ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV

Transkript

1 listopad 2010 Ročník IX., měsíčník, Ve Smečkách 33, Praha 1 tel.: , fax: tis.obiol@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV Vývoj cen: Potravinářská pšenice... Krmná pšenice... Potravinářský ječmen... Krmný ječmen... Sladovnický ječmen... Krmná kukuřice... Krmný oves... Žito... Řepka olejná Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Obsah: Obiloviny a olejniny Ceny zemědělských výrobců... Informace z domácích burz... Porovnání průměrných cen... Intervenční zásoby... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů... Krmiva Ceny průmyslových výrobců... Zahraniční obchod ČR... Informace ze zahraničních trhů. Statistický přehled, aktuality Komoditní zpravodajství OBILOVINY Vývoj cen zemědělských výrobců V průběhu měsíce říjen roku 2010 se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku zvýšily o 21,1 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový nárůst o 34,7 %. Pohyb cen rostlinných výrobků v měsíci říjen roku 2010 významně ovlivnil proti stejnému období předchozího roku 2009 cenový nárůst u obilovin o 43,1 %. U potravinářské pšenice byla v říjnu 2010 průměrná cena Kč/t a proti říjnu roku 2009 se cena zvýšila o Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku zvýšila o Kč/t a dosáhla v říjnu 2010 výše Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v říjnu 2010 činila Kč/t, vykázal cenový nárůst o 269 Kč/t proti stejnému období roku 2009, kdy jeho cena dosahovala výše Kč/t. Cenovou změnu prokázal i ječmen krmný, jehož cena v říjnu 2010 činila Kč/t, což představuje nárůst o 778 Kč/t oproti roku Meziroční nárůst byl zaznamenán u krmné kukuřice, jejíž cena v říjnu 2010 činila Kč/t, oproti stejnému období v roce 2009 se tak zvýšila o Kč/t. Žito prokázalo meziroční nárůst ceny o Kč/t, v říjnu roku 2010 tak dosahovalo cenové hladiny Kč/t, v loňském roce Kč/t. Průměrná cena semene řepky olejné v říjnu 2010 činila Kč/t, bylo tak prokázáno zvýšení hladiny ceny oproti stejnému období v roce 2009 o Kč/t. Oves krmný, jehož cena v měsíci říjen 2010 dosahovala výše Kč/t, zaznamenal meziroční navýšení ceny o 495 Kč/t. TIS ČR SZIF 1

2 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, INFORMACE Z DOMÁCÍCH BURZ OBILOVINY, OLEJNINY Ceny zemědělských výrobců Vývoj cen zemědělských výrobců Kč/t Název Měsíc Měsíc Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen sladovnický Ječmen potravinářský Ječmen krmný Žito Oves krmný Kukuřice krmná Semeno řepky olejné Pramen: ČSÚ Poznámka: údaj není k dispozici Informace z domácích burz Kotovaná nabídka a poptávka promptních a termínových obchodů na OBHK Kč/t Komodita Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Měsíc plnění Průměrná registrovaná cena (Kč/t) Semeno řepky Řepkové výlisky Řepkový ext. šrot Pšenice potr Pšenice krmná Pramen: Obchodní burza Hradec Králové Poznámka: - údaj není k dispozici Měsíc plnění Ceny komodit na Plodinové burze Brno - Promptní obchody za období od Kč/t Komodita Parita FCA Parita DDP Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen sladovnický Ječmen krmný Žito Kukuřice Řepka Pramen: Plodinová burza Brno Poznámka: Jedná se o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejedná se o kótované ceny; Cena Kč/t bez DPH 2

3 POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH CEN Porovnání průměrných cen Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské, Pš. mouky v roce 2008/2009/2010 v Kč/kg 2008 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 5,88 6,02 6,10 6,21 6,21 6,04 5,83 4,41 3,93 3,83 3,55 3,28 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 9,11 9,58 9,83 10,15 10,15 10,12 9,97 10,00 9,83 9,62 9,11 8,73 Pš. mouka hladká SC 12,26 12,15 11,47 12,88 13,30 13,65 13,37 13,74 13,49 13,25 12,54 11, I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 2,93 2,99 3,06 3,03 3,01 3,07 3,09 2,82 2,69 2,70 2,61 2,66 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 8,48 7,63 7,63 7,49 7,52 7,66 7,42 7,16 6,81 6,47 6,36 6,47 Pš. mouka hladká SC 11,62 11,06 10,45 10,18 10,59 9,69 9,38 9,62 9,22 9,16 9,04 8, I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Pš. potravinářská CZV 2,66 2,73 2,80 2,74 2,73 2,81 2,92 3,43 4,22 4,51 Pš. mouka hladká 00 extra CPV 6,55 6,16 6,13 5,98 5,92 5,87 5,71 5,88 6,09 6,27 Pš. mouka hladká SC 8,41 8,73 8,38 8,67 8,50 8,29 7,99 7,99 8,59 8,88 Pramen: ČSÚ Poznámka: CZV = ceny zemědělských výrobců, CPV = ceny průmyslových výrobců, SC = spotřebitelské ceny. Do průměrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny Od ČSÚ změnil strukturu sledovaných výrobků Kč/t Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v ČR v Kč/t za období 2008/2009/2010 Pšenice potravinářská CZV Pšeničná mouka hladká 00 extra CPV Pšeničná mouka hladká SC I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. Měsíce VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. Pramen: ČSÚ 3

