_HO_uvod :40 Stránka 457 C M Y K OKRES HODONÍN. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO

Transkript

1 _HO_uvod :40 Stránka 457 OKRES HODONÍN CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO

2 _HO_uvod :40 Stránka 458 Brnûnsko OKRES HODONÍN Na pfiedcházející stranû: Filipovské údolí náleïí do geomorfologického celku Bílé Karpaty. Plochá niva fieky Moravy patfií do okrsku Dyjsko-moravské nivy. Pohled od jihov chodu pfies StráÏnici, Vnorovy a Veselí nad Moravou. Okres Hodonín leïí na jihov chodû Jihomoravského kraje pfii hranici se Slovenskem. Stfiední ãást okresu podél fieky Moravy tvofií roviny a níïinné pahorkatiny Dolnomoravského úvalu s okresním mûstem Hodonín. Severozápadní ãást okresu pak skládají pahorkatiny a vrchoviny Stfiedomoravsk ch Karpat. Na jihov chodû se pfii hranici se Slovenskem zvedají zalesnûné hfibety pohraniãních Bíl ch Karpat pfii úpatí kolem fiíãky Veliãky lemované v bûïkem Hlucké pahorkatiny. Na severov chodû okres Hodonín sousedí s okresem Uherské Hradi tû a na severu s okresem KromûfiíÏ ve Zlínském kraji, na severozápadû s okresem Vy kov a na západû s okresem Bfieclav vjihomoravském kraji. Území okresu má tvar zhruba rovnoramenného trojúhelníku s základnou smûru S J na západû (od Dambofiic na severu po Pru ánky na jihu) a vrcholem leïícím na v chodû na moravsko-slovenské hranici. Nejzápadnûj í bod okresu leïí na hfibetu Îdánického lesa (6 54 v. z. d.) asi 750 m západnû od k. Píseãná (374,4 m v okrese Vy kov), nejv chodnûj í bod (7 38 v. z. d.) pak na severozápadním okraji vrcholové plo iny k. Durda (842,4 m n. m.) v Bíl ch Karpatech. Nejsevernûj í bod okresu (49 08 s. z..) leïí v údolí potoka (levého pfiítoku Litavy ústícího v Buãovicích) jihov chodnû od obce Klobouãky (okr. Vy - kov) a nejjiïnûj í v Dyjsko-moravské nivû, jihov chodnû od obce Mikulãice (48 47 s. z..). Území okresu zabírá plochu 087 km 2. Nejvy í místo okresu (840 m n. m.) se nachází na severozápadním okraji vrcholové plo iny k. Durda (842,4 m n. m.) v Bíl ch Karpatech. NejniÏ í bod leïí v nivû fieky Moravy, jihov chodnû od obce Mikulãice, kde fieka opou tí území okresu (58 m n. m.). Stfiední nadmofiská v ka území okresu je 263 m. Území okresu Hodonín je tvofieno pfieváïnû jednotkami Vnûj ích Západních Karpat. V severozápadní ãásti je to Ïdánická jednotka, ve stfiední ãásti VídeÀská pánev a v nejvût í ãásti v chodní jednotka bûlokarpatská. Îdánická jednotka mezi Hovorany a Îdánicemi je tvofiena pfieváïnû eocéními jíly, slíny a pískovci (Ïdánicko-hustopeãské souvrství), stfiídajícími se v rûznû mocn ch polohách. VídeÀská pánev zaujímá podstatnou stfiední ãást území. Na povrchu leïí hlav- 458 HO 2

3 _HO_uvod :40 Stránka 459 Okres Hodonín ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY nû její nejmlad í souvrství, vápnité jíly, písky a místy tûrky pontu, pestré jíly pontu a jen v malé mífie pfii okraji (mezi Sudomûfiicemi a StráÏnicí a mezi âejãí a Podivínem) nebo v tektonick ch krách (Vacenovice) i miocenní (sarmat) vápnité jíly, písky a tûrky. Bûlokarpatská jednotka zasahuje do nejv chodnûj í ãásti Hodonínska v chodnû od StráÏnice, v chodnû od linie Vnorovy-Sudomûfiice. Zastoupeny jsou vápnité pískovce, drobové pískovce a jílovce (paleocénní aï stfiední eocén) jiïnû a v chodnû od TvaroÏné Lhoty a zcela pfievládající fly ové stfiídání jílovcû, zãásti vápnit ch a drobov ch pískovcû stfiedního a svrchního eocénu. NejdÛleÏitûj ími surovinami okresu Hodonín jsou ropa, zemní plyn a lignit. Z rud se vyskytují jen sporadicky v pís- HO 3 459

4 _HO_uvod :40 Stránka 460 Brnûnsko KRAJINN POKRYV kovcích Ïdánické jednotky pelosiderity. Znaãné jsou v ak zásoby stavebních surovin. Ropa a zemní plyn jsou tûïeny ve VídeÀské pánvi, i kdyï tûïené v skyty jsou známy i ze Ïdánické (napfi. Karlín) i bûlokarpatské jednotky (mimo území okresu). LoÏiska jsou hlavnû na Hodonínsku u LuÏic, Vacenovic, Josefova, Ratí kovic, Starého Poddvorova a Mutûnic. VytûÏené loïisko LuÏice je vyuïíváno jako podzemní úloïi tû tekut ch odpadû. Lignit je v neogénu pánve ve dvou obzorech. Men í rozsah má star í sloj kyjovská (panon, asi 2,5 m). Byla tûïena uhovoran, ardic, Svatobofiic, Kyjova, JeÏova a Mutûnic. V znamnûj í sloj dub- Àanská, která je roz ífiena témûfi v celé popisované ãásti pánve v nejvy ím panonu a dosahuje mocnosti aï 5 m, je tûïena hlavnû v oblasti mezi DubÀany a Ratí kovicemi, u Hodonína, Dolních Bojanovic, Starého Poddvorova, Josefova arohatce. V mûlk ch ãástech, zejména severnû od Hodonína, je jiï vytûïena. Ze stavebních surovin jsou nejdûle- Ïitûj í cihláfiské jíly VídeÀské pánve, tû- Ïené pfiedev ím v Hodonínû a v Ratí - kovicích a na hranici okresu u Moravské Nové Vsi. 460 HO 4

