TURISTIKA VENKOVSKÁ. v Rakousku, Èeské republice a Francii Koncept, aktivity a vzdìlávání. VENKOVSKÁ v Rakousku, Èeské republice a Francii

Transkript

1

2 VENKOVSKÁ v Rakousku, Èeské republice a Francii

3 Tato publikace vznikla za podpory projektu Vzájemná výmna informací a pedávání praktických zkušeností v oblasti venkovské turistiky. Tento projekt byl realizován za finanní podpory Evropské unie v rámci programu SOCRATES/Grundtvig. Za obsah produktu odpovídá výlun autor, produkt nereprezentuje názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou obsahem produktu. Vydání: 1. Název: Venkovská turistika v Rakousku, eské republice a Francii Podtitul: Koncept, aktivity a vzdlávání Náklad: 200 Autoi: Ivo Moravec, Radek Novotný, Adeline Bocher, Jean-François Mamdy, Karin Chladek, Margit Leuthold Odpovdný redaktor: Ivo Moravec Grafická úprava: Jakub Johanus Tisk: Vlastimil Johanus - TISKÁRNA, eské Budjovice Vydavatel: Centrum pro komunitní práci, 2007 ISBN: ISBN: (anglické vydání)

4 Obsah KAPITOLA A: VENKOVSKÁ V RAKOUSKU 5 I. Cestovní ruch a venkovská turistika 5 II. Zamstnání a aktivity ve venkovské turistice 11 III. Vzdlávání 13 KAPITOLA B: VENKOVSKÁ V ESKÉ REPUBLICE 17 I. Cestovní ruch a venkovská turistika 17 II. Zamstnání a aktivity ve venkovské turistice 29 III. Vzdlávání 32 IV. Shrnutí 36 KAPITOLA C: VENKOVSKÁ VE FRANCII 40 I. Cestovní ruch a venkovská turistika 40 II. Zamstnání a aktivity ve venkovské turistice 48 III. Vzdlávání 53 IV. Shrnutí 56 KAPITOLA D: SROVNÁVACÍ ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH NÁRODNÍCH ZPRÁV O VENKOVSKÉ TURISTICE 58 I. Cestovní ruch a venkovská turistika 58 II. Zamstnání a aktivity ve venkovské turistice 58 III. Vzdlávání 59 KAPITOLA E: PÍLOHY 60 Píloha. 1: Zamstnání/dovednosti v cestovním ruchu podle ROME 61 Píloha. 2: Profesionalizace prostedky a píležitosti 63 Píloha. 3: Certifikace na úrovni vládních ministerstev ve Francii 64 Píloha. 4: Kombinace ty znalostních úrovní 68 KAPITOLA F: OBRAZOVÁ PÍLOHA 70

5 4

6 Kapitola A: Venkovská turistika v Rakousku I. Cestovní ruch a venkovská turistika A. Cestovní ruch v Rakousku celkový pohled Cestovní ruch v Rakousku hraje v národním hospodáství velmi dležitou roli. Vytváí 8,7% hrubého domácího produktu. Pokud zahrneme veškerý prmysl volného asu, stoupne podíl na tvorb hrubého domácího produktu na 16,3%. V roce 2006 dosáh poet píjezd poprvé 30 milion. Poet penocování byl 119,4 milion (2006). 1. Penocování podle vybraných zemí dle stavu v roce 2006 Nejdležitjší zem z hlediska píjezdové turistiky jsou Nmecko (48.764,800 penocování), Holandsko (8.762,900), zem východní Evropy (5.968,400), Velká Británie (3.785,300) a Švýcarsko (3.577,800). Pokud se týe rozložení píjezd bhem roku, byla situace v minulých letech následující. Na poátku devadesátých let minulého století bylo 60 % penocování v lét, na zimu pipadlo 40 % penocování. Od té doby se význam zimní i letní sezóny vyrovnal. Rozložení bhem roku však zstává i nadále nerovnomrné. Více než polovina ze všech penocování probhne bhem pouhých 4 msíc: v zimních msících lednu a únoru v lét v ervenci a srpnu. ( > v nmin) 5

7 ( /index.html > v nmin) 2. Organizace turistiky v Rakousku Turistický prmysl je v Rakousku organizován na úrovni jednotlivých spolkových zemí. V každé zemské vlád byl zízen odbor turistické ruchu (vetn ídící jednotky pro program LEADER +). V hlavních mstech jednotlivých zemí pracují regionální zemské cestovní kanceláe. Turistická organizace s celorakouskou psobností, která je pedevším zamená na marketing, se nazývá Österreich Werbung (ÖW) nebo (pro mezinárodní trh) Austria Info ( Je financována z veejných fond a píjm z marketingových aktivit. Pro partnerské organizace vytváí ÖW marketingová pravidla na obecné úrovni i na základ specifických požadavk. Mimo tuto národní úrove pracují v Rakousku regionální sdružení, která propagují jednotlivé regiony jako turistické destinace. Pokud se týe regionálního turismu, mají tato sdružení velmi silné postavení. B. Venkovská turistika v Rakousku 1. Definice venkovského prostoru a venkovské turistiky Jako venkovské oblasti jsou tradin oznaovány všechny oblasti, které nebyly klasifikovány jako mstské. Pokud se týe sídel, je rozhodující poet obyvatel (nap. mén než obyvatel: ÖIR 1975, str ). Rozsáhlé území Rakouska je možné považovat za venkovskou oblast. Z toho dvodu se cestovní ruch v Rakousku odehrává zejména ve venkovském prostoru. Devt hlavních zemských mst vetn Vídn pokrývají pouze 14,7% z celkového potu penocování v Rakousku. 6