4 INTERVENČNÍ ZÁSOBY, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR Intervenční zásoby Množství intervenčních zásob obilovin v České republice za období t Plodina Celkem Pšenice ob. Ječmen Žito Kukuřice Počáteční zásoby Přijaté množství Prodané množství vnitřní trh export potravinová pomoc pomoc nejchudším osobám ztráty/korekce Hrubý zůstatek Vázané množství: vnitřní trh export potravinová pomoc pomoc nejchudším osobám Čistý zůstatek Množství v nabídce Pramen: SZIF Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od do Dovoz Vývoz Název Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t Množství v t Jednotková cena v Kč/t Množství v t Pšenice celkem , , , , , ,1 z toho pšenice durum 2 522, ,4 314, , , ,6 Žito 5 176, , , , , ,7 Ječmen celkem , , , , , ,4 Oves 157, ,9 3, , , ,8 Kukuřice ,4 * 1 241, , , ,3 Semena řepky olejky , ,2 291, , , ,5 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k Poznámka : Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží, * údaj není uveden, protože neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od do ve srovnání s předchozím měsícem se dovoz pšenice celkem do České republiky snížil na 2 409,6 t. Největší množství pšenice pocházelo ze Slovenska, odkud bylo dovezeno 1 341,0 t, tj. 55,7 %. U dovozu ječmene došlo ke snížení importu, celkem o 9 849,7 t na 8 203,1 t. U dovozů žita došlo tento měsíc k nárůstu o 688,8 t na 1 705,4 t, jednotková cena komodity žito činila za měsíc říjen letošního roku ,2 Kč/t. Z Německa pocházelo 51,9 % importů, tj. 885,8 t žita. 4

5 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Vývoz: V říjnu 2010 se zvýšil export pšenice celkem k předchozímu měsíci o 4 698,9 t na ,1 tun (o 3,2 %), jednotková cena činila 3 946,8 Kč/t. Do Německa bylo prodáno ,4 t tj. 83,7 % pšenice. Měsíc říjen 2010 přinesl u komodity ječmen celkový pokles exportu o 2 399,5 t (-12,2 %) na celkových ,4 t za jednotkovou cenu 4 430,5 Kč/t. Hlavní vývozní zemí bylo Německo, kam se exportovalo 42,7 %, tj ,3 t za průměrnou jednotkovou cenu 4 219,6 Kč/t. Sledovaný export semen řepky olejky se v tomto měsíci snížil, a to celkem o 1 006,9 t (-3,4 %) na celkových ,5 t za jednotkovou cenu 7 825,6 Kč/t ,3 t, tj. (67,9 %) řepky se vyvezlo do Německa. Informace ze zahraničních trhů Velkoobchodní ceny obilovin v Chorvatsku 10/2010 HRK/t Období X IX X.10/IX.10 Komodita Min. Max. průměr průměr % Pšenice Kukuřice Ječmen krmný Pramen: TISUP; ceny jsou uvedeny bez DPH (22%); Ceny obilovin a kukuřice v Polsku 11/2010 PLN/t Komodita Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Min. Max. Průměr Pšenice Ječmen Oves Žito Kukuřice Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Průměrné ceny obilovin na burzách v Rakousku za období 2009/2010 EUR/t Komodita Burza říjen červenec srpen září říjen Pšenice měkká Vídeň 123,50 169,00 227,50 240,00 236,00 Wels ,50 182,50 190,00 Ječmen krmný Vídeň 93,00 116,00 150,00 151,50 153,50 Wels 97,50 127,50 145,00 145,00 152,50 Žito Vídeň - 149,00 236,00 238,50 238,00 Wels Kukuřice krmná Vídeň Wels 103,50 147, ,00 Pramen: AMA; 5

