ÚČE Účetnictví a DPH str. 1

Transkript

1 ÚČE str. 1 V obecném hesle Evidence DPH uvádíme základní podmínky, které stanoví pro tzv. záznamní evidenci zákon o dani z přidané hodnoty. Konkrétní účetní operace, příslušné účetní souvztažnosti je však nutné nalézt v obecných účetních předpisech, zejména vycházíme ze zákona o účetnictví, vyhlášek a jednotlivých Českých účetních standardů. V řadě hesel týkajících se jen daně z přidané hodnoty uvádíme příklady včetně účetních operací, přesto nabízíme v tomto hesle další vzorové příklady, neboť nový zákon o DPH s sebou přinesl i nové pohledy na vztah účetnictví a daně z přidané hodnoty. Zaměřili jsme se proto na několik nejvíce frekventovaných tematických okruhů. České účetní předpisy požadují, aby účetní jednotky při tvorbě účtového rozvrhu upravily strukturu tohoto rozvrhu tak, aby prostřednictvím analytických účtů a analytické evidence byly zachyceny a sledovány položky potřebné pro sestavení daňového přiznání, zejména k dani z příjmů a dani z přidané hodnoty. Je zřejmé, že pro účely DPH se bude jednat o zavedení nových analytických účtů, výsledkových i roz- Účtový rozvrh

2 str. 2 Okamžik zdanitelného plnění vahových účtů - a také o změnu obsahu dříve používaných analytických a syntetických účtů. V mnoha případech předchází den uskutečnění zdanitelného plnění okamžiku - dni uskutečnění účetního případu. Jedná se o poměrně často se vyskytující případ, kdy nastalo zdanitelné plnění spojené s povinností přiznat daň na výstupu a možností uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu, ale účetní případ, se kterým je daň z přidané hodnoty spojena, ještě pro účetnictví nenastal. Vzniká tak paradoxní situace, kdy účetním případem je pouze daň z přidané hodnoty, ne však nositel této daně. Tyto případy jsou typické zejména pro služby, kdy se považuje za datum uskutečnění zdanitelného plnění datum vystavení daňového dokladu. Úãetní jednotka Alfa vystavila pro plátce - spoleãnost Beta - daňový doklad na sluïbu, která teprve bude provedena. Byla pfiiznána daà na v stupu, vystaven bûïn daàov doklad a pfiíjemce daàového dokladu si uplatnil nárok na odpoãet danû. Základ danû ãinil ãástku Kã, sazba danû 19 %, v e danû Kã. Alfa 1. Pfiiznání danû na v stupu Vystavení faktury 2.1 Pohledávka V nos Zúãtování DPH

3 ÚČE str. 3 Beta 1. Uplatnûní nároku na odpoãet danû Pfiijatá faktura 2.1 Závazek Náklad Zúãtování DPH V tomto případě je nutné si uvědomit, že nositelem daňového dokladu nemůže být faktura, která je doložením pohledávky a závazku. Plátci daně proto musí počítat s tím, že na základě daňového dokladu se účtuje pouze o dani z přidané hodnoty, a nikoliv o výnosu a nákladu, pohledávce a závazku. Daňový doklad tak nemůže být totožný s účetním dokladem - fakturou. Pro zjednodušení používáme jako protiúčty povinnosti odvést DPH a pro nárok na odpočet daně účty skupiny 38. V řadě hesel jsou použity alternativní účty 378 a 379, v praxi se též běžně využívají účty 348 a 349. Ve výkladu hesla Záloha a DPH uvádíme též možné účetní souvztažnosti. Praxe však přináší ještě složitější situace. Platby předem představují specifickou kapitolu v režimu daně z přidané hodnoty a jejího zachycení v účetnictví, neboť předem přijaté platby jsou obecně předmětem daně z přidané hodnoty, nejsou však zdanitelným plněním, i když je s nimi svázána povinnost přiznat daň na výstupu a možnost uplatnění nároku na odpočet daně na vstupu. Platby předem je nutné vázat Metodika účetnictví Platby předem

