ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV

Transkript

1 2009 Ročník VIII., měsíčník, Ve Smečkách 33, Praha 1 tel.: , fax: tis.obiol@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV Vývoj cen: - Potravinářská pšenice... Krmná pšenice... Potravinářský ječmen... Krmný ječmen... Sladovnický ječmen... Krmná kukuřice... Krmný oves... Žito... Řepka olejná Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Obsah: Obiloviny a olejniny Ceny zemědělských výrobců... Informace z domácích burz... Porovnání průměrných cen... Intervenční zásoby... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů... Krmiva Ceny průmyslových výrobců... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů... Statistické výhledy v EU Komoditní zpravodajství OBILOVINY Vývoj cen zemědělských výrobců Za prosinec se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku snížily o 22,8 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový pokles o 29,1 %. Pohyb cen rostlinných výrobků v měsíci prosinec proti stejnému období předchozího roku 2007 ovlivnil cenový pokles u obilovin o 40,0 %, u olejnin o 14,5 %. U potravinářské pšenice byla v prosinci průměrná cena Kč/t a proti prosinci roku 2007 se cena snížila o Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku snížila o Kč/t a dosáhla v prosinci výše Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v prosinci činila Kč/t, vykázal cenový pokles o Kč/t proti stejnému období roku 2007, kdy jeho cena činila Kč/t. Cenovou změnu vykázal i ječmen krmný, jehož cena v prosinci činila Kč/t, což představuje její pokles o Kč/t oproti roku Meziroční pokles zaznamenala krmná kukuřice, jejíž cena v prosinci činila Kč/t, oproti stejnému období v roce 2007 se tak snížila o Kč/t. Žito prokázalo meziroční pokles ceny o Kč/t, v prosinci roku tak dosahovalo cenové hladiny Kč/t, v loňském roce Kč/t. Průměrná cena semene řepky olejné v prosinci činila Kč/t, byl tak prokázán pokles oproti stejnému období v roce 2007 o 390 Kč/t. Oves krmný, jehož cena v prosinci dosahovala výše Kč/t, zaznamenal meziroční pokles ceny o Kč/t. TIS ČR SZIF 1

2 2009 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, INFORMACE Z DOMÁCÍCH BURZ OBILOVINY, OLEJNINY Ceny zemědělských výrobců Vývoj cen zemědělských výrobců Kč/t Název 2007 Měsíc Měsíc Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen sladovnický Ječmen potravinářský Ječmen krmný Žito Oves krmný Kukuřice krmná Semeno řepky olejné Pramen: ČSÚ Poznámka: údaj není k dispozici Informace z domácích burz Kotovaná nabídka a poptávka promptních a termínových obchodů na OBHK Kč/t Komodita Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Semeno řepky Řepkové výlisky Řepkový ext. šrot Pšenice potr Pšenice krmná Pramen: Obchodní burza Hradec Králové Poznámka: - údaj není k dispozici Měsíc plnění Ceny komodit na Plodinové burze Brno - Promptní obchody za období od Kč/t Komodita Parita FCA Parita DDP Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen sladovnický Ječmen krmný Žito Kukuřice Řepka Pramen: Plodinová burza Brno Poznámka: Jedná se o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejedná se o kótované ceny; Cena Kč/t bez DPH 2

3 2009 POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH CEN Porovnání průměrných cen Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v roce 2006/2007/ v Kč/kg 2006 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 2,86 2,89 2,94 2,92 2,96 2,97 2,97 2,86 3,13 3,47 3,58 3,66 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 5,82 5,80 5,85 5,88 6,09 6,08 6,09 6,00 6,07 6,23 6,28 6,48 Pš. mouka hladká SC 7,18 7,12 7,40 7,26 7,48 7,42 7,40 7,55 7,55 7,49 7,17 7, I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 3,78 3,92 4,10 4,15 4,09 4,08 4,03 4,44 5,13 5,59 5,82 5,81 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 6,44 6,41 6,68 6,67 6,86 6,76 6,79 6,92 7,26 7,65 8,24 8,80 Pš. mouka hladká SC 8,17 8,08 8,31 8,46 8,62 8,70 8,75 8,79 9,23 10,36 10,89 10,93 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 5,88 6,02 6,10 6,21 6,21 6,04 5,83 4,41 3,93 3,83 3, Pš. mouka hladká 00 extra CPV 9,11 9,58 9,83 10,15 10,15 10,12 9,97 10,00 9,83 9,62 9, Pš. mouka hladká SC 12,26 12,15 11,47 12,88 13,30 13,65 13,37 13,74 13,49 13,25 12, Pramen: ČSÚ Poznámka: CZV = ceny zemědělských výrobců, CPV = ceny průmyslových výrobců, SC = spotřebitelské ceny. Do průměrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny Od ČSÚ změnil strukturu sledovaných výrobků Kč/t I. Pramen: ČSÚ II. III. Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v ČR v Kč/t za období 2007/ IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. Měsíce II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pšenice potravinářs ká C ZV Pšeničná mouka hladká 00 extra C PV Pšeničná mouka hladká SC 3