6 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Měsíční nákupní ceny obilovin, kukuřice na Slovensku, období říjen 2010 /t Komodita Nákupní cena od zemědělských výrobců říjen 2010 ( /t) Vývoj průměrných cen X. 10 /IX. 10 X. 10 / X. 09 Min. Max. průměr /t % /t % Pšenice potravinářská letní (A) 163,00 216,00 191,88 21,24 12,4 91,17 90,5 krmná 132,80 175,00 159,88 15,55 10,8 70,31 78,5 Žito potravinářské (A a B) 150,00 225,00 184,28 18,40 11,1 92,55 100,9 Ječmen krmný 125,00 160,00 142,94 13,94 10,8 60,51 73,4 Krmná kukuřice 122,00 203,00 171, ,40 86,4 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Nákupní cena je cena bez DPH a bez dopravy; 1 * = údaj není zveřejněn, protože je méně než tři respondenti; Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období 2010 HUF/t Komodita Týden Pšenice potravinářská , , , , ,66 krmná , ,37 - Kukuřice krmná , , , , ,34 Ječmen krmný Pramen: AKII Poznámka: - data nejsou k dispozici KRMIVA Ceny průmyslových výrobců Vývoj průměrných cen průmyslových výrobců krmných směsí Kč/t Název krmné směsi KS pro prasata nad 65 kg KS pro výkrm brojlerů KS pro předvýkrm prasat Červenec Srpen Září Říjen Červenec Srpen Září Říjen 4 747, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,1 KS pro nosnice 5 670, , , , , , , ,2 Pramen: ČSÚ - = údaj není k dispozici 6

7 CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ KRMIV, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz krmiv a zbytků z potravinářského průmyslu od do Název Otruby, vedlejší výrobky mlýnské Množství v t Dovoz Jednotková cena Kč/t Množství v t Množství v t Vývoz Jednotková cena Kč/t Množství v t , , , , , ,1 Zbytky škrobárenské 482, ,0 138,1 0,8-0,0 Řízky řepné 75, ,8 0, , , ,2 Bagasa a jiné cukr. odpady 139,3 682,1 0, , , ,0 Mláto, odpady pivovarnické, lihovar. Pokrutiny, odpad po extr. rost. tuků 4 860, ,9 369, , , , , , , , ,7 77,1 Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TIS ČR SZIF k Poznámka: Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží; * údaj neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8); Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od do se ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil dovoz pokrutin, odpadu po extrahování rostlinných tuků do ČR, a to o 8 958,6 t (o 25,1 %) na ,2 t za jednotkovou cenu 6 760,1 Kč/t. 78,2 %, tj. Vývoz: V období od do se ve srovnání s minulým měsícem zvýšil export mláta, odpadů pivovarnických, lihovar. z ČR o 138,7 t (+3,3%) na množství 4 400,0 t za jednotkovou cenu 3 474,5 Kč/t. Vývoz otrub se proti minulému měsíci ,7 t pokrutin, pocházelo z Německa za 6 602,4 Kč/t. Import otrub se snížil oproti září 2010 o 913,9 t (-33,5 %) na 1 814,6 t za 3 055,2 Kč/t ,1 t bylo dovezeno z Polska za průměrnou jednotkovou cenu 2 488,7 Kč/t. zvýšil o 54,2 t, tj. 0,7 % na 7 389,1 t. Do Polska byla v tomto měsíci prodána podstatná část exportu otrub z ČR 48,7 %, (3 602,1 t). Dovoz krmiv a potr. zbytků do ČR říjen 09/10 celkem (t) X.09 X.10 Vývoz krmiv a potr. zbytků do ČR říjen 09/10 celkem (t) X.09 X.10 7

