T ypogr afia 10/2012 č ročn ík 115

Transkript

1 13 T ypogr afia 10/2012 č ročn ík 115

2 Editorial Kreativita se stává stále ãastûji lékem na negativní vlivy aktuálních krizí. Mnohé tiskárny a reprodukãní, knihafiská a obaláfiská studia referují o své úspû né promûnû a orientaci k nov m aktivitám, které jim otevfiely nové trhy a pomohly jim pfieïít hrozící insolvenci a odvrátit bankrot. V praxi tento nov sílící trend znamená vyhledávání tûsnûj í spolupráce s umûlci, kreativními studii, agenturami a mlad mi tvûrci. Ti poslednû jmenovaní ukázali v nedávném souboru v stav 12. roãníku Designbloku, letos umístûn ch v praïsk ch historick ch palácích, mnoho svûïích námûtû, nápadû a projektû, z nichï mohou nejrûznûj í v robci i prûmyslové podniky získávat nové inspirace pro inovaci sv ch ãasto zastaral ch a sterilních v robních programû. V pûti v stavních dnech potvrdila vysoká náv tûvnost, Ïe souãasná spoleãnost i v robní sféra hledají nové neotfielé a moderní dobû odpovídající nápady, které mohou zv it a oïivit vadnoucí obchod a kupní sílu. Nové produkty a nové technologie mohou zvednout zájem zákazníkû nejen v umûleck ch fiemeslech, ale soubûïnû i v nabídce tiskáren. Pfiíznaãn m jevem souãasného designu spotfiebních a prûmyslov ch v robkû je pouïití moderního písma. Samozfiejmostí je to u projektû jednotného designu, Bez jednotného typu písma a pfiísného pfiedpisu jeho dûsledného pouïívání si dnes uï nikdo neumí dobrou a úãinnou reklamu pfiedstavit, neudûlá to Ïádn moderní a chytfie fiízen podnik. Tento princip je uplatàován nejen u velk ch organizací, ale stejnou mûrou i v mal ch firmách s mal m poãtem zamûstnancû. Kdo chápe potfiebu jednotného vizuálního stylu, ten umí racionálnû myslet a perspektivnû fiídit vlastní firmu, rozvíjet koprodukce a exportovat. Písmena a dobrá typografie se podílí ve spotfiebním zboïí, v architektufie, stavebnictví a urbanismu. Zdaleka nejde jen o úroveà obalû a inzerce. Moderní v robci oceàují poradenství tiskáren, grafick ch studií a kreativních agentur (do nichï pfie lo mnoho odbornû zdatn ch pracovníkû z reprodukãních a pfiedtiskov ch oddûlení tiskáren). Moderní grafické podniky tyto návaznosti a objednávky vítají, protoïe mohou nabídnout a obchodnû zhodnotit kvalifikaci sv ch lidí a vytváfiet opût nadhodnotu, která kdysi byla samozfiejmou souãástí tiskárenské nabídky. Ta síla je ve skuteãné kvalifikaci lidí a nenahradí ji Ïádná byè ikovná reklama a sebechvála. JiÏ mnohokrát jsme na stránkách Typografie ãetli, Ïe z tiskáren vycházeli v daleké i blízké minulosti nejkvalitnûj í typografové, korektofii jazyka a úpravy, znalci barev a litografick ch standardû, tiskov ch materiálû, fotografického obrazu a jeho zpracování, retu e a fotomontáïe. I nová vizuální média, nakladatelé a vydavatelské redakce tûïí z této bohaté základny a dobrého odborného kolství. Nemusíme si pfiíli fandit, staãí tûchto pfiedností v souãasnosti i budoucnosti vyuïít ve prospûch vlastní budoucnosti a efektivnosti, která rozhodne, kdo pfieïije a kdo propadne. Taková je realita doby a rostoucí konkurence. Nafiíkání na pfiíli mnoho tiskáren nikam nevede, trh sám si rozdûlí dobré od patn ch. Dennû na obrazovkách televizních kanálû mûïeme poznat, kde byli zapojeni dobfií designéfii a typografové, kvalitu poznáváme z ãitelnosti, pfiehlednosti a z rozli ení podstatného od vedlej ího. VÏdyÈ obrazovka rovná se stránka a tu umûli nejlépe tvofiit v tiskárnách. JiÏ potfiinácté se rozbíhá pfiíprava soutûïe Kalendáfi roku, která loni zaznamenala nové oïivení dvojnásobn m poãtem pfiihlá ek a titulû. SoutûÏ byla na Ïádosti vydavatelû roz ífiena o stolní kalendáfie, jich pfii la fiádka do loàské pfiehlídky. V sledky na li ãtenáfii ve 4. ãísle leto ního roãníku a hodnocení jejich úrovnû probûhlo na tradiãní v stavû pfii veletrhu Reklama, Polygraf 2012, kterou zaji Èuje spolupofiadatel, agentura M.I.P. Roste úroveà koncepcí kalendáfiû, designu, fotografie, tiskov ch technik a reprodukcí, ale také pouïit ch papírû, kartonû a tiskov ch barev. Samostatnou kapitolu enormního pokroku pfiedstavují techniky zu lechèování povrchu tiskov ch archû, kde pfiibyla fiada nov ch materiálov ch a vizuálních efektû, která bude nadále narûstat s nov mi technologiemi a rostoucím poãtem tiskáren, které se na cesty roz ífiení pfiidané hodnoty a zhodnocování specializovaly spolu se sv mi partnery a koproducenty. V pfiíloze ãasopisû Typografia, Marketing&Media a Heidelberg Info naleznete pfiihlá ky do soutûïe a kriteria hodnocení. Pfiejeme v em ãtenáfiûm pfiíjemn podzim a pfiedvánoãní ãas. Vladislav Najbrt Autory obálky jsou Vladislav Najbrt a Ondfiej Cejnar, ktefií pouïili logo soutûïe Kalendáfi roku. 13. roãník soutûïe je ve znamení hnûdé barvy. 13 Typografia byla mediálním partnerem 25. mezinárodního Bienále grafického designu Brno 2012.