4 2009 INTERVENČNÍ ZÁSOBY, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR Intervenční zásoby Množství intervenčních zásob obilovin v EU 27 za období t Plodina Celkem Pšenice ob. Ječmen Žito Kukuřice Počáteční zásoby Přijaté množství Prodané množství Hrubý zůstatek Vázané množství: vnitřní trh export potravinová pomoc * volný pohyb ** Čistý zůstatek Množství v nabídce Množství nabízené od do Pramen: SZIF Poznámka: * - potravinová pomoc třetím zemích, ** - volný pohyb ve smyslu potravinové pomoci nejchudším v EU. Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od do Dovoz Vývoz Název Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t Pšenice celkem , , , , , ,9 z toho pšenice durum 4 813, ,5 545, , , ,9 Žito 4 961, ,8 603, , , ,0 Ječmen celkem , , , , , ,4 Oves 261, , , , ,4 Kukuřice , , , , , ,0 Semena řepky olejky , ,0 262, , , ,5 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k Poznámka : Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží, * údaj neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.1. do ve srovnání s předchozím měsícem se dovoz pšenice celkem do České republiky výrazně snížil o 77,0 % na 2 396,4 t. Největší množství pšenice pocházelo ze Slovenska, odkud bylo dovezeno 1 420,8 t, tj. 59,3 %. U dovozu semen řepky olejky došlo ke snížení importu, celkem o 548,4 t (tj. o 67,7 %) na 262,2 t. Dovoz žita se tento měsíc zvýšil o 110,6 t (+22,4 %) na 603,8 t, jednotková cena komodity žito činila za měsíc prosinec 2 686,5 Kč/t. Z Polska pocházelo 73,3 % importů, tj. 442,6 t žita. 4

5 2009 Vývoz: V prosinci vzrostl export pšenice celkem k předchozímu měsíci o ,4 t na ,9 tun (o 15,4 %), jednotková cena činila 3 437,0 Kč/t. Do Německa bylo prodáno pšenice ,9 t tj. 67,9 %. V tomto měsíci se zvýšil export ječmene, celkem o 1 545,9 t (+9,3 %) na ,4 t za jednotkovou cenu 4 348,0 Kč/t. Hlavní vývozní zemí bylo Německo, kam se exportovalo 60,1 %, tj ,7 t za průměrnou jednotkovou cenu 4 724,5 Kč/t. Export semen řepky olejky v tomto měsíci poklesl, a to celkem o ,7 t (-33,9 %) na ,5 t za jednotkovou cenu 8 716,0 Kč/t ,5 t, tj. (70,9 %) řepky se vyvezlo do Německa za průměrnou jednotkovou cenu 6 386,0 Kč/t. Informace ze zahraničních trhů Ceny zemědělských výrobců obilovin a olejnin v SRN 2009 EUR/t Komodita Týden Pšenice Elita ,29 Pšenice potravinářská ,81 Žito ,83 Ječmen sladovnický ,80 Ječmen krmný ,93 Pšenice krmná ,86 Oves potravinářský Oves krmný ,41 Kukuřice na zrno ,19 Řepka olejka ,61 Pramen: ZMP Getreide/Ölsaaten/Futtermittel; Ceny obilovin a kukuřice v Polsku 01/2009 PLN/t Komodita Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Pšenice Ječmen Oves Žito Kukuřice Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Průměrné ceny obilovin na burzách v Rakousku za období 2007/ EUR/t Komodita 2007 Burza prosinec září říjen listopad prosinec Pšenice měkká Vídeň 249,50 197,50 181,50 171,50 160,00 Wels - 172,50 145,00 145,00 140,00 Ječmen krmný Vídeň 228,50 137, Wels 235,00 155,00 130,00 130,00 125,00 Žito Vídeň 236,50 167,50 150,50 141,00 131,00 Wels - 180,00 145,00 145,00 - Kukuřice krmná Vídeň 208,50-105,00 102,00 102,00 Wels 220,00-105,00 112,50 110,50 Pramen: AMA; 5

6 2009 Měsíční nákupní ceny obilovin, kukuřice na Slovensku, období prosinec Sk/t Komodita Nákupní cena od Vývoj průměrných cen zemědělských výrobců prosinec XII. 08 / XI. 08 XII. 08 / XII. 07 Min. Max. průměr Sk/t % Sk/t % Pšenice potravinářská letní (A) , ,0 krmná , ,6 Žito potravinářské (A a B) , ,7 Ječmen krmný , ,6 Krmná kukuřice , ,3 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Nákupní cena je cena bez DPH a bez dopravy; 1 * = údaj není zveřejněn, protože je méně než tři respondenti; Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období 2009 HUF/t Komodita Týden Pšenice potravinářská , , , ,06 krmná , , ,10 Kukuřice krmná , , , ,30 Ječmen krmný ,45 - Pramen: AKII Poznámka: - data nejsou k dispozici Trh s pšenicí uvnitř EU-27 ve vybraných zemích v roce /2009 tis.t Země Destinace původu DE DK ES FR GR IE IT NL GB SE PL HU CZ EU (13) Německo Dánsko Španělsko Francie Řecko Irsko Itálie Nizozemí V. Británie Švédsko Polsko Maďarsko Česká rep Celkem