8 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Informace ze zahraničních trhů Průměrné měsíční odbytové ceny krmných směsí na Slovensku říjen 2010 Název krmné směsi Drůbež Prasata Hovězí dobytek výkrm brojlerů, startér výkrm brojlerů, růst výkrm brojlerů, finální Slovensko celkem Vývoj cen X IX X. 10 / IX. 10 X. 10 / X. 09 /t /t /t % /t % 268,25 281,58-13,33-4,7 11,22 4,4 253,68 244,27 9,40 3,8 8,79 3,6 241,94 232,89 9,05 3,9 13,22 5,8 nosnice 209,26 197,83 11,43 5,8 12,35 6,3 startér 418,88 380,51 38,37 10,1 81,01 24,0 předvýkrm 234,03 206,51 27,53 13,3-11,84-4,8 dokrm 195,96 176,33 19,63 11,1-6,47-3,2 prasnice rodící 158,79 170,80-12,01-7,0-12,50-7,3 prasnice kojící 220,30 227,56-7,26-3,2-14,06-6,0 telata, startér 246,49 246,32 0,17 0,1 20,49 9,1 mladý dobytek 190,72 164,06 26,65 16,2 16,35 9,4 výkrm 204,98 218,38-13,40-6,1 20,21 10,9 dojnice 218,76 209,10 9,66 4,6 31,79 17,0 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Tečka = ceny nebyly v předchozím období k dispozici. Měsíční srovnání průměrných odbytových cen mlýnských krmiv od zpracovatelů Název produktu X IX X. 10 / IX. 10 X. 10 / X. 09 /t /t /t % /t % Krmná mouka 97,49 96,80 0,69 0,7 9,76 11,1 Otruby 75,28 68,22 7,06 10,4 36,69 95,1 Pramen: ATIS Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Průměrné prodejní ceny šrotu a otrub zjištěné v nejvýzn. mlýnech v Polsku 2010 Výrobek Druh Cena (PLN/kg) Strukturovaný obrat (%) V pytlích Otruby Šrot Volně ložené Otruby Šrot žitné ,0 4,3 4,9 4,0 pšeničné ,4 19,9 21,3 23,1 žitné ,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné ,0 0,0 0,0 0,0 žitné ,8 13,7 5,4 6,5 pšeničné ,8 62,2 68,3 66,4 žitné ,0 0,0 0,0 0,0 pšeničné ,0 0,0 0,0 0,0 Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Poznámka: * - nedostatečný počet respondentů, pomlčka = údaj není k dispozici. 8

9 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ Obchodní ceny krmných směsí v Maďarsku za říjen 2010 HUF/t Název krmné směsi KS pro výkrm brojlerů 2010 květen červen červenec srpen září říjen 0 3 týden předvýkrm týden vlastní výkrm týden konečná fáze KS pro výkrm prasata I. fáze II. fáze III. fáze Pramen: AKII Poznámka: - = ceny nebyly v předchozím období k dispozici Referenční ceny říjen 2010 Pšenice potravinářská /t Brno 184,24 190,96 - Brno - 198,54 - Bratislava 169,47 179,04 173,63 Bratislava 193,14 189,55 187,40 Mnichov 205,00 232,00 231,00 Mnichov 207,50 211,50 212,50 Boloňa 224,00 227,00 232,00 Boloňa 222,00 224,00 223,00 Ljubljana 198,78 215,20 217,02 Ljubljana 207,71 215,53 187,42 Rouen/Creil 231,36 233,36 216,86 Rouen/Creil 218,79 209,79 208,79 Krmný ječmen /t Brno 131,34 134,14 - Brno - 146,92 - Bratislava 128,75 117,24 143,85 Bratislava 134,78 145,69 - Mnichov 155,00 157,50 170,00 Mnichov 160,00 163,00 169,00 Boloňa 204,00 204,00 204,00 Boloňa 202,00 204,00 204,00 Ljubljana Ljubljana Rouen/Creil 196,86 199,86 194,86 Rouen/Creil 192,79 182,79 182,79 Pramen: AgrarMarkt Austria Termínované obchody na burze MATIF (Marché à Terme International de France, Paris) Pšenice /t Leden ,75 210,50 216,75 128,75 132,25 129,25 Březen ,25 209,50 216,75 130,50 133,75 131,50 Květen ,00 209,75 216,50 132,50 136,00 133,75 Kukuřice /t Listopad ,50 197,75 200,50 125,50 130,00 127,75 Leden ,50 199,25 204,00 130,00 134,00 132,25 Březen ,50 200,25 205,50 132,25 137,25 134,50 Pramen: AgrarMarkt Austria 9