3 OBSAH CONTENTS 1 Jitka Böhmová PrÛmyslová v roba kalendáfiû a diáfiû Industrial production calendars and diaries 3 Vladislav Najbrt Noviny v turbulencích Newspapers in turbulence 4 Vût í ochrana Ïivotního prostfiedí prostfiednictvím technologie Using technology to protect the environment 5 Nov tiskov stroj KBA Rapida 75-5+L CX v Tiskárnû Protisk New printing machine KBA Rapida L CX in Tiskárna Protisk 6 Ondfiej Sedláãek Jak to vypadá se zárukami kvality a pravosti v praxi Guarantees of quality and authenticity in practice 7 Îeny v tiskárnách a médiích Alena Mlezivová, jednatelka Severotisku Women in printing houses and media Alena Mlezivová, executive of Severotisk 8 Veletrh Svût reklamy Praha 2012 The trade fair World of advertising Prague Milan Lelek Retu jako nástroj úpravy snímku pro optimální realitu obrazu Retouch image editing as a tool for optimal reality of an image 12 Jednou vûtou, tfiemi vûtami One sentence, three sentences 13 V stava ZdeÀka Zieglera k jeho 80. narozeninám Exhibition of Zdenek Ziegler for his 80th birthday 14 Pavel Noga Moje setkání s Edem Benguiatem My meeting with Ed Benguiat 16 Dvû nebo tfii vûci, co vím o Provo Two or three things I know about Provo 18 Czech Press Photo 2012 Czech Press Photo ídící informaãní systémy v tiskárnách Managing information systems in printing houses 19 Zmûna v ãele KBA CEE v Polsku Change in management of KBA CEE in Poland 20 Designblok, Prague Design and Fashion Week 2012 Designblok, Prague Design and Fashion Week Adobe pfiedstavuje Acrobat XI s nov mi cloud sluïbami Adobe introduces Acrobat XI with new cloud services 22 Aktuality z domova a ze zahraniãí Actualities from printing industry 24 Kolegium Typografie pfiedstavuje své ãleny Kolegium Typografie introduces its members Typografia digitální Pfiíloha o digitálním tisku ti tûná digitálním tiskem vloïená uvnitfi ãísla TYPOGRAFIA 10/2012/1239/ROâNÍK 115 Odborn ãasopis ãesk ch polygrafû a typografû Vydavatel Digirama s.r.o., Tuchomûfiická 343, Praha 6, Adresa redakce Tuchomûfiická 343, Praha 6, Fax ManaÏerka ãasopisu ZdeÀka Mar ová, marsova.typografia@tercie.cz éfredaktor Vladislav Najbrt Redakce Jitka Böhmová, bohmova.typografia@tercie.cz Pfiedseda redakãní rady Milan Mar o Redakãní rada Jaroslav Hru ka, Jan Král, Milan Mar o, ZdeÀka Mar ová, Vladislav Najbrt, Jan Opletal, Jan Sehnal, Jifií Zápotock Zahraniãní partnefii Thomas Helbig, Kurt K. Wolf, ªubomír Krátky Obálka: Vladislav Najbrt a Ondfiej Cejnar Pfiedtisková pfiíprava Tercie servis s.r.o. Tisk Tercie Praha spol. s r.o. Pfiíjem inzerce v redakci Tuchomûfiická 343, Praha 6, Cena ãísla 60 Kã, Pfiedplatné v redakci, Roãní pfiedplatné 700 Kã + 14 % DPH Název a ãíslo úãtu Digirama s.r.o., ã.ú /0100 Komerãní banka, pob. Praha 6 ISSN , Registrováno pod MK âr 7504 Podávání zásilek povolila âeská po ta pod ã.j. nov. 6084/96 Vydavatel a redakce neodpovídají za obsah autorsk ch ãlánkû. Toto ãíslo je ti tûno barvami dodan mi firmou Michael Huber CZ PrÛmyslová v roba kalendáfiû a diáfiû V roba kalendáfiû a diáfiû je velmi specifická, protoïe je to sezonní zboïí. Je nutné v e dobfie naplánovat a odhadnout na základû dlouhodobého v voje trhu jaké kalendáfie a diáfie budou v pfií tím roce Ïádané mezi spotfiebiteli. Vût ina spoleãností, které se na v robu kalendáfiû a diáfiû specializují, jsou více knihárnami neï tiskárnami, ale samozfiejmû záleïí na jejich konkrétním sortimentu. Obecnû shrnu, jak to v takov ch podnicích chodí. Nejvût í v robci kalendáfiû a diáfiû v âesku jsou specializované spoleãnosti, které vût inou vyrábí standardní stolní i nástûnné kalendáfie a diáfie podle katalogu pro velkoobchody, které je dále distribuují. Nûktefií produkují také individuální kalendáfie a diáfie podle pfiání zákazníka. âást produkce, kterou vyrábí pro velkoobchody je vût inou vût í neï ta, kterou vyrábí pro individuální zákazníky. NejÏádanûj í jsou klasické denní diáfie, to znamená, Ïe na kaïdé stránce je jeden den, s deskami potaïen mi hladkou koïenkou a ozdoben ch raïbou, k tomu se dûlají i t denní a mûsíãní, aby si to mohl zákazník zkompletovat a vytvofiit sadu. U firemních diáfiû na objednávku je nejïádanûj ím materiálem na desky téï hladká koïenka doplnûná vyraïen m logem spoleãnosti. Specialitou nûkter ch v robcû jsou diáfie se se ívan mi deskami, kdy se desky vyrábí z více druhû koïenky. I ty jsou u spotfiebitelû oblíbené kvûli své jedineãnosti. Specifika v roby kalendáfiû a diáfiû Úskalím v roby kalendáfiû a diáfiû, je to, Ïe se nedá naplánovat. V robci nikdy neví, co se bude líbit a co ne, nikdy nedokáïou pfiesnû odhadnout mnoïství, které je tfieba vyrobit a musí je vyrobit jiï na jafie, aby byli pfiedpfiipraveni na sezónu. Pfiedem musí tu it, co a kolik se asi bude spotfiebitelûm líbit, ãeho se kolik prodá. Velkou roli hraje sledování konkurence, protoïe materiály jsou podobné, a kdyï konkurence pfiijde s nûãím, ãeho se prodává velké mnoïství napfi. nové standardní diáfie musí ostatní v robci pfiem let, za jakou cenu je nabídnou, coï je hodnû tûïké. Vydavatelství kalendáfiû a diáfiû mají vût inou své vlastní v robní provozy, nûktefií kooperují s tiskárnami a knihárnami. Jsou také vydavatelství, která si zboïí nechávají vyrábût v zahraniãí a potom je do âeské republiky dováïejí. Oba pfiístupy mají své v hody i nev hody. KdyÏ je zboïí vyrobeno v zahraniãí, dosáhne prodejce lep í ceny, ov em velká nev hoda je to, Ïe potom nemûïe dûlat individuální tisky na míru. Taková jsou hlavní specifika v roby kalendáfiû a diáfiû. Nejvût ím problémem je sezónnost. Podnik specializovan na v robu kalendáfiû a diáfiû musí vyrábût cel rok jako jiné tiskárny a najít pro nûj náhradní program neb vá zas tak jednoduché. Problémem je i konkurence, kdyï zaãne napfiíklad konkurenãní firma vyprodávat, musí na to ostatní v robci zareagovat odpovídající zmûnou dlouhodobého plánu. V roba diáfiû podle individuálního pfiání zákazníka je moïná jen u nûkter ch v robcû. Ti mají vût inou nûkolik typû úpravy vnitfiních stran, které si zadavatel mûïe vybrat v katalogu, a stejnû tak si mûïe vybrat i z rûzn ch typû desek, do kter ch je potom blok zavû en. Pokud zákazníkovi nestaãí standardní nabídka katalogu, zpracování diáfie je moïné zcela pfiizpûsobit jeho pfiání, vytisknout lze blok s individuálním kalendáriem, dodat záloïku s logem firmy, potisknout pfiedsádku, desky potáhnout jin m materiálem, neï jak je standardnû v nabídce, udûlat v sek v hmatníku... Individualizovat lze i nástûnné a stolní kalendáfie, které v robci standardnû dodávají. Nejãastûji si spoleãnost vybere motiv nástûnného kalendáfie a na zadní list nechá vytisknout svoje logo. Stejn m zpûsobem si mûïe zákazník objednat i stolní kalendáfi. Vût ina firem v dne ní dobû volí tento zpûsob v roby firemních kalendáfiû kvûli jeho rychlosti a ekonomické v hodnosti. Jsou ale samozfiejmû stále spoleãnosti, které kaïdoroãnû zadávají v robu zcela individualizovan ch firemních nástûnn ch i stolních kalendáfiû, které se pak vãetnû fotografií nebo jiného specifického obrazového obsahu pfiipravují nûkolik mûsícû v grafick ch studiích. V roba diáfiû Diáfie jsou nejãastûji zpracovány jako vazba V8 s lepen m nebo it m blokem a jejich v roba probíhá v nûkolika etapách. Nejprve se vût inou pfiedvyrobí urãité mnoïství blokû, ãást se zavûsí do desek a zb vající bloky se skladují na individualizované zakázky. V robû diáfiû je pfiizpûsobeno i strojní zafiízení specializovan ch provozû. Pro v robu standardní vazby V8 se v bûïn ch tiskárnách a knihárnách pouïívají stroje zapojené do linky, zpracování diáfiû lépe vyhovuje pouïívat stroje pro jednotlivé operace samostatnû. Taková mohou b t specifika strojního vybavení. Bloky se tisknou zpravidla ofsetem, nûktefií v robci pouïívají kotouãové ofsetové tiskové stroje, na kter ch jsou poti tûné archy rovnou sloïeny a perforovány ve hfibetu (pro lepen blok). V robci nabízí standardnû nûkolik barev papíru a stejnû tak nûkolik barev potisku bloku. Blok b vá vût inou ti tûn dvûma pfiím mi barvami edou a pestrou, záleïí na standardní nabídce jednotliv ch v robcû nebo pfiání zákazníka, pokud

