projektů z EU Hana Janatová 14. února 2007

Transkript

1 Možnosti financování projektů z EU Hana Janatová Státn tní zdravotní ústav 14. února 2007 Národní seminář Strategické iniciativy k otázk zkám m nerovností ve zdraví

2 Zdroje Finance EU pro využit ití v členských státech tech lze rozdělit na dva typy: na prostředky rozdělovan lované v Bruselu, tj. v orgánech EU, nejčast astěji generáln lních ředitelstvích Komise v rámci komunitárn rních programů (1) a prostředky, které jsou fináln lně rozdělov lovány v jednotlivých zemích podle pravidel stanovených evropskými institucemi jako strukturáln lní fondy a fond soudržnosti (2).

3 granty z Komunitárn rního programu určeny pro státn tní instituce a soukromé společnosti, výjimečně pro jednotlivce, kteří splní požadavky Evropské komise. formou doplňkov kového financování,, EU nefinancuje projekty stoprocentně.. Jen některn které,, které jsou prováděny na území mimo EU, mohou být plně hrazeny. nesmí vést k výděle lečné činnosti i a nesmí z nich plynout žádný zisk pro držitele grantu, financování pokrývá pouze činnosti vedoucí ke splnění cílů projektu. nejsou přidp idělovány zpětn tně pro projekty nebo aktivity, které již byly provedeny. pro stejnou akci můžm ůže e být přidp idělen jen jeden grant.

4 Informace Všechny potřebn ebné informace a související dokumenty jsou uveřej ejňovány na webových stránk nkách institucí ( nejčast astěji generáln lních ředitelství), které programy vyhlašuj ují a v Úředním m věstnv stníku EU The Official Journal of the European Union, v části C.

5 Typy výzev a) výběrov rového řízení na udělen lení grantu - calls for proposals. Toto řízení začíná uveřejn ejněním m pracovního programu, který rámcově určuje, uje, čeho by se měl m l navrhovaný projekt týkat. b) pobídky - calls for tenders : se vypisují na konkrétn tní zakázku, zku, jakou je například dodávka určit itého zařízen zení nebo služeb, např. sběr r dat nebo provedení pilotního šetření.

6 Calls Projekty musí být evropské z více než jedné evropské země. Obecně platí, že projekt s více partnery mám větší šanci uspět. Spolufinancování z EU se pohybuje v rozmezí %. Dotaci dostává úspěšný držitel grantu zálohově: : před p začátkem projektu obvykle 30%, po prvním m roce řešení a na základz kladě průběž ěžné zprávy další ších 30% a zbytek na základě závěrečné zprávy po vlastním m skončen ení projektu.

7 Tendry Ne vždy v tyto projekty vyžaduj adují mezinárodn rodní spolupráci, na pobídku může e reagovat jedna instituce. Náklady projektu jsou financovány ny stoprocentně dle vykázaných výdajů. Platba můžm ůže e být poskytnuta zálohovz lohově. Informační zdroje jsou stejné jako pro výběrov rová řízení pro granty.

8 Community Actions in the field of Public Health Jeho vyhlašovatelem je Generáln lní ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele ( DG SANCO ). Spolufinancování EU je většinou v 60% celkově navrhovaného rozpočtu. Roční pracovní plány a výzvy k podávání projektů jsou vyhlašov ovány každoro doročně v lednu - březnu s uzávěrkou zhruba za 3 měsíce, m tj. v dubnu - květnu. Aktuáln lní informace lze najít t na europa.eu.int/comm/health Výsledky předběžně vybraných projektů jsou známy během záříz - října. Po dohadovacích ch řízeních k podepsání smlouvy dochází v prosinci či i lednu.

9 Community Action in the Field of Public Health Hlavní témata: Informace a znalosti o zdraví Hrozby pro zdraví Determinanty zdraví

10 Community Action in the Field of Public Health oblasti, ve kterých se napříč uplatňuj ují všechna témata, tzv. zkřížen ená témata ( cross section themes ): Stárnut rnutí Nerovnosti ve zdraví Health Impact Assessment ( Hodnocení zdravotních vlivů) K zajištění agendy ohledně programu byla zřízena zena Public Health Executive Agency (PHEA), která sídlí v Lucemburku.

11 7. Rámcový R program Cíle v tematické prioritě Zdraví: Zlepšen ení zdraví občan anů EU Zlepšen ení konkurenceschopnosti evropského průmyslu myslu a obchodu ve vztahu ke zdraví Zájem o zdravotní problémy nejen v Evropě včetně opatřen ení proti epidemiím Aktivity ke splnění těchto cílůc jsou založeny na 3 pilířích: Biotechnologie a technologie pro lidské zdraví Využit ití výzkumu (zejména klinického ) do upevnění lidského zdraví Optimalizace lékal kařské péče.