10 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Termínované obchody na burze WCE a MATIF Řepka /t (WCE) Leden ,65 373,14 387,35 255,95 259,33 247,89 Březen ,72 370,76 385,72 258,69 262,97 251,92 Květen ,65 373,14-261,30 265,20 254,81 Řepka /t (MATIF) Listopad ,50 385,25 399,50 267,75 270,50 262,25 Únor ,00 392,75 403,50 273,00 275,75 271,75 Květen ,25 392,00 403,75 278,25 281,00 276,50 Poznámka: WCE = Winnipeg Commodity Exchange, Kanada; Pramen: AgrarMarkt Austria V Blansku stojí nová kompostárna V Blansku se v uplynulých dnech rozjel zkušební provoz nové kompostárny. Přišla na zhruba 50 milionů korun, jde tedy o nejdražší stavební projekt města v letošním roce. Kompostárna bude využívána především k ekologické likvidaci odpadu z údržby veřejné zeleně i zbytků jídel ze škol, penzionů pro důchodce a dalších zařízení, které město provozuje. Uvedl to starosta Lubomír Toufar. "Do ostrého provozu bude kompostárna spuštěna již na jaře. Svůj ekologický odpad v ní budou moci odevzdávat také občané, firmy, popřípadě jiné obce. Doufáme, že tak naplníme kapacitu zařízení a investice se nám vrátí zpět," doplnil starosta. Město se do projektu pustilo poté, co získalo státní dotaci, která pokryla 40 procent nákladů. Ročně by měla kompostárna zpracovat přibližně 500 tun zeleného odpadu. Dále v ní bude likvidováno asi 600 tun kalů z čistírny odpadních vod, která s novým zařízením sousedí. Z odpadu ročně vznikne asi tun kompostu. Bude se používat na údržbu veřejné zeleně, popřípadě bude nabídnut k prodeji. Pramen: k Situace na vnitřním trhu obilovin v EU Pšenice setá potravinářská /t Ječmen krmný /t Kukuřice krmná /t FR Rouen (220 Hagberg) 214,72 FR Rouen 185,72 FR Bayonne - BE Antverpy 218,00 DE Hannover 180,00 DE Hamburg 215,00 DE Hamburg 218,00 AT Wien - HU Transdanubia 155,20 HU Transdanubia - PL Zachodni 160,64 AT Wien - PL Slaski 193,98 Ječmen sladovnický /t PL Slaski 156,65 AT Wien 220,00 FR Creil (dvouřadý) 213,72 Žito potravinářské /t Pšenice setá krmná /t DE Stuttgart 229,00 DE Hamburg 199,00 DE Hannover 193,00 PL Zachodni 176,53 PL Slaski 164,60 Pramen: SZIF, ŘVO z

11 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Měsíční tržní ceny EU 27 /t Komodita Státy Pš. krmná Pšenice Kukuřice Ječ.slad. Ječ. krmný Žito Rakousko 166,75 205,28 192,50-158,78 237,50 Belgie 204,47 219,07 211,83-194,55 - Bulharsko 174,16 184,21 169,75-159,78 - Kypr ,30 - Česká republika 149,81 198,74 185,14 191,27 142,75 195,50 Německo 159,45 179,93 157,62 118,40 138,86 135,93 Dánsko 181,00 232,20-210,48 172,06 - Estonsko 156,54 176, ,61 160,28 Španělsko - 206,52 210,33 202,43 187,98 - Finsko - 181,91-183,75 154,34 - Francie 205,20 219,33 206,25 203,17 186,09 - Řecko - 188,83 145,00-182,67 - Maďarsko 184,83 200,32 160,90-170,63 - Irsko 200, ,22 - Itálie - 220,75 210,21-198,17 - Litva 160,57 186,70 137,58 182,83 153,28 150,18 Lucembursko Lotyšsko 152,73 178, ,89 154,40 Malta Nizozemí 207,43-211,03-195,73 - Polsko 168,46 194,25 174,78 166,75 150,80 164,58 Portugalsko 215,53-210,66-206,53 - Rumunsko 169,38 182,41 150,29-149,00 - Švédsko - 215, ,94 - Slovinsko - 227,22 187, Slovensko 168,84 198,08 169,47-151,05 - Velká Británie 196,29 222,10-194,69 183,33 - Pramen: EK Odhady světové produkce cereálií mil.t PŠENICE KUKUŘICE Cereálie celkem KOMODITA sklizeň 06/07 07/08 08/09 09/10 (odhad) 10/11 předpověď Produkce Obchod Spotřeba Hlavní exportéři* Produkce Obchod Spotřeba Produkce Obchod Spotřeba Hlavní exportéři* Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No. 406 k Poznámka: * = Argentina, Austrálie, Kanada, EU, Kazachstán, Rusko, Ukrajina, USA; 11