4 Typografia se jedná o individualizovan tisk. Dal í operací je lepení blokû, které probíhá na klíïící lince, sloïky jsou sneseny a blok je slepen disperzním lepidlem. Slepen blok je nutné pfied zavû ením do desek dostateãnû dlouho su it nûkolik hodin. Nevyplatí se su ení uspûchat, v sledná pevnost bloku by nebyla dobrá. Bloky mohou b t i ité nití na standardní icí lince záleïí na vybavení jednotliv ch v robcû. Jsou pevnûj í neï ty lepené a odpadá u nich doba potfiebná k dûkladnému proschnutí lepidla. Zavû ení do desek pfiedchází perforování rûïkû, bez tohoto drobného detailu odtrhovacího rûïku jiï dnes diáfi u zákazníkû neobstojí, ãím více praktick ch detailû tím lépe. V robci, ktefií strojní vybavení na perforování rûïkû nemají a ani tuto operaci nekooperují, vût inou diáfi vybaví alespoà záloïkovou stuïkou je to vyuïíváno zejména u denních diáfiû od formátu A5. Desky diáfiû se vyrábí na standardních deskovacích strojích pro knihafiskou v robu. Materiálem pro v robu nûkter ch typû desek b vá speciální lepenka s vrstvou molitanu, díky tomuto materiálu jsou pak desky diáfiû na dotek mûkké. Koncoví spotfiebitelé si na tyto mûkké desky zvykli natolik, Ïe nûktefií v robci tento materiál pouïívají na desky v ech sv ch standardních diáfiû od formátu A5. Hotové desky jsou vût inou zu lechtûny raïbou fólií nebo slepotiskem, buì ze standardní nabídky nebo individuálním motivem zákazníka. Okraje desek men ích formátû mohou b t ozdobnû pro ity nití v kontrastní barvû. Pro ívat lze ov em jen okraje desek z lepenky bez molitanové vrstvy. Kapitola sama pro sebe je v roba se ívan ch desek, která je specialitou a konkurenãní v hodou urãit ch v robcû. Je nároãnûj í na pfiesnost vypracování a ãas, ale koncové uïivatele rozhodnû oslovuje. Materiál na potah desek se nejprve nafieïe nebo vyseká (záleïí na tvaru spoje) poté se jednotlivé potahové materiály ruãnû slepí a pfii ijí. Dal í v roba je stejná jako u potahu z jednoho kusu, ale v sledn vzhled desek je mnohem zajímavûj í. Se ívané desky jsou draï í neï desky s potahem z jednoho kusu, coï je logicky dáno hlavnû vût ím poãtem operací a v raznûj ím podílem ruãní práce. Zavû ení blokû do desek probíhá na zavû ovací lince. Poté následuje závûreãná kontrola, balení a expedice buì k prodejci ãi zadavatelské firmû nebo do skladu. V roba kalendáfiû Nejjednodu í je na zpracování nástûnn kalendáfi, pokud se tedy bavíme o prûmyslové v robû velk ch vydavatelství kalendáfiû: tisk, fiezání, sná ení, pfiiloïení zadní strany a zavû ení do spirálové vazby. Tomu ov em pfiedchází peãliv v bûr fotografií nebo obrazov ch motivû buì z fotobanky nebo je tû nároãnûj í pofiízení fotografií vlastních. Specializovaní vydavatelé ale i jiní zadavatelé kalendáfiû vût inou osloví zku ené fotografy, ktefií jim zhotoví a pro reprodukci perfektnû upraví obrázky pfiesnû podle jejich poïadavku. Úpravy obrazu v poãítaãi zaberou zpravidla více ãasu neï samotn tisk a knihafiské zpracování kalendáfie. Se stolními kalendáfii je po v robní stránce práce více: vytisknou se, ofiíznou, snesou, pfiidá se lepenkov stojánek a komplet se spojí na lince spirálou. Pfiíprava obrazového materiálu do stolního kalendáfie ov em mûïe b t stejnû nároãná, zvlá tû pokud se jedná o plnû individualizovan firemní kalendáfi. Vzpomínám si na stolní kalendáfi telekomunikaãní firmy, kde na fotografii pro kaïd t den byl zamûstnanec této firmy v inscenované situaci, která pfiibliïovala jeho funkci a úkoly. Nafocení takov ch dvaapadesáti fotografií mûïe b t srovnatelné s focením pro módní ãasopis a stejnû tak jejich následná postprodukce (úprava v poãítaãi). Fotografie do stolních kalendáfiû velcí vydavatelé také objednávají u fotografû, ale záleïí také na jejich finanãních moïnostech, tom do jaké míry se chtûjí originálními obrázky odli it od konkurentû a zejména jestli se jim tato investice a práce vyplatí vzhledem k v sledn m prodejûm. Je tedy velmi dûleïité, jak uï jsem zmínila, zji Èovat a sledovat jak jsou urãité typy kalendáfiû a diáfiû u spotfiebitelû Ïádané. V voj na trhu je prostû potfieba sledovat aè se zab váte ãímkoli. A je tû dûleïitûj í je na zmûny trhu správnû reagovat. Mal rozhovor o kalendáfiích Na otázky t kající se tvorby a v roby kalendáfiû jsem se zeptala pana Jana VaÀka, majitele studia Koncept Design. 1. Pokud chce zákazník ve spolupráci s Vámi vytvofiit kalendáfi, jaké jsou nejãastûji jeho poïadavky? Aby mûl kalendáfi vypovídací schopnost, byl hezk, esteticky zpracovan a také by mûl b t aspoà tedy u nás zaloïen na fotografiích, které vypovídají o obsahu toho kalendáfie a jeho poslání. Pokud je to pro urãitou skupinu lidí, coï jsou napfi. kalendáfie Ministerstva zdravotnictví, musí mít schopnost sdûlit právû prostfiednictvím fotografií, Ïe Ïivot se zdravotním omezením v mnoha pfiípadech nemusí b t negativní. Pokud se jedná o jiné kalendáfie dûlali jsme napfi. pro povodí Vltavy, tam byl poïadavek ryze dekorativní tedy pûkné fotografie pfiírody. 2. Jsou va i zákazníci pfiístupní novátorsk m fie ením kalendáfiû napfi. ve vazbû, v pouïit ch materiálech nebo v prostorovém fie ení? Urãitû jsou, ale je to dané ekonomick mi aspekty, takïe pokud jsou finanãní prostfiedky k dispozici, dá se udûlat cokoliv. Pokud finanãní prostfiedky nejsou, tak se tomu musí fotografie, materiály a cel kalendáfi pfiizpûsobit, aby vypadal, co nejlépe. 3. Jak dlouho trvá pfiíprava kalendáfie pfied vlastním tiskem? V zásadû pûl roku, protoïe u nás se vïdy jedná o focení. VÏdycky se jedná o to, aby fotografie dopadly co nejlépe. Vym lí se koncepce kalendáfie, vym lí se, co bude obsahovat, jezdí se na lokace, zjistit, jak to tam vypadá. V pfiípadû pfiírody zji Èujeme svûtelné podmínky v konkrétní lokalitû v dan ãas. Pokud se jedná o ministerské kalendáfie, hledáme lidi, ktefií budou ochotní b t v kalendáfii, vym líme situace nebo dokument z prostfiedí zdravotnû postiïen ch. 4. Jaké jsou nejãastûj í chyby a zlozvyky tiskáren pfii v robû kalendáfiû? To nevím, protoïe na i dodavatelé z fiad tiskáren chyby nedûlají. 5. Napadlo Vás nûkdy vyuïít pfii tvorbû kalendáfie personalizaci, kterou umoïàuje digitální tisk? Mám pocit, Ïe jsme jednou personalizaci dûlali, ale ne digitálním tiskem, protoïe podle na ich pfiedstav není digitální tisk pro kalendáfie úplnû vhodn. 