMP. U umístění nutné stanvisk bce. 33) Žádsti vydání pvlení k prvzu mají určené náležitsti, dané přílhu č. 7 zákna. Tat pvlení budu pžadvána i u některých stávajících zdrjů (přechdná ustanvení v 41 zákna). 34) Ostatní nevyjmenvané zdrje musí mít vydán závazné stanvisk Obecníh úřadu bce s rzšířenu půsbnstí k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení vydání klaudačníh suhlasu z hlediska chrany vzduší u stacinárních zdrjů neuvedených v přílze č. 2 k tmut záknu (platí pr nvé zdrje). 28

29 35) Ověřit, zda v areálu pdnikají cizí firmy a upzrnit je na pvinnsti dle zákna vzduší. 36) Zajistit pršklení zaměstnanců a dpvědných sb. 37) Zjistit imisní situaci v klí a vliv vlastníh zdrje na ni (znečištění vzduší). 38) Agenda nakládání s dpady a vztah k vzduší. 39) Agenda dpadních vd a vztah k vzduší. 40) Agenda látek pškzujících znvu vrstvu Země a flurvané skleníkvé plyny. 41) Agenda pvlenek k vypuštění některých látek (zákn č. 695/2004 Sb. a násl.). 42) Zjistit neshdy prvzvny a nvé legislativy a učinit závěry. 43) Zajistit splnění nejbližších úklů. 44) Vypracvat dluhdbý výhled pvinnstí kalendář pvinnstí! Základní pvinnsti prvzvatele zdrje znečišťvání vzduší 1. Mám správně zařazené všechny zdrje v prvzvně mezi vyjmenvané a nevyjmenvané. 2. Znám všechny suvisející technlgie a činnsti. 3. Znám datum klaudace či uvedení d prvzu. 4. Znám čísla katastrů (ÚTJ), na kterých ležíme. Znám bec a KÚ. 5. Vím, jaká je t bec (OZKO, lázeňská zóna ). 6. Znám imisní situaci klí (úrveň znečištění vzduší). 7. Mám správně stanveny emisní limity, emisní strpy, tmavst kuře a technické pdmínky prvzu, stanvenými záknem, jeh prváděcími právními předpisy a výrbcem. 8. Znám příslušná stanviska a pvlení prvzu, všechny správní akty. Mám pvlení prvzu. 9. Umím pžádat pvlení prvzu, závazné stanvisk apd. Vím kdy pžádat. 10. Znám všechny surviny a mám jejich BL či katalgvé listy. 11. Znám náplně s látkami pškzující zónvu vrstvu a klima systém. 12. Znám VOC a rzpuštědla ve své prvzvně. 13. Znám příkn spalvacích zdrjů a prcesních hřevů. 14. Průběžně seřizuji hřáky a spalvací režim. 15. Znám všechna paliva, pužívám správná a pvlená paliva, mám jejich specifikace. 16. Nesmím spalvat ve spalvacím stacinárním zdrji jmenvitém tepelném příknu 300 kw a nižším hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a prplástky. 17. Nesmím spalvat dpady, nejsem-li spalvna (neb mi t rgán nepvlil). 18. Spaluji puze paliva, která splňují pžadavky na kvalitu paliv stanvené prváděcím právním předpisem a jsu určená výrbcem stacinárníh zdrje neb paliva uvedená v pvlení prvzu. 19. Znám minimální pžadavky na nevyjmenvané spalvací zdrje a když si budu kupvat nvý ktel, tak jen třídu III. a více. 20. Znám všechny kmíny a výduchy. 21. Znám všechny dlučvače a další patření na chranu vzduší. 22. Mám zavedenu Prvzní evidenci. Vedu ji zdpvědně, průběžně a pdle vyhlášky. Krmě th: 29

30 Vedu prvzní evidenci stálých a prměnných údajích stacinárním zdrji, ppisujících tent zdrj a jeh prvz a údajích vstupech a výstupech z tht zdrje a každrčně hlašuji údaje suhrnné prvzní evidence prstřednictvím integrvanéh systému hlašvacích pvinnstí pdle jinéh právníh předpisu 11) ; Prvzní evidenci uchvávám p dbu alespň 3 let v místě prvzu stacinárníh zdrje tak, aby byla k dispzici pr kntrlu ČIŽP. Průběžně vést evidenci prvzu vyjmenvaných zdrjů se zápisem základních údajů (údaje sptřebě paliva neb údaje výrbě, údaje pčtu prvzních hdin a emisích), suhrnné údaje 1x měsíčně a rčně. 23. Krmě SPE pdávám i pplatkvé přiznání a IRZ a E-PRTR a t kdykliv musím. Vím ttiž, že je celkem 5 hlavních agend, které hlásí neb zpracvávají prvzvatelé zdrjů znečišťvání vzduší: - Suhrn Prvzní evidence (SPE) - Pplatkvé přiznání - Bilance VOC - Hlášení d IRZ (E-PRTR) - statní (halny apd.) 24. Mám vypracvaný Prvzní řád (pkud pd něj spadám). 25. Znám svu pvinnst jak zjišťvat úrveň znečišťvání: - četnst měření emisí (termíny, rzsah..), - bilance VOC - stanvení pmcí emisích faktrů či měrné výrbní emise - mám-li kntinuální měření, mám hejn pvinnstí (průběžně zaznamenávat, vyhdncvat a uchvávat výsledky kntinuálníh měření emisí pr účely kntrly p dbu 5 let v rzsahu a frmě stanvené prváděcím právním předpisem) 26. Mám plán jednrázvéh měření emisí, neb th, c jej nahrazuje. 27. Chdím na přednášky, né-li, čtu předpisy neb mám přítele na telefnu. 28. Zajišťuju šklení zaměstnanců. 29. Předlžím příslušnému rgánu chrany vzduší na vyžádání infrmace prvzu stacinárníh zdrje a jeh emisích, včetně údajů vnášení skleníkvých plynů d vzduší. 30. Umžním sbám pvěřeným ministerstvem, becním úřadem bce s rzšířenu půsbnstí a inspekci přístup ke stacinárnímu zdrji a jeh příslušenství, pužívaným palivům a survinám a technlgiím suvisejícím s prvzem neb zajištěním prvzu stacinárníh zdrje, za účelem kntrly ddržvání pvinnstí pdle tht zákna. POZN.: Rex našeh vrátnéh t k výchdu dělá za 3 sekundy, klik průměrný inspektr? 31. Prvedu kmpenzační patření ulžená krajským úřadem pdle 11 dst. 5, pkud pd ně spadám. 32. Jak prvzvatel zdrje v rdinném dmku se na mne nevztahují skr všechny pvinnsti. Nikh tam nepustím a tak. Jenže jak uvědmělý bčan: - Nepálím dpady. - Mám nvý ktel. - Kupuju kvalitní paliv. - Zvu kminíka neb sbu certifikvanu výrbcem ktle. 30

31 33. Bezdkladně dstraňuji pruchy a havárie. v suladu s prvzním řádem bezdkladně mezit prvz neb dstavit stacinární zdrj v případě jeh dchylky d nrmálníh prvzu v důsledku technické závady, při které nemhu být ddrženy pdmínky prvzu a kteru není mžn dstranit d 24 hdin d jejíh vzniku; u spalvacích stacinárních zdrjů nesmí během 12 měsíců tat dba kumulativně překrčit 120 hdin; pvinnst dstavení neplatí pr stacinární zdrj, jehž dstavení by vedl k vyšší úrvni znečištění, než kteru by způsbil jeh další prvz neb pkud by v důsledku přerušení ddávek tepelné energie byl hržen lidské zdraví; ustanvení jiných právních předpisů tímt nejsu dtčena 14) ; prvzvatel je pvinen infrmvat krajský úřad a inspekci tét technické závadě nejpzději d 48 hdin d jejíh vzniku, 34. Pkud tepelně zpracvávám dpad, mám hejn pvinnstí: V případě přebírání nebezpečnéh dpadu prvést dběr reprezentativních vzrků dpadu apd. Zastavit bezdkladně, nejdéle za 4 hdiny, tepelné zpracvání dpadu, pkud je z měření emisí zřejmé, že jsu překrčeny specifické emisní limity d dby, než jsu dstraněny příčiny tht stavu; pětvné zahájení prvzu p dstranění příčin je mžné při splnění pdmínek a pstupem stanveným v prvzním řádu a Oznámit překrčení specifických emisních limitů bezdkladně inspekci. 35. Prvzvatel chvů hspdářských zvířat má výhdy ale i nevýhdy. Krávy smrdí pdle Zásad správné zemědělské praxe. 36. Ovzduší, t jsu i freny a halny. Vím, kde je mám a klik a značené štítkem. Mám na t sbu certifikvanu MŽP. 37. Ovzduší, t je i klima systém a flurvané skleníkvé plyny. 38. Ovzduší je také CO Nesmím: - Spalvat dpady. - Spalvat jiná paliva, než smím. - Lít VOC d kanálu. Termínvý kalendář 31. leden ddavatel phnných hmt pdá hlášení splnění pvinnsti uvedení minimálníh mnžství bipaliv d vlnéh daňvéh běhu pr dpravní účely. 15. březen (pprvé 2014) ddavatel phnných hmt pdá zprávu emisích skleníkvých plynů z jím ddaných PH. 31. březen každrčně pdat pplatkvé přiznání za znečišťvání vzduší vyjmenvaným zdrjem (vypčtený pplatek 50 tis. Kč) 31. březen každrčně hlašvat údaje suhrnné prvzní evidence vyjmenvanéh zdrje. D 3 měsíců prvést jednrázvé měření emisí u vyjmenvanéh zdrje p prvním uvedení d prvzu, p každé změně paliva neb surviny v pvlení prvzu, p každém zásahu d knstrukce neb vybavení stacinárníh zdrje, který by mhl vést ke změně emisí. Nejpzději 5 pracvních dnů před měřením emisí známit termín ČIŽP. Změnu neb zrušení termínu plánvanéh měření známit nejpzději 1 den před půvdně plánvaným termínem. D 90 dnů d prvedení měření emisí předlžit prtkl ČIŽP. D 24 hdin pdat zprávu KrÚ a ČIŽP výskytu stavu hržujícíh přípustnu úrveň znečištění. 31

32 D 48 hdin d vzniku technické závady, při které nemhu být ddrženy pdmínky prvzu vyjmenvanéh zdrje a kteru není mžn dstranit d 24 hdin d jejíh vzniku, infrmvat KrÚ a ČIŽP. D 25. dne měsíce uhradit zálhu na pplatek (> 200 tis. Kč) za znečišťvání vzduší. D 30 dnů d dručení platebníh výměru uhradit pplatek za znečišťvání vzduší. D pžádat změnu pvlení neb nvé pvlení prvzu vyjmenvanéh zdrje, pkud pvlení dle zákna č. 86/2002 Sb. není v suladu s pžadavky na bsah pvlení prvzu dle zákna č. 201/2012 Sb. D a pté 1x za 2 rky prvádět kntrlu technickéh stavu a prvzu spalvacích zdrjů pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně. D zajistit prvz spalvacích zdrjů pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně v suladu s pžadavky dle přílhy č. 11 zákna. Od prvádět kntinuální měření zdrje uvedenéh v přílze č. 4), který tut pvinnst pdle zákna č. 86/2002 Sb., neměl. KAPITOLA IV.2. OKRUHY ZÁKLADNÍCH POVINNOSTÍ Nvé předpisy jsu velmi slžité, všem je nutná jejich dbrá znalst. Prt je většina prvzvatelů musí prčíst v pdstatě celé. Pr ptřebu rychlé rientace v prblému jsem vypracval základní kruhy prblematiky chrany vzduší. V nich zájemce získá rychlu a kmpletní infrmaci jen jednm kruhu pvinnstí: a) Agenda aktuální a platné legislativy chrany vzduší, sledvání změn předpisů včetně sledvání termínů, pvinnstí a jejich změn. Metdické pkyny, výklady apd. b) Agenda správnéh zařazení zdrje znečišťvání vzduší mezi vyjmenvané a statní zdrje (dnes někdy značván jak kvalifikace, dříve klasifikace), znalst škdlivin z něj unikající. c) Znalst všech survin a paliv, vstupujících d prcesů. d) Znalst a ddržvání emisních limitů stanvených pr zdrje znečišťvání vzduší a plnění pdmínek prvzvání zdrjů znečišťvání vzduší. Emisní strpy. Imisní limity a tmavst kuře. e) Pvlvací agenda. Instalace nvých zdrjů neb změny na stávajících zdrjích s dpadem na vzduší prvádět puze p vydání závaznéh stanviska či pvlení příslušnéh rgánu státní správy. f) Pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší. Prvzní a technlgická kázeň, návdy a prvzní řády výrbců či ddavatelů. Odstraňvání nebezpečných stavů hržujících kvalitu vzduší, patření k předcházení havárií apd.. g) Agenda Pplatků za znečišťvání vzduší (Pplatkvé přiznání). h) Zjišťvání znečišťvání vzduší. Měření emisí na všech výstupech d vzduší, stanvení emise výpčtem (bilance, kmbinace měření a bilance, emisní faktry). i) Prvzní evidence zdrjů znečišťvání vzduší, každrčně pdávat suhrn Prvzní evidence (SPE) prstřednictvím ISPOP (včetně agendy IRZ a E-PRTR). j) Prvzní řád (dříve Subr TPP a TOO), zpracvávají prvzvatelé všech zdrjů, značených ve slupci C přílhy č. 2 k záknu vzduší. 32

33 k) Agenda látek pškzujících zónvu vrstvu a flurvaných skleníkvých plynů, agenda látek vlivňujících klimatický systém Země a pdmínky bchdvání s pvlenkami na emise skleníkvých plynů. l) Další kruhy. Kapitla IV.2.1. Legislativa Je nutné znát všechny předpisy, které v blasti chrany vzduší byly vydány. V tmt materiále jsu uvedeny pdrbným výčtem v kapitle I a stručně kmentvány p předpisech v kapitle II (zákn) a kapitle III (jedntlivé předpisy). Mnh nedstatků vyplyne právě z neznalsti předpisů. A změna legislativy neznamená autmaticky aplikaci nvých pvinnstí a autmaticku změnu rzhdnutí. Je vhdné knzultvat bsah rzhdnutí s tím rgánem který je vydal a nespléhat se na tvrzení jiných sb. - Nejčastěji v tmt chybují prjektanti a zástupci měřících skupin. Bez znalsti rzhdnutí v příslušné věci Vám budu tvrdit, že nyní už platí ty a ty limity. - Kncem rku 2004!! prjektant vyprjektval ČSPH pdle Opatření FVŽP, jehž části, týkající se emisních limitů byly zrušeny v rce I nyní, p přijetí nvéh zákna vzduší se velmi čast budeme setkávat se starými předpisy. Pr vypřádání se se základními pvinnstmi v chraně vzduší je nutná velmi dbrá znalst bjektu, který má být psuzen a t jak pr splnění pvinnsti měření, vypracvání Prvzní evidence neb vstupníh psuzení. V praxi chrany vzduší je nutné vypracvat blkvé schéma zdrje znečišťvání vzduší, které služí jak praktická pmůcka pr rychlu rientaci. V legislativě není blkvé schéma přím zaktven, ale v praxi je pužíván pr agendu Suhrnů prvzní evidence zdrjů (SPE) (kdysi nazýván REZZO I - Registr emisí zdrjů znečišťvání vzduší, nyní jde SPE). I nvá pravidla pr Prvzní evidenci jsu pdle těcht schémat sestavena. Blkvé schéma zdrje - příklady Prvzvna Blkvé schéma např. v Prvzním řádu Zdrj Prvzní celek Spalvací zařízení Odlučvač Kmín Emisní limity Pdmínky pr. Měření Bilance HÚ Zdrj 001 Prvzní celek 001 Spal.zaříz. Ktel 001 Odlučvač 001 Kmín 001 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance Spal.zaříz. Ktel 002 Odlučvač 002 Kmín 002 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance Spal.zaříz. Ktel 003 Odlučvač 003 Kmín 003 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance Blkvé schéma pr Suhrn Prvzní evidence HÚ Zdrj 001 Spal.zaříz. Ktel 001 Odlučvač 001 Kmín 001 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Výpčet HÚ Zdrj 002 Prvzní celek 001 Spal.zaříz. Ktel 002 Odlučvač 002 Kmín 002 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance HÚ Zdrj 003 Spal.zaříz. Ktel 003 Odlučvač 003 Kmín 003 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance 33

34 Zdrj Prvzní celek Technlg. úsek Technl. zařízení Odlučvač Výduch Emisní limity Pdm. prv. Měření Bilance Surv. Zdrj 101 Prvzní celek 101 Technlg. úsek 101 T. zařízení č. 101 Odlučvač 101 Výduch 101 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance T.zařízení č. 102 Odlučvač 102 Výduch 102 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance T.zařízení č. 103 Odlučvač 103 Výduch 103 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance Technlg. úsek 102 T.zařízení č. 104 Výduch 104 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance T.zařízení č. 105 Technlgie nemá přímý výstup d vzd. Emise jdu d vzduší přes prac. prstředí T.zařízení č. 106 Odlučvač 104 Výduch 105 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance T.zařízení č. 107 Odlučvač 105 Technlgie nemá přímý výstup d vzd. Emise jdu d vzduší přes prac. prstředí Prvzní celek 102 Technlg. úsek 103 T. zařízení č. 108 Odlučvač 106 Výduch 106 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance T.zařízení č. 109 Odlučvač 107 Výduch 107 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance T.zařízení č. 110 Odlučvač 108 Výduch 108 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance Paliva Surv. Zdrj 102 Prvzní celek 103 Technlg. úsek 104 T. zařízení č. 111 Odlučvač 109 Výduch 109 Emisní limity Pdmínky prv. Měření Bilance 34

35 Kapitla IV.2.2. AGENDA SPRÁVNÉHO ZAŘAZENÍ ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ MEZI VYJMENOVANÉ A NEVYJMENOVANÉ ZDROJE, ZNALOST ŠKODLIVIN Z NĚJ UNIKAJÍCÍ. Kvalifikace zdrje (kategrizace) Zdrje znečišťvání jsu mbilní neb stacinární. Stacinární zdrje: Stacinárním zdrjem je ucelená technicky dále nedělitelná stacinární technická jedntka neb činnst, které znečišťují neb by mhly znečišťvat, nejde-li stacinární technicku jedntku pužívanu puze k výzkumu, vývji neb zkušení nvých výrbků a prcesů. Mbilním zdrjem se rzumí samhybná a další phyblivá, případně přensná technická jedntka vybavená spalvacím mtrem, pkud tent služí k vlastnímu phnu neb je zabudván jak nedílná sučást technlgickéh vybavení. Spalvacím stacinárním zdrjem je stacinární zdrj, ve kterém se xidují paliva za účelem využití uvlněnéh tepla. Prvzvatelem je právnická neb fyzická sba, která stacinární zdrj skutečně prvzuje; není-li takvá sba známa neb neexistuje, pvažuje se za prvzvatele vlastník stacinárníh zdrje. Škdliviny Základní definice škdlivin je ze zákna vzduší: Znečišťující látku se rzumí každá látka, která svu přítmnstí v vzduší má neb může mít škdlivé účinky na lidské zdraví neb živtní prstředí aneb btěžuje zápachem. Prvzvatel musí znát všechny škdliviny, které unikají z jeh zdrje, případně, které by unikat mhly např. v případě pruch a havárií. Seznam zdrjů je v přílze č. 2 zákna č. 201/2012 Sb. Vyjmenvané stacinární zdrje (přílha č. 2 zákna vzduší) Vysvětlivky k tabulce: 1. Slupec A - je vyžadvána rzptylvá studie pdle 11 dst Slupec B - jsu vyžadvána kmpenzační patření pdle 11 dst Slupec C - je vyžadván prvzní řád jak sučást pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) kód A B C ENERGETIKA - SPALOVÁNÍ PALIV 1.1. Spalvání paliv v ktlích celkvém jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW d 5 MW včetně x x *) 1.1. Spalvání paliv v ktlích celkvém jmenvitém tepelném příknu nad 5 MW x x x 1.2. Spalvání paliv v pístvých spalvacích mtrech celkvém jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW d 5 MW včetně x 1.2. Spalvání paliv v pístvých spalvacích mtrech celkvém jmenvitém tepelném příknu nad 5 MW x x x 1.3. Spalvání paliv v plynvých turbínách celkvém jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW d 5 MW včetně x 1.3. Spalvání paliv v plynvých turbínách celkvém jmenvitém tepelném příknu nad 5 MW x x 35

36 1.4. Spalvání paliv v teplvzdušných přímtpných spalvacích zdrjích celkvém jmenvitém příknu d 0,3 d 5 MW 1.4. Spalvání paliv v teplvzdušných přímtpných spalvacích zdrjích celkvém jmenvitém příknu nad 5 MW x x TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI 2.1. Tepelné zpracvání dpadu ve spalvnách x x x 2.2. Skládky, které přijímají více než 10 t dpadu denně neb mají celkvu kapacitu větší než t x x 2.3. Kmpstárny a zařízení na bilgicku úpravu dpadů prjektvané kapacitě rvné neb větší než 10 tun na jednu zakládku neb větší než 150 tun x x zpracvanéh dpadu rčně 2.4 Bidegradační a slidifikační zařízení x Sanační zařízení (dstraňvání rpných a chlrvaných uhlvdíků 2.5 z kntaminvaných zemin) s prjektvaným rčním výknem vyšším než 1 t VOC včetně x x Čistírny dpadních vd; zařízení určená pr prvz technlgií prdukujících dpadní vdy nepřevditelné na ekvivalentní byvatele v mnžství větším než 50 m 3 /den 2.6. Stanvení EO (text ing. Krayzel - červeně): Pužil jsem dkaz: VYHLÁŠKA 428/2001 Sb., ze dne 16. listpadu 2001, kteru se prvádí zákn č. 274/2001 Sb., vdvdech a kanalizacích pr veřejnu ptřebu a změně některých záknů (zákn vdvdech a kanalizacích), Změna: 146/2004 Sb. 16Pr účely tét části se rzumí e) ppulačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním byvatelem) míra znečištění vyjádřená rganickým bilgicky dburatelným zatížením s pětidenní bichemicku sptřebu kyslíku 60 g kyslíku/den, Příklad: Měřením slévanéh vzrku byla stanvena hdnta BSK 5 ve výši 3150,7 mg/l, tj. 3150,7 g/m 3. Mnžství OV je 900 m 3 /den. Výpčet: (900 x 3150,7) : 60 = 47260,5 EO. ČOV je dle dstupných údajů vyjmenvaným zdrjem dle kódu Čistírny dpadních vd s prjektvanu kapacitu pr a více ekvivalentních byvatel ENERGETIKA - OSTATNÍ Přímé prcesní hřevy jinde neuvedené a rzmrazvny 3.1. Spalvací jedntky přímých prcesních hřevů (s kntaktem) jinde neuvedené jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW d 5 MW x 3.1. Spalvací jedntky přímých prcesních hřevů (s kntaktem) jinde neuvedené jmenvitém tepelném příknu d 5 MW x x *) x 3.2. Rzmrazvny s přímým hřevem x x Třídění a úprava uhlí, briketárny 3.3. Třídění a jiná studená úprava uhlí x x 3.4. Tepelná úprava uhlí (briketárny, nízktepltní karbnizace, sušení) x x x Výrba kksu kksvací baterie Otp kksárenských baterií x x x Příprava uhelné vsázky x x x Kksvání x x x Vytlačvání kksu x x x Třídění kksu x x x Chlazení kksu x x x Úprava uhlí a výrba plynů a lejů x x 36

37 3.6. Zplyňvání a zkapalňvání uhlí, výrba a rafinace plynů a minerálních lejů, výrba energetických plynů (generátrvý plyn, svítiplyn) a syntézních plynů x x x 3.7. Výrba biplynu x VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ KOVŮ A PLASTŮ Pražení neb slinvání kvvé rudy, včetně sirníkvé rudy Příprava vsázky x x x Spékací pásy aglmerace x x x Manipulace se spečencem jak chlazení, drcení, mletí, třídění x x x Peletizační prvzy (drcení, sušení, peletizace) x x x Výrba železa Dprava a manipulace s vyskpecní vsázku x x x Odlévání (vyská pec) x x x Ohřívače větru x x Výrba celi Dprava a manipulace se vsázku neb prduktem x x x Nístějvé pece s intenzifikací kyslíkem x x x Kyslíkvé knvertry x x x Elektrické blukvé pece x x x Pánvvé pece x x x Elektrické indukční pece s prjektvaným výknem nad 2,5 t/hd x x Zpracvání železných kvů ve válcvnách a kvárnách 4.4. Válcvny za tepla a za studena, včetně hřívacích pecí a pecí na tepelné zpracvání prjektvaném výknu d 10 t včetně zpracvané celi za hdinu x 4.4. Válcvny za tepla a za studena, včetně hřívacích pecí a pecí na tepelné zpracvání prjektvaném výknu nad 10 t zpracvané celi za hdinu x x 4.5. Kvárny hřívací pece a pece na tepelné zpracvání s prjektvaným tepelným výknem 1 MW- 5 MW včetně x 4.5. Kvárny hřívací pece a pece na tepelné zpracvání s prjektvaným tepelným výknem nad 5 MW x x Slévárny železných kvů (slitin železa) Dprava a manipulace se vsázku neb prduktem x x x Žíhací a sušící pece x x Tavení v elektrické blukvé peci x x x Tavení v elektrické indukční peci x x Kuplvny x x x Tavení v statních pecích kapalná paliva x x Tavení v statních pecích plynná paliva x x Metalurgie neželezných kvů 4.7. Úprava rud neželezných kvů x x Výrba neb tavení neželezných kvů, slévání slitin, přetavvání prduktů, rafinace a výrby dlitků Dprava a manipulace se survinu neb prduktem x Pecní agregáty pr výrbu neželezných kvů x x 4.9. Elektrlytická výrba hliníku x x Tavení a dlévání neželezných kvů a jejich slitin x x Zpracvání hliníku válcváním x x Pvrchvá úpravu kvů a plastů a jiných nekvvých předmětů a jejich zpracvání Pvrchvá úpravu kvů a plastů a jiných nekvvých předmětů a jejich zpracvání s bjemem lázně d 30 m3 včetně, prcesy bez pužití lázní Pvrchvá úpravu kvů a plastů a jiných nekvvých předmětů a jejich zpracvání s bjemem lázně nad 30 m3 x Obrábění kvů (brusírny a brbny) a plastů, jejichž celkvý elektrický příkn je vyšší než 100 kw X Svařvání kvvých materiálů, jejichž celkvý elektrický příkn je rven neb vyšší než 1000 kva X 37

38 4.15. Nanášení chranných pvlaků z rztavených kvů s prjektvaným výknem menším než 1 t pkvené celi za hdinu včetně X Nanášení chranných pvlaků z rztavených kvů prcesní vany s prjektvaným výknem větším než 1 t pkvené celi za hdinu X x Žárvé pkvvání zinkem X x ZPRACOVÁNÍ NEROSTNÝCH SUROVIN Výrba cementářskéh slínku, vápna, úprava žáruvzdrných jílvců a zpracvání prduktů dsíření Manipulace se survinu a výrbkem, včetně skladvání a expedice X x x Výrba cementářskéh slínku v rtačních pecích X x x Ostatní technlgická zařízení pr výrbu cementu X x x Výrba vápna v rtačních pecích X x x Výrba vápna v šachtvých a jiných pecích X x x Pece pr zpracvání prduktů dsíření X x x Úprava a zušlechťvání žáruvzdrných jílvců a kalínů v rtačních pecích X x x Výrba materiálů bsahujících azbest 5.2. Výrba materiálů a prduktů bsahujících azbest x x Výrba skla, včetně skleněných vláken 5.3. Výrby skla, vláken, sklářských výrbků, smaltvacích a glazurvacích frit a skla pr bižuterní zpracvání x x 5.4. Výrba kmpzitních skleněných vláken s pužitím rganických pjiv x x 5.5. Zpracvání a zušlechťvání skla (leštění, malvání, mačkání, tavení z pltvarů neb střepů, výrba bižuterie a jiné) prjektvané kapacitě vyšší než 5 t x x zpracvané skleněné surviny rčně 5.6. Chemické leštění skla x x Tavení nerstných materiálů, včetně výrby nerstných vláken 5.7. Zpracvání magnezitu a výrba bazických žáruvzdrných materiálů, křemence apd. x x 5.8. Tavení nerstných materiálů v kuplvých pecích x x 5.9. Výrba kmpzitních nerstných vláken s pužitím rganických pjiv x x Výrba keramických výrbků Výrba keramických výrbků vypalváním, zejména krytinvých tašek, cihel, žáruvzdrných tvárnic, bkládaček, kameniny neb prcelánu prjektvaném x výknu d 5 d 75 t/den včetně Výrba keramických výrbků vypalváním, zejména krytinvých tašek, cihel, žáruvzdrných tvárnic, bkládaček, kameniny neb prcelánu prjektvaném x x výknu větší než 75 t/den Výrba stavebních hmt, těžba a zpracvání kamene, nerstů a paliv z pvrchvých dlů Kamenlmy a zpracvání kamene, ušlechtilá kamenická výrba, těžba, úprava 5.11 a zpracvání kameniva - přírdníh i uměléh prjektvaném výknu vyšším x x x než 25 m 3 /den Příprava stavebních hmt a betnu, recyklační linky stavebních hmt prjektvaném výknu vyšším než 25 m 3 /den x x Pvrchvé dly paliv, rud, nerudných survin a jejich zpracvání, především těžba, vrtání, dstřel, bagrvání, třídění drcení a dprava, prjektvané kapacitě x x vyšší než 25 m 3 /den Obalvny živičných směsí a mísírny živic, recyklace živičných pvrchů x x CHEMICKÝ PRŮMYSL Výrba a zpracvání rganických látek a výrbků s jejich bsahem 6.1. Výrba 1,2-dichlrethanu a vinylchlridu x x 6.2. Výrba epichlrhydrinu (1-chlr-2,3-epxyprpanu) a allylchlridu (1-chlr-2- prpenu) x x 6.3. Výrba plymerů na bázi plyakrylnitrilu x x 6.4. Výrba plyvinylchlridu x x 6.5. Výrba a zpracvání statních syntetických plymerů a výrba kmpzitů, s výjimku kmpzitů vyjmenvaných jinde x x 38

39 6.6. Výrba a zpracvání viskózy x x 6.7. Výrba gumárenských pmcných přípravků x x Zpracvání dehtu x x 6.9. Výrba expandvanéh plystyrenu Výrba acetylenu mkru metdu x Výrba anrganických látek Výrba chlru x x Výrba kyseliny chlrvdíkvé x x Výrba síry (Clausův prces) x x Výrba kapalnéh xidu siřičitéh x x Výrba kyseliny sírvé x x Výrba amniaku x x Výrba kyseliny dusičné a jejích slí x x Výrba hnjiv x x Výrba základních prstředků na chranu rstlin a bicidů x x Výrba výbušnin s prjektvanu rční prdukcí menší 10 t včetně x Výrba výbušnin s prjektvanu rční prdukcí vetší než 10 t x x Sulfátvý prces při výrbě xidu titaničitéh x x Chlridvý prces při výrbě xidu titaničitéh x x Výrba statních pigmentů x x Rpná rafinerie, výrba, zpracvání a skladvání petrchemických výrbků a jiných kapalných rganických látek Rpná rafinerie, výrba a zpracvání petrchemických výrbků x x Skladvání petrchemických výrbků a jiných kapalných rganických látek bjemu nad 1000 m 3 neb skladvací nádrže s rčním bjemem výtče nad 10 x 000 m 3 a manipulace (není určen pr autmbilvé benziny) POTRAVINÁŘSKÝ, DŘEVOZPRACUJÍCÍ A OSTATNÍ PRŮMYSL 7.1. Jatka kapacitě prážky větší než 50 t denně 7.2. Zařízení na úpravu a zpracvání za účelem výrby ptravin z rstlinných survin prjektvané kapacitě 75 t htvých výrbků denně a vyšší 7.3 Zařízení na úpravu a zpracvání za účelem výrby ptravin z živčišných survin prjektvané kapacitě 50 t htvých výrbků denně a vyšší 7.4. Zařízení na úpravu a zpracvání mléka, kde mnžství debíranéh mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rk) 7.5. Pražírny kávy prjektvaném výknu větším než 1 t/den 7.6. Udírny s prjektvaným výknem na zpracvání více než 1000 kg výrbků denně x 7.7. Průmyslvé zpracvání dřeva, vyjma výrby uvedené v bdu 7.8., rční sptřebě materiálu větší než 150 m 3 včetně x 7.8. Výrba dřevtřískvých, dřevvláknitých a OSB desek x x x 7.9. Výrba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny x x Výrby papíru a lepenky, které nespadají pd bd 7.9. x x Předúpravy (perace jak praní, bělení, mercerace) neb barvení vláken neb textilií; technlgická linka, jejíž zpracvatelská kapacita je d 1 t/den d 10 t/den včetně Předúpravy (perace jak praní, bělení, mercerace) neb barvení vláken neb textilií; technlgická linka, jejíž zpracvatelská kapacita větší než 10 t/den včetně x x Vydělávání kůží a kžešin; technlgická linka, jejíž zpracvatelská kapacita je menší než 12 t htvých výrbků denně včetně x Vydělávání kůží a kžešin; technlgická linka, jejíž zpracvatelská kapacita je větší než 12 t htvých výrbků denně x x Výrba dřevěnéh uhlí x x Zařízení na výrbu uhlíku (vysktepltní karbnizací uhlí) neb elekrgrafitu vypalváním neb grafitací a zpracvání uhlíkatých materiálů x x Krematria x x Veterinární asanační zařízení x 39

40 7.17. Regenerace a aktivace katalysátrů pr katalytické štěpení ve fluidní vrstvě x x CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT 8. Chvy hspdářských zvířat s celkvu rční emisí amniaku nad 5 t včetně x POUŽITÍ ORGANICKÝCH ROZPOUŠTĚDEL 9.1. Ofset s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,6 t/rk x 9.2. Publikační hlubtisk s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,6 t/rk x 9.3. Jiné tiskařské činnsti s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,6 t/rk x 9.4. Knihtisk s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,6 t/rk x 9.5. Odmašťvání a čištění pvrchů prstředky s bsahem těkavých rganických látek, které jsu klasifikvány jak karcingenní, mutagenní a txické pr reprdukci, s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,01 t/rk; dmašťvání a čištění pvrchů prstředky s bsahem těkavých rganických látek, které jsu x klasifikvány jak halgenvané, s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,1 t/rk 9.6. Odmašťvání a čištění pvrchů prstředky s bsahem těkavých rganických látek, které nejsu uvedeny pd kódem 9.5., s prjektvanu sptřebu rganických x rzpuštědel d 0,6 t/rk 9.7. Chemické čištění x 9.8. Aplikace nátěrvých hmt, včetně katafretickéh nanášení, nespadají-li pd činnsti uvedené v bdech 9.9. až 9.14., s prjektvanu sptřebu rganických x rzpuštědel d 0,6 t/rk 9.9. Nátěry dřevěných pvrchů s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,6 t/rk x Přestříkávání vzidel pravárenství s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,5 t/rk a nátěry při výrbě nvých silničních a klejvých x vzidel s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel menší než 15 tun/rk Nanášení práškvých plastů x Nátěry kůže s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,6 t/rk x Nátěry pásů a svitků x Nátěry při výrbě nvých silničních a klejvých vzidel s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 15 tun/rk x Navalvání navíjených drátů s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,6 t/rk x Nanášení adhezivních materiálů s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,6 t/rk x Impregnace dřeva s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,6 t/rk x Laminvání dřeva a plastů s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,6 t/rk x Výrba kmpzitů za pužití kapalných nenasycených plyestervých pryskyřic s bsahem styrenu s prjektvanu sptřebu těkavých rganických látek d 0,6 x t/rk Výrba nátěrvých hmt, adhezivních materiálů a tiskařských barev s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 10 t/rk x Výrba buvi s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 0,6 t/rk x Výrba farmaceutických směsí x Zpracvání kaučuku, výrba pryže s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel d 5 t/rk x Extrakce rstlinných lejů a živčišných tuků a rafinace rstlinných lejů x NAKLÁDÁNÍ S BENZINEM Terminály na skladvání benzinu x Čerpací stanice a zařízení na dpravu a skladvání benzinu x 40

41 OSTATNÍ ZDROJE stacinární zdrje, jejichž rční emise **) tuhých znečišťujících látek překračuje 5 t x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) xidu siřičitéh překračuje 8 t x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) překračuje 5 t xidů dusíku vyjádřených jak NO 2 x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) těkavých rganických látek překračuje 1 t x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) amniaku překračuje 5 tun x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) sulfanu překračuje 0,1 tuny x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) siruhlíku překračuje 1 tunu x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) chlru a jeh anrganických slučenin překračuje 0,4 tuny (vyjádřen jak HCl) x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) fluru a jeh anrganických slučenin překračuje 0,1 tuny (vyjádřen jak HF) x x *) nevztahuje se na spalvání zemníh plynu **) rční emise dpvídající prjektvanému výknu neb kapacitě, předpkládanému využití prvzní dby a emisím na úrvni emisníh limitu 4 Odstavec 7) Pr účely stanvení celkvéh jmenvitéh tepelnéh příknu spalvacích stacinárních zdrjů neb celkvé prjektvané kapacity jiných stacinárních zdrjů se jmenvité tepelné příkny spalvacích stacinárních zdrjů neb prjektvané kapacity jiných než spalvacích stacinárních zdrjů sčítají, jestliže se jedná stacinární zdrje značené stejným kódem pdle přílhy č. 2 k tmut záknu, které jsu umístěny ve stejné prvzvně 4) a u kterých dchází neb by s hledem na jejich uspřádání mhl dcházet ke znečišťvání splečným výduchem neb kmínem bez hledu na pčet kmínvých průduchů. Obdbně se pstupuje u stacinárních zdrjů neuvedených v přílze č. 2 k tmut záknu. V případě, že výrbce spalvacíh stacinárníh zdrje neuvádí jeh jmenvitý tepelný příkn, vypčte se jak pdíl jmenvitéh tepelnéh výknu a jemu dpvídající tepelné účinnsti, případně výpčtem z jiných dstupných parametrů. 4, dst. 8) Odstavec 7 se nepužije u a) spalvacích stacinárních zdrjů, u nichž byl první pvlení prvzu vydán před 1. červencem 1987, pkud by celkvý jmenvitý tepelný příkn stanvený pstupem pdle dstavce 7 dsáhl 50 MW a více; u těcht spalvacích stacinárních zdrjů se pr účely stanvení celkvéh jmenvitéh příknu jmenvité tepelné příkny sčítají, puze pkud se jedná stacinární zdrje značené stejným kódem pdle přílhy č. 2 k tmut záknu, které jsu umístěny ve stejné prvzvně a u kterých dchází ke znečišťvání splečným kmínem bez hledu na pčet kmínvých průduchů, b) spalvacích stacinárních zdrjů jmenvitém tepelném příknu nižším než 15 MW; tyt stacinární zdrje se nepřičítají k celkvému jmenvitému tepelnému příknu, pkud by celkvý jmenvitý tepelný příkn stanvený pstupem pdle dstavce 7 dsáhl 50 MW a více, c) spalvacích stacinárních zdrjů jmenvitém tepelném příknu 300 kw a nižším, umístěných v rdinném neb bytvém dmě; tyt stacinární zdrje se nesčítají, d) stacinárních zdrjů uvedených pd kódem 8. v přílze č. 2 k tmut záknu; tyt stacinární zdrje se sčítají vždy, jsu-li umístěny ve stejné prvzvně 4), Pzn. KZ: Zemědělci e) stacinárních zdrjů pužívajících rganická rzpuštědla, které typvě spadají pd stejný kód pdle přílhy č. 2 k tmut záknu; tyt zdrje se sčítají, jsu-li umístěny ve stejné prvzvně, bez hledu na t, zda dsahují hranice prjektvané sptřeby uvedené v přílze č. 2 k tmut záknu. KE SČÍTÁNÍ kapacit zdrjů byl vydán Metdický pkyn. 41

42 Jak stanvit příkn? - Dle údajů výrbce ktle. Drtivá většina výrbců Vám tent údaj pskytne. - Dle instalvanéh výknu a garantvané účinnsti. Příkn se rvná výkn dělený účinnstí v bezrzměrném tvaru: Např. Ktel má výkn 500 kw. Účinnst je uvedena 94 %. Příkn pak je: 500 : 0,94 = 531,91 kw. - Dle sptřeby paliva: ze známéh mnžství paliva a jeh výhřevnsti lze stanvit příkn. Např. u ktle se sptřebu zemníh plynu 50 m 3 /hd: (50 m 3 /hd x kj/m 3 : 3600 kj/kwhd) = 472,92 kw. Výhřevnst hlavních druhů palivvéh dřeva a bjemvá hmtnst. Druh paliva Objemvá hmtnst sušiny Objemvá hmtnst při vlhksti 25% Výhřevnst při vlhksti 25% [kg/m 3 ] [kg/pm] [kg/rm] [MJ/kg] [MJ/pm] [MJ/rm] Smrk , Jedle Brvice , Mdřín , Tpl , Olše , Vrba , Bříza , Jasan , Buk , Dub , Habr , Akát , Vliv vlhksti dřeva na výhřevnst a měrnu hmtnst: Druh paliva Obsah vdy Výhřevnst Objemvá hmtnst [%] [MJ/kg] vlně lžená Plen (měkké dřev) [kg/m 3 ] 0 18, , , , , ,