8 Nicmén ve vdeckých nebo politických debatách byl termín venkovská oblast asto používán v nejrznjších souvislostech jako synonymum pro veškerý neurbánní prostor nebo jako rovnocenný termín pro periferní (vzdálené) regiony. Tento povrchní pístup je podporován metodologickými a koncepními problémy vymezení venkovských a mstských oblastí. Navíc rozpínající se pechodný prostor spolen s rychle se mnící prostorovou strukturou poskytuje široké pole pro nejrznjší interpretace. Jedna z možných definic venkovské turistiky : Venkovská turistika je zamena na rekreaci spojenou s návštvami venkovských usedlostí a venkovského prostedí za úelem zažít (nebo se i pímo podílet) innosti, události nebo atraktivity v mstském prostedí nedostupné. Venkovská turistika není nezbytn spojená se zemdlskou inností. ( 2. Masový cestovní ruch ve venkovském prostoru jsou takové oblasti i nadále venkovské? Jedním z problém definování, co pesn je venkovský cestovní ruch v Rakousku, je skutenost, že mnoho návštvník pijíždí do lyžaských oblastí a stedisek v Alpách. Mnoho venkovských region v Alpách nejen v Rakousku se potýká s velkým potem návštvník masovým turismem a bylo v posledních desetiletích siln ovlivnno a pemnno pílivem masové turistiky. 3. Venkovský nemasový cestovní ruch oblasti Jiné venkovské oblasti, které dokonce sousedí s alpskými oblastmi masové turistiky (nebo také tmi, které leží vn alpské centrální oblasti), nenavštvuje z mnoha nejrznjších dvod (nap. geografických) takové množství turist. Mohou být také více vzdálené od mstských center. V takových regionech se uchoval více tradiní zpsob života a také atraktivní, dosud ne tak siln komodifikovaná krajina 7

9 (v porovnání s lyžaskými stedisky masové turistiky). V tomto textu se dále zabýváme pouze tmito regiony nemasové turistiky a soustedíme se na problémy, kterým elí nebo mohout elit, a na jejich možný budoucí vývoj. Pokud chtjí venkovské regiony pilákat více návštvník, mohou nebo spíše mly by klást draz na jejich silné stránky a kombinovat je s inovativními postupy: historické a kulturní ddictví, píroda a pírodní oblasti, speciality místní kuchyn, kvalita služeb. Tyto venkovské oblasti potebují motory pro turistický rozvoj: autentickou nabídku, která zvýrazní unikátnost nabídky a ozvláštní region. Tmito motory mohou být tématické stezky, národní parky, pírodní parky a jejich kombinace. Následuje krátká úvaha o národních a pírodních parcích a jejich roli v cestovním ruchu Rakouska. 4. Národní parky Národní parky jsou chránná pírodní území. Národní parky mimo jiné také plní rekreaní roli. V jádrových územích je potlaen ekonomický rozvoj. Sousedící nárazníkové zóny mohou být turisticky využívány a rozvíjeny. Národní parky mohou být vdími turistickými motory pro regiony a hodnotnými zdroji pro venkovské oblasti, ve kterých jsou umístny. V Rakousku je 6 národních park. Všechny v ekologicky cenných a citlivých územích. Na území národních park leží 66 obcí. Prvním národním parkem vyhlášeným v roce 1971 byl Národní park Hohe Tauern. Národní parky se rozkládají na ploše km 2 (3 % rozlohy Rakouska). Povdomí o národních parcích je vtší než o mnohem poetnjších pírodních parcích. 8

10 Za vstup do národních park se neplatí žádný poplatek. Z toho dvodu není znám pesný poet návštvník. Je znám pouze poet úastník exkurzí a tr vedených prvodcem, návštvník informaních center, výstav a dalších akcí poádaných v národních parcích a školních výprav. V roce 2006 dosáhl celkový poet návštvník v národních parcích potu (úastníci exkurzí a tr s prvodcem, návštvník informaních center apod.). Je teba si uvdomit, že skutený poet návštvník rakouských národních park je mnohem vyšší ( 5. Pírodní parky Pírodní park je chránná krajinná oblast, jejíž tvá formovala píroda i lidská innost. Obyvatelé žijící na území pírodních park hrají velmi dležitou roli a mají významné postavení v rámci participativního procesu pi vývoji koncepcí turistického rozvoje. Výsledkem jsou kulturní oblasti, kde na sebe vzájemn psobí lidská kultura a hospodaení s pírodními procesy. Cílem pírodních park je ochrana krajiny a její využívání. V souasnosti je v Rakousku 44 pírodních park pokrývajících plochu hektar 1. Plánuje se vyhlášení dalších pírodních park. Nacházejí se pevážn ve spolkových zemích Burgenland, Dolní Rakousko a Štýrsko. Každoron uvítají asi 5 milion návštvník. Od roku 1995 jsou pírodní parky ízeny organizací Pírodní parky Rakouska (Verband der Naturparke Österreichs, VNÖ). Pod touto organizací jsou pírodní parky rozvíjeny jako území udržitelného rozvoje. 1 V Rakousku je rovnž 180 lesních rezervací pokrývajících plochu hektar (stav k msíci kvtnu 2005). 9