6. Nástûnn kalendáfi je vnímán jako reprezentativní dekorace interiéru. Jak by mûl podle Vás vypadat nástûnn kalendáfi, kter by ãlovûka vyz val k dennímu pouïívání? Já si myslím, Ïe je zásadní rozdûlit funkci kalendáfie, jak fiíkáte, tedy dekorativní, potom by se nemûl pouïívat, protoïe není pfiedurãen k denní potfiebû. V druhém pfiípadû se jedná o pracovní kalendáfi, kter samozfiejmû mûïe b t nûãím ozvlá tnûn nebo zajímavû zpracován, ale je u nûj priorita, aby se s ním dalo pracovat. To jsou dva základní typy, které by se mûly fie it, skloubit je dohromady si neumím dost dobfie pfiedstavit. Pokud je nûco dekorativní, nemûlo by se to popsat nûjak mi poznámkami. 7. V dne ní dobû je mnoho moïností jaké kalendáfie pouïívat napfi. v poãítaãi, v mobilu, v ipadu nebo klasick diáfi a stolní kalendáfi. Jak m kalendáfiûm pro denní pouïití dáváte pfiednost Vy? UpfiednostÀuji synchronizovan kalendáfi v digitální podobû, aby ve v ech pouïívan ch zafiízeních bylo v e aktuální. Navíc se tyto kalendafie dají sdílet mezi pracovníky, coï je v na em studiu dávno zavedená praxe, která nám velmi pomáhá v organizaci a fiízení projektû. Pfiipravila Jitka Böhmová

5 Nov tiskov stroj KBA Rapida 75-5+L CX v Tiskárnû Protisk Tiskárna Protisk, s.r.o. sídlí v âesk ch Budûjovicích a zab vá se pfiedev ím zpracováním nároãn ch publikací jako jsou monografie a katalogy v tvarníkû, za které získala mnohá ocenûní v âesku i v zahraniãí. O instalaci nového tiskového stroje KBA Rapida 75-5+L CX jsme hovofiili s Martinem tûchem, Hanou Böhmovou a Jifiím Böhmem z vedení firmy. Proã jste se rozhodli pofiídit do Tiskárny Protisk nov tiskov stroj KBA Rapida 75-5+L CX? Na tuto investici jsme se pfiipravovali jiï nûkolik let. Stroje z Dobru ky mají u nás dlouholetou tradici. Poslední tiskov stroj Polly Prestige 574 u nás spolehlivû slouïil více jak 8 let. Za tuto dobu v Tiskárnû Protisk vytiskl pfies 100 milionû tiskû a pomohl nám docílit úspûch na v stavách nejkrásnûj ích knih jak v âesku, tak v zahraniãí. Postupné sniïování cen tiskovin a zkracování termínû dodání nás nutily zamyslet se, jak tyto zásadní otázky fie it. Nûkolik let jsme sledovali dûní v KBA, zúãastàovali se dnû otevfien ch dvefií v Dobru ce a sledovali, jak se tam rodí zcela nov tiskov stroj vybaven nejmodernûj ími technick mi fie eními, které umoïnily zkrátit dobu pfiíprav, sníïit makulaturu a zv it rychlost tiskového stroje. ProtoÏe nejsme v oblasti dotací, nejevili o nás aï na malou v jimku z Graffinu ostatní prodejci zájem. Na e rozhodnutí padlo na predrupû, kterou jsme s na imi tiskafii nav tívili v Radebeulu v bfieznu tohoto roku. Na drupû, kde jsme mûli moïnost vidût i technologie konkurenãní vûãi KBA, jsme se nicménû pfiesvûdãili, Ïe na e rozhodnutí bylo správné a toto bylo pfiímo v Düsseldorfu stvrzeno podpisem Martina tûcha. V ãem vidíte nejvût í v hody tohoto zafiízení? Tiskov stroj KBA Rapida 75-5+L CX není nároãn na prostor, ale to není to hlavní. Jeho pfiednost spoãívá v rychlosti pfiíprav. Dobu pfiíprav zkracuje pfiedev ím automatické nastavování formátu a síly potiskovaného papíru, pasování pomocí ACR kamery a vyhodnocování tisku pomocí Spectro Drive. Zkrácení doby pfiíprav je umoïnûno nejen fiadou opcí ale i systémem PSO, kter je ve firmû zavádûn, coï umoïàuje tisk zakázky i na ostatních tiskov ch strojích pfii shodné barevnosti. Ovládání tiskového stroje je tak jednoduché, Ïe nûktefií tiskafii dosahují rozjezdu od 30 do 50 archû u standardních zakázek pfii rychlosti aï archû za hodinu. Po mûsíci a pûl od pfiedání tiskového stroje máme najeto pfies 4 miliony tiskû. Samotná montáï probíhala tak rychle, jako pfiípravy v tiskovém stroji. Ve stfiedu jsme demontovali a odvezli star a dobr tiskov stroj Polly. Ve ãtvrtek byl sloïen nov tiskov stroj KBA Rapida 75-5+L CX a tento stroj byl v úter následující t den pfiedán do provozu. Po krátké instruktáïi techniky KBA CEE panem Mervartem a panem Kozohorsk m byl zapoãat tisk. Ve ãtvrtek, to znamená dva dny po pfiedání, byl tiskov stroj najet do nepfietrïitého provozu. Takto rychl rozjezd byl umoïnûn také tím, Ïe na e osádky byly s pfiedstihem pfied instalací nového stroje poslány na instruktáï do KBA v Radebeulu a Dobru ce. Proã je pro Vás pfiínosné mít tiskov stroj s in-line lakovací jednotkou? Pûtibarvové tiskové stroje mají v Tiskárnû Protisk letitou tradici. Zab váme se v robou nároãn ch publikací, prospektû a katalogû, které je tfieba zu lechèovat nejen pátou barvou, ale i lakem. Pût barev jsme v na í firmû mûli a postupnû zji Èovali, Ïe je to málo chybûlo nám pût barev in-line nalakovat. Ani s tiskov m lakem jsme nebyli úplnû spokojeni a proto jsme na im zákazníkûm nabídli lak disperzní v matu i lesku. Tohoto laku jsme od zaãátku provozu nového stroje spotfiebovali litrû, coï je dobrá známka toho, Ïe na i zákazníci tento lak uvítali. Jste spokojeni s rozsahem potisknuteln ch materiálû? Dosud jsme potiskovali papír standardní gramáïe, tak jako vût ina ostatních tiskáren s tiskov mi stroji ve formátu B2. Nov tiskov stroj KBA Rapida 75-5+L CX nám umoïàuje potiskovat materiály do síly 0,8 mm. Kombinace pûti barev a disperzního laku na materiál aï do síly 0,8 mm dává obchodníkûm volné ruce v tom, Ïe mûïou vzít jakoukoli práci, neboè Tiskárna Protisk je vybavena i v sekem. Jaké typy zakázek na tomto zafiízení tisknete? Tiskov stroj nám novû umoïàuje potiskovat materiály vy ích gramáïí a otevfiel tak cestu ke zpracování obalû. Dále umoïàuje v daleko vût í mífie a kvalitû zpracovávat nároãné fotografické publikace i monografie malífiû, sochafiû a dal ích umûlcû. Tyto publikace si pfiipravujeme ve vlastním studiu, které máme nastaveno na parametry nejen tiskového stroje KBA Rapida 75-5+L CX. Tûmto umûleck m publikacím vûnujeme zv enou pozornost i po stranû kvalitního knihafiského zpracování, a proto je knihafisky dokonãujeme v Pohofielicích za dozoru pánû Ing. ZdeÀka Pospí ila a Milana Berana. Pfiipravila Jitka Böhmová. Martin tech, Hana Böhmová a Jifií Böhm z vedení firmy Tiskov stroj KBA Rapida 75-5+L CX v Tiskárnû Protisk, s.r.o. v âesk ch Budûjovicích