4 str. 4 Nulový - záporný základ daně s jejich daňovým osudem, budoucím zdanitelným plněním. Dochází k časovému rozdílu mezi přiznáním daně na výstupu a vlastním zdanitelným plněním. A výsledkem může být: nulový rozdíl, nedoplatek, přeplatek. Vzhledem k tomu, že platby předem nejsou zdanitelným plněním, musí být vlastní zdanitelné plnění vždy vyúčtováno, i když je rozdíl nulový. K jednomu zdanitelnému plnění se tak v účetnictví váže více účetních případů spojených s přiznáním daně na výstupu či uplatněním nároku na odpočet daně na vstupu. Poněvadž běžně dochází i k zápornému zdanitelnému plnění, je nutné respektovat fakt, že vzniká povinnost odvést daň na výstupu ze záporného zdanitelného plnění a naopak vzniká nárok na odpočet daně na vstupu z přijatého záporného plnění. Pro režim daně z přidané hodnoty je tak důležité respektovat i správné strany účtu 343 při záporných hodnotách, což může zejména s ohledem na software mnohdy činit problém. Úãetní jednotka Alfa pfiijala platbu pfiedem na budoucí zdanitelné plnûní ve v i Kã od plátce danû spoleãnosti Beta. Alfa pfiiznala daà na v stupu, vystavila da- Àov doklad v zákonné lhûtû a tento daàov doklad postoupila plátci. Po provedení zdanitelného plnûní bylo provedeno vyúãtování a byl vystaven daàov doklad s nulov m základem danû, neboè v e vyúãtování byla totoïná s pfiijatou zálohou.

5 ÚČE str. 5 Alfa 1. Pfiijetí platby pfiedem Pfiiznání danû na v stupu Vystavení faktury 3.1 Pohledávka V nos Zúãtování DPH Zúãtování pohledávky a zálohy Beta 1. Poskytnutí platby pfiedem Nárok na odpoãet Pfiijatá faktura 3.1 Závazek Náklad Zúãtování DPH Zúãtování závazku a zálohy Vzhledem k tomu, že daňový doklad vystavený s nulovým základem daně obsahuje nulovou daň, není tento doklad v účetnictví zachycen, zachycuje se však v rámci povinné daňové evidence.

6 str. 6 Navazujeme na pfiedchozí pfiíklad s tím, Ïe zdanitelné plnûní je ve v i (DPH Kã), tj. pfiijatá platba (záloha) byla ve v i 50 %. Alfa 1. Pfiijetí platby pfiedem Pfiiznání danû na v stupu Vystavení faktury 3.1 Pohledávka V nos Zúãtování DPH DaÀ na v stupu Zúãtování pohledávky a zálohy Beta 1. Poskytnutí platby pfiedem Nárok na odpoãet Pfiijatá faktura 3.1 Závazek Náklad Zúãtování DPH DaÀ na vstupu Zúãtování závazku a zálohy V případě nedoplatku tak existují dva daňové doklady s kladnými základy daně, takže ani u vystavitele daňového dokladu, ani u příjemce nevzniká žádný větší

7 str. 7 problém se zaúčtováním daně, neboť se u vystavitele jedná o klasickou povinnost přiznat daň na výstupu, zatímco u příjemce o klasický nárok na odpočet daně. Tentokrát bylo zdanitelné plnûní ve skuteãnosti niï í, jen na úrovni 50 % inkasované zálohy. Alfa 1. Pfiijetí platby pfiedem Pfiiznání danû na v stupu Vystavení faktury 3.1 Pohledávka V nos Zúãtování DPH DaÀ na v stupu Zúãtování pohledávky a zálohy Beta 1. Poskytnutí platby pfiedem Nárok na odpoãet Pfiijatá faktura 3.1 Závazek Náklad Zúãtování DPH DaÀ na vstupu Zúãtování závazku a zálohy

