Ekonomika mýtných. Expertní skupina MD ČR

Transkript

1 Ekonomika mýtných systémů Ladislav Bína, B František Lehovec, Václav V Skurovec České vysoké učení technické v Praze Expertní skupina MD ČR 1

2 Silniční síťčr (podle publikace ŘSD Silnice a dálnice d v ČR R 2007 k ) D 633 km R 329 km I.třída km II.třída km III.třída km Předpoklad do roku 2017: D+R km 2

3 Elektronický systém m výkonového zpoplatnění vybraných komunikací v ČR stav k Užití dálnic, rychlostních silnic a vybraných silnic I.třídy včeské republice vozidly nebo jízdnj zdními soupravami s povolenou hmotností 12 t a více v podléhá mýtu (výkonovému zpoplatnění). Výběr r mýtného je k 1. lednu 2008 rozší šířen o dokončen ené úseky dálnic a rychlostních komunikací a o vybrané úseky silnic 1. třídy, t které doplňuj ují tranzitní síť v České republice. Rozsah zpoplatnění je určen Vyhláš áškou MD ČR č / 2007, která mění předchozí dosavadní prováděcí předpis. Sazbu mýtného za užitu ití 1 km zpoplatněné komunikace stanovuje Nařízen zení Vlády ČR č. 484/2006 Sb. Sazba se liší podle počtu náprav a emisní třídy vozidla. Mýtné za užitu ití konkrétn tního úseku je dáno násobkem n sazby a délky d úseku - viz tabulka tarifů za mýtné úseky Platná od V 2009 je plánov nován n rozsah zpoplatněné sítě takto: D+R km, vybrané navazující úseky silnic I.třídy 170 km 3

4 Elektronický systém m výkonového zpoplatnění vybraných komunikací v ČR - zpoplatněné úseky k

5 Zavedení zpoplatnění vozidel 3,5 aža 12 tun na síti s dálnic d a rychlostních silnic včetnv etně vybraných úseků silnic I.třídy v ČR od Na základz kladě zadání MD ČR R zpracovala expertní skupina FD ČVUT Hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment - RIA) vlivu zavedení zpoplatnění vozidel 3,5 aža 12 tun na síti s dálnic, rychlostních silnic a vybraných silnic I.třídy včeské republice, kde zatím m podléhaj hají mýtu (výkonovému zpoplatnění) ) vozidla nebo jízdnj zdní soupravy s povolenou hmotností 12 t a vícev Podklady získanz skané v rámci r procesu hodnocení dopadů regulace slouží jako podklad pro politické rozhodování o přijetp ijetíči i nepřijet ijetí navrhované právn vní úpravy nebo přehodnocenp ehodnocení/úpravu či i zrušen ení stávaj vající v daném případě zavedení zpoplatnění vozidel 3,5 aža 12 tun Podstatnou součást stí Hodnocení RIA jsou ekonomické analýzy 5

6 Popis problému (1) Usnesením m vlády ČR č ze dne vláda schválila své Programové prohláš ášení,, kde včásti v Doprava je uvedeno: Bude uplatněna na koncepce elektronického mýta na základz kladě kombinace mikrovlnné a satelitní technologie.. Vláda zavede mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny,, zpoplatní všechny silnice spravované státem tem a povede jednání s kraji s cílem c rozší šířit zpoplatnění také na jimi spravovanou síťs silnic II., případnp padně i III. třídy t při i logickém m zohlednění sociáln lních a ekonomických podmínek. Sazby mýtného budou diferencovány ny podle emisních parametrů vozidla v maximáln lní míře, jakou umožň žňuje legislativa EU. Z uvedeného prohláš ášení vyplývá záměr r MD ČR R toto prohláš ášení realizovat 6