6 Jak to vypadá se zárukami kvality a pravosti v praxi Dostal jsem za úkol struãnû pohovofiit na téma kvalita, certifikace, kontrola, pravost, jakost aj., s ohledem na vyuïití tûchto benefitû v marketingu. Pochopitelnû známe v polygrafii nejrûznûj í certifikáty napfi. ISO 9001 (kvalita obecnû), ISO (kvalita tisku), které zaruãují, Ïe se firma problematikou kontroly kvality zab vá a garantuje kvalitní v robky. Jak tiskárny (a nejen ony) potvrzují, na certifikátech kvality trvají pfiedev ím státní a nadnárodní firmy pfii v bûrov ch fiízeních. Je ov em otázkou, jak a zda lze vyuïít podobné certifikace, garance a dal í doklady v praxi v divokém marketingovém boji mezi ãistû komerãními subjekty. Kvalitní v stup je základem Asi první vûcí, kterou budu jako zákazník od své tiskárny za své peníze poïadovat, je kvalitní v stup. Jde o technickou rovinu, tedy ji lze do jisté míry stanovit a kontrolovat opût technicky normou ãi odborn m posudkem (kdyby snad lo o nûjakou reklamaci apod.). Ov em marketing se nezab vá technickou rovinou. Marketing je veskrze Ïiv organismus, kter bují jako vegetace v de tném pralese. Prodírá se (zdánlivû bez ladu a skladu) v emi voln mi místy, zaplàuje je a pou tí zde kofieny. Marketéfii prominou, ale tak to je. Je-li na trhu volné míseãko, hned tam musím pustit své reklamní sdûlení, podchytnout dan segment a zaloïit fan klub znaãce, za kterou kopu. Vzhledem k právû uvedenému je tedy jasné, Ïe pouhé konstatování: splàujeme tuto a tuto normu, nestaãí. Nároãn, velk (jak jiï bylo fieãeno ãasto státní ãi nadnárodní) klient jistû tuto garantovanou samozfiejmost ocení, ov em pro vût inu trhu to nebude v hoda, která by nám dávala zásadní pfiednost. Osobnû sice nesouhlasím s tím, Ïe kvalitní zboïí se prodává samo toho jsem si za dlouhá léta na poli reklamy, marketingu a médií skuteãnû nev iml, ale základem kvalita pochopitelnû musí b t, vïdy a v ude. Pokud je zákazník spokojen, velmi rychle se svûfií jinému: tam jdi, tam to dûlají dobfie. A na druhou stranu platí, Ïe není-li zákazník spokojen, informace o nás, jako o neschopn ch, se ífií je tû rychleji. V dne ní dobû elektronick ch médií û, sociálních sítí ap. jde obojí skuteãnû rychlostí blesku. Pfiesto v ak myslím, Ïe máme-li jakékoliv osvûdãení o kvalitû, bylo by nerozumné ho v marketingu nevyuïít. KaÏdá vûc, která nás odli í od konkurence, se poãítá. Staãí mít logo úspû né certifikace na webov ch stránkách, v prospektu na í spoleãnosti ãi v zápatí oficiálního hlaviãkového papíru nebo u. Není jakost jako jakost... DrÏitelÛ známky jakosti ãi diplomu za kvalitní produkci jsou ve v ech oborech desítky, snad stovky. Nechci sniïovat úroveà ani v povûìní hodnotu Ïádné ze soutûïí, pfiehlídek, veletrhû, mistrovství ãi jin ch utkání. Jistû jde prvotnû o zámûr odli it ty nejkvalitnûj í v robce nebo provozovatele ãehokoliv od tûch ménû kvalitních. Ov em vezmûte si pfiíklad z v eobecnû známé profese, jakou je pivovarnictví. Jde taktéï o technickou disciplínu, která lze jistou mûrou posuzovat normativnû, pfiesto i zde nalezneme nespoãet marketingov ch trikû. Tfieba fakt, Ïe soutûïí o prvenství v této branïi jsou skuteãnû spousty, tedy i nositelû nûjakého ocenûní (pfiedem se omlouvám sládkûm, Ïe jsem vzal na pa kál zrovna je vybírat bych mohl i ze sv ch fiad, tfieba z cen pro reklamní tvûrce, které v ak ãtenáfii nejspí znát nebudou...). Namátkou jsem prolistoval internet a vybral dobfie známá i zcela specifická ocenûní: âeská pivní peãeè, Anketa o nejhezãí pivní plechovku, Pivo âeské republiky, Tmavé pivo roku, Novináfiské pivo, Cena ãesk ch sládkû, Minipivovar roku nebo Pivní poãin roku. A to je jen mal v bûr. Sami uznáte, Ïe zabodovat v nûkteré z disciplín je statisticky celkem reálné (pfiiãemï nic proti novátorsk m poãinûm ani dlouhodobû kvalitním v robcûm!). Z hlediska marketingu v ak jde o dûleïit prvek, kter m se dan v robce mûïe pochlubit. A nemusí jít nutnû o získání cen ve v ech kategoriích. Staãí se profilovat v nûkteré z nich. I to pomûïe znalosti jména / znaãky spoleãnosti. A tím se vracím k tomu, co jsem jiï nûkolikrát (a nejen na stránkách Typografie) napsal: Specializace hraje dûleïitou roli. NesnaÏme se o to, b t jedniãka ve v ech kategoriích. V dne ním svûtû to není v silách Ïádné men í ani stfiední spoleãnosti. Buìme kvalitní ve v em, ale pokud se nám podafií vybudovat jméno díky vysoké specializaci a super kvalitû v jedné kategorii, vyuïijme toho na maximum. Tfieba v rovinû PR: dejme vûdût sv m zákazníkûm o na em úspûchu v tisku, aè jiï regionálním (nebo celostátním podle na í pûsobnosti) ãi v na em interním (newsletter, prospekt, v roãní zpráva atd.). Trendy To hrozné slovo oznaãuje situaci, Ïe v echno lidské konání má své aktuální vzory, vûdce, ideje apod. A nejde jen o umûní, módu nebo Ïivotní styl. Trendy se projevuje ve v ech oborech, reklamu a marketing nevyjímaje. Pfied ãasem se v Typografii hovofiilo o trendy pfiístupu k ekologii a k tomu jsem napsal: Doba si ohled na ochranu a aktivní, dlouhodobou péãi o na e okolí vyïaduje, a to jak ze strany jednotlivcû bûïn ch obãanû, tak ze strany v robcû, popfi. dodavatelû tfieba zrovna polygrafick ch spoleãností. Tento tlak se projevuje ãím dál více a logicky se tedy stává jedním z dûleïit ch aspektû, které firmy zohledàují ve sv ch obchodních a marketingov ch koncepcích... ZmiÀoval jsem v této souvislosti, jak vyuïít rûzn ch ekologick ch certifikací, kter ch je dnes nepfiebernû, k tzv. zelenému marketingu. Tedy k pfiesvûdãení zákazníka, Ïe vyuïití na ich sluïeb a produktû nepo kozuje Ïivotní prostfiedí, vyhovuje my lence dlouhodobû udrïitelného rozvoje atd. Pfiidaná hodnota se poãítá Jistou paralelu k vyuïití zelen ch znaãek shledávám i u vyuïití dal ích certifikací. Zákazníci se jiï dnes automaticky ptají, neboè mají na v bûr, zda a co v jaké kvalitû produkujeme a co si tedy za své peníze odnesou. Je to dan fakt, tedy nepfiem lejme v dravém marketingu o tom, zda se nám to líbí nebo zda b t trendy (ne)chceme. Poãítejme s touto otázkou dopfiedu a máme-li co nabídnout, dejme zákazníkovi pfiidanou hodnotu. AÈ jiï pûjde o komplexní ISO, ãi jen dílãí ocenûní za kvalitu v té které kategorii na í produkce. Samo o sobû to k prosazení na trhu nepostaãí, ale vyplnûní volného místeãka na í pfiedností se také poãítá. A úplnû nakonec, i kdyï na toto téma vtipkovat rozhodnû nechci: fiada lahví alkoholu z nedávné ãeské provenience mûla také pûknû a profesionálnû proveden kolek i etiketu, byè obsah stál konzumenta Ïivot. U kolkû ne lo sice o garantovanou kvalitu v pravém slova smyslu, to moïná nastane v budoucnu, ale i zde platilo, Ïe formálnû dokonale proveden obal, se v emi náleïitostmi, není zárukou kvality obsahu. Ten mluví sám za sebe a Ïádná garance mu nepomûïe... Ondfiej Sedláãek, drej@drej.cz Autor se zab vá poradenskou a lektorskou ãinností v oboru reklamy, marketingu a komerãní komunikace. Více o nabízen ch sluïbách naleznete na

7 ÎENY V TISKÁRNÁCH A MÉDIÍCH Alena Mlezivová, jednatelka Severotisku 6 7 Dne 31. srpna 2012 zemfiela paní Alena Mlezivová, dlouholetá jednatelka tiskárny Severotisk a v znamná Ïena ãeského polygrafického prûmyslu. Bylo jí pouh ch 50 let. SvÛj profesní Ïivot zasvûtila polygrafii a podílela se na rozvoji a úspû ích tiskárny Severotisk v Ústí nad Labem. Zaãátky v n. p. Severografia Alena Mlezivová vystudovala v letech Stfiední prûmyslovou kolu grafickou v Praze a po jejím ukonãení nastoupila do ústeckého v robního závodu tehdej ího n. p. Severografia jako korektorka. Postupnû se v tomto podniku vypracovala na vy í pozice napfi. technoloïku, vedoucí plánování nebo v robní koordinátorku. V roce 1992 se stala ãlenkou t mu Severografie Invest, kter byl povûfien pfiípravou závodu 03 n. p. Severografia v Ústí nad Labem na privatizaci. V roce 1994 vydavatelská skupina PNP z Pasova dostavûla v Ústí nad Labem akcidenãní tiskárnu s rotaãním ofsetov m tiskov m strojem a vznikla tak zcela nová tiskárna Severotisk, která byla urãena na v robu ãasopiseck ch pfiíloh pro deníky této skupiny. Tehdy byla Alena Mlezivová jmenována jednatelkou spoleãnosti Severotisk a zûstala jí dlouh ch osmnáct let. Rozvoj v roby v tiskárnû Severotisk Za