3 odst. 2 ZDP. OceÀování v daàové evidenci

Transkript

1 3. Způsob vedení daňové evidence v praxi strana 26, kapitola 3 OceÀování v daàové evidenci Majetek Právní úprava Ocenûní Hmotn majetek 7b odst. 3 ZDP vstupní cenou (s v jimkami uveden mi pfiímo v ZDP), 29 ZDP to znamená: 33 odst. 1 ZDP a) pofiizovací cenou pfii úplatném pofiízení, b) vlastními náklady pfii pofiízení ve vlastní reïii, c) reprodukãní pofiizovací cenou v ostatních pfiípadech, d) cenou stanovenou pro úãely danû dûdické a darovací pfii nabytí majetku dûdûním nebo darováním, e) hodnotou technického zhodnocení ( 33 ZDP). Pozemky 7b odst. 3 ZDP Pofiizovací cenou pozemku je cena pozemku vãetnû porostu, jestliïe nejde o pûstitelsk celek trval ch porostû (kter je hmotn m majetkem podle 26 ZDP a odpisuje se). Majetek pofiízen formou finanãního 7b odst. 3 ZDP Do pofiizovací ceny majetku pofiízeného na leasing se zahrnou pronájmu s následnou koupí najaté vûci v daje související s jeho pofiízením, pokud je hradí nájemce (leasing) (napfi. doprava, montáï, clo, provize aj. poplatky). Pohledávky 7b odst. 3 ZDP a) jmenovitou hodnotou nebo 5 odst. 9 ZDP b) pofiizovací cenou u pohledávky nabyté postoupením nebo c) cenou zji tûnou pro úãely danû dûdické nebo darovací u pohledávky nabyté dûdûním nebo darováním. U plátce DPH se jmenovitá hodnota pohledávky sniïuje o v i DPH, pokud byla na v stupu daà odvedena. PenûÏní prostfiedky a ceniny 7b odst. 3 ZDP jmenovitou hodnotou Cenné papíry, podíly, deriváty 7b odst. 3 ZDP pofiizovací cenou 25 odst. 4 ZoÚ Ostatní majetek (napfi. zásoby, 7b odst. 3 ZDP a) pofiizovací cenou pfii úplatném pofiízení, pfiíchovky zvífiat) 25 odst. 4 ZoÚ b) vlastními náklady pfii pofiízení ve vlastní reïii, c) cenou zji tûnou pro úãely danû dûdické nebo darovací u majetku nabytého dûdûním nebo darem. Závazky 7b odst. 3 ZDP a) pfii jejich vzniku jmenovitou hodnotou, b) pfii pfievzetí pofiizovací cenou Úplatné pofiízení nemovit ch a movit ch 7b odst. 3 ZDP Cena jednotliv ch sloïek majetku se stanoví v pomûrné v i vûcí, majetkov ch práv, pohledávek 23 ZDP k cenû jednotliv ch sloïek majetku ocenûn ch podle zákona a závazkû nebo ãásti majetku a závazkû ã. 151/1997 Sb., s v jimkou penûz, cenin, pohledávek a závazkû. za jednu pofiizovací cenu (v praxi Pokud je pfii úplatném pofiízení nemovit ch a movit ch vûcí, se uplatní pfii koupi podniku nebo ãásti majetkov ch práv, pohledávek a závazkû nebo ãásti tohoto majetku podniku nebo napfi. pfii koupi stavby s pozemkem za jednu pofiizovací cenu) a závazkû rozdíl mezi pofiizovací cenou a ocenûním tohoto majetku podle zákona ã. 151/1997 Sb. zv en m o hodnotu penûz, cenin, pohledávek vãetnû DPH a sníïen o hodnotu závazkû záporn, postupuje se obdobnû jako v pfiípadû záporného oceàovacího pfii koupi rozdílu podniku ( 23 ZDP). Majetek a závazky v cizí mûnû 38 odst. 1 ZDP Jednotn kurz nebo kurz devizového trhu vyhlá en ânb. 24 ZoÚ 3 odst. 2 ZDP 3.3. Evidence příjmů a výdajů Příjmem, který je předmětem daně z příjmů fyzických osob (a tudíž zvyšuje základ daně z příjmů), se podle 3odst. 2 ZDP rozumí: peněžní příjem finanční prostředky přijaté v hotovosti nebo na bankovní účet, které se oceňují jmenovitou hodnotou, nepeněžní příjem dosažený i směnou oceňuje se podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, pokud ZDP nestanoví jinak v podstatě tedy cenou obvyklou (tržní).