7 Popis problému (2) Od byl na dálnid lniční síti a síti s rychlostních komunikací instalován mikrovlnný systém m firmy Kapsch (DSRC) pro vozidla nebo jízdnj zdní soupravy nad 12 tun. K bylo zpoplatněno no 638,6 km dálnic, d 350 km rychlostních silnic a 172 km silnic I.třídy pro vozidla nad 12 tun Ministerstvo dopravy plánuje, že e do roku 2017 bude mikrovlnný systém m firmy Kapsch postupně rozší šířen na km dálnic d a rychlostních silnic a na 20 km silnic I.třídy. (část( z původních 172 km silnic I.třídy bude postupně nahrazena dálnicemi a rychlostními komunikacemi) Celkové zpoplatnění silnic I.třídy (6 188 km) a dále d silnic II. a III.třídy v majetku krajů není reáln lné zajistit mikrovlnnou technologií a bude zřejmz ejmě využit hybridní systém m (mikrovlnný a satelitní systém), jehož ověř ěřování a návrh n byly ze strany Ministerstva dopravy ČR R zahájeny Celý proces dle předchozp edchozího musí odpovídat dat Směrnici Evropského parlamentu a Rady ze dne 17.června 1999 o výběru poplatků za užíváníu určitých pozemních komunikací těžkými nákladnn kladními vozidly a Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17.května 2006, kterou se měním směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užíváníu určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. 7

8 Popis problému (3) Cílem hodnocení dopadů regulace (RIA) je navrhnout řešení zpoplatnění v prvé etapě všech silnic spravovaných státem tem tj. dálnic, d rychlostních komunikací a silnic I.třídy pro vozidla v rozmezí nad 3,5 tuny do 12 tun od s tím, že e sazby mýtného budou diferencovány ny podle emisních parametrů vozidla v maximáln lní míře, jakou umožň žňuje legislativa EU. Navržen ené rozší šíření zpoplatnění pro vozidla o hmotnosti 3,5 12 tun neznamená změnu současn asného systému výkonového elektronického výběru mýta včr. v 8

9 Návrh variant řešení Strategie volby zpoplatnění byla zvolena tak, aby zásah z do současn asného systému byl minimáln lní.. Za základ z byly zvoleny současn asně platné sazby mýtného na dálnicd lnicích ch a rychlostních silnicích ch a na vybrané síti silnic I. třídy t dle Nařízen zení vlády ČR č.484/2006 Sb. ze dne 18.října 2006 o výši časových poplatků a o výši i sazeb mýtného za užíváníu určených pozemních komunikací. Pro zpoplatnění vozidel 3,5 aža 12 tun jsou typická vozidla se dvěma, resp. třemi nápravami. n Přitom P vozidel se dvěma nápravami n je cca 90%. Tato vozidla jsou reprezentantem vozidel 3,5 aža 12 tun. Proto jako základ z byla zvolena sazba mýtného pro D+R a VS I. třídy. t podle Emisních tříd t d Euro II a III s ohledem na počet náprav. n Z evidence vozidel v tonáži i 3,5 aža 12 tun vyplývá, že e cca 90% je vozidel se dvěma nápravami. n Tento údaj byl vzat jako výchozí pro základnz kladní variantu. Podle dostupné evidence je celkový počet těchto t vozidel registrovaných včr R cca 85 tisíc. Současn asně budou shodně ovlivněni ni i zahraniční provozovatelé nákladních vozidel o hmotnosti 3,5 12 t. 9