11 Vyhlášení území jako pírodní park pedstavuje uritý závazek, ale znamená i urité výhody pro píslušný region. Ochrana pírody a udržitelný rozvoj krajiny musí být garantovány lidmi žijícími uvnit národního parku. Musí zde však být i ochota poskytnout turistm vyžití na poli kulturní i pírodní nabídky. Destinace jako taková musí být propagována. Pímo i nepímo jsou vytváeny zamstnanecké možnosti. Vedlejším produktem a píkladem dobré praxe pro regionální marketing je prodej regionálních produkt prostednictvím spoleného marketingového nástroje Speciality pírodního parku (Naturpark Spezialitäten). ( 6. Problematika venkovské turistiky Ocenná mezinárodní webová stránka která se specializuje na diskusi a internetové konference zamené na pírodní prostedí a cestování, pedložila k široké diskuzi nkolik otázek týkajících se venkovské turistiky: Jaká je podoba 'venkovského turistiky' v rzných ástech svta? Jaké jsou zkušenosti a co je hodno následování a emu naopak je dobré se vyhnout? Jaké jsou zvláštní poteby venkovských horských komunit pro rozvoj turismu? Mže venkovský cestovní ruch vytváet pracovní místa a zmírnit migraci? Mže venkovský cestovní ruch podpoit ochranu kulturních a pírodních zdroj? Kdo financuje rozvoj a propagaci venkovského cestovního ruchu? 10

12 Toto jsou dle našeho názoru velmi dležité otázky vymezující problematiku dalšího rozvoje venkovské turistiky. Mohou být aplikovány v kterékoli zemi. II. Zamstnání a aktivity ve venkovské turistice A. Hostitel Turisté potebují nkde penocovat, a už je to penzion, hotel nebo farma. Proto jedna z klíových aktivit turistického prmyslu a vytváených píjm kdekoliv na svt je ubytování návštvník. Farmái v Rakousku se mohou úastnit programu Dovolená na statku a pronajímat pokoje nebo apartmány turistm. Provoz hotel, penzion, hostel nebo kemp je rovnž souástí hostitelské profese. Se stále se zvtšujícím potem podnik vznikají další zamstnanecké možnosti. Národní a pírodní parky každoron lákají velké množství návštvník a nkteré z nich poskytují i možnosti ubytování. B. Stravování Toto je další z klíových aktivit turistického prmyslu. Turisté ve venkovských regionech vyžadují fungující místní restaurace. Ty by mohly nabízet regionální produkty. Obchody s místními výrobky (pímý prodej) jsou turisty velmi oblíbené a mohou pedstavovat další zdroj píjm pro region. Obsluha v takových obchodech by mla být dostaten znalá, aby zákazníkm dokázala na jejich otázky uspokojiv odpovdt. 11

13 C. Prvodcovství V národních a pírodních parcích je vysoká poptávka po kvalifikovaných prvodcích se zamením na krajinu, pírodu a trekking. Žádani jsou i horští vdci. Zvlášt školní výpravy a podobné skupiny vyžadují prvodce. D. Wellness Wellness nabízí další zamstnanecké píležitosti ve venkovské turistice. Velmi dobe rozvinutá oblast wellness s nabídkou masáží, meditaních kurz a dalších specializovaných nabídek je do budoucna velkou výzvou. E. Administrativa a ízení Pímé zamstnávání v národních a pírodních parcích je další dležitou ástí vytváené místní pidané hodnoty. Turistické informaní kanceláe vytváejí pro místní obyvatele další zamstnanecké píležitosti. F. Muzea/výstavy Místní i regionální muzea a doasné výstavy pedstavují další možnosti pro zamstnávání místních obyvatel. 12

14 III. Vzdlávání A. Sdružení Dovolená na statku Dovolená na statku (Urlaub am Bauernhof) sdružuje rodinných farem z celého Rakouska. Celkový poet lžek, kterými disponují je a pevyšuje kapacitu hlavního msta Vídn. Nabídka je originální a nefalšovaná, a je stejn tak rznorodá jako unikátní. Dovolená na statku je modelový koncept rozšíený v Evrop postavený na spolupráci mezi zemdlstvím a cestovním ruchem. Takovýto zpsob trávení dovolené napomáhá uchovávat regionální ddictví i zemdlské tradice, a stejn tak i místní dialekt. Pro zúastnné rodiny hospodá je podntem pro další rozvoj jejich farem. Farmy krom zachovalé pírody a pírodních krás nabízejí turistm vysoce kvalitní, zdravé domácí produkty. Zastešující organizace vyvíjí nezbytná kritéria garantující vysokou kvalitu znaky Dovolená na statku. Komise kontroluje kvalitu farmy a její vybavení, okolní prostedí a rovnž i kvalitu poskytovaných služeb. Podobn jako hvzdiky hotelm, jsou farmám udlovány kvtinky zaruující vysoký standard ubytování a kvalitu poskytovaných služeb. Farmám jsou udlovány 2, 3 nebo 4 kvtinky. Zemdlské farmy se dále specializují na bioprodukty, rodiny s dtmi, jízdu na koni, víno, cykloturistiku nebo zdraví. Nkteré z nich nabízejí dovolenou pro lidi na invalidních vozících nebo jsou uzpsobeny pro poádání seminá. Dovolená na statku pedstavuje pro rodinných farem píležitost získat další píjem z cestovního ruchu a stát se pro dané místo, oblast nebo region významnou turistickou destinací. Mnoho farem se nachází v okolí národních nebo pírodních park. Místní zaízení pro rekreaci a trávení volného asu (sportovní centra, jezdecké školy, veejné plovárny, minigolf, golfová hišt, tenisové kurty), obchody s 13