2 3. Způsob vedení daňové evidence v praxi strana 27, kapitola 3 24 a 25 ZDP Do zdanitelných příjmů nebudou započítávány (a nebudou zvyšovat základ daně) příjmy, které: nejsou předmětem daně výčet uveden v 3 odst. 4 písm. a) až h) ZDP, jsou od daně osvobozené výčet uveden v 4 ZDP. Výdaje, které lze a nelze uplatnit pro účely snížení základu daně z příjmů, upravuje 24a25ZDP. Výčet těchto výdajů není definitivní, což je zřejmé z ustanovení 24 odst. 2 ZDP a 25 odst. 1 ZDP. Pokud podnikatel neuplatňuje výdaje procentní sazbou ( 7 odst. 7 ZDP), ale základ daně snižuje o částky ve skutečné výši, pak se musí jednat o výdaje, které jsou podnikatelem prokazatelně vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a jsou podloženy věrohodnými a ověřitelnými doklady. Stejně jako v případě příjmů, také výdaje mohou mít formu peněžní i nepeněžní včetně výdajů dosažených směnou, což znamená, že jako daňové výdaje budou v evidenci výdajů zaznamenány nejen skutečně zaplacené částky, ale také další výdaje ve výši stanovené ZDP a jinými zvláštními předpisy, jako jsou ZP a ZoR, k nimž podnikatel povede další průkaznou evidenci např. k odpisům majetku 24 odst. 2 písm. a) ZDP, k cestovním výdajům 24 odst. 2 písm. k) ZDP, k tvorbě rezerv 24 odst. 2 písm. i) ZDP v návaznosti na ZoR nebo k tzv. časově rozlišené první zvýšené splátce leasingu (u leasingu jde o výjimku, jelikož obecně se v daňové evidenci princip časového rozlišení neuplatňuje) apod. Nejsnadnější způsob, jak zpracovávat evidenci příjmů a výdajů podle 7b ZDP, je zavést obdobu peněžního deníku známého z jednoduchého účetnictví. Nezáleží na tom, zda jej nazveme peněžním deníkem, deníkem příjmů a výdajů nebo jen evidencí a zda bude vedena ručně nebo prostředky výpočetní techniky. Zápisy v evidenci příjmů a výdajů již nemusí být omezeny pouze na peněžní operace, ale je zde možno uvádět i nepeněžní příjmy a výdaje, tzv. uzávěrkové operace a další korekce základu daně z příjmů. Kromě daňových příjmů a výdajů však budou zapisovány i příjmy a výdaje, které základ daně z příjmů neovlivní (nedaňové příjmy a výdaje), avšak souvisí s předmětnou podnikatelskou činností, např. příjmy získané vložením peněžních prostředků pro účely budoucího podnikání (hotovostní vklad půjčka podnikatele) nebo výdaje, ke kterým byly použity prostředky získané z podnikání (výběr pro osobní spotřebu). Členění této evidence příjmů a výdajů může být uspořádáno podle potřeb podnikatele, obvykle tak, aby jednotlivé zápisy navazovaly věcně a časově na doklady, kterých se týkají. Proto je také vhodné vytvoření buď jednotné číselné řady pro veškeré doklady, nebo číselné řady pro každý druh dokladů zvlášť (např. zvlášť pro pokladní doklady, faktury a jiné doklady) a pod tímto číselným označením zapisovat v evidenci (deníku) příslušné uskutečněné operace tak, jak časově nabíhají. Rovněž závisí pouze na vůli podnikatele, zda ještě rozliší příjmy a výdaje hrazené zvlášť v hotovosti a zvlášť přes bankovní účet. Jedinou podmínkou je záruka dostatečné přehlednosti a věcné správnosti zápisů, aby bylo možno jednotlivé příjmy a výdaje zařadit do správného dílčího základu daně (např. příjem týkající se podnikání dle 7 ZDP nebo příjem z úroků z běžného účtu určeného k podnikání jako příjem z kapitálového majetku podle 8 ZDP apod.), a tím zabezpečit členění potřebné pro správné zjištění základu daně z příjmů 7b odst. 1 písm. a) ZDP.