10 Hodnocení dopadů jednotlivých variant Výnosy: V přiložených tabulkách ke zprávě RIA jsou zpracovány výnosy z provozu mýtného na dálnicd lnicích ch a rychlostních komunikacích ch a VS I. třídy. t Strategie volby zpoplatnění byla zvolena tak, aby zásah z do současn asného systému byl minimáln lní.. Za základ z byly zvoleny sazby mýtného na dálnicd lnicích ch a rychlostních silnicích ch a na vybrané síti silnic I. třídy. t Byly provedeny ekonomické výpočty navržených variant: Varianta A - D+R 2,30 Kč/km, K VS I. tř. t. 1,1 Kč/kmK Varianta B - D+R 2,00 Kč/km, K VS I. tř. t. 0,95 Kč/km K Varianta C - D+R 1,80 Kč/km, K VS I. tř. t. 0,90 Kč/kmK Náklady: Náklady plynoucí ze zpoplatnění vozidel 3,5 aža 12 tun na síti s D+R+VS I. třídy t byly expertní skupinou podrobně konzultovány ny se zástupci z zadavatele s tím, že e pro expertní odhady byly využity všechny v dostupné statistické údaje, které byly pečliv livě analyzovány. ny. Na uvedených základech z pak byly učinu iněny ny odborné odhady. Postup byl prakticky totožný s postupem použitým včásti v stanovení výnosů. 10

11 Ekonomická analýza Pro ekonomickou analýzu byl zpracován n model, kterým je možno ve variantách analyzovat ekonomické výsledky zpoplatnění vozidel 3,5 aža 12 tun. Výsledkem výpočtu je : zisk (+) nebo ztráta ta (-)( ) v letech hodnocení (tabulky, graf) kumulovaný zisk/ ztráta ta v letech hodnocení (tabulky, graf) čistá současn asná hodnota (NPV) za hodnocené období (tabulky, graf) tabulky a grafy výpočtů jsou uvedeny v přílozep Varianta A Tato varianta dosahuje nejlepší ších ekonomických výsledků. Zpoplatnění pro D+R je 2,30 Kč/km, K pro VS I.tř.. 1,10 Kč/kmK Varianta je ztrátov tová pouze v prvém m roce provozu, což je způsobeno jednorázovým výdajem na nákup n palubních jednotek. V každém m následujn sledujícím roce je zisk kladný. Kumulovaný zisk do roku 2017 je cca 1,36 mld d Kč. K Čistá současn asná hodnota (NPV) je kladná,, ve výši i 1,053 mld Kč. K. Tato varianta je ekonomicky efektivní.. Výpočtov tové tabulky a grafy jsou v příloze zprávy RIA. 11

12 Zhodnocení variant a výběr r nejvhodnější šího řešení Zpoplatnění vozidel 3,5 12 t je navrženo včr v řešit takto: Současn asné sazby mýtného na dálnicd lnicích ch a rychlostních silnicích ch budou platit pro rozsah vozidel 3,5 40 t a tudíž budou zahrnovat i vozidla kategorie 3,5 12 t. U automobilů 3,5 t se převážně jedná o 2 nápravovn pravová vozidla, u kterých by průměrn rná sazba mýtného na D+R byla 2,- Kč/km, VS I. třídy t 0,95 Kč/km. K Tyto závěry z vycházej zejí ze zkušenost eností okolních zemí (zejména Rakousko a Švýcarsko) a dále d ze snahy nerozšiřovat ovat stávaj vající sazební systém m a nečinit jej složit itějším. Přezkum účinnosti Přezkum účinnosti z hlediska platnosti a splnění očekávaných cílů je navržen po 1 roce provozu systému tj. k Předmětem hodnocení bude dodržov ování účinnosti (požadovan adovaná hodnota je 95 %) a vyhodnocení dopadů na provozovatele nákladní dopravy resp. ekonomické zatížen ení obyvatel. 12

13 Výnosy z provozu mýtného na dálnicd lnicích ch a rychlostních komunikacích ch (D+R) a vybraných silnicích ch I.třídy (VS I.tř.).) pro vozidla 3,5 do 12 tun 13

14 Náklady na zavedení a provoz mýtného na dálnicd lnicích ch a rychlostních komunikacích ch (D+R) a vybraných silnicích ch I.třídy (VS I.tř.).) pro vozidla 3,5 do 12 tun 14