5 _HO_uvod :40 Stránka 46 Okres Hodonín a b c d e RÛzné druhy ulit ÏivoãichÛ Ïijících vmiocénním mofii v okolí âejãe (ze sbírek Moravského zemského muzea) v Brnû. a) Schránky druhu Cardium plicatum. b) Ulita druhu Paludina vivipara. c) Ulity druhu Cerithium pictum. d) Ulita plïe rodu Congerie sp. e) Pískovec obsahující pfiedev ím odumfielé schránky rodu Cardium sp. Souãasn povrch je do znaãné míry ovlivnûn ãinností ãlovûka. M cení lesû zpûsobilo zintenzivnûní odtoku a vznik náplavov ch sedimentû v údolních nivách fiek, tisícileté obdûlávání pak zmûnu struktury a sloïení pûd. Znaãn rozsah mají i antropogení zmûny povrchu, umûlé terasy a rekultivovan povrch v místech tûïby lignitu (Hovorany, Mutûnice). Souãasn v voj je ovlivàován pohyby, které napfi. v okolí âejãe a Terezína dosahují aï 8 mm rok s tendencí v zdvihu Západních Karpat vûãi âeskému masivu a oddalování âeského masivu od Západních Karpat aï o nûkolik mm za rok. Území okresu Hodonín geomorfologicky leïí na rozhraní rovin a níïinn ch pahorkatin Panonské pánve, která tvofií stfiední ãást okresu, a vrchovin aï hornatin Západních Karpat, které najdeme na severozápadû a jihov chodû okresu. Podle regionálního geomorfologického ãlenûní âr zasahuje z geomorfologické provincie Západopanonská pánev do okresu severní v bûïek geomorfologické soustavy VídeÀská pánev, a to její celek zvan Dolnomoravsk úval. Je to sníïenina, jejíï osu tvofií plochá Dyjsko-moravská niva se stfiední nadmofiskou v kou 7 m (na území okresu se její nadmofiská v ka pohybuje mezi 58 m u Mikulãic a 76 m u Veselí nad Moravou). Severnû od Dyjsko-moravské nivy se rozprostírá Dyjsko-moravská pahorkatina. Tato plochá níïinná pahorkatina, rozkládající se mezi nivami Moravy a Dyje na jihu a Stfiedomoravsk mi Karpatami na severu, zaloïená pfieváïnû na neogenních sedimentech, má stfied- Píseãn profil stáfií spodní panon s pohfiben m horizontem pûd na lokalitû V choz náleïí do severní ãásti b valého âejãského jezera. HO 5 46

6 _HO_uvod :40 Stránka 462 Brnûnsko 2 TûÏební stûna vátého písku v lokalitû Bzenec-Pfiívoz a okolní borové porosty. 2 Meandr fieky Moravy v Dyjsko-moravské nivû, v chodnû od osady SoboÀky. Rozsáhlá Bzenecká dúbrava v Kyjovské pahorkatinû (v pozadí) je porostlá pfieváïnû borov mi monokulturami. ní nadmofiskou v ku 88 m. Mezi okresním mûstem Hodonínem a Bzencem na severu se rozkládá oblast vát ch pískû pokryt ch borov mi lesy. Geomorfologická provincie Západní Karpaty zasahuje na území okresu soustavou Vnûj í Západní Karpaty. Jsou to mladé pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny tvofiené fly ov mi usazeninami (monotónní stfiídání jílovit ch bfiidlic a pískovcû), které byly zvrásnûné a pfiesunuté bûhem alpsko-karpatského vrásnûní v mlad ích tfietihorách. Severozápadní ãást okresu mezi Bzencem, Kyjovem, Mutûnicemi a Pru ánkami a hranicí okresu, náleïí ke geomorfologické podsoustavû Stfiedomoravské Karpaty. Na severozápadû mezi obcemi Dambofiice, Îdánice a údolím Kyjovky se zvedá zalesnûn fly ov hfibet Îdánického lesa k. U slepice dosahuje nejvy í v ky 437,4 m n. m. V lese na hfibetu najdeme ãetné vrty na zemní plyn a ropu. Za údolím Kyjovky (Stupavy) na nûj navazuje rovnûï zalesnûn hfibet ChfiibÛ. Kótou Bradlo dosahuje na území okresu nadmofiské v ky 543,4 m. Jihov chodní úpatí Îdánického lesa a ChfiibÛ lemuje úpatní Kyjovská pahorkatina, coï je ãlenitá pahorkatina s mírnû zvlnûn m povrchem ve stfiední nadmofiské v ce 235 m. Nejvy í v ky dosahuje Babím lomem (47,2 m n. m.). V její jihozápadní ãásti leïí v razná âejãská kotlina s ploch m dnem. Kyjovská pahorkatina je vût inou pokryta poli a vinicemi. Jihov chodní ãást okresu náleïí do geomorfologické podsoustavy Moravsko-slovenské Karpaty. Zasahují sem ãásti dvou geomorfologick ch celkû. NiÏ í území mezi Veselím nad Moravou a StráÏnicí na západû a Blatniãkou a Velkou nad Veliãkou na v chodû geomorfologicky poãítáme ke geomorfologickému celku Vizovická vrchovina. Je to fly ová pahorkatina s povrchem ve stfied- 462 HO 6