7 2009 Plocha a produkce pšenice v EU 27 Komodita Plocha (mil. ha.) Pšenice Produkce (mil. t.) Státy 2007/08 / / /08 / /10 Německo 2,98 3,21 3,21 20,79 25,97 25,28 Belgie-Lux. 0,22 0,24 0,24 1,72 1,97 2,07 Dánsko 0,69 0,64 0,70 4,52 5,03 5,09 Španělsko 1,33 1,54 1,45 5,12 5,57 4,71 Francie 4,78 5,07 5,02 30,79 37,10 36,99 Řecko 0,19 0,20 0,18 0,41 0,61 0,48 Irsko 0,08 0,10 0,09 0,77 0,96 0,90 Itálie 0,66 0,68 0,64 3,25 3,64 3,40 Nizozemí 0,14 0,16 0,15 1,02 1,36 1,33 Portugalsko 0,05 0,08 0,07 0,10 0,17 0,12 V. Británie 1,83 2,08 1,95 13,22 17,41 15,85 Rakousko 0,27 0,27 0,28 1,33 1,58 1,48 Finsko 0,20 0,22 0,21 0,80 0,78 0,79 Švédsko 0,36 0,36 0,38 2,26 2,21 2,33 Polsko 2,11 2,28 2,19 8,32 9,28 8,72 Maďarsko 1,11 1,12 1,14 3,96 5,62 5,16 Česká rep. 0,81 0,80 0,82 3,94 4,69 4,22 Slovensko 0,36 0,37 0,36 1,38 1,77 1,54 Estonsko 0,10 0,10 0,10 0,35 0,33 0,31 Lotyšsko 0,22 0,25 0,24 0,75 1,02 0,83 Litva 0,35 0,42 0,42 1,39 2,09 1,68 Slovinsko 0,03 0,04 0,04 0,13 0,17 0,16 Kypr/Malta 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,02 Rumunsko 1,92 1,93 1,91 3,31 6,60 5,29 Bulharsko 1,04 1,00 1,04 2,30 4,38 3,52 EU 27 21,86 23,14 22,83 111,93 140,30 132,29 Produkce obilovin v zemích EU27 období / /2010 Plodina Plocha (mil.ha.) Výnos (t/ha) Produkce (mil.t.) 08/09 09/10 rozdíl 08/09 09/10 rozdíl 08/09 09/10 rozdíl Pšenice Ječmen Kukuřice Žito Ostatní obiloviny Obiloviny celkem EU 25 20,2 19,9-2% 6,4 6,2-3% 129,3 123,5-5% EU 27 23,1 22,8-1% 6,1 5,8-4% 140,3 132,3-6% EU 25 13,9 13,5-2% 4,6 4,5-1% 63,4 61,3-3% EU 27 14,5 14,2-2% 4,5 4,5-2% 65,7 63,2-4% EU 25 6,2 5,9-5% 8,7 8,4-4% 53,7 49,2-8% EU 27 8,8 8,5-3% 7,1 6,8-4% 62,3 58,0-7% EU 25 2,7 2,7 1% 3,4 3,3-2% 9,2 9,1-2% EU 27 2,7 2,8 1% 3,4 3,3-2% 9,3 9,1-2% EU 25 7,2 7,1-1% 3,4 3,4 0% 24,4 24,0-1% EU 27 7,4 7,4-1% 3,4 3,3-1% 25,0 24,5-2% EU 25 53,2 52,1-2% 5,5 5,3-3% 289,9 275,8-5% EU 27 59,6 58,6-2% 5,2 5,1-4% 312,4 295,9-5% 7

8 Pšenice, ječmen a kukuřice v EU 27 spotřeba cereálií - průmyslová krmiva (mil.t) / Celkem /2009 výhled Celkem Země pšenice ječmen kukuřice 07/08 pšenice ječmen kukuřice 08/09 Změna v % 07/08-08/09 Německo 9,1 7,5 4,3 20,8 10,2 8,5 4,0 22,6 108,7 Bel. Luc. 1,9 0,6 1,2 3,7 1,9 0,6 0,9 3,4 91,9 Dánsko 3,7 2,4 0,4 6,5 4,0 2,6 0,1 6,7 103,1 Španělsko 3,9 8,4 8,5 20,8 7,1 7,6 6,1 20,8 100,0 Francie 8,6 3,4 7,3 19,3 9,9 3,8 6,7 20,5 106,2 Řecko 0,3 0,4 2,0 2,7 0,4 0,5 1,9 2,7 100,0 Irsko 0,4 0,9 0,4 1,8 1,0 1,0 0,3 2,3 127,8 Itálie 1,5 1,6 9,9 12,9 2,1 1,6 10,5 14,2 110,1 Nizozemí 2,1 1,1 2,4 5,6 2,7 1,6 1,8 6,1 108,9 Port. 0,2 0,2 2,0 2,4 0,5 0,2 1,4 2,2 91,7 V. Británie 6,1 2,9 0,7 9,7 7,0 3,3 0,4 10,7 110,3 Rakousko 0,3 0,5 1,3 2,2 0,3 0,7 1,3 2,4 109,1 Finsko 0,3 1,3 0,0 1,7 0,4 1,2 0,0 1,6 94,1 Švédsko 0,8 0,9 0,0 1,7 0,7 1,1 0,0 1,8 105,9 Polsko 3,3 2,9 2,1 8,2 3,4 2,6 1,8 7,8 95,1 Maďarsko 1,7 0,4 2,3 4,5 1,6 0,7 3,0 5,3 117,8 Česká rep. 1,9 1,0 0,6 3,5 1,9 1,1 0,5 3,5 100,0 Slovensko 0,7 0,3 0,3 1,3 0,7 0,4 0,3 1,4 107,7 Estonsko 0,2 0,3 0,0 0,4 0,1 0,2 0,0 0,3 75,0 Lotyšsko 0,2 0,2 0,0 0,4 0,3 0,2 0,0 0,5 125,0 Litva 0,4 0,5 0,1 1,0 0,4 0,5 0,1 0,9 90,0 Slovinsko 0,0 0,0 0,3 0,4 0,0 0,1 0,4 0,5 125,0 Kypr/Malta 0,0 0,3 0,0 0,3 0,0 0,3 0,0 0,3 100,0 Rumunsko 0,2 0,2 5,3 5,7 0,6 0,5 5,3 6,4 112,3 Bulharsko 0,5 0,0 0,6 1,1 0,6 0,1 0,6 1,3 118,2 EU 27 48,2 38,3 52,0 138,4 57,9 40,7 47,4 146,0 105,5 Situace na vnitřním trhu obilovin v EU Pšenice setá potravinářská /t Ječmen krmný /t Kukuřice krmná /t FR Rouen (220 Hagberg) 150,08 FR Rouen 120,58 FR Bayonne 125,58 BE Antverpy 143,00 DE Hannover 115,00 DE Hamburg 125,00 DE Hamburg 155,00 AT Wien - HU Transdanubia - HU Transdanubia 124,33 PL Zachodni 95,61 AT Wien - PL Slaski 107,83 Ječmen sladovnický /t PL Slaski 98,76 AT Wien 167,50 FR Creil (dvouřadý) 135,58 Žito potravinářské /t Pšenice setá krmná /t DE Stuttgart 149,50 DE Hamburg 117,00 DE Hannover 128,00 PL Zachodni 147,25 PL Slaski 76,47 Pramen: SZIF, ŘVO z