12 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY Pšenice by měla svoji produkční výkonnost ve světě snížit celkem o 33,0 mil.t na 644,0 mil.t (2009/2010/2010/2011) Pšenice Světová produkce mil.t ,0 677,0 644,0 2008/ / /2011 Pramen:IGC, GMR No.406 U pšenice odhadovaná světová produkce poklesne o 33,0 mil.t na 644,0 mil.t, produkce kukuřice by se měla snížit o 1,0 mil.t na 810,0 mil.t, u celosvětové produkce cereálií se očekává pokles produkce o 3,5 % na celkových 1 725,0 mil.t. Odhadovaná produkce pšenice, kukuřice, cereálií celkem za období 2009/ /2011 mil.t ,0 644,0 811,0 810, , ,0 Pšenice měkká Pšenice měkká Kukuřice Kukuřice Cereálie celkem Cereálie celkem Pramen:IGC, GMR No.406 Situace na vnitřním trhu intervenční zásoby EU obiloviny k 25. V porovnání s vývojem na světových trzích klesly měsíce r. 2010/11 patři k největším exportérům tvrdé ceny pšenice v EU o něco mírněji: Dlvd Rouen 215 /t pšenice z EU: FR 56 %, IT 24 %, GR 11% a ES 5 %. (-15 /t oproti situaci před 2 týdny), UK feed FOB 200 Tvrdá pšenice se v tomto období nejvíce vyvážela do /t (stejně jako před 14ti dny). Pro srovnání: US SRW Tuniska 22%, Alžírska 14 % a na Pobřeží Slonoviny Fob Gulf 207 /t (-6 /t). Ceny ječmene v EU jsou (15 %). Ve sledovaném období se tvrdá pšenice do EU relativně stabilní: Dlvd Rouen feed 186 /t (-3 /t), UK dovážela zejména z Kanady 45 %, USA 24 %, Mexika feed FOB 188 /t (-8 /t), údaj z Černomořské oblasti 13 % a Austrálie 11 %. Největšími dovozci tvrdé není k dispozici. Rovněž trh s kukuřicí je v porovnání pšenice do EU jsou IT 80 % a BE 13 %. Předpokládaná se světovými trhy stabilnější: Dlvd Bordeaux 203 /t produkce sóji v EU v r. 2010/11 má dosáhnout 20,6 (-1 /t), Dlvd Budapest 175 /t (-1 /t). Pro srovnání: mil. t (261 v r. 2009/10), odhad spotřeby je cca 23 US YC Gulf FOB 173 /t (-9 /t). Ceny tvrdé pšenice mil. t a konečné zásoby se odhadují asi na 1 mil. t. v EU: ES 210 /t, FR 245 /t a IT 213 /t (pro V intervenčních zásobách EU 27 se k srovnání: HADw Minneapolis 242 /t). Za první tři celkem nacházelo t obilovin, z toho

13 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY 577 t pšenice, t ječmene. Největší celkové zásoby obilovin se nacházejí v DE 1,7 mil. t (ječmen); FR 929 tis. t (ječmen); FI 846 tis. t (823 tis. t ječmene, 23 tis. t pšenice), HU 418 tis. t (299 tis. t ječmene, 119 tis. t pšenice), PL 366 tis. t (365 tis. t ječmene, 619 t pšenice) a CZ t ( t ječmene a t pšenice). Pro pomoc nejchudším osobám v EU je na r vyhrazeno celkem t obilovin, z toho t pšenice a t ječmene. Z tohoto množství se k nacházelo nejvíce obilovin v: FR 858 tis. t (ječmen), DE 583 tis. t (ječmen), HU 384 tis. t (115 tis. t pšenice, 269 tis. t ječmen), PL 366 tis. t (619 t pšenice, 365 tis. t ječmen), CZ t (401 t pšenice, t ječmen). K prodeji na vnitřní trh EU je v rámci EU 27 vyhrazeno celkem t obilovin, z toho t pšenice a t ječmene. V období od do byly vydány vývozní licence na 351 tis. t pšenice, 57 tis. t pšeničné mouky, 16 tis. t pšenice tvrdé, 87 tis. t ječmene, 34 tis. t kukuřice, 700 t ovsa, dovozní licence byly vydány na 83 tis. t pšenice, 392 t pšeničné mouky, 22 tis. t pšenice tvrdé, 318 t ječmene, 67 tis. t kukuřice a 66 tis. t čiroku. Dovoz do EU za 21 týdnů hosp. r. 2010/11 dosahuje 4,5 mil. t (loni 4,1 mil. t), vývoz z EU dosahuje 13,5 mil. t (loni 8,7 mil. t), EU je čistým vývozcem 9 mil. t obilovin (loni čistý vývozce 4,6 mil. t). Pramen: SZIF, ŘVO z EU 27 komodita PŠENICE, období (USDA) Komodita Sklizená plocha Produkce Výnos Import Export Pšenice (tis. ha) (tis. t) (t/ha) (tis. t) (tis. t) , ,114 5,60 7,737 25, , ,133 4,86 6,933 12, , ,870 5,10 5,233 13, , ,356 5,12 6,755 15, , ,866 5,65 7,061 14, , ,578 4,55 7,374 9, , ,579 5,02 10,686 18, , ,353 4,76 8,720 12, , ,697 4,98 3,536 15, , ,441 4,97 3,956 20,380 Pramen: www. agrimoney.com 160 Produkce pšenice v EU 27 (mil. t) USDA Pramen: www. agrimoney.com 13