7 _HO_uvod :40 Stránka 463 Okres Hodonín ní nadmofiské v ce 338 m pokryt m vût inou poli a vinicemi. Její ãást na území okresu se naz vá Hlucká pahorkatina. Osu této pahorkatiny tvofií údolí fiíãky Veliãky. Pfii moravsko-slovenské hranici se zvedají zalesnûné hfibety fly- ového pohraniãního pohofií Bílé Karpaty, jejichï nadmofiská v ka postupnû roste od západu k v chodu. Jsou souãástí CHKO Bílé Karpaty. Západní ãást Bíl ch Karpat mezi Sudomûfiicemi a údolím Veliãky se naz vá Îalostinská vrchovina a dosahuje nejvût í v ky k. Kobyla 584 m n. m., jihozápadnû od KuÏelova. âást Bíl ch Karpat na území okresu v chodnû od údolí Veliãky je souãástí zalesnûné Javofiinské hornatiny aleïí v ní nejvy í bod okresu a celého Jihomoravského kraje (840 m n. m. na severozápadním okraji vrcholové plo iny k. Durda 842,4 m n. m.). Území okresu náleïí mezi geologicky a geomorfologicky mladá území na eho státu. Od poãátku alpsko-karpatského vrásnûní v kfiídû postupnû poklesal jihov chodní okraj âeského masivu do hloubky a byl zaplaven mofiem Tethys. V nûm se od svrchní kfiídy aï do spodního miocénu ukládala monotónní fly- ová souvrství, která v miocénu mezi karpatem a badenem (asi pfied 6,5 mil. let) byla zvrásnûna do fly ov ch pfiíkrovû a pfiesunuta smûrem k severozápadu, na okraj âeského masivu. Nejdále byl tímto smûrem pfiesunut Ïdánick pfiíkrov, tvofiící dnes Îdánick les. Chfiiby a jihov chodní ãást okresu skládají pfiíkrovy magurské skupiny (raãanské a bûlokarpatské jednotky). Po badenu se staly Vnûj í Západní Karpaty sou í. Mofisk záliv se uchoval v poklesové oblasti VídeÀské pánve na styku Západních Karpat a Alp. Do pokleslé pánve proniklo teplé tropické mofie stfiedního a svrchního badenu. Od poãátku badenu aï do konce pontu (mezi 5 aï 6 mil. let B. P.) se v pánvi nahromadily 3 km mocné usazeniny, zprvu mofiské a pozdûji jezerní. V období sarmatu (asi pfied 3,5 mil. let) ztratila VídeÀská pánev spojení se svûtov m oceánem. Koncem neogénu v ní vzniklo brakické jezero, které se vyslazovalo. Po levantu se i VídeÀská pánev stala sou í, av ak stále k poklesûm podél zlomû (tzv. hradi tsk pfiíkop). Ve Vnûj ích Západních Karpatech v subaerick ch podmínkách probíhalo rychlé zarovnávání georeliéfu. Vznikl regionální tzv. pobadensk zarovnan povrch, jehoï zbytky jsou zachovány na pískovcov ch hfibetech Stfiedomoravsk ch a Bíl ch Karpat. V dûsledku pokraãujících tektonick ch pohybû v pliocénu se vyvinuly dal í místní zarovnané Severní ãást PP Osypané bfiehy. eka Morava tu bûïnû eroduje a tak agraduje a vytvofiila v korytû podélnou tûrkovou lavici. HO 7 463

8 _HO_uvod :40 Stránka 464 Brnûnsko 2 Patrné rozhraní mezi plo í Dyjsko-svrateckou pahorkatinou, na níï se rozprostírá známé vinafiské mûsto Bzenec, a severnû od nûj ãlenitûj í Mutûnickou pahorkatinou. 2 Îádovická pahorkatina s obcemi H sly (vpravo uprostfied) a Moravany (vlevo na snímku) pfiechází do Chfiibsk ch hfibetû, souãásti Stupavské vrchoviny Stfiedomoravsk ch Karpat. povrchy, hlavnû typu pedimentû. Pedimenty lalokovitû zabíhají do vy ího terénu, tvofieného hlavnû odoln mi fly- ov mi pískovci. V pleistocénu se georeliéf vyvíjel pod vlivem stfiídání chladn ch a teplej ích období. V chladn ch obdobích vznikl vúzemí permafrost (dlouhodobû zmrzlá pûda). Zejména v ménû odoln ch horninách se vytvofiila hustá síè úpadû. Ve stfiednû odoln ch usazeninách vznikly kryopedimenty, pfii vyústûní vodních tokû do niï ího terénu se vytvofiily náplavové kuïely (napfi. mezi StráÏnicí asudomûfiicemi). Usadily se i návûje a závûje spra í, vznikly i pfiesypy vát ch pískû. Koncem pleistocénu se usadila tûrková souvrství údolních niv. Nivy vodních tokû jsou lemovány stupni fiíãních teras. V holocénu se dûleïit m geomorfologick m ãinitelem stala lidská spoleãnost a antropogenních tvarû v souãasné krajinû neustále pfiib vá. Cel okres náleïí do povodí fieky Moravy, která protéká jeho územím v délce 35 km od Miloko tû na severu po Mikulãice na jihu, kde má plochu povodí (P) 9756,3 km 2, délku toku (L) 226,3 km a prûmûrn prûtok (Q a 6,5 m 3 s ). eka vytvofiila rozsáhlou pofiíãní nivu, v níï volnû meandrovala. Její koryto je upravené a ãásti nûkter ch meandrû byly oddûleny a postupnû se jako mrtvá ramena zaná ejí a zarûstají. V nivû jsou i zatopené jámy po tûïbû tûrkopískû, nejvût í z nich je tûrkovi tû u OstroÏské Nové Vsi v sousedním okrese Uherské Hradi tû. Na pravém bfiehu u Uherského Ostrohu se od Moravy oddûluje odlehãovací rameno zvané Nová Morava, které slouïí k ochranû Veselí nad Moravou pfied velk mi vodami tím, Ïe ãást vody za vysok ch vodních stavû je odvádûna tímto kanálem a do fieky se vrací u Vnorov. iroká niva fieky Moravy rozdûluje území okresu na dvû ãásti. Z men í jihov chodní oblasti pfii hranici se Slovenskou republikou odvádí vody levostranné pfiítoky Veliãka (P 78,3 km 2, 464 HO 8