15 potravinami, odvy, suvenýry a ostatním zbožím, vetn stravovacích zaízení profitují díky povýšení regionu na kvalitní turistickou destinaci. Sdružení Dovolená na statku rovnž nabízí svým lenm nejrznjší vzdlávací kurzy. B. Ministerstvo zemdlství, lesnictví, životního prostedí a vodního hospodáství Odbor II/2 Federálního ministerstva zemdlství, lesnictví, životního prostedí a vodního hospodáství na národní úrovni rozvíjí, koordinuje a finann podporuje školící a vzdlávací semináe. V kurzech, které jsou organizovány Ústavem pro vzdlávání (LFI Ländliches Fortbildungsinstitut), se školí a jsou certifikováni konzultanti. C. KEBÖ KEBÖ Konferenz der Erwachsenenbildung je zastešující organizací pro vzdlávání dosplých v Rakousku. Nkteré participující organizace jako nap. BFI Bundesförderinstitut, které jsou taktéž organizovány na federálním principu, nabízejí vzdlávací semináe zamené na cestovní ruch ve venkovském prostoru. Nejdležitjší z nich je již výše zmínný Ústav pro vzdlávání. D. LFI Federáln organizovaný a ízený Ústav pro vzdlávání (Ländliches Fortbildungsinstitut) nabízí certifikované kurzy zamené na pímý marketing, eko- a bio- zemdlství a dovolenou na farmách. Ve spolupráci s organizací Pírodní parky Rakouska vzdlávají a certifikují prvodce se zamením na pírodu a krajinu. 14

16 Tento kurz vyžaduje 120-ti hodinovou pípravu a je rozdlen do pti víkendových blok. ( E. Zemdlsko-pedagogická akademie (Agrarpädagogische Akademie) Akademie 2 nabízí bakaláské vzdlání v agro- a environmentální pedagogice trvající ti roky. Ron probhne více než 100 vzdlávacích kurz zamených na agropolitiku, zemdlství a spolenost, vdu a technologie a také na agrobusiness. Jednosemestrový kurz pro absolventy University pírodních vd (BOKU) ve Vídni je další možností vzdlávání ve venkovské turistice. Tato školení a kurzy jsou ureny pro lektory a konzultanty zamené na problematiku venkova. Akademie je financována Federálním ministerstvem zemdlství, lesnictví, životního prostedí a vodního hospodáství. ( F. Národní parky instruktoi návštvník Každý z národních park v Rakousku si vychovává a školí tzv. instruktory návštvník nebo prvodce národním parkem. Osnovy se liší podle unikátnosti a odlišností jednotlivých národních park. Minimáln trvá školení 30 dn a je zakoneno zkouškou. Úspšný absolvent obdrží diplom. Další vzdlávání je již garantováno jednotlivými národními parky. 2 V íjnu 2007 dojde ke zmn názvu na Univerzitu agro- a environmentální pedagogiky (Hochschule für Agrar- und Umweltpädagogik). 15

17 G. Štýrská akademie pírodních park Štýrská akademie pírodních park je spoleným podnikem všech pírodních park ve Štýrsku. Poskytuje semináe, další vzdlávání pracovník managementu pírodních park a napomáhá se zavádním inovací. Jeden z kurz je zamen na rozvoj tématických stezek (Themenstraßen). ( H. CIPRA Je mezinárodní organizací, která se orientuje na ochranu alpské pírody. Poádá vzdlávací semináe zamené na ochranu pírody v Alpách. Usiluje o zachování unikátnosti alpské pírody a podporuje aktivity smrované na udržitelný rozvoj alpského regionu. I. Federace rakouských horských vdc a instruktor alpského lyžování Aby se lovk mohl stát horským vdcem nebo instruktorem alpského lyžování, musí úspšn absolvovat Sportovní akademii v Innsbrucku. Po zvládnutí zkoušky trvající ti dny se uchaze stává oprávnným a kvalifikovaným prvodcem. V Rakousku pracuje na plný úvazek asi 300 horských vdc. Tch, kteí pracují na menší úvazek, je mnohem více. J. Horský prvodce V nkterých spolkových zemích je možné získat diplom oprávnného horského prvodce. K tomu je nutné absolvovat asi desetidenní školení a získat diplom horského prvodce. 16