43 Dřevní štěpka 10 16, , , ,1 225 Pzn.: Dřevní hmta při přirzeném prvětrávání pd střechu sníží svůj bsah vdy na 20% za jeden rk. Čerstvě vytěžené dřev má vlhkst klem 50%. Jedntky pr bjemy dřeva a jejich přepčty: Pevné dřev Slžené dřev Štěpkvané (drcené) dřev plnmetrpevný metr prstrvýrvnaný metr sypný metr [plm], [pm] [prm], [rm] [prms] [plm], [pm] 1 1,43 2,43 [prm], [rm] 0,7 1 1,7 [prms] 0,41 0,59 1 [plm], [pm] = 1 m 3 plné dřevní hmty (plnmetr, pevný metr) [prm], [rm] = 1 m 3 rvnaných plen, bsahuje 60-75% dřeva (prstrvý metr) [prms] = 1 m 3 vlně lžené nezhutněné štěpky (prstrvý metr) Zemní plyn 33,48 MJ/m 3 Prpan 46,40 MJ/kg LTO 42,30 MJ/kg Dřev palivvé 14,62 MJ/kg Dřevěné brikety 16,21 MJ/kg HU prachvé - Mst 11,72 MJ/kg HU tříděné - Mst 17,18 MJ/kg HU prachvé - Sklv 10,49 MJ/kg HU tříděné - Sklv 14,17 MJ/kg ČU prachvé - Ostrava 22,78 MJ/kg ČU energetické - Ostrava 29,21 MJ/kg ČU prachvé - Kladn 15,57 MJ/kg ČU energetické - Kladn 22,61 MJ/kg UVKP - Ostrava 27,51 MJ/kg Kaly - Ostrava 16,71 MJ/kg Prplástek - Ostrava 14,79 MJ/kg Kks tpvý 27,49 MJ/kg 43

44 Lignit 8,79 MJ/kg Brikety 23,05 MJ/kg Sláma bilná 15,50 MJ/kg Kmunální dpad 9,12 MJ/kg Papír 14,11 MJ/kg Pryžvý dpad 34,92 MJ/kg TTO 40,61 MJ/kg Mtrvá nafta 42,61 MJ/kg Autbenzín 43,59 MJ/kg Svítiplyn 14,50 MJ/m 3 Zemní plyn karbnský - důlní 30,11 MJ/m 3 Generátrvý plyn 5,86 MJ/m 3 Kksárenský plyn 15,62 MJ/m 3 Vyskpecní plyn 3,81 MJ/m 3 Spalvání paliv v pístvých spalvacích mtrech (např. zálžní zdrje) Paliv: Nafta Hustta Sptřeba Sptřeba Výhřevnst Příkn Příkn kg/l l/hd kg/hd kj/kg kj/hd kw 0,800-0,845 0, , ,25 302,4287 Ze stanvisek a dpvědí MŽP: a) Jak phlížet na "stará rzhdnutí" příslušných úřadů hledně zařazení zdrje d příslušné kategrie (MZ, SZ, VZ, ZVZ) v suvislsti s nvým záknem vzduší? Zůstávají na rzhdnuti v platnsti, když již nejsu kategrie zdrjů? Odpvěď: Nvý zákn chraně vzduší upuští d kategrizace a nedělí zdrje na velké, zvláště velké, střední neb malé. Zákn pužívá pjmy zdrje vyjmenvané v přílze č. 2 a zdrje v tét přílze nevyjmenvané. Rzhdnutí zařazení d kategrie zdrje nemají p žádný právní význam a pr účely nvéh zákna nejsu relevantní. Obecně ale platí, že v platnsti zůstávají jiná rzhdnutí vydaná těmt zdrjům pdle staréh zákna chraně vzduší, například pvlení prvzu, prvzní řád, atd. b) Čistírny dpadních vd (ČOV) s prjektvanu kapacitu pr a více ekvivalentních byvatel jsu vyjmenvaným zdrjem znečišťvání vzduší dle přílhy č. 2 zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší (dále jen zákn ). Kalvé hspdářství čistírny dpadních vd, jehž sučástí je plynvé hspdářství, z kteréh je prdukván jak vedlejší prdukt kalvý plyn, je pvažván za nedílnu sučást čistírny dpadních vd, a je tedy řazen taktéž pd kód 2.7. přílhy č. 2. zákna. V žádném případě se nejedná samstatnu biplynvu stanici, jak by mhl vyplývat z metdickéh pkynu MŽP k pdmínkám schvalvání biplynvých stanic před uvedením d prvzu vydanéh k záknu č. 86/2002 Sb., chraně vzduší. Metdický pkyn rzděluje biplynvé stanice na zemědělské, čistírenské a statní, avšak u čistírenských biplynvých stanic uvádí, že technlgie 44

45 anaerbní digesce je využívána za účelem stabilizace kalu vznikajících na ČOV, kde tyt technlgie pracují v režimu čistíren dpadních vd a služí puze jak sučást kalvéh hspdářství ČOV. Další kmentáře a pznatky: Je-li zemědělský zdrj zařazen pdle bdu 8. přílhy č. 2 k záknu č. 201/2012 Sb., nvé hnjiště, jímka či silážní jáma je jeh integrální sučást, tj. následuje změna pvlení a prvzníh řádu (příslušný je KÚ). Hnjiště u chvu s celkvu rční emisí amniaku pd 5 t včetně je v kmpetenci ORP. Nemá-li prvzvatel žádný chv zvířat, zvažuje se zařazení pdle bdu přílhy č. 2 k záknu č. 201/2012 Sb., a jestliže nelze zařadit ani tam, jedná se zdrj neuvedený v přílze č. 2 zákna a věc je v kmpetenci ORP. Technlgii výrby nábytku z dřevtřískvých neb dřevvláknitých desek lze pdřadit pd průmyslvé zpracvání dřeva, pchpitelně v závislsti na rční sptřebě zpracvanéh materiálu. I v případě záchytu pilin, prachu a třísek d mbilních filtračních zařízení bez výduchu d venkvníh vzduší se jedná stacinární zdrj s fugitivními emisemi TZL (prašnst při vyprazdňvání filtračních zařízení, skladvání survin atd.), který pdléhá pvlení, resp. závaznému stanvisku příslušnéh rgánu chrany vzduší. Prblematické zdrje nejasná klasifikace: Nepřímé prcesní hřevy Ohřevy pecí, retrt, reaktrů a statních pdbných technlgií není ktlem pdle kódu 1.1. Také zářiče a bdbné spalvací jedntky. Je nutné je pvažvat za zdrje, které je třeba klasifikvat dle kódů 11. Citace ze Stanviska MŽP v tét věci: Vážený pane inženýre, k Vašemu dtazu ze dne uvádíme následující. Rvněž nepřímé prcesní hřevy, pkud se nejedná spalvání paliva v ktli, nejsu vyjmenvány v kódech přílhy č. 2 zákna chraně vzduší. Jejich zařazvání tedy prbíhá na základě mnžství vyprdukvaných emisí. Limitní mnžství rčních emisí znečišťujících látek pr zařazení d přílhy č. 2 zákna chraně vzduší je uveden v kódech uvedené přílhy. Pkud vypčtené rční mnžství emisí nepřekrčí žádnu z limitních hdnt, bude se jednat stacinární zdrj nevyjmenvaný v přílze č. 2. Pdmínky prvzu by měl příslušný krajský úřad pět dle 12 dst. 4 písm. f) zákna chraně vzduší stanvit v pvlení prvzu dtčené technlgie, se kteru nepřímý prcesní hřev suvisí. S pzdravem Ing. Jan Kužel, ředitel dbru chrany vzduší Někdy je t ale suvisející činnst např. k tavení kvů. Zdrj 101 Tavení a dlévání hliníku Tavení a dlévání hliníku je vy jmenvaným stacinárním zdrjem znečišťvání vzduší pdle bdu "Tavení a dlévání neželezných kvu a jejich slitin" přílhy č. 2 k záknu č. 201/2012 Sb., v platném znění. Suvisející činnstí je nepřímý prcesní hřev, který je nedělitelnu sučástí zdrje tavení a nepvažujeme jej za samstatný zdrj. Ohřev nemůže existvat bez zdrje. Zdrjem znečišťvání vzduší je ucelená technicky dále nedělitelná stacinární technická jedntka neb činnst, které znečišťují neb by mhly znečišťvat, nejde-li stacinární technicku jedntku pužívanu puze k výzkumu, vývji neb zkušení nvých výrbků a prcesů. 45

46 Vypalvací pece na vinutí a káble nejde spalvny Průmyslvá pec k vypalvání cívek transfrmátrů - tepelným zpracváním dpadu xidace dpadu neb jeh zpracvání jiným termickým prcesem, včetně spalvání vzniklých látek, pkud by tím mhl djít k vyšší úrvni znečišťvání prti spálení dpvídajícíh mnžství zemníh plynu stejném energetickém bsahu, - spalvnu dpadu stacinární zdrj určený k tepelnému zpracvání dpadu, jehž hlavním účelem není výrba energie ani jiných prduktů, a jakýkliv stacinární zdrj, ve kterém více než 40 % tepla vzniká tepelným zpracváním nebezpečnéh dpadu neb ve kterém se tepelně zpracvává neupravený směsný kmunální dpad. Technické parametry Označeni Maximální teplta 450 C Pracvní teplta 420 C Vnitřní bjem Příkn hřevu pece SVK 3000/45 atyp 3025 litrů 75 kw el Cirkulace 3000 m 3 /hd ("Maximální teplta je tepltní maximum, na které nemůže být pec prvzvána dluhdbě) Řez pecí POPIS A CHARAKTERISTIKA ODLUČOVAČŮ Vzdušnina z vypalvací pece je vedena splu se škdlivinami z prcesu d dpalvací kmry. 46

47 V kmře budu spalvány pmcí hřáku na ZP při tepltě nad 1000 C. Až p tmt dpálení vypálení exhalací půjde vzdušnina kmínem d vzduší. Pr dpalvací kmru je pužitý hřák d firmy Waishaupt, typ WG5 s trvalým prvětráváním. Výkn hřáku a tedy příkn dpalvací kmry je 50 kw. Průtk vzdušniny na výstupu z kmry je 2350 m 3 /hd. Způsb spínání klapek sání a dtahu je daný prgramem regulátru. Funkce prvětrávání bude prbíhat v pdstatě trvale. Hřák bude fungvat sučasně se zapnutým ventilátrem dtahu. Tvar plamene se defrmuje při tangenciálním náběhu na kruhvu stěnu izlace v dspalvací kmře. Tímt způsbem dchází k rvnměrnému rzlžení plamene v dspalvací kmře a dstatečnému spalvání. Teplta bude max C Mnžství emisí při předpkládané prvzní dbě Škdlivina Rční prvz Faktr* úletu Úlet škdlivin (hd/rk) (kg/hd) (kg) Tuhé emise ,0014 6,72 NO x 0, ,2 CO 0, Org. C 0, ,48 NÁVRH NA ZAŘAZENÍ ZDROJE DO KATEGORIE Zařízení elektrická vypalvací pec s dpalvací kmru s hřákem na ZP je nevyjmenvaným zdrjem. Technlgie není spalvnu či technlgií spluspalvání ani spalvacím zdrjem. Není uvedena v přílze čísl 2 zákna č. 201/2012 Sb., a t v žádném kódu 11. až V tmt případě bude pužit pstup dle kódu 11. Klasifikace zdrje vypalvací pec OSTATNÍ ZDROJE stacinární zdrje, jejichž rční emise **) tuhých znečišťujících látek překračuje 5 t x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) xidu siřičitéh překračuje 8 t x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) xidů dusíku vyjádřených jak NO 2 překračuje 5 t x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) těkavých rganických látek překračuje 1 t x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) amniaku překračuje 5 tun x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) sulfanu překračuje 0,1 tuny x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) siruhlíku překračuje 1 tunu x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) chlru a jeh anrganických slučenin překračuje 0,4 tuny (vyjádřen jak HCl) x x stacinární zdrje, jejichž rční emise **) fluru a jeh anrganických slučenin překračuje 0,1 tuny (vyjádřen jak HF) x x *) nevztahuje se na spalvání zemníh plynu **) rční emise dpvídající prjektvanému výknu neb kapacitě, předpkládanému využití prvzní dby a emisím na úrvni emisníh limitu Emisní limity nejsu stanveny a tedy pužijeme reálné emise dle prtklů z měření emisí. Tent pstup je v suladu s přílhu č. 2 zákna a hlavně s materiálem Metdický pkyn dbru chrany vzduší ke sčítání jmenvitých tepelných příknů spalvacích stacinárních zdrjů a 47

48 prjektvaných kapacit jiných stacinárních zdrjů a k jejich zařazvání pdle zákna chraně vzduší. Věstník MŽP č. 7/2013. V něm je uveden (zde kurzívu): Ostatní stacinární zdrje U těcht stacinárních zdrjů se pstupuje pdle bdu 3.1 tht metdickéh pkynu. V případě stacinárních zdrjů, které nelze zařadit pd kódy přílhy č. 2 zákna, je nutné prvěřit, zda není překrčena hranice pr rční hmtnstní tk emisí u některé znečišťující látky uvedené pd kódy 11. v přílze č. 2 zákna. Pr účely výpčtu rčníh hmtnstníh tku znečišťujících látek se vychází z prjektvaných parametrů hmtnstníh tku znečišťující látky v dpadním plynu v g.h-1, prjektvanéh pčtu prvzních hdin a z emise dpvídající emisnímu limitu, resp. nejvyššímu mžnému mnžství emisí, které může být stacinárním zdrjem d vzduší vypuštěn. Ke stanvení rčníh hmtnstníh tku emisí se vychází z údajů uvedených v dbrném psudku, technické dkumentaci ke stacinárnímu zdrji, z údajů garantvaným výrbcem stacinárníh zdrje, případně z jiné bdbné dkumentace bsahující relevantní údaje dpvídající vypvídací schpnsti. Pkud tyt dkumenty k dispzici nejsu, neb nebsahují dstatečné infrmace emisích dpvídajících prjektvaným parametrům stacinárníh zdrje, pužije se becný emisní limit stanvený v přílze č. 9 k emisní vyhlášce. V případě, že se např. jedná stacinární zdrj, který bude zahrnut jak činnst suvisející s prvzem jinéh stacinárníh zdrje d jeh pvlení prvzu (např. d integrvanéh pvlení), a který v něm bude mít stanven specifický emisní limit pr danu znečišťující látku, je mžné pr stanvení rčníh hmtnstníh tku dpvídajícíh prjektvaným parametrům pužít tent specifický emisní limit. Z následující tabulky je zřejmé, že emise jsu pd hraničními hdntami a že by byly ddrženy i becné emisní limity, pkud by byly aplikvány (a navíc jsu hmtnstní tky škdlivin pd hraničními hdntami a tedy by se kncentrační limity ani neaplikvaly). Prvnání hraničních hdnt Škdlivina Hranice pr vyjmenvaný zdrj Úlet škdlivin dle měření ve Slaném Úlet škdlivin dle měření v Ostravě Hdnta OEL Hraniční hdnta hm.tku Hdnta dle měření Ekpr Hdnta dle měření v Ostravě tuny/rk t/rk t/rk mg/m 3 Kg/hd mg/m 3 mg/m 3 TZL 5 0, , / / >2500 2,1 12,6 SO , > NOx 5 0,1872 0, > CO Nest. 0,984 0, > Org. C 1 0, , > ,0 2,6 chlr a jeh plynné >500 anrganické slučeniny 0, , ,43 vyjádřené jak HCl Pzn.: Ostatní škdliviny prakticky nevznikají, případně se dle nich neklasifikuje. Závěr: Psuzvaná technlgie je nevyjmenvaným zdrjem dle zákna chraně vzduší. SCHOPNOST ZDROJE PLNIT TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU U tht zdrje (nevyjmenvaný zdrj) nejsu stanveny emisní limity a tedy navrhujeme plnění pdmínek prvzu. P psuzení prvzu navrhuji následující pdmínky: 48

49 a) Hřák dpalvací kmry bude nejméně 2 x rčně seřizván b) Nebude v žádném případě zasahván d instalvanéh řídícíh systému. Nebudu měněny nastavené hdnty a algritmy. c) Striktně budu ddržvány hdnty teplt v primární i sekundární kmře (pec a dpalvací kmra) dle specifikací výrbce a ddavatele. d) Dpalvací kmra bude v chdu vždy, když bude v chdu dsávání škdlivin z prstru primární pece. e) Pec a dpalvání budu krmě řídícíh systému sledvány i vizuálně na vývin kuře či nenadálé stavy s vlivem na vzduší. f) Budu prváděny záznamy prvzu technlgie (prvzní dba, surviny, sptřeby paliv). g) V dbě inverze (vyhlášení smgvé situace) nebude zařízení prvzván, pkud ORP nepvlí pak (zapčatý prces bude ale vždy dknčen). h) Prvních 6 měsíců bude cca 10 X sledván subjektivní pachvý vjem ve stpě. i) Prvzvatel bude sledvat půvd sučástek (pkud je t mžné) a pkud bude předem zjevné a dle pdkladů prkázané, že nátěry bsahují vytvrzené NH na bázi halgenvých slučenin, bude zvlena jiná metda (např. chemické dlakvání externě). 49

50 Mtry Stanvisk dbru chrany vzduší ke štěpkvacím zařízením dřevní hmty a jejich zařazení pdle zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, v platném znění Vzhledem k častým dtazům, které se týkají štěpkvacích zařízení dřeva, uvádí dbr chrany vzduší následující stanvisk z hlediska pžadavků legislativy chrany vzduší. Dle 2 písm. f) zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, v platném znění, (dále jen zákn chraně vzduší), je mbilním zdrjem samhybná a další phyblivá, případně přensná technická jedntka vybavená spalvacím mtrem, pkud tent služí k vlastnímu phnu neb je zabudván jak nedílná sučást technlgickéh vybavení. Mezi mbilní zdrje krmě dpravních prstředků patří také menší zařízení vybavená spalvacím mtrem, který je zabudván jak nedílná sučást jejich technlgickéh vybavení, např. zahradní drtiče dřeva, pily, mtrvé sekačky a jiná bdbná zařízení. Mbilními zdrji jsu tedy i dtazvaná štěpkvací zařízení na zpracvání dřeva (např. ke zkracvání větví strmů neb keřů klem kmunikací a k další údržbě vegetace). Napak zařízení či technické jedntky, které je mžné přemístit, ale kde hlavním zdrjem emisí znečišťujících látek není phnná jedntka tht zařízení neb jedntky, ale jiná činnst, pr kteru jsu tat zařízení určena, je třeba kategrizvat jak stacinární zdrje a takt s nimi nakládat. Pr kategrizaci na mbilní a stacinární zdrje je tedy rzhdná skutečnst, že u mbilních zdrjů je znečišťvání vzduší bvykle vyvlán phybem zdrje znečišťvání, zatímc stacinární zdrj je sice mžné přemístit (neb se může přemístit sám svým vlastním phybem), ale ke znečišťvání vzduší dchází na knkrétním místě a nikliv vlivem přesuvání zdrje znečišťvání. Mezi stacinární zdrje tak patří např. přemístitelné (mbilní) drtičky kameniva, stavební suti a pdbných materiálů, přemístitelné výrbny atd. D skupiny stacinárních zdrjů je prt třeba zařadit i větší štěpkvače či drtiče dřeva, pkud hlavním zdrjem emisí znečišťujících látek není phnná jedntka tht zařízení, ale samtná činnst štěpkvání či drcení dřeva. Pkud se v případě štěpkvače či drtiče dřeva jedná stacinární zdrj, musí jeh prvzvatel plnit pvinnsti stanvené v 17 zákna chraně vzduší. Pkud v těcht zařízeních dchází ke zpracvání dřeva rční sptřebě materiálu větší než 150 m3 včetně, lze jej zařadit pd kód 7.7. přílhy č. 2 zákna chraně vzduší. V tmt případě platí pvinnsti dané vyhlášku č. 415/2012 Sb., přípustné úrvni znečišťvání a jejím zjišťvání a prvedení některých dalších ustanvení zákna chraně vzduší (kód 6.6. přílhy č. 8). Způsb zjišťvání a vyhdncvání úrvně znečišťvání je uveden v 6 zákna chraně vzduší. Úrveň znečišťvání zjišťuje prvzvatel u znečišťující látky, pr kteru má stanven specifický emisní limit neb emisní strp, aneb, pkud je tak výslvně stanven v prváděcím právním předpisu neb v pvlení prvzu, u znečišťující látky, pr niž má stanvenu puze technicku pdmínku prvzu. Úrveň znečišťvání se zjišťuje měřením. V případě, kdy nelze, s hledem na dstupné technické prstředky, měřením zjistit skutečnu úrveň znečišťvání, rzhdne v suladu s 6 dst. 2 zákna chraně vzduší krajský úřad na žádst prvzvatele, že pr zjištění úrvně znečišťvání se namíst měření pužije výpčet. V případě většiny štěpkvačů s nedefinvaným výduchem se bude jednat tent případ, nebť jejich technické uspřádání bvykle nedvluje prvést měření emisí v suladu s příslušnými nrmami. Mžné způsby výpčtu stanvuje vyhláška č. 415/2012 Sb. v 12. Knkrétní způsb výpčtu pr daný zdrj stanvuje krajský úřad v pvlení prvzu pdle 12 dst. 4 písm. b) zákna chraně vzduší. Ing. Jan Kužel ředitel dbru chrany vzduší v. r. Pěstitelské pálenice, malé pivvary, výrba vína Výrba ptravin. 50

51 POTRAVINÁŘSKÝ, DŘEVOZPRACUJÍCÍ A OSTATNÍ PRŮMYSL 7.1. Jatka kapacitě prážky větší než 50 t denně 7.2. Zařízení na úpravu a zpracvání za účelem výrby ptravin z rstlinných survin prjektvané kapacitě 75 t htvých výrbků denně a vyšší 7.3 Zařízení na úpravu a zpracvání za účelem výrby ptravin z živčišných survin prjektvané kapacitě 50 t htvých výrbků denně a vyšší 7.4. Zařízení na úpravu a zpracvání mléka, kde mnžství debíranéh mléka je větší než 200 t denně (v průměru za rk) 7.5. Pražírny kávy prjektvaném výknu větším než 1 t/den 7.6. Udírny s prjektvaným výknem na zpracvání více než 1000 kg výrbků denně x Kapitla IV.2.3. Paliva a surviny, vstupující d prcesů Je nutné, aby prvzvatel znal surviny a paliva, které jsu v prvzu zdrjů pužívány. Je nutné bstarat si bezpečnstní listy a vědět, jaké škdliviny se uvlňují. Další infrmace jsu v materiálech d výrbce či ddavatele (průvdních technických či katalgvých listech apd.). Základní pžadavky na paliva a surviny dává nvý zákn vzduší a nvý prváděcí předpis. Základní pvinnsti a shrnutí: Ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., je nvě definvána bimasa ke spalvání ( 2, písmen a). Ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., jsu upravena pravidla pr spalvání dřevtřísky a bdbných survin ( 15, dst. 5). Ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., jsu nvě definvány pžadavky na kvalitu paliv ( 17 a část I přílhy č. 3). Ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., jsu stanveny pvinnsti Ohlašvání údajů kvalitě paliv ( 18, dst. 1) a Náležitsti hlášení kvalitě paliv ( 18, dst. 2 a a část II přílhy č. 3). Bipaliva V zákně vzduší je uvedena Pvinnst zajištění minimálníh bsahu bipaliv ( 19) Phnné hmty a skleníkvé plyny V zákně vzduší je uvedena Pvinnst snižvání emisí skleníkvých plynů z phnných hmt ( 20) Kritéria udržitelnsti bipaliv V zákně vzduší je uvedena Kritéria udržitelnsti bipaliv ( 21) VOC V zákně vzduší jsu uvedeny Pvinnsti sb nakládajících s vybranými barvami, laky a výrbky pr pravy nátěru silničních vzidel ( 18) VOC Ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., jsu uvedeny Pžadavky na výrbky s bsahem těkavých rganických látek ( 23) VOC Seznam vybraných barev, laků a výrbků pr pravy nátěru vzidel pdle 18 zákna je uvedený v části I přílhy č. 7 k tét vyhlášce. VOC Limitní hdnty bsahu rganických slučenin neb směsi rganických slučenin, s výjimku methanu, jejichž pčáteční bd varu je menší neb rven 250 C, při nrmálním atmsférickém tlaku 101,3 kpa ve vybraných výrbcích (dále jen "těkavá rganická látka ve vybraném výrbku"), jsu stanveny v části II přílhy č. 7 k tét vyhlášce. 51

52 VOC Analytické metdy pr stanvení bsahu těkavých rganických látek ve vybraných výrbcích jsu uvedeny v části III přílhy č. 7 k tét vyhlášce. Paragrafvé znění a detaily pvinnstí: Vyhláška č. 415/2012 Sb. Bimasa ke spalvání bimasu ke spalvání ve stacinárních zdrjích prdukt, který je tvřen z rstlinnéh materiálu pcházejícíh ze zemědělství neb lesnictví a který lze pužít jak paliv za účelem získání jeh energetickéh bsahu, a dále následující dpad pužitý jak paliv: 1. rstlinný dpad ze zemědělství neb lesnictví, 2. rstlinný dpad z ptravinářskéh průmyslu, pkud se využije vyrbené tepl, 3. rstlinný dpad z výrby čerstvé vlákniny a z výrby papíru z buničiny, pkud se spluspaluje v místě výrby a vzniklé tepl se využije, 4. krkvý dpad, 5. dřevný dpad s výjimku dřevnéh dpadu, který může bsahvat halgenvané rganické slučeniny neb těžké kvy v důsledku šetření látkami na chranu dřeva neb nátěrvými hmtami, zahrnující především takvét dřevné dpady pcházející ze stavebnictví a z demlic. Vyhláška č. 415/2012 Sb. Spalvání dřevtřísky a dalších survin 15, dst. 5) Dřevtřísku, překližku, dřevvláknitu desku neb jiné lepené dřev lze spalvat puze ve spalvacích stacinárních zdrjích celkvém jmenvitém tepelném příknu 3 MW a vyšším, a t puze v případě, že nebsahují halgenvané rganické slučeniny neb těžké kvy v důsledku šetření látkami na chranu dřeva neb pvrchvých úprav. V místě, kde tt paliv vzniká ve frmě vedlejšíh prduktu výrby, jej lze spalvat také ve spalvacím stacinárním zdrji celkvém jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW d 3 MW vybaveném autmatickým dávkváním paliva a autmatickým řízením spalvacíh prcesu. Vyhláška č. 415/2012 Sb. Pžadavky na kvalitu paliv 17 Pžadavky na kvalitu paliv a způsb prkazvání jejich plnění (K 16 dst. 8 zákna) (1) Pžadavky na kvalitu paliv jsu stanveny v části I přílhy č. 3 k tét vyhlášce. (2) Prkazvání plnění pžadavků na kvalitu paliva se prvádí dklady analýzách debraných vzrků paliva prvedených sbu akreditvanu vnitrstátním akreditačním rgánem pvěřeným pdle jinéh právníh předpisu 2). Pstupy pr dběr vzrků a prvádění analýz musí být reprezentativní a průkazné a musí c nejpřesněji drážet skutečnu kvalitu paliva. Tyt pstupy se pvažují za splněné, je-li pstupván pdle určených technických nrem pdle zákna technických pžadavcích na výrbky 2). 18 Ohlašvání údajů kvalitě paliv (K 16 dst. 8 zákna) (1) Ohlašvání údajů kvalitě paliv pdle 16 dst. 1 zákna se vztahuje na těžký tpný lej, plynvý lej a na pevná paliva určená pr spalvací stacinární zdrje jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW včetně. (2) Náležitsti hlášení kvalitě paliv jsu stanveny v části II přílhy č. 3 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Těkavé rganické látky (VOC) Zákn vzduší - 18 Pvinnsti sb nakládajících s vybranými barvami, laky a výrbky pr pravy nátěru silničních vzidel 52

53 (1) Právnická sba neb pdnikající fyzická sba, která dveze neb pskytne k dispzici jiné sbě barvu, lak neb výrbek pr pravy nátěru silničních vzidel uvedené v prváděcím právním předpisu, je pvinna zajistit, aby bsah rganických slučenin neb směsi rganických slučenin, s výjimku methanu, jejichž pčáteční bd varu je menší neb rven 250 C, při nrmálním atmsférickém tlaku 101,3 kpa v tmt výrbku nepřesahval limitní hdnty pr bsah těcht látek ve výrbku stanvené prváděcím právním předpisem. (2) Obsah slučenin pdle dstavce 1 vyšší než stanví prváděcí právní předpis je přípustný u výrbků, které jsu prdávány puze k výlučnému pužití ve stacinárních zdrjích uvedených pd kódy 9.1. až v přílze č. 2 k tmut záknu, kterým byl vydán pvlení prvzu a které mají stanveny specifické emisní limity neb emisní strpy. Osba prdávající tyt výrbky je pvinna vést evidenci mnžství a druhu prdaných výrbků, sbách, kterým byl tent výrbek prdán, s uvedením jména, ppřípadě jmen, příjmení a adresy fyzické sby neb názvu a adresy právnické sby. Tut evidenci je pvinna uchvat pr účely kntrly p dbu 5 let. (3) Právnická sba neb pdnikající fyzická sba, která dveze neb pskytne k dispzici jiné sbě barvu, lak neb výrbek pr pravy nátěru silničních vzidel uvedený v prváděcím právním předpisu, je pvinna zajistit značení tht výrbku údaji bsahu těkavých rganických látek a jeh kategrizaci způsbem stanveným v prváděcím právním předpisu. (4) Ministerstv vyhlášku stanví barvy, laky a výrbky pr pravy nátěru silničních vzidel bsahující rganické slučeniny neb směs rganických slučenin, pr které jsu stanveny limitní hdnty pr bsah těcht látek ve výrbku, limitní hdnty pr bsah těcht látek ve výrbku a analytické metdy pr stanvení jejich bsahu ve výrbku a dále seznam barev, laků a výrbků pr pravy nátěru vzidel, u kterých je nutné zajistit značení a způsb tht značení. Vyhláška č. 415/2012 Sb. 23 Pžadavky na výrbky s bsahem těkavých rganických látek (K 18 dst. 4 zákna) (1) Seznam vybraných barev, laků a výrbků pr pravy nátěru vzidel pdle 18 zákna (dále jen "vybrané výrbky") je uvedený v části I přílhy č. 7 k tét vyhlášce. (2) Limitní hdnty bsahu rganických slučenin neb směsi rganických slučenin, s výjimku methanu, jejichž pčáteční bd varu je menší neb rven 250 C, při nrmálním atmsférickém tlaku 101,3 kpa ve vybraných výrbcích (dále jen "těkavá rganická látka ve vybraném výrbku"), jsu stanveny v části II přílhy č. 7 k tét vyhlášce. (3) Analytické metdy pr stanvení bsahu těkavých rganických látek ve vybraných výrbcích jsu uvedeny v části III přílhy č. 7 k tét vyhlášce. (4) Vybrané výrbky jsu patřeny štítkem s značením a) kategrie a subkategrie vybranéh výrbku pdle části II přílhy č. 7, b) limitní hdnty bsahu těkavých rganických látek ve vybraném výrbku v g/l pdle části II přílhy č. 7 a c) maximálníh bsahu těkavých rganických látek ve vybraném výrbku ve stavu připraveném k pužití v g/l. (5) U vybraných výrbků, u nichž se před pužitím přidávají rganická rzpuštědla, se limitní hdnty bsahu těkavých rganických látek uvedené v části II přílhy č. 7 vztahují na výrbek ve stavu, ve kterém je připraven k pužití. Za část bsahu těkavých rganických látek se u vybraných výrbků nepvažuje hmtnst těkavých rganických látek, které během zasychání chemicky reagují za vzniku chrannéh filmu nátěrvé hmty. (6) Výrbky pdle 16 dst. 3 zákna jsu na štítku neb v průvdní technické dkumentaci značeny a) údajem celkvém bsahu těkavých rganických látek dle 2 písm. m) zákna ve výrbku vyjádřeným hmtnstním zlmkem neb v hmtnstních prcentech a 53

54 b) v případě nátěrvých hmt, adhesivních materiálů neb tiskařských barev uvedených v přílze č. 5 také údajem bsahu látek ve výrbku, které p dpaření vdy neb těkavých rganických látek ztuhnu (dále jen "netěkavé látky") v hmtnstních neb bjemvých prcentech a husttě výrbku v g/cm 3, pkud je předchzí údaj uveden v bjemvých prcentech. BIOPALIVA Zákn vzduší - 19 Pvinnst zajištění minimálníh bsahu bipaliv (1) Osba uvádějící mtrvé benziny neb mtrvu naftu d vlnéh daňvéh běhu na daňvém území České republiky pr dpravní účely neb sba, která ddává na daňvé území České republiky pr dpravní účely mtrvé benziny neb mtrvu naftu uvedené d vlnéh daňvéh běhu v jiném členském státě Evrpské unie (dále jen "ddavatel phnných hmt"), je pvinna zajistit, aby v těcht phnných hmtách, které uvádí d vlnéh daňvéh běhu na daňvém území České republiky pr dpravní účely za kalendářní rk neb které byly uvedeny d vlnéh daňvéh běhu v jiném členském státě Evrpské unie a jsu ddávány na daňvé území České republiky pr dpravní účely za kalendářní rk, byl bsažen i minimální mnžství bipaliva pdle jinéh právníh předpisu upravujícíh phnné hmty 15) a) ve výši 4,1 % bjemvých z celkvéh mnžství mtrvých benzinů přimíchaných d mtrvých benzinů, b) ve výši 6,0 % bjemvých z celkvéh mnžství mtrvé nafty přimíchaných d mtrvé nafty. POHONNÉ HMOTY A SKLENÍKOVÉ PLYNY Zákn vzduší 20 Pvinnst snižvání emisí skleníkvých plynů z phnných hmt (1) Ddavatel phnných hmt je pvinen pstupně snižvat emise skleníkvých plynů na jedntku energie bsaženu v phnné hmtě v úplném živtním cyklu phnné hmty tak, aby dsáhl, ve srvnání se základní hdntu prdukce emisí skleníkvých plynů pr fsilní phnné hmty stanvenu prváděcím právním předpisem, snížení 2 % d 31. prsince 2014, 4 % d 31. prsince 2017 a 6 % d 31. prsince KRITÉRIA UDRŽITELNOSTI BIOPALIV Zákn vzduší Kritéria udržitelnsti bipaliv (1) Bipaliv určené k plnění pvinnstí uvedených v 19 dst. 1 a 20 dst. 1 musí splňvat kritéria udržitelnsti stanvená prváděcím právním předpisem. Splnění kritérií udržitelnsti se dkládá prhlášením shdě s kritérii udržitelnsti vydaným výrbcem, dvzcem d České republiky (dále jen "dvzce") či prdejcem bipaliva. V případě dvzu neb prdeje mtrvéh benzinu a mtrvé nafty s přídavkem bipaliva v režimu pdmíněnéh svbzení d daně neb ve vlném daňvém běhu z jinéh členskéh státu, vydává prhlášení shdě s kritérii udržitelnsti dvzce či prdejce mtrvéh benzinu a mtrvé nafty s přídavkem bipaliva. Tt prhlášení je výrbce, dvzce či prdejce bipaliva, a dvzce či prdejce mtrvéh benzinu a mtrvé nafty s přídavkem bipaliva právněn vydat puze v případě, že a) je držitelem platnéh certifikátu udělenéh autrizvanu sbu pdle 32 dst. 1 písm. g) neb certifikátu či jinéh bdbnéh právnění vydanéh v suladu s právními předpisy členskéh státu Evrpské unie, b) může dlžit v suladu s pžadavky tht zákna a prváděcíh právníh předpisu, že při výrbě bipaliva byly pužity surviny splňující kritéria udržitelnsti stanvená prváděcím právním předpisem. 54

55 Kapitla IV.2.4. Znalst a ddržvání emisních limitů, stanvených pr zdrje znečišťvání vzduší a plnění pdmínek prvzvání zdrjů znečišťvání vzduší, plnění emisních strpů, imisní limity a tmavst kuře Základní pvinnsti a shrnutí: Imisní limity a přípustné četnsti jejich překrčení jsu uvedeny v přílze č. 1 k tmut záknu. Imisní limity jsu závazné pr rgány chrany vzduší při výknu jejich půsbnsti pdle tht zákna ( 3, dst. 1 zákna) Přípustná úrveň znečišťvání je určena emisními limity, emisními strpy, technickými pdmínkami prvzu a přípustnu tmavstí kuře. Emisní limity musí být ddrženy na každém kmínvém průduchu neb výduchu d vzduší. Emisní limity se dělí na becné emisní limity a specifické emisní limity. Definvány jsu rvněž emisní strpy. Emisní strpy dplňují emisní limity s výjimku stacinárních zdrjů uvedených pd kódy 9.1. až v přílze č. 2 k tmut záknu, u kterých může být emisní limit pr těkavé rganické látky emisním strpem nahrazen. Specifické emisní limity a pdmínky prvzu vyjmenvaných zdrjů jsu stanveny Vyhlášku č. 415/2012 Sb.: - přílha č. 2 pr stacinární spalvací zdrje, - přílha č. 4 pr stacinární zdrje tepelně zpracvávající dpad, - přílha č. 5, část II pr stacinární zdrje, ve kterých dchází k pužívání rganických rzpuštědel, - přílha č. 6 pr stacinární zdrje, ve kterých dchází k nakládání s benzinem, - přílha č. 8 pr statní stacinární zdrje. Nvě jsu v zákně vzduší stanveny Emisní limity a pžadavky na zdrje pd 300 kw: Pvinnsti sb uvádějících spalvací stacinární zdrj 300 kw a nižší ( 16, dst. 2 a přílha č. 10 zákna), Pvinnsti prvzvatele stacinárníh zdrje ( 17, dst. 1, písmen g) - zdrj na pevná paliva, jmenvitý tepelný příkn d 10 d 300 kw včetně, zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění, Prvz v suladu s minimálními pžadavky uvedenými v přílze č. 11 zákna d 10 let ( 41, dst. 16) Prvzvatel takvéht zdrje musí prvádět jednu za dva kalendářní rky prstřednictvím sby, která byla pršklena výrbcem spalvacíh stacinárníh zdrje a má d něj udělené právnění k jeh instalaci, prvzu a údržbě ("dbrně způsbilá sba"), kntrlu technickéh stavu a prvzu, pprvé d nejpzději d 31. prsince Ve spalvacím stacinárním zdrji jmenvitém tepelném příknu 300 kw a nižším je zakázán spalvat hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a prplástky. Nvě jsu v zákně vzduší stanveny PŘECHODNÉ REŽIMY PRO SPALOVACÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE Přechdný nárdní plán ( 37 zákna) Spalvací stacinární zdrje s mezenu živtnstí ( 38 zákna) Spalvací stacinární zdrje ddávající tepl d sustavy zásbvání tepelnu energií ( 39 zákna) Přechdná ustanvení ( 41 zákna) 55

56 Emisní a imisní limity pachvých látek byly zrušeny. Prvzvatelé prvádějí patření k minimalizaci emisí pachvých látek (v rámci Prvzníh řádu a/neb v rámci technických pdmínek z předpisů či pvlení prvzu). Přípustná tmavst kuře Způsb zjišťvání tmavsti kuře ( 10, dst. 1). Nyní bude pužívána puze Riengelmanva stupnice. Vyhdncení plnění přípustné tmavsti kuře Paragrafvé znění a detaily pvinnstí: ZNEČIŠTĚNÍ A ZNEČIŠŤOVÁNÍ 3 Přípustná úrveň znečištění (1) Imisní limity a přípustné četnsti jejich překrčení jsu uvedeny v přílze č. 1 k tmut záknu. Imisní limity jsu závazné pr rgány chrany vzduší při výknu jejich půsbnsti pdle tht zákna. (2) Přípustná úrveň znečištění stanvená pdle dstavce 1 se nevztahuje na vzduší ve venkvních pracvištích, d nichž nemá veřejnst vlný přístup. 4 Přípustná úrveň znečišťvání (1) Přípustná úrveň znečišťvání je určena emisními limity, emisními strpy, technickými pdmínkami prvzu a přípustnu tmavstí kuře. (2) Emisní limity musí být ddrženy na každém kmínvém průduchu neb výduchu d vzduší. Emisní limity se dělí na a) becné emisní limity stanvené prváděcím právním předpisem pr znečišťující látky a jejich skupiny a b) specifické emisní limity stanvené prváděcím právním předpisem neb v pvlení pdle 11 dst. 2 písm. d) pr stacinární zdrj. (3) Pkud je pr stacinární zdrj stanven jeden neb více specifických emisních limitů neb jeden neb více emisních strpů, nevztahují se na něj becné emisní limity. Specifický emisní limit stanvený v pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) nesmí být stejný neb vyšší než specifický emisní limit stanvený prváděcím právním předpisem pr daný stacinární zdrj. (4) Emisní strpy se stanvují pr stacinární zdrj, skupinu stacinárních neb mbilních zdrjů, prvzvnu 4) neb vymezené území. (5) Emisní strpy dplňují emisní limity s výjimku stacinárních zdrjů uvedených pd kódy 9.1. až v přílze č. 2 k tmut záknu, u kterých může být emisní limit pr těkavé rganické látky emisním strpem nahrazen. (6) Technické pdmínky prvzu dplňují emisní limity s výjimku spalvacích stacinárních zdrjů celkvém jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším spalujících uhlí těžené v České republice a specificky knstruvaných pr tt paliv, u kterých může být emisní limit pr xid siřičitý stanvený prváděcím právním předpisem, nelze-li jej dsáhnut, nahrazen technicku pdmínku prvzu stanvenu prváděcím právním předpisem. 56