3 3. Způsob vedení daňové evidence v praxi strana 28, kapitola 3 Vzorové pfiíklady zpûsobu vedení daàové evidence Vzor Evidence pfiíjmû a v dajû pol. datum ãíslo text daàové daàové pfiíjmy pfiíjmy, v daje, DPH DPH ã. dokl. x) pfiíjmy v daje z kapitál. které které nedaà. nedaà. Kã Kã majetku neovlivní neovlivní pfiíjem v daj (z 7 (z 7 (z 8 základ základ (odvod (vrácená ZDP) ZDP) ZDP danû (z 7 danû (z 7 DPH) DPH) ZDP) ZDP) Kã Kã Kã Kã P 1 Osobní vklad do pokladny V 1 Nákup materiálu BÚ 1 Úhrada faktury ã za nákup zboïí P 2 Pfiijatá úhrada faktury ã za prodej zboïí V 2 V daj pro osobní potfiebu BÚ 2 Pfiipsané úroky pfiíjem z kapitálového majetku patfií do dílãího základu danû podle 8 ZDP evid. Odpisy v robního stroje HM ã. XY123 z evidence majetku celkem rok 2008 Vzor Evidence pfiíjmû a v dajû pol. datum ãíslo text pokladna pokladna BÚ BÚ daàové daàové nedaà. nedaà. ã. dokl. x) pfiíjmy v daje pfiíjmy v daje pfiíjmy v daje pfiíjmy v daje Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã (z 7 (z 7 (z 7 (z 7 ZDP) ZDP) ZDP) ZDP) P 1 Osobní vklad do pokladny V 1 Nákup materiálu DPH BÚ 1 Úhrada faktury ã. 5 za nákup zboïí DPH P 2 Pfiijatá úhrada faktury ã. 3 za prodej zboïí DPH V 2 V daj pro osobní potfiebu BÚ 2 Pfiipsané úroky pfiíjem z kapitálového (z 8 majetku patfií do ZDP) dílãího základu danû podle 8 ZDP evid. Odpisy v robního HM stroje ã. XY123 z evidence majetku celkem rok 2008 x) oznaãení dokladû, napfi.: P 1 pfiíjmov pokladní doklad ã. 1 V 1 v dajov pokladní doklad ã. 1 BÚ 1 bankovní v pis ã. 1

4 3. Způsob vedení daňové evidence v praxi strana 29, kapitola 3 Vzor Evidence pfiíjmû Případně je možno provést podrobnější členění v evidenci příjmů a výdajů, např.: Pfiíjmy ovlivàující dílãí základ danû z podnikání ( 7 ZDP) Pfiíjmy neovlivàující dílãí základ danû z podnikání ( 7 ZDP) prodej zboïí prodej sluïeb ostatní pfiíjmy pfiíjem DPH úvûry, pûjãky, pfiíjmy jiï zdanûné pfiíjmy vklady, dary sráïkovou daní osvobozené od danû z pfiíjmû Vzor Evidence v dajû V daje ovlivàující dílãí základ danû z podnikání ( 7 ZDP) V daje neovlivàující dílãí základ danû z podnikání ( 7 ZDP) nákup nákup nákup mzdy odvody reïijní ostatní odvod platby pofiízení poskytunuté osobní zboïí a sluïeb nehmot. zamûst- pojistné v daje v daje DPH danû hmotného pûjãky v daje materiálu majetku nancû podnika- majetku vãetnû tele odvodû pojistného Přestože právní úprava 7b ZDP neřeší, v jaké hodnotě evidovat příjmy a výdaje u neplátců DPH a plátců DPH, platí i nadále (jako v minulosti v jednoduchém účetnictví), že u neplátců DPH bude do zdanitelných příjmů a výdajů zaevidována celková hodnota inkasa nebo úhrady, tj. včetně DPH, pokud je tato daň součástí ceny. Plátce DPH však zaeviduje do zdanitelných příjmů nebo výdajů hodnoty v úrovni bez DPH (podpůrně lze vycházet z 5 odst. 9 ZDP, podle kterého se základ daně z příjmů u plátce DPH zvyšuje o hodnotu pohledávky snížené o výši DPH. Předpokladem je splněná daňová povinnost k DPH na výstupu.). Evidence částek DPH uhrazených a vrácených (při nároku na odpočet) bude buď součástí evidence příjmů a výdajů jako nedaňový příjem nebo výdaj, anebo k této dani bude vedena samostatná evidence. Pokud u plátce DPH dojde k inkasu nebo úhradě celkové částky z obchodní operace v jednom zdaňovacím období, problém nenastává a tato celková částka se rozdělí na částku bez DPH k zaevidování do zdanitelného příjmu nebo výdaje a na částku DPH jako nedaňového příjmu nebo výdaje. V případě, že celková částka bude uhrazena pouze částečně v jednom zdaňovacím období a zbývající část v dalším roce, může nastat problém, jelikož v ustanovení 7b ZDP již není