tuto dobu pro el ústeck Severotisk znaãn m roz ífiením v roby. JiÏ v roce 1997 do lo k rozjezdu druhého tiskového stroje jako vrcholu druhé etapy rozvoje tiskárny. V roce 2002 byl spu tûn provoz stfiediska Finishing, které vzniklo na základû poptávky ze strany zákazníkû. Toto stfiedisko bylo vybudováno úpravami budovy novinového centra, odkoupeného v tomto roce od vydavatelství VLP, které zde ukonãilo provoz novinové rotaãky. Dal í v znamnou rozvojovou etapou byla v roce 2006 koupû a instalace nové 48 stránkové rotaãky Lithoman III 48 S, tedy jiï tfietího tiskového stroje, kter v raznû roz ífiil kapacitu v roby. Byla pfiistavûna hala pro nov tiskov stroj a probûhla pfiístavba prostor ke knihárenskému provozu. V roce 2008 byla spu tûna linka na vazbu V1 Müller Martini TEMPO 22 s moïností vkládání pfiíloh. Tfii roky poté Severotisk roz ífiil sluïby stfiediska Finishing o moïnost strojního zpracování pfiíloh investicí do linky BUHRS Do lo tak k nahrazení ruãního zpracování strojním a roz ífiení o dal í typy dokonãovacího zpracování jako je jednotlivé balení do fólie ãasopisû s rûzn mi pfiílohami nebo adresace vãetnû vyfiazení podle PSâ. Alena Mlezivová byla ctiïádostivá a cílevûdomá, spolehlivá, mûla smysl pro zodpovûdnost nejen za sebe, ale i za druhé a právû díky tûmto vlastnostem byla ve vedoucí pozici v tiskárnû Severotisk tak úspû ná a mezi spolupracovníky a zamûstnanci oblíbená. Její promy lené investice do nov ch technologií a obchodní politika zajistily i v dobû hospodáfiské stagnace v posledních letech dobr hospodáfisk v sledek tiskárny Severotisk a dobrou pozici mezi ostatními závody nadnárodní skupiny EDS, mezi jejíï ãleny patfií kromû tiskáren v Polsku, Nûmecku, Maìarsku a Rumunsku také ãeské podniky Svoboda a Typos. Osobní zamy lení spolupracovníka V bûhu ãasu, pracovních stresû, kolotoãe povinností a v ãase kdy je nutné dostát nárokûm v edního dne a v ichni pfiipomínáme parostroje sípavû supící, v klidném protikladu stála témûfi dvacet let v ãele Severotisku Alenka Mlezivová, klidná a rozváïná, a tich m hlasem promlouvala i o závaïn ch vûcech. Takto dokázala pevnû a vlídnû fiídit i mnohdy drsné severní tiskafie. Její telefonní ahoj mírné a vstfiícné vïdy i za ãasû nejvût ích stresû, nám zní dosud v u ích Vrcholem jejího Ïivota, aniï by to tenkrát vûdûla a aniï bychom to mohli vûdût i my gratulanti, byla leto ní jarní oslava jejích 50. narozenin. Jak záfiila, jak byla Èastná. A celá továrna, v ichni zamûstnanci Severotisku od managementu po zamûstnance z v roby, i spousta pfiátel z branïe stála dlouhou fiadu ke gratulaci. KaÏd jí skuteãnû upfiímnû potfiásl rukou, pohlédl do oãí a pfiinesl dárek. Ona si pro kaïdého zamûstnance na la ãas, hovofiila s ním a eventuelnû mu i pomohla, kdyï se dostal do potíïí... Víme, jak velmi si jí váïili a mûli jí rádi nûmeãtí kolegové z vedení EDS. Spolupracovníci a pfiátelé mûli to tûstí ponofiit se do jejího svûta, sledovat rozhodovací postupy, souvislosti i dûsledky jejího jednání a ãinû. Byla v jimeãn duch utváfiející na i pfiítomnost. Zpracovala Jitka Böhmová. Alena Mlezivová, jednatelka tiskárny Severotisk s.r.o., foto z roku 2005 Severotisk pfiedstavuje moderní rotaãní heatsetovou tiskárnu specializovanou na v robu plnobarevn ch ãasopisû, katalogû, prospektû a dal í akcidence ve vysok ch nákladech.

8 Retu jako nástroj úpravy snímku pro optimální realitu obrazu Pfied dvûma lety jsem pro ãasopis Typografia napsal ãlánek Základní pfiehled v voje digitálních kamer z hlediska jejich pouïitelnosti v profesionální a poloprofesionální oblasti fotografické praxe. Tentokrát bych se chtûl podûlit o zku enosti se zpracováním formátu RAW. Interní zpracování obrazu mûïe b t v kvalitním fotoaparátu vypu tûno s tím, Ïe obrazová metadata (data, popisující vlastnosti digitálních objektû) a data zobrazovacího senzoru, budou uloïena v tzv. RAW datovém souboru, pfiiãemï se jedná o surov formát, kter je strukturován odli nû u kaïdého v robce. Tato data jsou ãasto prezentována jako digitální negativ. V konverzi RAW, která je souãástí post-produkce na poãítaãi pomocí odpovídajícího Photo studia, jsou poté uloïené hodnoty z nezpracovan ch údajû obrazového formátu interpolovány a pfies zpracování obrazu (podle poïadavkû uïivatele ruãnû ) provedeny. Fotografování do formátu RAW pfiedpokládá zpracování snímkû na poãítaãi s programem umoïàujícím zpracování tohoto digitálního negativu. Je nezbytné, aby program zpracovával ná formát RAW. Pro mne je to pro Sony DSC-R1 soubor RAW s pfiíponou.sr2. Pokud není pro na i digitální kameru v programu taková pfiípona k dispozici, lze provést konverzi pfievodníkem Adobe Digital Negative Converter do formátu DNG, pfiípona.dng. V pracovním oknû Zoner Photo Studia 14 (ZPS) pfiepnu na záloïku RAW. PouÏívám 64 bitovou verzi a pracuji vïdy s formátem RAW. Pracuji vïdy s jednotliv mi snímky, pochopitelnû po v bûru a selekci snímkû. Únosná prezentace z dovolené je do cca 100 snímkû, ãím ménû tím lépe. Snímek, o kter se bude v tomto pfiípadû jednat je irokoúhl zábûr lázeàského parku ve Franti kov ch Lázních. EXIF informace: 1/1000s, F8.0, ISO 160, ohnisková vzdálenost 14,50 mm (pfiepoãet na kinofilm 25 mm), 23. srpna 2012, 10:19:42, DSC-R1. Prvním krokem by mûlo b t vyváïení bílé. V tomto pfiípadû není nutn Ïádn zásah. Dále kontrolujeme pomocí pfiepalû ztrátu kresby ve svûtlech a stínech. Ztráta kresby je zfiejmá na zeleném zbarvení pfiepalû a také na histogramu. Jakmile pracujeme s nástroji ovlivàujícími expozici, svûtla, stíny a kontrast, je vhodné si hlídat vznik pfiepalû a omezit zásahy (posuny jezdce) tak, aby byla hranice stínû a svûtel na optimální úrovni. Po korekci svûtel a stínû (svûtla 76, stíny 66) vidíme i zmûnu v rozloïení histogramu. piãková svûtla vykazují pfiepaly, jak lze kontrolovat pfies zobrazení 1:1 na monitoru (kopie monitoru dole). Provedené zásahy vykazují pfiepaly ve formû Ïlut ch a ãerven ch flíãkû. To je ale správnû, protoïe bíl altán potfiebujeme zdûraznit. Kdysi se taková piãková svûtla vytváfiela ve fotomechanice pomocí masky na negativu, nebo pracnou retu í. Pfied padesáti lety, v dobû, kdy jsem tehdy pracoval v litografii, byl v této tiskárnû i hlubotisk. Dobfie si pamatuji, jak si retu er pan Valá ek stûïoval na mizernou normu pro retu ãernobíl ch diapozitivû pro knihu: To na tu A4 mám opravdu jen dvacet hodin. Copak ten normafi nevidí, co je na tom práce? Dnes je v e ãasto jiï otázkou autora snímkû. Vydavatelství poïaduje pfiedem zpracovaná, reprodukovatelná data, ãasto i vãetnû textu pro celou publikaci. Tiskárna jen zpracuje data stránek pro osvit na tiskovou desku, nebo v pfiípadû digitálního tisku, pfiímo pro tisk. Dnes je to RAW datov soubor, kter umoïàuje profesionálnímu fotografovi realizovat bezztrátové úpravy, jako je korekce expozice, vyváïení bílé, úprava pfienosu tónov ch hodnot (úprava tonality), zv ení ostrosti, nasycení barev, pfiípadnû i korigovat geometrické vady optiky, jako je aberace, podu kovité, nebo soudkovité zkreslení objektivu. Profesionální objektivy digitálních kamer mají ãasto v programech profesionálního photostudia moïnosti linearizace. Zajímavé informace vãetnû