57 IV EMISNÍ LIMITY A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU Specifické emisní limity jsu uvedeny v nvém prváděcím předpisu. Drtivá většina zdrjů má stanveny specifické emisní limity, prblémem je, že prvzvatel je čast nezná a neví, které má plnit. Obecně je velkým nedstatkem na zdrjích právě neznalst aktuálně platných pvinnstí. Existují pdniky, které mají slžitu výrbu a v jedné hale je mnh technlgií, čast spjených d jednh kmína. Výrbek jde d dalších hal, ale někdy ne. Jedna hala bsahuje i něklik desítek pracvišť, které by samy byly zdrjem. Je nutné pstupvat individuálně s dbru znalstí zdrje (viz. blkvé schéma). Platí, že pkud je sučasně s kncentračním limitem stanven i hmtnstní tk, hmtnstní tk škdliviny se sčítá pr všechny výduchy, ale kncentrace se psuzuje pr každý výduch či kmín zvlášť. Otázky a dpvědi MŽP: Dtaz k 4 dst. 3 Je stanven, že pkud je pr zdrj stanven specifický emisní limit či emisní strp, nevztahují se na něj becné emisní limity. Znamená t, že například u lakvny s přímým prcesním hřevem nebude mžné stanvit becné emisní limity pr znečišťující látky vznikající v rámci spalvacíh prcesu? Stejná situace nastane i u dpalvacích jedntek tiskařských strjů. Přitm emise NOx z dpalvacích jedntek při špatném seřízení mhu být prblém a takhle úplně vypadnu z dhledu. Odpvěď: Z cit. ustanvení zákna chraně vzduší vyplývá, že zdrje, které nemají stanven specifický emisní limit (v pvlení prvzu neb závazném právním předpisu), mají pvinnst ddržvat becné emisní limity (a napak zdrje, které mají stanven k plnění, byť jediný specifický limit, nemají pvinnst ddržvat becné emisní limity). Stanvení becných emisních limitů k plnění tedy není nutné, prtže pvinnst ddržvat becné emisní limity vyplývá přím ze zákna (je t becná pvinnst, která není spjena s pvinnstí prvádět měření, nicméně kntrla ddržvání ze strany státníh rgánu je mžná). Pkud zdrj má pvlení prvzu a je vhdné jej regulvat z hlediska vybraných emisí znečišťujících látek, měl by pvlující rgán takvé látky stanvit k plnění přím v pvlení frmu specifickéh emisníh limitu pr relevantní znečišťující látku/látky. Dtaz k 4 dst. 3 Specifický emisní limit nemusí krajský úřad stanvvat v rzhdnutí, stačí, že je pr zdrj uveden v emisní vyhlášce. Pak se na zdrj nevztahují becné emisní limity. Pkud by u lakvny s dpalvací jedntku nebyly uvedeny becné emisní limity pr CO a NOx v rzhdnutí, tak je plnit nemusí? Odpvěď: An, pkud bude mít vyhlášku vyjmenvaný stacinární zdrj specifický emisní limit ve vyhlášce, vztahuje se na něj rvnu jak tent specifický emisní limit, tak četnst měření dle vyhlášky. A nevztahuje se na něj žádný z becných emisních limitů. Pkud máte stacinární zdrj zařazený jak aplikace nátěrvých hmt (kód 9.8 přílhy č. 2 k záknu) a jak nedílná sučást tht zdrje je v pvlení prvzu uvedena dpalvačka, tak pr stacinární zdrj, cž je aplikace nátěrvých hmt, bude platit jen emisní limit na TOC resp. VOC dle vyhlášky. Pkud byste chtěli s hledem na slžení spalin regulvat i NOx a CO, musíte stanvit pr tyt látky specifické emisní limity v pvlení. Pkud máte dpalvačku vedenu jak samstatný nevyjmenvaný stacinární zdrj, vedle aplikace nátěrvých hmt, tak pkud nebude mít v pvlení prvzu specifický emisní limit, tak pr ni platí becné emisní limity, kde jsu rvněž emisní limity pr CO a NOx i TOC. Oba případy jsu tereticky mžné záleží na tm, jak je t pvlené. 57

58 Dtaz k 11 dst. 2 písm. d) - zpřísňvání specifických emisních limitů lze v rámci pvlení prvzu zdrje dle 11 dst. 2 písm. d) zpřísnit specifické emisní limity stanvené v prváděcím právním předpisu? V ustanvení 4 dst. 3 je uveden, že specifický emisní limit stanvený v pvlení prvzu nesmí být stejný neb vyšší než specifický emisní limit stanvený prváděcím právním předpisem, dmníváme se tedy, že by t měl být mžné. _ Odpvěď: An, zpřísňvání emisních limitů v rámci individuálních pvlení prvzu zákn předpkládá a umžňuje. Specifické emisní limity jsu stanveny Vyhlášku č. 415/2012 Sb.: - přílha č. 2 pr stacinární spalvací zdrje, - přílha č. 4 pr stacinární zdrje tepelně zpracvávající dpad, - přílha č. 5, část II pr stacinární zdrje, ve kterých dchází k pužívání rganických rzpuštědel, - přílha č. 6 pr stacinární zdrje, ve kterých dchází k nakládání s benzinem, - přílha č. 8 pr statní stacinární zdrje. Emisní limity Stacinární spalvací zdrje 14 Specifické emisní limity (K 4 dst. 9 zákna) Odst. 1) Specifické emisní limity a stavvé a vztažné pdmínky pr spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším, pr něž byla pdána kmpletní žádst první pvlení prvzu, neb bdbné pvlení pdle dřívějších právních předpisů, před 7. lednem 2013 a byly uvedeny d prvzu nejpzději 7. ledna 2014, jsu uvedeny v tabulce 1 části I přílhy č. 2 k tét vyhlášce. (2) Specifické emisní limity a stavvé a vztažné pdmínky pr spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším, pr něž byla pdána kmpletní žádst první pvlení prvzu 7. ledna 2013 neb pzději neb byly uvedeny d prvzu p 7. lednu 2014, jsu uvedeny v tabulce 2 části I přílhy č. 2 k tét vyhlášce. (3) Specifické emisní limity a stavvé a vztažné pdmínky pr spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW jsu stanveny v části II přílhy č. 2 k tét vyhlášce. (4) Pr spalvací stacinární zdrje, v nichž jsu sučasně neb střídavě spalvány dva neb více druhů paliv, se hdnty specifických emisních limitů stanví výpčtem uvedeným v části III přílhy č. 2 k tét vyhlášce. Pužití jiných druhů paliv při uvádění stacinárníh zdrje d prvzu neb při stabilizaci hření, definvané v prvzním řádu, se nepvažuje za spalvání více druhů paliv. 15 Technické pdmínky prvzu (K 4 dst. 9 zákna) Emisní limity Zdrje tepelně zpracvávající dpad (Spalvny dpadu) 20 Specifické emisní limity a technické pdmínky prvzu (K 4 dst. 9 zákna) (1) Specifické emisní limity pr spalvny dpadu a stavvé a vztažné pdmínky jsu stanveny v bdu 1. části I přílhy č. 4 k tét vyhlášce. 58

59 (2) Způsb stanvení specifických emisních limitů a stavvých a vztažných pdmínek pr tepelné zpracvání dpadu ve stacinárním zdrji jiném než spalvna dpadu je stanven v bdu 2. části II přílhy č. 4 k tét vyhlášce. (3) U spalvacích stacinárních zdrjů pdle 4 dst. 6 zákna, které tepelně zpracvávají dpad splečně s palivem, musí být namíst emisníh limitu pr xid siřičitý plněn alespň stupeň dsíření stanvený v části IV přílhy č. 2. Pžadvané stupně dsíření se pvažují za splněné, pkud jsu splněny pdmínky stanvené v 15 dst. 1. (4) Technické pdmínky prvzu pr stacinární zdrje tepelně zpracvávající dpad jsu stanveny v části II přílhy č. 4 k tét vyhlášce. Emisní limity Zdrje, u kterých dchází k pužívání rganických rzpuštědel (kódy 9.1. až přílhy č. 2 zákna vzduší) 21 Obecná ustanvení k nakládání s těkavými rganickými látkami 22 Specifické emisní limity, emisní strpy a technické pdmínky prvzu (K 4 dst. 9 zákna) (1) Specifické emisní limity, emisní strpy a technické pdmínky prvzu stacinárních zdrjů, ve kterých dchází k pužívání rganických rzpuštědel, jsu uvedeny v přílze č. 5 k tét vyhlášce. Emisní limity Zdrje, u kterých dchází k nakládání s benzínem (kódy a přílhy č. 2 zákna vzduší) 22 Specifické emisní limity, emisní strpy a technické pdmínky prvzu (K 4 dst. 9 zákna) (2) Specifické emisní limity a technické pdmínky prvzu pr stacinární zdrje, ve kterých dchází k nakládání s benzinem, jsu stanveny v přílze č. 6 k tét vyhlášce. Emisní limity Ostatní zdrje 24 Specifické emisní limity a technické pdmínky prvzu (K 4 dst. 9 zákna) Specifické emisní limity, stavvé a vztažné pdmínky a technické pdmínky prvzu stacinárních zdrjů neuvedených v částech třetí, páté a šesté (dále jen "statní stacinární zdrje") jsu uvedeny v přílze č. 8 k tét vyhlášce. Emisní limity a pžadavky na zdrje pd 300 kw příknu 16, dst. 2) Osba uvádějící na trh v České republice spalvací stacinární zdrj jmenvitém tepelném příknu 300 kw a nižším, který služí jak zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění, je pvinna prkázat certifikátem pdle jinéh právníh předpisu 12), že spalvací stacinární zdrj splňuje emisní pžadavky pr tent stacinární zdrj pdle přílhy č. 10 k tmut záknu. 17 Pvinnsti prvzvatele stacinárníh zdrje Odst. 1) Prvzvatel stacinárníh zdrje je pvinen g) prvzvat spalvací stacinární zdrj na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně, který služí jak zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění, v suladu s minimálními pžadavky uvedenými v přílze č. 11 k tmut záknu, Přechdná ustanvení 41 59

60 (16) Prvzvatel spalvacíh stacinárníh zdrje na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně, který služí jak zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění, je pvinen prvzvat zdrj v suladu s pžadavky uvedenými v 17 dst. 1 písm. g) nejpzději d 10 let d nabytí účinnsti tht zákna. 17 Pvinnsti prvzvatele stacinárníh zdrje h) prvádět jednu za dva kalendářní rky prstřednictvím sby, která byla pršklena výrbcem spalvacíh stacinárníh zdrje a má d něj udělené právnění k jeh instalaci, prvzu a údržbě (dále jen "dbrně způsbilá sba"), kntrlu technickéh stavu a prvzu spalvacíh stacinárníh zdrje na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně, který služí jak zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění, a předkládat na vyžádání becnímu úřadu bce s rzšířenu půsbnstí dklad prvedení tét kntrly vystavený dbrně způsbilu sbu ptvrzující, že stacinární zdrj je instalván, prvzván a udržván v suladu s pkyny výrbce a tímt záknem. Přechdná ustanvení 41 (15) Prvzvatel spalvacíh stacinárníh zdrje na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně, který služí jak zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění, je pvinen zajistit prvedení první kntrly technickéh stavu a prvzu zdrje pdle 17 dst. 1 písm. h) nejpzději d 31. prsince Odst. 5) Ve spalvacím stacinárním zdrji jmenvitém tepelném příknu 300 kw a nižším je zakázán spalvat hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a prplástky. Přílha č. 10 k záknu č. 201/2012 Sb. Minimální emisní pžadavky na spalvací stacinární zdrje jmenvitém tepelném příknu 300 kw a nižším, určené pr připjení na teplvdní sustavu ústředníh vytápění, pr účely uvádění výrbků na trh Část I. Pžadavky na spalvací stacinární zdrj platné d 1. ledna Pžadavky na spalvací stacinární zdrj na pevná paliva Ddávka Paliva Ruční Samčinná 1) Paliv Bilgické Fsilní Bilgické Fsilní Jmenvitý tepelný příkn (kw) Mezní hdnty emisí 1) CO TOC 2),3) TZL mg.m >65 až >187 až >65 až >187 až >65 až >187 až >65 až >187 až Vztahuje se k suchým spalinám, tepltě 273,15 K, tlaku 101,325 kpa a k referenčnímu bsahu kyslíku 10 %; pr sálavé spalvací stacinární zdrje, určené pr připjení na teplvdní sustavu 60

61 ústředníh vytápění a k instalaci v bytné místnsti, se hdnty vztahují k referenčnímu bsahu kyslíku 13 %. 2) TOC = celkvý rganický uhlík, kterým se rzumí úhrnná kncentrace všech rganických látek s výjimku methanu vyjádřená jak celkvý uhlík. 3) Nevztahuje se na sálavé spalvací stacinární zdrje, určené pr připjení na teplvdní sustavu ústředníh vytápění a k instalaci v bytné místnsti. 2. Pžadavky na spalvací stacinární zdrj na kapalné neb plynné paliv Paliv Jmenvitý tepelný příkn (kw) Mezní hdnty emisí 1) NO x mg.m -3 Kapalné Plynné ) Vztahuje se k suchým spalinám, tepltě 273,15 K, tlaku 101,325 kpa a k referenčnímu bsahu kyslíku 3 %. CO Část II. Pžadavky na spalvací stacinární zdrj platné d 1. ledna Pžadavky na spalvací stacinární zdrj na pevná paliva Ddávka Paliva Paliv Jmenvitý tepelný příkn (kw) Mezní hdnty emisí 1) CO TOC 2),3) TZL mg.m -3 Ruční Bilgické/fsilní Samčinná Bilgické/fsilní ) Vztahuje se k suchým spalinám, tepltě 273,15 K, tlaku 101,325 kpa a k referenčnímu bsahu kyslíku 10 %; pr sálavé spalvací stacinární zdrje, určené pr připjení na teplvdní sustavu ústředníh vytápění a k instalaci v bytné místnsti, se hdnty vztahují k referenčnímu bsahu kyslíku 13 %. 2) TOC = celkvý rganický uhlík, kterým se rzumí úhrnná kncentrace všech rganických látek s výjimku methanu vyjádřená jak celkvý uhlík. 3) Nevztahuje se na sálavé spalvací stacinární zdrje, určené pr připjení na teplvdní sustavu ústředníh vytápění a k instalaci v bytné místnsti. 2. Pžadavky na spalvací stacinární zdrj na kapalná neb plynná paliva Paliv Jmenvitý tepelný příkn (kw) Mezní hdnty emisí 1) NO x mg.m -3 Kapalné Plynné ) Vztahuje se k suchým spalinám, tepltě 273,15 K, tlaku 101,325 kpa a k referenčnímu bsahu kyslíku 3 %. CO Přílha č. 11 k záknu č. 201/2012 Sb. 61

62 Minimální emisní pžadavky na spalvací stacinární zdrj na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně, který služí jak zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění Ddávka Paliva Ruční Samčinná 1) Paliv Bilgické Fsilní Bilgické Fsilní Jmenvitý tepelný příkn (kw) Mezní hdnty emisí 1) CO TOC 2),3) TZL mg.m >65 až >187 až >65 až >187 až >65 až >187 až >65 až >187 až Vztahuje se k suchým spalinám, tepltě 273,15 K, tlaku 101,325 kpa a k referenčnímu bsahu kyslíku 10 %; pr sálavé spalvací stacinární zdrje, určené pr připjení na teplvdní sustavu ústředníh vytápění a k instalaci v bytné místnsti, se hdnty vztahují k referenčnímu bsahu kyslíku 13 %. 2) TOC = celkvý rganický uhlík, kterým se rzumí úhrnná kncentrace všech rganických látek s výjimku methanu vyjádřená jak celkvý uhlík. 3) Nevztahuje se na sálavé spalvací stacinární zdrje, určené pr připjení na teplvdní sustavu ústředníh vytápění a k instalaci v bytné místnsti. PŘECHODNÉ REŽIMY PRO SPALOVACÍ STACIONÁRNÍ ZDROJE 37 Přechdný nárdní plán (1) V bdbí d 1. ledna 2016 d 30. června 2020 u spalvacích stacinárních zdrjů, jejichž celkvý jmenvitý tepelný příkn stanvený pdle 4 dst. 7 a 8 je 50 MW a vyšší, u nichž byl první pvlení prvzu vydán před 27. listpadem 2002 neb pr něž byla pdána úplná žádst první pvlení prvzu před tímt datem a které byly uvedeny d prvzu nejpzději 27. listpadu 2003, není prvzvatel pvinen plnit specifické emisní limity pr xidy dusíku, tuhé znečišťující látky a xid siřičitý stanvené prváděcím právním předpisem neb technicku pdmínku prvzu nahrazující specifický emisní limit pr xid siřičitý pdle 4 dst. 6, pkud jsu tyt spalvací stacinární zdrje zařazeny d Přechdnéh nárdníh plánu pdle dstavce 5. (2) Prvzvatel spalvacíh stacinárníh zdrje zařazenéh ministerstvem na základě žádsti prvzvatele d Přechdnéh nárdníh plánu plní emisní limity jemu stanvené v pvlení prvzu platném k 31. prsinci 2015 a emisní strpy pr jedntlivé rky stanvené v Přechdném nárdním plánu. Tyt emisní strpy jsu stanveny pstupem pdle rzhdnutí Evrpské kmise vydaným pdle čl. 41 písm. b) směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2010/75/EU na základě celkvéh skutečnéh jmenvitéh tepelnéh příknu spalvacích stacinárních zdrjů k 31. prsinci 2010, jejich skutečných rčních prvzních hdin a pužitéh paliva v průměrných hdntách za psledních deset let prvzu až d rku 2010 včetně. V případě, že takt stanvený emisní strp je vyšší než 62

63 emisní strp stanvený pr daný spalvací stacinární zdrj v platném pvlení prvzu k 31. prsinci 2015, je prvzvatel pvinen plnit emisní strp uvedený v platném pvlení prvzu k 31. prsinci Prvzvatel dvu a více spalvacích stacinárních zdrjů namíst plnění emisních strpů stanvených pr jedntlivé spalvací stacinární zdrje plní emisní strpy, které jsu sučtem emisních strpů stanvených těmt spalvacím stacinárním zdrjům. (3) Přechdný režim pdle dstavce 1 se v případě plnění specifickéh emisníh limitu pr xidy dusíku nevztahuje na spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu vyšším než 500 MW spalující pevná paliva, pr které byl první pvlení prvzu vydán 1. července 1987 neb p tmt datu. U plynvých turbín se přechdný režim pdle dstavce 1 vztahuje puze na emise xidů dusíku. (4) Přechdný nárdní plán se nevztahuje na a) spalvací stacinární zdrje v rafineriích spalující plyny s nízku výhřevnstí ze zplyňvání rafinérských zbytků neb zbytky pcházející z destilace či zpracvání při rafinaci survé rpy pr vlastní sptřebu, samstatně či s jinými palivy, b) spalvací stacinární zdrje s mezenu živtnstí, pkud využijí přechdnéh režimu pdle 38, c) spalvací stacinární zdrje ddávající tepl d sustavy zásbvání tepelnu energií, pkud využijí přechdnéh režimu pdle 39. (5) Přechdný nárdní plán bsahuje seznam spalvacích stacinárních zdrjů zahrnutých d tht plánu, které nejsu pvinny plnit specifický emisní limit stanvený prváděcím právním předpisem pr jednu neb více znečišťujících látek uvedených v dstavci 1, a stanví pr všechny znečišťující látky, na něž se vztahuje, emisní strpy pr jedntlivé spalvací stacinární zdrje pdle dstavce 2, patření plánvaná k zajištění plnění specifických emisních limitů stanvených prváděcím právním předpisem nejpzději d 1. července 2020, způsb mnitrvání a pdávání zpráv jeh plnění. (6) Přechdný nárdní plán zpracuje ministerstv a předlží jej nejpzději d 1. ledna 2013 ke schválení Evrpské kmisi. P schválení Evrpsku kmisí vyhlásí ministerstv Přechdný nárdní plán ve Věstníku Ministerstva živtníh prstředí. Krajský úřad uvede bez prdlení d suladu příslušná pvlení prvzu se schváleným a vyhlášeným Přechdným nárdním plánem. (7) Ministerstv vyřadí spalvací stacinární zdrj a jemu příslušející emisní strp z Přechdnéh nárdníh plánu, pkud byl tent spalvací stacinární zdrj zařazen d přechdnéh režimu pdle 38 neb 39 neb pkud prvzvatel vyřazení z Přechdnéh nárdníh plánu pžádá. Prvedenu změnu ministerstv hlásí Evrpské kmisi a vydá aktualizvanu verzi Přechdnéh nárdníh plánu ve Věstníku Ministerstva živtníh prstředí. Krajský úřad uvede bez prdlení d suladu jím vydaná příslušná pvlení prvzu s aktualizvaným Přechdným nárdním plánem. 38 Spalvací stacinární zdrje s mezenu živtnstí (1) V bdbí d 1. ledna 2016 d 31. prsince 2023 u spalvacích stacinárních zdrjů, jejichž celkvý jmenvitý tepelný příkn stanvený pdle 4 dst. 7 a 8 je 50 MW a vyšší, není prvzvatel pvinen plnit specifické emisní limity pr xidy dusíku, tuhé znečišťující látky a xid siřičitý stanvené prváděcím právním předpisem neb technicku pdmínku nahrazující specifický emisní limit pr xid siřičitý pdle 4 dst. 6, pkud prvzvatel nejpzději d 1. ledna 2014 hlásil krajskému úřadu využití maximálníh pvlenéh pčtu prvzních hdin těmt spalvacím stacinárním zdrjům pr tt bdbí. P vyčerpání pčtu prvzních hdin neb k 31. prsinci 2023 djde k uknčení prvzu těcht spalvacích stacinárních zdrjů. Krajský úřad prvede bez prdlení dpvídající změnu jím vydanéh pvlení prvzu. (2) Přechdný režim pdle dstavce 1 se v případě plnění specifickéh emisníh limitu pr xidy dusíku nevztahuje na spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu vyšším než 500 MW spalující pevná paliva, pr které byl první pvlení prvzu vydán 1. července 1987 neb pzději. 63

64 (3) Prvzvatel spalvacích stacinárních zdrjů je pvinen v bdbí uvedeném v dstavci 1 ddržvat emisní limity a emisní strpy stanvené v pvlení prvzu a platné k 31. prsinci Spalvací stacinární zdrje ddávající tepl d sustavy zásbvání tepelnu energií (1) V bdbí d 1. ledna 2016 d 31. prsince 2022 u spalvacích stacinárních zdrjů, jejichž celkvý jmenvitý tepelný příkn stanvený pdle 4 dst. 7 a 8 je d 50 MW d 200 MW včetně, u nichž byl první pvlení prvzu vydán před 27. listpadem 2002 neb pr něž byla pdána úplná žádst první pvlení prvzu před tímt datem a které byly uvedeny d prvzu nejpzději 27. listpadu 2003, není prvzvatel pvinen plnit specifické emisní limity pr xidy dusíku, tuhé znečišťující látky a xid siřičitý stanvené prváděcím právním předpisem neb technicku pdmínku nahrazující specifický emisní limit pr xid siřičitý pdle 4 dst. 6, pkud nejméně 50 % využitelnéh vyrbenéh tepla, vyjádřen jak kluzavý průměr za bdbí pěti let, je ddáván ve frmě páry neb hrké vdy d sustavy zásbvání tepelnu energií pdle energetickéh zákna 26). (2) O zařazení d přechdnéh režimu pdle dstavce 1 musí prvzvatel pžádat krajský úřad nejpzději d 30. června Krajský úřad prvede na základě žádsti dpvídající změnu jím vydanéh pvlení prvzu. (3) Prvzvatel spalvacích stacinárních zdrjů je pvinen v bdbí uvedeném v dstavci 1 ddržvat emisní limity a emisní strpy stanvené v pvlení prvzu a platné k 31. prsinci Přechdná ustanvení 41 (9) U spalvacích stacinárních zdrjů, jejichž celkvý jmenvitý tepelný příkn stanvený pdle 4 dst. 7 je 50 MW a vyšší, u nichž byl první pvlení prvzu vydán před 1. červencem 1987, plní prvzvatel d 31. prsince 2015 včetně emisní strpy, specifické emisní limity a technické pdmínky prvzu stanvené před nabytím účinnsti tht zákna. Prvzvatel dvu a více spalvacích stacinárních zdrjů pdle věty první může namíst plnění emisních strpů pr tyt spalvací stacinární zdrje jedntlivě, plnit emisní strpy, které jsu sučtem emisních strpů stanvených těmt spalvacím stacinárním zdrjům. V důsledku plnění emisních strpů v sučtu nesmí djít k překrčení sučtu emisních strpů stanvených pr stacinární zdrje danéh prvzvatele umístěné v aglmeraci. (10) Prvzvatel spalvacíh stacinárníh zdrje jmenvitém elektrickém výknu 300 MW a vyšším, pr který byl vydán první pvlení prvzu v bdbí d 25. června 2009 d nabytí účinnsti tht zákna, je pvinen předlžit krajskému úřadu důvdněné psuzení splnění pdmínek pdle 11 dst. 10 d 6 měsíců de dne nabytí účinnsti tht zákna. Jsu-li pdmínky uvedené v 11 dst. 10 splněny, zajistí krajský úřad v dhdě s rgánem územníh plánvání neb stavebním úřadem, aby byl v místě stacinárníh zdrje vyhrazen vhdný prstr pr umístění zařízení nezbytnéh pr zachytávání a stlačvání xidu uhličitéh pstupem pdle jinéh právníh předpisu 6). EMISNÍ LIMITY A PROBLEMATIKA PACHOVÝCH LÁTEK Emisní a imisní limity pachvých látek byly zrušeny. Prvzvatelé prvádějí patření k minimalizaci emisí pachvých látek (v rámci Prvzníh řádu a/neb v rámci technických pdmínek z předpisů či pvlení prvzu). S emisními či imisními limity se nepčítá. Stejně tak měření pachvých látek je nad rzsah zákna. 64

65 EMISNÍ LIMITY TMAVOSTI KOUŘE Přípustná tmavst kuře bude uvedena v přílze k nvé vyhlášce. Nyní bude pužívána puze Riengelmanva stupnice. (1) Pr zjišťvání tmavsti kuře se pužívá Ringelmannva stupnice, která sestává ze šesti čtvercvých plí tvřených pravúhlu sítí černých čar tlušťce a husttě sítě na bílém pdkladě dpvídající následujícím stupňům tmavsti kuře: a) stupeň 0 dpvídá 0 % černé barvy na bílém pdkladě s definvanu drazivstí světla 80 %, b) stupeň 1 dpvídá 20 % černé barvy na bílém pdkladě, c) stupeň 2 dpvídá 40 % černé barvy na bílém pdkladě, d) stupeň 3 dpvídá 60 % černé barvy na bílém pdkladě, e) stupeň 4 dpvídá 80 % černé barvy na bílém pdkladě, f) stupeň 5 dpvídá 100 % černé barvy na bílém pdkladě. (2) Stupeň 5 Ringelmannvy stupnice služí pr věření jejích ptických vlastnstí. Černá barva pužitá k tisku stupnice musí mít drazivst světla 5 %. (3) Pr platnst měření tmavsti kuře musí být ddrženy následující pdmínky: a) směr kuřvé vlečky vystupující z kmína je přibližně v pravém úhlu na směr pzrvání, b) pzadí kuřvé vlečky tvří rzptýlené světl blhy během dne; měření nelze prvádět prti slunci, prti zástavbě neb klnímu terénu a c) Ringelmannvu stupnici drží pzrvatel ve vlně natažené paži tak, že se síť jedntlivých plí slije d rzdílných stupňů šedé barvy. (4) Při vyhdncení měření tmavsti kuře se Ringelmannva stupnice prvná s kuřvu vlečku v místě výstupu kuře z kruny kmína a určí se stupeň tmavsti kuře. Při měření se prvádí pstupně 30 stanvení stupně tmavsti kuře v pravidelných půlminutvých intervalech. Délka jednh dečtu činí 5 sekund. Měření se vyhdntí jak průměrná tmavst kuře ze třiceti dečtů. D vyhdncení se nezhledňuje dba uvádění spalvacíh stacinárníh zdrje d prvzu v trvání nejdéle 30 minut, pkud není v pvlení prvzu stanven jinak. Vyhdncení plnění přípustné tmavsti kuře (1) Přípustná tmavst kuře je pvažvána za ddrženu, pkud průměrná tmavst kuře není tmavší neb jiné barvy než stupeň 2 Ringelmannvy stupnice. 65

66 KAPITOLA IV.2.5. POVOLOVACÍ AGENDA. INSTALACE NOVÝCH ZDROJŮ NEBO ZMĚNY NA ZDROJÍCH S DOPADEM NA OVZDUŠÍ PROVÁDĚT POUZE PO VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA ČI POVOLENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU STÁTNÍ SPRÁVY. Stejně jak v předchzí legislativě je nvě zanesena pvinnst získat závazné stanvisk a/neb pvlení k celé řadě instalací či jejich změn. Tat pvinnst je dána 11 zákna vzduší, kde je tt blíže specifikván. Jak velmi důležité se ukazuje knzultvat předem záležitsti výstavby nvých zdrjů či instalace nvých technlgií předem u kmpetentních rgánů. Předchází se tak případným nedrzuměním. Při vývji záknů a brvskému mnžství technlgií se může stát, že t c platil delší dbu (c mi t pvídáte, já t dělám 20 let), může být pvažván za prušení zákna. Základní pvinnsti a shrnutí: Stanviska, závazná stanviska a rzhdnutí rgánu chrany vzduší ( 11 zákna) Ministerstv mj. vydává ( 11, dst. 1): stanvisk k plitice územníh rzvje a zásadám územníh rzvje v průběhu jejich přizvání, závazné stanvisk k umístění stavby některých pzemních kmunikací a parkvišť rzhdnutí kvalifikaci typu stacinárníh zdrje využívajícíh technlgii, která dpsud nebyla na území České republiky prvzvána. Krajský úřad mj. vydává ( 11, dst. 2): závazné stanvisk k umístění stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu k řízením pdle jinéh právníh předpisu 6), závazné stanvisk ke stavbě a změně stavby stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu k řízením pdle jinéh právníh předpisu 6), pvlení prvzu stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu (dále jen "pvlení prvzu"). 6) Například zákn č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn), ve znění pzdějších předpisů, zákn č. 61/1988 Sb., hrnické činnsti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pzdějších předpisů. Inspekce může vydat své vyjádření k řízení pvlení prvzu ( 12, dst. 2) Obecní úřad bce s rzšířenu půsbnstí vydává ( 11, dst. 3): závazné stanvisk k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení vydání klaudačníh suhlasu z hlediska chrany vzduší u stacinárních zdrjů neuvedených v přílze č. 2 k tmut záknu. Obecní úřad může vydat ( 11, dst. 4): své vyjádření k řízení vydání závaznéh stanviska k umístění stavby zdrje. Přechdná ustanvení (z 41): 66

67 - Pvlení vydaná pdle 17 dst. 1 písm. d) a 17 dst. 2 zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, a rzhdnutí pdle 5 dst. 10 (Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacinárníh zdrje, pzn. KZ) a 11 dst. 1 písm. h) (regulační řády pr prvz stacinárních zdrjů, pzn. KZ) zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, jsu-li v suladu s pžadavky na bsah pvlení prvzu pdle tht zákna, se pvažují za pvlení prvzu pdle tht zákna. - Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu, jehž pvlení není v suladu s pžadavky na bsah pvlení prvzu pdle tht zákna, musí pžádat jeh změnu neb nvé pvlení prvzu pdle tht zákna d 2 let de dne nabytí účinnsti tht zákna. D dby rzhdnutí tét žádsti platí pvlení a rzhdnutí vydaná pdle dsavadních právních předpisů. - Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu, který byl uveden d prvzu před nabytím účinnsti tht zákna a který nemá vydané pvlení pdle 17 dst. 1 písm. d) zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, musí pžádat pvlení prvzu pdle tht zákna d 1 rku de dne nabytí účinnsti tht zákna. - Správní řízení na úseku chrany vzduší, která nebyla pravmcně sknčena přede dnem nabytí účinnsti tht zákna, se dknčí pdle dsavadních právních předpisů. Odbrný psudek ( 11, dst. 8) se předkládá: K řízení vydání závaznéh stanviska pdle dstavce 2 písm. b) a c) Není-li veden řízení pdle jinéh právníh předpisu 6), předlží žadatel tent dbrný psudek k řízení vydání neb změně pvlení prvzu. Pvinnst předlžení dbrnéh psudku se nevztahuje na: spalvací stacinární zdrje značené kódy 1.1. až 1.4. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW na řízení změnách pvlení prvzu, při kterých nedchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity aneb ke zvýšení emisí pkud se ale nejedná řízení stanvení technické pdmínky prvzu nahrazující specifický emisní limit. Rzptylvá studie ( 11, dst. 9) se předkládá u stacinárníh zdrje značenéh ve slupci A v přílze č. 2 k záknu: K řízení vydání závaznéh stanviska pdle dstavce 1 písm. b) a dstavce 2 písm. b) a k řízení změně pvlení prvzu, při které dchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity aneb ke zvýšení emisí, pr znečišťující látky, které mají stanven imisní limit v bdech 1 až 3 přílhy č. 1 k záknu Pvinnst předlžení Rzptylvé studie se nevztahuje na: na spalvací stacinární zdrje značené kódy 1.1. až 1.4. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW na stacinární zdrje značené kódem 3.1. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 1 MW. 67

68 Pvinnst předlžení rzptylvé studie se dále nevztahuje na případy, kdy dchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity, ale nepchybně nedchází ke zvýšení příspěvku stacinárníh zdrje k úrvni znečištění. V případě pchyb je závazné vyjádření krajskéh úřadu. Náležitsti žádsti pvlení prvzu jsu stanveny v přílze č. 7 k tmut záknu ( 11, dst. 11). Pvlení prvzu bsahuje závazné pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje ( 12, dst. 4). Krajský úřad může zpřísnit neb stanvit další specifické emisní limity dplňující technické pdmínky prvzu neb emisní strpy. Může rzhdnut změně pvlení prvzu. Nvým nástrjem jsu kmpenzační patření. Paragrafvé znění a detaily pvinnstí: Stanviska, závazná stanviska a rzhdnutí rgánu chrany vzduší - 11 zákna 11, dst. 1) Ministerstv vydává a) stanvisk k plitice územníh rzvje a zásadám územníh rzvje v průběhu jejich přizvání, b) závazné stanvisk k umístění stavby pzemní kmunikace v zastavěném území bce předpkládané intenzitě dpravníh prudu 15 tisíc a více vzidel za 24 hdin v návrhvém bdbí nejméně 10 let (dále jen "pzemní kmunikace") a parkviště s kapacitu nad 500 parkvacích stání, k řízení pdle jinéh právníh předpisu 6), c) rzhdnutí kvalifikaci typu stacinárníh zdrje využívajícíh technlgii, která dpsud nebyla na území České republiky prvzvána; tt rzhdnutí nenahrazuje závazné stanvisk a pvlení pdle dstavce 2 písm. b) až d) a stanví se jím puze 1. zda má být pr daný typ stacinárníh zdrje vyžadvána rzptylvá studie pdle dstavce 9, případně pr jaké znečišťující látky, 2. zda mají být u danéh typu stacinárníh zdrje vyžadvána kmpenzační patření pdle dstavce 5, 3. zda má být pr daný typ stacinárníh zdrje vyžadván prvzní řád jak sučást pvlení prvzu pdle dstavce 2 písm. d), 4. emisní limity, pdmínky prvzu a způsb zjišťvání úrvně znečišťvání pr daný typ zdrje. 11, dst. 2) Krajský úřad vydává a) stanvisk k územnímu plánu a regulačnímu plánu bce v průběhu jeh přizvání, b) závazné stanvisk k umístění stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu k řízením pdle jinéh právníh předpisu 6), c) závazné stanvisk ke stavbě a změně stavby stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu k řízením pdle jinéh právníh předpisu 6), 6) Například zákn č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební zákn), ve znění pzdějších předpisů, zákn č. 61/1988 Sb., hrnické činnsti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pzdějších předpisů. d) pvlení prvzu stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu (dále jen "pvlení prvzu"). 68

69 (3) Obecní úřad bce s rzšířenu půsbnstí vydává závazné stanvisk k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení vydání klaudačníh suhlasu z hlediska chrany vzduší u stacinárních zdrjů neuvedených v přílze č. 2 k tmut záknu. (4) Obecní úřad může vydat své vyjádření k řízení pdle dstavce 2 písm. b), a t d 15 dnů de dne dručení pdkladů ve věci, pkud se s krajským úřadem nedhdne jinak. Přechdná ustanvení (z 41): - Pvlení vydaná pdle 17 dst. 1 písm. d) a 17 dst. 2 zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, a rzhdnutí pdle 5 dst. 10 (Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacinárníh zdrje, pzn. KZ) a 11 dst. 1 písm. h) (regulační řády pr prvz stacinárních zdrjů, pzn. KZ) zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, jsu-li v suladu s pžadavky na bsah pvlení prvzu pdle tht zákna, se pvažují za pvlení prvzu pdle tht zákna. - Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu, jehž pvlení není v suladu s pžadavky na bsah pvlení prvzu pdle tht zákna, musí pžádat jeh změnu neb nvé pvlení prvzu pdle tht zákna d 2 let de dne nabytí účinnsti tht zákna. D dby rzhdnutí tét žádsti platí pvlení a rzhdnutí vydaná pdle dsavadních právních předpisů. - Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu, který byl uveden d prvzu před nabytím účinnsti tht zákna a který nemá vydané pvlení pdle 17 dst. 1 písm. d) zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, musí pžádat pvlení prvzu pdle tht zákna d 1 rku de dne nabytí účinnsti tht zákna. - Správní řízení na úseku chrany vzduší, která nebyla pravmcně sknčena přede dnem nabytí účinnsti tht zákna, se dknčí pdle dsavadních právních předpisů. Dle stanviska MMR a MŽP by se závazné stanvisk pdle 11 dst. 2 a dst. 3 měl vydávat k těmt řízením pdle stavebníh zákna, kterými se pvluje umístění stavby: územní řízení zjedndušené územní řízení veřejnprávní smluva umístění stavby územní suhlas Dle stanviska MMR a MŽP by se závazné stanvisk pdle 11 dst. 2 a dst. 3 měl vydávat k těmt řízením pdle stavebníh zákna, kterými se pvluje prvádění stavby: stavební řízení veřejnprávní smluva prvedení stavby známení stavebníh záměru stavebnímu úřadu autrizvaným inspektrem, kterým se pvluje prvádění stavby změna stavby před jejím dknčení a změna dknčené stavby ZS nemusí stavebník dlžit k hlášení. 69

70 11 zákna (8) K řízení vydání závaznéh stanviska pdle dstavce 2 písm. b) a c) předlží žadatel dbrný psudek zpracvaný autrizvanu sbu pdle 32 dst. 1 písm. d). Není-li veden řízení pdle jinéh právníh předpisu 6), předlží žadatel tent dbrný psudek k řízení vydání neb změně pvlení prvzu. Pvinnst předlžení dbrnéh psudku se nevztahuje na spalvací stacinární zdrje značené kódy 1.1. až 1.4. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW a dále na řízení změnách pvlení prvzu, při kterých nedchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity aneb ke zvýšení emisí, pkud se nejedná řízení stanvení technické pdmínky prvzu nahrazující specifický emisní limit. (9) K řízení vydání závaznéh stanviska pdle dstavce 1 písm. b) a dstavce 2 písm. b) a k řízení změně pvlení prvzu, při které dchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity aneb ke zvýšení emisí, u stacinárníh zdrje značenéh ve slupci A v přílze č. 2 k tmut záknu předlží žadatel rzptylvu studii pr znečišťující látky, které mají stanven imisní limit v bdech 1 až 3 přílhy č. 1 k tmut záknu, zpracvanu autrizvanu sbu pdle 32 dst. 1 písm. e). Pvinnst předlžení rzptylvé studie se nevztahuje na spalvací stacinární zdrje značené kódy 1.1. až 1.4. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW a na stacinární zdrje značené kódem 3.1. v přílze č. 2 k tmut záknu spalující výlučně zemní plyn celkvém jmenvitém tepelném příknu d 1 MW. Pvinnst předlžení rzptylvé studie se dále nevztahuje na případy, kdy dchází k navýšení prjektvanéh výknu neb kapacity, ale nepchybně nedchází ke zvýšení příspěvku stacinárníh zdrje k úrvni znečištění. V případě pchyb je závazné vyjádření krajskéh úřadu. Otázky a dpvědi MŽP: FILE/OOO-41_ pdf Na základě výše uvedenéh shrnujeme, že prvzvatel zdrje uvedenéh v přílze č. 2, který byl uveden d prvzu před nabytím účinnsti zákna č. 201/2012 Sb. a který nemá vydané pvlení pdle 17 dst. 1 písm. d) zákna č. 86/2002 Sb. a musí d 1. září 2013 pžádat pvlení prvzu pdle zákna č. 201/2012 Sb., má na základě 11 dst. 8 zákna pvinnst předlžit k žádsti pvlení prvzu dbrný psudek. Předlžení rzptylvé studie ani návrhu kmpenzačních patření zákn nevyžaduje. (10) Žadatel vydání závaznéh stanviska pdle dstavce 2 písm. b), jde-li spalvací stacinární zdrj jmenvitém elektrickém výknu 300 MW a vyšším, je pvinen splu se žádstí vydání závaznéh stanviska přilžit důvdněné psuzení splnění následujících pdmínek: a) jsu dstupná vhdná úlžiště xidu uhličitéh, b) je technicky a eknmicky prveditelná stavba přepravníh zařízení, c) je technicky a eknmicky prveditelné ddatečné vybavení zařízením pr zachytávání xidu uhličitéh. 70

71 (11) Náležitsti žádsti pvlení prvzu jsu stanveny v přílze č. 7 k tmut záknu. Obsahvé náležitsti žádsti pvlení prvzu Žádst pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) bsahuje 1.1. Jmén, ppřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické sby název, právní frmu a sídl žadatele, pdpis sby k tmu právněné v suladu s výpisem z bchdníh rejstříku, ppřípadě pvěřené k jednání na základě plné mci vystavené statutárním zástupcem, a dále identifikační čísl sby, byl-li přidělen. U žádsti týkající se tepelnéh zpracvání dpadu také jmén fyzické sby autrizvané pr dhled nad tepelným zpracváním dpadu Údaje dsavadních rzhdnutích příslušných správních rgánů pdle tht zákna a pdle jiných právních předpisů, které suvisí s předmětem žádsti a supis všech stacinárních zdrjů prvzvaných žadatelem v dané prvzvně4), včetně specifikace všech kmínů neb výduchů Prjektvu dkumentaci, kteru je žadatel pvinen předlžit v rámci stavebníh neb jinéh řízení pdle jiných právních předpisů, neb jinu bdbnu dkumentaci, která umžní psudit předmět žádsti. Tat dkumentace bsahuje zejména a) údaje přesném umístění stavby, investrvi a zpracvateli prjektu, b) technicku zprávu, c) pdrbný technický ppis technickéh a technlgickéh řešení stacinárních zdrjů a prcesů, které zde budu prbíhat (zejména přesná značení názvem a typem, názvy a adresy výrbců a jejich technické parametry, specifikace hřáků pužitých spalvacích stacinárních zdrjů, jejich typy, výrbce, parametry), d) technické parametry, především kapacita stacinárníh zdrje, e) hmtnstní tky jedntlivých materiálů a energií na vstupu a výstupu ze stacinárníh zdrje (zejména paliv a dpadů) a způsb dalšíh nakládání s nimi Specifikaci všech znečišťujících látek, které budu vnášeny d vzduší během prvzu stacinárníh zdrje. Zvláště je třeba uvést znečišťující látky, které mhu způsbvat pachvý vjem. U stávajících zdrjů uvést infrmace stávajících emisích ve stejném rzsahu Infrmace zjišťvání úrvně znečišťvání vzduší. Údaje pčtu a umístění měřicích míst pr kntinuální i jednrázvá měření emisí znečišťujících látek a jejich hmtnstníh tku U žádsti týkající se tepelnéh zpracvání dpadu způsb stanvení celkvéh rganickéh uhlíku v ppelu a ve strusce, vyhdncení mžnsti kmbinvané výrby elektřiny a tepla a způsb využití vyrbenéh tepla Návrh prvzníh řádu, v případě že se jedná stacinární zdrj, který má pvinnst zpracvat prvzní řád Návrh zvláštních pdmínek prvzu při překrčení regulační prahvé hdnty, pkud se jedná prvz stacinárníh zdrje pdle 10 dst (1) Při vydání stanviska, závaznéh stanviska a pvlení prvzu pdle 11 dst. 1 a 2 vychází ministerstv a krajský úřad a ORP z prgramů zlepšvání kvality vzduší a z úrvně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanven imisní limit v bdech 1 a 2 přílhy č. 1 k tmut záknu. V případě znečišťujících látek, které mají stanven imisní limit v bdech 3 a 4 přílhy č. 1 k tmut záknu, k úrvním znečištění přihlíží. 71