18 Kapitola B: Venkovská turistika v eské republice I. Cestovní ruch a venkovská turistika A. Venkovský cestovní ruch a venkovský prostor 1. Venkovská turistika definice Venkovská turistika je cestovní ruch, který se odehrává na venkov. Venkovská turistika je: umístna do venkovských oblastí; je postavena na zvláštních rysech venkovského prostoru, což je pedevším malovýroba, otevený prostor a kontakt s pírodou, historické a kulturní ddictví, tradiní zvyky a zpsoby života; je venkovská ve svém mítku, to znamená, že je vázána na malé budovy a malá sídla; je tradiní ve svém charakteru, což znamená, že roste pomalu a organicky ve spojení s místními rodinami; je asto ízena na místní úrovni a rozvíjena s cílem zajistit dlouhodobý rozvoj dané oblasti; je udržitelná, napomáhá udržovat zvláštní venkovský charakter oblasti a nelikviduje místní zdroje; má mnoho podob, které umožují komplexní obraz venkovského prostedí, ekonomiky a historie. 2. Definice venkovského prostoru Venkovský prostor zahrnuje oblasti s nízkou hustotou obyvatelstva a oteveným prostorem s malými sídly s mén než deseti tisíci obyvateli. Využití pdy souvisí zejména se zemdlstvím, lesnictvím a ochranou pírody a krajiny. Lidé 17

19 zde žijící mají sklon k tradicionalizmu. Vliv tradiních zvyklostí je asto velmi silný. V eské republice je respektována definice pedložená Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). B. Cestovní ruch a venkovská turistika Pestože má venkovská turistika jasn vyhranné rysy, nelze ji definovat jen podle druhu dovolené. Dležitou úlohu hraje intenzita využívání nabízených služeb, lokalita, zpsob ízení, integrace s komunitou a další faktory. Opt mže být užitený i pojem kontinuity (prolínání oblastí). V mstských i venkovských lokalitách lze využívat nejrznjší druhy dovolené. V týž den se lidé na dovolené mohou zúastnit jak mstských, tak venkovských aktivit. Koncepci kontinuity, která sahá od typické venkovské po typickou mstskou dovolenou sleduje následující pehled s rozsáhlou kategorií vzájemn se pekrývajících aktivit uprosted: Dovolené, které jsou typicky venkovské Dovolené, které mohou být venkovské nebo mstské pípadn realizované v turistických centrech nebo letoviscích Dovolené, které jsou obvykle typicky mstské anebo charakteristické pro turistická centra nebo letoviska Pší turistika Plavání Prohlídka pamtihodností Horolezectví Dovolená na pláži málo nebo stedn navštvované Nákupy Dovolená za dobrodružstvím nebo dovolená v divoin Sjezdové lyžování ve stedn navštvovaném míst Dovolená na pláži velmi navštvované Jízda na kanoi Sporty vyžadující vybudovanou infrastrukturu polopírodního typu, nap. golf Sjezdové lyžování ve velmi navštvovaném míst Jízda na vorech Dovolená kulináská Dovolená zamená 18

20 Dovolené, které jsou typicky venkovské Lyžování na bžkách Výlety na snžnicích Sjezdování na lyžích v málo navštvovaném míst Studium pírody v plenéru vetn pozorování pták, fotografování atd. Myslivost Cyklistika nebo výlety na kole Dovolené, které mohou být venkovské nebo mstské pípadn realizované v turistických centrech nebo letoviscích Dovolená zamená na poznání tradic Dovolená zamená na ochranu pírody Vzdlávací dovolená Kulturní pehlídky Dovolená vnovaná emeslm Prohlídka památek nebo výlety Dovolené, které jsou obvykle typicky mstské anebo charakteristické pro turistická centra nebo letoviska na mstské tradice a kulturu. Zoologické zahrady Lázn Prmyslová turistika Dležité konference nebo setkání Dovolená zamená na zábavu nebo na hazardní hry Dovolená v letoviscích Jízda na koni Kempování Sporty vyžadující vybudovanou infrastrukturu, nap. akce mezinárodního významu Obdiv ke krajin Studium venkovských tradic Výlety do malých mst nebo do vesnic Konference nebo setkání menšího nebo stedního rozsahu Plachtní nebo zábavní plavby Rybolov na vetších vodních plochách Relaxaní dovolená vyžadující venkovské prostedí Setkání nebo konference menšího 19

21 Dovolené, které jsou typicky venkovské významu. Venkovské pehlídky Rybolov na ekách a kanálech Sporty vyžadující pírodní scenérii, nap. orientaní závody Dovolené, které mohou být venkovské nebo mstské pípadn realizované v turistických centrech nebo letoviscích Dovolené, které jsou obvykle typicky mstské anebo charakteristické pro turistická centra nebo letoviska C. Nové formy cestovního ruchu v eské republice Cestovní ruch je dležitým faktorem hospodáského rozvoje eské republiky. Jeho podíl na HDP neustále narstá a stejn tak se chovají i celkové píjmy ze zahraniní turistiky. V souasné dob se stále více prosazuje celá ada nových forem cestovního ruchu, které spojuje šetrnost vi cílovým místm pobytu, ohleduplnost vi pírod i celému životnímu prostedí, vi kulturnímu a historickému bohatství i ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi. Nejširším pojmem ve vztahu k šetrnému cestovnímu ruchu je tzv. zelený cestovní ruch. Na rozdíl od klasického cestovního ruchu, který se uskuteuje ve mstech nebo v pímoských stediscích, zelený cestovní ruch klade draz na to, aby probíhal ve volné krajin nebo v mírn osídlených oblastech. Je charakterizován touhou návštvník splynout s pírodou i lidským prostedím. Má aktivní nápl a respektuje a chrání pírodu. Zelený cestovní ruch v konkrétní podob vystupuje pedevším jako ekoturistika a venkovský cestovní ruch. 20