9 CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ KRMIV, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR KRMIVA Ceny průmyslových výrobců Vývoj průměrných cen průmyslových výrobců krmných směsí Kč/t Název krmné směsi KS pro předvýkrm prasat KS pro prasata nad 65 kg 2007 Září Říjen Listopad Prosinec Září Říjen Listopad Prosinec 5 877, , , , , , , , , , , , , , , ,2 KS pro výkrm brojlerů 7 333, , , , , , , ,8 KS pro nosnice 5 794, , , , , , , ,9 Pramen: ČSÚ - = údaj není k dispozici Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz krmiv a zbytků z potravinářského průmyslu od do Název Otruby, vedlejší výrobky mlýnské Množství v t Dovoz Jednotková cena Kč/t Množství v t Vývoz Množství v t Jednotková cena Kč/t Množství v t , ,1 472, , , ,7 Zbytky škrobárenské 216, ,0 25,0 17, ,1 - Řízky řepné 724,3 882, , , ,3 Bagasa a jiné cukr. odpady , , ,1 Mláto, odpady pivovarnické, lihovar. Pokrutiny, odpad po extr. rost. tuků 973, ,1 48, , ,8 749, , , , , , ,5 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k Poznámka: Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží; * údaj neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.1. do se ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil dovoz pokrutin, odpadu po extrahování rostlinných tuků do ČR, a to o 4 039,3 t (o 10,5 %) na ,3 t za jednotkovou cenu 7 854,8 Kč/t. 86,3 %, tj ,8 t pokrutin, pocházelo z Německa za 7 809,8 Kč/t. Import otrub se zvýšil oproti listopadu o 250,5 t (o 213,0 %) na 472,2 t za 3 003,2 Kč/t. 340,8 t bylo dovezeno ze Slovenska za průměrnou jednotkovou cenu 1 486,3 Kč/t. Vývoz: V prosinci se snížil export mláta, odpadů pivovarnických, lihovar. z ČR proti měsíci listopad o 250,7 t (-25,1 %) na množství 749,3 t za 1 046,3 Kč/t. Vývoz otrub se proti minulému měsíci snížil o 1 711,1 t, tj. 23,8 % na 5 465,7 t. Do Polska byla v tomto měsíci prodána podstatná část exportu otrub z ČR 57,8 %, (3 160,9 t). 9

10 Informace ze zahraničních trhů Průměrné měsíční odbytové ceny krmných směsí na Slovensku prosinec Název krmné směsi Drůbež Prasata Hovězí dobytek Slovensko celkem Vývoj cen XII. XI. XII. 08 / XI. 08 XII. 08 / XII. 07 Sk/t Sk/t Sk/t % Sk/t % výkrm brojlerů, startér , ,9 výkrm brojlerů, růst , ,0 výkrm brojlerů, finální , ,4 nosnice , ,0 startér , ,4 předvýkrm , ,5 dokrm , ,8 prasnice rodící , ,0 prasnice kojící , ,6 telata, startér , ,9 mladý dobytek , ,9 výkrm , ,8 dojnice , ,7 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Tečka = ceny nebyly v předchozím období k dispozici. Měsíční srovnání průměrných odbytových cen mlýnských krmiv od zpracovatelů Název produktu XII. XI. XII. 08 / XI. 08 XII. 08 / XII. 07 Sk/t Sk/t Sk/t % Sk/t % Krmná mouka , ,2 Otruby , ,3 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Průměrné prodejní ceny šrotu a otrub zjištěné v nejvýzn. mlýnech v Polsku 2009 Výrobek Druh Cena (PLN/kg) Strukturovaný obrat (%) V pytlích Otruby Šrot Volně ložené Otruby Šrot žitné ,2 3,0 4,3 3,4 pšeničné ,2 26,5 28,7 28,3 žitné ,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné ,0 0,0 0,0 0,3 žitné ,7 7,1 6,6 7,8 pšeničné ,8 62,7 59,8 60,0 žitné ,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné ,2 0,7 0,6 0,2 Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Poznámka: * - nedostatečný počet respondentů, pomlčka = údaj není k dispozici. 10