72 (2) Inspekce může vydat své vyjádření k řízení pvlení prvzu, a t d 15 dnů de dne dručení pdkladů ve věci, pkud se s krajským úřadem nedhdne jinak. Vyjádření inspekce je pdkladem pr rzhdnutí krajskéh úřadu. (3) Závazné stanvisk pdle 11 dst. 1 písm. b) neb 11 dst. 2 písm. b) a pvlení prvzu stacinárníh zdrje v případě, že nepředcházel řízení pdle jinéh právníh předpisu 6), bsahuje pdmínky umístění stacinárníh zdrje a umístění stavby pzemní kmunikace. V případě ulžení kmpenzačních patření na stacinárních zdrjích neuvedených v přílze č. 2 k tmut záknu neb jiných kmpenzačních patření zajišťujících snížení úrvně znečištění bsahuje závazné stanvisk pdle 11 dst. 1 písm. b) a 11 dst. 2 písm. b) také příslušná kmpenzační patření. 12, dst. 4) Pvlení prvzu bsahuje závazné pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje, kterými jsu a) specifické emisní limity, b) způsb, pdmínky a četnst zjišťvání úrvně znečišťvání, c) emisní strpy pr stacinární zdrj neb prvzvnu 4), které je stacinární zdrj sučástí, d) prvzní řád, jedná-li se stacinární zdrj značený ve slupci C v přílze č. 2 k tmut záknu; prvzní řád bsahuje subr technickprvzních parametrů a technickrganizačních patření k zajištění prvzu stacinárníh zdrje, včetně patření k předcházení, ke zmírňvání průběhu a dstraňvání důsledků havarijníh stavu v suladu s pdmínkami chrany vzduší, e) technické pdmínky prvzu stacinárníh zdrje, pkud nejsu bsahem prvzníh řádu pdle písmene d), f) pdmínky prvádění činnstí a prvzu technlgií suvisejících s prvzem neb zajištěním prvzu stacinárníh zdrje, které mají vliv na úrveň znečištění, g) zvláštní pdmínky prvzu při překrčení regulační prahvé hdnty u stacinárníh zdrje pdle 10 dst. 3, h) kmpenzační patření, pkud byla ulžena, i) v případě tepelnéh zpracvání dpadu stanvení mnžství dpadu a určení kategrií dpadu, které lze spalvat, specifikaci minimálních a maximálních hmtnstních tků nebezpečných dpadů, jejich minimální a maximální spalné tepl a maximální bsah znečišťujících látek v nebezpečných dpadech, zejména plychlrvaných bifenylů, pentachlrfenlu, chlridů, fluridů, síry a těžkých kvů, neb j) pdmínky pr umístění stacinárníh zdrje, pkud nepředcházel řízení pdle jinéh právníh předpisu 6). (6) Bez závaznéh stanviska pdle 11 dst. 1 písm. b) a dst. 2 písm. b) nelze vydat územní rzhdnutí neb rzhdnutí stanvení dbývacíh prstru pdle jiných právních předpisů 6). Bez závaznéh stanviska pdle 11 dst. 2 písm. c) nelze vydat stavební pvlení neb pvlení hrnické činnsti pdle jiných právních předpisů 6). (7) Pvlení prvzu může krajský úřad vydat na dbu časvě mezenu, přičemž vychází z bvyklé dby živtnsti stacinárníh zdrje. Má-li být ve stacinárním zdrji tepelně zpracván dpad, lze pvlení prvzu vydat nejdéle na dbu 25 let a krajský úřad tt pvlení a jeh případné změny zašle bez zbytečnéh dkladu ministerstvu na vědmí. Ministerstv vede údaje ze všech pvlení prvzu jak sučást infrmačníh systému kvality vzduší pdle 7. (8) Ministerstv vyhlášku stanví náležitsti prvzníh řádu, způsb uplatnění kmpenzačních patření a minimální hdnty příspěvku stacinárníh zdrje k úrvni znečištění pdle 11 dst

73 13 Změna a zánik pvlení prvzu (1) U stacinárních zdrjů, u kterých byl při zpracvání prgramu zlepšvání kvality vzduší pdle 9 dst. 1 identifikván významný příspěvek k překrčení imisníh limitu stanvenéh v bdech 1 až 3 přílhy č. 1, prvěří krajský úřad mžnst zpřísnění neb stanvení dalších specifických emisních limitů, dplňujících technických pdmínek prvzu neb emisních strpů. Zjistí-li, že t umžní prkazatelně snížit úrveň znečištění bez vynalžení nepřiměřených nákladů ze strany prvzvatele, rzhdne změně pvlení prvzu. V případě znečišťujících látek, které mají stanven imisní limit v bdě 3 přílhy č. 1 k tmut záknu, se za patření veducí ke snížení úrvně znečištění bez vynalžení nepřiměřených nákladů pvažuje, pkud u danéh stacinárníh zdrje uplatňuje prvzvatel nejlepší dstupné techniky. Snížení úrvně znečištění krajský úřad prkazuje na základě rzptylvé studie zpracvané autrizvanu sbu pdle 32 dst. 1 písm. e). KOMPENZACE 11, dst. (5) Pkud by prvzem stacinárníh zdrje značenéh ve slupci B v přílze č. 2 k tmut záknu neb vlivem umístění pzemní kmunikace pdle dstavce 1 písm. b) dšl v blasti jejich vlivu na úrveň znečištění k překrčení některéh z imisních limitů s dbu průměrvání 1 kalendářní rk uvedenéh v bdech 1 a 3 přílhy č. 1 k tmut záknu neb je jeh hdnta v tét blasti již překrčena, lze vydat suhlasné závazné stanvisk pdle dstavce 1 písm. b) neb dstavce 2 písm. b) puze při sučasném ulžení patření zajišťujících alespň zachvání dsavadní úrvně znečištění pr danu znečišťující látku (dále jen "kmpenzační patření"). Kmpenzační patření se u stacinárníh zdrje značenéh ve slupci B v přílze č. 2 pr danu znečišťující látku neulží, pkud pr ni zdrj nemá stanven specifický emisní limit v prváděcím právním předpisu. Kmpenzační patření se dále neukládají u stacinárníh zdrje, jehž příspěvek vybrané znečišťující látky k úrvni znečištění nedsahuje hdnty stanvené prváděcím právním předpisem. (6) K psuzení, zda dchází k překrčení některéh z imisních limitů pdle dstavce 5, se pužije průměr hdnt kncentrací pr čtverec území veliksti 1 km 2 vždy za předchzích 5 kalendářních let. Tyt hdnty ministerstv každrčně zveřejňuje pr všechny zóny a aglmerace způsbem umžňujícím dálkvý přístup. Kmpenzační patření musí být prváděna v blasti pdle dstavce 5 přednstně tam, kde budu dsahvány nejvyšší hdnty úrvně znečištění. Pkud není mžné splnit tut pdmínku, lze kmpenzační patření prvést i v jiném území, především tam, kde jsu překračvány imisní limity, avšak vždy puze na území téže zóny neb aglmerace. (7) Kmpenzační patření navrhuje žadatel vydání závaznéh stanviska. Jak kmpenzační patření mhu být stanvena patření ke snížení emisí u stávajících stacinárních zdrjů neb jiná patření zajišťující snížení úrvně znečištění. Žadatel vydání závaznéh stanviska k nvému stacinárnímu zdrji, který je sučasně prvzvatelem stávajícíh stacinárníh zdrje, může d kmpenzačních patření zahrnut patření ke snížení emisí realizvaná v předchzím kalendářním rce. Pkud se kmpenzační patření realizuje frmu patření ke snížení emisí u stávajícíh stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu, krajský úřad na základě žádsti prvzvatele změní pvlení prvzu tht stávajícíh zdrje. K uvedení nvéh stacinárníh zdrje d prvzu může djít nejdříve ke dni nabytí účinnsti změny pvlení prvzu stávajícíh stacinárníh zdrje. Kmpenzační patření na stacinárních zdrjích neuvedených v přílze č. 2 k tmut záknu se realizují na základě veřejnprávní smluvy uzavřené mezi krajským úřadem, žadatelem vydání závaznéh stanviska a prvzvatelem stacinárníh zdrje, který prvede kmpenzační patření. Pkud se kmpenzační patření realizuje frmu patření ke snížení emisí u stávajícíh stacinárníh zdrje neuvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu neb frmu jinéh patření zajišťujícíh snížení úrvně znečištění, nesmí k uvedení nvéh stacinárníh zdrje d prvzu neb vydání 73

74 klaudačníh suhlasu pr pzemní kmunikaci djít dříve, než jsu prvedena kmpenzační patření. ČÁST DEVÁTÁ - KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ 27 Kmpenzační patření (1) Kmpenzační patření se ulží u stacinárníh zdrje a pzemní kmunikace uvedené v 11 dst. 1 písm. b) zákna v případě, že by jejich umístěním dšl k nárůstu úrvně znečištění více než 1 % imisníh limitu pr znečišťující látku s dbu průměrvání 1 kalendářní rk. (2) Pr účely vyhdncvání kmpenzačníh patření jsu v přílze č. 16 k tét vyhlášce stanveny keficienty významnsti příspěvku zdrje ke znečištění vzduší (dále jen keficient významnsti ), a t v závislsti na efektivní výšce zdrje. (3) Kmpenzační patření je uplatněn dstatečným způsbem, pkud je snížení sučinu změny mnžství vypuštěné znečišťující látky v tunách za rk a keficientu významnsti stacinárních neb mbilních zdrjů, na nichž se realizuje kmpenzační patření, větší neb rvn sučinu změny mnžství vypuštěné znečišťující látky v tunách za rk a keficientu významnsti nvě umisťvanéh stacinárníh zdrje neb mbilních zdrjů na psuzvané pzemní kmunikaci. (4) V případě uplatnění kmpenzačníh patření frmu izlační zeleně, čištění kmunikací neb jiných bdbných patření se neuvažuje při hdncení kmpenzačníh patření pdle dstavce 3 vypuštění znečišťujících látek d vzduší, ale dstraněném znečištění. Stručný pstup při vydávání závazných stanvisek či pvlení: A. Zjistíme, zda se na akci nevztahují pvinnsti dle zákna č. 100/2001 Sb., tj. psuzení vlivu na živtní prstředí. Tzv. EIA se vypracvává k akcím, které jsu v zákně vyjmenvány. Pdrbné infrmace na příslušném ddělení krajských úřadů neb na MŽP. B. Zjistíme, zda se na akci nevztahují pvinnsti dle zákna č. 76/2002 Sb., tj. vydání integrvanéh pvlení. Tzv. IPPC se vypracvává k akcím, které jsu v zákně vyjmenvány. Pdrbné infrmace na příslušném ddělení krajských úřadů neb na MŽP. C. Ve stadiu Dkumentace k umístění stavby je nutn na rgány chrany vzduší (Krajské úřady neb Magistrát hl. m. Prahy) pdat žádst vydání závaznéh stanviska k umístění stavby zdrje znečišťvání vzduší (ve smyslu 11, dst. 2), písmen b) zákna vzduší) a t těch zdrjů, které jsu uvedeny v přílze č. 2 zákna. Je nutné znát kapacitu zařízení, tj. např. prjektvanu sptřebu survin či paliv, příkn či výkn zařízení. K tét žádsti je nutn přilžit většinu Rzptylvu studii a vždy Odbrný psudek. Bez nich nebudu pvlení vydána. Vypracvávají je právněné sby dle zákna vzduší, seznam je na neb na příslušných úřadech. D. Ve stadiu Dkumentace ke stavebnímu pvlení je nutn pdat na rgány chrany vzduší (Krajské úřady neb Magistrát hl. m. Prahy) žádst vydání závaznéh stanviska ke stavbě zdrje znečišťvání vzduší (ve smyslu 11, dst. 2), písmen c) zákna vzduší). K tét žádsti je nutn přilžit nvý Odbrný psudek. Pkud již v prvním stadiu byl zdrj pdrbně ppsán (včetně knkrétních zařízení, garancí apd.), je mžn pužít psudek z ÚR. Pkud se nevede řízení pdle zvláštníh právníh předpisu, pdává se až žádst vydání pvlení k prvzu!!! Pté se až zde přikládá Odbrný psudek (Rzptylvá studie nikliv, ale rzhdující je názr KU). E. P dknčení realizace je třeba pžádat vydání pvlení k uvedení d prvzu (ve smyslu 11, dst. 2), písmen d) zákna vzduší). Většinu se dkládá, že stavba byla realizvána pdle prjektu, dále může být vyžadvána Prvzní evidence zdrje, Prvzní řád se předkládá jak sučást žádsti dle přílhy č. 7 zákna vzduší). Nutn pčítat s pvinnstí autrizvanéh měření emisí d 3 měsíců či v termínu dle pvlení. 74

75 F. Změna paliva neb survin a statní změny jsu prváděny nikliv samstatně, ale v rámci pvlení prvzu. POZOR! Nvé předpisy umžňují v případě absence pvlení k prvzu zastavit či mezit prvz zdrje. A t bez hledu na t, zda Stavební úřad vydal stavební či jiné pvlení. G. Zdrje neuvedené v přílze č. 2 zákna. Obecní úřad bce s rzšířenu půsbnstí vydává závazné stanvisk k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení vydání klaudačníh suhlasu z hlediska chrany vzduší u stacinárních zdrjů neuvedených v přílze č. 2 k tmut záknu. Závazná stanviska pdle 11 dst. 3 zákna č. 201/2012 Sb. Zákndárce vymezil pstavení rgánů chrany vzduší (KÚ a ORP) vůči pstupům pdle stavebníh zákna rzdílně: v 11 dst. 3 zákna č. 201/2012 Sb. je kmpetence ORP vázaná na tři knkrétní prcesní pstupy stavebních úřadů, kdežt v 11 dst. 2 zákna č. 201/2012 Sb. je ta vazba věcná, kdy kmpetence KÚ pkrývají v pdstatě všechna řízení a pstupy pdle stavebníh zákna. V statních případech (nepkrytých kmpetencí z 11 dst. 3 zákna č. 201/2012 Sb.) je vhdné v rámci vyjádření k prjektvé dkumentaci "infrmvat" stacinárním zdrji (vyjmenvaný, nevyjmenvaný) a pvinnstech prvzvatele (v případě vyjmenvanéh zdrje pvinnsti ve smyslu 11 dst. 2, u nevyjmenvaných zdrjů na pevná paliva buducích pvinnstech z 17 dst. 1 písm. g) a h), včetně termínů jejich plnění z 41 dst. 15 a 16). Závěrem je u nevyjmenvaných zdrjů vždy na místě připjit becnu infrmaci tm, že pkud bude následně veden územní řízení, stavební řízení neb řízení vydání klaudačníh suhlasu, bude nezbytné získat závazné stanvisk ORP (někdy t stavebník půvdně zamýšlí jinak a naknec se mu jeh věc d th klasickéh řízení z nějakéh důvdu přece jenm dstane). Prcesní právní úprava je zaktvena v 149 zákna č. 500/2004 Sb. Závazné stanvisk se vydává buď suhlasné, neb nesuhlasné. Změnit neb zrušit h lze výlučně v rámci přezkumnéh řízení, v případě závazných stanvisek ORP je k tmu kmpetentní nadřízený KÚ. Stavební úřad je bsahem závaznéh stanviska vázán, není právněn jej jakýmkliv extenzivním způsbem interpretvat či jinak bsahvě měnit. Pučení je mžn frmulvat např. takt: "Prti tmut závaznému stanvisku se nelze samstatně dvlat. Opravné prstředky lze prti němu uplatnit puze v režimu 149 dst. 4 neb 149 dst. 5 zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů." Pdmínky závaznéh stanviska je zaptřebí frmulvat tak, aby byly uskutečnitelné a vymahatelné. Kntrlu ve smyslu 17 dst. 1 písm. g) a h) a pžadavky z přílhy č. 11 zákna č. 201/2012 Sb., v termínech dřívějších než jsu v přechdných ustanveních 41 dst. 15 a 16 d pdmínek suhlasnéh závaznéh stanviska zaktvvat jedině v případě velmi pádnéh důvdu a tt řádně, přezkumatelným způsbem důvdnit (nejprve je vhdné uvést účel zákna z 1 dst. 1, který musí ORP při své činnsti naplňvat, pté knkrétní důvdy pdmínek umístění zdrje, vzdálenst d bytné zástavby, reálný ptenciál btěžvání, OZKO, BAT atd.). Jinak je příhdné na pvinnsti z 17 dst. 1 písm. g) a h) v důvdnění závaznéh stanviska výslvně upzrnit, včetně stanvených termínů plnění. Pdmínky jak: dtah spalin prvedený nad střechu bjektu, účinná patření ke snížení prašnsti během stavebních prací a při manipulaci se stavebními materiály apd. lze pvažvat za vhdné a účelné. V důvdnění rvněž uvádět jednznačnu identifikaci prjektvé dkumentace a případných dalších pdkladů, na jejichž základě byl předmětné závazné stanvisk vydán. Závazné stanvisk k řízení vydání klaudačníh suhlasu není pdkladem pr správní rzhdnutí, nejedná se tedy závazné stanvisk pdle 149 zákna č. 500/2004 Sb., byť je tt jak "závazné stanvisk" značván, svým charakterem ve skutečnsti představuje vyjádření dtčenéh správníh 75

76 rgánu pdle části čtvrté zákna č. 500/2004 Sb. ( 154 a následující). V tmt "závazném stanvisku" se neuvádí pdmínky, ani pučení pravných prstředcích. Při jeh případných pravách neb rušení se pstupuje pdle 156 zákna č. 500/2004 Sb. Hlavním, principiálním říškem je, ve kterých všech případech mají ORP závazná stanviska vydávat. Nesprné je t u všech zdrjů neuvedených v přílze č. 2 k záknu č. 201/2012 Sb., které všichni dsud pdle zákna č. 86/2002 Sb. za stacinární zdrje pvažvali, a t včetně spalvacích zdrjů jmenvitém tepelném příknu nižším než 10 kw (rzuměj: jmenvitém tepelném příknu nižším než 300 kw). Otázku, jestli pdřazvat i statní stavební práce pd definici stacinárníh zdrje z 2 písm. e) zákna č. 201/2012 Sb., resp. kde je hranice mezi tím, že daná stavební činnst zdrjem je neb už napak není, zdpví jedině až výklad OOO MŽP. Prašnst u buracích prací, řezání zámkvé dlažby apd. nesprně je. Nejčastější prblémy: - V prjektu nejsu všechny technlgie (Laply, ČOV, zálžní zdrje, dmašťvání na mycích stlech a mnh dalších). - V prjektech chybí garance emisních limitů. Nepstačí tvrzení, že je budu plnit, je nutn spčítat emise a limity např. bilancí neb měřením na srvnatelné technlgii. - Chybí mnh z uvedených náležitstí. 76

77 KAPITOLA IV.2.6. POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ. PROVOZNÍ A TECHNOLOGICKÁ KÁZEŇ, NÁVODY A PROVOZNÍ ŘÁDY VÝROBCŮ ČI DODAVATELŮ. ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH STAVŮ OHROŽUJÍCÍCH KVALITU OVZDUŠÍ, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍ APOD.. Pvinnsti zdrjů jsu zejména v zákně č. 201/2012 Sb., a v prváděcích předpisech. Základní pvinnsti a shrnutí: Pvinnsti zdrjů jsu zejména v zákně č. 201/2012 Sb. ( 17) a v prváděcích předpisech (vyhláška č. 415/2012 Sb.). Pvinnsti stanvené všem zdrjům vyjmenvaným i nevyjmenvaným ( 17, dst. 1). Tyt pvinnsti se nevztahují na prvzvatele stacinárníh zdrje umístěnéh v rdinném dmě, v bytě neb ve stavbě pr rdinnu rekreaci, nejde-li prstry užívané pr pdnikatelsku činnst. Pvinnsti stanvené zdrjům vyjmenvaným ( 17, dst. 3). Tyt pvinnsti stanvené v dstavci 3 se nevztahují na prvzvatele chvu hspdářských zvířat, s výjimku pvinnsti prvzvat zdrj v suladu s pvlením. Paragrafvé znění a detaily pvinnstí: 17, dst. 1) Prvzvatel stacinárníh zdrje je pvinen a) uvádět d prvzu a prvzvat stacinární zdrj a činnsti neb technlgie suvisející s prvzem neb zajištěním prvzu stacinárníh zdrje, které mají vliv na úrveň znečištění, v suladu s pdmínkami pr prvz tht stacinárníh zdrje stanvenými tímt záknem, jeh prváděcími právními předpisy a výrbcem, b) ddržvat emisní limity, emisní strpy, technické pdmínky prvzu a přípustnu tmavst kuře pdle 4, c) spalvat ve stacinárním zdrji puze paliva, která splňují pžadavky na kvalitu paliv stanvené prváděcím právním předpisem a jsu určená výrbcem stacinárníh zdrje neb paliva uvedená v pvlení prvzu, d) předkládat příslušnému rgánu chrany vzduší na vyžádání infrmace prvzu stacinárníh zdrje a jeh emisích, včetně údajů vnášení skleníkvých plynů d vzduší, e) umžnit sbám pvěřeným ministerstvem, becním úřadem bce s rzšířenu půsbnstí a inspekci přístup ke stacinárnímu zdrji a jeh příslušenství, pužívaným palivům a survinám a technlgiím suvisejícím s prvzem neb zajištěním prvzu stacinárníh zdrje, za účelem kntrly ddržvání pvinnstí pdle tht zákna, f) prvést kmpenzační patření ulžená krajským úřadem pdle 11 dst. 5, g) prvzvat spalvací stacinární zdrj na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně, který služí jak zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění, v suladu s minimálními pžadavky uvedenými v přílze č. 11 k tmut záknu, h) prvádět jednu za dva kalendářní rky prstřednictvím sby, která byla pršklena výrbcem spalvacíh stacinárníh zdrje a má d něj udělené právnění k jeh instalaci, prvzu a údržbě (dále jen "dbrně způsbilá sba"), kntrlu technickéh stavu a prvzu spalvacíh stacinárníh zdrje na pevná paliva jmenvitém tepelném příknu d 10 d 300 kw včetně, který služí jak zdrj tepla pr teplvdní sustavu ústředníh vytápění, a předkládat na vyžádání becnímu úřadu bce s rzšířenu půsbnstí dklad prvedení tét kntrly vystavený 77

78 dbrně způsbilu sbu ptvrzující, že stacinární zdrj je instalván, prvzván a udržván v suladu s pkyny výrbce a tímt záknem. (2) Pvinnst uvedená v dstavci 1 písm. e) se nevztahuje na prvzvatele stacinárníh zdrje umístěnéh v rdinném dmě, v bytě neb ve stavbě pr rdinnu rekreaci, nejde-li prstry užívané pr pdnikatelsku činnst. (3) Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu je, krmě pvinnstí uvedených v dstavci 1, dále pvinen a) prvzvat stacinární zdrj puze na základě a v suladu s pvlením prvzu, b) zjišťvat úrveň znečišťvání pdle 6 dst. 1, c) vést prvzní evidenci stálých a prměnných údajích stacinárním zdrji, ppisujících tent zdrj a jeh prvz a údajích vstupech a výstupech z tht zdrje a každrčně hlašvat údaje suhrnné prvzní evidence prstřednictvím integrvanéh systému hlašvacích pvinnstí pdle jinéh právníh předpisu 11) ; prvzní evidenci je pvinen uchvávat p dbu alespň 3 let v místě prvzu stacinárníh zdrje tak, aby byla k dispzici pr kntrlu, d) dvádět znečišťující látky ze stacinárníh zdrje d vzduší kmínem neb výduchem, pkud v pvlení prvzu není uveden jinak; výška, ve které dchází ke znečišťvání, musí být vypčtena tak, aby prvzem tht zdrje nedšl k překrčení imisníh limitu uvedenéh v bdech 1 až 3 přílhy č. 1 k tmut záknu; t neplatí v případě, kdy se pstupuje pdle 11 dst. 5, e) bezdkladně dstraňvat v prvzu stacinárníh zdrje nebezpečné stavy hržující kvalitu vzduší, f) nejpzději d 24 hdin pdat zprávu krajskému úřadu a inspekci výskytu stavu hržujícíh přípustnu úrveň znečištění, g) v suladu s prvzním řádem bezdkladně mezit prvz neb dstavit stacinární zdrj v případě jeh dchylky d nrmálníh prvzu v důsledku technické závady, při které nemhu být ddrženy pdmínky prvzu a kteru není mžn dstranit d 24 hdin d jejíh vzniku; u spalvacích stacinárních zdrjů nesmí během 12 měsíců tat dba kumulativně překrčit 120 hdin; pvinnst dstavení neplatí pr stacinární zdrj, jehž dstavení by vedl k vyšší úrvni znečištění, než kteru by způsbil jeh další prvz neb pkud by v důsledku přerušení ddávek tepelné energie byl hržen lidské zdraví; ustanvení jiných právních předpisů tímt nejsu dtčena 14) ; prvzvatel je pvinen infrmvat krajský úřad a inspekci tét technické závadě nejpzději d 48 hdin d jejíh vzniku, h) předlžit inspekci prtkl jednrázvém měření emisí pdle 6 dst. 4 neb 5 d 90 dnů d data prvedení tht měření, i) průběžně zaznamenávat, vyhdncvat a uchvávat výsledky jednrázvéh a kntinuálníh měření emisí pr účely kntrly p dbu 5 let v rzsahu a frmě stanvené prváděcím právním předpisem, pkud se jedná stacinární zdrj uvedený v přílze č. 4 k tmut záknu, j) zajistit a řádně prvzvat technické prstředky pr kntinuální měření emisí, pkud se jedná stacinární zdrj uvedený v přílze č. 4 k tmut záknu. (4) Pvinnsti stanvené v dstavci 3 se nevztahují na prvzvatele chvu hspdářských zvířat, s výjimku pvinnsti uvedené v dstavci 3 písm. a). (5) Ve spalvacím stacinárním zdrji jmenvitém tepelném příknu 300 kw a nižším je zakázán spalvat hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a prplástky. 78

79 (6) Prvzvatel stacinárníh zdrje, ve kterém je tepelně zpracván dpad, je krmě pvinnstí uvedených v dstavcích 1 a 3 dále pvinen a) v případě přebírání nebezpečnéh dpadu prvést dběr reprezentativních vzrků dpadu, a t pkud mžn před jeh vylžením, a tyt vzrky uchvávat p dbu nejméně 1 měsíce p spálení dpadu; tat pvinnst se nevztahuje na infekční dpad ze zdravtnické a veterinární péče uzavřený v chranných balech, b) zastavit bezdkladně, nejdéle za 4 hdiny, tepelné zpracvání dpadu, pkud je z měření emisí zřejmé, že jsu překrčeny specifické emisní limity d dby, než jsu dstraněny příčiny tht stavu; pětvné zahájení prvzu p dstranění příčin je mžné při splnění pdmínek a pstupem stanveným v prvzním řádu a c) známit překrčení specifických emisních limitů bezdkladně inspekci. 79

80 KAPITOLA IV.2.7. ZJIŠŤOVÁNÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ. MĚŘENÍ EMISÍ NA VŠECH VÝSTUPECH DO OVZDUŠÍ, STANOVENÍ EMISE VÝPOČTEM (BILANCE, KOMBINACE MĚŘENÍ A BILANCE, EMISNÍ FAKTORY). Zákn 201/2012 Sb., chraně vzduší a jeh prváděcí předpisy změní praxi v chraně vzduší. Základní pvinnsti a shrnutí: Úrveň znečišťvání zjišťuje prvzvatel ( 6, dst. 1): u znečišťující látky, pr kteru má stanven specifický emisní limit neb emisní strp, pkud je tak výslvně stanven v prváděcím právním předpisu (u znečišťující látky, pr niž má stanvenu puze technicku pdmínku prvzu), pkud je tak výslvně stanven v pvlení prvzu (u znečišťující látky, pr niž má stanvenu puze technicku pdmínku prvzu), u stacinárníh zdrje a znečišťujících látek uvedených v přílze č. 4 k tmut záknu. Prvzvatel stacinárníh zdrje zjišťuje úrveň znečišťvání měřením ( 6, dst. 2) V případě, kdy nelze, s hledem na dstupné technické prstředky, měřením zjistit skutečnu úrveň znečišťvání, neb v případě vybraných stacinárních zdrjů vnášejících d vzduší těkavé rganické látky uvedených v prváděcím právním předpisu, rzhdne krajský úřad na žádst prvzvatele, že pr zjištění úrvně znečišťvání se namíst měření pužije výpčet. Výpčet namíst měření se pužije také v případě zálžních zdrjů energie (pd 300 hdin prvzu). Výpčet - v případě stacinárních zdrjů, u kterých tak s hledem na jejich vliv na úrveň znečištění a na mžnst vlivnění výsledných emisí stanví prváděcí právní předpis. Další ustanvení: Měření se prvádí v místě, za kterým již nedchází ke změnám ve slžení dpadních plynů vnášených d vzduší, neb v jiném místě, které je přesně definván bsahem referenčníh kyslíku. Dchází-li u stacinárníh zdrje ke znečišťvání prstřednictvím více kmínů neb výduchů, zjišťuje se úrveň znečišťvání na každém z nich, pkud není v pvlení prvzu stanven jinak. Úrveň znečišťvání se zjišťuje jednrázvým měřením emisí v intervalech stanvených prváděcím právním předpisem neb kntinuálním měřením emisí. Kntinuálním měřením emisí se zjišťují emise znečišťujících látek a prvzní parametry uvedené v přílze č. 4 k tmut záknu. Ověření správnsti výsledků kntinuálníh měření zajistí prvzvatel jednrázvým měřením emisí prvedeným autrizvanu sbu pdle 32 dst. 1 písm. a) jednu za kalendářní rk. Každé 3 kalendářní rky prvzvatel zajistí kalibraci kntinuálníh měření emisí. Prvzvatel musí měření emisí známit inspekci nejméně 5 pracvních dní před prvedením tht měření (Autrizvaná sba by neměla prvést autrizvané měření (ani vystavit prtkl), pkud nebyl měření 5 pracvních dní předem hlášen ČIŽP). 80

81 Kntinuální měření i pr jedntlivé ktle jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším (i když celkvý příkn nepřekrčí 100 MW) viz část B přílhy č. 4 zákna Ruší se peridické jednrázvé měření emisí znečišťujících látek uvedených v části A přílhy č. 4 zákna (těžké kvy a dixiny). Zrušením některých emisních limitů dpadne pvinnst prvádět měření emisí daných znečišťujících látek tam, kde t není pdstatné neb je regulván jinak. U spalvacích zdrjů na pevná paliva 1-5 MW se četnst jednrázvéh měření emisí zvyšuje na 1x za rk. U spalvacích zdrjů na plynná a kapalná paliva d 5 MW bude četnst jednrázvéh měření emisí 1x za 3 rky, také v případě pevných paliv 0,3-1 MW. Pkud stanví KÚ specifický emisní limit nad rámec právních předpisů, stanví v pvlení rvněž pžadavky na zjišťvání emisí. U spalvacíh stacinárníh zdrje, u něhž nelze z důvdů uvedených v 3 dst. 7 emisní vyhlášky splnit v intervalu stanvené četnsti měření emisí hlašvací lhůtu 5 pracvních dní před autrizvaným měřením, se měření prvede vždy při první příležitsti, kdy bude mžné tut pdmínku splnit (aby se zálžní zdrje nenajížděly jen kvůli měření) Obdbně jak je tmu dpsud v ČR u spalven dpadů, zavádí se d validace naměřených hdnt u kntinuálníh měření emisí u všech stacinárních zdrjů (důvdem je výrazné zpřísnění emisních limitů d rku 2016; u spalvacích zdrjů využívajících přechdné režimy pdle zákna se validace uplatní až p jejich sknčení) VYHLÁŠKA č. 415/2012 Sb. Intervaly jednrázvéh měření ( 3, dst. 1 vyhlášky, k 6 dst. 9 zákna) Jednrázvé měření emisí se prvádí p prvním uvedení stacinárníh zdrje d prvzu, každé změně paliva, surviny neb tepelně zpracvávanéh dpadu v pvlení prvzu, neb každém zásahu d knstrukce neb vybavení stacinárníh zdrje, který by mhl vést ke změně emisí, a t nejpzději d 3 měsíců d vzniku některé z těcht skutečnstí neb ve lhůtě stanvené v pvlení prvzu. Krmě výše uvedených měření se dále prvádí jednrázvé měření emisí v následujících intervalech ( 3, dst. 2): Jedenkrát za kalendářní rk u stacinárních zdrjů neuvedených dále, Jedenkrát za 3 kalendářní rky, Dvakrát za kalendářní rk, neb se Namíst měření emisí znečišťujících látek se pr zjištění úrvně znečišťvání pužije výpčet. Knkrétní četnst je nutn zjistit přím ve vyhlášce pr knkrétní zdrj (dle příslušnéh kódu). Opakvaná měření se neprvádí u stacinárních zdrjů vyjmenvaných v části A přílhy č. 4 zákna pr znečišťující látky tam uvedené (s výjimku Hg a sl. Hg u spalvacích stacinárních zdrjů spalujících uhlí ( 3, dst. 6). 81

82 Pkud nemá stacinární zdrj pr určitu znečišťující látku stanven specifický emisní limit v tét vyhlášce, ale puze v pvlení prvzu, stanví krajský úřad pdle 12 dst. 4 zákna v pvlení prvzu rvněž způsb, pdmínky a intervaly jednrázvéh měření emisí tét znečišťující látky. Při stanvení četnsti měření se přihlédne k dbě a způsbu prvzvání stacinárníh zdrje a jeh vlivu na kvalitu vzduší ( 3, dst. 6). Od měření emisí těkavých rganických látek lze upustit a emise zjišťvat výpčtem u stacinárních zdrjů uvedených v části II přílhy č. 5, pkud nepužívají technlgii ke snižvání emisí těcht látek ( 3, dst. 8). Způsb zjišťvání úrvně znečišťvání výpčtem ( 12 vyhlášky, k 6 dst. 9 zákna) Výpčet za účelem zjištění emisí se prvádí jednu za kalendářní rk jedním z těcht způsbů: Bilancí technlgickéh prcesu (rzdíl mezi hmtnstí znečišťující látky d prcesu vstupující a hmtnstí znečišťující látky z prcesu vystupující jinými cestami než emisí d vnějšíh vzduší) jak sučin emisníh faktru a pčtu jedntek příslušné vztažné veličiny na stacinárním zdrji v pžadvaném časvém úseku (faktry dle Věstníku Ministerstva živtníh prstředí), neb jak sučin měrné výrbní emise a příslušné vztažné veličiny (pkud nelze pužít výše uvedené způsby a je tak stanven v pvlení prvzu. U stacinárních zdrjů uvedených v části II přílhy č. 5 se hmtnstní bilance pr těkavé rganické látky prvádí pdle části IV přílhy č. 5. Přechdná ustanvení ( 28 vyhlášky) U stacinárních zdrjů, u nichž na základě 3 nvě vzniká neb se zvyšuje četnst jednrázvéh měření emisí na měření jedenkrát rčně, se první měření prvede nejpzději d 31. prsince U stacinárních zdrjů, u nichž byl v rce 2012 prveden jednrázvé měření emisí pdle dsavadní právní úpravy, se tt měření zapčítává d četnsti měření pdle pžadavků stanvených v tét vyhlášce. Paragrafvé znění a detaily pvinnstí: 6 Zjišťvání a vyhdncení úrvně znečišťvání Odst. 1) Úrveň znečišťvání zjišťuje prvzvatel a) u znečišťující látky, pr kteru má stanven specifický emisní limit neb emisní strp, aneb, pkud je tak výslvně stanven v prváděcím právním předpisu neb v pvlení prvzu, u znečišťující látky, pr niž má stanvenu puze technicku pdmínku prvzu, a b) u stacinárníh zdrje a znečišťujících látek uvedených v přílze č. 4 k tmut záknu. 82

83 Zjišťvání a vyhdncvání úrvně znečišťvání vzduší (pdle 6) Zjišťvání a vyhdncvání úrvně znečišťvání vzduší (dle 6) Jedná se zdrj uvedený v přílze č. 4 zákna? Ne An Má zdrj ulženu alespň jednu pdmínku prvzu? Ne An An Je tut pdmínku emisní limit neb emisní strp? Ne Prvzvatel ZJIŠŤUJE emise měřením neb výpčtem. An Ukládá zjišťvání emisí vyhláška neb pvlení prvzu? Ne Prvzvatel NEMÁ pvinnst zjišťvat emise. Emise se hlašují v SPE. Emise (jedná-li se TZL, SO 2, NOx a/neb VOC) jsu předmětem pplatku dle 15 zákna. 83

84 (2) Prvzvatel stacinárníh zdrje zjišťuje úrveň znečišťvání měřením. V případě, kdy nelze, s hledem na dstupné technické prstředky, měřením zjistit skutečnu úrveň znečišťvání, neb v případě vybraných stacinárních zdrjů vnášejících d vzduší těkavé rganické látky uvedených v prváděcím právním předpisu, rzhdne krajský úřad na žádst prvzvatele, že pr zjištění úrvně znečišťvání se namíst měření pužije výpčet. Výpčet namíst měření se pužije také v případě zálžních zdrjů energie pdle dstavce 8 a v případě stacinárních zdrjů, u kterých tak s hledem na jejich vliv na úrveň znečištění a na mžnst vlivnění výsledných emisí stanví prváděcí právní předpis. (3) Měření se prvádí v místě, za kterým již nedchází ke změnám ve slžení dpadních plynů vnášených d vzduší, neb v jiném místě, které je přesně definván bsahem referenčníh kyslíku. Dchází-li u stacinárníh zdrje ke znečišťvání prstřednictvím více kmínů neb výduchů, zjišťuje se úrveň znečišťvání na každém z nich, pkud není v pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) stanven jinak. (4) Úrveň znečišťvání se zjišťuje jednrázvým měřením emisí v intervalech stanvených prváděcím právním předpisem neb kntinuálním měřením emisí. Jednrázvé měření emisí zajišťuje prvzvatel prstřednictvím autrizvané sby pdle 32 dst. 1 písm. a). Kntinuální měření emisí prvádí prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 4 k tmut záknu. (5) Kntinuálním měřením emisí se zjišťují emise znečišťujících látek a prvzní parametry uvedené v přílze č. 4 k tmut záknu. Ověření správnsti výsledků kntinuálníh měření zajistí prvzvatel jednrázvým měřením emisí prvedeným autrizvanu sbu pdle 32 dst. 1 písm. a) jednu za kalendářní rk. Každé 3 kalendářní rky prvzvatel zajistí kalibraci kntinuálníh měření emisí. (6) Česká inspekce živtníh prstředí (dále jen "inspekce") při výknu kntrly prvádí měření emisí za účelem věření plnění emisních limitů a zjištění úrvně znečišťvání. Prtkl tmt měření zasílá inspekce bez zbytečnéh dkladu na vědmí příslušnému krajskému úřadu. Tímt měřením emisí prváděným inspekcí není dtčena pvinnst prvzvatele zjišťvat úrveň znečišťvání pdle dstavce 1 a věřvat správnst výsledků pdle dstavce 5. (7) Za jednrázvé měření emisí pdle dstavců 4 a 5 se pvažuje puze takvé měření, kterému předchází známení inspekci učiněné prvzvatelem nejméně 5 pracvních dní před prvedením tht měření. Pkud djde ke změně neb zrušení termínu plánvanéh měření z předem předvídatelných důvdů, musí tut skutečnst prvzvatel inspekci známit nejméně 1 pracvní den před půvdně plánvaným termínem. (8) Prvzvatel stacinárníh zdrje značenéh kódem 1.1., 1.2. neb 1.3. v přílze č. 2 k tmut záknu nezjišťuje úrveň znečišťvání u tht zdrje měřením, služí-li tent zdrj jak zálžní zdrj energie, a jeh prvzní hdiny, stanvené způsbem pdle prváděcíh právníh předpisu, v daném kalendářním rce nepřekrčí 300 hdin. T neplatí v případě, kdy uplatněním pstupu pdle 4 dst. 7 neb 8 vzniká celkvý jmenvitý tepelný příkn 50 MW a vyšší. (9) Ministerstv vyhlášku stanví stacinární zdrje, u kterých se s hledem na jejich vliv na úrveň znečištění a mžnst vlivnění výsledných emisí pužije výpčet namíst měření, způsb, pdmínky a intervaly zjišťvání úrvně znečišťvání, rzsah, způsb a pdmínky zaznamenávání, věřvání, vyhdncení a uchvávání výsledků zjišťvání úrvně znečišťvání a způsb stanvení pčtu prvzních hdin. VYHLÁŠKA č. 415/2012 Sb., ze dne 21. listpadu 2012, přípustné úrvni znečišťvání a jejím zjišťvání a prvedení některých dalších ustanvení zákna chraně vzduší 1 Předmět úpravy Tat vyhláška zapracvává příslušné předpisy Evrpské unie1) a stanvuje 84

