3.5 Uzavření daňové evidence Přípravné práce Inventarizace

Transkript

1 3.5 Uzavření daňové evidence Pro daňovou evidenci není definován konkrétní závazný postup uzavírání zdaňovacího období, proto v dalších částech této kapitoly bude uveden pouze jeden z možných postupů. Podnikatelé mohou provádět uzávěrku obdobně jako ji dělali v jednoduchém účetnictví. V daňové evidenci je však možné postupovat ještě jednodušeji Přípravné práce V rámci přípravných prací je vhodné zejména: a) prověřit technické zhodnocení, zda úhrn v daném zdaňovacím období na jednom majetku nepřekročil Kč (příp. ještě znovu prověřit, zda jsou správně zaznamenány hospodářské operace týkající se oprav a technického zhodnocení) b) provést přepočet valutové pokladny a devizového účtu na Kč c) provést výpočet cestovních náhrad za vozidla nevložená do obchodního majetku d) zkontrolovat rezervy na opravy hmotného majetku (např. zda nebylo zahájeno čerpání rezerv) e) zkontrolovat, zda pokladna nevykazuje záporný zůstatek f) prověřit, zda souhlasí souhrnné kontrolní propočty v deníku za zdaňovací období Inventarizace Poplatníci vedoucí daňovou evidenci mají povinnost dle ZDP ( 7b, odst. 4) k poslednímu dni zdaňovacího období zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků a o tomto provést zápis. Skutečný stav majetku a závazků lze zjistit buď fyzickou inventurou nebo dokladovou inventurou. PŘÍKLAD U zásob a hmotného majetku se provádí fyzická inventura, tj. majetek se musí spočítat, zvážit, změřit. U pohledávek a závazků se provádí dokladová inventura, tj. zjištění skutečného stavu pomocí dokladů (jedná se např. o faktury, smlouvy, mzdové listy, přehledy pro sociální a zdravotní pojištění a další). Tyto skutečně zjištěné stavy se musí porovnat se stavem evidovaným (vykazovaným) a vyčíslit případné inventarizační rozdíly. Poznámky: 1. Inventarizačním rozdílem může být manko (skutečný stav je nižší než evidovaný) nebo přebytek (skutečný stav je vyšší než evidovaný). 2. Za manka se nepovažují úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním, dále ztratné v maloobchodním prodeji (tj. neodhalené krádeže zákazníky), a to do výše ekonomicky zdůvodněných norem stanovených poplatníkem. Jako pomůcku pro stanovení norem lze doporučit odvětvové normy vydané ministerstvy před rokem 1989, kde byly hodnoty přirozených úbytků i ztratného stanoveny pro jednotlivé druhy zboží. Např. pro čerstvé ovoce činila tzv. základní norma nezaviněných mank 0,8 % ze skutečného obratu, u zeleniny 1,0 % apod. Správce daně však může samozřejmě posoudit, zda výše stanovené normy poplatníkem odpovídá obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. 68

2 O zjištěné inventarizační rozdíly se musí upravit základ daně Manka přesahující náhrady jsou dle ZDP ( 25/2/n) nedaňovým výdajem. Protože poplatník vedoucí daňovou evidenci zaevidoval zásoby do daňových výdajů již při pořízení, bude muset o tyto částky zvýšit základ daně. PŘÍKLAD V prosinci 2011 zaplatil podnikatel vedoucí daňovou evidenci fakturu za nákup zboží ve výši Kč. Žádné zboží nebylo do konce roku 2011 prodáno. Při inventarizaci na konci roku byl zjištěn skutečný stav zásob zboží (v pořizovací ceně) Kč. Manko nebylo předepsáno k náhradě. Nákup zboží v prosinci 2011 byl uplatněn v deníku jako výdaj snižující základ daně. Při inventarizaci bylo zjištěno manko ve výši Kč, tzn. že tyto chybějící zásoby nebyly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou tedy daňově neuznatelným výdajem. Jelikož se jedná o manko, které nebylo předepsáno k náhradě, má poplatník povinnost na konci zdaňovacího období zvýšit základ daně (tj. snížit daňově účinné výdaje na pořízení zboží) o celou hodnotu chybějících zásob, tj. o Kč. V případě, že by manko bylo předepsáno zaměstnanci k úhradě (a také uhrazeno), potom by tato částka splňovala podmínky ZDP a bylo by možné původně vynaložené výdaje na pořízení zboží ponechat i nadále jako daňově uznatelné. Přijatá náhrada za manko se ovšem do peněžního deníku zaznamená jako příjem zahrnovaný do základu daně. Obdobně jako manka jsou daňově posuzovány i škody. Výjimkou jsou pouze ty škody, které by vyhověly ZDP, tj. např. škody vzniklé při živelních pohromách, nebo podle potvrzení policie, že škoda byla způsobena neznámým pachatelem. Tyto škody jsou daňově uznatelné. SHRNUTÍ Bez řádně provedené inventarizace a bez následného vypořádání zjištěných inventarizačních rozdílů nelze uzavřít zdaňovací období Úprava příjmů a výdajů v souladu s požadavky ZDP Úprava příjmů v souladu s požadavky ZDP Poplatník má povinnost upravit příjmy v souladu s požadavky ZDP, pokud to již nezajistil v průběhu roku (v samotné evidenci deníku příjmů a výdajů). Jedná se zejména o tyto úpravy příjmů: přijetí zdanitelných nepeněžních darů Dary (peněžní i nepeněžní) přijaté poplatníkem (fyzickou osobou) v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jsou předmětem daně z příjmů (s výjimkou darů přijatých fyzickými osobami provozujícími školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat). Proto je potřeba o hodnotu přijatých nepeněžních darů zvýšit základ daně. 69