15 Porovnání nákladů a výnosů při i zavedení mýtného na dálnicd lnicích ch a rychlostních komunikacích ch (D+R) a vybraných silnicích ch I.třídy (VS I.tř.).) pro vozidla 3,5 do 12 tun 15

16 Ekonomický model pro III. Etapu rozvoje mýta hybridního ho systému K zpracovala Expertní skupina studii EKONOMICKÝ MODEL A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA 3. ETAPY ROZVOJE MÝTNÉHO HO Autoři i zpracovali orientační ekonomický pohled na satelitní mýtné pro zpoplatnění silnic I. třídy t (cca 6000 km) a vybranéčásti silnic II. třídy t (cca 2000 km), tedy celkem pro 8000 km silnic. Jedná se opět t o startovní propočet, o první úvahy. Pro konečné rozhodnutí je třeba t udělat podrobnou ekonomickou a finanční analýzu na základz kladě relevantních dat a to nejen pro samostatný satelitní systém, ale pro systém m hybridní,, zahrnující mikrovlnou i satelitní část systému zpoplatnění komunikací.. V této to analýze musí být zohledněna na i schválen lená,, nebo uvažovan ovaná prognóza rozvoje mikrovlného i satelitního systému. Výsledky výpočtu prokazují, že e při p i stanovení sazby mýtného na 4,05 Kč/vzkm, zpoplatnění cca 8000 km silnic I. třídy t (cca 6000 km) a vybrané části sinic II. třídy t (cca 2000 km) jsou ekonomicky přínosnp nosné.. Uvedený výpočet je výpočet startovní a je třeba t pokračovat ovat v další podrobné studii. 16

17 Východiska pro systémový návrh n pro III. Etapu rozvoje mýta hybridního ho systému (1) Základní technicko-ekonomick ekonomické směry Dle požadavk adavků krajů (hejtmanů) ) umožnit regulaci dopravních proudů silniční nákladní dopravy na vybraných částech silniční sítě pomocí technologie GNSS (satelitní technologie) Uplatnění výběru mýtného s využit itím m satelitní technologie se předpokládá na silnicích ch I. třídy t a dle dohody s kraji i na vybraných komunikací nižší ších tříd t d tak, aby byly splněny ny požadavky regulace dopravních proudů na exponovaných částech sítěs a objízdných trasách. Výše e poplatku z užití silnic nižší ších tříd t d bude stanovena s respektováním těchto hledisek: regulační dopady na atraktivitu užitu ití objízdných tras ekonomická rentabilita systému s přiměřenými výnosy pro stát t a pro kraje omezení dopadů na ceny přepravnp epravních služeb a příspp spěvků k inflačním m trendům. 17

18 Východiska pro systémový návrh n pro III. Etapu rozvoje mýta hybridního ho systému (2) Pro konečné rozhodnutí je třeba t udělat podrobnou ekonomickou a finanční analýzu na základz kladě relevantních dat a to nejen pro samostatný satelitní systém m (III. etapa mýtného), ale pro systém m hybridní,, zahrnující mikrovlnou i satelitní část systému zpoplatnění komunikací. Hybridní systém m je nutné zavést urychleně a to s jedním vyhodnocovacím m a zúčtovacz tovacím m centrem. Satelitní část hybridního ho systému pro silnice I.třídy, dále d pro silnice II.a III. třídy t dle rozhodnutí krajů. V jednotlivých krajích jsou zbožov ové proudy dle zdrojů směř ěřovány tak, že e kamiony jezdí nejkratší cestou, která v řadě případů vede i po silnicích ch III. třídy. t Zatížen ení a provoz nákladnn kladních vozidel po krajských komunikací po zavedení mýtného na dálnicd lnicích ch a rychlostních komunikacích ch rapidně vzrostl a vyvolává v jednotlivých lokalitách nespokojenost občan anů.. Poplatky z mýtného na krajských komunikacích ch směř ěřovat na kraje. 18

19 Děkujeme za pozornost 19