85 a) intervaly, způsb a pdmínky zjišťvání úrvně znečišťvání měřením a výpčtem, způsb vyhdncení výsledků zjišťvání úrvně znečišťvání a způsb zjišťvání a vyhdncení plnění tmavsti kuře, 3 Intervaly jednrázvéh měření (K 6 dst. 9 zákna) (1) Jednrázvé měření emisí se prvádí p a) prvním uvedení stacinárníh zdrje d prvzu, b) každé změně paliva, surviny neb tepelně zpracvávanéh dpadu v pvlení prvzu, neb c) každém zásahu d knstrukce neb vybavení stacinárníh zdrje, který by mhl vést ke změně emisí, a t nejpzději d 3 měsíců d vzniku některé z těcht skutečnstí neb ve lhůtě stanvené v pvlení prvzu. (2) Krmě měření pdle dstavce 1 se dále prvádí jednrázvé měření emisí v následujících intervalech: a) jedenkrát za kalendářní rk u stacinárních zdrjů neuvedených v písmenech b) a c), b) jedenkrát za 3 kalendářní rky 1. u spalvacích stacinárních zdrjů celkvém jmenvitém tepelném příknu d 1 MW d 5 MW spalujících plynná neb kapalná paliva a u spalvacích stacinárních zdrjů celkvém jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW d 1 MW spalujících pevná paliva, 2. u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 5 v části II bdech 1.1., 1.2., 1.3. a 1.4. s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel v rzmezí 0,6 15 t/rk, (POZN. KZ plygrafické zdrje uvedenéh rzmezí) 3. u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 5 v části II bdech 4.1., 4.2. a 7. S prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel v rzmezí 0,6 5 t/rk, (POZN. KZ aplikace nátěrvých hmt, nátěry dřevěných pvrchů a impregnace dřeva - uvedenéh rzmezí) 4. u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 5 v části II bdu 4.3. s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel v rzmezí 0,5 2 t/rk, bdu 9. s prjektvanu sptřebu rganických rzpuštědel v rzmezí 0,6 20 t/rk a bdu 4.4., (POZN. KZ 4.3. přestříkávání vzidel v rzmezí 0,5 2 t/rk, 4.4. nanášení práškvých NH a 9. Výrba kmpzitů za pužití kapalných nenasycených plyestervých pryskyřic 0,6-20 t) 5. u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 8 v části II bdech , , , 6.6. a 6.13., POZN. KZ: Třídění a jiná studená úprava uhlí, 85

86 Pvrchvá úpravu kvů a plastů a jiných nekvvých předmětů a jejich zpracvání s prjektvaným bjemem lázně d 30 m3 včetně (vyjma plachu), prcesy bez pužití lázní, - kapitla Manipulace se survinu a výrbkem, včetně skladvání a expedice (z části Výrba cementářskéh slínku, vápna, úprava žárvzdrných jílvců a zpracvání prduktů dsíření), Průmyslvé zpracvání dřeva prjektvané rční sptřebě materiálu větší než 150 m 3 včetně Krematria 6. u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 8 v části II bdech , a , pkud je zdrj vybaven zařízením ke snižvání emisí, POZN. KZ: Slévárny železných kvů (slitin železa) kap Dprava a manipulace se vsázku neb prduktem (kód přílhy č. 2 k záknu). Včetně statních technlgických uzlů, jak jsu úpravárenská zařízení, výrby frem a jader, dlévání, čištění dlitků, dknčvací perace. Výrba neb tavení neželezných kvů kap Dprava a manipulace se vsázku neb prduktem (kód dle přílhy č. 2 zákna). Včetně statních technlgických uzlů, jak úpravárenských zařízení, výrby frem a jader, dlévání, čištění dlitků, dknčvacích perací apd Výrba chlru 7. u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 8 v části II bdu s prjektvaným tepelným výknem d 1 MW d 5 MW včetně a bdu s prjektvaným tepelným výknem d 0,3 MW d 5 MW včetně, POZN. KZ: Kvárny - hřívací pece a pece na tepelné zpracvání s prjektvaným tepelným výknem d 1 MW včetně (kód 4.5. přílhy č. 2 k záknu) Žíhací a sušící pece (kód přílhy č. 2 k záknu) 8. u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 8 v části II bdu , POZN. KZ: Výrby skla, vláken, sklářských výrbků, smaltvacích a glazurvacích frit a skla pr bižuterní zpracvání prjektvané kapacitě tavení nižší než 150 t/rk včetně (kód 5.3. dle přílhy č. 2 zákna) 9. u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 8 v části II bdu , POZN. KZ: Zpracvání a zušlechťvání skla (tavení z pltvarů neb střepů, výrba bižuterie, aj.) (kód 5.5. dle přílhy č. 2 zákna) 10. u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 8 v části II bdu s rční prjektvanu kapacitu vyšší než 50 tun htvých výrbků, POZN. KZ: Chemické leštění skla (kód 5.6. dle přílhy č. 2 zákna) Neb 86

87 11. u stacinárních zdrjů, u nichž je stanvená úrveň znečišťvání dsahvána úpravu technlgickéh řízení výrbníh prcesu neb pužitím technlgie ke snižvání emisí, pkud je sučasně v pvlení prvzu stanvena pvinnst kntinuálníh měření a zaznamenávání jednh neb více prvzních parametrů určujících úrveň znečišťvání; tat četnst měření se nevztahuje na spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu 50 MW a vyšším a na stacinární zdrje tepelně zpracvávající dpad, c) dvakrát za kalendářní rk 1. u stacinárních zdrjů tepelně zpracvávajících dpad v případě těžkých kvů, plychlrvaných dibenzdixinů (dále jen PCDD ) a plychlrvaných dibenzfuranů (dále jen PCDF ); během prvních 12 měsíců prvzu se prvedu 4 měření p každých 3 měsících prvzu stacinárníh zdrje, 2. u spalvacích stacinárních zdrjů celkvém jmenvitém tepleném příknu 50 MW a vyšším. (3) Jednrázvé měření emisí pdle dstavce 2 se prvádí v případech uvedených a) v písmenu a) nejdříve p uplynutí 6 měsíců d data předchzíh jednrázvéh měření, b) v písmenu b) nejdříve p uplynutí 18 měsíců d data předchzíh jednrázvéh měření, c) v písmenu c) nejdříve p uplynutí 3 měsíců d data předchzíh jednrázvéh měření. (4) Jednrázvé měření pdle dstavce 2 se neprvádí u stacinárních zdrjů vyjmenvaných v části A přílhy č. 4 zákna pr znečišťující látky tam uvedené; t neplatí v případě měření emisí rtuti a jejích slučenin u spalvacích stacinárních zdrjů spalujících uhlí, které se prvádí jedenkrát za kalendářní rk. (5) Namíst měření emisí znečišťujících látek pdle dstavce 2 se pr zjištění úrvně znečišťvání pužije výpčet a) u spalvacích stacinárních zdrjů spalujících plynná a/neb kapalná paliva d celkvéh jmenvitéh tepelnéh příknu 1 MW, b) u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 5 v části II bdu 3., POZN. KZ: 3. Chemické čištění (kód 9.7. přílhy č. 2 k záknu) c) u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 8 v části II bdech 1.3., 2.1., , a 6.15., POZN. KZ: 1.3. Sanační zařízení (dstraňvání rpných a chlrvaných uhlvdíků z kntaminvaných zemin) s prjektvaným rčním výknem vyšším než 1 t VOC včetně(kód 2.5. přílhy č. 2 k záknu) 2.1. Rzmrazvny s přímým prcesním hřevem (kód 3.2. přílhy č. 2 k záknu) Obrábění kvů (brusírny a brbny) a plastů, jejichž celkvý prjektvaný elektrický příkn je vyšší než 100 kw (kód dle přílhy č. 2 zákna) Svařvání kvvých materiálů, jejichž celkvý prjektvaný elektrický příkn je rven neb vyšší 1000 kva (kód dle přílhy č. 2 zákna) Regenerace a aktivace katalyzátrů pr katalytické štěpení ve fluidní vrstvě (kód dle přílhy č. 2 zákna) 87

88 d) u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 8 v části II bdech , , , pkud tyt zdrje nejsu vybaveny zařízením ke snižvání emisí, u stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 8 v části II bdu s rční prjektvanu kapacitu d 50 tun htvých výrbků včetně. POZN. KZ: Slévárny železných kvů (slitin železa) kap Dprava a manipulace se vsázku neb prduktem (kód přílhy č. 2 k záknu). Včetně statních technlgických uzlů, jak jsu úpravárenská zařízení, výrby frem a jader, dlévání, čištění dlitků, dknčvací perace. Výrba neb tavení neželezných kvů kap Dprava a manipulace se vsázku neb prduktem (kód dle přílhy č. 2 zákna). Včetně statních technlgických uzlů, jak úpravárenských zařízení, výrby frem a jader, dlévání, čištění dlitků, dknčvacích perací apd Výrba chlru Chemické leštění skla (kód 5.6. dle přílhy č. 2 zákna) (6) Pkud nemá stanví krajský úřad pdle 12 dst. 4 zákna v pvlení prvzu rvněž stacinární zdrj pr určitu znečišťující látku stanven specifický emisní limit v tét vyhlášce, ale puze v pvlení prvzu, způsb, pdmínky a intervaly jednrázvéh měření emisí tét znečišťující látky. Při stanvení četnsti měření se přihlédne k dbě a způsbu prvzvání stacinárníh zdrje a jeh vlivu na kvalitu vzduší. (7) U spalvacíh stacinárníh zdrje, u něhž nelze s hledem na jeh funkci v přensvé sustavě neb sustavě zásbvání tepelnu energií a s hledem na způsb jeh prvzvání ddržet pdmínky pr prvedení jednrázvéh měření emisí stanvené v 6 dst. 7 zákna v intervalu stanveném v dstavci 2, se jednrázvé měření emisí prvede vždy při první příležitsti, kdy bude mžné tyt pdmínky splnit. (8) Od měření emisí těkavých rganických látek pdle dstavce 2 lze na základě rzhdnutí krajskéh úřadu pdle 6 dst. 2 zákna upustit a emise zjišťvat výpčtem u stacinárních zdrjů uvedených v části II přílhy č. 5, pkud nepužívají technlgii ke snižvání emisí těcht látek. 12 Způsb zjišťvání úrvně znečišťvání výpčtem (K 6 dst. 9 zákna) (1) Výpčet za účelem zjištění emisí se prvádí jednu za kalendářní rk jedním z těcht způsbů a) bilancí technlgickéh prcesu jak rzdíl mezi hmtnstí znečišťující látky d prcesu vstupující a hmtnstí znečišťující látky z prcesu vystupující jinými cestami než emisí d vnějšíh vzduší (dále jen hmtnstní bilance ), b) jak sučin emisníh faktru uvedenéh pr dpvídající skupinu stacinárních zdrjů ve Věstníku Ministerstva živtníh prstředí a pčtu jedntek příslušné vztažné veličiny na stacinárním zdrji v pžadvaném časvém úseku, neb c) jak sučin měrné výrbní emise a příslušné vztažné veličiny, pkud nelze pužít způsb pdle písmene a) neb b) a je tak stanven v pvlení prvzu. (2) U stacinárních zdrjů uvedených v části II přílhy č. 5 se hmtnstní bilance pr těkavé rganické látky prvádí pdle části IV přílhy č

89 Přechdná ustanvení 28 (1) U stacinárních zdrjů, u nichž na základě 3 nvě vzniká neb se zvyšuje četnst jednrázvéh měření emisí na měření jedenkrát rčně, se první měření prvede nejpzději d 31. prsince (2) U stacinárních zdrjů, u nichž byl v rce 2012 prveden jednrázvé měření emisí pdle dsavadní právní úpravy, se tt měření zapčítává d četnsti měření pdle pžadavků stanvených v tét vyhlášce. (3) U metd a pstupů pr měření emisí uvedených pd bdy 11. a 12. v části II přílhy č. 1 je akreditace vyžadvána d 1. září Praktické zkušensti Je důležité rzlišit pjmy měření emisí a zjišťvání emisí. Pjem měření emisí je definván. Zjišťvání emisí je mžné pmcí kmbinace bilance a měření. Je ttiž nutné rzdílem všech vstupů a výstupů výduchy stanvit fugitivní emisi a zjistit další údaje, nutné pr stanvení celkvé emise. Při stanvvání rzsahu měření je nutné nejprve velmi pečlivě stanvit všechny výstupy d vzduší z jedntlivých zdrjů. P pdrbné bhlídce je vhdné vytvřit náčrtek areálu s vyznačením veškerých výstupů d vzduší. Výstupy tvří výduchy, kmíny, ventilátry a jejich vyústění, někdy jen kna a dveře. Kravíny Kmbinace lkálníh dsávání a přirzenéh větrání měření znesnadňuje. Měření zemědělských zdrjů se ale již neprvádí. Lakvny (práškvá lakvna) Velmi čast nemají výduchy a emise jde přes pracvní prstředí splu s jinými zdrji. Obtížně definvatelné měření. Lkální dtahy x VZT pracvníh prstředí Krmě lkálních dtahů je třeba pčítat s tím, že emise unikají i dtahy pracvníh prstředí. Jde ale řízení výduchy s pvinnstí emise měřit. Prblém nastává v případě, kdy je v jedné hale více zdrjů. Je něklik důvdů, prč ptřebujeme stanvit emise, hlavními jsu: - schpnst zdrje splnit platné emisní limity a pdmínky prvzu, stanvit, zda prvzvatel nepřekračuje dané parametry, případně klik a stanvit cestu k nápravě, - je-li t mžné, využít výsledky ke stanvení celkvých emisí a tím i výše pplatku za znečišťvání vzduší, - stanvení mnžství a kncentrace škdliviny v čase jak pdklad pr návrh patření, - kalibrace měřicích aparatur, věřvání jejich funkce, - speciální aplikace. A je rvněž něklik mžnstí, jak se těcht údajů dbrat (měření, bilance, faktry). Přesné a splehlivé měření autrizvanu skupinu. Přes určitá praktická mezení je základním způsbem stanvení druhu a mnžství emitvaných škdlivin. Odbrně zadané, pečlivě a přesně prvedené a bez chyb vyhdncené měření na 89

90 ktelně či technlgii, jejichž chd je přesně znám a zaznamenán je bezpchyby nejsplehlivější metdu, jak stanvit emise jak kvalitativně tak i kvantitativně. Tyt zdánlivě jednduché pdmínky však skrývají mnh úskalí a v praxi mnha skupin je tt utpií - velmi čast je nejméně jedna pdmínka nesplněna. A důsledné splnění těcht pžadavků by mhl znamenat nesmyslně vyské náklady či nesmyslně zdluhavé měření. A nyní již k jedntlivých etapám: a) Zadání a příprava měření. Je nutné si uvědmit, že v tét fázi se čast rzhduje relativně velké částce a tedy je nutn věnvat přípravě dpvídající pzrnst. V prvé řadě vědět, c vlastně d měření čekáváme, stanvit rzsah měření, pčet měřených výstupů, měřené škdliviny, dbu měření a zda jde rientační měření pr interní ptřebu, neb zda chceme měření pdrbné na veškerých výstupech d vzduší. Velmi důležité je stanvení správné metdiky dběru vzrku a měření. V tét fázi je nutné splupracvat s rgánem, který pak bude měření kntrlvat a vyhdncvat, ve většině případů t bude ČIŽP OOO a rgány Krajských úřadů. Pkud je měření včas prjednán, snižuje se mžnst neuznání prtklu. Inspektři Vás upzrní na t, c Vám nemusí být jasné (klik škdlivin měřit, zda přesné kvantitativní i kvalitativní rzbry látkvéh mnžství apd.). K dispzici je velké mnžství prtklů a na základě zkušenstí inspekce se můžete vyvarvat chyb, prvedených jinde. Vždy je nutné knzultvat atypicku technlgii či případnu nemžnst měřit pdle nrem či vyhlášek. Stanvit, klik výduchů se bude měřit (nyní všechny), prvzvatelé čast uvažují jen hlavní výduch a zapmínají na drbná dsávání či pracvní prstředí. Pkud pužíváte nějaký přípravek, je vhdné znát jeh slžení a dhadnut tak dpředu škdliviny i kncentrace, znalst slžení je mžné využít i pr bilanci. Zvláštní pzrnst je nutné věnvat stavu technlgie (seřízení chdu, regulace spalvání, dírám v ptrubí, úklidu apd.), dále kapacitě zařízení a výknu, při jakém měřit. Jinak se chvá ktel při 100% výknu, 50% či prvzu v teplé reservě. Je znám případ, kdy kuplvá pec sice emisní limity splnila, ale nevyrbila ani 10 % své plánvané kapacity. Tiskárny zase tisknu jakby náhdu ptiskem 5-10 % plchy s takřka nulvu sptřebu barvy či jak náhdu nepužívají alkhlvé vlhčení neb lakvání pvrchu syntetickým lakem. V udírně se udí jeden výrbek jen jemně na vůni a nikliv ten, u kteréh je uzení d hlubky. O lakvané plše, intenzitě práce v lakvně či "náhdných" svačinách lakýrníků by každý z nás mhl vyprávět velmi dluh. Zde vidím i nedstatek ze strany kntrlních rgánů, vlivem pracvníh zatížení nemhu při nejlepší vůli být u všech měření a tedy důkladně sledvat chd technlgie, "hlídat" prvzvatele a ddržvání pdmínek měření. Dpručuji rvněž tt prknzultvat s kmpetentním rgánem, aby jste nebyli překvapeni neuznáním prtklu. Vždy stanvit přesný výkn aparátu při měření. Věnvat velku pzrnst výběru měřicí skupiny. Některá skupina nemusí vždy stačit na nárčnu technlgii, neb nemusí vlastnit dpvídající přístrj. Rzsah měření je dán v autrizaci k měření a nelze jej prušvat. Skupiny jsu pvinny Vám na pžádání ukázat příručku jaksti, kde se většinu ptřebných infrmací dčtete. Skupina, prvádějící dběr uhlvdíků puze na trubičky nemůže pstihnut např. kamžitý průběh emisí při extrakci surviny, jenže právě kamžitá kncentrace byla pžadvána pr stanvení přesných minutvých emisí a mžnsti seřízení technlgie. Z 30-ti minut unikaly emise puze asi v průběhu 7-mi minut a p tmt zjištění byl mžn technlgii seřídit a vést ji se sníženu emisí. Pkud je měření prváděn jak pdklad pr návrh technickéh řešení snížení emisí, je nutn knzultvat s ddavatelem buducí technlgie, c je nutné věřit měřením jak pdklady. I zde např. trubičkami či vaky nepstihnutelná krátkdbá vyská kncentrace může způsbit prblémy s účinnstí zařízení (místní přehřátí u katalytickéh spalvání, dsažení mezí výbušnsti, trávení náplně bifiltru apd.). Zdánlivě nepdstatnu maličkstí je dstatečné mnžství výrby (cca na 6 a více hdin). Je nutn pčítat s délku měření a zajistit výrbu tak, aby byl měřen a vyráběn sučasně. Zástupci měřicích skupin se velmi čast setkávají s tím, že p příjezdu na míst, neb hůře v průběhu měření je knstatván, že "není c dělat". Velmi pmíjenu pvinnstí je rzsah měření peridických, šaržvitých či přerušvaných technlgií. 90

91 Zde bych rád zdůraznil nejčastější chyby tét etapy: - Skupina nepskytne (a prvzvatel ji nevyžaduje) příručku jaksti. - Prvzvatel si nevěří právnění skupiny. Pršlé právnění či právnění na něc jinéh. - Vybavení skupiny nedpvídá příručce jaksti a zdrji. - Prvzvatel si bjedná levnu skupinu, která má všem jen elektrchemický převdník a měří se technlgie, na které se tyt tzv. kufry pužívat nesmějí (tavicí agregáty, kalicí pece apd.). - Termín a rzsah měření prvzvatel nenahlásí nejpzději 5 pracvních dnů předem na ČIŽP. Měření pak nebude uznán. b) Průběh měření. Obecně za něj dpvídá měřicí skupina a prvzvatel nemá mžnst je vlivnit. Zde je tedy zdpvědnst skupiny v tm, že musí dvést práci přesně pdle záknů, předpisů, příručky jaksti a smluvy. Skupina by měla být dbře seznámena s technlgií a s cílem měření. Prvzvatel by měl být seznámen s metdiku měření, ale při vlastním měření je jeh přítmnst u měřicí aparatury nevhdná. Zdpvědnst za výsledky nese měřicí skupina a prvzvatel bdrží prtkl p vyhdncení a výpčtech. Znalst průběžných hdnt někdy způsbuje emce a stal se, že vedení pdniku na základě průběhu první půlhdiny "upravil" výrbu (snížením teplty a zatížení strje) tak, aby byl limit splněn a první interval značil za chybu skupiny. Tt je naprst nepřípustné. Jiné je t přirzeně, pkud je měření prváděn pr interní ptřebu prvzvatele. Měřicí skupina musí znát a sledvat technlgii a její prvz tak, aby znala veškeré infrmace chdu strje v dbě měření. Prvzvatel by rvněž měl zajistit t, aby např. Ferda Vnásek nenatíral zárubně u dveří a ken tiskárny acetnvu barvu přesně v dbě měření neb dknce, že vzduchtechnika na prvze byla v dbě měření nejprve myta benzínem a pté natírána barvu (reálné situace z mé praxe). Převržený sud s barvu rvněž způsbil překrčení rzsahu přístrje. Rvněž dpručuji vedení, aby si "hlídal" bsluhu, prtže příplatky za prstředí vedu velmi čast k situaci, kdy při měření (většinu pracvníh prstředí, při měření na výduchu pracvníh prstředí, ale běžně u jakéhkliv měření) bsluha vylije nádbu s barvu či ředidlem, zvedne tepltu neb míst eklgickéh čističe pužije těkavé rzpuštědl či prvede ckliv, čem si myslí, že jim zachvá příplatky (mnh případů z praxe). Nejčastější prhřešky: - Pršlé kalibrační plyny. - Měření prvedené bez kalibrace na místě. Skupina tvrdí, že ji prvedla rán před djezdem. Nelze uznat. - Neddržení dby měření. - Nedstatek pracvníků na měření, jeden pracvník nemůže zvládnut např. vynesení těžkéh přístrje sám, měření spalvny sám neb stihnut vše za dbu, které je uváděna v cestvním příkaze. - Skupina upzrní prvzvatele, že překračuje limity a měření se buď zruší, neb zatluče neb prhlásí za zkušební. - Aparatura není v přádku (prvzvatel t ale nemůže pznat). Může t ale pznat z kalibrace, při pdezření chtít pakvanu kalibraci. Jde Vaše peníze a Vaše výsledky, dbrá skupina se bránit nebude. - Nefunguje tp dběrvých tras či sndy a t je velmi závažné prušení pravidel. U nejmenvané lakvny se stal, že z hadice tekly rganické látky. c) Vypracvání prtklu a interpretace výsledků. Prtkl vypracvává měřicí skupina a pkud byl měření správně prveden, je výsledkem velké mnžství infrmací. Individuální emisní faktry je mžn stanvit jak emisi na spálené paliv, vlžený vstup, na vyrbenu prdukci či jen prstu emisi za časvu jedntku. K nejcennějším výsledkům patří grafický záznam průběhu emisí v čase. Vše nutn dhdnut předem a t nejlépe ve splupráci s ČIŽP (viz. např. výše uvedená snva zpracvání výsledků měření.). 91

92 Správně vypracvaný prtkl z kvalitně připravenéh a prvedenéh měření pak lze pužít jak základ výpčtu pplatků, dlžení splnění emisních limitů, pdklad pr imisní hdncení, pdklad pr návrh patření a další. Vyhdncvání prtklu dále zahrnuje dbru znalst psuzvanéh zdrje. Vždy dpručuji s prtklem pžadvat i prvzní evidenci, ze které vyplyne, jaké výduchy měřeny byly a jaké ne. Dále pužívané surviny a technlgie. Zde se čast zjistí, že měření psudil jen malu část emisí. Nejčastější prhřešky a nedstatky prtklů: - Nedstatečný technický ppis měřenéh zařízení. Mnhdy není jasné, c se měří a k čemu ta technlgie vlastně je. Označení ktlů, linek či strjů v prtkle v rzpru se skutečnstí a např. Prvzní evidencí (neb jejím suhrnem). - Není uváděn, při jakých pdmínkách byl měření vyknán, jaký byl výkn zařízení, sptřeba survin. Uvede se běžný prvz. Upzrňuji, že schpnst plnění emisních limitů se prkazuje pr maximální prvz či celu výknvu škálu. - Špatné vztažné pdmínky, hlavně u technlgií. - Velmi časté jsu chyby vzniklé kpírváním starších prtklů či prtklů jiných zdrjů. - Chyby v řádech či záměna m 3 za m 2 apd. - Uvádění výsledků na 4 desetinná místa, i když je chyba měření řádvě v %. - Nepřehledné prtkly sice neprušují zákn, ale c si myslet úrvni skupiny, která má grafické zpracvání na velmi nízké úrvni. Když dflákli prtkl, prč by měli dbře pracvat při měření. - Nula u kncentrace je sice v eklgii velmi cenným výsledkem, ale u ktelen se CO vždy vyskytuje, jen h třeba mál citlivý přístrj nezachytí. Některé pznámky k situaci: Za mnhé emise je zdpvědná nezkušená či nezdpvědná bsluha. Velmi častu příčinu překrčení emisních limitů je neseřízená technlgie. Některé bsluhy při autrizvaném měření nesmyslně šturmují a t až neuvěřitelně. Setkal jsem se dknce se situací, kdy si prvzvatel z pbčnéh závdu půjčil druhéh lakýrníka a nanášeli du. Emisní limity samzřejmě překrčeny, prtže ta lakvna byla prjektvána na drbné pravy. Při definvaných pruchách či haváriích mhu p určitu dbu být emisní limity překrčeny. Změří se jen něc, prvzvatel čast zapmene na mnh zdrjů či na mnh výstupů. Prvzvatel nezná emise a neví, že se mu při výrbě uvlňují, myslí si, že když má "eklgický" výrbek, tak tam nic není. Častý myl zejména pr nvé typy dmašťvacích přípravků. I ty ttiž bsahují uhlvdíky, je jich sice méně a nejsu chlrvané, ale i tak může být emise z jednh středníh kmrvéh dmašťvacíh strje až 1 kg/hd. Při 1 směně t bude ale více než 2 t emise VOC/rk. Prvzvatel si nevěří autrizaci skupiny a ta ji nemá d kmpetentníh rgánu. Měření je pak prveden v rzpru s předpisy a většinu nekvalitně a nepřesně. Měřicí skupina má pršlu autrizaci. Prvzvatel měření nehlásí a neprjedná jeh rzsah. Některé skupiny či někteří prvzvatelé rádi uvádějí jen průměrnu hdntu za 6 hdin a zapmínají na půlhdinvé intervaly. Nevýhdy měření jsu znatelné převážně pr prvzy diskntinuální, s parametry prměnnými ve velkém intervalu, s různými prvzními režimy či různými survinami ve vsázce. Zde legislativa předpkládá prdlužení měření. 92

93 Většina prtklů nebsahuje krekce na intenzitu práce. Vrchlem byl, když jsem při kntrle zjistil, že linka stjí, ale na střeše se vesele měřil dále a ještě si pracvníci pchvalvali jak nízké jsu emise. Mnh měření je prváděn při nájezdu na parametry, případně při dstavvání a tyt emise se zapčtu d průměru. Pkud se měří tyt neustálené (přechdvé) stavy, je nutn měření prdlužit a průměrvat ustálený chd. Náběh a dstavení pak vyhdncvat zvlášť. Setkal jsem se i s tím, že jsu určité hdnty vylučeny a nejsu d výpčtu zařazeny. T je sice mžné, ale puze s kmentářem, který sdělí prč se tak děje. Ktelny Byla prměřena ktelna, která nebyla 2 rky seřízená. Emise byly překrčeny, jde jednu z nejčastějších chyb při zadávání měření, prvzvatel zajistí měření, ale technlgii či ktelnu neseřídí a většinu djde k přesahvání hdnt limitů. Byl prveden seřízení technlgie s přístrjem s elektrchemickými senzry. Ty sice najdu jakési minimum, ale měření není nikdy není přesné tak jak s přístrji pužívajícími ptické metdy. Ktelna byla změřena elektrchemickým převdníkem a t 3 x 15 minut. Samzřejmě si pracvník skupiny "vybral" ten interval, kdy byly nízké. Ovšem další měření byl prváděn kvalitním přístrjem na principu ptickéh vyhdncení. A t se prvádí p dbu 6 hdin nepřetržitě. Emise z některých zařízení ttiž scilují (např. u autmatické regulace ) a pak je tázka náhdy, kdy se interval měření převdníkem zahájí. U ktelen se prjevuje i další brvská chyba ve vyhdncení měření. Představme si fiktivní ktel, který pracuje se sptřebu paliva m 3 ZP. Měření prběhl při sptřebě 150 m 3. Výsledek byl uveden: kncentrace CO (mg/m 3 ) hmtnstní tk (g/hd) Prvzvatel pak slepě vynásbil hmtnstní tk prvzními hdinami za rk, tj Výsledkem byla emise kg CO, která byla uznána pr výpčet emisí pr pplatky. Zdánlivě byl vše v přádku a jde bvyklý pstup. Ovšem rční sptřeba paliva u tét ktelny činila m 3, prtže ktel byl vytěžván napln. A pkud z prtklu stanvíme emise na 1 m 3 ZP a vynásbíme ji rční sptřebu zemníh plynu, dstaneme výsledek 0.58 x = 435 kg. Emise tedy byla dvakrát vyšší. A přitm stačil d prtklu jednduše tent faktr uvést. Mnh skupin t ddnes nedělá a zkreslvání výsledků je značné. Opačný efekt je, pkud by skutečná rční sptřeba byla puze m 3 a není t někdy nic nebvykléh. Pak je emise jen 43.5 kg. Emise z ktlů na 1 m 3 ZP nejsu sice plně knstantní pr všechny výkny, ale chyba nemusí být velká. Pužívání emisníh faktru emise v kg/hdinu je u ktelen naprst nevhdné a suhrnné emise za rk se z něj přesně stanvit nedají, čemž jsem Vás snad přesvědčil. A pkud ne, prveďte si tent výpčet u ktle BK 6, který bvykle běží na plný výkn, ale měřen byl na minimu svéh výknu (aby se ušetřil, prtže v dbě měření nebyl dběr) a tedy na cca 1 tunu. Emise, udávané prvzvatelem jsu 6x nižší, než skutečné. Upzrňují Vás, že tent případ není fiktivní. 93

94 Správnější by byl prměřit celu výknvu škálu a stanvit emisní faktr na paliv pr různé výkny. Sestavením závislsti emise na výknu a stanvením průměrnéh rčníh využití výknu ktle (sptřeby paliva) pak dstaneme přesný výsledek. Měření prvede na starém hřáku a za dva týdny jej vymění za nvý. Zde je velmi vhdné s měřením pčkat. Ktelna na ZP, pplatky vyjdu plviční prti faktrům ze zákna, jde častý a lgický jev. Faktr "za celu republiku" nikdy nepstihne správně každu ktelnu. Jsu zde velmi kvalitní hřáky a ktle, jinde však starší aparáty s nekvalitní regulací a ještě hrší bsluhu. Měření tt rzliší. Ktelna na tuhá paliva Ktel byl najet před měřením, v ktli je např. 500 kg uhlí. Za 6 hdin měření byl přilžen dalších 2000 kg. Při uknčení byl v ktli 100 kg (knčil prvz). Většina skupin vztáhne celkvu emisi na 2000 kg, prtže t je hdnta, která byla d ktle přilžena během měření. Ale spálen byl 2400 kg uhlí. A t je chyba 20 %. Prstým chybným přístupem. Technlgie Nvá legislativa upřednstňuje měření emisí. Prtže ale první měření má být prveden při maximálním výknu, nepůjde jednduše stanvit emisi škdlivin za rk. Tt se prjeví právě u zdrjů s prměnnu intenzitu práce, jak tiskárny, lakvny a laminvny. U laminven k tmu navíc přistupuje ta skutečnst, že vstupní VOC plymerují a stanvit účinnst na některých dlučvačích je velmi prblematické. Měření účinnsti dlučvače sice není standardně předepsán, ale je naprst nutné účinnst znát pr bilance. I pr mnhé technlgie je nepřesné vyjadřvat emise emisním faktrem kg/hd. Zde je chyba brvská a t až stvky prcent. Většina technlgií ttiž není v čase prvzvána při knstantním zatížení a tak emise lgicky klísají. Je vždy velmi zajímavé vyhdncvat kntinuální grafický záznam, emise takřka nikdy nejsu knstantní, ale klísají a t spíše nahdile. Lakvny Například v lakvně se při měření nanášely NH na plechy 1x1 m s malým prstřikem. Sptřeba NH byla za jednu hdinu 15 kg, emise cca 7.5 kg rganickéh uhlíku za 1 hd. Druhý den všem byly NH nanášeny jiným pracvníkem (učeň) na menší členité výrbky a sptřeba byla 5 kg NH/hd a emise cca 2.5 kg uhlíku za hd. Pkud by pplatky byly pčítány z hdinvé emise, výsledkem by byl zkreslení a t závažné. Řešením není ani vztáhnut emisi na survinu, prtže v lakvnách se pužívají surviny s bsahem těkavéh pdílu d 0.5 d i 90 %. Na 1 m 2 nanášené plchy lze emise vztahvat, pkud je jednu barvu nanášen ve stejně silné vrstvě. T ale takřka nikdy neplatí. Pdbné chyby se dpustíme i pr emise tuhých látek z lakven, prstřiky se phybují ve velmi širkém rzmezí. Kvalitní filtry v lakvnách prpuští relativně stálu kncentraci při různých vstupech, starší lakvny se záchytem na dřevitu vlnu však nikliv. Obrvské chyby se mim uvedenéh dpuští i ten, kd pr pplatkvu agendu pužije měření FID technlgií, pkud jsu limitvány VOC jak celek. Dejme tmu, že v lakvně jsu pužívány NH s převažujícím bsahem xylenu. Ten bsahuje kg rganickéh uhlíku v 1 kg. Pkud tedy skupina stanví úlet 1 kg rg. uhlíku, ve skutečnsti unikl kg rganické látky. 94

95 Chyba v pplatcích je tedy přes 10 %!!! Ovšem v lakvně jsu pužívány i surviny na bázi acetnu (0.621 kg C/kg acetnu) či ethanlu (0.429 kg C/kg). Pkud je u lihvých barev měřením stanvena emise 1 kg rganickéh C a je pužita pr stanvení pplatků, skutečná emise je kg, t je již chyba brvská. Další chyba je, pkud trvá měření 6 hdin, ale vytěkání a sušení je delší. Skupina všem klidně emisní faktr na barvu či plchu vyjádří puze z emisí p dbu měření a z naměřenéh stavu. T, že emise jsu vyšší pak nikh nezajímá. Chyby pět jdu d desítek %. U jednh prtklu byla uvedena emise 18 g rg. C/ m 2, skutečná 105 g/m 2. Tady se ale již nelze ubránit djmu, že jde úmysl. Další mezující faktry: Je nutné přístrje kalibrvat, cž se ale děje pr jednu látku (metan, prpan, pentan apd.) a tak měření je již metdu zatížen chybu. Nátěrvé hmty jsu směsí mnha kmpnent a dezva měřicích přístrjů je pr každu látku jiná a t až např. jen 5 % skutečnéh bsahu. Praxe ukazuje, že pr měření např. FID metdy "neplatí" zákn zachvání hmty, prtže výsledky jsu nižší, než hmtnst prkazatelně pužité surviny. Měření je navíc závislé d intenzity stříkání, pužitém technickém vybavení, stříkaném výrbku i na tm, jak se lakýrník "vyspí". Většina lakven má více výduchů, čast i d dsávání pracvníh prstředí. Emise jsu při skladvání barev, přípravě barev na pracvní knzistenci a dále při mytí štětců a technlgie, regenerace dpadů je rvněž významným příspěvkem k emisím. Všechny tyt vlivy se sčítají. Prměřit správně lakvnu je velmi btížný úkl. Pr lakvny se měření emisí rganických látek jak metda stanvení pplatků nehdí, jednznačně je správnější bilance. Tent závěr platí i pr tiskárny, dmašťvny a všude tam, kde se pracuje s rganickými látkami bez změny chemicku reakcí. Skupiny uvádějí přesnst výsledků měření v jedntkách prcent, ve skutečnsti jsu ale emise dlišné desítky či stvky %. Ale skupiny na tt v prtklech buď neupzrní, neb t udělají větu "Výsledky dpvídají puze situaci v lakvně při měření". Čast se stane, že emise z měření se liší řádvě d bilance. V tmt případě se bude stav věřvat a závisí případ d případu, jak bude rzhdnut. Lakvna se sptřebu barev 10 t a ředidel 8 t přiznává rční úlet 2 t škdliviny a t na základě měření. P kntrle byl zjištěn, že byl měřen jeden stříkací bx a žádná sušárna, vypalvací bx a výstup z pracvníh prstředí. Štětce byly myty na dvře. Evidentní špatně prvedené či zadané měření. V jiné lakvně se pužívá 42 druhů a typů barev a t d nitr p vdu ředitelné. Měření pr všech 42 druhů při nanášení a sušení by představval nejméně 84 šesti hdinvých měření uhlvdíků, 84 měření tuhých aerslů. Další lakvna sice pužívá jen dva typy barvy, ale prtže jde staru a členitu lakvnu s namáčecí linku, stříkací linku a něklika bxy na drbné díly různých parametrech a velikstech a navíc je členitá i budva, napčítal jsem kl 40-ti různých výduchů. Opět je měření velmi nákladné a je nutné jej dbře připravit. Pkud se prvede měření při chdu strje, ale p práci se strj čistí a t např. benzínem či acetnem, tt by měl být měřením pkryt. Emisní limit platí p celu dbu práce. Emisní limit na 1 m 2 pak musí zahrnut všechny emise, včetně statních perací a manipulací. Při měření lakvny byl na dsávání v prvzu jen jeden strj z smi. Pmcí faktru na kg barvy byl mžn stanvit pplatky, ale emisní limity se musí hdntit pr všechny strje v chdu (při maximálním mžném prvzu). Sučtvá metda čast selhává. Obráceně, pkud je měření 95

96 prveden při chdu všech strjů, nelze výsledky vztahvat na celý rk, prtže nrmálně jde jeden či dva. Stejný případ např. pr dvacet brusek v brusírně, při měření jich šl 12. Měření byl vyhdncen jak emise za hdinu. T je chyba, prtže pčet pužívaných brusek je samzřejmě různý. Obecně je stupeň zatížení či využití strje velkým nedstatkem většiny měření. Před měřením prvzvatel neuklidil např. v tiskárně či lakvně zbytky survin a dpadů a ty svým dparem zvyšují emise. Je až zarážející, jak rychle se z malé, neuzavřené plechvky dpařují ředidla. Vliv průvanu je značný, na některých technlgiích může průvan strhnut i něklik kg hdinvě (reálný stav při měření na jedné výrbní jedntce maltnážní chemie). Odmašťvání Perchlrvý čisticí neb dmašťvací strj, vyskladněn 22 t, výpčet p měření 5 t. Rvněž zde je měření nesprávně prveden neb zadán. V jiné dmašťvně byl měření prveden při práci na nesmírně členitém výrbku s brvsku plchu a vynásbením prvzních hdin dšl k výpčtu emise 20 tun za rk. Ze skladu však byl vydán puze 5 tun. Opět evidentní chyba. Členitý výrbek vynášel dmašťvadl dalek více než např. tyčvý materiál. Častá chyba je u měření lázní, kdy se surviny pužívají při různých tepltách. Skupiny nerespektují vliv teplty a teplty lázní nezaznamenávají. Laminvny U laminven jsu velmi čast pužívány bifiltry či jiné dlučvače. Jejich účinnst je prměnná se zatížením a měřit ji při maximálním výknu je velmi zavádějící. Skupina si neuvědmí, že dchází k chemické reakci a tedy je emise silně závislá na pdmínkách aplikace (teplta, mnžství katalyzátru, pměry reakčních činidel, pměr vytěkací plchy ku bjemu a mnh dalších). Čerpací stanice phnných hmt (už se autrizvaně neměří) U ČSPH byla prměřena emise při výdeji PHM d reálnéh autmbilu. Byl stanven jakýsi emisní faktr úletu. Skupina si neuvědmila, že vlastně neměří tu ČS, jejíž prvzvatel si zaplatil, ale tu, kde tankval řidič před tím. Navíc autmbil stál na slunci a málkd si uvědmí, že v nádrží může být teplta 40 a více O C. Kncentrace a tedy emise je ale závislá na tenzi par a ta na tepltě. Obráceně zase byla při stáčení měřena cisterna, která stála v nci na mraze. Teplta PHM byla kl 4 O C a při stáčení d pdzemních nádrží, kde je cca 16 O C, dšl dknce zpčátku k přisávání vzduchu. U ČSPH byl změřen stáčení PHM i výdej (d kalibrvané a PHM prpláchnuté nádrže). Tyt emise však nejsu jediné, další emise unikají při dýchání nádrží. Je ale velmi btížné je změřit. U ČSPH byl na pjistce knstatván, že emise neunikají. Ovšem p tevření měrné šachty byl knstatván, že chybí krytka na ptrubí. Páry si samzřejmě najdu cestu nejmenšíh dpru. U ČSPH byla změřena emise d pistlí při výdeji 3 l PHM. Skupina si neuvědmila, že funkce zpětnéh dvdu není pr prvních něklik litrů na plných parametrech, prtže dsávání má určité zpždění. Měřit je nutné nejméně 20 l. 96