14 AKTUALITY Přehled ukazatelů komodita Řepkové semeno svět, období (USDA) Komodita Produkce Sklizená plocha Import Export Řep. semeno (tis. t) (tis. ha) (tis. t) (tis. t) ,92 31,09 12,13 12, ,51 28,28 7,56 8, ,09 26,48 7,01 6, ,51 27,26 6,68 6, ,09 26,68 5,02 4, ,43 25,47 5,15 5, ,26 22,10 4,03 4, ,01 23,29 4,95 4, ,33 24,89 6,99 7, ,43 26,75 8,20 8, ,76 25,41 7,04 6, ,12 23,50 4,30 4,26 Pramen: www. agrimoney.com Světová produkce řepkového semena období USDA (mil. t) Produkce (mil. t) Pramen: www. agrimoney.com Magistrát zlegalizoval farmářské trhy Pražský magistrát minulý týden zlegalizoval stále oblíbenější farmářské trhy, na kterých mohou lidé nakupovat hlavně potraviny přímo od zemědělců. Trhy se z rozhodnutí městské rady dostaly do tržního řádu, který vymezuje místa pro trhovce. Podle informací z magistrátu jsou v Praze stanoveny tři desítky lokalit pro konání farmářských trhů. "Tyto trhy byly provozovány v podstatě jen s vědomím městských částí. Proto byli starostové upozorněni na to, že pokud mají být na jejich území takovéto či obdobné trhy pořádány, je třeba, aby lokalita byla uvedena v příloze tržního řádu," uvedl dosluhující náměstek primátora Rudolf Blažek s tím, že magistrát tržní řád doplnil podle požadavků radnic. Do budoucna je podle něj nutné, aby tržní řád určil pro farmářské trhy pravidla. Sortiment by měl zahrnovat zboží od farmářů a malých výrobců, které se mění podle sezony, jmenovitě zeleninu, ovoce, květiny, mléčné a masné výrobky, pečivo a další zemědělské a zahrádkářské produkty, rukodělné výrobky a občerstvení. Pramen: www. agroweb.cz k