8 str. 8! Vrácení zálohy! V tomto případě vzniká při přeplatku povinnost poskytovateli zdanitelného plnění přiznat na výstupu zápornou povinnost, zatímco příjemci plnění vzniká záporný nárok na odpočet daně. Dodržení minusových zápisů na příslušných stranách účtu 343 je nutné. V praxi tedy pragmaticky pracujeme se záporným základem daně, i když ze zákona tento postup nevyplývá (záporný základ daně je uveden pouze u obalů v 36 odst. 10 ZDPH). Jinou situací je neuskutečnění zdanitelného plnění, jak uvádíme v hesle Záloha a DPH. V tomto případě opravuje příjemce platby povinnost na výstupu prostřednictvím daňového dobropisu, zatímco poskytovatel platby předem je povinen opravit nárok na odpočet daně prostřednictvím dodatečného daňového přiznání, pokud neobdrží daňový dobropis dříve, než vznikla povinnost podat dodatečné daňové přiznání. Okamžikem, kdy vzniká povinnost opravit nárok na odpočet daně, je přijetí (vrácení) poskytnuté platby, jež byla předmětem uplatněného odpočtu. V této souvislosti není od věci upozornit, že zatímco plátce daně, který si uplatnil nárok na odpočet daně z platby předem, má povinnost provést opravu, u příjemce platby předem je oprava možností, nikoliv povinností. Plátce, který si uplatnil nárok na odpočet daně z platby předem, tak nemůže automaticky počítat s tím, že obdrží daňový dobropis, a proto si musí sledovat lhůtu pro podání dodatečného daňového přiznání, která začíná běžet okamžikem, kdy byla vrácená platba předem připsána na účet či přijata do pokladny.

9 ÚČE str. 9 Pfiedstavme si, Ïe v e uvedená záloha Kã byla inkasována, ale Ïádné zdanitelné plnûní se neuskuteãnilo a finanãní prostfiedky byly vráceny a spoleãnost Alfa vystavila daàov dobropis. Alfa 1. Pfiijetí platby pfiedem Pfiiznání danû na v stupu Vrácení platby DaÀov dobropis Beta 1. Poskytnutí platby pfiedem Nárok na odpoãet Inkaso poskytnuté zálohy DaÀov dobropis Účetně složitější může být případ, kdy příjemce platby předem nevystaví daňový dobropis a poskytovatel platby předem provede dodatečné daňové přiznání. NaváÏeme na pfiedchozí pfiíklad, daàov dobropis nebyl vystaven, ale záloha byla vrácena. Alfa 1. Pfiijetí platby pfiedem Pfiiznání danû na v stupu Vrácení platby Zúãtování danû

10 str. 10 Beta 1. Poskytnutí platby pfiedem Nárok na odpoãet Inkaso poskytnuté zálohy Dodateãné daàové pfiiznání Z pohledu účetních postupů však může být operace spojená s dodatečným daňovým přiznáním zachycena i jinou souvztažností, pokud vyjdeme z toho, že doměření daně z přidané hodnoty je nákladem. Pak bychom účtovali u společnosti Beta místo 4. operace: 4. Dodateãné daàové pfiiznání Zúãtování danû ! Zahraniční vztahy Podmíněný nárok Ve všech předchozích případech jsme vycházeli z předpokladu, že probíhá pravidelné inkaso (nárok na odpočet bez krácení koeficientu) nebo úhrady (hrazena daň na výstupu). V komplexu hesel Zboží v EU rozebíráme vztahy se zahraničními subjekty, ať už s partnery z EU nebo ze třetích zemí, otázky zboží nebo služeb. Zaměříme se proto jen na zvláštní mechanismus nároku a povinnosti k DPH a související účetní operace. Za vzorový příklad si vezmeme pořízení zboží z jiného členského státu EU. Protože se nepovažuje za dovoz zboží, je povinností pořizovatele - plátce DPH,

11 ÚČE str. 11 odvést daň na výstupu a současně mu vzniká podmíněný nárok na odpočet DPH (jsou-li naplněny podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH). Účetní jednotky si však musí uvědomit, že si plátce sám vyměří daň na výstupu a na základě daňového dokladu vystaveného dodavatelem následně uplatňuje nárok na odpočet daně. Do hry tak vstupuje schopnost účetní jednotky prokázat uskutečnění pořízení zboží, ale i otázka kurzových přepočtů. Vzhledem k tomu, že v případě pořízení zboží z jiného členského státu je základní podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet daně existence daňového dokladu, jehož vystavitelem je dodavatel zboží, může nastat v praxi případ významného časového nesouladu mezi povinností odvodu daně na výstupu a nárokem na odpočet daně. Při pořízení zboží z jiného členského státu totiž vzniká plátci povinnost přiznat daň buď: ke dni vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, nebo k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Nárok na odpočet daně však nevznikne dříve, než plátce obdrží daňový doklad. Pokud hypoteticky nedojde ze strany dodavatele k vystavení daňového dokladu, nemůže plátce při pořízení zboží z jiného členského státu uplatnit nárok na odpočet daně, i když daň na výstupu přiznal a odvedl.!