97 Zemědělství (už se autrizvaně neměří) Vzduchtechnika byla funkční jen částečně, měla by běžet ve smyslu klaudace. Neměly by se vypínat neměřené ventilátry, prtže pak jsu prušeny vzduchtechnické pměry v hale. Rzbitá kna a tevřené dveře zvyšují emise. Prměřen byl jeden výduch ze 60 a tent výsledek se udává pr 10 hal. Emise v létě a v zimě se velmi liší, skupina prvedla měření při tepltě kl 10 O C, v létě je ale teplta dalek vyšší. Vždy je nutný přepčet na zvíře, bez něj nemá měření smysl, ale zvířata nejsu stejně těžká, existuje ale tzv. dbytčí jedntka. Častá námitka je, že emisní faktry, pužívané pr zemědělství jsu vyské. Je nutné si uvědmit, že t nejsu jen emise z příméh chvu, ale i emise z statních zdrjů v areálu při chvu hspdářských zvířat (hrmady, pastva, manipulace apd.). Pužívané emisní faktry tt respektují, ale skupiny vydávají jedn čísl ve výsledku za knečnu emisi. Pr zajímavst, emise z haly ustájení jsu asi jedna třetina celkvých emisí amniaku. Rvněž pasucí se kráva jen velmi těžk svlí k měření emisí, plemenném býkvi hmtnsti 750 kg ani nemluvě. Zde je metda stanvení emisí měřením nepřesná či nemžná, případně pstihne puze jeden stav a nikliv další. Řešením je kmbinace měření a bilancí, či dalších metd. Emise ze zemědělských pdniků byly nvě šetřeny v platné legislativě a je nutn vypracvat Zásady správné zemědělské praxe. Technlgie End či ex atmsféra v kalírně, měření prveden dle předpisů, žádný jiný způsb není znám či není přesný. Výrba skleněných frit, každá šarže je jiná, pužívají se různé vstupy i teplty, měření každé vsázky je nereálné, nutn rzsah měření upravit a "vybrat" určitý reprezentativní vzrek či představitele emisně "nejhrší" výrby. 97

98 KAPITOLA IV.2.8. PROVOZNÍ EVIDENCE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ Všichni prvzvatelé vyjmenvaných zdrjů jsu pvinni vypracvat a vést tzv. Prvzní evidenci zdrjů znečišťvání vzduší, každrčně pdávat suhrn Prvzní evidence (SPE) prstřednictvím ISPOP (včetně agendy IRZ a E-PRTR). Zákn vzduší - 17, dst. 3, písm. c) vést prvzní evidenci stálých a prměnných údajích stacinárním zdrji, ppisujících tent zdrj a jeh prvz a údajích vstupech a výstupech z tht zdrje a každrčně hlašvat údaje suhrnné prvzní evidence prstřednictvím integrvanéh systému hlašvacích pvinnstí pdle jinéh právníh předpisu 11) ; prvzní evidenci je pvinen uchvávat p dbu alespň 3 let v místě prvzu stacinárníh zdrje tak, aby byla k dispzici pr kntrlu, Přechdná ustanvení - 28 Odst. 4) Údaje suhrnné prvzní evidence pdle přílhy č. 11 k tét vyhlášce se hlašují pprvé za rk Údaje suhrnné prvzní evidence za rk 2012 se hlašují pdle dsavadní právní úpravy, a t d 31. března Blkvé schéma je vlastně grafické znázrnění prvzní evidence pdle nvé vyhlášky. Evidence zachvává uvedenu pslupnst a pdle schématu může být velmi dbře zavedena. Prvzní evidence je pvinná pr všechny vyjmenvané zdrje znečištění vzduší a t bez výjimek. Prvzní evidence se vede samstatně pr každý jedntlivý zdrj znečišťvání. Rzsah přináší nvá vyhláška. Pvinnsti lze shrnut zhruba následvně: Denně - vhdné zavést stručné a přehledné tabulky, d kterých bsluha či mistr zaznamená prměnné údaje. Lze využít existující prvzní záznamy. Z praxe víme, že telefnvání eklgvi jednu za den či za směnu může selhat. Je-li nemcen neb nepřítmen, evidence se nevede, cž je prušení předpisů. A když závd nemá eklga, není kmu vlat. Tabulky pak denně, týdně či nejvýše jednu měsíčně zaslat tmu, kd zpracvává evidenci (eklg, mistr, veducí apd.). Důraz však musí být kladen na pracvníky přím ve výrbě. Ideální je rvněž, při větších zdrjích, pčítačvé zpracvání. Měsíčně dpručuji vypracvat suhrny prměnných údajů Rčně - d vypracvat rční suhrny (SPE) a zaslat na příslušný rgán. Při změnách stálých údajů - zaregistrvat tyt d prvzní evidence Uschvávat jak měsíční suhrny, tak i rční přehledy a t p dbu 3 let. Nejčastější myly, chyby a zanedbání pvinnstí prvzvateli. - Evidenci využít jak přílhu pr výpčet pplatků, avšak nezapmínejte na výpčet částky a způsb, jakým jste k němu dspěli. Přilžte měření či citujte literaturu. - Je-li za jedním pltem v areálu více subjektů, vedu evidenci zvlášť. - Velcí prvzvatelé samzřejmě mhu vést něklik knih evidence, např. p divizích, ale vždy by měla existvat kniha či slžka, které zajistí jejich prvázanst. - Zdrj v prnájmu rzhdující je, kd zdrj fakticky prvzuje. Nájemce se nesmí vymluvat na majitele a majitel na nájemce a ba na Ferdu z Ktěhůlek. Předpisy jasně hvří prvzvateli a tedy většinu jde nájemce. Může být smluvně určen jinak. - Prvzvatelé nedkáží stanvit, c je havárie. Předpisy ji nedefinují mc jasně, a v praxi je t dst nejasné. 98

99 - Ne každá prucha je havárie a měla by být nahlášena, ale závady by měly být vždy zaznamenány a t i kvůli případným stížnstem a kntrlám. - Djde ke změně stálých údajů, majitele apd., ale evidence se nemění. Nvý majitel se ni nezajímá, vymění se bsluha. Evidence je zavedena, ale časem se přestane vést. Zejména při fluktuaci zaměstnanců je tt častým jevem. - P dchdu eklga se na t zapmene. Případně při snižvání stavů je eklg první "na ráně". - Prvzvatelé pdceňují stížnsti a havárie, převládá názr nic nehlásit a nějak t dpadne. - Prvzvatelé vycházejí z předpkladu, že "zatím nás neví", tak t radši nebudeme ani dělat ani zasílat. Jde dčasnu výhdu. Pplatky i pkuty lze napčítat za více let nazpátek a pkuty jsu dst citelné. Pkud se ukáže úmysl, například pkud byl některým z rgánů upzrněn při pvlvacím řízení, takvémut "seriznímu" prvzvateli bude kntrlní rgán věnvat jistě adekvátní pzrnst. - Veducí nekntrlují bsluhu, puze tak měsíc až dva p kntrle a dále nic. - Častý "argument" zní "Eklg tady není a já t nemám" evidence musí být kdykliv dstupná na zdrji. Čast jsu nabízeny pčítačvé prgramy, který služí evidenci. Je nutné však je aplikvat na daný zdrj a přemýšlet u th! Při vhdném pužití pvažuji pčítač za vynikající nástrj evidence. Pstup při hlášení havárie zdrje: Zákn vzduší - 17, dst. 3, písm. f) Nejpzději d 24 hdin pdat zprávu krajskému úřadu a inspekci výskytu stavu hržujícíh přípustnu úrveň znečištění. Jedntlivé údaje prvzní evidence lze vést i samstatně v rámci prvzní dkumentace, jak jsu např. perační listy, prvzní deníky, záznamy v řídicím systému apd. Za sučást prvzní evidence jsu pvažvány prtkly z jednrázvých měření emisí, prtkly z vyhdncení a věření kntinuálních měření emisí a dklady kalibraci měřicích přístrjů. Přílha č. 10 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍ EVIDENCE 1.1. Identifikace prvzvatele a prvzvny Stálé údaje Údaje prvzvateli Identifikační čísl prvzvatele (IČ), byl-li přidělen, bchdní firma, sídl a statutární zástupce neb jmén, příjmení a adresa místa trvaléh pbytu. Údaje prvzvně Identifikační čísl prvzvny (IČP), byl-li přidělen, název, pčet stacinárních zdrjů v prvzvně, adresa prvzvny, kód územně technické jedntky, dpvědná sba Údaje stacinárním zdrji Stálé údaje Přadvé (příp. také evidenční) čísl každéh stacinárníh zdrje v rámci prvzvny, název stacinárníh zdrje dle prvzníh řádu neb pvlení k prvzu neb technické dkumentace, typ stacinárníh zdrje, zařazení stacinárníh zdrje pdle zákna, výrbce, datum uvedení d prvzu, směnnst, denní, týdenní a rční rytmus, jmenvitý tepelný výkn a příkn, prjektvaná kapacita spalvny dpadu neb výrby, účinnst spalvacíh stacinárníh zdrje pdle výrbce, druh tpeniště, instalvaný elektrický výkn, druh výrbku, měrná jedntka mnžství výrbku, přadvá příp. evidenční čísla technlgií ke snižvání emisí a kmínů neb výduchů d nichž je stacinární zdrj zaústěn. 99

100 Prměnné údaje Prvzní hdiny (rk, měsíc, den), využití kapacity v %, mnžství vyrbené elektrické energie a mnžství vyrbenéh tepla, včetně pdílu mnžství tepla ddanéh d veřejné sítě dálkvéh vytápění ve frmě páry či hrké vdy, mnžství výrbku Údaje palivech, survinách neb dpadech Prměnné údaje Druh a sptřeba paliv, surviny, tepelně zpracvávanéh dpadu (den5^, měsíc rk), výhřevnst paliva, hmtnstní tky jedntlivých druhů nebezpečných dpadů, jejich spalné tepl a bsah znečišťujících látek v nebezpečných dpadech (zejména plychlrvaných bifenylů, pentachlrfenlu, chlridů, fluridů, síry a těžkých kvů), dklady výsledcích analýz prvedených pdle 17 dst. 2. *) neplatí pr spalvací stacinární zdrje celkvém jmenvitém tepelném příknu 5 MW a nižším, spalující výhradně zemní plyn 1.4. Údaje technlgiích ke snižvání emisí Stálé údaje Evidenční čísla a druh a pčet technlgií ke snižvání emisí, výrbce, datum uvedení d prvzu, dlučvané znečišťující látky, garantvaná účinnst technlgie ke snižvání emisí případně účinnst dpvídající garantvané výstupní kncentraci. Prměnné údaje Prvzní dba (pkud je dlišná d prvzních hdin stacinárníh zdrje), prvzní účinnst (je-li sledvána), bjemvý tk dpadníh plynu, prvzní parametr stanvený v prvzním řádu dkladující plnění emisníh limitu Údaje kmínech a výduších Stálé údaje Přadvé, případně také evidenční čísl kmínu neb jinéh výduchu, výška kmínu d paty kmínu, výška výduchu, převýšení ústí kmínu neb jinéh výduchu nad klním terénem, průřez v kruně kmínu, zeměpisné suřadnice paty kmínu neb výduchu, materiál a tepelně-izlační vlastnsti kmínu, vypuštěné znečišťující látky. Prměnné údaje Průměrná teplta a rychlst plynů prtékajících kmínem neb výduchem z technlgie ke snižvání emisí v místě měření emisí, v případě vypuštění emisí chladicí věží bsah vdní páry v dpadním plynu v %, časvý režim vypuštění emisí z kmína, výduchu neb výpusti a prvzní hdiny kmína (výduchu neb výpusti, pkud jsu dlišné d prvzních hdin stacinárníh zdrje) Údaje emisích Stálé údaje Seznam znečišťujících látek, které má stacinární zdrj pvinnst zjišťvat, na které látky se vztahuje jednrázvé a na které kntinuální měření emisí. Prměnné údaje Naměřená kncentrace znečišťující látky při referenčních pdmínkách, hmtnstní tk znečišťující látky, vypčtená neb dvzená měrná výrbní emise, emisní faktr pužitý pr výpčet mnžství emisí, datum jednrázvéh měření emisí, datum věření správnsti údajů kntinuálníh měření, datum kalibrace systému kntinuálníh měření, rční hmtnstní bilance těkavých rganických látek u stacinárních zdrjů, ve kterých dchází k pužívání rganických rzpuštědel, s výjimku činnsti nanášení práškvých plastů uvedené v části II bdu 4.4. přílhy č

101 KAPITOLA IV.2.9. PROVOZNÍ ŘÁD (DŘÍVE SOUBOR TPP A TOO), ZPRACOVÁVAJÍ PROVOZOVATELÉ VŠECH ZDROJŮ, OZNAČENÝCH VE SLOUPCI C PŘÍLOHY Č. 2 K ZÁKONU O OVZDUŠÍ. Důležitu pvinnstí je vypracvání Prvzníh řádu. Pvinnst je ulžena záknem a prváděcí předpisy ji rzvíjejí a přesně vymezují. Přílha č. 2 Vyjmenvané stacinární zdrje Vysvětlivky k tabulce: Slupec C - je vyžadván prvzní řád jak sučást pvlení prvzu pdle 11 dst. 2 písm. d) Pvlení prvzu bsahuje závazné pdmínky pr prvz stacinárníh zdrje, kterými jsu (krmě statních): - prvzní řád, jedná-li se stacinární zdrj značený ve slupci C v přílze č. 2 k tmut záknu; prvzní řád bsahuje subr technickprvzních parametrů a technickrganizačních patření k zajištění prvzu stacinárníh zdrje, včetně patření k předcházení, ke zmírňvání průběhu a dstraňvání důsledků havarijníh stavu v suladu s pdmínkami chrany vzduší, Plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacinárníh zdrje znečišťvání vzduší schválené pdle zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna, se pvažují za prvzní řády pdle tht zákna. 17 Pvinnsti prvzvatele stacinárníh zdrje (3) Prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu je, krmě pvinnstí uvedených v dstavci 1, dále pvinen a) prvzvat stacinární zdrj puze na základě a v suladu s pvlením prvzu, e) bezdkladně dstraňvat v prvzu stacinárníh zdrje nebezpečné stavy hržující kvalitu vzduší, f) nejpzději d 24 hdin pdat zprávu krajskému úřadu a inspekci výskytu stavu hržujícíh přípustnu úrveň znečištění, g) v suladu s prvzním řádem bezdkladně mezit prvz neb dstavit stacinární zdrj v případě jeh dchylky d nrmálníh prvzu v důsledku technické závady, při které nemhu být ddrženy pdmínky prvzu a kteru není mžn dstranit d 24 hdin d jejíh vzniku; u spalvacích stacinárních zdrjů nesmí během 12 měsíců tat dba kumulativně překrčit 120 hdin; pvinnst dstavení neplatí pr stacinární zdrj, jehž dstavení by vedl k vyšší úrvni znečištění, než kteru by způsbil jeh další prvz neb pkud by v důsledku přerušení ddávek tepelné energie byl hržen lidské zdraví; ustanvení jiných právních předpisů tímt nejsu dtčena 14) ; prvzvatel je pvinen infrmvat krajský úřad a inspekci tét technické závadě nejpzději d 48 hdin d jejíh vzniku, NÁLEŽITOSTI PROVOZNÍHO ŘÁDU 1. Identifikace stacinárníh zdrje (stacinárních zdrjů) a prvzvny, ve které je stacinární zdrj umístěn, prvzvatele, případně majitele stacinárníh zdrje. 2. Pdrbný ppis stacinárníh zdrje a dále ppis technlgií ke snižvání emisí a jejich funkce. Číslvání stacinárníh zdrje je shdné s prvzní evidencí stacinárníh zdrje a v jednznačné návaznsti na platné prvzní a technlgické předpisy prvzvatele. 101

102 3. Údaj funkci spalvacíh stacinárníh zdrje v přensvé sustavě neb v sustavě zásbvání tepelnu energií a údaj tm, zda se jedná zálžní zdrj energie. 4. Vstupy d technlgie - zpracvávané surviny, paliva a dpady tepelně zpracvávané ve stacinárním zdrji. 5. Ppis technlgických perací prváděných ve stacinárních zdrjích se vstupními survinami a s palivy, mechanismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsby řízení a kntrly prváděných perací (detailní pdmínky zpracvání survin a pdmínky spalvání paliv, pdmínky prvzu technlgií ke snižvání emisí neb dalších perací služících ke snižvání emisí).*) 6. Výstupy z technlgie - znečišťující látky a jejich vlastnsti, mnžství a způsb zacházení s nimi, místa výstupu znečišťujících látek ze stacinárníh zdrje d vnějšíh vzduší. 7. Ppis zařízení pr kntinuální měření emisí (pkud je instalván) a ppis měřícíh místa, včetně pstupu sledvání prvzu stacinárníh zdrje a stanvení emisí pr případ výpadku kntinuálníh měření emisí (např. sledváním teplty, tlaku, bsahu kyslíku, viskzity, ph). V případě stacinárníh zdrje, u nějž je emisní limit dsahván úpravu technlgickéh řízení výrbníh prcesu neb pužitím technlgie ke snižvání emisí, ppis prvzníh parametru a jeh číselné vyjádření, dkladující plnění emisníh limitu, způsb jeh měření včetně způsbu a frekvence kalibrace měřidla (v suladu s příslušnými technickými nrmami, jsu-li k dispzici) a ppis způsbu nepřetržitéh zaznamenávání naměřených hdnt. 8. Ppis měřicíh místa pr jednrázvé měření emisí. 9. Druh, dhadvané mnžství a vlastnsti znečišťujících látek, u kterých může djít, v případě pruchy neb havárie stacinárníh zdrje neb jeh části, k vyšším emisím než při bvyklém prvzu. 10. Vymezení stavů uvádění stacinárníh zdrje d prvzu a jeh dstavvání. 11. Aktuální spjení**) na příslušný rgán chrany vzduší, způsb pdávání hlášení havárii neb pruše rgánům chrany vzduší a veřejnsti, dpvědné sby a způsb interníh předávání infrmací pruchách a haváriích. 12. Způsb předcházení haváriím a pruchám; patření, která jsu neb budu prvzvatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a pruch a uvedení pstupů prvzvatele při zmáhání havárií a dstraňvání pruch včetně režimů mezvání neb zastavvání prvzu stacinárníh zdrje.**) U stacinárních zdrjů tepelně zpracvávajících dpad nejvýše přípustné dby pr jakékli technicky nezamezitelné dstávky, pruchy neb závady technlgickéh zařízení služícíh ke snižvání emisí neb měřicích přístrjů, během kterých může kncentrace znečišťujících látek překrčit stanvené hdnty emisních limitů. 13. Způsb zajištění splehlivsti a řádné funkce kntinuálníh měřícíh systému při výpadku kntinuálníh měření emisí, z důvdů pruchy neb údržby systému, překračujícím 10 dní v kalendářním rce. Neplatným dnem z hlediska kntinuálníh měření emisí se rzumí den, ve kterém jsu více než tři průměrné hdinvé hdnty z důvdu pruchy neb údržby kntinuálníh měření neplatné. V případě vyhdncvání půlhdinvých intervalů tvří neplatnu hdinvu hdntu dvě neplatné půlhdinvé průměrné hdnty v rámci jedné hdiny. 14. Vymezení dby uvádění spalvacích stacinárních zdrjů d prvzu a jejich dstavvání z prvzu. 15. Termíny kntrl, revizí a údržby technlgických zařízení služících ke snižvání emisí. Uvedení způsbu pršklení bsluh a dpvědných sb.*) 16. Definice pruch a havárií s dpadem na vnější vzduší a jejich dstraňvání, termíny dstraňvání pruch pr knkrétní technlgii stacinární zdrje a pdmínky dstavení stacinárníh zdrje z prvzu.*) 17. Způsb a četnst seřizvání spalvacích stacinárních zdrjů. 102

103 18. Výjimečné situace - důvdnění neplnění stanvených emisních limitů v případech definvaných pruch, definvaných havárií, při najíždění technlgií d prvzu neb při dstavvání technlgií z prvzu p stanvenu dbu, při seřizvání technlgií. Uvedu se pracvní a kntrlní pstupy pr zamezení úniků znečišťujících látek při pravách, najíždění neb dstavvání stacinárníh zdrje.*) 19. Prvzvatel chvu hspdářských zvířat dále uvede a) způsb ustájení a prjektvanu kapacitu ustájení hspdářských zvířat, b) způsb dvádění amniaku d vzduší, c) referenční neb snižující technlgie pdle Metdickéh pkynu Ministerstva živtníh prstředí Stanvení kategrie a uplatnění snižujících technlgií u zemědělských zdrjů pr chvy hspdářských zvířat, skládky chlévskéh hnje a kejdy a způsby zapravení na pzemek, u kterých je deklarván emisní hmtnstní tk amniaku d vzduší, a které budu v rámci plánu u stacinárníh zdrje instalvány, neb jiné technlgie snižující emise amniaku, d) další suvisející technickrganizační patření. 20. Prvzvatel stacinárníh zdrje vypuštějící fugitivní emise tuhých znečišťujících látek, neb prvzvatel stacinárníh zdrje, jehž sučástí je výrba, zpracvání, úprava, dprava, nakládka, vykládka a skladvání prašných materiálů uvede v prvzním řádu technická a prvzní patření k mezení tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu. 21. Prvzvatel stacinárníh zdrje emitujícíh znečišťující látky btěžující zápachem, zejména kategrie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10, 7.11, 7.12, 7.16 a 8 přílhy č. 2 k záknu, uvede v prvzním řádu technická a prvzní patření k mezení emisí těcht látek. Jde tedy zdrje: TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADU, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODPADNÍMI VODAMI 2.3. Kmpstárny a zařízení na bilgicku úpravu dpadů prjektvané kapacitě rvné neb větší než 10 tun na jednu zakládku neb větší než 150 tun zpracvanéh dpadu rčně 2.4. Bidegradační a slidifikační zařízení 2.6. Čistírny dpadních vd; zařízení určená pr prvz technlgií prdukujících dpadní vdy nepřevditelné na ekvivalentní byvatele v mnžství větším než 50 m3/den 7.8. Výrba dřevtřískvých, dřevvláknitých a OSB desek 7.9. Výrba buničiny ze dřeva a papíru z panenské buničiny Výrby papíru a lepenky, které nespadají pd bd Předúpravy (perace jak praní, bělení, mercerace) neb barvení vláken neb textilií; technlgická linka, jejíž zpracvatelská kapacita větší než 10 t/den včetně Vydělávání kůží a kžešin; technlgická linka, jejíž zpracvatelská kapacita je větší než 12 t htvých výrbků denně Veterinární asanační zařízení CHOVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT 8. Chvy hspdářských zvířat s celkvu rční emisí amniaku nad 5 t včetně 22. Pdpis prvzvatele neb v případě právnické sby jejíh statutárníh zástupce neb jím pvěřené sby. Vysvětlivky: *) Přípustný je dkaz na jinu dkumentaci prvzvatele, která bude pžadvané údaje bsahvat. **) Takt značené údaje mhu být zpracvány splečné pr všechny stacinární zdrje jediné prvzvny. Stanvisk dbru chrany vzduší MŽP k ustanvení 17 dst. 3 písm. g) zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší: Pdle 17 dst. 3 písm. g) zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší, je prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu pvinen v suladu s prvzním řádem bezdkladně mezit prvz neb dstavit stacinární zdrje v případě jeh dchylky d nrmálníh prvzu v důsledku technické závady, při které nemhu být ddrženy pdmínky prvzu a kteru 103

104 není mžn dstranit d 24 hdin d jejíh vzniku; u spalvacích stacinárních zdrjů nesmí během 12 měsíců tat dba kumulativně překrčit 120 hdin; pvinnst dstavení neplatí pr stacinární zdrj, jehž dstavení by vedl k vyšší úrvni znečištění, než kteru by způsbil jeh další prvz neb pkud by v důsledku přerušení ddávek tepelné energie byl hržen lidské zdraví; ustanvení jiných právních předpisů tímt nejsu dtčena); prvzvatel je pvinen infrmvat krajský úřad a inspekci tét technické závadě nejpzději d 48 hdin d jejíh vzniku. Pvinnst stanvená 17 dst. 3 písm. g) zákna č. 201/2012 Sb., chraně vzduší (dále jen zákn), je transpzicí článku 37 směrnice 2010/75/EU průmyslvých emisích a z kntextu danéh ustanvení vyplývá, že je určena prvzvatelům stacinárních zdrjů uvedených v přílze č. 2 zákna, u kterých je vyžadván prvzní řád. Ustanvení ukládá prvzvatelům stacinárních zdrjů v případě technické závady (pruchy), při níž prvzvaný stacinární zdrj nemůže plnit stanvené pdmínky prvzu týkající se chrany vzduší, a která nemůže být dstraněna d 24 hdin, prvz takvéh stacinárníh zdrje mezit neb zastavit. Tat skutečnst musí být d 48 hdin d vzniku pruchy hlášena krajskému úřadu a inspekci. V případě spalvacích stacinárních zdrjů nesmí pvzní dba, kdy je tent zdrj prvzván v pruše pdle předchzíh dstavce, překrčit 120 hdin, a t během každéh časvéh úseku v délce 12 měsíců. D tét pvlené prvzní dby 120 hdin se zapčítávají puze výše uvedené prvzní stavy, tj. spalvací stacinární zdrj je prvzván v takvé pruše, která nemůže být dstraněna d 24 hdin. D tét prvzní dby 120 hdin se nezapčítávají hdiny prvzu spalvacíh stacinárníh zdrje v pruše krátkdbě dstranitelné, jejíž řešení nespadá pd ustanvení 17 dst. 3 písm. g) zákna. Pvinnst daná tímt ustanvením se dále nevztahuje na spalvací stacinární zdrje, jejichž prucha nemůže být dstraněna d 24 hdin, ale jejich dstavení by vedl k většímu znečištění vzduší než jeh prvz v pruše neb by přerušení ddávek tepelné energie hrzil lidské zdraví. Způsby a lhůty dstraňvání technických závad, při nichž stacinární zdrj není schpen plnit stanvené pdmínky prvzu, musí být uvedeny v prvzním řádu. 104

105 KAPITOLA IV AGENDA LÁTEK POŠKOZUJÍCÍCH OZÓNOVOU VRSTVU A FLUOROVANÝCH SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ, AGENDA LÁTEK OVLIVŇUJÍCÍCH KLIMATICKÝ SYSTÉM ZEMĚ A PODMÍNKY OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI NA EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ. Infrmace Směrnicích (české překlady) jsu ke stažení např. na internetvých stránkách ČHMU neb na MŽP Nyní platí přím pžadavky: Zákn č. 73/2012 Sb., látkách pškzujících zónvu vrstvu a flurvaných skleníkvých plynech. Účinnst d (1) Tent zákn navazuje na přím pužitelné předpisy Evrpské unie 1),2) a upravuje práva a pvinnsti sb a půsbnst správních úřadů při chraně znvé vrstvy Země a klimatickéh systému Země před nepříznivými účinky regulvaných látek pdle článku 3 dst. 4 nařízení č. 1005/2009 látkách, které pškzují znvu vrstvu, v platném znění (dále jen "regulvaná látka"), a flurvaných skleníkvých plynů. 4 Pdmínky prvzu zařízení bsahujícíh regulvané látky (1) Zařízení bsahující nejméně 300 kg regulvaných látek je mžné prvzvat puze, pkud je v něm instalván systém detekce úniků. Osba prvzující tt zařízení kntrluje systém detekce úniků alespň jednu za 12 měsíců. (2) Osba prvzující zařízení s bsahem nejméně 3 kg regulvaných látek je pvinna vést evidenční knihu zařízení, uchvat ji pr účely kntrly v místě prvzu zařízení p dbu 5 let a předlžit ji ke kntrle na výzvu kntrlníh rgánu. D evidenční knihy zařízení se zaznamenají a) údaje pdle článku 23 dst. 3 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009, b) mnžství náplně a druh regulvané látky, c) datum servisních činnstí, d) úkny údržby a revize spjené se zařízením, včetně kntrly úniku regulvané látky, e) čísl certifikátu sby prvádějící servisní činnst, její jmén, ppřípadě jména, příjmení a adresa, f) stručný ppis prvedené činnsti, včetně stručnéh ppisu závady, g) výsledek prvedené revize, h) mnžství uniklé regulvané látky zjištěné výpčtem, i) mnžství a druh dplněnéh leje, j) mnžství znvuzískané regulvané látky neb leje a jejich další pužití; při jejím předání certifikvané sbě čísl jejíh certifikátu, její jmén, ppřípadě jména, příjmení a adresa, k) při přechdu zařízení na jinu regulvanu látku neb flurvaný skleníkvý plyn značení tét nvé regulvané látky neb flurvanéh skleníkvéh plynu a jejich mnžství. Vyhláška č. 257/2012 Sb., předcházení emisím látek, které pškzují znvu vrstvu, a flurvaných skleníkvých plynů. Platnst d Předmět úpravy Tat vyhláška v návaznsti na přím pužitelné předpisy Evrpské unie 1),2) stanví vzr evidenční knihy zařízení, vzry pr pdávání zpráv, pstupy pr činnsti uvedené v 10 dst. 1 a 2 zákna s výjimku pstupů spčívajících v kntrle těsnsti chladicích neb klimatizačních zařízení aneb systémů pžární chrany, bsahujících flurvané skleníkvé plyny, a rzsah pžadvaných znalstí 105

106 ke znvuzískávání, regeneraci neb zneškdňvání látek, které pškzují znvu vrstvu (dále jen "regulvaná látka"). Kde se dá najít seznam regulvaných látek? Seznam regulvaných látek je v přílze č. 1 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 látkách, které pškzují zónvu vrstvu. Nejnebezpečnějšími látkami pr znvu vrstvu jsu halny. Jedná se skupinu látek, jejichž mlekuly bsahují krmě chlru a fluru také brm a které mají nejvyšší ptenciál pškzvat znvu vrstvu (tzv. ODP ptenciál, v případě halnů se phybuje d 3 d 10). Halny jsu využívány především v pžární technice. Dvz halnů d České republiky byl uknčen v rce 1995 a nadále jsu halny využívány puze pr tzv. kritická pužití, která zahrnují pžární chranu v letectví a vjenské technice. Sebrané pužité halny jsu recyklvány a shrmažďvány v Halnvé bance ČR. CFC (chlrfluruhlvdíky, tzv. tvrdé freny) jsu látky s ODP ptenciálem kl jedné, tudíž jsu méně nebezpečné než halny. Zákaz jejich dvzu platí d rku 1995 a veškeré jejich pužití včetně recyklvaných CFC byl zakázán v rce CFC byly využívány zejména v chladicí technice a také jak rzpuštědla pr celu řadu aplikací. V sučasné dbě jsu CFC nahrazeny jinými látkami, které nepškzují znvu vrstvu. Látky HCFC (tzv. měkké freny) mají ODP ptenciál menší než 0,1 a patří k nejméně nebezpečným látkám s ptenciálem pškzení znvé vrstvy. Pužívají se pr pdbné účely jak CFC a dsud je mžn je pužívat v některých typech starších chladicích zařízeních. Úplný zákaz pužití HCFC vstupí v platnst v rce Methylbrmid je látka srvnatelná svu nebezpečnstí s CFC (ODP ptenciál 0,6) a využívá se především jak pesticid v zemědělství a pr šetřvání zbží před dálkvu přepravu. Česká republika již nahradila methylbrmid alternativními technlgiemi a zastavila jeh pužívání v rce Kde se dá najít seznam flurvaných skleníkvých plynů? Seznam flurvaných skleníkvých plynů je v přílze č. 1 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 některých flurvaných skleníkvých plynech. Flurvané skleníkvé plyny, značvané také jak tzv. F-plyny, se dělí d skupin bsahujících částečně flurvané uhlvdíky (látky HFC), zcela flurvané uhlvdíky (látky PFC), a flurid sírvý (SF6). Jejich seznam je uveden v přílze k Nařízení (ES) 842/2006. V devadesátých letech byly F-plyny zavedeny jak náhrada dřívějšíh pužívání pr živtní prstředí značně nebezpečných látek pškzujících znvu vrstvu (halny a freny). F-plyny mají řadu velmi dbrých technických vlastnstí, pr které jsu v praxi širce pužívány. Jde stejné případy pužití jak byly případy dřívějšíh pužívání pr živtní prstředí značně nebezpečných látek pškzujících znvu vrstvu (halny a freny). V devadesátých letech byly F- plyny zavedeny jak jejich náhrada. F-plyny jsu se pužívají hlavně v bru chladírenství, klimatizace a tepelných čerpadel, ve výrbě a aplikacích tepelných izlací, jak hasiva v pžární chraně, při výrbě buvi, průmyslvých elektrických spínačů apd. Celsvětvá výrba a sptřeba představuje každrčně asi milin tun a má stupající tendenci. Tyt látky se při jejich pužívání dstávají frmu emisí d vzduší jak jeh znečisťující slžky. Chemicky jsu velmi stálé a v atmsféře přetrvávají desítky až stvky let. Nepříznivě přispívají ke změně glbálníh klimatu, za které se pvažuje především jeh teplvání. Některé z nich jsu více než tisícinásbně škdlivější než xid uhličitý, mají vyský ptenciál glbálníh teplvání (GWP glbal warming ptential). 106

107 Pdle Kjótskéh prtklu se emise F-plynů zapčítávají d limitů snížení emisí skleníkvých plynů, kterých mají jeh signatářské země, včetně EU, v příštích letech dsáhnut. Pr EU t není snadný úkl a prt její vrchlvé rgány přijímají další přísná patření k jeh splnění. Předepsaná patření směřují především k předcházení emisím těcht látek jejich znvuzískáním z vyřazených zařízení, prváděním pravidelných měření úniků těcht látek ze zařízení a stanvení kvalifikace ptřebné k servisním úknům, které jsu na zařízeních prváděny. ZPŮSOB VÝPOČTU CELKOVÉHO GWP SMĚSI GWP směsi se vypčítá jak vážený průměr dvzený d sučtu hmtnstních zlmků jedntlivých látek vynásbených jejich GWP, pkud není uveden jinak, včetně látek, které nejsu flurvanými skleníkvými plyny. Σ (látka X % X GWP) + (látka Y % X GWP( + (látka N % X GWP) / 100 kde % je pdíl na hmtnsti s tlerancí +/ 1 %. Například: pužití vzrce u směsi plynů tvřené 60 % dimethyletheru, 10 % HFC 152a a 30 % isbutanu: Σ (60 % X 1) + (10 % x 124) + (30 % X 3) / 100 celkvý GWP = 13,9 Při výpčtu GWP směsí se pužívá GWP neflurvaných látek. U jiných látek, které v přílze uvedeny nejsu, se pužije výchzí hdnta 0. OMEZOVÁNÍ ÚNIKŮ Článek 3 Prevence vzniku emisí flurvaných skleníkvých plynů 1. Úmyslné vypuštění flurvaných skleníkvých plynů d atmsféry je zakázán, pkud tt vypuštění není technicky nezbytné pr určené pužití. 2. Prvzvatelé zařízení, která bsahují flurvané skleníkvé plyny, přijmu preventivní patření, aby zabránili jejich neúmyslnému vypuštění (dále jen únik ). Přijmu veškerá technicky a eknmicky prveditelná patření za účelem minimalizace úniků flurvaných skleníkvých plynů. 3. Je-li zjištěn únik flurvaných skleníkvých plynů, prvzvatelé zajistí, aby byl zařízení bez zbytečnéh prdlení praven. Pkud je zařízení předmětem kntrly těsnsti pdle čl. 4 dst. 1 a netěsnst byla u tht zařízení pravena, prvzvatelé zajistí, aby tt zařízení d jednh měsíce p jeh pravě zkntrlvaly certifikvané fyzické sby, které věří, zda byla prava účinná. Kntrla těsnsti 1. Prvzvatelé zařízení, které bsahuje flurvané skleníkvé plyny v mnžství 5 tun ekvivalentu CO 2 neb větším v jiné než pěnvé frmě, zajistí u tht zařízení kntrly těsnsti. Na hermeticky uzavřené zařízení, které bsahuje flurvané skleníkvé plyny v mnžství nižším než 10 tun ekvivalentu CO 2, se kntrly těsnsti pdle tht článku nevztahují, pkud je tt zařízení značen jak hermeticky uzavřené. Kntrly těsnsti pdle tht článku se nevztahují na elektrické spínací zařízení, pkud splňuje jednu z těcht pdmínek: 107

108 a) má pdle technické specifikace prvěřenu míru úniku nižší než 0,1 % za rk a je příslušně značen; b) je vybaven přístrjem pr sledvání tlaku či hustty; neb c) bsahuje méně než 6 kg flurvaných skleníkvých plynů. 2. Odstavec 1 se vztahuje na prvzvatele následujících zařízení, která bsahují flurvané skleníkvé plyny: a) stacinární chladicí zařízení; b) stacinární klimatizační zařízení; c) stacinární tepelná čerpadla; d) stacinární prtipžární zařízení; e) chladicí jedntky chladírenských nákladních vzidel a přívěsů; f) elektrická spínací zařízení; g) rganické Rankinvy cykly. Pkud jde zařízení uvedená v prvním pddstavci písm. a) až e), prvádějí kntrly fyzické sby certifikvané v suladu s pravidly stanvenými v článku 10. Odchylně d dst. 1 prvníh pddstavce se pžadavky na kntrlu těsnsti nevztahují d 31. prsince 2016 na zařízení bsahující méně než 3 kg flurvaných skleníkvých plynů neb hermeticky uzavřená zařízení, která jsu příslušně značena a bsahují méně než 6 kg flurvaných skleníkvých plynů. 3. Kntrly těsnsti pdle dstavce 1 se prvádějí v následujících intervalech: a) u zařízení bsahujících flurvané skleníkvé plyny v mnžství 5 tun ekvivalentu CO 2 neb větším, ale menším než 50 tun ekvivalentu CO 2 : nejméně jednu za 12 měsíců, neb nejméně jednu za 24 měsíců, pkud je na zařízení instalván systém detekce úniků; b) u zařízení bsahujících flurvané skleníkvé plyny v mnžství 50 tun ekvivalentu CO 2 neb větším, ale menším než 500 tun ekvivalentu CO 2 : nejméně jednu za šest měsíců, neb nejméně jednu za 12 měsíců, pkud je na zařízení instalván systém detekce úniků; c) u zařízení bsahujících flurvané skleníkvé plyny v mnžství 500 tun ekvivalentu CO 2 neb větším: nejméně jednu za tři měsíce, neb nejméně jednu za šest měsíců, pkud je na zařízení instalván systém detekce úniků. 108

109 4. Pkud jde prtipžární zařízení uvedená v dst. 2 prvním pddstavci písm. d), má se za t, že pvinnsti stanvené dstavcem 1 jsu splněny, pkud jsu ddrženy tyt dvě pdmínky: a) zavedený systém inspekcí splňuje nrmy ISO neb EN a b) inspekce prtipžárníh zařízení se prvádějí tak čast, jak vyžaduje dstavec Kmise může prstřednictvím prváděcích aktů vymezit pžadavky na kntrly těsnsti, jež mají být prváděny pdle dstavce 1 tht článku, pr každý typ zařízení uvedený v daném dstavci, určit ty části zařízení, u kterých je únik nejpravděpdbnější, a zrušit akty přijaté pdle čl. 3 dst. 7 nařízení (ES) č. 842/2006. Tyt prváděcí akty se přijímají přezkumným pstupem pdle článku 24 tht nařízení. Článek 5 Systémy detekce úniků 1. Prvzvatelé zařízení uvedenéh v čl. 4 dst. 2 písm. a) až d) a bsahujícíh flurvané skleníkvé plyny v mnžství 500 tun ekvivalentu CO 2 neb větším zajistí, aby tt zařízení byl vybaven systémem detekce úniků, které na jakýkli únik upzrní prvzvatele neb splečnst zajišťující servis. 2. Prvzvatelé zařízení uvedených v čl. 4 dst. 2 písm. f) a g) a bsahujících flurvané skleníkvé plyny v mnžství 500 tun ekvivalentu CO 2 neb větším, která byla instalvána p 1. lednu 2017, zajistí, aby tat zařízení byla vybavena systémem detekce úniků, který na jakýkli únik upzrní prvzvatele neb splečnst zajišťující servis. 3. Prvzvatelé zařízení uvedených v čl. 4 dst. 2 písm. a) až d) a g), na které se vztahuje dstavec 1 neb 2 tht článku, zajistí, aby systémy detekce úniků byly kntrlvány nejméně jednu za dvanáct měsíců, aby byl zajištěn jejich řádné fungvání. 4. Prvzvatelé zařízení uvedených v čl. 4 dst. 2 písm. f), na které se vztahuje dstavec 2 tht článku, zajistí, aby systémy detekce úniků byly kntrlvány nejméně jednu za šest let, aby byl zajištěn jejich řádné fungvání. Vedení záznamů 1. Prvzvatelé zařízení, u něhž je třeba prvádět kntrlu těsnsti pdle čl. 4 dst. 1, zřídí a vedu každém z těcht zařízení záznamy uvádějící tyt infrmace: a) mnžství a typ instalvaných flurvaných skleníkvých plynů; b) mnžství flurvaných skleníkvých plynů dplněných v průběhu instalace, údržby či servisu, neb v důsledku úniku; c) zda byla daná mnžství instalvaných flurvaných skleníkvých plynů recyklvána neb regenervána, včetně názvu a adresy recyklačníh neb regeneračníh zařízení a případně čísla certifikátu; d) mnžství znvuzískaných flurvaných skleníkvých plynů; e) identifikační údaje pdniku, který prvedl instalaci, servis, údržbu a případně pravu neb vyřazení z prvzu danéh zařízení, v příslušných případech včetně čísla jeh certifikátu; f) termíny a výsledky kntrl prváděných pdle čl. 4 dst. 1 až 3; g) pkud byl zařízení vyřazen z prvzu, patření pdniknutá k znvuzískání a likvidaci flurvaných skleníkvých plynů. 109