12 7.rámcový program V třett etím m pilíři i lze najít t prostor pro projekty v podpoře e zdraví,, neboť jeho aktivity jsou zaměř ěřeny na: získáváním m důkazd kazů pro nejlepší zdravotní opatřen ení v intervenci k zdravému životnímu stylu zaměř ěřením m na širší determinanty zdraví a způsob, jakým působp sobí v interakci na individua i na komunitárn rní úrovni. K těmto t determinantám m patří: výživa, stress, tabák, tělesnt lesná aktivita, nerovnosti ve zdraví a duševn evní zdraví v celoživotn ivotní perspektivě. Nejdůle ležitější strategické oblasti, kterým je třeba t věnovat v rámci r zkřížených tématt mat v v prioritě Zdraví jsou : zdraví dětí a zdraví stárnouc rnoucí populace.

13 7. rámcový r program DG Research výhoda vyšší ššího spolufinancování, co se týče absolutní výše e přidp iděleného grantu nejvyšší celkový rozpočet et. úspěšnost schválen lení grantu je však v poměrn rně nízká kolem 25 procent. výhodou je dvoustupňov ové podávání některých projektů. Schválen lené projekty jsou většinou v spolufinancovány ny ve výši %, ale některn které specifické akce - koordinační a podpůrn rné,, mohou obdržet podporu 100 % nákladn kladů.

14 7.rámcový program Kontaktní poradenská místa: Technologické centrum Akademie věd v tc.czcz Pro podporu zájemcz jemců ze zdravotnictví o využit ití 7. rámcovr mcového programu bylo zřízeno z zeno Medicínsk nské informační centrum pro evropské projekty MICEP micep.cuni.czcz CZELO je česká styčná kancelář pro vědu v a výzkum se sídlem s v Bruselu, czelo.cz Granty na přípravu p pravu projektu jsou udělov lovány do výše e , -Kč (Technologické centrum AV ).

15 Progress Je nově schváleným dotačním programem Generáln lního ředitelství pro zaměstnanost, sociáln lní věci a rovné příležitosti ( DG EMPLOI ) pro období Sociáln lní a ekonomické determinanty zdraví a jejich výzkum, stanovení indikátor torů a jejich sledování a mezisektorová spolupráce jsou významnou prioritou v tomto programu.

16 Progress Program Progress byl schválen v říjnu 2006 mám pět t zájmových z oblastí : Zaměstnanost, Sociáln lní ochrana a začlen leněnost, nost, Pracovní podmínky, Antidiskriminace,, Rovnost pohlaví. Hlavní aktivity, které jsou v těchto t chto oblastech Komise připravena p financovat jsou tři t i : výměna zkušenost eností,, výměna informací a podpora dobré praxe. Více informací na ec.europa.eu/employment_social/

17 Socrates Program vyhlašovaný Generáln lním ředitelstvím pro vzdělávání a kulturu - DG Education pokrývá všechny oblasti vzdělávání : od základnz kladních po vysoké školy, povinného, postgraduáln lního a neformáln lního vzdělávání dospělých. Cílem dotačního programu je zvýšen ení vzdělanosti, znalostí a následnn sledně snížen ení nezaměstnanosti a obecně vyšší kvalifikace pracovních ch sil v EU. Program úzce souvisí s cíli definované v Lisabonské strategii.

18 Socrates Název programu Socrates pro období se měním na Lifelong Learning Programme ( Program pro celoživotn ivotní vzdělávání) ) a mám několik podprogramů: Comenius : zkvalitnění povinné školní docházky zky. Je určen jak pro pedagogy, žáky a studenty, pro výuku odborných předmp edmětů nebo jazyků.. Zdravotní výchova ve školách je jednou z možných využit ití tohoto programu. Erasmus: vyšší vzdělávání a jeho poskytovatele, je možné z něj j financovat nová kurikula s novými či inovovanými předmp edměty na vysokých školách, slouží k výměně studentů a stáží pro vysokoškolsk kolské pedagogické pracovníky.