11 Vývoj produkce průmyslových krmiv v EU mil. t 2009/2010 /2009 Celkem Celkem výhled Země dobytek prasata drůbež XII.-08 I.-09 dobytek prasata drůbež I.-09 Německo 6,4 9,2 5,3 21,1 20,9 6,3 9,2 5,3 20,8 Bel. Luc. 1,3 3,7 1,3 6,3 6,3 1,3 3,7 1,3 6,3 Dánsko 1,2 2,9 0,6 4,8 4,7 1,2 2,9 0,6 4,7 Španělsko 5,6 9,3 4,1 19,2 19,0 5,7 9,4 4,1 19,2 Francie 5,0 6,3 8,3 20,0 19,7 5,0 6,4 8,4 19,8 Řecko 0,5 0,8 0,7 2,0 2,0 0,5 0,8 0,7 2,0 Irsko 2,2 0,6 0,5 3,2 3,2 2,2 0,6 0,5 3,3 Itálie 4,2 2,9 5,0 12,2 12,1 4,2 2,9 5,0 12,1 Nizozemí 3,2 5,7 3,8 12,4 12,6 3,1 5,6 3,7 12,4 Portugalsko 0,9 1,1 1,3 3,4 3,3 0,9 1,1 1,4 3,3 Velká Británie 4,7 1,6 6,1 12,5 12,4 4,6 1,6 6,2 12,3 Rakousko 0,4 0,2 0,4 1,0 1,0 0,4 0,2 0,4 1,0 Finsko 0,6 0,4 0,3 1,3 1,3 0,6 0,4 0,3 1,3 Švédsko 1,1 0,4 0,5 1,9 1,9 1,0 0,4 0,5 1,9 Polsko 0,6 0,9 3,9 5,5 5,4 0,6 0,9 3,9 5,4 Maďarsko 0,6 1,8 1,6 4,0 4,0 0,6 1,8 1,7 4,1 Česká rep. 0,5 1,0 0,9 2,3 2,4 0,5 1,0 0,9 2,4 Slovensko 0,3 0,3 0,3 0,9 0,9 0,3 0,3 0,3 0,9 Estonsko 0,0 0,1 0,0 0,2 0,2 0,0 0,1 0,1 0,2 Lotyšsko 0,0 0,1 0,1 0,2 0,3 0,0 0,1 0,1 0,3 Litva 0,0 0,1 0,2 0,3 0,3 0,0 0,1 0,2 0,3 Slovinsko 0,1 0,1 0,2 0,5 0,5 0,1 0,1 0,2 0,5 Kypr/Malta 0,1 0,0 0,1 0,2 0,2 0,1 0,0 0,1 0,2 Rumunsko 0,1 0,8 1,2 2,1 2,1 0,1 0,8 1,2 2,1 Bulharsko 0,0 0,2 1,5 0,6 1,7 0,0 0,2 1,5 1,7 EU 27 39,6 50,4 48,4 138,1 138,4 39,5 50,3 48,6 138,4 Obchodní ceny krmných směsí v Maďarsku za prosinec HUF/t Název krmné směsi KS pro výkrm brojlerů červenec srpen září říjen listopad prosinec 0 3 týden (předvýkrm) týden (vlastní výkrm) 6 7 týden (konečná fáze) KS pro výkrm prasata I. fáze II. fáze III. fáze Pramen: AKII Poznámka: - = ceny nebyly v předchozím období k dispozici 11

12 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27 Odhadovaná produkce cereálií ve vybraných zemích EU v období 2009/2010 Německo Odhadovaná produkce zrnin v Německu v roce 2009/2010 je následující: měkká pšenice 25,28 mil.t. (25,28 mil.t. v /2009); ječmen 11,96 mil.t. (12,02 mil.t. v /2009). Celková produkce cereálií je za období (/2009) odhadována na 48,73 mil.t (50,09 mil.t. v /2009). Španělsko Odhadovaná produkce zrnin ve Španělsku v roce 2009/2010 je následující: měkká pšenice 4,71 mil.t. (5,57 mil.t. v /2009); u ječmene 9,62 mil.t. (11,09 mil.t. v /2009). Celková produkce cereálií je za období (2009/2010) odhadována na 20,06 mil.t (22,48 mil.t. v /2009). Velká Británie Odhadovaná produkce zrnin ve Velké Británii v roce 2009/2010 je následující: pšenice měkká 15,85 mil.t. (17,41 mil.t. v /2009); ječmen 6,49 mil.t. (6,24 mil.t. v /2009). Celková produkce cereálií je za období (2009/2010) odhadována na 23,29 mil.t (24,53 mil.t. v /2009). Polsko Odhadovaná produkce zrnin v Polsku v roce 2009/2010 je následující: pšenice měkká 8,72 mil.t. (9,28 mil.t. v /2009); u ječmene 3,89 mil.t. (3,62 mil.t. v /2009); u žita 3,43 mil.t. (3,45 mil.t. v /2009). Dánsko Odhadovaná produkce zrnin v Dánsku v roce 2009/2010 je následující: pšenice měkká 5,09 mil.t. (proti 5,03 mil.t. v /2009); u ječmene 3,52 mil.t. 3,36 mil.t. v /2009); Celková produkce cereálií je odhadována za období 2009/2010 na 9,36 mil.t. (9,04 mil.t. v /2009). Francie Odhadovaná produkce zrnin ve Francii v roce 2009/2010 je následující: pšenice měkká 36,99 mil.t. (37,10 mil.t. v /2009); ječmen 12,08 mil.t. (12,24 mil.t. v /2009); kukuřice 15,47 mil.t. (16,14 mil.t. v /2009). Rumunsko Odhadovaná produkce zrnin v Rumunsku v roce 2009/2010 je následující: u pšenice měkké 5,29 mil.t. (6,60 mil.t. v /2009); u ječmene 1,12 mil.t. (1,32 mil.t. v /2009); u kukuřice 7,49 mil.t. (7,38 mil.t. v /2009). Maďarsko Odhadovaná produkce zrnin v Maďarsku v roce 2009/2010 je následující: pšenice měkká 5,16 mil.t. (5,62 mil.t. v /2009); u ječmene 1,30 mil.t. (1,48 mil.t. v /2009); u kukuřice 7,35 mil.t. (9,09 mil.t. v /2009). Česká republika Odhadovaná produkce zrnin v České republice v roce 2009/2010 je následující: pšenice měkká 4,22 mil.t. (4,69 mil.t. v /2009); ječmen 1,94 mil.t. (2,30 mil.t. v /2009); kukuřice 0,74 mil.t. (0,79 mil.t. v /2009). Itálie Odhadovaná produkce zrnin v Itálii v roce 2009/2010 je následující: pšenice měkká 3,40 mil.t. (3,64 mil.t. v /2009); u ječmene 1,16 mil.t. (1,19 mil.t. v /2009). u Tr. durum 3,98 mil.t. (5,24 mil.t. v /2009). Celková produkce cereálií je odhadována za období 2009/2010 na 18,97 mil.t. (21,16 mil.t. v /2009). Evropská unie EU 27 pšenice, ječmen a kukuřice, prognóza na období 2009/2010 Současná odhadovaná produkce cereálií v EU 27 se pohybuje na úrovni 296 mil.t (ve srovnání s 312,4 mil.t v /2009). U pšenice měkké je produkce odhadována na 132,3 mil.t, což je její mírný pokles ve srovnání s minulým měsícem (-440 tis.t a 140,3 mil.t v /2009). Odhadovaná produkce ječmene by měla v EU 27 být téměř na stejné úrovní na celkových 63,2 mil. t (ve srovnání s 65,7 mil.t v /2009). Produkce kukuřice by se podle odhadů měla mírně zvýšit, ve srovnání s minulým měsícem o 550 tis.t na celkových 58 mil.t (ve srovnání s 62,3 mil.t v /2009). 12