110 2. Nejsu-li záznamy uvedené v dstavci 1 uchvávány v databázi zřízené příslušnými rgány členských států, pužijí se tat pravidla: a) prvzvatelé uvedení v dstavci 1 vedu záznamy zmíněné v uvedeném dstavci nejméně p dbu pěti let; b) pdniky vyknávající pr prvzvatele činnsti uvedené v dst. 1 písm. e) uchvávají kpie záznamů uvedených v dstavci 1 nejméně p dbu pěti let. Záznamy uvedené v dstavci 1 se na vyžádání zpřístupní příslušnému rgánu dtčenéh členskéh státu neb Kmisi. V rzsahu, v jakém tyt záznamy bsahují infrmace živtním prstředí, se pužije případně směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2003/4/ES ( 1 ) neb nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ( 2 ). Článek 26 Zrušení Nařízení (ES) č. 842/2006 se zrušuje s účinkem d 1. ledna 2015, aniž je dtčen ddržvání pžadavků uvedenéh nařízení v suladu s harmngramem v něm stanveným. Nařízení (ES) č. 1493/2007, (ES) č. 1494/2007, (ES) č. 1497/2007, (ES) č. 1516/2007, (ES) č. 303/2008, (ES) č. 304/2008, (ES) č. 305/2008, (ES) č. 306/2008, (ES) č. 307/2008 a (ES) č. 308/2008 však zůstávají v platnsti a nadále se pužívají, pkud a dkud nejsu zrušena prstřednictvím aktů v přenesené pravmci neb prváděcích aktů Kmise přijatých v suladu s tímt nařízením. Odkazy na nařízení (ES) č. 842/2006 se pvažují za dkazy na tt nařízení v suladu se srvnávací tabulku bsaženu v přílze VIII. Čast kladené dtazy v blasti chlazení (tat pravidla platila pdle zákna č. 86/2002 Sb., platí většinu i nadále, jen jsu zaktvena d jiných předpisů). Text je převzat z Evidenční kniha: 1) Kterých zařízení se týká pvinnst zavést evidenční knihu? Jedná se jakékliv zařízení (chladicí, klimatizační, hasicí přístrje), které bsahuje regulvanu látku (např. R 22) v mnžství rvném a větším než 3 kg. U aplikací bsahujících flurvané skleníkvé plyny hmtnstním mnžství 3 kg a větším je jejich prvzvatel pvinen vést záznamy ve stanveném rzsahu (frma není předepsána, může být i frmu evidenční knihy ). Pvinnst vést evidenční knihu je zaktvena v 4 dst. 2 zákna č. 73/2012 Sb. látkách, které pškzují znvu vrstvu, a flurvaných skleníkvých plynech (pr regulvané látky), resp. v článku 3 bdu 6 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady č. 842/2006 (pr flurvané skleníkvé plyny). Seznam regulvaných látek je uveden v nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady č. 1005/2009 v přílze 1 a seznam flurvaných skleníkvých plynů v nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady č. 842/2006 taktéž v přílze 1. Tat pvinnst se netýká vysknapěťvých spínacích zařízení. 2) Kd je dpvědný za zalžení evidenční knihy? Odpvědnst za zalžení evidenční knihy nese prvzvatel zařízení s regulvanými látkami pdle 4 dst. 2 zákna č. 73/2012 Sb. Obdbně t platí i pr prvzvatele aplikací, které bsahují nejméně 3 kg flurvaných skleníkvých plynů dle nařízení Kmise (ES) č. 842/2006 čl. 3 dst. 6. 3) Kde najdu vzr evidenční knihy? 110

111 Vzr evidenční knihy zařízení s chladivem je uveden v přílze č. 1 vyhlášky č. 257/2012 Sb. předcházení emisím látek, které pškzují znvu vrstvu, a flurvaných skleníkvých plynů. Je plně využitelný i pr zařízení s flurvanými skleníkvými plyny, nebť pžadavky na evidenci si u bu skupin látek dpvídají. 4) Jak pstupvat při ztrátě neb zničení evidenční knihy? Prvzvatelé mají ze zákna pvinnst uchvávat evidenční knihu pr účely kntrly v místě prvzu zařízení p dbu 5 let. Za prušení tét pvinnsti hrzí sankce až d výše 1,5 milinů Kč. Dpručujeme prt nechávat si stranu kpie všech jedntlivých listů evidenční knihy. Vzhledem k tmu, že kntrly se ze zákna prvádí jednu rčně a servisních zásahů nebývá d rka mnh, se nejedná velku administrativní zátěž a přizvání kpií se může velmi vyplatit. V případě ztráty neb zničení evidenční knihy je třeba ihned zalžit evidenční knihu nvu a na začátek zřetelně uvést údaje ztrátě předchzí evidenční knihy včetně data a příčiny tét událsti a data pslední prvedené kntrle. V případě živelné událsti, pžáru neb krádeže je nutné tut skutečnst rvněž zdkumentvat. Pkud je tat skutečnst zdkumentvána a z půvdní knihy jsu k dispzici kpie, je tt dstačujícím důkazem pr případ kntrly. V případě ztráty evidenční knihy je tut skutečnst pět nutn uvést v nvé evidenční knize s pdpisem dpvědné sby (prvzvatel, ppř. statutární zástupce) a mít k dispzici kpie z půvdní evidenční knihy zařízení. Je také vhdné nechávat si kpie prtklů z případných kntrl ČIŽP, ve kterých je uveden, zda prvzvatel v den kntrly předlžil evidenční knihu zařízení. Takvým prtklem mhu být nahrazeny kpie evidenční knihy, pkud se i ty staly bětí živelné událsti neb krádeže. 5) Je mžné v případě kntrly mluvit nepřítmnst evidenční knihy její ztrátu neb zničením? Ne, tt není mžné, pkud nebudu předlženy kpie půvdní evidenční knihy. Nvu evidenční knihu je třeba zřídit bezprstředně p ztrátě knihy půvdní. V pačném případě by příslušný rgán zahájil sankční řízení. 6) Od kdy platí pvinnst vést pr zařízení bsahující více než 3 kg regulvaných látek neb flurvaných skleníkvých plynů evidenční knihu zařízení? Pvinnst vést evidenční knihu zařízení platí de dne nabytí účinnsti nařízení vlády č. 117/2005 Sb. některých patřeních zabezpečujících chranu znvé vrstvy, tedy d Sučasný stav (dle legislativy platné d 1. září 2012): Pkud je evidenční kniha zařízení zpracvaná d pdle vzru stanveném v přílze č. 2 vyhlášky č. 279/2009 Sb., je tat kniha platná nadále a je pvažvána za evidenční knihu, jejíž vzr je stanven v přílze č. 1 vyhlášky č. 257/2012 Sb. (vyhláška vstupila v platnst dne 1. září 2012). Od 1. ledna 2014 je mžné zavést nvu evidenční knihu zařízení puze pdle vzru dle přílhy 1 vyhlášky č. 257/2012 Sb. Předchzí stav (dle legislativy platné d 31. srpna 2012): Evidenční knihu dle vzru uvedenéh v přílze č. 2 k vyhlášce č. 279/2009 Sb. byl mžné v suladu s 10, dst. 3 zmíněné vyhlášky vytvřit d 1. ledna 2011 v případě, že v dbě nabytí účinnsti vyhlášky č. 279/2009 Sb. (15. září 2009) měl prvzvatel zpracvanu evidenční knihu pdle předpisů platných d 1. únra V pačném případě byl nutné zpracvat evidenční knihu pdle vzru uvedenéh v přílze č. 2 k vyhlášce d data nabytí její účinnsti, tedy d 15. září B) Certifikace a pvlení k zacházení s regulvanými látkami: 7) Musím vlastnit certifikát k zacházení s regulvanými látkami? 111

112 Nvelu zákna č. 86/2002 Sb. chraně vzduší a změně některých dalších záknů, záknem č. 483/2008 Sb., která vstupila v účinnst dne , začala platit nvá pravidla v blasti předcházení emisím regulvaných látek. Ačkliv 1. září 2012 vstupila v platnst nvá legislativa v pdbě zákna č. 73/2012 Sb. látkách, které pškzují znvu vrstvu, a flurvaných skleníkvých plynech, pvinnst vlastnit certifikát pr určité činnsti spjené s regulvanými látkami zůstává. Pdle 10 dst. 1 a dst. 2 písm. a)-h) zákna č. 73/2012 Sb. musí mít všechny sby prvádějící servis zařízení, kntrly těsnsti (na chladicích, klimatizačních zařízení a systémech pžární chrany), znvuzískávání při recyklaci výrbků, regeneraci a zneškdňvání certifikát. Ve všech případech se tyt pžadavky vztahují na činnsti vyknávané na zařízeních s bsahem regulvaných látek. 8) Kde získat certifikát? Certifikáty vydává Ministerstv živtníh prstředí, dbr chrany vzduší, Vršvická 65, Praha 10. Certifikáty se vydávají na základě slžení teretické a praktické zkušky pr činnsti uvedené v 10 dst. 1 a dst. 2 písm. a) d) zákna č. 73/2012 Sb. Vzr žádsti vydání certifikátu je k dispzici zde. Certifikáty pr činnsti uvedené v 10 dst. 2 písm. e) - h) se vydávají na základě dlžení dkladů uvedených v dst. 4 zmiňvanéh paragrafu. 9) Kd je stanven jak hdntící, certifikační, ppřípadě šklicí subjekt pr certifikaci pracvníků pdle nařízení Kmise (ES) č. 842/2006 a zákna č. 73/2012 Sb.? Hdntící subjekt pdle nařízení Kmise (ES) č. 303/2008, č. 304/2008 a č. 305/2008 stanvuje MŽP d pčátku rku 2010 pstupem uvedeným v 8 zákna č. 73/2012 Sb., infrmace je k dispzici také na tét stránce. Seznam pvěřených hdntících subjektů naleznete zde. Certifikačním subjektem je Ministerstv živtníh prstředí pdle 10 dst. 5 zákna č. 73/2012 Sb. látkách, které pškzují znvu vrstvu, a flurvaných skleníkvých plynech. Šklící subjekt není stanven, jelikž pr slžení teretické a praktické zkušky MŽP nevyžaduje pvinně žádné šklení, které by zkušce předcházel. Záleží na každém uchazeči, jak se na zkušku připraví. Více infrmací teretických a praktických zkuškách k vydání certifikátu naleznete zde. 10) Jakým způsbem prbíhá šklení, hdncení a certifikace? Šklení sb je nepvinné a šklicí střediska nejsu nijak regulvána či vzájemně zvýhdňvána. Obsah certifikační zkušky stanvují nařízení Kmise (ES) č. 303/2008, č. 304/2008 a č. 305/2008. Certifikační zkuška a hdncení se skládá z teretické a praktické části. 11) Jaku dbu platnsti má vydaný certifikát? Certifikáty jsu vydávány na dbu neurčitu a jejich platnst není časvě mezena. Ministerstv však může zrušit certifikát v případě, že djde k pdstatné změně pdmínek, za kterých byl certifikát vydán, při závažném prušení pdmínek uvedených v certifikátu neb prušení pvinnstí stanvených záknem chraně vzduší aneb pvinnstí stanvených příslušnými předpisy Evrpských splečenství. 12) Za jakých pdmínek je mžné uznat kvalifikaci získanu na území EU? Certifikáty vydané v jiných členských zemích EU pdle nařízení (ES) č. 303/2008, 304/2008, 305/2008 a 306/2008 mají platnst na celém území EU. Členské státy však mhu pžadvat jejich překlad d svéh jazyka. V České republice jsu certifikáty uznávané, vlastník certifikátu však musí pdle 12 zákna č. 73/2012 Sb. předat ministerstvu živtníh prstředí kpii certifikátu v úředně věřeném překladu d českéh jazyka. V případě slvenskéh jazyka se překlad nevyžaduje. 13) Kde se nachází seznam certifikvaných sb a splečnstí pr nakládání s regulvanými látkami a flurvanými skleníkvými plyny? 112

113 Seznam certifikvaných sb dle 13 zák. č. 73/2012 Sb. naleznete zde. Pdávání hlášení regulvaných látkách a flurvaných skleníkvých plynech: 14) D kdy se pdává hlášení nakládání s regulvanými látkami a flurvanými skleníkvými plyny? Hlášení nakládání s regulvanými látkami a flurvanými skleníkvými plyny se pdle 11 zákna č. 73/2012 Sb. látkách, které pškzují znvu vrstvu, a flurvaných skleníkvých plynech, pdává d 31. března za uplynulý kalendářní rk elektrnicky přes systém ISPOP. V případě, že s regulvanými látkami nebyl v kalendářním rce nakládán, nevzniká znamvací pvinnst, pakliže není vyslveně uvedena v pdmínkách vydanéh rzhdnutí. Oznamvací pvinnsti pdléhají také flurvané skleníkvé plyny (v mnžství nad 100 kg) pdle 11 dst. 1 písm. a) - c) zákna č. 73/2015 Sb.). Osba, která skladuje halny neb vlastní systémy pžární chrany a hasicí přístrje s halny znamuje ministerstvu jejich pčet a mnžství halnů v nich bsažených pdle dst zákna č. 73/2012 Sb. d 31. března za uplynulý kalendářní rk prstřednictvím systému ISPOP. 15) V jakých případech musí servis chlazení pdávat hlášení? Oznamvací pvinnsti pdléhá získání (d sby z jinéh členskéh státu EU), předání neb zneškdnění flurvaných skleníkvých plynů v mnžství nad 100 kg pdle zákna č. 73/2012 Sb. látkách, které pškzují znvu vrstvu, a flurvaných skleníkvých plynech, 11 dst. 1 písm. a), b), c). První uvedení na trh v České republice s výjimku dvzu, znvuzískání, recyklace, regenerace či zneškdnění regulvaných látek pdléhá také pvinnsti pdat hlášení, a t nejpzději d 31. března následujícíh kalendářníh rku pdle 11 dst. 1 písm. d) zákna č. 73/2012 Sb. C) Kntrly těsnsti: 16) Pkud se zařízení skládá z více chladicích kruhů s náplní menší než 3 kg, které dhrmady tvří náplň chladiva nad 3 kg regulvané látky, vyžadují se kntrly úniků? Určvání mnžství regulvaných látek v zařízení je analgií k určvání mnžství flurvaných skleníkvých plynů v aplikacích. Dle Metdickéh a výkladvéh dkumentu Kmise k určitým tázkám vyplývajícím z nařízení Kmise (ES) č. 842/2006 některých flurvaných skleníkvých plynech je aplikace chápána jak sada sučástek a ptrubí, které tvří jednu průběžnu strukturu, v níž mhu prudit flurvané skleníkvé plyny. Pkud mlekula flurvanéh skleníkvéh plynu může prcházet strukturu z jednh místa na druhé, znamená t, že tat dvě místa jsu sučástí jedné jediné aplikace. Neklade se tedy důraz na plhu či funkci systému, ale na jeh technicku strukturu. Pkud bude bdbným způsbem chápán zařízení bsahující více chladicích kruhů, které nebudu vzájemně prpjeny a v žádném z nich nebude více než 3 kg regulvané látky, pak p prvzvateli nejsu vyžadvány kntrly těsnsti. 17) Vyžaduje legislativa kntrlu těsnsti certifikvanu sbu také u vysknapěťvých spínacích zařízení? Nařízení (ES) č. 842/2006, čl. 3, dst. 1 nevyžaduje kntrlu těsnsti vysknapěťvých spínacích zařízení s bsahem SF 6. 18) Musí být prváděny kntrly těsnsti na mbilních zařízení? Pdle nařízení (ES) č. 1516/2007 čl. 1 v suladu s nařízením (ES) č. 842/2006 jsu stanveny standardní pžadavky na kntrlu těsnsti u stacinárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, která jsu v prvzu neb dčasně mim prvz a bsahují nejméně 3 kg flurvaných skleníkvých plynů. Z tht vyplývá, že na mbilních zařízeních nemusí být prváděny kntrly těsnsti. D) Různé 19) Lze prvzvat chladicí neb klimatizační zařízení s bsahem HCFC? 113

114 An, ale d není mžné při údržbě či pravě chladicích a klimatizačních zařízení pužívat nvě vyrbené regulvané látky HCFC. V suladu s nařízením (ES) č. 1005/2009, čl. 11 dst. 3 lze uvádět na trh a pužívat regenervané látky HCFC a dst. 4 pužívat recyklvané látky HCFC. Zákazy uvedené v nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 látkách, které pškzují znvu vrstvu se vztahují na pužívání látek. Pdle definic bsažených v tmt nařízení se pjmem pužití rzumí puze pužívání regulvaných látek neb nvých látek při výrbě, údržbě neb pravě, včetně pětvnéh plnění výrbků neb zařízení a v jiných prcesech. Samtný fakt, že je zařízení instalván a je funkční, není pužitím regulvané látky. 20) Lze pužít znvuzískanu recyklvanu látku HCFC také v jiném zařízení, než ze kteréh byla látka znvuzískaná (dsátá)? An. V suladu s čl. 11, dst. 4 nařízení (ES) 1005/2009 může recyklvané chladiv HCFC pužít jak pdnik, který prvedl servis, a t i u jinéh zákazníka, než pr kteréh byl znvuzískání látky prveden, neb může recyklvanu látku HCFC pužít splečnst, pr níž byl recyklvané chladiv znvuzískán a servis může prvést jiný pdnik, než který znvuzískání látky prvedl. 21) D kdy je mžné prvzvat zařízení bsahující regulvané látky a flurvané skleníkvé plyny? Pužití regulvaných látek a výrbků a zařízení, jež bsahují látky HCFC upravuje čl. 11 nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009. D knce rku 2014 lze pdle dst. 3 uvádět na trh regenervané HCFC látky a pužívat je při pravě neb údržbě stávajících chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadel. D knce rku 2014 lze pdle dst. 4 pužívat recyklvané HCFC látky při údržbě neb pravě chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel. Od 1. ledna 2015 nebude mžné při pravě takvých zařízení jakékliv HCFC látky pužívat a dba pužití zařízení s bsahem HCFC látkách bude záviset na jejich živtnsti. Dbu prvzu výrbků a zařízení, které bsahují některé flurvané skleníkvé plyny, nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 nestanvuje. V čl. 9 zmíněnéh nařízení je však uveden zákaz uvádění na trh výrbků a zařízení, které jsu jmenvány v přílze II k tmut nařízení. 22) Jakým způsbem lze zjistit typ chladiva, není-li uveden na zařízení? Typ chladiva by měl být zřejmý z dkumentace zařízení, a pkud je řádně vedená evidenční kniha, pak i ze záznamů pravách, ppř. dplňvání chladiva. Pkud t dané zařízení dvluje, lze rientační stanvení prvést pdle charakteristiky chladiva (tlak vs. teplta), avšak tímt způsbem nelze zcela vylučit záměnu s některými směsnými chladivy. V případě, že takt nelze chladiv identifikvat, připadá v úvahu analytické stanvení. Jedndušší metda je pmcí přensnéh identifikátru chladiv. Tyt identifikátry jsu bvykle schpny detekvat 4 až 5 druhů nejběžnějších chladiv. Pr bližší infrmace dpručujeme kntaktvat jakukliv firmu, která se zabývá také analýzami a detekcí regulvaných látek. Dále existují metdy instrumentální analýzy, například plynvá chrmatgrafie s hmtnstním spektrmetrem (GC/MS) neb metda FTIR spektrskpie. Tyt metdy umžňují velmi přesnu identifikaci chemických látek, ale jedná se pměrně nárčná stanvení, a t především p stránce finanční. 25) Kd a jak musí značvat zařízení a nádby? Zákn č. 73/2012 Sb. v 5 dst. 3 uvádí, že výrbky a zařízení bsahující regulvané látky musí značit sba, která je uvádí na trh v České republice. Označení musí být uveden v českém neb slvenském jazyce. Obsah štítku stanvuje nařízení (ES) č. 1272/2008 klasifikaci, značvání a balení látek. Pdle čl. 11 dst. 6 nařízení (ES) č. 1005/2009 musí být značena také stávající chladicí, klimatizační zařízení a tepelná čerpadla, pkud jsu k jejich pravě pužity regenervané neb recyklvané HCFC látky v suladu s pžadavky nařízení (ES) č. 1272/2008. Výpis pvinných údajů je ke stažení zde (PDF, 203 kb ). 114

115 Pdle nařízení Kmise (ES) č. 842/2006 čl. 7 dst. 1 musí být výrbky uvedené v dst. 2 bsahující flurvané uhlvdíky značeny sbu, která je uvádí na trh. Obsah pvinných údajů štítku je stanven v čl. 7 dst. 1 nařízení (ES) č. 842/ ) C musí splnit sba, která zařízení puze vyrábí a uvádí na trh? Každý výrbce flurvaných skleníkvých plynů (v mnžství nad jednu tunu), je pvinen pdat hlášení dle nařízení (ES) č. 842/2006 čl. 6 dst. 1 písm. a) každý rk d 31. března za uplynulý kalendářní rk Kmisi a příslušnému státnímu rgánu (MŽP). Vzr frmuláře pr pdávání zpráv je stanven nařízením Kmise (ES) č. 1493/2007. Výrbce zařízení s flurvanými skleníkvými plyny nepdléhá pvinnsti certifikace, pkud zárveň neprvádí další činnst, u které tat pvinnst vzniká. Suvisející předpisy Nařízení Kmise (ES) č. 303/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se v suladu s nařízením Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanví minimální pžadavky a pdmínky pr vzájemné uznávání k certifikaci splečnstí a pracvníků, pkud jde chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla bsahující některé flurvané skleníkvé plyny. Nařízení Kmise (ES) č. 304/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se pdle nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanví minimální pžadavky a pdmínky pr vzájemné uznávání k certifikaci splečnstí a pracvníků, pkud jde stacinární systémy pžární chrany a hasicí přístrje bsahující některé flurvané skleníkvé plyny. Nařízení Kmise (ES) č. 305/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se pdle nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanví minimální pžadavky na certifikaci pracvníků prvádějících znvuzískávání některých flurvaných skleníkvých plynů z vysknapěťvých spínacích zařízení a pdmínky pr vzájemné uznávání tét kvalifikace. Nařízení Kmise (ES) č. 306/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se pdle nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanví minimální pžadavky na certifikaci pracvníků prvádějících znvuzískávání rzpuštědel na bázi některých flurvaných skleníkvých plynů ze zařízení a pdmínky pr vzájemné uznávání tét kvalifikace. Nařízení Kmise (ES) č. 307/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se pdle nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanví minimální pžadavky na certifikaci pracvníků prvádějících znvuzískávání některých flurvaných skleníkvých plynů z vysknapěťvých spínacích zařízení a pdmínky pr vzájemné uznávání tét kvalifikace. Nařízení Kmise (ES) č. 308/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se pdle nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanví frma známení šklicích a certifikačních prgramů členských států. Nařízení Kmise(ES) č. 1493/2007 ze dne 17. prsince 2007, kterým se pdle nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 zavádí frmát pr zprávu předkládanu výrbci, dvzci a vývzci některých flurvaných skleníkvých plynů. Nařízení Kmise (ES) č. 1494/2007 ze dne 17. prsince 2007, kterým se pdle nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanví způsb značvání a další pžadavky na značvání prduktů a zařízení bsahujících určité flurvané skleníkvé plyny. Nařízení Kmise (ES) č. 1497/2007 ze dne 18. prsince 2007, kterým se v suladu s nařízením Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanví standardní pžadavky na kntrlu těsnsti stacinárních systémů pžární chrany bsahujících některé flurvané skleníkvé plyny. Nařízení Kmise (ES) č. 1516/2007 ze dne 19. prsince 2007, kterým se v suladu s nařízením Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanví standardní pžadavky na kntrlu těsnsti stacinárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel bsahujících některé flurvané skleníkvé plyny. KAPITOLA IV PODPOROVANÉ ZDROJE ENERGIE Pdprvané zdrje energie. Pvinnsti jsu dány záknem č. 165/2012 Sb., pdprvaných zdrjích energie a změně některých záknů. 115

116 KAPITOLA V. POPLATKY ZA ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ (POPLATKOVÉ PŘIZNÁNÍ), SOUHRN PROVOZNÍ EVIDENCE, BILANCE VOC A OSTATNÍ OHLAŠOVACÍ AGENDY (IRZ, E-PRTR, FREONY, HALONY ) KAPITOLA V.1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY OHLAŠOVÁNÍ, ZÁKLADNÍ PRAVIDLA A POVINNOSTI Existuje něklik hlavních agend, které hlásí neb zpracvávají prvzvatelé zdrjů znečišťvání vzduší: - Suhrn Prvzní evidence (SPE) frmulář F_OVZ_SPE - Pplatky za znečišťvání vzduší (Pplatkvé přiznání) frmulář F_OVZ_POPL - Bilance VOC - Hlášení d IRZ (E-PRTR) frmulář F_IRZ - Ostatní (PO, halny apd.) frmulář F_OVZ_PO a frmulář F_OVZ_RL - Hlášení kvalitě paliva Zásadní změny byly prvedeny záknem č. 25/2008 Sb. V chraně vzduší již neplatí přechdná ustanvení a všichni, pkud jim vzniká hlašvací pvinnst, pdávají hlášení prstřednictvím ISPOP. Dpručujeme sledvat : NESPOLÉHEJTE NA LOŇSKOU ZNALOST POSTUPU!!! Termín splnění pvinnstí je 31.3.každrčně. Bilance VOC se již na úřady nezasílají, ale musí být vypracvány a musí být na zdrji k dispzici, termín nejpzději k 31.3.každrčně. Všechny vyjmenvané zdrje: Jste pvinni předat SPE a Pplatkvé přiznání prstřednictvím integrvanéh systému plnění hlašvacích pvinnstí (ISPOP) v elektrnické pdbě. Materiály pdáváte ČIŽP, Krajským úřadům neb Magistrátu hl.m.prahy, a t pvinně elektrnicky prstřednictvím ISPOP. Dplnění a pravy zasíláte stejnu cestu d ISPOP! 116

117 - Závazné číselníky SPE jsu uvedeny ve Věstníku MŽP č. 7/ SDĚLENÍ dbru chrany vzduší, kterým se znamuje kódvé značení vybraných údajů suhrnné prvzní evidence stacinárních zdrjů. Lze čekávat změny a úpravy číselníků. - Vlastní vzry pr pdání SPE listinnu frmu již nikd nevydává. Pkud Vám je někd zašle, je třeba pstupvat velmi bezřetně. Kategrie zdrje Orgán chrany vzduší Dkument či materiál Vyjmenvané zdrje znečišťvání vzduší (vyjma chvů hspdářských zvířat) Vyjmenvané zdrje znečišťvání vzduší (vyjma chvů hspdářských zvířat) Česká inspekce živtníh prstředí Krajský úřad (neb Magistrát hl. města Prahy) Puze prstřednictvím ISPOP. - SPE - Suhrn prvzní evidence. Prstřednictvím ISPOP. Frmulář F_OVZ_SPE. - Blkvé schéma zdrje (dpručujeme, legislativa jej nedefinuje) - Další materiály rzhdné pr chranu vzduší na pžádání ČIŽP (prtkly z autrizvaných měření emisí d 90 dnů d data měření, výsledky kntinuálních měření apd.) Puze prstřednictvím ISPOP. Suhrn prvzní evidence. Frmulář F_OVZ_SPE. Pplatkvé přiznání jen část zdrjů. Frmulář F_OVZ_POPL. - Blkvé schéma zdrje (dpručujeme, legislativa jej nedefinuje) - Výpčet emise a pplatku způsb výpčtu - Prtkl z autrizvanéh měření (kpie či riginál, část, dkaz, výtah...) - Výpis z rejstříku (nvý prvzvatel či změna) - Další pdstatné údaje (rzhdnutí, pvlení, apd.) Nevyjmenvané zdrje Obec Už za vzduší nic nepdávají (pzr na IRZ). Vyjmenvané zdrje emitující VOC (kódy 9.1. až 9.24, mim práškvé lakvny) Prvzvatelé všech zdrjů, pkud překračují prahvé hdnty Všichni relevantní Ulžit na zdrji. IRZ Integrvaný registr znečišťvání E-PRTR evrpský IRZ MŽP MŽP Bilance rganických rzpuštědel. Prstřednictvím frmuláře - F_IRZ Oznámení pčtu systémů pžární chrany a hasicích přístrjů s halny, mnžství v nich bsažených halnů 11 dst. 2 zákna č. 73/2012 Sb. / přílha č. 2 k vyhl. č. 257/2012 Sb. Prbíhá puze přes ISPOP prstřednictvím frmuláře F_OVZ_PO. Zpráva mnžství flurvaných skleníkvých plynů a regulvaných látek (získání neb předání z neb d jinéh členskéh státu EU, zneškdnění, znvuzískání, recyklace, regenerace a zneškdnění) 117

118 Všichni relevantní Všichni relevantní MŽP 11 dst. 1 zákna č. 73/2012 Sb. / přílha č. 3 k vyhl. č. 257/2012 Sb. Prbíhá puze přes ISPOP prstřednictvím frmuláře F_OVZ_RL. Ohlašvání údajů kvalitě paliv (K 16 dst. 8 zákna) 18 vyhlášky č. 415/2012 Sb., Odst. 1) Ohlašvání údajů kvalitě paliv pdle 16 dst. 1 zákna se vztahuje na těžký tpný lej, plynvý lej a na pevná paliva určená pr spalvací stacinární zdrje jmenvitém tepelném příknu d 0,3 MW včetně. Odst. 2) Náležitsti hlášení kvalitě paliv jsu stanveny v části II přílhy č. 3 k tét vyhlášce. Nesplnění výše uvedených pvinnstí vedení prvzní evidence a vypracvání suhrnné prvzní evidence ve stanveném rzsahu, jakž i nepředání suhrnné prvzní evidence v termínu je pd hrzbu sankce pdle zákna chraně vzduší. 118

119 Zjišťvání a vyhdncvání úrvně znečišťvání vzduší (pdle 6) Jedná se zdrj uvedený v přílze č. 4 zákna ANO NE Má zdrj ulženu alespň jednu pdmínku prvzu? NE Prvzvatel nemá pvinnst zjišťvat emise. ANO NE Je tut pdmínku emisní limit neb emisní strp? NE Ukládá zjišťvání emisí vyhláška neb pvlení prvzu? ANO ANO Prvzvatel zjišťuje emise měřením neb výpčtem. - emise se hlašují v SPE - emise (jedná-li se TZL, SO 2, NOx a/neb VOC) jsu předmětem pplatku pdle 15 zákna. Níže uvedené hlašvací pvinnsti lze zpracvat v interaktivních PDF frmulářích jejich pužití zaručuje ddržení platnéh datvéh standardu. PDF frmuláře jsu ke stažení pr registrvané uživatele p přihlášení d ISPOP v sekci "MŮJ ÚČET" -> zálžka "Stažení frmuláře". 119

120 Název frmuláře Ohlašvací pvinnst Termín pdání/ověřvatel F_OVZ_POPL Pplatkvé přiznání 15, dst. 8 zákna č. 201/2012 Sb KÚ (MHMP) F_OVZ_SPE F_OVZ_PO F_OVZ_RL Suhrnná prvzní evidence 17, dst. 3, písm. c) zákna č. 201/2012 Sb./ přílha č. 11 k vyhl. č. 415/2012 Sb MŽP Oznámení pčtu systémů pžární chrany a hasicích přístrjů s halny, mnžství v nich bsažených halnů MŽP 11 dst. 2 zákna č. 73/2012 Sb. / přílha č. 2 k vyhl. č. 257/2012 Sb. Zpráva mnžství flurvaných skleníkvých plynů a regulvaných látek (získání neb předání z neb d jinéh MŽP členskéh státu EU, zneškdnění, znvuzískání, recyklace, regenerace a zneškdnění) 11 dst. 1 zákna č. 73/2012 Sb. / přílha č. 3 k vyhl. č. 257/2012 Sb. F_IRZ Frmulář pr hlášení d Integrvanéh registru znečišťvání 3 zákna č. 25/2008 Sb MŽP KAPITOLA V.2. POPLATKOVÉ PŘIZNÁNÍ Mezi nástrje, které mají zajistit pkles emisí znečišťujících látek d vzduší a následné zlepšení kvality vzduší, patří i v tmt zákně pplatky za znečišťvání vzduší. Oprti předchzí právní úpravě dchází k něklika pdstatným změnám, které zahrnují: - mezení rzsahu zpplatňvaných emisí z něklika desítek na čtyři základní, - pstupné navyšvání základní sazby pplatku d r. 2017, - úplné zrušení paušálníh pplatku pr méně významné zdrje (malé zdrje pdle předchzí legislativy), - změny způsbu výpčtu pplatku, - přechd vedení řízení v rámci pplatkvé agendy ze Správníh řádu na Daňvý řád a změny v terminlgii, - mezení pvinnsti pdávat pplatkvé přiznání vydávání platebníh výměru v závislsti na celkvé výši pplatku za prvzvnu (50000 Kč) viz. zákn č. 87/2014 Sb. nvela zákna č. 201/2012 Sb., - výrazné snížení pčtu plátců pplatku, - snížení administrativní nárčnsti celé agendy pplatků, - zrušení správy pplatku na úrvni becních úřadů a úřadu bcí s rzšířenu půsbnstí, - snížení základní sazby pplatku keficientem úrvně emisí pdle dsahvaných emisních kncentrací (platnst d r. 2017), 120

121 - nevyměření pplatku při snížení emisí v rámci reknstrukce neb mdernizace aneb při výrazném pdkrčení stanvených emisních kncentrací (platnst d r. 2017). Při pdání pplatkvéh přiznání pdle 15 zákna za rk 2014 bude prvzvatel zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k záknu pstupvat následujícím způsbem: - prvzvatel pdá pplatkvé přiznání pdle skutečnsti r prstřednictvím ISPOP. Pr výpčet pužije pstup uvedený v 15 zákna: stanví mnžství emisí za rk 2014 u zdrjů, pr něž platí pvinnst zjišťvání úrvně znečišťvání pdle 6, dst. (1) zákna č. 201/2012 Sb., vynásbí stanvené mnžství emisí sazbu pdle přílhy č. 9 k záknu č. 201/2012 Sb., prvede sučet pplatků za jedntlivé znečišťující látky a tent sučet zakruhlí nahru na celé stkruny (tt autmaticky zajišťuje frmulář F_OVZ_POPL), pdá pplatkvé přiznání prstřednictvím ISPOP (frmulář F_OVZ_POPL splňující náležitsti datvéh standardu vydanéh pr hlašvání za rk 2014), - případné detailní údaje pužité pr výpčet pplatku uvede v suhrnné prvzní evidenci za rk 2014 pdané prstřednictvím ISPOP (mžnst vlžení přílhy s pstupem výpčtu pplatku), - nedsáhne-li hdnta celkvéh pplatku za prvzvnu Kč a výše, pplatkvé přiznán se nepdává, - dšl-li v průběhu rk 2014 ke změně prvzvatele zdrje, pdává pplatkvé přiznání za rk 2014 ten, kd je v danu prvzvatelem zdrje a celkvu částku pplatku za kalendářní rk sníží p dhdě s krajským úřadem částku, hlášenu předchzímu prvzvatelem, - dšl-li v průběhu r k uknčení prvzu zpplatňvanéh zdrje neb k jiným změnám týkajících se předmětu pplatku neb plátce, platí pdle 128, dst. 1 zákna č. 280/2009 Sb. Daňvéh řádu, pvinnst známení takvých změn d 15 dnů správci daně (pplatku), tj. příslušnému krajskému úřadu. Při daňvém řízení týkajícím se údajů za rk 2014 hlášených v r budu věřvatelé pstupvat následujícím způsbem: - u pdaných pplatkvých přiznání (celkvá výše pplatku za rk 2014 dsáhne částky Kč a více) krajský úřad vydá d 4 měsíců d pdání pplatkvéh přiznání platební výměr. Pplatek za znečišťvání vzduší je splatný d 30 dnů de dne dručení platebníh výměru, - v suladu s ustanvením 15, dst. (10) krajský úřad rzhdne pvinnsti platit pplatek za znečišťvání vzduší prstřednictvím zálh v rámci platebníh výměru za sknčené pplatkvé bdbí v případě, že výše stanvenéh pplatku za sknčené pplatkvé bdbí přesahuje částku Kč. Pplatník je pvinen zaplatit měsíční zálhu d dvacátéh pátéh dne kalendářníh měsíce, ke kterému se vztahuje. Pr zdrje neuvedené v přílze č. 2 k záknu již pvinnst hlašvání pplatku ani SPE neplatí. Případné vrácení pplatku na r lze u těcht zdrjů dřešit s příslušným celním úřadem (ne prstřednictvím ISPOP). Nvá verze Pplatkvéh přiznání platí d Pplatek za znečišťvání (1) Pplatníkem pplatku za znečišťvání je prvzvatel stacinárníh zdrje uvedenéh v přílze č. 2 k tmut záknu. 121

122 (2) Předmětem pplatku za znečišťvání jsu znečišťující látky, které jsu vypuštěné stacinárním zdrjem neb zdrji a pr které má prvzvatel pvinnst zjišťvat úrveň znečišťvání pdle 6 dst. 1 písm. a). (3) Od pplatku za znečišťvání se svbzují znečišťující látky vypuštěné stacinárním zdrjem neb zdrji v prvzvně, u které celkvá výše pplatků za pplatkvé bdbí činí méně než Kč. (4) Základem pplatku za znečišťvání je mnžství emisí ze stacinárníh zdrje neb zdrjů v tunách. (5) Pplatek za znečišťvání se vypčte jak sučin základu pplatku a sazby uvedené v přílze č. 9 bdu 1 k tmut záknu. Pplatek za znečišťvání za kalendářní rk 2017 a následující pplatkvá bdbí se vypčte jak sučin základu pplatku, sazby a keficientu úrvně emisí, uvedenéh v přílze č. 9 bdu 2 k tmut záknu, stanvenéh pdle dsahvané emisní kncentrace dané znečišťující látky v celém pplatkvém bdbí. P sečtení pplatků za jedntlivé znečišťující látky za všechny stacinární zdrje v rámci prvzvny 4) se celkvá částka zakruhlí na celé stkruny nahru. Od 1.ledna 2017: (6) Pplatek za znečišťvání se u znečišťující látky vypuštěné stacinárním zdrjem nevyměří, pkud a) je na tmt stacinárním zdrji prvedena reknstrukce neb mdernizace, v jejímž důsledku dsahuje v celém pplatkvém bdbí nižších rčních emisí tuhých znečišťujících látek nejméně 30 %, xidů síry vyjádřených jak xid siřičitý nejméně 55 %, xidů dusíku vyjádřených jak xid dusičitý nejméně 55 % neb těkavých rganických látek nejméně 30 % ve srvnání s rkem 2010, b) stacinární zdrj, pr nějž jsu specifikvány nejlepší dstupné techniky, dsahuje v celém pplatkvém bdbí nižší emisní kncentrace nežli 50 % hrní hranice úrvně emisí spjené s nejlepšími dstupnými technikami pdle infrmací zveřejňvaných Evrpsku kmisí, neb c) stacinární zdrj, pr nějž nejsu specifikvány nejlepší dstupné techniky, dsahuje v celém pplatkvém bdbí nižší emisní kncentrace nežli 50 % hdnty specifickéh emisníh limitu. (7) Pplatkvým bdbím je kalendářní rk. (8) Pplatník je pvinen d 31. března rku následujícíh p sknčení pplatkvéh bdbí pdat krajskému úřadu pplatkvé přiznání prstřednictvím integrvanéh systému plnění hlašvacích pvinnstí v blasti živtníh prstředí pdle jinéh právníh předpisu 11). Pplatkvé přiznání není pvinen pdat pplatník, u něhž celkvá výše pplatků za prvzvnu za pplatkvé bdbí činí méně než Kč. (9) Krajský úřad vydá d 4 měsíců d pdání pplatkvéh přiznání platební výměr. Pplatek za znečišťvání vzduší je splatný d 30 dnů de dne dručení platebníh výměru. (10) Pkud výše stanvenéh pplatku za sknčené pplatkvé bdbí přesahuje částku Kč, je pplatník pvinen platit měsíční zálhy pr pplatkvé bdbí bezprstředně následující p kalendářním rce, ve kterém měl pvinnst pdat pplatkvé přiznání za sknčené pplatkvé bdbí, a t ve výši jedné dvanáctiny stanvenéh pplatku. Krajský úřad rzhdne pvinnsti platit pplatek za znečišťvání vzduší prstřednictvím zálh v rámci platebníh výměru za sknčené pplatkvé bdbí. Pplatník je pvinen zaplatit měsíční zálhu d dvacátéh pátéh dne kalendářníh měsíce, ke kterému se vztahuje. (11) Djde-li k uvedení stacinárníh zdrje d prvzu a je zřejmé, že pplatek za znečišťvání vzduší vztahující se k tmut zdrji přesáhne v bezprstředně následujícím pplatkvém bdbí částku Kč, rzhdne krajský úřad stanvení zálh pr dvě pplatkvá bdbí bezprstředně 122

123 následující p rce uvedení stacinárníh zdrje d prvzu; přitm vychází ze jmenvitéh tepelnéh příknu neb z prjektvané kapacity tht zdrje. (12) Krajský úřad zašle stejnpis platebníh výměru d 7 dní d jeh dručení příslušnému celnímu úřadu. (13) Správu pplatku za znečišťvání vzduší vyknávají krajské úřady místně příslušné pdle umístění jedntlivých stacinárních zdrjů. Správu placení tht pplatku vyknávají příslušné celní úřady. (14) Výns z pplatků za znečišťvání je d rku 2016 včetně příjmem Státníh fndu živtníh prstředí České republiky. Od rku 2017 je 65 % výnsu z pplatků za znečišťvání vzduší příjmem Státníh fndu živtníh prstředí České republiky, 25 % příjmem kraje, na jehž území se stacinární zdrj nachází, a 10 % příjmem státníh rzpčtu. Výns z pplatků za znečišťvání, který je příjmem kraje, může být pužit jen na financvání patření v blasti chrany živtníh prstředí. Výns z pplatků za znečišťvání, který je příjmem státníh rzpčtu, může být pužit jen na financvání činnstí zajišťvaných ministerstvem pdle 5 dst. 1 až 5, 7 dst. 1 a 2, 10 dst. 2 a 6 a 30, které jsu vyknávány ministerstvem zřízenu právnicku sbu na základě zřizvací listiny. (12) V kalendářním rce 2013 stanví krajský úřad pplatníkvi, u kteréh výše pplatku za jednu neb více znečišťujících látek uvedených v přílze č. 9 k tmut záknu za kalendářní rk 2012 přesáhla částku Kč, v platebním výměru pdle 15 dst. 9 krmě pplatku za sknčené pplatkvé bdbí a zálh na následující kalendářní rk také zálhy na pplatek za rk 2013 a lhůty jejich splatnsti. (13) Výše pplatku za znečišťvání za kalendářní rk 2012 se vypčítá pdle 19 zákna č. 86/2002 Sb., ve znění účinném d dne nabytí účinnsti tht zákna. Sazby pplatků za znečišťvání a keficienty úrvně emisí 1. Znečišťující látky, které pdléhají zpplatnění a sazby pplatků za znečišťvání v jedntlivých letech (v Kč/t) 2013 až a dále TZL SO NO x VOC Keficienty úrvně emisí pdle dsahvaných emisních kncentrací v celém pplatkvém bdbí vyjádřených v prcentech hrní hranice úrvně emisí spjené s nejlepšími dstupnými technikami neb v případě, že nejlepší dstupné techniky nejsu specifikvány, v prcentech specifickéh emisníh limitu Tat tabulka bude platit až v rce 2017: 123