uložena povinnost, aby při částečné úhradě pohledávky nebo závazku byla přednostně vypořádána DPH. Proto závisí pouze na podnikateli, zda provede přednostně vypořádání z titulu DPH nebo zdanitelného příjmu či výdaje. Je možno předpokládat, že podnikatelé budou využívat výhodnější variantu, kdy u pohledávek bude částečná úhrada vypořádána nejprve k DPH a poté ke zdanitelnému příjmu a u závazků bude úhrada přednostně zahrnuta do daňových výdajů a až následně při konečném doplatku bude evidován nedaňový výdaj z titulu DPH na vstupu. Tento postup bude shodný i v případech nepeněžních plnění formou zápočtů (jak je uvedeno dále). Podnikatel A eviduje ve své daňové evidenci v roce 2008 pohledávku za podnikatelem B za prodané zboží ve výši Kč ( Kč základ DPH a Kč DPH). Z důvodu nedostatku finančních prostředků uhradí podnikatel B do konce roku 2008 jen část dluhu ve výši Kč a zbývají-

5 3. Způsob vedení daňové evidence v praxi strana 30, kapitola 3 cích Kč bude uhrazeno až v následujícím roce V tomto případě se jedná o částečnou úhradu. 1. varianta prvotní vypořádání ve vztahu k DPH: V okamžiku přijaté úhrady v daném roce 2008 provedl podnikatel A prvotní vypořádání částky ve vztahu k DPH a až zbývající část k základu daně z příjmů a zaeviduje přijatou částku Kč: daňový peněžní příjem Kč (za prodané zboží, tj Kč Kč DPH), nedaňový peněžní příjem Kč (celou výši DPH na výstupu). V následujícím roce 2009 zaeviduje jen: daňový peněžní příjem Kč (zbytek úhrady za zboží do Kč, tj Kč Kč s tím, že DPH již byla vypořádána v předchozím roce). Na straně podnikatele B je možno předpokládat postup opačný, kdy prvotně bude zaplacená částka Kč vypořádána ve vztahu k daňovým výdajům a následně k DPH, tj. v daném roce 2008 zaeviduje: daňový peněžní výdaj Kč (za nákup zboží), nedaňový peněžní výdaj Kč (část DPH na vstupu). V následujícím roce 2009 po zaplacení zbývající částky Kč zaeviduje: nedaňový peněžní výdaj Kč (zbytek úhrady DPH do Kč), žádný daňový peněžní výdaj již neeviduje. Vznik příjmu a výdaje 2. varianta prvotní vypořádání ve vztahu k základu daně z příjmů: V okamžiku přijaté úhrady v daném roce 2008 podnikatel A provedl prvotní vypořádání úhrady ve vztahu k dani z příjmů a zbývající část k DPH a zaeviduje přijatou částku Kč: daňový peněžní příjem Kč (za prodané zboží), nedaňový peněžní příjem Kč (část DPH na výstupu). V následujícím roce 2009 zaeviduje jen: nedaňový peněžní příjem Kč (zbývající částka DPH do Kč na výstupu). Podnikatel B bude pravděpodobně postupovat shodně jako u 1. varianty, tj. prvotně vypořádá částku ve vztahu k daňovým výdajům a následně k DPH. Ať již bude forma evidence o příjmech a výdajích zvolena jakkoliv, je důležité upozornit na zásadní rozdíl okamžiku vzniku zdanitelného příjmu nebo výdaje v daňové evidenci oproti daňovým výnosům a nákladům v účetnictví. Ani 7b ZDP k vedení daňové evidence, ani 23 odst. 2 písm. b) ZDP (který stanoví, že při zjišťování základu daně při vedení daňové evidence se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji) konkrétně neupravují skutečnost, že základ daně pro daňové účely je zvyšován nebo snižován v případě peněžních toků až v okamžiku skutečně inkasované nebo uhrazené platby, nikoliv ihned při vzniku pohledávky nebo závazku (např. vystavením nebo přijetím faktury). Příjem nebo výdaj v daňové evidenci se tedy obecně eviduje až v okamžiku platby. Jde o podstatný rozdíl oproti účetnictví, kde základ daně ovlivňují výnosy a náklady již při jejich vzniku, tj. v momentě vzniku pohledávky (např. vystavením faktury odběrateli) nebo závazku (např. přijetím dodavatelské faktury) bez ohledu na to, kdy ke skutečné úhradě dojde. Výjimkou z tohoto obecného pravidla uplatnění daňového výdaje až při zaplacení jsou případy, které 24 ZDP upravuje samostatně. Jedná se o výdaje, které se nestávají daňovým výdajem ihned v okamžiku zaplacení, ale až v okamžiku, kdy dojde k souvisejícímu příjmu. Původně vynaložený výdaj je pak daňově uznán pouze do výše tohoto získaného příjmu, např. podle:

6 3. Způsob vedení daňové evidence v praxi strana 31, kapitola 3 3 odst. 2 ZDP 24odst. 2 písm. o) ZDP pokud podnikatel koupí pohledávku a zahrne ji do svého obchodního majetku, zaplacená částka není daňovým výdajem v okamžiku, kdy za nákup pohledávky zaplatí, ale až v momentě, kdy mu dlužník z pohledávky její hodnotu uhradí nebo jakmile opět tuto pohledávku prodá a za prodej dostane zaplaceno. Do daňových výdajů pak může uplatnit částku, kterou původně za nákup vydal, avšak jen do výše částky, kterou od dlužníka nebo za následný prodej obdržel. 24 odst. 2 písm. t) ZDP při pořízení pozemku (neodpisovaný majetek) není daňovým výdajem pořizovací cena v momentě nákupu, ale do daňových výdajů lze tuto pořizovací cenu uplatnit až při prodeji pozemku, avšak pouze do výše příjmu z tohoto prodeje. 24odst. 2 písm. w), 24 odst. 2 písm. ze) ZDP rovněž není daňovým výdajem v okamžiku zaplacení částka za pořízení směnky jako cenného papíru, akcií nebo podílů na obchodní společnosti nebo družstvu, ale tuto pořizovací cenu (nabývací cenu 24 odst. 7 ZDP) je možno uplatnit jako daňový výdaj až při jejich prodeji z obchodního majetku. Opět pouze do výše příjmů z prodeje. Další výjimkou jsou případy, kdy ke zvyšování nebo snižování základu daně z příjmů nedochází přímo peněžní úhradou, ale tzv. nepeněžním plněním ve smyslu 3 odst. 2 ZDP. K zaevidování tohoto zdanitelného příjmu nebo výdaje pak dochází již v okamžiku uskutečnění dané operace. Nepeněžní příjmy, a to i dosažené směnou, se podle 3odst. 3 ZDP oceňují podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (pokud ZDP nestanoví jinak), přitom podle 23odst. 6 ZDP se příjmy dosažené směnou posuzují obdobně jako příjmy získané prodejem. Z uvedeného vyplývá, že pokud by si smluvní strany sjednaly cenu nepeněžního plnění podle své dohody, je takové ujednání pro účely ZDP nepodstatné a nelze je použít. Jako příklady nepeněžních příjmů (a také nepeněžních výdajů) ve smyslu 3 odst. 2 ZDP je možno uvést několik následujících případů, které mohou být realizovány plátci i neplátci DPH (záměna peněžního plnění za nepeněžní plnění má stejný dopad na základ daně z příjmů): a) Nepeněžní příjem (výdaj) dosažený zápočtem vzájemných pohledávek a závazků. V daňové evidenci se zápočet zaznamená jednak v evidenci příjmu nebo výdaje a současně v evidenci pohledávek nebo závazků, případně v další evidenci (např. přírůstku nebo úbytku zásob zboží). Zápočet může být proveden v plné výši anebo způsobem, kdy je část hodnoty vzájemných pohledávek vypořádána zápočtem a zbývající část doplacena. Záměna peněžního plnění za nepeněžní plnění však nesmí ovlivnit daň z příjmů. Pokud dochází mezi plátci DPH pouze k částečné úhradě pohledávky nebo závazku (peněžní nebo nepeněžní) v jednom zdaňovacím období a zbývající část je uhrazena v dalším zdaňovacím období, závisí na podnikateli, zda přednostně vypořádá DPH (jak již bylo shodně uvedeno výše v případě peněžních úhrad) nebo základ daně z příjmů. Podnikatel A eviduje ve své daňové evidenci pohledávku za podnikatelem B za prodané zboží ve výši Kč a závazek vůči podnikateli B za přijatou službu v téže hodnotě Kč. Oba jsou neplátci DPH a dohodnou se na vzájemném zápočtu pohledávek a závazků v plné výši.