rovnic lze získat na adrese Jsou nabízeny funkce, nebo zásuvné moduly, které korigují vady objektivû, a které se navíc mûní dle nastavené hodnoty zoom. V sledek úprav ve v fiezu. RAW je urãen pro individuální úpravu snímkû, umoïàuje optimalizaci snímku. Fotografujeme do formátu RAW proto, Ïe úpravu získan ch snímkû pfiedpokládáme. Úpravy ve formátu RAW nejsou pro snímek destruktivní. Ov em pfied zpracováním je vhodné uloïit zálohu snímkû v tomto formátu. Pfii zpracování formátu RAW jen nastavujeme parametry zpracování, jak bude pfii vyvolání snímku provedena interpretace dat pro uloïení, napfiíklad do 16bitového TIFFu pro koneãné zpracování (48bitová barevná hloubka = 3 x 16 bitû). PouÏitá kamera Sony DSC-R1 má moïnost snímkû do formátu Adobe. Vzhledem k tomu, Ïe pouïívám pouze oficiálnû zakoupené/získané programy, tak pro zpracování z kamery Sony pouïívám novou verzi programu Zoner Photo Studio, které se skládá ze ãtyfi hlavních modulû: Správce, ProhlíÏeã, Editor a RAW. V tomto krátkém ãlánku jsem se zab val s praktick m pfiíkladem nasazení programu ZPS v 64 bitové verzi. V souãasné dobû, kdy mûïeme snímky promítat z JPEG formátu na plochu velkoformátového televizoru, prakticky vïdy s uhlopfiíãkou vût í, neï je jeden metr, je dûleïité zpracování snímkû na vy í úrovni. To je plnû realizovatelné ve formátu RAW pfies studio ZPS. Milan Lelek

9

10 Moje setkání s Edem Benguiatem Legenda mezi americk mi tvûrci písma Edward (Ed) Benguiat se letos doïívá 85ti let. Jeho rozsáhlé dílo pfiedstavuje více neï 400 jím upraven ch a pfiekreslen ch klasick ch písem pro potfieby fotosazby, vãetnû fiady vlastních v eobecnû znám ch a také ãasto pouïívan ch. To v echno by nestihl, kdyby se nerozhodl skonãit s profesionální kariérou piãkového jazzového bubeníka Moje první (ne)vûdomé setkání s Benguiatovou tvorbou bylo na stfiední kole, kde jedinou tehdy dostupnou knihou se vzory písma v kopírovatelné velikosti byly Hlavsovy tfii díly Typographie. A protoïe zaãátkem osmdesát ch let 20. století nebyly k dispozici kopírky, r sovali jsme si na svoje plakáty pfiedev ím geometricky konstruovaná písma podle vzorû z dílny ITC, která nám sv mi knihami zprostfiedkoval pan Hlavsa. A proto není divu, Ïe pfievaïovala písma jako Avant Garde Gothic, Bauhaus nebo Benguiat Gothic A písma, která Edu Benguiatovi pro la pod rukama, mû doprovázela i na m ch dal ích cestách Ïivotem. Realizoval jsem grafické fie ení regionálních novin s písmem Bookman a jednotn vizuální styl finanãního ústavu jsem zase postavil na písmu Korinna. Kolikrát jsem nûkde na pozvánku pouïil alespoà iniciálu vysázenou z Edwardian Scriptu uï asi nespoãítám S Benguiatov m jménem Obálka katalogu Benguiatovy firmy Photo-Lettering z poãátku 60. let 20. století Ukázka ablony pro fotosazbu Obal balíãku kolekce Edov ch písem z produkce House Industries se ta v echna moje práce spojila aï v okamïiku, kdy pfiedloni na berlínské typografické konferenci vystoupil se sv m pfiíspûvkem Rich Roat z americké písmolijny House Industries a pfiedstavil produkty své firmy mimo jiné také exkluzivní kolekci zdigitalizovan ch písem Eda Benguiata, na které se slavn m klasikem pracoval Ken Barber. Rich Roat v minimedailónku ukázal Edova nejslavnûj í písma a nechal ho i z filmového záznamu hovofiit. Ed vysvûtloval, proã se vzdal nadûjné dráhy jazzového bubeníka a dal pfiednost práci typografické. Ono závaïné rozhodnutí udûlal jednou pfii placení ãlensk ch poplatkû na muzikantské unii, kdyï v jedné frontû vidûl stát nûkteré své hudební kolegy, které znal ze slavn ch jazzov ch orchestrû, ale které momentálnû Ïiví podfiadné hraní na fieck ch a Ïidovsk ch svatbách A toho se Ed nechtûl doïít, a proto se, podle vlastních slov, stal ilustrátorem. Ed Benguiat mûl pfiitom ty nejlep í pfiedpoklady stát se slavn m muzikantem. Vystudoval Brooklynskou hudební akademii a pod pseudonymem Eddie Bernat hrál se slavn mi orchestry Stana Kentona a Woodyho Hermana. BengiuatÛv otec pracoval jako v tvarn redaktor v novinách, svoji práci si ãasto nosil domû, a na jeho synovi to patrnû zanechalo stopy. Ed Benguiat vystudoval newyorskou kolu reklamy, postupnû pro el prací v mnoha agenturách, aï si s Rodem Ronthalerem poãátkem 60. let 20. století zaloïili firmu Photo- Lettering. Zab vali se v robou písem pro tehdy pfievratnou novinku fotosazbu nebo také písem pro pouïití v psacích strojích ukázalo se, Ïe písma jako Courier se zaãínají zdát jako pfiíli obyãejná. Kvalitní písma s produkce Photo-Letteringu získávaly na oblibû, proto není divu, Ïe se Benguiat ve své profesi postupnû stával uznávanou osobností. Na konci 60. let Herb Lubalin a Aaron Burns zakládají The International Typeface Corporation a u Benguiata si objednávají pfiekreslení písma Souvenir, které se okamïitû stává prodejním bestsellerem a Benguiata dodnes nutí donekoneãna vysvûtlovat, Ïe on není pûvodním autorem Souveniru, Ïe ho navrhl uï v roce 1920 Morris Fuller Benton, a Ed písmo akorát znovu pfiekreslil a doplnil dal ími fiezy. Tak jako pozdûji pro ITC mnoho dal ích klasick ch písem i písem sv ch kolegû: napfi. Korinna, Caslon, Bookman, Avant Garde Gothic. ZároveÀ vytvofiil spoustu krásn ch vlastních písem: Benguiat, Tiffany, Barcelona, Edwardian Script. V polovinû 70. let 20. století spolu s Herbem Lubalinem zakládá ãasopis U&lc (verzálky a minusky). lo vlastnû pfiedev ím o maskovan komerãní katalog ITC, kde byla nejrûznûj ími formami pfiedstavována nejnovûj í písma z produkce firmy (tzn. i písma Benguiatova), ale také práce písmafiû jin ch písmolijen. Vedle odborn ch recenzí a hitparád písem po vzoru hudebních periodik ãasopis U&lc pfiiná el také ukázky ilustrací a komerãní grafiky. Také pro mnoho ãesk ch grafikû znamenal U&lc v dobû neexistence internetu moïnost spojení s typografick m svûtem. Je tû zaãátkem 90. let si bylo moïno ãasopis objednat, aby vám pak (i nûkolik let) zdarma docházel. Velkorysá obchodní politika, a také nástup internetu v ak zapfiíãinily zánik ãasopisu. Poslední ti tûné ãíslo vy lo v roce 1999 a poslední webová verze je z roku Ed Benguiat se vedle tvorby písma uplatnil také jako úspû n ilustrátor nebo designér hlaviãek znám ch periodik: New York Times, Esquire, Sports Illustrated, Rider s Digest, logotypû pro AT&T ãi Estee Lauder. Nepfiehlédnutelná je rovnûï jeho ãinnost pedagogická více neï 30 let uãil na newyorské kole vizuálního umûní. Svojí prací pfiímo ovlivnil svût typografie 60. a 70. let 20. století. I v polovinû 80. let dobû velkého nástupu computerové generace jím upravené písmo Souvenir patfiilo je tû pofiád k tûm nejlépe prodávan m. V souãasné dobû si velmi dobfie rozumí s lidmi z House Industry, ktefií jsou prûmûrnû o 40 let mlad í neï on a mají blízko k street artu Nezb vá nám, neï Edovi popfiát pevné zdraví se spoustou elánu do dal ích let a ãekat, ãím nás je tû pfiekvapí. Pavel Noga

11 Ukázka vnitfiních stran ãasopisu U&lc z roku 1987, kde je pomocí ãlánku o bratfií Grimmech pfiedstaveno písmo Benguiat âasopis U&lc z roku 1994 a nûkteré jeho vnitfiní strany vûnované písmu Edwardian Script Originální kresba písma Benguiat Gothic (dole) a jeho prezentace v Hlavsovû knize Typohraphia 2.