3 hodnota hmotného majetku vytvořeného vlastní činností, pokud výdaje byly evidovány jako daňové Hodnota hmotného majetku se do daňových výdajů přenáší postupně prostřednictvím odpisů, proto pokud výdaje na jeho pořízení byly v deníku zaznamenány jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je nutné o jejich hodnotu zvýšit základ daně. čerpání zákonné rezervy na opravy hmotného majetku PŘÍKLAD Podnikatel vytvořil v uplynulých třech zdaňovacích obdobích rezervu na opravu střechy budovy ve výši 600 tis. Kč. Oprava střechy byla v průběhu tohoto zdaňovacího období provedena a kompletně dokončena, dodavatel za ni vyfakturoval částku 550 tis. Kč. Platba dodavateli za opravu byla střechy byla zaznamenána do daňových výdajů, proto je nutné na konci zdaňovacího období zvýšit zdanitelné příjmy o čerpání zákonné rezervy ve výši 600 tis. Kč. Pokud by oprava ještě nebyla dokončena a pokračovala v příštím roce, potom by čerpání rezervy bylo provedeno pouze ve výši 550 tis. Kč (tj. v částce odpovídají skutečně vzniklému výdaji). nepeněžní příjmy ze zápočtu vzájemných pohledávek a závazků (viz kapitola ) Úprava výdajů v souladu s požadavky ZDP Obdobně jako u příjmů je třeba upravit také výdaje v souladu s požadavky ZDP (pokud to poplatník nezajistil již v průběhu roku v samotné daňové evidenci). Jedná se zejména o tyto úpravy výdajů: odpisy hmotného majetku Výdaje na pořízení hmotného majetku nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jediným způsobem, jak hodnotu tohoto majetku uplatnit do daňových výdajů jsou odpisy vypočtené dle ZDP. zůstatková cena vyřazeného hmotného majetku (ve výši uznatelné dle ZDP) V případě, že v průběhu zdaňovacího období byl vyřazen hmotný majetek, který ještě není zcela odepsán, je třeba posoudit daňovou uznatelnost jeho zůstatkové dle 24 a 25 ZDP. Daňově uznatelným výdajem je například: - zůstatková cena prodaného nebo zlikvidovaného odpisovaného hmotného majetku - zůstatková cena hmotného majetku vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad Plně daňově uznatelná bude zůstatková cena majetku vyřazeného v důsledku škody vzniklé v důsledku živelní pohromy nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem. poměrná výše nájemného u finančního leasingu V běžných případech se v daňové evidenci neprovádí časové rozlišení. Výjimkou je však nájemného u finančního leasingu, kdy je daňově uznatelným výdajem nájemné pouze v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období. Nejjednodušším, a proto i nejvhodnějším způsobem je v průběhu zdaňovacího období zapisovat do deníku jednotlivé splátky jako nedaňový výdaj a na konci roku pak zvýšit výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů o poměrnou výši nájemného (dle evidenční karty leasingu). tvorba zákonné rezervy na opravy hmotného majetku 70