7 3. Způsob vedení daňové evidence v praxi strana 32, kapitola 3 V okamžiku provedení zápočtu zaeviduje podnikatel A: nepeněžní daňový příjem Kč (za prodané zboží) nepeněžní daňový výdaj Kč (za provedenou službu). Zápisy v daňové evidenci příjmů a výdajů u podnikatele B budou ve stejné hodnotě, ale opačné: nepeněžní daňový výdaj Kč (za pořízené zboží), nepeněžní daňový příjem Kč (za poskytnutou službu). Oba také musí mít zaevidovány příslušné přírůstky a úbytky zásob a vyrovnání v evidenci pohledávek a závazků. Podnikatel A eviduje vůči podnikateli B pohledávku za prodané zboží ve výši Kč a současně také závazek za přijatou službu v hodnotě Kč. Oba jsou neplátci DPH a dohodnou se na vzájemném zápočtu pohledávek v hodnotě Kč s tím, že podnikatel B ve stejném roce uhradí zbývajících nezapočtených Kč na bankovní účet podnikatele A. V okamžiku provedení zápočtu zaeviduje podnikatel A započítávanou částku Kč: daňový nepeněžní příjem Kč (za prodané zboží), daňový peněžní příjem Kč dnem připsání částky na běžný účet (další část za prodané zboží) a současně zaeviduje: daňový nepeněžní výdaj Kč (za přijatou službu). U podnikatele B bude zaevidován: daňový nepeněžní výdaj Kč (za pořízené zboží), daňový peněžní výdaj Kč (další část za pořízené zboží) daňový nepeněžní příjem Kč (za poskytnutou službu). Oba také musí mít zaevidovány příslušné přírůstky a úbytky zásob a vyrovnání v evidenci pohledávek a závazků. Podnikatel A eviduje ve své daňové evidenci za podnikatelem B pohledávku za prodané zboží v celkové hodnotě Kč (tj Kč za zboží s 19% sazbou DPH Kč) a současně eviduje závazek za nakoupený materiál v téže hodnotě se shodnou sazbou DPH. Oba jsou plátci DPH adohodnou se na vzájemném zápočtu pohledávek a závazků v plné výši ve stejném roce. V okamžiku provedení zápočtu zaeviduje podnikatel A: daňový nepeněžní příjem Kč (za prodané zboží), nedaňový nepeněžní příjem Kč (DPH na výstupu) daňový nepeněžní výdaj Kč (za pořízení materiálu), nedaňový nepeněžní výdaj Kč (DPH na vstupu). Zápisy v daňové evidenci podnikatele B budou ve stejné hodnotě Kč a Kč, ale opačné: daňový nepeněžní příjem Kč (za prodej materiálu), nedaňový nepeněžní příjem Kč (DPH na výstupu) daňový nepeněžní výdaj Kč (za nakoupené zboží), nedaňový nepeněžní výdaj Kč (DPH na vstupu). Podnikatel A eviduje za podnikatelem B pohledávku za prodané zboží v celkové hodnotě Kč (tj Kč za zboží a 19% DPH Kč)

8 3. Způsob vedení daňové evidence v praxi strana 33, kapitola 3 a zároveň má závazek vůči podnikateli B za provedenou službu v hodnotě Kč ( Kč za službu a 9% DPH Kč). Oba jsou plátci DPH a dohodnou se na vzájemném zápočtu pohledávek v hodnotě Kč s tím, že podnikatel B ve stejném roce uhradí zbývajících nezapočtených Kč na bankovní účet podnikatele A. V tomto případě se nejedná o částečnou úhradu, jelikož pohledávky byly vzájemně vyrovnány ve shodném kalendářním roce v plné výši bez ohledu na to, jestli peněžním nebo nepeněžním způsobem. V okamžiku provedení zápočtu zaeviduje podnikatel A započítávanou částku Kč: daňový nepeněžní příjem Kč (za prodané zboží), nedaňový nepeněžní příjem Kč (část DPH na výstupu z prodaného zboží), v okamžiku přijaté úhrady zbývající částky Kč: nedaňový peněžní příjem Kč (zbytek DPH na výstupu z prodaného zboží) daňový nepeněžní výdaj Kč (za přijatou službu), nedaňový nepeněžní výdaj Kč (DPH na vstupu z přijaté služby). Zápisy v daňové