22 1. Ekoturistika Ekoturistika je vymezována jako putování pírodou a její poznávání. Tato forma cestovního ruchu se zamuje pedevším na poznávání pírodních rezervací, národních park, chránných krajinných oblastí a dalších pírodních krás tak, aby nebyly cestovním ruchem narušovány. Venkovským cestovním ruchem je oznaován takový ruch, který se rozvíjí mimo oblasti rekreaních a turistických center i mimo oblast mstského osídlení. Zahrnuje rekreaní pobyty pevážn ve venkovském osídlení, ale i mimo nj. Venkovská turistika má nkolik typických projev. Jednak je to ohleduplný vztah k pírod a krajin krajina je turistickou atrakcí, o kterou se peuje a je dále zvelebována. Ubytování je rozptýlené, s omezenou ubytovací kapacitou, což umožuje rozmlnit etnost turist, a tak eliminovat negativní dopady, které s sebou nese masová turistika. Dále je pro venkovský cestovní ruch charakteristické komorní, tém rodinné zázemí, kde lovk najde pochopení pro své individuální aktivity. Navíc jsou hostm asto poskytovány erstvé produkty hospodáství. Venkovský cestovní ruch má celou adu podob, z nichž nejtypitjší jsou: vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika a chataení. 2. Vesnická turistika Vesnická turistika je forma venkovského cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou bezprostedn spojeny s pírodou, krajinou a venkovským prostedím. Její náplní jsou individuální rekreaní aktivity využívající atraktivity konkrétního venkovského prostedí navštíveného místa. Zvláštností je decentralizace ubytovacích zaízení, což umožuje rozmlnit etnost turist, a tak eliminovat negativní dopady, které s sebou nese organizovaná turistika. Služby úastníkm vesnické turistiky poskytují rzní provozovatelé ubytovacích a stravovacích služeb, jakož i podnikatelé v oblasti kulturních, sportovních, spoleenských 21

23 a dalších zaízeních. Jde tedy o veškerý cestovní ruch probíhající na vesnici mimo agroturistiku. 3. Agroturistika Agroturistika je specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která je vedle bezprostedního využívání pírody a krajiny venkova charakteristická pímým vztahem k zemdlským pracím nebo usedlostem se zemdlskou funkcí. Provozují ji podnikatelé v zemdlské výrob a slouží jim jako dodatený nebo další finanní zdroj k udržení nebo rozšíení jejich hlavní podnikatelské innosti, tj. výroby zemdlských produkt. Agroturistika je ideálním typem rodinné dovolené. Umožuje strávit volný as ve zdravém venkovském prostedí. Turista se mže voln pohybovat po celé farm a má tak jedinenou možnost se vším se seznámit, vetn domácích i hospodáských zvíat. Pímo na farm si také mže koupit produkty domácích zvíat (mléko, tvaroh, sýry, vejce) nebo erstvou zeleninu a ovoce. V okolí farmy má pak možnost výlet, koupání nebo sbru lesních plod a hub. Jde tedy o cestovní ruch na zemdlských farmách nebo v objektech zemdlských podnik. Tuto formu turistiky je možné realizovat ve všech pírodních podmínkách, s výjimkou pánevních oblastí, siln industrializovaných center, oblastí s vysokou devastací pírody jako dsledku prmyslových a tžebních inností. Vesnická turistika a agroturistika jsou spojeny s vesnickým osídlením a profitují zejména z pírodního bohatství místního prostedí. Odlišují se hlavn ubytováním, rekreaními aktivitami a charakterem života v období rekreaního pobytu na vesnici. Tato odlišnost je zcela zetelná pedevším u agroturistiky na rodinné farm, jejímž hlavním znakem je spolužití s farmáskou rodinou. 4. Ekoagroturistika Ekoagroturistika je specifickou formou agroturistiky. Zahrnuje pobyty na ekologicky hospodaících farmách. Tyto farmy nepoužívají pi pstování rostlin a chovu zvíat žádné 22