13 2009 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Ječmen by měl svoji produkční výkonnost snížit celkem o 2,50 mil.t. na 63,2 mil.tun (/ /2010). Ječmen EU 27 mil.t ,7 63,2 57,5 2007/ / /2010 U pšenice odhadovaná produkce poklesne o 8,0 mil.t na 132,3 mil.t, produkce ječmene by se měla snížit o 2,5 mil.t na 63,2 mil.t, u kukuřice se očekává pokles produkce o 6,9 % na celkových 58,0 mil.tun. Odhadovaná produkce pšenice, ječmene, kukuřice v EU27 za období / /2010 mil.t ,3 132,3 65,7 63,2 62,3 58,0 Pšenice měkká Pšenice měkká Ječmen Ječmen Kukuřice Kukuřice Situace na vnitřním trhu zahraniční obchod EU obiloviny k Ceny pšenice na vnitřním trhu stabilně stoupají (165 /t Dlvd Rouen, 150 /t Fob Hamburg, 133 /t UK feed), pouze v Bulharsku zůstávají pod intervenční cenou. Ceny pšenice na vnitřním trhu jsou srovnatelné s cenami v USA. Ceny ječmene mírně stouply (120 /t Dlvd Rouen feed i FOB UK feed), ceny pod úrovní intervenční ceny zaznamenány v BG, CZ, PL, RO a v pobaltských zemích. Ceny kukuřice podobně jako u pšenice rostou (140,58 /t Bordeaux), nicméně v některých ČS se stále pohybují pod intervenční cenou (HU, SK, PL). Podíl na vývozu pšenice z EU: FR 45 %, DE 20 %, RO 10 %, BG 9 %. Pšenice je z EU vyvážena zejména do Alžírska (20 %), Maroka (15 %), Íránu (12 %), Pákistánu (9 %), Etiopie (4 %) atd. Původ pšenice dovážené do EU: Ukrajina 62%, USA 14 %, Kanada 13 %, Rusko 9 %, Kazachstán 0,8 %. Podíl států EU na dovozu pšenice do EU ze 3. zemí: ES 58 %, IT 17 %, UK 7 %, GR 6 %, PT 4 % atd. V intervenčních zásobách EU 27 se k nachází t obilovin, z toho 37 t pšenice, t ječmene a t kukuřice. V nabídce je k tomuto datu evidováno celkem t obilovin, z toho t pšenice (7 %) - CZ 21 tis. t, HU 5,8 tis. t, SK 4,9 tis. t, BG 14,2 tis. t, LT 250 t, RO 500 t; t ječmene (16 %) - DE 22 tis. t, FI 5,6 tis. t, CZ 20 tis. t, EE 1,1 tis. t, LT 28,8 tis. t, HU 25,7 tis. t, PL