12 str. 12 Cizí měna Výpočet daně V případě, že je plátce účetní jednotkou, může pro výpočet základu daně a výše daně použít směnný kurz ČNB používaný v souladu s účetními zásadami. Není- -li plátce účetní jednotkou, musí použít vždy aktuální směnný kurz ČNB. Dále platí, že v případě pořízení zboží z jiného členského státu se daň vypočítá jako násobek základu daně a sazby daně. Pokud tedy je na daňovém dokladu vystaveném osobou registrovanou k dani v jiném členském státě uvedena hodnota plnění, jedná se o částku bez daně. Teoretický úvod, který je základem pro konkrétní účetní operace, doplníme příklady. Spoleãnosti Alfa vznikla povinnost pfiiznat daà z pofiízení zboïí z jiného ãlenského státu k patnáctému dni v mûsíci dubnu, neboè zboïí bylo pofiízeno v mûsíci bfieznu a osoba registrovaná k dani v jiném ãlenském státû nevystavila daàov doklad pfied patnáct m dnem mûsíce dubna. Celková hodnota plnûní je dána ãástkou eur, pfiiãemï úãetní jednotka pouïívá pro kurzové pfiepoãty aktuální denní smûnn kurz ânb. Smûnn kurz ke dni pfiiznání danû ãinil napfiíklad 32,00 CZK/EUR, smûnn kurz ke dni vyúãtování plnûní prodávajícím (faktura je totoïná s daàov m dokladem) ãinil 31,00 CZK/EUR. Sazba danû pro dodané zboïí ãiní 19 %. 1. Pfiiznání danû na v stupu Vyúãtování pfiijatého plnûní za zboïí Uplatnûn nárok na odpoãet danû

13 ÚČE str. 13 I kdyï byla do lá faktura pfiepoãítána kurzem 31,00 CZK/EUR a tato faktura je souãasnû daàov m dokladem, budou základ danû a daà vyjádfiené v ãeské mûnû pfiepoãteny kurzem ke dni pfiiznání danû na v stupu, tedy kurzem 32,00 CZK/EUR. DaÀov doklad od partnera obdrïel odbûratel aï na konci kvûtna, proto jako mûsíãní plátce DPH nejdfiíve odvede daà za zdaàovací období duben, a aï za kvûten si daà na vstupu nárokuje. Pro výpočet daně se použije postup, kdy se základ daně vynásobí sazbou daně, poněvadž pro dodavatele se jedná o plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně (v hodnotě ceny plnění není daň z přidané hodnoty obsažena). Není možné použít při výpočtu daně nárokované jako odpočet na vstupu kurz, kterým byla přepočtena přijatá faktura. To může být významný softwarový problém. Navazujeme na pfiedchozí pfiíklad s tím, Ïe spoleãnosti Alfa vznikla povinnost pfiiznat daà na v stupu ke dni vystavení daàového dokladu osobou registrovanou k dani v jiném ãlenském státû. Smûnn kurz ânb ke dni vystavení daàového dokladu ãinil 32,00 CZK/EUR, zatímco smûnn kurz ânb ke dni zachycení daàového dokladu - faktury v úãetnictví ãinil 31,00 CZK/EUR. 1. Pfiiznání danû na v stupu Uplatnûn nárok na odpoãet danû Vyúãtování pfiijatého plnûní za zboïí V praxi je v obdobných případech často účtováno MD 343.AE/D 343.AE.