9 _HO_uvod :40 Stránka 465 L 42 km a Q a 0,9 m 3 s ) a Radûjovka (P 4,6 km 2, L 6,6 km a Q a 0,6 m 3 s ), pfiitékající z Hlucké pahorkatiny. Na levém bfiehu u Vnorov odboãuje z Moravy závlahov kanál, kter se v Petrovû napojuje na Radûjovku. Ve vût í severozápadní ãásti okresu jsou malé pravostranné pfiítoky Moravy Syrovínka a Ratí kovick potok, hlavnû ji v ak odvodàují levostranné pfiítoky Dyje Kyjovka (celá P 665,8 km 2, L 86,7 km, Q a,08 m 3 s ) a Trkmanka (celková P 379,3 km 2, L 42,3 km a Q a 0,49 m 3 s ), které pfiitékají z Kyjovské pahorkatiny. Velké zásoby mûlké podzemní vody se nachází v fiíãních tûrkopísãit ch sedimentech údolní nivy a nízk ch teras fieky Moravy, které patfií k chránûné oblasti pfiirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér fieky Moravy. V tomto území najdeme nûkteré v znamné zdroje podzemní vody, napfi. u Bzence, Moravského Písku a Hodonína (Gebhard a Zásada) a vhodné podmínky pro vybudování dal ích jímacích území jsou napfi. ustráïnice a Petrova. Zb vající vût í ãást okresu je v ak budována fly ov mi sedimenty, které jsou pfieváïnû témûfi aï zcela nepropustné, takïe je v nich nedostatek vodních zdrojû. Ze zdrojû minerálních vod, které se vyskytují na území okresu, je nejv znamnûj í zfiídlo chlorido-jodidové vody v Hodonínû, vyuïívané k léãebn m úãelûm. Zfiídla sirovodíkové vody se nachází v âejãi, âeloïnicích, Javorníku, Miloticích, Moravském Písku, Petrovû, Vacenovicích a Îeleticích. V pûdním pokryvu Hodonínska pfievaïuje iroké spektrum typû zemûdûlsk ch pûd nad pûdami lesními, soustfiedûn mi pfiedev ím do oblasti Îdánického lesa, Hodonínské dúbravy avát ch pískû i jihozápadní ãásti Bíl ch Karpat. Nejvíce zastoupenou pûdní skupinou zde pfiedstavují molické pûdy, z nich pak velmi úrodné ãernozemû a ãernice. Erodovaná forma ãernozemû typické na spra i zaujímá velké souvislé celky v celé v chodní ãásti regionu mezi Vát mi písky a Îdánick m lesem, ãásteãnû i jihov chodnû od StráÏnice a Veselí nad Moravou. V oblastech vápnit ch i nevápnit ch pískû mezi DubÀany a Vacenovicemi, Hovorany a Mutûnicemi, v okolí LuÏice, Hodonína a Rohatce vznikla zrnitostnû lehká ãernozem arenická, doprovázená ãernozemí pelickou na slínit ch jílech aï slínech. V jihov chodní ãásti okresu mezi Blatnicí, Blatniãkou, Velkou nad Veliãkou a Sudomûfiicemi se na svahovinách slabû aï silnû karbonátov ch fly ov ch bfiidlic objevuje ãernozem ãernicová v celcích s ojedinûle se vyskytující ãernicí pelickou a ãernozemí pelickou. JiÏnû od Sudomûfiic a severnû od Hroznové Lhoty se na spra i vytvofiily men í plochy ãernozemû hnûdozemní. Z ãernic se zde nachází ãernice typická na vápnit ch i nevápnit ch nivních sedimentech v okolí ãetn ch rybníkû, podél fiíãek Kyjovky, Trkmanky (se znaky slabého zasolení), Pru ánky, Svodnice a mezi Blatnicí a Vnorovy. V nivû Moravy od Okres Hodonín Vûtrolamy brání rozvinutí rychlosti vûtru, jeï zpûsobuje odnos pûdního krytu a vznik lokálních prachov ch boufií. 2 Zv ení hladiny podzemní vody v závislosti na vysokém vodním stavu v fiece Moravû má za následek povrchové zamokfiení polí v nivû. 2 HO 9 465

10 _HO_uvod :40 Stránka 466 Brnûnsko 3 2 âernozem karbonátová na spra i v k. ú. âejã. 2 âernozem arenická, varieta karbonátová, na vápnit ch neogenních píscích poblíï Mutûnic. 3 Velkoplo né obdûlávání pozemkû poblíï âejkovic vytvofiilo intenzivní zemûdûlskou krajinu a urychlilo erozi pûdy. Moravského Písku k Mikulãicím, v okolí Veliãky a jejích pfiítokû v chodnû od StráÏnice i podél Vracovského potoka se na uveden ch sedimentech vyvinuly asociace tûïk ch pûd ãernice glejové a ãernice pelické. Lehké pûdy zastupuje ãernice arenická na karbonátov ch vát ch píscích v severním extravilánu Vacenovic. Plo nû znaãnû roz ífienou pûdní skupinou jsou i hnûdé pûdy a zvlá tû pak kambizem arenická na nevápnit ch vát ch píscích v lesních celcích Hodonínské doubravy a v polygonu Hodonín Bzenec ardice Lu- Ïice. Typická kambizem se spolu s kambizemí pseudoglejovou vyvinula na svahovinách karbonátov ch (bezkarbonátov ch) fly ov ch bfiidlic v oblasti vrchû Tfie Àovec, Kobyla a TlusÈák v bûlokarpatské ãásti Hodonínska severov chodnû aï jiïnû od Velké nad Veliãkou a v severov chodním cípu okresu (okolí vrchu Bradlo). Ve Îdánickém lese tvofií typické kambizemû doprovodnou sloïku pararendzinám. Pararendzina kambizemní vznikla v této ãásti území (a dále i okolo vrchu Babylon) na svahovinách karbonátov ch (bezkarbonátov ch) fly ov ch bfiidlic a pískovcû podél hranice s okresem Vy kov. JiÏnû od Îdánického lesa se od západu k v chodu táhne pásmo hnûdozemí. Hnûdozem typická se zde vytvofiila na spra i spolu s pararendzinou typickou na slínit ch horninách. Ojedinûle se v tûchto celcích vyskytuje i luvizem typická na spra ov ch hlínách. Podél fiek Moravy (mezi Hodonínem a Veselím nad Moravou), Syrovinky, Mo tûnky, horních ãástí tokû Kyjovky a Trkmanky, Hru - kovice (a pfiítokû) i ãetn ch men ích vodoteãí pramenících ve Îdánickém lese (Hunivky, Lovãick a Spálen potok aj.) se na karbonátov ch i bezkarbonátov ch nivních sedimentech (místy i na deluviích karbonátov ch svahovin) vyvinula fluvizem glejová s fluvizemí typickou. Území Hodonínska patfií vût ím dílem do Panonského termofytika, reprezentovaného zde Dolnomoravsk m úvalem, Hustopeãskou pahorkatinou abíl mi Karpaty stepními. Jen severní a severov chodní okraje zasahují aï do Karpatského mezofytika, jehoï souãástí jsou fytogeografické okresy Stfiedomoravské Karpaty (z nichï na Hodonínsko zasahují podokresy Îdánick les a Chfiiby), a dále Bílé Karpaty lesní. Flóra i vegetace okresu Hodonín je velmi pestrá, zvlá tní v znam má zejména západní ãást Bíl ch Karpat a území pfiesypov ch pískû mezi Hodonínem, Bzencem a Kyjovem (tzv. Dúbrava). Nûkteré typy psamofilní vegetace a rovnûï i nûkteré rostlinné druhy mimo Hodonínsko v âeské republice nenajdeme. Nemen í v znam má i fiada lokalit teplomilné flóry a vegetace v západní ãásti okresu. Niva Moravy je pomûrnû jednotvárná, v luïních lesích vyznívají panonské typy tvrdého luhu (Fraxino pannonicae- -Ulmetum) s jasanem úzkolist m (Fraxinus angustifolia), ale v podrostu se objevují i nûkteré podhorské druhy, napfi. 466 HO 0