evidenci podnikatele B budou ve stejných hodnotách, ale opačné. Podnikatel A eviduje za podnikatelem B pohledávku za prodané zboží v celkové hodnotě Kč (tj Kč za zboží a 19% DPH Kč) a zároveň má závazek vůči podnikateli B za provedenou službu v hodnotě Kč ( Kč za službu a 9% DPH Kč). Oba jsou plátci DPH a dohodnou se na vzájemném zápočtu pohledávek v hodnotě Kč v daném kalendářním roce s tím, že podnikatel B v dalším roce uhradí zbývajících nezapočtených Kč na bankovní účet podnikatele A. V tomto případě se již jedná o částečnou úhradu. (Jak již bylo uvedeno výše, závisí pouze na podnikateli, jestli peněžní nebo nepeněžní úhradu vypořádá buď nejprve ve vztahu k DPH, nebo k základu daně z příjmů.) 1. varianta prvotní vypořádání ve vztahu k DPH: V okamžiku provedení zápočtu v daném roce podnikatel A provede prvotní vypořádání úhrady ve vztahu k DPH a zbývající část k základu daně z příjmů a zaeviduje započítávanou částku Kč: daňový nepeněžní příjem Kč ( Kč Kč DPH), nedaňový nepeněžní příjem Kč (DPH na výstupu) daňový nepeněžní výdaj Kč ( Kč Kč DPH), nedaňový nepeněžní výdaj Kč (DPH na vstupu). V následujícím roce zaeviduje jen: daňový peněžní příjem Kč (zbytek úhrady za zboží do Kč = = Kč Kč s tím, že DPH již byla vypořádána v předchozím roce). Na straně podnikatele B je možno předpokládat postup opačný, kdy prvotně bude započtená částka vypořádána ve vztahu k daňovým výdajům a následně k DPH. 2. varianta prvotní vypořádání ve vztahu k základu daně z příjmů: V okamžiku provedení zápočtu v daném roce podnikatel A provede prvotní vypořádání úhrady ve vztahu k dani z příjmů a zbývající část k DPH a zaeviduje započítávanou částku Kč:

9 3. Způsob vedení daňové evidence v praxi strana 34, kapitola 3 daňový nepeněžní příjem Kč (za prodané zboží), nedaňový nepeněžní příjem Kč (DPH na výstupu) daňový nepeněžní výdaj Kč (za přijatou službu), nedaňový nepeněžní výdaj Kč (DPH na vstupu). V následujícím roce zaeviduje: nedaňový peněžní příjem Kč (zbývající část DPH na výstupu z celkových Kč u prodaného zboží), neeviduje žádný daňový příjem. Na straně podnikatele B je možno předpokládat shodný postup, kdy prvotně bude započtená částka vypořádána ve vztahu k daňovým výdajům a následně k DPH. Podnikatel A eviduje ve své daňové evidenci pohledávku za podnikatelem B za prodané zboží ve výši Kč a současně závazek vůči podnikateli B z titulu přijaté finanční půjčky; příjem z vrácené půjčky není předmětem daně z příjmů podle 3odst. 4 písm. b) ZDP v téže výši Kč. Oba jsou neplátci DPH a dohodnou se na vzájemném zápočtu pohledávek a závazků. V okamžiku provedení zápočtu podnikatel A zaeviduje v daňové evidenci: daňový nepeněžní příjem Kč (z prodeje zboží) nedaňový nepeněžní výdaj Kč (vrácení půjčky). Podnikatel B zaeviduje: nedaňový nepeněžní příjem Kč (příjem z vrácené půjčky, který není předmětem daně z příjmů) daňový nepeněžní výdaj Kč (za nakoupené zboží). b) Nepeněžní příjem (výdaj) dosažený směnou (směnné obchody) jak bylo výše uvedeno, podle 23 odst. 6 ZDP se příjmy získané směnou posuzují pro účely ZDP obdobně jako příjmy získané prodejem (směna se tedy posuzuje obdobně jako nákup a prodej). Ocenění musí být provedeno ve smyslu 3 odst. 3 ZDP, tj. cenou zjištěnou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, podle charakteru jednotlivého směňovaného majetku nebo služby. Prakticky to znamená, že musí jít o cenu obvyklou, kterou se