14 str. 14 Změna ceny Zasílání zboží I v tomto případě vzniká přirozená disproporce mezi hodnotou základu daně vyjádřenou v české měně a hodnotou plnění vyjádřenou v české měně, neboť základ daně a výše daňové povinnosti se musí přepočítat směnným kurzem ČNB ke dni vystavení daňového dokladu, zatímco přijatý daňový doklad - faktura - je přepočtena kurzem platným ke dni přijetí faktury. Z výše uvedeného vyplývá, že pro snížení míry komplikací spojených s účetním promítnutím procesu pořízení zboží z jiného členského státu by bylo ideální používat v rámci zásad kurzových přepočtů celoroční fixní kurz. Upozorňujeme na důležitou úpravu z novely ZDPH platné od 1. ledna 2005; podle 42 odst. 5 ZDPH se pro přepočet cizí měny použije při opravě základu DPH kurz platný ke dni původního plnění. Dodání zboží do jiného členského státu je obecně plněním osvobozeným od daně s nárokem na odpočet daně, takže by technicky neměl plátci daně vznikat s účetním promítnutím tohoto typu plnění žádný problém. Situace však není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá, neboť i v případě dodání zboží do jiného členského státu existují případy, kdy je plátce povinen přiznat a zaplatit daň na výstupu. Jedná se například o následující případy: dodání zboží do jiného členského státu, na které se nevztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, dodání zboží do jiného členského státu osobě, pro kterou není pořízení zboží předmětem daně, dodání zboží do jiného členského státu při neprokázání osvobození (třeba fyzického dodání zboží).

15 ÚČE str. 15 Pokud je dodání zboží do jiného členského státu spojeno s výše uvedenými tituly, vzniká zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku a plátci vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň. Spoleãnost Alfa dodala do jiného ãlenského státu zboïí, na které se v ak nevztahuje osvobození od danû s nárokem na odpoãet danû v hodnotû Kã. Toto zboïí obecnû podléhá sazbû danû 19 %.! 1. Vyúãtování plnûní Pfiiznání danû na v stupu Jedná se o plnění, které je považováno za plnění tuzemské, proto se vypočítá daň na výstupu metodou shora. Spoleãnost Alfa dodala zboïí do jiného ãlenského státu osobû, pro niï pofiízení zboïí není pfiedmûtem danû, pfiitom v ak co do hodnoty zboïí není naplnûna podmínka zdanûní tohoto dodání v jiném ãlenském státû (není pfiekroãen limit stanoven tímto ãlensk m státem). Hodnota dodaného zboïí ãiní ãástku Kã. 1. Vyúãtování plnûní Pfiiznání danû na v stupu 5 589, Také v tomto pfiípadû je za místo plnûní povaïováno tuzemsko, a proto se v e daàové povinnosti vypoãítá metodou shora. To znamená, Ïe v celkové v i plnûní je jiï obsaïena daà.

16 str. 16! V obou případech bylo odvedení DPH prezentováno jako dodanění z ceny včetně DPH, alternativou je zúčtování DPH snížením výnosů. Pokud však hodnota dodání zboží do jiného členského státu přesáhne limitní mez, jedná se již o klasické zasílání zboží, kdy je plátce povinen se registrovat k dani v jiném členském státě a daňová povinnost musí být vypořádána v tomto členském státě. Spoleãnost Alfa dodala zboïí do jiného ãlenského státu osobû registrované k dani v tomto ãlenském státu v celkové hodnotû Kã. Na toto plnûní vystavila fiádn daàov doklad, kter zaslala kupujícímu. Následnû zjistila, Ïe její partner není schopen potvrdit formou prohlá ení fyzickou dodávku zboïí a spoleãnost Alfa není schopna jin m zpûsobem prokázat splnûní podmínky fyzického dodání zboïí. V tomto okamïiku se z plnûní osvobozeného od danû s nárokem na odpoãet danû stává tuzemské plnûní se sazbou danû ve v i 19 %. Je diskutabilní, zda lze vystavit v tomto případě opravný daňový doklad. Pokud by tato možnost byla dovolena, zachytí se odvod daně souvztažně s příâ. Operace âástka MD D 1. Vyúãtování plnûní Dodateãné daàové pfiiznání ! V tomto případě plánované osvobození (dodání zboží) nebylo prokázáno. Jedná se o opravu nesprávně nižší sazby daně, neboť plátce daně definoval nesprávně plnění jako plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně avhodnotě Kč tak není obsažena daň.