19 SOCRATES Grundvig : vzdělávání dospělých a zlepšov ování jejich dovedností tak, aby lépe l obstáli na trhu práce a nebo aby inovovali své dosavadní znalosti a zkušenosti. Možnost individuáln lních grantů. Leonardo da Vinci : je zaměř ěřen na povinné vzdělávání dospělých, tj. inovaci kursů a modulů,, které se objevují jako potřebn ebné pro pracovníky určitých profesí,, např.. rekvalifikace nebo získz skávání nových dovedností Lingua: pro podporu výuky cizích ch jazyků Minerva: podporuje rozvoj informačních a komunikačních technologií ve vzdělávac vací soustavě,, formáln lní i neformáln lní

20 SOCRATES Generáln lní ředitelství rozděluje část finančních prostředk edků prostřednictv ednictvím m národnn rodních center. V ČR R je to NárodnN rodní agentura pro program Sokrates ( socrates.czcz ), kde je možné získat všechny v potřebn ebně informace češtině. Na stránk nkách ec.europa.eu/education/ lze získat více v informací v angličtin tině a navštívit vit databázi potenciáln lních partnerů.

21 Zdroje informací Zdroje informací,, kde lze nalézt informace o aktuáln lních výzvách : Official Journal of EU ( Úřední věstník EU), část C ( lex.europa.eu/ ) Europa gateway ec.europa.eu tc.czcz ( 7.RP ) Webové stránky konkrétn tních generáln lních ředitelství (DG ).

22 Vyhledávání partnerů Pro tuto důled ležitost část přípravy p pravy projektu je možné využít t existující databáze ze,, např. Cordis pro rámcovr mcové programy ve věděv a výzkumu ( nebo ( databázi Sokrates ve vzdělávání ec.europa.eu/education/programmes/ ). Také lze využít české styčné kanceláře e CZELO v Bruselu ( czelo.cz ) Informačního centra při p i 1.LF UK MICEP ( micep.cuni.czcz ). nebo NárodnN rodní agentura programu SOCRATES, národnn rodní kontaktní místo pro projekty ve vzdělávání socrates.czcz Zastoupení Středo edočeského kraje při p i Evropských společenstv enstvích v Bruselu stredocech-eu.cz

23 Ad 2 Regionáln lní fondy Druhým typem dotací jsou evropské finanční prostředky rozdělovan lované v členské zemi dle národnn rodních či i regionáln lních potřeb a priorit. Jsou nástrojem n k snižov ování rozdílů mezi regiony v EU a jejich následný n rozvoj. Mezinárodn rodní spolupráce je omezena většinou na sousedící regiony evropských států. Hlavním m typem těchto t chto fondů jsou Strukturáln lní fondy (SF), které se dělíd na Fond regionáln lního rozvoje ( ERDF ) a Evropský sociáln lní fond (ESF) a Fond soudržnosti (někdy nazývaný Kohezní fond ( KF ). Členské země zpracují Národní rozvojové plány, které jsou posuzovány a schvalovány Evropskou komisí a na jejich základz kladě jsou finanční prostředky převedeny p na národnn rodní úroveň.. Jednotlivé regiony podle svých regionáln lních operačních programů pak vypisují výběrov rová řízení pro jednotlivé projekty a řídí celý proces rozdělov lování i financování.. EU v tomto případp padě již pouze kontroluje účelnost a správnost. strukturalni-fondy. fondy.cz.

24 Fondy a jejich cíle c v Fond soudržnosti : projekty zaměř ěřené na rozvoj dopravy, infrastruktury a ochranu životního prostřed edí 2. Evropský fond regionáln lního rozvoje : projekty jsou zaměř ěřeny na místnm stní rozvoj 3. Evropský sociáln lní fond: : je určen především m na podporu vzdělávání a vytvářen ení nových pracovních ch míst. m

25 Cíl l 1 Konvergence - 82% celkového rozpočtu strukturáln lních fondů - nástroje: ERDF a ESF - regiony s nižší ším m HDP než 75% průměrn rného HDP v EU - rozvoj dopravy, infrastruktury, ochrana životního prostřed edí,, ale také na rozvoj lidských zdrojů - jejich vzdělávání, adaptability a lepší uplatnění na trhu práce. - Cíl l je v ČR R realizován n v 8 operačních programech, které mají různé řídící orgány. Specifický cíl c l zdravotnictví není.

26 Cíl l 1 Konvergence Maximáln lní podíl l financování z EU je 75% Do toho cíle c spadají všechny regiony ČR R vyjma Prahy. Příklad naplňov ování cíle ve zdravotnictví : Investice do rozvoje a zlepšen ení poskytování zdravotní péče: investice do infrastruktury a vybavení zařízen zení léčebně- preventivní péče.

