Vyprávní o severním Švédsku pokraování.l

Transkript

1 Vyprávní o severním Švédsku pokraování.l Co v této oblasti mže turista oekávat? Pedevším zajímavou pírodu, z 38% zalesnnou se smrky, borovicemi, ale i bezovými lesíky, s etnými vodními toky resp. plochami. Je tam kolem jezer, 200km pobeží a kolem km tekoucích vod, v nichž zhruba ve 2.500km žijí divocí lososi. Produkuje se tam až 90% všech losos, kteí jsou v Pobaltí získáváni pirozeným zpsobem. Je to tedy ráj pro rybáe. Z jezer je jich asi l0.000 v soukromé správ. Je ovšem nutné zakoupit rybáský lístek. Stejn tak se tam uplatní i lovci. Žijí tam všechny všechny tyi nejbžnjší druhy predátor - vlk, rys,medvd i liška. Stát ron kompensuje jimi zpsobené škody, zejména na stádech v chovech sob. V lét a na podzim Vás v blízkosti les, a to je skoro všude, budou lákat etné ervené hlavy velkých bezák a pak i hndavých klouzk, ba i hib se mže objevit. A to vše kolem cest, i v blízkosti obydlí. Místní obyvatelé se sbru hub zejm píliš nevnují. Ale na dobrou veei se tšte teprve tehdy, až nasbírané houby oistíte mohou totiž být do znané míry ervivé..mžete se také vydat do lesa a sbírat krásné, velké borvky nebo brusinky. Obojí i ve velkém množství,dozrávají ale pozdji než u nás. Mají dobrou chu. Kraj Norrbotten je i oblastí protiklad.nachází se tam nejvyšší hora Švédska. Je to 2.107m vysoká Kebnekaise.Mají tam ale i nejhlubší švédské jezero, Hornavan o hloubce 232m. V jeho nejsevernjší ásti se po vtšinu roku, krom ervence, objevují alespo noní mrazy. Ale u Botnického zálivu, jižnji, je možné se v lét koupat. Je to ale spíše pro ty otužilejší. Podle turistického prvodce tam teplota vody mže dosáhnout až 20 stup. Jiná kniha, ale uvádí teplotu nižší až l3 stup.tak si vyberte! V zim tam mžete zkusit pobýt v jediném švédském hotelu postaveném z ledu staví se vždy na podzim v obci Jukkasjarvi.Nebo si také na Botnickém zálivu Baltického moe, který zamrzá,mžete zabruslit. Podnebí je tam odchylné nejen od naší ásti Evropy, ale i od jižního Švédska. Jsou tam ím více na sever tím kratší léta, relativn teplá, svtlá s vegetaním obdobím od l00 do 150 dn a dlouhé,studené zimy, chudé na svtlo. Slunce se v zim objeví velmi pozd a brzy pichází noc. Jezera, eky i dlouhé úseky pobeží Botnického zálivu jsou blokovány ledem. V beznu však již mráz slábne a rychle pibývá svtla a prý se krásn lyžuje. A den se dále prodlužuje až kolem 21. ervna zapadá slunce ve znané ásti oblasti cca ve 23 hod. a po dvouaplhodinovém stmívání pak již zase znovu vychází, takže v podstat není žádná poádná tma a stedoevropský turista tam mže mít v lét problémy s usínáním. A pokud je zvyklý orientovat se podle slunce bude prý mít i problémy s orientací a neml by se pohybovat sám. To všechno ovlivuje blízkost severního polárního kruhu.s ní souvisí také letní jev tzv.

2 Plnoní slunce Severní polární kruh je totiž ta zempisná šíka, od níž dále na sever se délka dne prodlužuje a slunce již neklesá pod horizont. V den letního slunovratu, 21.ervna, dosahuje pomyslný bh slunce u polárního kruhu svou nejvyšší severní deklinaci, takže slunce je na obloze ješt i o plnoci..trvání tohoto fenoménu se prodlužuje tím více, ím dále jdete na sever. V severním Laponsku nap. lze spatit plnoní slunce od konce kvtna do zhruba poloviny ervence.roli hraje i výška místa odkud se díváte. Z vyvýšeného místa mžete vidt plnoní slunce ješt i na jih od polárního kruhu. Mže se Vám podait pozorovat jak slunce klesá k horizontu a pak se náhle jeho pokles zastaví nad zemí a dál jako by jede po jejím povrchu a po urité dob se od zem odpoutá a stoupá zase vzhru. Flora a fauna jsou v oblasti dosti bohaté i pes kratší léto a kratší vegetaní období. Umožuje to delší svit sluneního svtla v letním období. Tak nap.msto Lulea zaznamenalo v ervnu 2003 celých 274 hodin sluneního svitu. A o tom, že flora a fauna je pestrá vás snad mohou pesvdit i následující obrázky. Kvtinky jsou hezké že? A co takhle nco ze zvíecí íše? V kraji je 165 pírodních rezervací rozložených po celém jeho území. Je tam také 8 národních park. Nejvtší parky jsou v horské oblasti. K ochran ptactva dochází nap. zízením 47 útoiš ptactva. Do uritých útois je v dob hnízdní zakázán pístup. Obyvatelé a jejich innost Kraj Norrbotten lan se skládá ze dvou okres provincií. V jižní ásti zejména kolem a u Botnického zálivu se rozkládá provincie stejného jména tj. Norrbotten. Severnjší ást je provincie Lappmark- Laponsko. Na jihu jsou msta s vtším potem a hustotou obyvatel. Kraj má oproti celostátnímu prmru vtší podíl obyvatelstva mezi roky vku a menší podíl obyvatel mladších. Zatímco poet