14 2009 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY t, SK 9,4 tis. t a t kukuřice (77 %) CZ 800 t, HU 358,8 tis. t, SK 168 tis. t. V období od do byly vydány vývozní licence na 611 tis. t pšenice, 20 tis. t pšeničné mouky, 169,5 tis. t pšenice tvrdé, 68,5 tis. t ječmene, 98,5 tis. t kukuřice, 4,7 tis. t ovsa a dovozní licence na 639,6 tis. t pšenice, 339 t pšeničné mouky, 2,8 tis. t pšenice tvrdé, 210,6 tis. t kukuřice (vybrané položky). Dovoz do EU celkem činí 8,1 mil. t (loni 17,6 mil. t), vývoz z EU celkem činí 18,7 mil. t (loni 8,5 mil. t). EU je čistým vývozcem 10,6 mil. t obilovin (loni čistý dovozce 9,1 mil. t). Pramen: SZIF, ŘVO z Objev úlohy vápníku v toleranci kukuřice vůči chladu Na zemědělské universitě ve Faisalábádu v Pákistánu zkoumali, jaký vliv bude mít ošetření CaCl 2 na stres z chladu u kukuřice. Stres z chladu patří k abiotickým činitelům, které způsobují zpomalení růstu a vývoj rostlin. Na zemědělské univerzitě ve Faisalabádu v Pákistánu byla uskutečněna studie, jejímž cílem bylo zjistit, zda bude osivo hybridní kukuřice ošetřené CaCl 2 méně poškozeno stresem z chladu než neošetřené. Osivo hybridní kukuřice (Hycorn 8288) bylo máčeno v 50, 100 a 150 mg.l-1 (ppm) aerovaného roztoku CaCl 2 během 24 h a následně osušeno. Ošetřené a neošetřené osivo bylo vyseto při teplotě 27 C (optimální teplota) a 15 C (stres z chladu) v laboratorních podmínkách. U osiva s CaCl 2 byla zaznamenána redukce příznaků poškození chladem a zvýšená intenzita klíčení, délka kořenů a výhonků a hmotnost sušiny. Rovněž byla zjištěna zvýšená aktivita antioxidačních enzymů katalázy, superoxiddismutázy a ascorbátperoxidázy. Vyšší hodnoty byly zaznamenány i při obsahu rozpustného cukru a koncentrace amylázy, které jsou hlavními metabolickými indikátory stresu. Ošetření CaCl 2 zároveň podpořilo výkonnost kukuřice při optimální teplotě. Hlavními faktory, které vyvolávají toleranci kukuřice k chladu při použití CaCl 2, je úprava hospodaření s vodou v tkáních, redukce propustnosti membrány a zvýšení aktivity antioxidačních enzymů a sacharidů. Na základě výsledků pokusů se zjistilo, že optimální koncentrace pro zvýšení výkonnosti hybridní kukuřice při normálních i stresových podmínkách byla 100 mg.l-1 CaCl 2. Pramen: z Ramularia nyní také na kukuřici V loňském roce byly typické symptomy v podobě skvrn a teček poprvé nalezeny také na listech kukuřice v Horním Rakousku. Houba Ramularia collo-cygni je známa jako patogen ječmene. V loňském roce byly typické symptomy v podobě skvrn a teček poprvé nalezeny také na listech kukuřice. Podle Dr. Herberta Husse z výzkumného ústavu v Gumpensteinu bylo postiženo pouze několik porostů kukuřice v Horním Rakousku. Skvrny na listech se vyskytovaly na napadených plochách od poloviny září a rozšířily se rychle a ve velkém počtu po celé ploše listu. Vzhledem k pozdnímu napadení však nedošlo k významnějším ztrátám na výnosech. Pokud by však infikovaná kukuřice rostla v bezprostřední blízkosti ozimého ječmene, mohl by se tím v této obilovině probudit infekční potenciál. Charakteristickými symptomy na listech kukuřice jsou kulaté až oválné skvrny o průměru 2 až 3 mm. Kromě toho se často objevují také drobounké tečky. Typické je ostré ohraničení skvrn listovou žilnatinou. Později okraje skvrn žloutnou a hnědnou a ve středu se vytváří bílé chomáčky mycelia s konidiofory. Pramen: z Referenční ceny prosinec Pšenice potravinářská /t Brno Brno 128, Bratislava 157,03 152,74 155,01 Bratislava 158,61 159,38 145,81 Mnichov 144,25 141,50 142,50 Mnichov 137,00-127,50 Boloňa 168,50 163,50 - Boloňa 158,50 158,50 153,50 Ljubljana 163,76 184,68 - Ljubljana 194,09 185,95 - Rouen/Creil 139,72 137,72 132,72 Rouen/Creil 129,15 125,15 127,65 Krmný ječmen /t Brno Brno 91, Bratislava 97,29 89,74 89,02 Bratislava 131,93 99,61 105,47 Mnichov 126,50 119,50 117,50 Mnichov 113,50 112,50 105,00 Boloňa 151,50 147,50 - Boloňa 141,50 139,50 136,50 Ljubljana Ljubljana Rouen/Creil 115,72 113,72 108,22 Rouen/Creil 107,15 107,65 107,65 Pramen: AgrarMarkt Austria 14