17 ÚČE str. 17 slušným účtem pohledávek; například druhá operace MD 315/D 343. Vedle klasických zdanitelných plnění vymezuje zákon o dani z přidané hodnoty i plnění, která nemají úplatný charakter, a přesto plátci vzniká povinnost přiznat a odvést z těchto zdanitelných plnění daň. Specifikem těchto zdanitelných plnění je skutečnost, že hodnotou plnění je cena stanovená podle zákona o oceňování majetku. Může se jednat o plnění tzv. vnitřní spotřeby, kdy toto plnění není určeno pro jiného plátce, ale také o plnění externí, kdy vzniká zdanitelné plnění s povinností vystavení daňového dokladu, neboť toto plnění je určeno pro osobu plátce. Plátce danû pofiídil stroj, pfii jehoï pofiízení uplatnil nárok na odpoãet danû, ale následnû ho zaãal pouïívat pro úãely nesouvisející s jeho ekonomickou ãinností. Konkrétnû umoïnil zamûstnancûm tento stroj pouïívat pro osobní potfiebu, a to bezúplatnû, pfiiãemï stroj byl v hradnû pouïíván pro tento úãel. V souladu se zákonem o oceàování majetku byla stanovena pro úãely v poãtu danû cena zdanitelného plnûní ve v i Kã. Doklady o použití 1. Odvod danû na v stupu 3 992, Vzhledem k tomu, že se nejedná o krácení odpočtu daně ani o překlasifikaci, nemění se hodnota pořízeného majetku, ale odvedená daň se zachytí souvztažně s příslušným účtem nákladů. Spoleãnost Alfa poskytla plátci Beta bezúplatnû obchodní vzorky svého zboïí v úhrnné hodnotû Kã, pfiiãemï pfii pofiízení tohoto zboïí uplatnila nárok na odpo-

18 str. 18 ãet danû. Cena bezúplatného plnûní byla stanovena podle zákona o oceàování majetku ve v i Kã. Vzhledem k tomu, Ïe plátce Beta pouïívá obchodní vzorky pro své ekonomické ãinnosti, vystavil plátce Alfa pro obchodního partnera daàov doklad. Spoleãnost Beta zaznamená obchodní vzorky ve svém úãetnictví ve v e uvedeném ocenûní. Alfa 1. Vyskladnûní pfiedan ch zásob Odvod danû na v stupu Beta 1. Zúãtování obchodních vzorkû Odpoãet danû na vstupu Krácení poměrnou částí Pokud plátce daně pořídí zdanitelné plnění, u něhož obecně existuje nárok na odpočet daně, ale část tohoto zdanitelného plnění používá pro účely nesouvisející s ekonomickou činností, nekrátí nárok na odpočet prostřednictvím kráticího koeficientu, ale je povinen použít jeden ze dvou zákonem stanovených postupů, a to: uplatní nárok na odpočet pouze v poměru odpovídajícím míře použití zdanitelného plnění pro ekonomické činnosti, uplatní nárok na odpočet v plné výši, přičemž část plnění použitého pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce se stává zdanitelným plněním.

19 ÚČE str. 19 Vzhledem k tomu, že v pořadí druhý postup spojený s uplatněním odpočtu v plné výši byl předmětem předcházejícího výkladu, zaměříme pozornost na účetní zachycení uplatnění nároku na odpočet pouze v částečné výši. Plátce danû umoïàuje zamûstnanci pouïívat sluïební vozidlo i pro soukromé úãely, ale vzhledem k tomu, Ïe v prûbûhu zdaàovacího období nelze z daàov ch dokladû urãit v i nároku na odpoãet danû u nakoupen ch pohonn ch hmot, sniïuje plátce danû nárok na odpoãet danû aï za zdaàovací období, ve kterém jsou údaje zji tûny. Celkovû byly nakoupeny pohonné hmoty v hodnotû Kã (vãetnû danû 19 %), z toho podle pomûru ujet ch kilometrû pfiipadá na soukromou spotfiebu 50 %. 1. Zachycení spotfieby PHM 1.1 Závazek za PHM hrazen hotovû Spotfieba PHM Odpoãet danû Zúãtování spotfieby zamûstnancem 2.1 Pohledávka SníÏení spotfieby PHM SníÏení nároku na odpoãet DPH Pokud by bylo možné stanovit kráticí poměr již v okamžiku pořízení zdanitelného plnění, pak se pochopitelně uplatní pouze alikvotní část nároku na odpočet přímo při účetním zachycení. V praxi se často účtuje pohledávka se souvztažným účtem výnosovým ve prospěch účtu 648. Podle autora není tento postup přesný.