4 Tvorba rezervy na opravy hmotného majetku je daňově uznatelným výdajem, jsou-li splněny podmínky uvedené v Zákoně o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. darované zásoby jako storno (snížení) výdajů Výdaje na pořízení zásob se zapisují v deníku jako výdaje snižující základ daně. To však předpokládá, že například materiál bude spotřebován v rámci podnikatelské činnosti, zboží bude prodáno apod. Pokud by se však zásoby staly předmětem darování, bude nutné o jejich hodnotu zvýšit základ daně. nepeněžní výdaje ze zápočtu vzájemných pohledávek a závazků (viz kapitola ) Vzájemný zápočet pohledávek a závazků V praxi bývá poměrně častým jevem, že podnikatel má vůči stejnému subjektu zároveň pohledávky a závazky (například proto, že si vzájemně fakturují svoje výkony). V takových případech lze úhradu řešit vzájemným zápočtem, tj. aniž by docházelo k přesunu peněžních prostředků mezi bankovními účty obou subjektů. PŘÍKLAD Podnikatel Petr Havel přijal fakturu od společnosti BLANÍK, a.s. za nákup materiálu ve výši Kč. Současně této společnosti vyfakturoval za prodej zboží Kč. Obě strany se dohodly na vzájemném zápočtu ve výši Kč, rozdíl ve výši Kč uhradil pan Havel převodem z účtu. Uhrazená částka Kč bude v deníku zaznamenána jako daňový výdaj. Vzájemný zápočet ve výši Kč bude řešen jako zvýšení nepeněžních příjmů i výdajů ovlivňujících základ daně. V tomto případě neměl vzájemný zápočet vliv na výši základu daně z příjmů, v řadě jiných případů však jeho výši ovlivnit může. Proto je třeba každý zápočet pohledávek a závazků posuzovat individuálně, aby nebyl zkreslen základ daně (daňový dopad totiž musí být stejný jako kdyby k platbám došlo v plné výši bez využití vzájemného zápočtu. PŘÍKLADY vzájemných zápočtů pohledávek a závazků faktura přijatá za nákup hmotného majetku s fakturou vystavenou za prodej zboží platba za nákup hmotného majetku by byla nedaňovým výdajem, přijatá úhrada za prodej zboží by byla daňovým příjmem zvýšení základu daně faktura přijatá za službu s poskytnutou půjčkou platba za službu by byla daňovým výdajem, přijatá splátka poskytnuté půjčky nedaňovým příjmem snížení základu daně faktura přijatá za nákup hmotného majetku s poskytnutou půjčkou platba za nákup hmotného majetku by byla nedaňovým výdajem, přijatá splátka poskytnuté půjčky nedaňovým příjmem základ daně se nezmění 71

5 PŘÍKLAD na zápočty pohledávek a závazků I. F1 - od firmy Car, s.r.o., za nákup osobního automobilu Kč + 20 % DPH Kč f1 - firmě Car, s.r.o., za prodané zboží Kč + 20 % DPH Kč u1 - vzájemný zápočet F1 a f1 ve výši Kč b1 - uhrazen doplatek firmě Car, s.r.o Kč II. b2 - poskytnuta půjčka paní Brožové Kč F2 - od paní Brožové za nákup zboží Kč + 20 % DPH Kč u2 - vzájemný zápočet poskytnuté půjčky s F2 ve výši Kč b3 - přijata splátka půjčky od paní Brožové ve zbývající výši pohledávky Kč III. f2 - firmě System, s.r.o., za prodej zboží Kč + 20 % DPH Kč F3 - od firmy System, s.r.o., za opravu střechy budovy, zahrnuté v obchodním majetku Kč + 20 % DPH Kč u3 - vzájemný zápočet f2 a F3 ve výši Kč b4 - uhrazen doplatek firmě System, s.r.o Kč IV. F4 - od truhlářské firmy Sýkora (neplátce DPH) za nákup nábytku Kč f3 - firmě Sýkora za prodej zboží Kč + 20 % DPH Kč u4 - vzájemný zápočet F4 a f3 ve výši Kč b5 - přijat doplatek od firmy Sýkora Kč V. b6 - přijata půjčka od pana Hendrycha Kč f4 - panu Hendrychovi za prodej zboží Kč + 20 % DPH Kč u5 - vzájemný zápočet přijaté půjčky (viz b3b) a f4 ve výši Kč b7 - uhrazena splátka půjčky panu Hendrychovi ve zbývající výši závazku Kč Číslo Text Peněž. prostředky Peněž. prostředky Průběžné Příjmy Výdaje Příjmy v hotovosti na bank. účtech položky zahrnov. odčitatel. nezahrn. příjem výdej příjem výdej příjem výdej do ZD od ZD do ZD a b c I. u b II. b u b III. u b IV. u b V. b u Výdaje neodčitatel. od ZD b