3 obyvatel Švédska se v roce 2003 zvýšil o 0,4%, v Norrbotten klesl o 0,3%. Klesá i v dlouhodobjším srovnání a zejména v mladší vkové skupin. Vedle tvrdších pírodních podmínek k tomu jist pispívá i nižší úrove píjm. Tak nap. v r inil prmrný roní píjem ve švédských korunách : Muži Ženy Švédsko celkem l Kraj Norrbotten l Msto Lulea správní centrum kraje Všimnete si jist, že nižšími píjmy žen se nevyznauje pouze eská republika! Ve Švédsku žije vedle germánských Švéd i celá ada lidí pisthovalc rzných národností. Zem má ale, zejména na severu, také dv významnjší menšiny. Je to jednak asi Fin a dále asi l7 000 Laponc. A u tch se trochu více zastavíme. Laponskem se rozumí geograficky severní ást Skandinávie na níž se politicky podílí Norsko, Švédsko, Finsko a Rusko. Jeho obyvatelé pišli do severní Skandinávie již ped tisíciletími z Uralu. Sami se nazývají Saamové tj. lidé z bažin. Považují se za pvodní obyvatele Laponska, ale dnes jsou tam pouze menšinou, která se asto snaží draznji vymáhat svoji autonomii. Žijí pevážn v oblasti kolem polárního kruhu, na severu a na severozápad. Kolonizace pvodn na jejich území picházela spolen s christianizací Švédska a zesílila zejména v l9. století kdy na jejich území zesílilo využívání železnorudných ložisek. Postupn došlo i ke ztrát jejich jazyka. Teprve od 60. let minulého století zaala být sámština znovu používána a stala se dležitým prvkem identity tohoto národa. Jejich e patí do skupiny ugrofinských jazyk. V minulosti žili Sámové polonomádsky jako chovatelé sob, lovci a rybái, kteí pendlovali mezi výše položenými letními a níže položenými pastvinami zimními. Dnes se Sámové na ulici niím neodlišují od ostatních oban, vykonávají normální povolání a jejich malebné kroje se objevují zejména pi slavnostech nebo jsou využívány i v turistickém ruchu. Chov sob byl racionalizován, provozuje se i v družstvech a zabývají se jím specialisté vybavení moderní technikou terénními vozy, vysílakami a helikoptérami. Zachovalo se ale jejich tradiní umlecké emeslo. Ze stíbra, deva, kovaného železa, sobích paroh a kže, srsti vyrábjí pozoruhodné pedmty.podívejte se na dva vzory ornament.