20 str. 20 Krácení nároku na odpočet daně Od této problematiky je nutné oddělit tzv. přefakturaci v DPH jako zdanitelné plnění, kdy i zachycení přefakturace pouze prostřednictvím rozvahových účtů je spojeno s daní z přidané hodnoty. V heslech odpočet DPH a krácení nároku na odpočet DPH řešíme podmínky pro uplatnění nároku na odpočet DPH. Nově se používá tzv. zálohový koeficient, proto logicky dochází k dodatečným úpravám nároku na odpočet v účetnictví. Plátce danû pofiídil v prûbûhu zdaàovacího období následující krácená plnûní: reïijní materiál úãtovan pfiímo do spotfieby v hodnotû vãetnû danû Kã (sazba danû 19 %), nákladová sluïba (oprava majetku) v hodnotû vãetnû danû Kã (sazba danû 19 %), stroj v hodnotû vãetnû danû Kã (sazba danû 19 %). Zálohov kráticí koeficient ãiní 0,50. Roãní vypofiádací koeficient, jenï byl vypoãten ze skuteãn ch údajû za cel kalendáfiní rok, pfiedstavuje hodnotu 0, V úãetnictví - napfiíklad ve zdaàovacím období listopad, mohly b t uvedeny následující operace. 1. Pofiízení materiálu 1.1 Závazek Zásoby DPH na vstupu

21 ÚČE str Pofiízení sluïby 2.1 Závazek Náklady DPH na vstupu Pofiízení majetku 3.1 Závazek Majetek DPH na vstupu Krácení zálohov m koeficientem 4.1 Náklady Dlouhodob hmotn majetek Uvedení majetku do uïívání Úãetní odpis 1/ V prosinci se objeví opravy nároku na odpoãet danû. Celkem úãetní jednotka nárokovala za cel kalendáfiní rok napfiíklad Kã na vstupu s tím, Ïe z dûvodû zálohového koeficientu bylo: Kã zaúãtováno na úãet 538, ãástka Kã na úãet 042 (viz v e).

22 str. 22 Skuteãn nárok ãiní Kã (0,60 x ), proto zaúãtujeme: 1. Úprava roãního koeficientu 1.1 Nárok Náklady Zmûna ocenûní DHM Zmûna pofiizovací ceny Úãetní odpis za prosinec ! Identifikace části DPH, o kterou plátce přichází ve vztahu k pořizovací ceně, vyplývá z účetních předpisů. Není jednorázovým nákladem, ale součástí pořizovací ceny. Účetní odpis je správně zahájen z hodnoty Kč, v závěrkových operacích je opraven podle skutečného krácení nároku na odpočet daně v souladu s platným ročním vypořádacím koeficientem. Nový měsíční odpis je počítán z pořizovací ceny Kč a činí Kč. Problém krácení plnění je především na straně dlouhodobého majetku, kdy dochází ke změně vstupních hodnot. Tím však problematika spojená s krácením odpočtu daně nekončí, neboť do hry nově vstupuje i nárok na odpočet daně ze záloh (přijatých plateb). Také u nich může dojít ke korekci DPH.

23 ÚČE str. 23 V hesle Úprava a vyrovnání odpočtu DPH upozorňujeme na složité korekce dříve uplatněného nároku na odpočet daně. Případná povinná změna nároku se musí promítnout v účetnictví, jak dokumentují následující příklady. Plátce danû pofiídil pro své ekonomické ãinnosti stroj v hodnotû vãetnû danû Kã a uplatnil pln nárok na odpoãet danû. V druhém roce po pofiízení se zmûnil zpûsob vyuïití stroje a stroj zaãal b t pouïíván i pro úãely, kdy nevzniká nárok na odpoãet danû. Kráticí koeficient vypoãten za pfiedcházející rok mûl hodnotu 0,85. Prvním úkolem je vypoãítat hodnotu úpravy odpoãtu danû. Pro tento v poãet je nutné vymezit parametry pro v poãet v e úpravy. V poãet: [ x (0,85 1,00) x 4] / 5 = Plátci danû tak vzniká povinnost odvodu danû ve v i Kã. Úprava a vyrovnání odpočtu daně Rok pofiízení 1. Pofiízení majetku 1.1 Závazek Majetek Nárok na odpoãet Uvedení do uïívání Úãetní odpis (2/60)