27 Cíl l 2 Konkurenceschopnost a zaměstnanost - 16% prostředk edků z rozpočtu fondů - ERDF a ESF - je určen pro regiony, které nespadají do cíle c Konvergence a pro ty, které již nebudou v průběhu let splňovat jeho podmínku 75% HDP vzhledem k očekávanému rozvoji. - k prioritám m patří podpora inovací a získz skávání znalostí, životní prostřed edí prevence rizik, dostupnost infrastruktury, podpora podnikatelského prostřed edí a zaměstnanosti. - Operační programy v ČR R jsou dva : Konkurenceschopnost a Adaptabilita. - Praha je jediným regionem ČR, který mám právo realizovat programy v rámci tohoto cíle. c

28 Cíl l 2 Konkurenceschopnost a zaměstnanost Maximáln lní podíl l financování z EU je 50% ( 50% vlastní dofinancování ). Řídícím m orgánem tohoto cíle c je Magistrát t hl.m. Prahy ( praha-mesto.cz ) a Ministerstvo práce a sociáln lních věcí v ( mpsv.cz) Příklad naplňov ování cílů ve zdravotnictví: vzdělávání a osvěta v oblasti: pracovní podmínky a zdravý životní styl

29 Cíl l 3 Evropská teritoriáln lní spolupráce - 2,4% prostředk edků regionáln lních fondů - ERDF a je určen en pro příhranip hraniční regiony a velké transnacionáln lní vzájemn jemně spolupracující regiony - vzdálen lené maximáln lně 150 km - Příhraniční spolupráce v ČR R je specifikována v 5 operačních programech : česko saský, česko - bavorský, česko - rakouský, česko - slovenský a česko polský. - K prioritám m patří zejména spolupráce, inovace, oblast prevence rizik životního prostřed edí,, kultura a vzdělávání. - Maximáln lní podíl l financování z EU je 75%. Řídícím m orgánem je Ministerstvo pro místnm stní rozvoj. ( mpr.cz ) Příklad naplňov ování cílů ve zdravotnictví: : Spolupráce, vytvářen ení a vzájemn jemné využívání kapacit a infrastruktury ve zdravotnictví.

30 Horizontáln lní priority Kromě těchto cílůc rozpracovaných v operačních programech jsou stanovené horizontáln lní priority, které jsou společné všem programům m a iniciativám financovaným ze strukturáln lních fondů: udržitelný rozvoj na základz kladě dodržov ování ekologických standardů EU rovné příležitosti pro ženy a muže e a pro skupiny ohrožen ené sociáln lní vyloučenost eností vyvážený rozvoj regionů podpora a vytvářen ení nových pracovních ch příležitostí,, zejména v odlehlých regionech a pro osoby ohrožen ené sociáln lní vyloučenost eností. Zohlednění těchto priorit v návrhu projektu je jedním z hodnotících ch kriterií při i posuzování konkrétn tních projektů.

31 Norské fondy Garantem využit ití fondů je Ministerstvo financí ( mfcr.czcz )ve spolupráci s ministerstvy, v jejichž gesci jsou jednotlivé priority, tedy i s Ministerstvem zdravotnictví (www. ). Procedura žádostí o financování je podobná jako u jiných udělovaných grantů: : Ministerstvo financí vypíš íše e výzvu ( obvykle v červenci ), poskytne podklady a návody n pro podání návrhů,, které se podávaj vají na kontaktní místa dle místa realizace projektu a stanoví uzávěrku (obvykle v říjnu ). Již koncem listopadu se žadatelé mohou dozvědět t výsledek. Žádosti se předklp edkládají v českém jazyce. V době vyhláš ášení nové výzvy organizuje pro zájemce využit ití Norských fondů bezplatné semináře. e.

32 Norské fondy Mezi oprávn vněné žadatele o grant patří : organizační složky státu, tu, příspp spěvkové organizace, kraje, obce či svazky obcí,, organizace zřízenz zené krajem nebo obcí, vzdělávac vací nebo výzkumné instituce a nestátn tní neziskové organizace. Udělovan lovaná výše e grantu je většinou v do 60% celkového rozpočtu. V případě, že e nejméně 15 % projektových nákladn kladů je spolufinancováno no z centráln lních, regionáln lních nebo místnm stních rozpočtů,, můžm ůže e grant dosáhnout až 85%.. Projekty, které jsou podporou činností nestátn tních neziskových organizací lze udělit grant až do výše e 90%.

33 Norské fondy Využit ití Norských fondů ve zdravotnictví: především m projekty týkající se zdraví dětí. Většinou se jedná o projekty, které vyžaduj adují vybudovat nebo zlepšit infrastrukturu pro poskytování léčebné nebo preventivní péče např.. rehabilitační zařízen zení,, jesle, stacionáře projekty týkající se jiných věkových v kových nebo jinak vymezených populačních skupin např.. zařízen zení k poskytování zdravotně sociáln lní péče, zařízen zení pro respitní péči či i péči p i o zdraví seniorů

34 Závěr Na každý projekt ve zdravotnictví lze získat finanční prostředky z EU.