15 2009 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Termínované obchody na burze MATIF (Marché à Terme International de France, Paris) Pšenice /t Leden ,25 131,00 129,50 Leden 267,25 261,75 265,00 Březen ,25 130,50 129,50 Březen 263,00 258,00 262,25 Květen ,75 131,25 129,75 Květen 262,50 258,00 262,00 Kukuřice /t Leden ,00 114,00 114,25 Leden 225,00 223,00 223,25 Březen ,00 117,50 118,00 Březen 227,00 225,50 226,25 Červen ,25 120,25 120,75 Červen 226,00 224,00 224,25 Srpen ,50 122,50 123,00 Srpen 226,00 224,00 224,25 Pramen: AgrarMarkt Austria Ceny obilovin ve vybraných zemích EU /t Červen Pšenice potravinářská Ječmen krmný Kukuřice Před 1.t 50.týden 2007 Před 1.t 50.týden 2007 Před 1.t 50.týden Francie 121,70 119,23 261,65 108,70 106,23 231,65 118,70 114,23 227,65 Itálie 204,00 207,00 285,00 135,50 135,50 255,50 120,00 122,00 231,50 Španělsko 157,00 165,00 256,00 130,00 132,00 228,00 138,00 140,00 234,00 Belgie 129,00 127,00 260,00 117,00 115,00 244,00 126,00 124,00 232,00 Dánsko 1) 119,00 119,00-108,50 108, V.Británie 1) 101,25-291,75 96,89 95,53 228, Pramen: AgrarMarkt Austria, Dezember Poznámka: Francie = pšenice a ječmen FOB Moselle, kukuřice FOB Rýn; Itálie = ceny z burzy Milán pro Superior pšenice; Španělsko = burza Valencie; Belgie = burza Brusel; Dánsko = cenové hlášení trhu FOB; UK = HGCA; 1) = Euro referenční kurz ECB k datu ; 2007 Herbicidy působí problémy v následné plodině Sulfonylmočoviny v půdě mohou omezovat růst následné plodiny. K zjištění jejich obsahu se doporučuje provést test s pěstováním řeřichy. Sulfonylmočoviny v půdě mohou negativně ovlivňovat růst následné plodiny. Z tohoto důvodu byla v Německu v rámci registrace vydána částečná omezení následného pěstování plodin. Po jarním ošetření herbicidy Lexus nebo Attribut se nesmí pěstovat ani ozimá řepka, ani dvouděložné meziplodiny. Cukrovku, slunečnici a meziplodiny nelze pěstovat po aplikaci přípravku Monitor. Nepříznivé podmínky jako chlad nebo sucho mohou zpomalit mikrobiální odbourávání sulfonylmočovin. Při redukovaném zpracování půdy se posklizňové zbytky v důsledku chybějícího promíchání více hromadí. Pokud mezi aplikací herbicidu a výsevem citlivé následné plodiny spadne méně než mm srážek, je i u přípravků bez omezení následného pěstování dbát opatrnosti. Obraz o situaci na stanovišti může poskytnout test s pěstováním řeřichy. Měl by se provádět následovně. Z ošetřených ploch v oblasti mezi souvratí a zbytkem pozemku odebrat půdu z několika suchých míst až do hloubky 5 cm a dobře ji promíchat ve větší nádobě. Nezapomenout odebrat také kontrolní vzorky z neošetřené části pozemku nebo podobného sousedního pozemku. Odebranou půdou naplnit květináč (3 cm pod okraj) a na povrch hustě vysít řeřichu. Totéž provést s kontrolní půdou. Oba květináče mírně zalít, obalit průhlednou folií, uzavřít gumičkou a umístit na světlé místo, ne však na přímé slunce. Pokud se růst nebo barva řeřichy v květináčích od sebe výrazně liší, jsou nutná opatření. Výsledek by měl být znám po čtyřech až pěti dnech. Ve sporných případech je možné obrátit se na poradenská centra. Pramen: z

16 2009 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Ječmen musí přes Gibraltar Evropská unie je vedle Kanady, Austrálie a Ukrajiny nejvýznamnějším vývozcem ječmene, nejvýznamnějším dovozcem je Saudská Arábie. Evropská unie je vedle Kanady, Austrálie a Ukrajiny nejvýznamnějším vývozcem komodity ječmene. Nejvýznamnějším dovozcem této komodity je Saudská Arábie, kde je ječmen tradičním krmivem pro ovce. Ječmen sice nemá kvalitativně přednosti jiných krmných obilovin, nicméně vzhledem k barvě, tvaru a chuti je po něm velká poptávka. V letech s vysokou sklizní ječmene je nejvýznamnějším obchodním partnerem Saudské Arábie Ukrajina. Saudská Arábie je ale také dobrým odbytištěm francouzského a německého ječmene. Dalšími, avšak mnohem menšími dovozci ječmene jsou Jordánsko, Sýrie, Japonsko, Čína a také v letošním roce opět Írán. Zatímco Čína dováží sladovnický ječmen, do ostatních zemí se dováží krmný ječmen. Prakticky veškerý export ječmene ze zemí EU se uskutečňuje cestou přes Gibraltarský průliv. Německý vývoz ječmene (bez sladu) činí v průměru 2,3 mil. tun ročně. Z toho přibližně 35 % putuje do Saudské Arábie. Saudská Arábie však zůstává jedinou důležitou dovážející zemí mimo země EU. Jinak německý ječmen dováží především Nizozemsko. Vzhledem k tomu, že Saudská Arábie je nejvýznamnějším dovozcem ječmene, konkurují Německu jiné významné exportní země. Šance moci více vyvážet krmný ječmen proto stále závisí na přebytku vývozu v černomořské oblasti, Kanadě nebo Austrálii. Pramen: z Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od EUR = 28,590 CZK 1 CAD = 17,709 CZK 1 USD = 22,091 CZK 1 GBP = 31,764 CZK 100 HUF = 9,659 CZK 1 PLN = 6,236 CZK 1 HRK = 3,851 CZK 1 EEK = 1,827 CZK Jednotky 1 bušl pšenice = 60 liber = 27,216 kg 1 bušl kukuřice = 56 liber = 25,402 kg 1 bušl ovsa = 39 liber = 17,690 kg 1 bušl ječmene = 50 liber = 22,680 kg 1 bušl žita = 56 liber = 25,402 kg 1 libra = 0,4536 kg 1 akr = 4 046,86 m 2 Vydavatel TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, Praha 1 Odpovědný pracovník Ing. Tomáš Materna vedoucí samostatného oddělení agrární informatiky tel.: fax: materna@szif.cz Komoditní manager Ing. Martin Manev, Ph.D., MBA tel.: fax: manev@szif.cz Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF. 16