24 syntetické chemikálie, hnojiva, umlá barviva i konzervaní látky. Zvíata jsou chována pirozeným zpsobem a krmena bez používání masokostních mouek apod. Produkty ekologického zemdlství podléhají písné kontrole a splují mezinárodní standardy. Smjí používat ochrannou známku BIO. Podstatným znakem této formy agroturistiky je nejen soužití s farmáskou rodinou, ale i úast na zemdlských pracích a konzumace produkt jejich ekologického zemdlství. Z ostatních forem venkovského cestovního ruchu je nutno pipomenout zejména chatové osady umístné mimo vesnické osídlení, pípadn rekreaní objekty na samot, kempy umístné ve volné pírod a chataení. D. Poátky venkovské turistiky a vývojové zmny na eském venkov Venkovská turistika není v echách a na Morav jevem zcela novým. Pobyty na venkov, pedevším u zemdlských rodin a formou letních byt byly dležitou souástí pedváleného cestovního ruchu eské republiky. Po 2. svtové válce však byly vztahy mezi mstem a venkovem zpetrhány a venkovská turistika ve své pravé form na dlouhou dobu zaniká. Zaíná se rozvíjet chataení a chalupaení, které však nemá pímou vazbu na typické zemdlské prostedí. Po roce 1989 venkov prochází výraznými zmnami. Dochází k restrukturalizaci zemdlské výroby a transformaci zemdlských podnik. Díky tmto procesm dochází ke znanému snížení zamstnanosti v zemdlství. Aby byla zachována prosperita zemdlství a udrženo vesnické osídlení, bylo nutné hledat nové nástroje ekonomického oživení. Rozvoj venkovské turistiky a jejího specifického produktu agroturistiky je proto velmi dležitý pro ty regiony, které byly restrukturalizací a transformací postiženy. Pináší nejen vznik nových podnikatelských aktivit, ale zejména napomáhá vzniku nových pracovních píležitostí a tím i stabilizaci venkovského obyvatelstva. Další hlavní píinou 23

25 rozvoje venkovského cestovního ruchu je celosvtový trend návratu k pírod a bezprostednímu harmonickému soužití s ní. V em se liší dnešní venkov od toho, který v naší zemi existoval ped nkolika desítkami let? Odlišností je hned nkolik. Zásadní zmnou je pokles zamstnanosti v oblasti zemdlství. Zatímco díve byla zemdlská výroba vždy na prvním míst v nabídce pracovních míst na venkov, dnes pracovník v tomto sektoru národního hospodáství stále ubývá. Dvod, pro lidé již nemají zájem pracovat v zemdlské výrob, je ada. Nejsou schopni se uživit, chtjí si najít práci s lepšími podmínkami (ve mst) a v neposlední ad pispla k úbytku zemdlc také kolektivizace. Novým a závažným problémem je, že venkov stárne a také pozvolna pustne. Mladí lidé zde nenacházejí uplatnní ani možnost prožít tu plnohodnotný život a odcházejí. Tím trpí pole, louky, pastviny a lesy, kterým se nedostává té pée, kterou jim dokázali vnovat pedchozí generace a postupn ztrácejí ráz obdlávané a udržované krajiny. Píznivou zmnou zvrácení tohoto trendu je rozvoj možností k podnikání na venkov. Jedná se zejména o podnikání ve venkovské turistice a agroturistice. Bohužel tato forma cestovního ruchu u nás nemá dlouhou tradici a mnoho lidí má strach se do podnikání pustit. Hlavním dvodem, pro u nás není venkovská turistika tak rozvinutá jako v jiných evropských zemích, je skutenost, že v 70. letech minulého století se u nás zemdlci nemohli zúastnit rozvoje agroturistiky. V 50. letech zde totiž probhla kolektivizace, zakládání družstev a státních statk, což vedlo k velkovýrob a k likvidaci rodinných farem, vhodných pro agroturistiku. A v 70. letech se venkovská turistika a agroturistika zaala dynamicky rozvíjet v jiných státech Evropy. Proto mezi našimi obyvateli není tato forma cestovního ruchu tak zabhnutá. Lidé s ní nemají mnoho zkušeností a navíc má mnoho lidí na venkov píbuzné nebo tam vlastní chatu i chalupu. 24

26 E. Souasný stav podnikání ve venkovské turistice v eské republice eská republika má velmi dobré pedpoklady pro rozvoj venkovského cestovního ruchu dané dobrou konstelací pírodních, kulturn historických, spoleenských a dalších charakteristik. Nejpíznivji se hodnotí malebná venkovská krajina, lidský potenciál (schopní, pracovití a nápadití lidé) a rozsáhlá komunikaní sí, která vytváí dobré podmínky pro dostupnost i odlehlých vesnic. Vedle zmiovaných výhod však existuje mnoho problém, které brání rozvoji venkovské turistiky u nás. Jedná se pedevším o brzdní rozvoje venkovské turistiky v obcích, kdy jde asto o falešný konkurenní boj mezi podnikatelskými subjekty a místní samosprávou. Efektivní využívání marketingu v obci pedpokládá vhodnou organizan institucionální strukturu obce, v rámci které zaujímá pední místo regionální sdružení cestovního ruchu. Tato sdružení ve vtšin obcí i region chybí. Základní chybou je žádná nebo jen malá spolupráce podnikatelských subjekt. Zatímco v zemích s rozvinutým cestovním ruchem je spolupráce bžná, u nás se projevuje jen vzájemná žárlivost tchto subjekt. Stále ješt si neuvdomují, že spolený postup pi uspokojování poteb a požadavk turist je dležitý a výhodný. Obce neuskuteují przkum trhu a neznají své návštvníky. Díky této neznalosti pak ani nejsou schopny oslovit konkrétní segmenty trhu nebo vyhodnotit jednotlivé turistické sezóny. Problémem z pohledu místní správy je podceování strategie rozvoje regionu nebo obce. Protože každý region má svá specifika a rzné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je nutné zvážit, zda je region vhodný pro rekreaní úely nebo je lepší turistický ruch nerozvíjet. Mezi konkrétní problémy tedy patí nap. stet zájm podnikatel, zástupc místní správy a samosprávy, oban, ochránc pírody, investor apod. Dále je to pelidnní nkterých rekreaních oblastí v letním nebo zimním období (tam, kde je hodn turist dochází k devastaci krajiny, hrozí nebezpeí infekcí apod.). 25