4 Severské státy jimi dlouho opovrhovaly, ale v posledních asi tyech desetiletích uznaly jejich právo na sebeurení. Celá oblast Laponska byla pro své pírodní krásy zapsána na Listinu svtového ddictví UNESCO. Obané v Norrbotten lan velmi používají automobily. Na l000 osob tam pipadá 507 automobil. 79,2% obyvatel má doma poíta a 69,5% využívá pipojení na internet. Švédsko je prmyslový stát, v zemdlství pracují pouze 3% obyvatel. Nejvtší ást zemdlské pdy jsou louky a pastviny - 61,3%. Má rozvinuté strojírenství v.loaství, devaství, znané vodní zdroje a rudné zásoby. A toto všeobecné konstatování se týká i severu.tam iní orná a obdlávaná pda pouze l%, 38% lesy,38% horské a skalnaté oblasti, 7% vodní plochy. Sever má ale významné zásoby rud. V menším množství se tam tžily a rafinovaly již od poloviny l7 stol. stíbro,olovo,m. Nyní je to pedevším m v obci Aitik. Dl je nejvtším dolem na m v Evrop. Md do znané míry poznamenala i vzhled celé zem. Všude, i na severu, vidíte devné domy natené cihlov ervenou barvou, které se íká falunská erve podle jižnji ležícího msta Falun kde tžba zaala již ve l2 stol. Barva totiž vznikla jako vedlejší produkt pi zpracování mdné rudy. Byla to nejlevnjší barva, která navíc devo i konzervovala. Nejdíve se s ní natíraly pouze královské zámky, ale od l9.stol. se již používala všeobecn. Dležité jsou i zásoby železné rudy bohaté na železo (60-70% obsah železa) v Malmberget Gallivare a v Kirun. Železná ruda se získávala také již od l6 stol., ale ve vtším mítku se tží až od konce l9. století. Dl v Kirun je nejvtším železnorudným dolem v Evrop. Oblast má dobrou železniní a silniní sí, které slouží i k pevozu deva, které se díve hodn splavovalo po ekách. Pevozu zboží slouží také velký pístav v mst Lulea. Na dravých a vodnatých ekách oblasti je ada vodních elektráren. Produkují celkem l4 terawatthodin elektiny což je 11% celkové výroby ve Švédsku. Významné je lesnictví a zpracování deva, které získalo hospodásky na váze bhem 20 století. Jsou tam 4miliony hektar produktivních les. Oblast nemá homogenní architektonickou tradici. Ale i tamní msta a obydlí, která jsou výsledkem vývoje ady generací, zaujmou. Jako stavební materiál se u nich asto používá devo a od staveb obvyklých v Evrop se pak dosti liší. Jsou stavná podobn jako výše na obrázku uvedená zajímavá škola z msta Haparanda. Devné stavby se v minulosti stávaly astji obtí požár. Ale i pesto se zachovala ada zajímavých i starších budov a komplex. Z nich nejpozoruhodnjší je na seznamu svtového kulturního ddictví UNESCO zapsané tzv. kostelní msto Gammelstad z nhož vidíme na obrázku nkolik dom natených pro Švédsko velmi typickou barvou falunskou ervení o které je zmínka již také výše. Souástí laponské oblasti, zapsané také na seznam UNESCO jako celek, jsou samozejm i charakteristická tradiní obydlí ve form teepee pi jejichž stavb se využívá rašelina,bezová kra a

5 také devo.jednu zajímavou laponskou stavbu máme také na obrázku i když v tomto pípad se zejm jedná o pouhý stan. Nkterá msta. V celé rozsáhlé oblasti je pouze l4 mst. Nejmenší z nich má obyvatel. Nejvtším a nejvýznamnjším mstem v oblasti je Lulea. Má obyvatel. Je to velký exportní pístav a ekonomické, administrativní a politické centrum kraje a oblasti Norrbotten. Je významným metalurgickým centrem. V roce l888 sem byla dokonena stavba železnice z Gällivare-Malmberget, z oblasti železnorudných dol, a pak byly postaveny železárny Norrbotten Järnwerk což významn ovlivnilo vývoj hospodáství msta. Dnes se podnik nazývá SSAB. Msto bylo pvodn založeno v roce l62l v okolí kostelního msta Gammelstad, t.j. asi o l0 km dále, ale pozdji se pemístilo na dnešní místo na poloostrov u ústí eky Luleälv do Botnického zálivu. Je to spíše moderní msto, protože v r. l887 tam vypukl velký požár a vtší ást staveb lehla popelem. Je to také jeden z nejvtších a nejmodernjších švédských pístav, má páté nejvtší letišt v této zemi.tady máme také pohled na nj. U jeho pobeží jsou stovky malebných malých ostrvk tzv. šér s pozoruhodnou faunou a flórou. V centru msta je novogotický chrám z let l a radnice z doby po II.svtové válce. Tamní muzeum se zamuje zejména na zvyky a život Laponc.Msto je sídlem vysoké školy s cca l2 000 studenty a tzv. Domem techniky. Ke kamennému jádru msta piléhá ada satelitních sídliš s množstvím devných pízemních dom vzniklých ve druhé polovin 20. století, s upravenými pedzahrádkami. Je tam píjemné bydlení v pírodním lesnatém prostedí, kde Vám pod okny vyrostou teba bezáci nebo klouzci. A zejm tam není moc pobert. Až pozd veer a brzy ráno stojí ped a za domy vtší dtské hraky, kola a motorové sekaky na úpravu trávníku, které evidentn penocovaly ped domem. A domy, i když jsou devné, jsou uvnit prostorné a pohodlné. Výše zmínný Gammelstad /Staré msto/ je velice zajímavé místo