pro účely cit. zákona o oceňování majetku rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné či obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Výsledkem směnného obchodu v daňové evidenci je buď nepeněžní příjem, nebo výdej v dané hodnotě a v evidenci příslušného směněného majetku se zaeviduje jeho přírůstek či úbytek. Podnikatel A se smíšeným zbožím eviduje ve svém obchodním majetku zásoby textilního zboží v hodnotě Kč, o které nemají zákazníci zájem. Podnikatel B má zaevidovány zásoby obuvi v téže hodnotě. Oba jsou neplátci DPH a dohodnou se na vzájemné směně těchto zásob. Cena obou komodit odpovídá ceně obvyklé na daném trhu. Směna je posuzována jako nákup a prodej majetku, to znamená, že dnem vzájemného předání zboží zaeviduje podnikatel A daňový nepeněžní příjem ve výši Kč za prodej textilního zboží a daňový nepeněžní výdaj Kč za nákup obuvi. Podnikatel B zaeviduje daňový nepeněžní vý-

10 3. Způsob vedení daňové evidence v praxi strana 35, kapitola 3 daj v hodnotě Kč za nákup textilu a daňový nepeněžní příjem Kč za prodej obuvi. Oba současně zaznamenají přírůstky a úbytky zásob v téže hodnotě v evidenci zásob a vyrovnání v evidenci pohledávek azávazků. Podnikatel A má v obchodním majetku staré zásoby zdravotnického zboží v celkové hodnotě Kč včetně 5% DPH platné do (tj Kč za zboží a Kč DPH). Podnikatel B eviduje v obchodním majetku taktéž zdravotnické zboží ve stejné celkové hodnotě Kč, avšak včetně 19% DPH (tj Kč za zboží a Kč DPH). Oba jsou plátci DPH a dohodnou se na vzájemné směně těchto zásob. Cena obou komodit odpovídá ceně obvyklé na daném trhu. Dnem vzájemného předání zboží (nákupu a prodeje): Podnikatel A zaeviduje v daňové evidenci daňový nepeněžní příjem v hodnotě Kč a nedaňový nepeněžní příjem DPH Kč za předané zboží s 5% DPH a dále daňový nepeněžní výdaj Kč a nedaňový nepeněžní výdaj DPH Kč za pořízené zboží s 19% DPH. Podnikatel B současně zaeviduje daňový nepeněžní příjem v hodnotě Kč a nedaňový nepeněžní příjem Kč DPH za prodané zásoby s 19% DPH a daňový nepeněžní výdaj Kč a nedaňový nepeněžní výdaj DPH Kč za přijaté zásoby s 5% DPH. Oba současně zaznamenají přírůstky a úbytky zásob v téže hodnotě v příslušné evidenci zásob a vyrovnání v evidenci pohledávek a závazků. Podnikatel X eviduje v daňové evidenci jako vlastník nemovitost v daňové zůstatkové ceně Kč v ocenění podle zákona o oceňování majetku hodnotu Kč. Podnikatel Y takto eviduje jako vlastník nemovitost v daňové zůstatkové hodnotě Kč v ocenění podle zákona o oceňování majetku ve výši Kč. U obou nemovitostí bylo znalcem provedeno ocenění podle zákona. Písemnou smlouvou byla dohodnuta směna obou nemovitostí. V jaké výši bude vykázán daňový příjem a jakou hodnotu lze uznat jako daňový výdaj? Z titulu samotné směny nemovitostí vykáže vlastník X daňový nepeněžní příjem ve výši Kč (cena zjištěná u nově nabyté nemovitosti) a daňový nepeněžní výdaj ve výši Kč (daňová zůstatková cena jeho původní nemovitosti). Výsledkem této směny bude u vlastníka X základ daně ve výši Kč. Vlastník Y vykáže daňový nepeněžní příjem Kč (cena zjištěná u nově nabyté nemovitosti) a daňový výdaj Kč (daňová zůstatková cena jeho původní nemovitosti). Výsledkem této směny bude u vlastníka Y základ daně ve výši Kč. (Poznámka: Hodnota daňového výdaje u každého z vlastníků však může být vyšší o případné další výdaje související s předmětnou směnou nemovitostí.)