24 str. 24 Rok úpravy 1. Úprava odpoãtu Zmûna pofiizovací ceny A samozfiejmostí musí b t i nová v e úãetních odpisû. Jak vyplývá z obecného hesla a podmínek zákona, úprava může být i pro plátce příjemná, tj. dodatečně získá nárok na odpočet DPH. Plátce danû pofiídil stroj v hodnotû vãetnû danû Kã (sazba danû 19 %). Vzhledem k úãelu pou- Ïití provedl krácení plnûní kráticím koeficientem 0,80, to znamená, Ïe uplatnil odpoãet na vstupu ve v i Kã. V následujícím roce zaãal stroj pouïívat v hradnû pro úãely, pro které lze uplatnit pln nárok na odpoãet danû. V poãet: [ x (1,00 0,80) x 4] / 5 = Plátce danû získává nárok na odpoãet danû ve v i Kã. Rok pofiízení 1. Pofiízení majetku 1.1 Závazek Majetek Nárok na odpoãet Uvedení do uïívání Úãetní odpis (2/60)

25 ÚČE str. 25 Rok úpravy 1. Úprava odpoãtu Zmûna pofiizovací ceny Opût bude zmûnûna v e úãetních odpisû. Vyrovnání odpočtu daně provádíme v případech, kdy byl původní nárok na odpočet daně korigován koeficientem a pokud v následujících čtyřech po sobě jdoucích kalendářních rocích vznikne rozdíl mezi vypořádacími koeficienty vyšší než 10 %. Vzorec výpočtu je jednoduchý: daň na vstupu násobíme rozdílem mezi vypořádacími koeficienty a výsledek dělíme pěti. Musíme se však vypořádat s účetními operacemi. Plátce danû pofiídil stroj, pfii jehoï pofiízení uplatnil nárok na odpoãet danû ve v i krácené na základû zálohového kráticího koeficientu vzhledem ke kombinovanému úãelu uïití stroje. Korekci v e krácení provedl plátce po skonãení kalendáfiního roku roãním kráticím koeficientem. V následujícím kalendáfiním roce vypoãten roãní kráticí koeficient pfiesáhl limit 10 procentních bodû a plátce danû provedl vyrovnání odpoãtu danû. Vstupní údaje: Vyrovnání odpočtu daně Hodnota pofiízeného stroj - cena vã. 19% danû Zálohov koeficient 0,80 Roãní vypofiádací koeficient 0,70 Nov roãní vypofiádací koeficient 0,90

26 str Pofiízení majetku Rok pofiízení 1.1 Závazek Majetek Nárok na odpoãet - zálohov koeficient Uvedení do uïívání Korekce nároku na odpoãet danû Zmûna pofiizovací ceny Následující rok - úprava 1. Úprava odpoãtu Zmûna pofiizovací ceny ! Opût byly také mûnûny úãetní odpisy, jak uvádíme v pfiedchozích pfiíkladech. Celkovû tedy byl plátcem uplatnûn nárok na odpoãet danû ve v i Vzhledem k tomu, Ïe rozdíl mezi vypofiádacími koeficienty v roce pofiízení majetku a v následujícím roce je 20 procentních bodû, byla splnûna podmínka pro vyrovnání odpoãtu danû. V e vyrovnání danû: [ x (0,90 0,70)] / 5 = Vyrovnáním odpočtu daně se tak snižuje vstupní cena stroje a současně vznikl nárok na odpočet daně na vstupu. V tomto případě se jedná o kladnou hodnotu, a to znamená, že výše uvedenou operaci plátce může,

27 str. 27 ale také nemusí provést. Pokud však bude rozdíl záporný, je povinností vyrovnání odpočtu daně provést. Na vzorových příkladech byly demonstrovány nejčastější složité účetní operace související s fungováním DPH. V praxi se samozřejmě objeví řada dalších, které bude nutné řešit podle obecné účetní metodiky odvozené ze zákona o účetnictví, neboť vyhláška ani České účetní standardy detailní řešení nenabízí. Jak uvádím v hesle Daň jako daňový výdaj, výklady odborné veřejnosti směřují k tomu, aby se původní pořizovací cena (vstupní cena) v následujících zdaňovacích obdobích neměnila. A daň z přidané hodnoty by byla účtována jen výsledkově. Ing. Jaroslav Trávníček