11 _HO_uvod :40 Stránka 467 Okres Hodonín POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE pryskyfiník kosmat (Ranunculus lanuginosus). V nivû najdeme téï zbytky ní- Ïinn ch aluviálních luk, av ak fiada druhû, napfi. bledule letní (Leucojum aestivum), zde jiï chybí. V nivû Trkmanky a jejího levostranného pfiítoku poblíï âejãe byla v minulosti slaniska. Nejvût í zvlá tnost pfiedstavuje vegetace na píscích. V niï í jihozápadní ãásti Dúbravy pfievaïuje endemick typ teplomiln ch doubrav (Carici fritschii- -Quercetum roboris) s dubem letním (Quercus robur) a ostfiicí Fritschovou (Carex fritschii) a velmi pestrou druhovou skladbou v podrostu, kde se vedle sebe vyskytují teplomilné i vlhkomilné druhy rûzného geografického pûvodu (PR Stupava). Na vát ch píscích v severní ãásti Dúbravy se potenciálnû vyskytují acidofilní doubravy a borodubové lesy (Festuco ovinae-quercetum), dnes zcela nahrazené kulturami borovic. Na vlhk ch místech lesní vegetace pfiechází do baïinn ch ol in (Carici elongatae- -Alnetum), resp. ra elinn ch vrbin nebo bfiezin, místy s bfiízou p fiitou (Betula HO 467

12 _HO_uvod :4 Stránka 468 Brnûnsko Lnice kruãinkolistá (Linaria genistifolia) roste roztrou enû v xerotermních spoleãenstvech svazû Festucion valesiacae i Bromion erecti. Patfií k ohroïen m druhûm kvûteny âeské republiky. 2 OhroÏen druh kvûteny âr krtiãník kfiídlat (Scrophularia umbrosa) roste nehojnû v pobfieïní vegetaci a na zamokfien ch loukách jiïní Moravy. 3 Pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea). 4 Pry ec mandloàovit (Tithymalus amygdaloides). 5 Travinobylinné trávníky v PR HloÏí. pubescens). Na odlesnûn ch místech na píscích najdeme specifickou psamofilní vegetaci se zastoupením subatlantsk ch i panonsk ch druhû (napfi. NPP Váté písky), zatímco na odlesnûn ch místech vlhk ch depresí byly dfiív ra elini tû (kompletnû zanikla) a slatiny (zbytky v PR Píseãn rybník). V pahorkatinách západní ãásti okresu najdeme zbytky teplomiln ch doubrav, zejména dfiínov ch (Corno-Quercetum), panonsk ch prvosenkov ch dubohabfiin (Primulo veris-carpinetum) a karpatsk ch ostfiicov ch dubohabfiin (Carici pilosae-carpinetum), které se nachází zejména v niï ích polohách Îdánského lesa a ChfiibÛ. Vût í pozornost pfiitahuje polopfiirozená náhradní vegetace. V nûkolika rozsáhl ch rezervacích se zachoval komplex drnov ch stepí (Festucion valesiacae) s kostfiavou walliskou (Festuca valesiaca), typy s ostfiicí nízkou (Carex humilis) i teplomilné trávníky svazu Bromion erecti s dominantní váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) nebo svefiepem vzpfiímen m (Bromus erectus). Nûkteré druhy z tûchto typû vegetace dosahují právû zde nejvût í populace v rámci âeské republiky. To platí napfi. o hadinci nachovém (Echium russicum), svízeli severním volyàském (Galium boreale subsp. exoletum), srpici karbincolisté (Klasea lycopifolia) nebo o pampeli ce pozdní (Taraxacum serotinum). Nejv znamnûj í ukázky najdeme v PR pidláky, PR Hovoranské louky, NPP Na Adamcích a v PR Horky. Na jiïním okraji ChfiibÛ se na kyselém fly i na mal ch plochách dochovaly acidofilní teplomilné trávníky svazu Koelerio-Phleion phleoidis, skoniklecem velkokvût m (Pulsatilla grandis) avfiesem obecn m (Calluna vulgaris). Chrání je PP Ho Èálka. Místy se dochovala i zajímavá vegetace plevelû, napfi. v okolí Îdánic dosud roste hofiinka v chodní (Conringia orientalis), na âejãsku napfi. ãernucha rolní (Nigella arvensis) a v okolí Velké nad Veliãkou napfi. hrachor paãoãkov (Lathyrus aphaca). Karpatské mezofytikum se vyznaãuje plo n m v skytem kvûtnat ch buãin, zejména ostfiicov ch (Carici pilosae-fagetum) a strdivkov ch (Melico-Fagetum), jen v nejvy ích polohách Bíl ch Karpat se objevují i buãiny s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Porosty suèov ch lesû jsou velmi vzácné byla zde zji tûna habrová javofiina (Aceri-Carpinetum) a na Velké Javofiinû i mûsíãnicová javofiina (Lunario-Aceretum). Stejnû vzácná jsou i odlesnûná místa, najdeme na nich mozaiku teplomiln ch trávníkû svazu Bromion erecti, které pfiecházejí do vlhk ch, zãásti slatinn ch luk svazu Calthion a Caricion davallianae, napfi. v CHKO Bílé Karpaty a dále v PR Moravanské lúky v Chfiibech nebo v údolí Svaté. Faunu okresu Hodonín charakterizuje smûs prvkû panonské a karpatské provincie. Karpatská podprovincie sem zasahuje pouze jiïním v bûïkem Bíl ch Karpat v chodnû od fieky Moravy a jiïními svahy Îdánického lesa a ChfiibÛ. 468 HO 2