12 ídící informaãní systémy v tiskárnách Zmûna v ãele KBA CEE v Polsku Problematice komplexních informaãních tokû a nejnovûj ích poznatkû technologické struktury v robních workflow v polygrafick ch podnicích se bude vûnovat odborn semináfi Spoleãnosti tisku pfii âs VTS v Klubu na Novotného lávce v Praze 22. listopadu Komplexní fie ení v robních procesû Odborn semináfi ídící informaãní systémy v tiskárnách, zamûfien na potfieby moderních polygrafick ch podnikû se bude tentokrát vûnovat komplexnímu fiízení podniku s pomocí informaãního systému. Takto integrovaná tiskárna registruje sniïování v robních nákladû, zvy ování konkurenceschopnosti a celkové ziskovosti v roby. Je potfieba pfiipomenout, Ïe informaãní systémy vytváfiejí pro firmy prostfiedí velkého mnoïství strategick ch v hod. Konkrétnû: rychle, komplexnû a flexibilnû urãují cenu produktu, optimalizují fiízení v roby a její kvalitu, zkracují marketingové cykly, protoïe velmi rychle reagují na zmûny v poptávce trhu. Mezi dal í v hody patfií podpora elektronického obchodu se zákaznick m servisem po 24 hodin. Program semináfie je prûfiezem aplikací Spoleãnost tisku pfiedstaví v programu odborného semináfie prûfiez fie ení informaãních systémû a jejich aplikací. Spoleãnost Heidelberg Praha spol. s r.o v pfiedná ce s názvem Prinect 2012 Softwarové nástroje pro komplexní v robnû/administrativní fiízení plnû integrované tiskárny pfiedstaví manaïersk informaãní systém Prinect Business Manager a jeho vyuïívání pfii tvorbû kalkulací na základû kompletní technologie s následnou JDF konektivitou do produkãní ãásti. Následnû bude pfiedná ka zamûfiena na zpûtnou vazbu z jednotliv ch pfiedstaven ch modulû, vyuïití dat zpûtné vazby v porovnání s pfiedkalkulací a vyuïití statistiky získan ch dat ke zlep ení procesû v integrované tiskárnû. Cicero Stapro Group s.r.o., Pardubice prostfiednictvím prezentace s názvem Zvy ování efektivity firmy prostfiednictvím IS CICERO XI ukáïe, jak fun- guje sbûr informací o reálném prûbûhu v roby a následné vyhodnocení z pohledu zakázky a dal í reporting. DoNet posílí Va e workflow, tak se jmenuje prezentace firmy Komori International Netherlands B.V Czech Branch. DoNet je digitální workflow fie ení Komori, v odborném semináfii bude prezentován jeho princip a aplikované fie ení. Bude prezentován jako systém otevfien a sluãiteln s nadfiazen mi systémy tfietích stran. Spoleãnost KBA CEE Sp. z o.o., Praha pfiedstaví Systém Productivity Plus a jeho implementace pro fiízení a optimalizaci tiskového v robního procesu. Prezentace systému bude probíhat jako Ïivé online spojení s nûkterou ze zahraniãních tiskáren, kde je tento systém provozován. Poté se jeden z uïivatelû systému Produktivity Plus podûlí o své zku enosti s provozem a benefity, které mu pfiiná í. Spoleãnost DataLine Technology, a.s. Praha v pfiedná ce Hiflex MIS fie ení pro kaïdého pfiedstaví vyspûlé fie ení pro komplexní fiízení polygrafické v roby. MIS (Management Information System) Hiflex je v souãasné dobû instalován u více neï tfií stovek zákazníkû ve tfiiceti zemích svûta. Základní pfiedností tohoto informaãního systému je flexibilita s jakou pokr vá v echny potfieby uïivatelû z nejrûznûj ích oblastí polygrafie. Instalace jsou známé v tisku periodik, ãili v novinovém i ãasopiseckém tisku, stejnû jako v tisku etiket nebo ve v robû obalû. Pfiedná ka ZAK Informaãní systém v tiskárnû Svoboda Press, pfiedstaví spoleãn projekt tiskárny Svoboda Praha a spoleãnosti Quirity. Zazní zde zku enosti z v bûru informaãního systému a jeho implementace do praxe. Komplexní fie ení IS ZAK vãetnû rozhraní, bude popsáno prostfiednictvím fiídících procesû a jejich detailního zpracování. Spoleãnost Svoboda Press se chce v této závûreãné pfiedná ce také podûlit s úãastníky semináfie o cenné zku enosti pfii praktickém provozování IS ZAK a pfiínosy, které zavedení informaãního systému znamenalo. -L - Po esti a pûl letech pûsobení v ãele KBA-Polska, resp. nástupnické spoleãnosti KBA CEE Sp. z o.o. se sídlem ve Var avû, která byla zaloïena v bfieznu 2011, pfievzal dosavadní generální fieditel Oliver Becker dne 1. listopadu 2012 nov pracovní úkol v severním Nûmecku a pfiedal vedení polské prodejní a servisní spoleãnosti v robce tiskov ch strojû Koenig & Bauer AG svému nástupci Janu Korencovi. Jan Korenc fiídí velmi úspû nû jiï od zaloïení poboãky v Praze spoleãnost KBA CEE (= KBA Central Eastern Europe) v âeské republice a na Slovensku. V budoucnu pfievezme také odpovûdnost za v znamn polsk trh a povede tuto nadnárodní spoleãnost sám jako generální fieditel. Oliver Becker (47) bude po více neï esti letech v ãele KBA-Polska, resp. nástupnické spoleãnosti KBA CEE Sp. z o.o. se sídlem ve Var avû, od 1. listopadu pokraãovat ve své profesní dráze v Nûmecku Ralf Sammeck, ãlen pfiedstavenstva matefiské spoleãnosti Koenig & Bauer AG a pfiedseda správní rady spoleãnosti KBA CEE, podûkoval Oliveru Beckerovi za jeho úspû né pûsobení ve spoleãnosti a popfiál Janu Korencovi v jeho roz ífiené oblasti odpovûdnosti hodnû úspûchû. V poradenství a péãi o zákazníky archov ch a kotouãov ch ofsetov ch strojû v Polsku, âeské republice a na Slovensku bude Jana Korence podporovat 34 zku en ch zamûstnankyà a zamûstnancû ve Var avû a v Praze. Pfiitom chce Jan Korenc také posílit nadnárodní spolupráci servisních montérû a tiskov ch instruktorû pûsobících ve spoleãnosti KBA CEE v Polsku a âeské republice. Oliver Becker (47) prûbûïnû budoval v posledních esti letech podíl spoleãnosti KBA na polském trhu. Na rostoucím segmentu trhu obalového tisku je spoleãnost KBA se sv mi stroji Rapida stfiedního a velkého formátu mezi dodavateli ãíslem 1. Tak byly jen za posledních dvanáct mûsícû dodány ãtyfii automatické stroje Rapida Jumbo tiskárnám obalû napfiíklad Grafpoz v Poznani, Dako v Lubartowû, VG Polska v Cheleku. Dal í stroj Rapida 145 novû pfiedstavené konstrukãní fiady KBA na veletrhu drupa 2012 obdrïí v listopadu spoleãnost Neupack Polska v Bydgoszczi. Jan Korenc (46) se mûïe jako jednatel teprve pfied 18 mûsíci novû zaloïené poboãky spoleãnosti KBA CEE v Praze právû tak pochlubit pozoruhodn mi úspûchy pfii budování efektivní servisní organizace pro âeskou republiku a Slovensko. Vedle nûkolika maloformátov ch strojû typov ch fiad Rapida 75 a Rapida 66 byly v tomto roce uvedeny do provozu dlouh stroj Rapida 106 s dvojit m lakováním ve spoleãnosti Pharming, Rapida s lakovací vûïí ve spoleãnosti P.O.S. a ãtyfibarvov stroj Rapida 145 ve spoleãnosti Typos v Plzni. PfiestoÏe byly v poslední dobû investice v oblasti kotouãov ch ofsetov ch strojû pro akcidenãní a novinov tisk ve stfiedov chodní Evropû pomûrnû malé, peãuje spoleãnost KBA CEE vedle archov ch tiskov ch strojû i o celou fiadu kotouãov ch tiskov ch strojû KBA. Patfií mezi nû i maloformátov stroj Genius 52UV od spoleãnosti KBA-MePrint a v budoucnu se pfiidá také na veletrhu drupa novû pfiedstaven inkoustov kotouãov stroj RotaJET 76 pro v konn digitální tisk. Jan Korenc (46), kter byl doposud ve spoleãnosti KBA CEE jako jednatel odpovûdn za âeskou republiku a Slovensko, ponese v budoucnu jako generální fieditel celé spoleãnosti odpovûdnost i za v znamn polsk trh