6 severozápadn od Lulea. Rozkládá se kolem kostela z roku l490, který vidíte na nahoe umístném obrázku uprosted ervených domek. Je to dnes prý nejlépe uchované a nejvtší tak zvané kostelní msto jakých je ve Švédsku více. Sestává ze 424 malých devných domk v nichž pebývali vící sedláci, kteí picházeli na bohoslužby asto z velké dálky. Vedle tohoto msteka je dnes také muzeum v pírod, které ukazuje na dvou selských dvorech jak se žilo ve všedních dnech na vesnici. Je otevené v letní sezon. A zajímá Vás vstupné? V r.2004 inilo 30 SEK. Centrem oblasti Laponsko je zhruba šestitisícové msto o rozloze l7 735 km 2 Jokkmokk, nacházející se cca 170 km severozápadn od msta Lulea, tém pímo na polárním kruhu v nadmoské výšce 256m. Má zajímavý devný kostel, který byl postaven již v r. l753. V jeho okolí žije ješt hodn Laponc. Poátkem února se tam od roku l606 každoron koná velký zimní trh Laponc, který navštvuje velké množství lidí i z vedlejších zemí. Prodává se tam laponské zboží, umní, runí práce ze stíbra a kže, nabízejí se celé kže. Kže zejména ze sob. Tento trh je jako pední kulturní národní událost pirovnáván ke karnevalu v Rio de Janeiru. Až 500 prodejních stánk a sámský kulturní program pitáhnou nyní každoron až návštvník. V našem pehledu by nemlo chybt hospodásky velmi významné nejsevernjší švédské msto Kiruna, ležící l40 km nad polárním kruhem, nacházející se již také na území Laponska. Se svými obyvateli se rozkládá na ploše tém tvrtiny naší republiky. Bylo to pvodn laponské sídlišt. Již od roku l730 se vdlo o existenci tamních zdroj železné rudy. V roce l890 tam byla nalezena velká ložiska kovem bohaté železné rudy a tehdy bylo také založeno dnešní msto. Významný byl pro msto také r. l899 kdy byla dokonena železnice do pod vlivem Golfského proudu nezamrzajícího norského pístavu Narviku. Železnou rudu z Kiruny používaly ped II. svtovou válkou a ásten i bhem války a po ní i naše Vítkovické železárny v Ostrav,které prý tehdy mly na tamních dolech i kapitálový podíl. S nástupem padesátých let dvacátého století u nás pišla orientace na chudší sovtské rudy a ze Švédska se dováželo jen málo. Nyní kontakty zatím z cenových dvod ustaly vbec. Podzemní štoly se tam táhnou do velké hloubky. Jeden z dol je také možné navštívit. Dlní tžbu ídí spolenost LKAB a jako památka je zachován i dívjší dm prvního disponenta této spolenosti.jeho zásluhou také bylo, že tam firma nechala postavit i dnes pozoruhodný devný kostel ve tvaru laponského stanu.msto má sportovní halu a kryté koupališt. Hlavním krajinným bodem je železná hora Kirunavaare s terasami vzniklými tžební inností. Asi 90 km na západ od tohoto msta se zdvihá nejvyšší hora Švédska Kebnekaise. Osmdesátpt kilometr jižn od Kiruny se nachází další místo s významnou tžbou železné rudy a druhé nejvtší msto Laponska ( obyv.,359m n.m) Gällivare- Malmberget. I tady se již díve vdlo o železné rud - magnetitu, ale její tžba se stala rentabilní až po výstavb železnice, která toto msto spojila až ve dvacátém

7 století s vnitrozemskou železnicí do Lulea. Také toto msto má pozoruhodný devný kostel z r. l740. Má také hornické muzeum a zajímavou devnou nádražní budovu z r Druhým nejvtším mstem kraje je jižnji od Lulea se nacházející Pitea se obyvateli, založené v r. l621. Má v centru msta také devný kostel z r. l685 a pi námstí mnoho devných dom z l9. století. Má i kostel z l5. století. S farní vesnicí se zachovanými 200 domy. Stejn jako v minulosti i nyní se v nm zejména zpracovává devo. Zmíníme se ješt o Haparand s obyvateli ležící asi l30 km na sever od msta Luleo, v nejsevernjší ásti Botnického zálivu u eky Torne, která je pirozenou východní hranicí Švédska a Finska. Msto bylo založeno v r. l809 poté, co sousední, za ekou východn ležící Tornio bylo spolu s Finskem po prohrané válce pedáno Rusku. Pes Haparandu byli v první svtové válce pedáváni boje neschopní zajatci mezi Ruskem a jeho protivníky. Nyní pes Haparandu do finského Tornia jezdí alkoholuchtiví severní Švédové na nákupy této komodity, která je u nich doma v rámci boje s alkoholismem podstatn dražší. Obrázek devné školy z tohoto msta jste si v tomto textu již prohlédli. Prohlédneme si tedy jako poslední ást našeho vyprávní ješt kostel msta Kiruna v zimní atmosfée, která se k našim pedstavám o severu více hodí a tím se rozlouíme i se severní Skandinavií.