13 _HO_uvod :4 Stránka 469 Spoleãenstva ÏivoãichÛ jsou kromû toho velmi rozdílná v jednotliv ch geomorfologick ch jednotkách. Úval fieky Moravy s luïními lesy azbytky luk stejnû jako niva Kyjovky se soustavami rybníkû jsou domovem typické luïní fauny. Na vlhk ch písãinách a písãit ch bfiezích Ïije pacvrãek Xya variegata, na sítinách vzácnû kfiís Conomelus dehneli, z mot lû se zde vyskytuje ãernoprouïka topolová (Archiearis puella), kriticky ohroïená nesytka bahenní (Chamaesphecia palustris), píìalka ÏluÈuchová (Gagitodes sagittatus) a rákosnice pozdní (Sedina buettneri). Pro âr je ojedinûlá oblast Dúbravy azejména váté písky. Hodonínská Dúbrava je v souãasnosti jedin m ovûfien m místem v skytu podkopníãka Phyllobrostis hartmanni, najdeme zde nejpoãetnûj í populace vymírajícího okáãe jílkového (Lopinga achine) a teplomilnou mûru pestroskvrnku bûlo edou (Dryobotodes monochroma). Na vát ch píscích se setkáme s cel mi unikátními soubory druhû hmyzu, Ïijí zde napfi. stepní kobylka Platycleis montana a saranãe Dociostaurus brevicollis, stfievlíãek Miscodera arctica, chroustek op fien Anoxia pilosa, nesytka bûlavá (Chamaesphecia leucopsiformis), okáã píseãn (Hipparchia statilinus), mûra travafika ozdobná (Staurophora celsia), z blanokfiídl ch kutilky Palarus variegatus a Bembix rostrata, samotáfiské vãely krátkonoïka Pasites maculatus, maskonoska Hylaeus cardioscapus, Halictus semitectus a ãmelák Bombus cryptarum. Jediné místo v skytu kfiíska Pinumius areatus v âr na okraji Vacenovic bylo zniãeno zástavbou. V solitérních borovicích se vyvíjí tesafiík Nothorhina punctata, svûtlé borové lesy na píscích a jejich okraje ob vá okáã bûlopásn (Hipparchia alcyone). Teplomilné druhy, napfi. kudlanka náboïná (Mantis religiosa) a krasec uhersk (Anthaxia hungarica), pronikají do tepl ch míst pahorkatin a okrajû Bíl ch Karpat. Z nich naopak zasahují do území okresu nûkteré druhy podhorské. Na loukách a lesostepích Bíl ch Karpat byla nalezena napfi. kobylka zavalitá (Polysarcus denticauda), saranãe Pseudopodisma nagyi, pozoruhodn mravkolev Acanthaclisis occitanica, z mot lû napfi. vfietenu ka smldníková (Zygaena cynarae), píìalka edokfiídlec jiïní (Schistostege decussata), kovolesklec ÏluÈuchov (Lamprotes c-aureum), perleèovec dvoufiad (Brenthis hecate) a p. ostruïinov (B. daphne), z blanokfiídl ch samotáfiské druhy vãel vlnatka Anthidium septemspinosum a zvonovka Dufourea inermis. V znaãn m biotopem jsou i zbytky spra ov ch stepí v západní ãásti okresu. V âeské republice pouze zde Ïije napfi. chrobák jednoroh Bolbelasmus unicornis, chroustek Miltotrogus nocturnus abrouk z ãeledi Leiodidae Cholevinus pallidus, pozoruhodn je i nález parazitické vãely rudûnky Sphecodes majalis. RovnûÏ fauna obratlovcû Hodonínska je vzhledem ke geomorfologii území a rozmanitosti biotopû velmi pestrá. Vfiece Moravû Ïijí nûkteré vzácné druhy ryb pronikající do území z niï ích úsekû fieky, napfiíklad hrouzek bûloploutv (Romanogobio albipinnatus). Ve Veliãce byla zji tûna i vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus) na jediné lokalitû v celém Jihomoravském kraji. Jako v jediné oblasti kraje Ïije v Bíl ch Karpatech poãetnû kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata), jejíï roz ífiení zasahuje i nevelk m v bûïkem do ChfiibÛ severov chodnû nad Kyjovem. Pouze vbíl ch Karpatech a Chfiibech se na Hodonínsku vyskytuje ãolek horsk (Triturus alpestris). V bûlokarpatsk ch bukov ch lesích Ïijí poãetné populace mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Bohatû je obojïivelníky osídlena zaplavovaná niva fieky Moravy arozsáhlá rybniãní soustava v nivû Kyjovky s poãetn mi populacemi fiady druhû. V znamn je v skyt ãolka dunajského (Triturus dobrogicus) umoravského Písku. Typické pro oblast Bzenecké Dúbravy jsou poãetné stavy Okres Hodonín Srpice karbincolistá (Klasea lycopifolia) vytváfií na Hovoransk ch loukách poãetnûj í populaci. 2 Zárazovka píseãná (Phelipanche arenaria). 3 Kousavec korov (Rhagium inquisitor) je druhem dubohabrov ch hájû jiïní Moravy. 4 Píìalka ÏluÈuchová (Gagitodes sagittatus) je v âeské republice známa jen z nûkolika míst v nivû Moravy HO 3 469