124 50-60 % > % > % > % > 90 % 0,2 0,4 0,6 0,8 1 KAPITOLA V.3. SPE ZPRACOVÁNÍ A OHLÁŠENÍ SOUHRNNÉ PROVOZNÍ EVIDENCE Pvinnst vedení prvzní evidence stálých a prměnných údajích stacinárním zdrji, ppisujících tent zdrj a jeh prvz, a údajích vstupech a výstupech z tht zdrje a pvinnst každrčníh hlašvání údajů SPE prstřednictvím ISPOP je stanvena 17, dst. (3), písm. c) zákna. V suladu s 17, dst. (7) zákna jsu prváděcím předpisem, tj. vyhlášku č. 415/2012 Sb. (dále vyhlášku), stanveny náležitsti SPE ( 26, dst. (2) vyhlášky a přílha č. 11 k vyhlášce). Pvinnst vedení prvzní evidence a hlášení SPE se vztahuje výhradně na zdrje uvedené v přílze č. 2 k záknu, vyjma chvů hspdářských zvířat. Zdrje neuvedené v přílze č. 2 nevedu prvzní evidenci a údaje suhrnné prvzní evidence nehlašují. Zjedndušené hlášení suhrnné prvzní evidence Pdle náležitstí uvedených v Obecných pkynech k vyplňvání suhrnné prvzní evidence v přílze č. 11 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. lze pr hlašvání využít rvněž tzv. Zjedndušené hlášení. Tat mžnst se týká puze prvzven s jedním neb běma zdrji pdle následujících bdů 1. a 2., na kterých nejsu žádné další vyjmenvané zdrje: 1. Spalvací stacinární zdrje uvedené v přílze č. 2 k záknu pd kódem 1.1. celkvém jmenvitém tepelném příknu d 5 MW včetně spalující kapalná neb plynná paliva, na něž se vztahuje svbzení d pplatku pdle 15, dst. 3 zákna, vykazují údaje uvedené v bdu 1.1. a v bdu 1.2. v plžkách 17 a 19 (tj. druh a sptřeba paliva) způsbem určeným datvým standardem pdle jinéh právníh předpisu ). Ostatní údaje uvedené v bdech 1.2., 1.4. a 1.5. nehlašují. 2. Stacinární zdrje uvedené v přílze č. 2 k záknu pd kódem (čerpací stanice na benzín), na něž se vztahuje svbzení d pplatku pdle 15, dst. 3 zákna, vykazují údaje uvedené v bdu 1.1. a v bdu 1.3. v plžce 13 (výtč benzínu) způsbem určeným datvým standardem pdle jinéh právníh předpisu4). Ostatní údaje uvedené v bdech 1.3., 1.4. a 1.5. nehlašují. Využití tht zjedndušenéh frmuláře není pvinné, ale je v případě výše uvedených prvzven dpručen. Ohlašvání údajů suhrnné prvzní evidence a Pplatkvé přiznání prstřednictvím ISPOP Při hlašvání údajů v rce 2015 (údaje za rk 2014) mhu nastat tyt varianty: A/ hlašvatelé se zaregistrvaným subjektem (IČO), mající přístupvá hesla d ISPOP pužívaná pr hlašvání za předchzí rky: vyplní frmulář F_OVZ_SPE ppř. i F_OVZ_POPL, který naleznu na svém elektrnickém účtu pr každu zaregistrvanu prvzvnu; Frmulář je mžné stáhnut v něklika variantách a prvést vyplnění následujícím způsbem: frmulář s předvyplněným listem 1 se zpracuje vyplněním všech údajů za rk 2014, frmulář předvyplněné údaji z předchzíh hlášení (s dstraněnými prměnnými údaji z r. 2013) se zpracuje aktualizací plžek a dplněním prměnných údajů za rk

125 vlžením vlastníh externíh subru XML d frmuláře pr rk Před vlastním stažením frmuláře se pr úspěšné předvyplnění údajů na listu 1 (nejsu převedeny z hlášení za r. 2013, ale vyplňují se z registračních údajů prvzvny) dpručuje: - prvést editaci a dplnění údajů prvzvny v zálžce Prvzvny vzduší - Správa prvzven - Při editaci údajů neb při registraci nvé prvzvny lze nvě přiřadit adresu prvzvny pmcí Registru územní identifikace adres a nemvitstí - RÚIAN. - Pkud byl hlašvatel v minulém bdbí upzrněn na ptřebu pravit údaje uvedené v plžce ÚTJ územně technická jedntka, prvede změnu údajů v zálžce v zálžce Prvzvny vzduší - Správa prvzven kliknutím na detail prvzvny a na tlačítk Změnit údaje. 125

126 - prvést editaci a dplnění kntaktních údajů uživatele v nabídce Uživatel Správa uživatele Oprávnění k prvedení změn má zpravidla jen tzv. správce subjektu. 3.1 Nvý vzhled zálžky Stažení frmuláře na účtu ISPOP Při stažení frmuláře se v nabídce zálžky Můj účet, dstupné p přihlášení přístupvými údaji d ISPOP, byly ke dni prvedeny významné změny, které mají za cíl zjedndušení prcesu stahvání frmulářů. Nejprve prvede výběr hlašvatele (zpravidla je ale p přihlášení načten autmaticky) a výběr rku a skupiny hlášení (dpady, vdy, vzduší, IRZ, baly). Následně se prvede výběr knkrétníh frmuláře pr hlašvání, např. F_OVZ_SPE. V případě, že má hlašvatel registrván víc prvzven, prvede se rvněž výběr prvzvny ke stažení. 126

127 V následujícím krku se vybere jedna z variant stažení frmuláře (viz předchzí text). P ptvrzení výběru prvzvny kliknutím d řádku s jejím názvem je aktivní tlačítk Stáhnut frmulář. Stažený frmulář se dpručuje ulžit na disk v pčítači jak PDF subr pd názvem, pmcí nějž bude mžné subr jednznačně identifikvat (např. IČO_IČP_Název: _ _Ktelna Jižní Svahy.PDF). Pvinnst hlášení pplatku a SPE nelze V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ splnit zasláním údajů v listinné pdbě (např. ručním vyplnění listů frmátu PDF) na adresu příslušnéh úřadu neb adresu CENIA. B/ hlašvatelé, kteří za rk 2013 d ISPOP nehlašvali a neměli dpsud zaregistrván subjekt (IČO), neb u nich dšl ke změně IČO pstupují následvně: pr nvé prvzvny nvých prvzvatelů bude na základě vyplnění registračníh frmuláře údajů nejprve perátrem ISPOP prvedena registrace subjektu a p přidělení přístupvých údajů si v nabídce na svém účtu v ISPOP prvzvatel prvede registraci prvzvny, zahrnující také přidělení IČP pr hlašvání. Další pstup je shdný s nabídku pr stahvání frmuláře uvedenu výše, s tím rzdílem, že ve staženém frmuláři bude předvyplněn vždy puze list 1. d prsince r je přidělván hlašvatelům IČP knčící číslicí 3, nvý vzhled zálžky pr registraci prvzvny ukazuje brázek. Pstup je bdbný jak u předchzí varianty. 127

128 pkud se jedná změnu, vyžadující přeregistraci stávající prvzvny (puze změna IČO prvzvatele, pkud k ní dšl d psledníh pdanéh hlášení), bude pstup shdný. Prvzvatel může vyplnit rvněž údaj půvdním IČP d registračníh frmuláře. Pr hlášení bude mžné využít i údaje z rku 2013, které je ptřeba stáhnut v knvertvané pdbě (subr XML) z účtu předchzíh prvzvatele. Pr zpracvání a hlášení se v těcht případech dpručuje následující pstup: stažení psledníh pdanéh hlášení za příslušnu prvzvnu hlášenu s půvdním IČO (s využitím přístupvých údajů půvdníh IČO) ve frmátu XML, registrace nvéh subjektu a nvé prvzvny p přihlášení získanými přístupvými údaji, stažení frmuláře pr nvě přidělené IČP pmcí vlby Předvyplnit daty z externíh subru a vlžením XML subru s daty za rk 2013, vlžení prměnných údajů za rk 2014 (náhrada údajů za rk 2013), kntrla hlášení a jeh pdání prstřednictvím ISPOP. U frmuláře F_OVZ_POPL se pstupuje bdbně, ale s hledem na rzsah frmuláře pstačí stažení frmuláře vlbu Předvyplnit puze základními infrmacemi z registru. Ohlášení údajů agendy vzduší předepsané datvým standardem pr F_OVZ_SPE a F_OVZ_POPL nebude mžné pr nezaregistrvané subjekty a jejich prvzvny. Jakákli dplnění či pravy pdanéh hlášení bude mžné prvést pět puze zasláním kmpletníh vyplněnéh frmuláře F_OVZ_SPE neb F_OVZ_POPL (ppř. subru XML, dpvídajícíh datvému standardu). Pdání lze učinit dvěma způsby: a. Frmuláře ADOBE lze deslat d ISPOP pmcí tlačítka "Odeslat n-line d ISPOP" v dlní části frmuláře ppř. tlačítka Odeslat d datvé schránky, tj. d datvé schránky "ISPOP (Ministerstv živtníh prstředí)"; ID:5eav8r4. b. Subr reprezentující zpracvané hlášení (PDF neb XML) je mžné ulžit na disk pčítače neb na elektrnický nsič dat a pté deslat z datvé schránky hlašvatele d datvé schránky "ISPOP (Ministerstv živtníh prstředí)"; ID:5eav8r4. Takvé hlášení se pvažuje za autrizvané. Využití e-pdatelny CENIA (adresa jak mžnsti pdání hlášení byl již zrušen. Před každým desláním by měl být hlášení zkntrlván pmcí tlačítka On-line kntrla. Infrmace k hlašvání agendy vzduší na internetu ČHMÚ a další dkazy Hlášení údajů SPE k , tj. pr údaje rku 2014, musí dpvídat bsahu přílhy č. 11 k vyhlášce 415/2012 Sb. a datvému standardu pdle frmuláře F_OVZ_SPE. 128

129 Pr vyplnění frmuláře je v nabídce na internetvých stránkách ISPOP a ČHMÚ k dispzici návd a rvněž příklady vyplnění knkrétních typů zdrjů (zjedndušená hlášení, zálžní zdrje, přemístitelné zdrje, spalvací zdrje, statní zdrje, apd.). 129

130 KONTROLA PODANÝCH HLÁŠENÍ ZE STRANY ČHMÚ Pr zajištění dpvídající kvality údajů databáze REZZO 1 a 2, jejichž výhradním zdrjem jsu právě údaje SPE, jsu hlášení přijatá prstřednictvím ISPOP v ČHMÚ dále kntrlvána a ve splupráci s ČIŽP a krajskými úřady bude v případě hlášení bsahujících chyby a neúplně vyplněné údaje vyžádán pdání tzv. dplněnéh hlášení (dstranění nedstatků dle 37, dst. 3 zákna 500/2004 Sb. Správní řád, resp. dle 74 zákna č. 280/2009 Sb., Daňvý řád). Pkud je při kntrle frmuláře v rámci ISPOP nalezena některá z chyb, zabraňujících pdání hlášení, nelze frmulář deslat ani n-line prstřednictvím ISPOP ani datvu schránku a musí djít k jeh pravě či dplnění. Pkud jsu věřvatelem neb recenzenty (ČIŽP a ČHMÚ) nalezeny v pdaném hlášení SPE věcné chyby, měl by djít k jejich dstranění na základě výzvy, ppř. dle vlastníh uvážení hlašvatele. Mezi nejčastější chyby při hlášení SPE patří především: - vlžení prměnných údajů v jiných jedntkách, než předepisuje frmulář, čímž vznikají zpravidla třířádvé rzdíly mezi vlženým a správným údajem (např. mnžství emisí uvedené ve frmuláři v kg míst v tunách), - chyby způsbené překlepem neb záměnu údajů, - nedpvídající pužívání číselníkvých kódu především při zařazvání zdrjů k názvům dpvídajícím záknu neb prváděcímu předpisu, - nevyplnění údajů v plžkách, které nejsu kntrlvané validací frmuláře údaje v plžce účinnst a výkn (List 2) údaje emisích spalvacích zdrjů (změna prti F_OVZ_SPOJ) údaje sptřebě rzpuštědel (List 3) údaje dlučvačích (nvě pr všechny ZL) údaje měření a/neb emisních limitech DALŠÍ PODPORA K OHLAŠOVÁNÍ Dtazy týkající se technických náležitstí hlašvacíh prcesu, neb knkrétní dtazy k vyplnění F_OVZ_SPE a F_OVZ_POPL, validaci neb způsbu hlášení frmuláře lze pkládat prstřednictvím ENVIHELP (https://helpdesk.cenia.cz/hdpublic/helpdesk/). Pr zaslání dtazu je nezbytná registrace přístupvými údaji d ISPOP. Návdy na řešení technických prblémů suvisejících s hlašvání lze nalézt přím na stránkách ISPOP, ppř. je mžné využít zaslání dtazu na ENVIHELP. 130

131 131

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy

Metodická příručka Omezování tranzitní nákladní dopravy Metdická příručka Omezvání tranzitní nákladní dpravy K právnímu stavu ke dni 1. ledna 2016 Obsah 1 Na úvd... 2 2 Základní pjmy... 3 3 Obecně k mezvání tranzitní nákladní dpravy... 4 4 Prvedení příslušnéh

Více

integrované povolení

integrované povolení Integrvané pvlení čj. MSK 102663/2010 ze dne 12.10.2010, ve znění pzdějších změn V rámci aktuálníh znění výrkvé části integrvanéh pvlení jsu zapracvány dsud vydané změny příslušnéh integrvanéh pvlení.

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

Referenční obsah kyslíku % O 2. Emisní limit v mgm 3 vztaženo na normální podmínky a suchý plyn CO org. látky jako TOC

Referenční obsah kyslíku % O 2. Emisní limit v mgm 3 vztaženo na normální podmínky a suchý plyn CO org. látky jako TOC 1) Ovzduší 1. Budu ddržvány navržené emisní limity u středníh zdrje znečišťvání vzduší dle tabulky č. 1. Tabulka č. 1 Emisní zdrje a navržené závazné emisní limity Jmenvitý tepelný výkn (MW) Emisní limit

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ *UOHSX0037IM8* UOHSX0037IM8 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č.j.:ÚOHS-S308/2010/VZ-14964/2010/510/OK V Brně dne: 26.11.2010 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Příjem a hodnocení žádostí o podporu

Příjem a hodnocení žádostí o podporu Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá

Více

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách)

Vnitřní předpis města Náchoda pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu (mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) platná d 1.1.2016 Vnitřní předpis města Náchda pr zadávání veřejných zakázek maléh rzsahu (mim režim zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách) Zadavatel je pvinen ddržvat zásady transparentnsti, rvnéh

Více

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech 16. výzva IROP Energetické úspry v bytvých dmech 21.1. 2016 Hradec Králvé Ing. Michaela Bržvá Centrum pr reginální rzvj České republiky Specifický cíl 2.5 Cíl: Snížit energeticku nárčnst bytvých dmů Bytvým

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 11 Čísl vydání: 2.0 Stránka:

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD ROŽNOV POD RADHOŠTĚM VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI

MĚSTSKÝ ÚŘAD ROŽNOV POD RADHOŠTĚM VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI MĚSTSKÝ ÚŘAD ROŽNOV POD RADHOŠTĚM PRÁVNÍ ODBOR VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI PRÁVNÍHO ODBORU ZA ROK 2010 Dne 18.2.2011 Zpracvala Mgr. Olga Vrublvá, veducí právníh dbru 1 Obsah: 1. Úvd 2. Přehled nejdůležitějších

Více

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST

METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST METODIKA ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST www.esfcr.cz Identifikační čísl: MAD 95 Přílha OM OP LZZ: D5 Čísl revize: 12 Čísl vydání: 2.1 Stránka:

Více

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami Smluva revitalizaci, svícení, bnvě, údržbě a prvzvání distribuční sustavy elektrické energie sítě veřejnéh světlení na základě metdy Energy Perfrmance and Quality Cntracting uzavřená pdle 1746 dst. 2 bčanskéh

Více

Akční plán města Žďár nad Sázavou

Akční plán města Žďár nad Sázavou AKČNÍ PLÁN MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU říjen 2007 Obecně dkumentu Akční plán města Žďár nad Sázavu je dkument, kde dchází ke knkrétnímu rzpracvání vhdných rzvjvých záměrů města v kratším časvém hrizntu. Akční

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. února 2011 *uhsx0039d6p* UOHSX0039D6P ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S398/2010/VZ-16684/2010/520/NGl V Brně dne: 14. únra 2011 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstv vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádstí finanční pdpru v rámci Integrvanéh peračníh prgramu 1. Identifikace výzvy Čísl kla výzvy: 03 kntinuální Celkvá částka pr tut výzvu

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

Plán odpadového hospodářství

Plán odpadového hospodářství Plán dpadvéh hspdářství Rztk výrční vyhdncení za rk 2008 Květen 2009 Vypracval: ing. Zdeněk Smejkal Kancelář Ing. Pavla Nváka, Zámecká 384, 335 61 Spálené Příčí ing.pavel.nvak@seznam.cz ; tel. 603161021

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX003WQC1* UOHSX003WQC1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S523/2011/VZ-19003/2011/520/ABr V Brně dne: 30. března 2012 Rzhdnutí nabyl právní mci dne 28.4.2012 Úřad pr chranu

Více

Univerzita Karlova v Praze, KOLEJE A MENZY, Voršilská 1, Praha 1

Univerzita Karlova v Praze, KOLEJE A MENZY, Voršilská 1, Praha 1 Univerzita Karlva v Praze, KOLEJE A MENZY, Vršilská 1, Praha 1 č.j. 18/2013 Praha, dne 10. 1. 2013 SMĚRNICE č. 1/2013 O POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŔEDKŮ, MYCÍCH, ČISTÍCÍCH A DEZINFEKĆNÍCH

Více

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu

Stanovy SKODAMOTOR Veterán Klubu Článek 1 Stanvy SKODAMOTOR Veterán Klubu Název, půsbnst, sídl a symbly 1. SKODAMOTOR Veterán Klub (SVK) je samstatným suverénním a dbrvlným bčanským sdružením zájemců v blasti histrie mtrismu, zalžené

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení

Návrh zákona o evidenci tržeb připomínkové řízení Návrh zákna evidenci tržeb připmínkvé řízení Infrmace k 31.3.2015 (a k 9.4.2015) Zpracval: Bhuslav Čížek, SHP SP ČR Znění předlžené p úpravách vychází z připmínkvéh řízení a jednání s MF. Veškeré naše

Více

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy

Technická specifikace předmětu plnění. VR Organizace dotazníkového šetření mobility obyvatel města Bratislavy Technická specifikace předmětu plnění VR Organizace dtazníkvéh šetření mbility byvatel města Bratislavy Zadavatel: Centrum dpravníh výzkumu, v. v. i. dále jen zadavatel 1 PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Předmětem

Více

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS Setkání starstů MAS ORLICKO Operační prgramy a strategie MAS České Libchavy, 22. 9. 2015 Ing. Ivana Vanická Ing. Alice Bržkvá Ing. Lukáš Bednář Ing. Tmáš Vacenvský Obsah prezentace: - Integrvaný reginální

Více

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB

INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB INFORMACE SPOLEČNOSTI V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM INVESTIČNÍCH SLUŽEB Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Generali Investments CEE, investiční splečnst, a.s. Obsah: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ...

Více

Resortní systémy centralizovaného zadávání (RS CZ)

Resortní systémy centralizovaného zadávání (RS CZ) Resrtní systémy centralizvanéh zadávání (RS CZ) Transparentní nvela aneb C je v té krabici? Ing. Pavel Brž ředitel divize rzvjvých prjektů CS-PROJECT pbrz@cs-prject.cz 04. 10. 2012, Htel Olympik Tristar

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv

k elektronickému výběrovému řízení na úplatné postoupení pohledávek z titulu předčasně ukončených leasingových smluv INFORMAČNÍ MEMORANDUM č. 4/3/2009/11 k elektrnickému výběrvému řízení na úplatné pstupení phledávek z titulu předčasně uknčených leasingvých smluv Praha, 30.11.2010 Infrmační memrandum č. 4/3/2009/11 1/9

Více

Elektrická deska udržující teplo

Elektrická deska udržující teplo Elektrická deska udržující tepl 114.360 114.361 114.362 V1/1209 CZ 1. Obecné infrmace 134 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 134 1.2 Vysvětlivky symblů 134 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 135 1.4 Ochrana

Více

Smlouva o závazku veřejné služby zabezpečení lékařské pohotovostní služby OŠKSS: SML /LPS/2015

Smlouva o závazku veřejné služby zabezpečení lékařské pohotovostní služby OŠKSS: SML /LPS/2015 Smluva závazku veřejné služby zabezpečení lékařské phtvstní služby OŠKSS: SML /LPS/2015 uzavřená pdle ust. 1746 dst. 2 zákna č. 89/2012 Sb., bčanský zákník, ve znění pzdějších předpisů S m l u v n í s

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů:

FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK. Vyplní odbor kultury a cestovního ruchu města Písku: Číselný kód žádosti: Počet získaných bodů: FORMULÁŘ ŢÁDOSTI O PŘÍSPĚVEK Vyplní dbr kultury a cestvníh ruchu města Písku: Číselný kód žádsti: Pčet získaných bdů: 511. /1/.. Pznámka: Jedntlivé ple frmuláře jsu uzamčeny pr grafické úpravy. Pkud vám

Více

ŠKOLICÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA

ŠKOLICÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA 2. lékařská fakulta Univerzity Karlvy v Praze V Úvalu 84, Mtl, Praha 5, PSČ 150 06 ŠKOLICÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA Šklicí příručka Pžární chrany Obsah: 1 ÚVOD... 3 2 ODPOVĚDNOSTI NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY...

Více

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance

PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesco recepty - soutěž pro zaměstnance PRAVIDLA SOUTĚŽE Tesc recepty - sutěž pr zaměstnance A. ÚVODNÍ USTANOVENÍ Prvzvatelem sutěže, který má na starsti technicku a rganizační stránku sutěže, je splečnst Brandz Friendz Prductin s.r.., se sídlem

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÝ JIČÍN ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, STAVEBNÍHO ŘÁDU A PAMÁTKOVÉ PÉČE ODDĚLENÍ STAVEBNÍ ÚŘAD Masarykovo náměstí 1, 741 01 Nový Jičín

MĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÝ JIČÍN ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, STAVEBNÍHO ŘÁDU A PAMÁTKOVÉ PÉČE ODDĚLENÍ STAVEBNÍ ÚŘAD Masarykovo náměstí 1, 741 01 Nový Jičín MĚSTSKÝ ÚŘAD NOVÝ JIČÍN ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, STAVEBNÍHO ŘÁDU A PAMÁTKOVÉ PÉČE ODDĚLENÍ STAVEBNÍ ÚŘAD Masarykv náměstí 1, 741 01 Nvý Jičín VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE Č.J.: SP. ZN.: VYŘIZUJE: TEL.:

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016 *UOHSX0084T2L* UOHSX0084T2L ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brn: 22. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX008357X* UOHSX008357X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0114/2016/VZ-07578/2016/521/MŽi Brn 26. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

STŘEDOČESKÝ KRAJ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE V UPLYNULÉM OBDOBÍ (2012 2016)

STŘEDOČESKÝ KRAJ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE V UPLYNULÉM OBDOBÍ (2012 2016) STŘEDOČESKÝ KRAJ ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE STŘEDOČESKÉHO KRAJE V UPLYNULÉM OBDOBÍ (2012 2016) návrh pr schválení dle 42 zákna č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu (stavební

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárdní nrmy Extrakt nenahrazuje samtnu technicku nrmu, je puze infrmativním materiálem nrmě. Elektrnický výběr pplatků (EFC) Zabezpečené mnitrvání pr autnmní systémy výběru mýtnéh Zkušení

Více

Dopady spuštění základních registrů na subjekty územní samosprávy

Dopady spuštění základních registrů na subjekty územní samosprávy Dpady spuštění základních registrů na subjekty územní samsprávy Vydavatel: Ministerstv vnitra ČR, ve splupráci s kraji Zpracvatel: CORTIS Cnsulting s.r.. Datum vydání: 11. 4. 2012 Verze dkumentu: 1.00

Více

MMR SLUŽBY MOBILNÍHO OPERÁTORA. nadlimitní veřejná zakázky otevřeného řízení. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj

MMR SLUŽBY MOBILNÍHO OPERÁTORA. nadlimitní veřejná zakázky otevřeného řízení. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj Základní údaje zadávací dkumentace k veřejné zakázce zadané v zadávacím řízení dle zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn ) Název veřejné zakázky: MMR SLUŽBY

Více

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Resilience a adaptace na klimaticku změnu v reginálních strategiích Strategie přizpůsbení se změně klimatu v pdmínkách ČR Havlíčkův Brd, 16. 3. 2016 Jakub Hrecký dbr becné chrany přírdy a krajiny Jana

Více

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11

1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 OBSAH 1 ÚVOD 3 2 OBECNÁ ČÁST 5 3 POJIŠTĚNCI 11 4 ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21 4.3.1 SMLUVNÍ POLITIKA

Více

Změny v londýnské nízkoemisní zóně

Změny v londýnské nízkoemisní zóně Tiskvá zpráva Březen 2011 Změny v lndýnské nízkemisní zóně Registrujte se d dnešníh dne, abyste prkázali, že splňujete dané nrmy (www.tfl.gv.uk/lezlndn). Od 3. ledna 2012 dchází ke změně v emisních nrmách.

Více

SEGMENT SPOTŘEBITEL. (úvěry pro FOO)

SEGMENT SPOTŘEBITEL. (úvěry pro FOO) SEGMENT SPOTŘEBITEL (úvěry pr FOO) I. Základní parametry AKCENTA sptřebitelských úvěrů (definvané záknem č. 145/2010 Sb., sptřebitelském úvěru a změně některých záknů) Výše úvěru : 300.000 Kč až 1.880.000

Více

Kotlík na polévku Party

Kotlík na polévku Party Ktlík na plévku Party 100.054 V3/0107-1 - CZ 1. Obecné infrmace 102 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 102 1.2 Vysvětlivky symblů 102 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 102-103 1.4 Ochrana autrských práv

Více

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010 Sylabus mdulu G: Řízení kvality, kntrling, rizika Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Branislav Lack Martina Plčákvá Kateřina Hrazdilvá Bčkvá - knzultantka 6. 12. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky

Více

SMLOUVA. Mgr. Věrou Pálkovou náměstkyní hejtmana kraje

SMLOUVA. Mgr. Věrou Pálkovou náměstkyní hejtmana kraje Ilíilllll',]!! 11! lllll 11111 KUÍ1SP80RnZ6V SMLOUVA MORAVSKOSLEZS KÝ KRAJ - K ^AJBKÝ ÚŘAD ČÍSLO SMI 0$f X-yVYCDOD Mír ATKU) -4- Cfe... zk db. se sídlem: zastupen: 28. října 117, 702 18 Ostrava IC: 70890692

Více

Úplná pravidla soutěže Windows W8.1 Zóna komfortního nákupu

Úplná pravidla soutěže Windows W8.1 Zóna komfortního nákupu Úplná pravidla sutěže Windws W8.1 Zóna kmfrtníh nákupu Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel sutěže Windws W8.1 Zóna kmfrtníh nákupu (dále jen sutěž ). Tat pravidla jsu jediným dkumentem,

Více

projekty jsou vybírány na základě preferenčních kritérií

projekty jsou vybírány na základě preferenčních kritérií III.1.1 Diverzifikace činnstí nezemědělské pvahy Charakteristika patření patření je zaměřen na realizaci jedntlivých aktivit ve venkvských blastech v rámci diverzifikace činnstí zemědělských subjektů (malých

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy

ŠKOLNÍ ŘÁD. Účinnost: 25.11.2013. zákonným zástupcům dětí, pracovníkům školy MŠ Holice. Mgr. Mojmír Chytil, ředitel školy ZŠ a MŠ Olmuc Hlice, Náves Svbdy 41 ŠKOLNÍ ŘÁD pracviště Mateřská škla, Náves Svbdy 38 Zpracvala: Jana Skřivánkvá Účinnst: 25.11.2013 Infrmace pdána: Vydal: záknným zástupcům dětí, pracvníkům škly MŠ Hlice

Více

PROVOZNÍ ŘÁD. Preambule. Článek 1. Článek 2

PROVOZNÍ ŘÁD. Preambule. Článek 1. Článek 2 PROVOZNÍ ŘÁD Závazný prvzní řád pr prdejní akce, jarmarky a farmářské a všebecné trhy, knané na Sfijském nám. Praha 12. Prvzvatel: Tmáš Trnka, Šlikva 549/4, Praha 6 Břevnv, IČO: 150 85 678 Preambule Upravuje

Více

Co dál po registraci Žádosti o dotaci z PRV???

Co dál po registraci Žádosti o dotaci z PRV??? C dál p registraci Žádsti dtaci z PRV??? Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva: Evrpa investuje d venkvských blastí. 1. Písemné vyrzumění registraci Žádsti na RO SZIF v Brně: Pté lze: realizvat způsbilé

Více

Role metodika v procesu zavádění a ověřování standardů kvality v praxi

Role metodika v procesu zavádění a ověřování standardů kvality v praxi Rle metdika v prcesu zavádění a věřvání standardů kvality v praxi Standardizace rgánu sciálně-právní chrany dětí na Městském úřadu v Třinci 20.05.2015 Standard kvality Standard nrma, kritérium, becně uznávaný

Více

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39

O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 5. OSTATNÍ FONDY 39 O B S A H 1. ÚVOD 3 2. OBECNÁ ČÁST 5 3. POJIŠTĚNCI 10 4. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ 13 4.1 ZÁMĚRY VÝVOJE HOSPODAŘENÍ ZFZP V ROCE 2014 13 4.2 TVORBA, PŘÍJMY ZFZP 19 4.3 ČERPÁNÍ, VÝDAJE ZFZP 21

Více

Veřejná zakázka SUSEN generální dodávka staveb v areálu Řež. Dodatečná informace č. 1 k zadávacím podmínkám

Veřejná zakázka SUSEN generální dodávka staveb v areálu Řež. Dodatečná informace č. 1 k zadávacím podmínkám SUSEN generální ddávka staveb v areálu Řež Ddatečná infrmace č. 1 k zadávacím pdmínkám Č.j.:SUSEN/216937/DI/001 Zadavatel bdržel dne 18. 7. 2012 následující pžadavek na ddatečné infrmace k zadávacím pdmínkám:

Více

MUBRP009QI6K MĚSTSKÝ ÚŘADBROUMOV odbor stavebního úřadu a územního plánování, třída Masarykova 239, 550 01 Broumov ROZHODNUTÍ

MUBRP009QI6K MĚSTSKÝ ÚŘADBROUMOV odbor stavebního úřadu a územního plánování, třída Masarykova 239, 550 01 Broumov ROZHODNUTÍ MUBRP009QI6K MĚSTSKÝ ÚŘADBROUMOV dbr stavebníh úřadu a územníh plánvání, třída Masarykva 239, 550 01 Brumv SPIS. ZN.: Č.J.: Oprávněná úřední sba TEL: E-MAIL: DATUM: MUBR 8720/2016 ST,ÚP/SD PDMUBR 16388/2016

Více

BEZPEČNOSTNÍ LIST podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006

BEZPEČNOSTNÍ LIST podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 Stránka 1/6 BEZPEČNOSTNÍ LIST pdle nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 Datum vydání: 24.9. 2009 Revize: I. vydání Vydal: BOHEMIACOLOR s.r.. Pčet stran: 6 Část 1 Identifikace přípravku,

Více

HI-avÍ uěsr PRAHA MAGISTRÁr HI-nvÍH věsra PRAHY DBR ŽtvrÍH PRsrŘBÍ 'me I Dmeček - dpady s.r.. Dřevčická 44 08 00 Praha 0 IC Váš dpis zn' Vyřizuje l 64048772 I telefn Datum Ing.Kříčkvál236004383 23,06.20

Více

Zadávací dokumentace PC3-Vyvedení výkonu a úpravy stávající rozvodny. Evidenční číslo projektu: 3.1 EED 03/612

Zadávací dokumentace PC3-Vyvedení výkonu a úpravy stávající rozvodny. Evidenční číslo projektu: 3.1 EED 03/612 Zadavatel: Míst stavby: TAMERO Kralupy nad Vltavu Evidenční čísl prjektu: 3.1 EED 03/612 PC3 Vyvedení výknu a úprava stávající rzvdny Část A Smluva DÍLO na realizaci akce Vyvedení výknu a úprava stávající

Více

STANOVISKO. Návrh změny č. 11 územního plánu sídelního útvaru Břeclav

STANOVISKO. Návrh změny č. 11 územního plánu sídelního útvaru Břeclav VU3B- M7&/J&/& ý úřad Jihmravskéh kraje živtníh prstředí rtínv nám. 3, 61 82 Brn P!M h ( M 5O"UXOOXFOtnv\/ Váš dpis č.j.: Ze dne: tu Sp. zn.: Vyřizuje: Telefn: Datum: MUBR 883/215 25.11.215 JMK 759/216

Více

Téma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody

Téma č. 6 Mzdy, zákonné odvody a daně. Mzdy a zákonné odvody Mzdy a záknné dvdy MZDA pracvně-právní vztah = vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem pracvně-právní vztah se řídí zákníkem práce, kde je uveden, že zaměstnanci za vyknanu práci náleží MZDA je t částka,

Více

Silverline A135.009 V1/0612

Silverline A135.009 V1/0612 Silverline A135.009 V1/0612 CZ 1. Obecné infrmace 134 1.1 Infrmace týkající se návdu k bsluze 134 1.2 Vysvětlivky symblů 134 1.3 Zdpvědnst výrbce a záruka 135 1.4 Ochrana autrských práv 135 1.5 Prhlášení

Více

Shop System - Smlouva o poskytování software

Shop System - Smlouva o poskytování software Shp System - Smluva pskytvání sftware Pskytvatel: NetSystems Slutin s.r.., zapsaná v bchdním rejstříku Městskéh sudu v Praze, ddíl C, vlžka 151732 Zenklva 37, Praha 8, Libeň 180 00 IČ: 28896416, DIČ: CZ28896416

Více

ŠKOLÍCÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA

ŠKOLÍCÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA 2. lékařská fakulta Univerzity Karlvy v Praze V Úvalu 84, Mtl, Praha 5, PSČ 150 06 ŠKOLÍCÍ PŘÍRUČKA POŽÁRNÍ OCHRANA Obsah: Šklící příručka Pžární chrany 1 ÚVOD... 3 2 ODPOVĚDNOSTI NA ÚSEKU POŽÁRNÍ OCHRANY...

Více

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR

STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR STANOVY SDRUŽENÍ DOCTOR WHO FANCLUB ČR Článek 1 Název a sídl 1. Dctr Wh FanClub ČR je bčanským sdružením fyzických sb vytvřeným v suladu se záknem č.83/1990 Sb. sdružvání bčanů. Je samstatným právním subjektem

Více

Úplné znění zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách.

Úplné znění zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Úplné znění zákna č. 26/2000 Sb., veřejných dražbách. Dne 13.12.2006 byl ve Sbírce záknů, Částka 177, zveřejněn pd č. 546 úplné znění zákna č. 26/2000 Sb., veřejných dražbách, jak vyplývá z pzdějších změn.

Více

Portál veřejné správy

Portál veřejné správy Prtál veřejné správy N Náávvrrh hn naa zzvveeřřeejjn něěn níí žžiivv ttn níí ssiittu uaaccee N Náávvrrh hn naa ssm maazzáán níí zzvveeřřeejjn něěn néé žžiivv ttn níí ssiittu uaaccee N Náávvrrh hn naa eed

Více

ZMĚNA Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU BAKOV

ZMĚNA Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU BAKOV ZMĚNA Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU BAKOV DOKUMENTACE PRO VEŘEJNÉ ŘÍZENÍ Ing. arch. Břetislav Malinvský ARCHINVEST 11/2014 Identifikační údaje přizvatele a zpracvatele Obec, vydávající ÚPD: Měst Bakv nad Jizeru

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Výzkum a vývj zařízení pr detekci pvrchvých vad zakázka na služby zadávaná dle Pravidel pr výběr ddavatelů v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst Zadavatel

Více

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO Suchá Lz č.p.72 687 53 Suchá Lz IČO: 27015777 Zápis z jednání valné hrmady MAS Výchdní Slváck dne 15.11.2012, Strání Přítmni: Hsté: dle prezenční listiny 24 členů Ing. Pavel Rada,

Více

PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA PŘEDSTAVENÍ PRODUKTU AUTOPOJIŠTĚNÍ PRO SPOLEČNOST VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Autpjištění Allianz pjišťvna nabízí zaměstnancům Vyské škly báňské Technické univerzity Ostrava cenvě

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE dle ust. 44 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn neb ZVZ ) k tevřenému řízení na veřejnu zakázku s názvem Rzšíření Reginální kmunikační

Více

Plán e-bezpečnosti na škole

Plán e-bezpečnosti na škole Tent materiál je výstupem prjektu i-bezpečná škla reg. čísl: CZ.1.07/1.3.50/01.0014. Plán e-bezpečnsti na škle Šklní plán prevence a řešení elektrnickéh násilí Střední škla technická Žďár nad Sázavu 2014

Více

Doprava a přeprava základní pojmy

Doprava a přeprava základní pojmy Dprava a přeprava základní pjmy Dprava je způsb phybvání se bjektů z místa na míst. Jde přemisťvání. Objektem můžu být předměty, sby, zvířata ale třeba i infrmace neb energie. Dpravní technlgie sestávají

Více

Oprava a modernizace panelového bytového domu Pod Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa

Oprava a modernizace panelového bytového domu Pod Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa Název stavby: Oprava a mdernizace panelvéh bytvéh dmu Pd Špičákem č.p. 2710 2711, Česká Lípa ÚSTÍ NAD LABEM II/2013 B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Stupeň: Investr: Zdpvědný prjektant: Veducí prjektu: Vypracval:

Více

Úplná pravidla soutěže v rámci komunikační kampaně Ria MÁNIE

Úplná pravidla soutěže v rámci komunikační kampaně Ria MÁNIE Úplná pravidla sutěže v rámci kmunikační kampaně Ria MÁNIE Účelem tht dkumentu je úplná a jasná úprava pravidel sutěže v rámci sutěže Ria MÁNIE (dále jen "sutěž"). Tat pravidla jsu jediným dkumentem, který

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007U4K1* UOHSX007U4K1 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0813/2015/VZ-40365/2015/523/MKv Brn 20. listpadu 2015 Úřad pr chranu hspdářské sutěže jak rgán příslušný pdle 112 zákna

Více

Manuál pro Vodohospodářský model Historická data

Manuál pro Vodohospodářský model Historická data Manuál pr Vdhspdářský mdel Histrická data Mdel verze 17.1 (LXI. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.pzp.cz, dtazy@sfzp.cz Zelená linka pr zájemce dtace: 800 260

Více

Všeobecné smluvní podmínky provozu služby Outsourcing e- spis LITE

Všeobecné smluvní podmínky provozu služby Outsourcing e- spis LITE Všebecné smluvní pdmínky prvzu služby Outsurcing e- spis LITE Následující ujednání jsu všebecně platnými Všebecnými smluvními pdmínkami prvzu služby Outsurcing e-spis LITE (dále jen Pdmínky), které nabízí

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

ROZHODNUTÍ. rozhodnutí o změně stavby

ROZHODNUTÍ. rozhodnutí o změně stavby Městský úřad Řevnice Stavební úřad náměstí Krále Jiříh z Pděbrad čp. 74, PSČ 25230 tel. 25772 0223, fax 25772 0160 Spis.zn.: Čj.: Vyřizuje: Řevnice: 2551/2010 0974/2011lSU/Sa Ing. Michaela 2.3.201 I Šádkvá

Více

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020 Integrvaný akč ní pla n rzvje ú zemí MAS Prste jv venkv 2014-2020 Verze 12.2014 Tvrba strategie byl pdpřena v rce 2014 z příspěvku Olmuckéh kraje 1. Ppis implementačníh prcesu na úrvni MAS, typy prjektů,

Více

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti

Maturitní prací student osvědčuje svou schopnost samostatně pracovat na projektech a aktivně využívat nabyté zkušenosti GYMNÁZIUM DR.J. PEKAŘE Maturitní prací student svědčuje svu schpnst samstatně pracvat na prjektech a aktivně využívat nabyté zkušensti Pravidla pr psaní maturitní práce. Hdncení práce Frmální zpracvání

Více

Předpis SŽDC Bp1 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Účinnost od 1. října 2013

Předpis SŽDC Bp1 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Účinnost od 1. října 2013 Předpis SŽDC Bp1 bezpečnsti a chraně zdraví při práci Účinnst d 1. října 2013 Úvd k prezentaci Tat prezentace služí především pr základní seznámení s předpisem Bp1, resp. s jeh bsahem, strukturu a nejdůležitějšími

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX004YPRY* UOHSX004YPRY ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S338/2012/VZ-13234/2013/512/JHl Brn 15. července 2013 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 dst. 1 zákna

Více

INFORMACE O NOVÉ VERZI POSKI REAL

INFORMACE O NOVÉ VERZI POSKI REAL INFORMACE O NOVÉ VERZI POSKI REAL Verze 3.3, vydaná 1. 3. 2016 Vážení zástupci realitních kanceláří, Rádi bychm vám představili nvu verzi našeh blíbenéh realitníh sftwaru, která jak vždy, přináší spustu

Více

Portál veřejné správy

Portál veřejné správy Prtál veřejné správy Z Zvveeřřeejjn něěn níí vvěěssttn nííkku u S Sm maazzáán níí vvěěssttn nííkku u P Přřiid dáán níí p přřííll h h kkee zzvveeřřeejjn něěn néém mu u vvěěssttn nííkku u Vytvřen dne: 16.3.2012

Více

Výzva č. 9/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory

Výzva č. 9/2015 k předkládání žádostí o poskytnutí podpory Výzva č. 9/215 k předkládání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Nárdníh prgramu Živtní prstředí Ministerstv živtníh prstředí (dále jen MŽP ) vyhlašuje prstřednictvím Státníh fndu živtníh prstředí ČR (dále

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...12 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...12 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více