6 PŘÍKLADY na nepeněžní operace V peněžním deníku byly během roku zaznamenány tyto operace: 1. b1 - zaplacena faktura za opravu střechy budovy, zahrnuté v obchodním majetku Kč (cena bez daně Kč, DPH Kč) 2. b2 - úhrada faktury za nákup kopírovacího stroje Kč (cena bez daně Kč, DPH Kč) 3. p1 - příjem za prodej osobního auta zahrnutého v obchodním majetku Kč (cena bez daně Kč, DPH Kč) 4. b3 - zaplacena leasingová splátka Kč (cena bez daně Kč, DPH Kč) Nepeněžní úpravy základu daně na konci roku: 5. u1 - čerpání rezervy na opravu střechy budovy (viz bod 1) - oprava byla kompletně dokončena, zůstatek rezervy činí Kč.. 6. u2 - odpis kopírovacího stroje (viz bod 2) - odpisová skupina 1, zrychlené odpisování, koeficient v prvním roce u3 - zůstatková cena prodaného osobního auta (viz bod 3) - pořizovací cena Kč, oprávky Kč.. 8. u4 - časové rozlišení nájemného z finančního leasingu - podíl připadající na běžné období je Kč.. 9. u5 - tvorba rezervy na opravu fasády budovy zahrnuté v obchodním majetku - rozpočet nákladů na opravu činí Kč, s tvorbou rezervy bylo započato v roce 2008, předpokládaný rok zahájení opravy 2013 Číslo Text Peněž. prostředky Peněž. prostředky Průběžné Příjmy Výdaje Příjmy v hotovosti na bank. účtech položky zahrnov. odčitatel. nezahrn. příjem výdej příjem výdej příjem výdej do ZD od ZD do ZD a b c b b p b u u u u u Výdaje neodčitatel. od ZD Nepeněžní úpravy (viz bod 5 až 9) je možné zaznamenat buď formou zápisu do deníku příjmů a výdajů nebo mimo tento deník, a to v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. 73

7 3.5.4 Zjištění souhrnných částek jako podkladů pro přiznání k dani Po provedení úprav příjmů a výdajů je třeba provést: a) výpočet souhrnných částek zdanitelných příjmů (je vhodné samostatně evidovat příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti - 7 a příjmy z kapitálového majetku - 8) b) výpočet souhrnných částek výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů Poplatník vedoucí DE nemá sice dle ZDP povinnost sestavovat výkazy (tj. přehled o příjmech a výdajích, resp. výkaz o majetku a závazcích), je to však zpravidla vhodné. Tímto způsobem totiž může získat ucelený přehled o struktuře jednotlivých příjmů a výdajů, o složení a hodnotě majetku a závazků. PŘÍKLAD Pan Evžen Huml se zabývá obchodní činností. V roce 2011 vedl daňovou evidenci a na konci zdaňovacího období zjistil tyto součty (jako podklady pro přiznání k dani): Příjmy 1. Příjmy za prodej zboží Kč 2. Příjmy ostatní úroky Kč Výdaje 1. Nákup zboží Kč 2. Mzdy Kč 3. Pojistné z mezd zaměstnanců Kč 4. Pojistné OSVČ Kč 5. Nájemné za prodejní a skladovací prostory Kč 6. Provozní režie (benzín, telefon, kancelářské potřeby) Kč 7. Nákup hmotného majetku osobní automobil Kč (doba odpisování 5 let, zrychlené odpisování) 8. Zaplacené nájemné u finančního leasingu Kč (celková hodnota leasingu = Kč, doba trvání leasingu = 60 měsíců (10/ /2016) poměrná část nájemného připadající na 1 měsíc = Kč) Při inventuře k podnikatel zjistil u zásob zboží manko nad rámec normy přirozených úbytků ve výši Kč. Toto manko nebylo předepsáno zaměstnancům k úhradě. 1. Zjištění souhrnných příjmů a výdajů z deníku Zdanitelné příjmy z podnikání ( 7 ZDP) Daňové výdaje v podnikání ( 7 ZDP) ( ) Rozdíl mezi daňovými příjmy a výdaji Kč Kč Kč Pojistné OSVČ není od daňově uznatelným výdajem podnikatele, proto nebylo zahrnuto do součtu daňových výdajů. 2. Úprava rozdílu mezi příjmy a výdaji o uzávěrkové operace: 3. Rozdíl mezi příjmy a výdaji Odpisy HM (auta) / 5 = Poměrná část leasingu 3 * Hodnota manka u zásob zboží Dílčí základ daně z podnikání ( 7) ( ) Dílčí základ daně z kapitálového majetku 8 (úroky) Kč Kč Kč Kč Kč Kč 74