14 _HO_uvod :4 Stránka 470 Brnûnsko Vymírající okáã jílkov (Lopinga achine) pfieïívá na na em území patrnû jiï jen v oblasti Hodonínské Dúbravy. 2 Písãiny s rozvolnûnou xerotermofilní vegetací jsou vhodn m biotopem chroustka op fieného (Anoxia pilosa). 3 Písãité bory v okolí Bzence jsou jedinou stfiedoevropskou lokalitou pozoruhodného severského stfievlíka Miscodera arctica. 4 Bfiehou ãernoocas (Limosa limosa). 5 S kofiice vousatá (Panurus biarmicus). blatnice skvrnité (Pelobates fuscus) a nevelké populace skokana ostronosého (Rana arvalis). Nejmen í z na ich uïovek, uïovka hladká (Coronella austriaca) se poãetnûji vyskytuje napfiíklad vbíl ch Karpatech nebo podél jiïního okraje Îdánického lesa. Poãetné stavy je tûrky zelené (Lacerta viridis), stûïi - tûm na Vát ch píscích, Ïijí v Bzenecké Dúbravû. Pokud jde o hnízdûní v znamn ch ptákû, lze na Hodonínsku vymezit nûkolik ornitologicky dûleïit ch oblastí. Na území Bíl ch Karpat a Îdánického lesa hnízdí v lesích holub doupàák (Columba oenas), v r velk (Bubo bubo), ãáp ãern (Ciconia nigra), krkavec velk (Corvus corax), lejsek mal (Ficedula parva), l. bûlokrk (F. albicollis), datel ãern (Dryocopus martius), Ïluna edá (Picus canus) a strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius). Jedinû ve zdej ích bukov ch lesích hnízdí vjihomoravském kraji strakapoud bûlohfibet (Dendrocopos leucotos). Nedávno bylo poprvé v Jihomoravském kraji zji tûno u Javorníka ojedinûlé hnízdûní v reãka malého (Otus scops). Na Veliãce hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). Obãas b vá v Bíl ch Karpatech pozorován orel kfiiklav (Aquila pomarina), o. skalní (A. chrysaetos) ao. královsk (A. heliaca). Dodnes se tu vzácnû objevuje i lesní kur jefiábek lesní (Bonasa bonasia). V rámci celé âr hnízdí nejpoãetnûj í populace lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a skfiivana lesního (Lullula arborea) v oblasti Bzenecké Dúbravy. Dal í v znamné druhy jsou zde zastoupeny napfiíklad dudkem chocholat m (Upupa epops) a bûlofiitem ed m (Oenanthe oenanthe). V okolí âejãe hnízdí nevelká, ale jediná jihomoravská populace strnada zahradního (Emberiza hortulana), dále vlha pestrá (Merops apister) a bfiehule fiíãní (Riparia riparia) a dosud i sova pálená (Tyto alba) a s ãek obecn (Athene noctua). Tradiãní oblastí spoleãenstev mokfiadních ptákû je rybniãní soustava na Kyjovce. Jde stále o v znamné hnízdi tû, napfiíklad s husou velkou (Anser anser), zrzohlávkou rudozobou (Netta rufina), motákem pochopem (Circus aeruginosus), chfiástalem vodním (Rallus aquaticus), s kofiicí vousatou (Panurus biarmicus), rákosníkem velk m (Acrocephalus arundinaceus) a cvrãilkou slavíkovou (Locustella luscinioides). Dodnes zde pfietrvávají kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) a jako na jednom z posledních míst celé jiïní Moravy zde stále je tû pravidelnûji hnízdí potápka ãernokrká (Podiceps nigricollis). Obãas zahnízdí v jimeãné druhy jako pisila ãáponohá (Himantopus himantopus) nebo racek ãernohlav (Larus melanocephalus). Zbrodská louka u Mutûnick ch rybníkû b vala v minulosti v znamn m hnízdi tûm bahàákû: bfiehou e ãernoocasého (Limosa limosa), vodou e rudonohého (Tringa totanus) a bekasiny otavní (Gallinago gallinago). Dal í unikátní ornitologickou oblast pfiedstavuje zaplavovaná niva fieky Moravy. V kolm ch bfiezích fieky hnízdí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) a kolonie bfiehule fiíãní, na písãinách kulík fiíãní (Charadrius dubius) a podél fieky pisík obecn (Actitis hypoleucos). Cenné jsou spoleãné kolonie volavky popelavé (Ardea ci- 470 HO 4