15 AKTUALITY Pšenice k regulaci plevelů Podle francouzských vědců je možná přirozená regulace plevelů pomocí odrůd pšenice a tritikale s širokými listy a silným odnožováním. Odrůdy pšenice s širokými listy a silným odnožováním mohou potlačit až 10 % plevelů na poli. Rostoucí rostliny pšenice limitují dostupnost živin a nepropouštějí k plevelům denní světlo. V pokusech prováděných výzkumným centrem rostlin Arvalis ve Francii byl zkoumán možný plevelopokryvný potenciál obilovin. Cílem výzkumu bylo nalézt efektivní strategii ochrany proti plevelům bez aplikace herbicidů. Pokusy na dvou stanovištích v severní Francii ukázaly, že kombinace odrůdy, termínu výsevu a populace rostlin může pšenici před plevely upřednostnit. Celkem bylo testováno 13 odrůd pšenice a tritikale. Tritikale je vzrůstnější a má velmi široké listy. Na stupnici od 1 do 10 bylo např. potlačení jílku vytrvalého, který byl po výsevu tritikale na plochy ručně doset, hodnoceno stupněm 3. Nejlepší odrůda pšenice, která potlačovala porosty trav, dosáhla stupně 6. Tato odrůda rostla až do konce zimy, přičemž nejrychlejší růst vykazovala v nejdůležitější fázi růstu plevelů mezi fází druhého kolénka a kvetením. Podle vědců z Arvalis má však rozhodující vliv na schopnost rostlin obilovin prosadit se proti plevelům kromě odrůdy také správný termín výsevu a mechanické zpracování půdy. Pramen: k Itálie: značný růst oboru biopotravin Celkové prodeje biopotravin v italských supermarketech dosáhly 430 milionů EUR za rok končící v červnu 2010, což bylo meziročně o 9 procent více. Vyplývá to ze zprávy agentury Ismea, zveřejněné na veletrhu Sana v září. Spotřeba biopotravin v první polovině roku 2010 ve srovnání s předešlým rokem stoupala. Kromě kategorie zpracované biopotraviny, která vzrostla o 9 procent a navázala tak na pozitivní růst v roce 2009 (+ 7 %) a 2008 (+ 5 %), se dařilo i dalším kategoriím: čerstvé a zpracované ovoce a zelenina (+ 27 % v roce 2009, +1 % v první polovině 2010), nápoje (+ 6 % v roce 2009 i 2010), vejce (+ 22 %, + 8 %), med (+ 14 %, + 14 %), čerstvé pečivo a chléb (+ 9 %, + 19 %) a uzeniny ( + 92 %, + 20 %). Také produktové kategorie, kterým se v předešlých letech tolik nedařilo, mají letos za sebou velmi úspěšný první půlrok: mléko a sýry + 11 %, snídaňové cereálie ( + 17 %), biopotraviny pro děti (+ 31 %), oleje a tuky (+ 10 %), těstoviny a rýže ( + 8 %), zmrzlina a mražené výrobky (+ 5 %), koření (+ 22 %) a dietní výrobky (+ 15 %). Mezi biopotraviny, které Italové nejčastěji a nejvíce kupují, patří vejce, čerstvé mléko, jogurt, džusy, sojové nápoje, med, olivový olej, těstoviny z pšenice, zavařeniny a džemy. Podle agentury ISMEA se ceny biopotravin v první polovině letošního roku snížily o 2,3 procenta oproti loňskému prvnímu půlroku. Poptávka je tedy relativně elastická. Celkové Italové za biopotraviny v roce 2008 utratili 1,970 miliardy EUR, což představuje průměrnou útratu na osobu ve výši 33 EUR. Supermarkety prodaly za první půlrok biopotraviny za celkem 430 milionů EUR, o devět procent více než za stejné období vloni. Všechny supermarkety dnes biopotraviny nabízí, některé až 350 položek, včetně biopotravin pro děti a kojence. Přibližně 40 procent obratu v supermarketech tvoří balené biopotraviny, čerstvé zpracované biopotraviny jako mléko tvoří 18 %, ovoce a zelenina 38 %, maso 3 % a semena a ořechy 1 %. Biopotraviny se v italských supermarketech podílejí na obratu přibližně 3 % až 4 %. Itálie patří k předním producentům ekologických hroznů. Na rozdíl od mnoha dalších evropských zemí, většinu biopotravin však Italové nakupují ve specializovaných bioprodejnách. V Itálii tak funguje na bioprodejen, především v severní a střední části země. Prodeje biopotravin ve specializovaných bioprodejnách dosáhly v roce 2009 asi 600 milionů EUR a v prvním letošním půlroce se meziročně zvýšily o 15 až 20 %. Podle agentury BioBank nabízelo v roce 2009 biopotraviny přímo z farmy na zemědělců. Biopotraviny lze v Itálii koupit také na farmách, které poskytují turistické služby a ubytování. V Itálii funguje okolo 250 otevřených farmářských biotrhů, především v letním období. V Itálii také funguje přibližně 120 e-shopů s biopotravinami a až bedýnkových družstev, většinou řízených skupinami spotřebitelů. Přibližně 500 restaurací v Itálii nabízí biopokrmy. Řětězec NaturaSi provozuje v Itálii 80 biosupermarketů. V roce 2009 fungovalo v Itálii ekologických zemědělců, zpracovatelů a 260 importérů. Celkově se v Itálii v systému ekologického zemědělství hospodaří na 1,1 milionu hektarů. Značná část ekologických ploch se nachází na jihu země, například na Sicílii hektarů, v regionu Basilicata a Puglia hektarů. Naopak, většina výrobců a obchodníků sídlí na severu země. Pramen: k

16 AKTUALITY Příjemné prožití svátků vánočních a do nového roku 2011 vše nejlepší, zdraví, štěstí, mnoho osobních úspěchů Vám přeje kolektiv Agrární Informatiky I SZIF ČR. Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od EUR = 25,165 CZK 1 CAD = 18,836 CZK 1 USD = 18,967 CZK 1 GBP = 29,830 CZK 100 HUF = 9,042 CZK 1 PLN = 6,268 CZK 1 HRK = 3,394 CZK 1 EEK = 1,608 CZK Vydavatel TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, Praha 1 Odpovědný pracovník Ing. Tomáš Materna vedoucí samostatného oddělení agrární informatiky tel.: fax: materna@szif.cz Komoditní manager Ing. Martin Manev, Ph.D., MBA tel.: fax: manev@szif.cz Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF. 16