15 _HO_uvod :4 Stránka 47 nerea) a ãápa bílého (Ciconia ciconia) v luïních porostech. V luhu dále hnízdí luàák ãerven (Milvus milvus), l. hnûd (M. migrans), nehojnû Èuh k ed (Lanius excubitor), vzácnû bukaã velk (Botaurus stellaris), bukáãek mal (Ixobrychus minutus), slavík modráãek stfiedoevropsk (Luscinia svecica cyanecula), chfiástal mal (Porzana parva) a ch. kropenat (P. porzana). Na Pomoravních loukách hnízdila jediná jihomoravská populace kolihy velké (Numenius arquata). V dobû hnízdûní se zde stále ãastûji objevuje jefiáb popelav (Grus grus). Na travnaté plo e leti tû umilotic pfieïívá populace sysla obecného (Spermophilus citellus). Niva Moravy je poãetnû osídlena bobrem evropsk m (Castor fiber), pronikajícím podél Kyjovky aï na Píseãn rybník u Milotic, a obãas se objevuje vydra fiíãní (Lutra lutra). V obcích a mûstech b vají letní kolonie netop rû, napfiíklad netop ra velkého (Myotis myotis) v Lipovû (údajnû jedna z nejvût ích ve stfiední Evropû). V Hodonínské Dúbravû Ïijí poãetné populace netop ra ãerného (Barbastella barbastellus) a n. velko uchého (Myotis bechsteinii). V severozápadních bezles ch zemûdûlsky vyuïívan ch oblastech dodnes vzácnû Ïije tchofi stepní (Mustela everesmanii). VBíl ch Karpatech, Îdánickém lese a Chfiibech Ïije plch velk (Glis glis), v Chfiibech a Îdánickém lese také pl ík lískov (Muscardinus avellanarius). NíÏinná ãást okresu, jejíï osu tvofií fieka Morava, leïí na staré obchodní Jantarové stezce, která spojovala Stfiedomofií s Baltick m mofiem. První lidé pfiicházejí do území jiï v paleolitu. Lovci mamutû v období pavlovienu sídlili na spra ov ch svazích lemujících údolí Moravy. V 6. tisíciletí pfi. n. l. se zde roz- ífiila zemûdûlská neolitická civilizace. V období eneolitu lidé s v jimkou Îdánického lesa, ChfiibÛ a Bíl ch Karpat osídlili pfieváïnou ãást území okresu. Pomûrnû hustû byla krajina osídlena i v dobû bronzové. Podle Vûtefiova u Kyjova je nazvána epocha na konci star í doby bronzové. Vûtefiovsk lid budoval v inná hradi tû (Vûtefiov, Bánov) a rozvíjel obchod. Okolo r. 800 pfi. n. l. zaãíná pokrok související s dobou Ïeleznou. V její mlad í etapû zvané laténská (4. aï. stol. pfi. n. l.) expandují Keltové (Hovorany, Hodonín, Mistfiín). Základem zûstávalo zemûdûlství, ale Ïelezáfiství dodalo zemûdûlství fiadu náfiadí umoïàující zv ení v roby a rûst poãtu obyvatelstva. V období od pfielomu letopoãtu do 4. století n. l. osídlili území germánské kmeny SvébÛ. V prûbûhu markomansk ch válek byly v území fiímské legie (cihly s kolky XIV. fiímské legie v Mikulãicích). V období stûhování národû pfiicházejí v 6. století n. l. na území okresu slovanské kmeny. Bûhem 8. a 9. století do lo k velkému rozvoji v roby a zv ila se produktivita zemûdûlství a ovlivàování krajiny lidmi. Zaãíná doba hradi tní (8. 2. století) a probíhá sjednocovací proces slovansk ch kmenû. V sledkem byl v 9. století vznik Velké Moravy. Území okresu náleïelo k ústfiední oblasti Velké Moravy. V znamn m stfiediskem Velké Moravy na území okresu bylo hradisko Na Valech v nivû fieky Moravy u Mikulãic. Do roku 000 byl cel okres osídlen slovansk mi kmeny. Klimatické zmûny (povodnû) a vpád MaìarÛ zpûsobily pád Velké Moravy a devastaci velké ãásti území. V. století postupují k hranici celé pfiemyslovské Moravy z jihu Nûmci. Hodonín se stává bfietislavsk m pohraniãním hradem (073) na brodu pfies fieku Moravu. Ve 3. století bylo v podhradí zaloïeno mûsto. V roce 24 do lo k rozsáhl m devastacím krajiny za vpádu TatarÛ. V letech byl postaven pohraniãní zemsk hrad ve StráÏnici. Na zaãátku 7. století bylo mûsto po Brnu aolomouci tfietím nejvût ím mûstem Okres Hodonín Koliha velká (Gallinago gallinago). 2 Vodou rudonoh (Tringa totanus). 2 HO 5 47

16 _HO_uvod :4 Stránka 472 Brnûnsko Baroknû upraven zámek v Miloticích. na Moravû. Celé 6. století se jeví jako doba hospodáfiského a kulturního vzestupu. V roce 548 se stal královsk m mûstem Kyjov. Dochází k odlesàování krajiny. Rozsáhlej í lesy se zachovaly jen ve Chfiibech a Bíl ch Karpatech. Tfiicetiletá válka (68 648) rozvoj kraje zastavila. Zpusto en byl Hodonín a jeho okolí, kde zanikla fiada obcí. Pfies nájezdy TurkÛ roku 663 a KurucÛ v letech 704 a 706 se území okresu rychle zotavovalo. PrÛmyslová revoluce se projevila v 8. století zfiizováním továren (napfi. cukrovarû), cihelen a dal ích. Pfiesto v okresu pfievládalo zemûdûlství. Vinafiství bylo velmi zdanûno. Hlavní vinafiská oblast se vyvinula mezi âejãí a Hodonínem. Zaãátkem 9. století byla zalesnûna pfiesypová oblast Dúbrava mezi Bzencem-DubÀany a Hodonínem. Roku 830 byla zahájena tûïba lignitu v Jihomoravské pánvi mezi âejãí, DubÀany a Ratí kovicemi. Vroce 84 byla dána do provozu traè z Bfieclavi do Pfierova (tzv. Severní dráha). Tato dráha byla v roce 872 pfiestavûna na dvojkolejnou. Vlárská dráha byla stavûna po etapách a byla dokonãena v roce 888. Z Kyjova na ni navazují místní trati do Hodonína azajeãí. Úsek trati Veselí nad Moravou Sudomûfiice byl dán do provozu roku 887, Sudomûfiice Skalice v roce 893. Teprve v roce 923 byla zahájena stavba a v roce 929 dokonãena traè Veselí nad Moravou Velká nad Veliãkou a Vrbovce (SR). V 9. století byla zahájena regulace koryta fieky Moravy, která byla dokonãena aï ve 20. století. V nivû Moravy je fiada tûïen ch nebo jiï opu tûn ch tûrkovi È. Nejvût í zásah do rázu zemûdûlské krajiny znamenala kolektivizace zemûdûlství po roce 952, kdy do lo ke scelení zemûdûlsk ch pozemkû, vytvofiení velk ch lánû orné pûdy a odstranûní mezí a rozpt lené zelenû. V nûkter ch ãástech okresu do lo k vytváfiení velk ch agrárních teras pro zemûdûlskou v robu. V okrese bylo k mimo CHKO Bílé Karpaty vyhlá eno 29 maloplo n ch zvlá tû chránûn ch území a 5 památn ch stromû ãi jejich skupin. NPP Na Adamcích je panonskou stepí s porosty svazu Festucion valesiacae s ãetn mi vstavaãovit mi. V PP Osypané bfiehy je kromû hnízdní kolonie bfiehulí fiíãních chránûn unikátní meandr dolního toku fieky Moravy (nyní jiï tzv. za krcen ). NPP Váté písky pfiedstavuje bohatou lokalitu vzácn ch teplomiln ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. Do v chodní ãásti okresu Hodonín zasahuje chránûná krajinná oblast a biosférická rezervace Bílé Karpaty. Pfiechází ze sousedního okresu Uherské Hradi tû a patfií k druhovû nejbohat ím CHKO. Na severozápadním okraji pfiechází z okresu Vy kov pfiírodní park Îdánick les, jenï je rovnûï evropsky v znamnou lokalitou soustavy Natura V Dyjsko-moravské nivû jsou vyhlá eny dal í dva pfiírodní parky, a to StráÏnické Pomoraví a Mikulãick luh. 472 HO 6