27 Pak je to absence multiplikaního efektu v regionech. To znamená, že chybí propojení obcí uvnit regionu i mimo regiony. Dalším zásadním problémem je, že každá obec provozuje vše, nezamuje se na konkrétní produkt cestovního ruchu a nevytváí tedy image regionu. Nevyužívá se eské centrály cestovního ruchu z hlediska finanní i metodické pomoci. Dále existují bariéry mezi státním a regionálním produktem cestovního ruchu. Pitom je nutné vytvoit individuální a komplexní produkt pro urité segmenty trhu turisty. Chybí zde kvalitní celostátní a individuální prezentace cestovního ruchu na domácím i zahraniním trhu. Je nutné prezentovat se v nkolika jazycích. Místní správa i podnikatelé jsou nedostaten informováni o možnostech dotaní politiky do oblasti venkovské turistiky. Je teba umožnit obecním úadm, aby spolupracovali pi poskytování dotací. Rozvoj venkovské turistiky se v jednotlivých regionech eské republiky liší. Nkde kapacity nestaí, jinde údajn není zájem. V posledních letech však i eši zaínají pomalu objevovat kouzlo venkovské turistiky. Na zemdlských farmách v tuzemsku tráví dovolenou i cizinci. Netýká se to ale všech region stejn. Zatímco napíklad na Šumav je poptávka obrovská a nabídka za ní pokulhává, v ostatních oblastech je situace odlišná a venkovská turistika se klube na svt jen velmi obtížn. Nkde omezují rozvoj venkovské turistiky zejména agroturistiky regionální tradice. Napíklad v Jihomoravském kraji jsou agrofarmy ve stínu oblíbené vinaské turistiky. Ve východních echách je kolem 30 farem, zhruba stejný poet farem je i v Ústeckém kraji. Na Liberecku je evidováno asi 13 statk. Nejvíce farem je na Vysoin, kde se jejich poet blíží 60. V jižních echách a na Morav je kolem 40 farem. Dovolenou na statku v esku tráví ron asi tisíc lidí, z toho je zhruba tetina cizinc pevažují Nizozemci, Nmci a Poláci. Prmrná délka pobytu na farm je kolem pti až sedmi dn. Do roku 2010 by tak mohlo dovolenou na eských farmách trávit osmdesát až sto tisíc lidí ron. A vtšina z nich by mli být cizinci. 26

28 F. Venkovská turistika v Ústeckém kraji pípadová studie Ústecký kraj má velmi píznivé podmínky pro rozvoj venkovské turistiky. Venkovské oblasti tohoto regionu disponují pírodním i kulturn historickým potenciálem. V posledních letech se mní celkové pojetí cestovního ruchu v Ústeckém kraji, nabídka v této oblasti se stále více orientuje na nejrznjší podoby aktivní dovolené. Rozvíjí se cykloturistika, agroturistika a jezdectví, pípadn adrenalinové sporty. Farmy v Ústeckém kraji nabízejí zájemcm vedle projížky na koních i možnost zkusit si, co obnáší nároná pée o kon, ovce nebo kozy. Nkteré usedlosti k tomu nabízejí i ubytování v pokojích i apartmánech. Majitelé farem uvažují i o zízení kemp. Jedna z farem, zabývající se na Ústecku vedle zemdlské innosti i agroturistikou, sídlí ve Velkém Chvojn. Specializuje se na chov koní. Nabízí ustájení koní a poník pro soukromé osoby, vyjížky na koních i ponících, funguje zde jezdecký oddíl. Zájemci si zde mohou navíc vyzkoušet, co obnáší nároná pée o zvíata. Možnost ubytování, krom len jezdeckého oddílu zatím není, výhledov majitel uvažuje o zízení kempu. Výborné podmínky pro agroturistiku nabízí farma Letní strá v Boleticích na Dínsku. Zamuje se pedevším na chov skotu, ovcí a koní. Je zde možnost ubytování v nových pokojích a apartmánech s vlastním WC a koupelnou. Vedle výcviku jízdy na koních v souasnosti nabízí klasické projížky volnou krajinou. Návštvníci se mohou seznámit s chovem koní, skotu a ovcí. Nov vybudované ubytovací prostory nabízí farma v Bezí u Maleova, v provozu jsou teprve dva roky. Pro návštvníky jsou pipraveny výlety na koních spojené s peováním o tato zvíata. Pi píležitosti otevírání pastvin v kvtnu se zde poádají amatérské koské závody. Krom toho pijíždí kaskadéi s ukázkou rodea. 27

29 G. Budoucnost venkovské turistiky v eské republice Venkovská turistika jako jedna z možných forem podnikání na venkov si získává ve svt stále vtší oblibu. Nejde jen o módní záležitost, ale do urité míry i o vyjádení souasného životního stylu projevujícího se vztahem k pírod a krajin. Zaíná se prosazovat zdravý životní styl. Lidé mají zájem o bioprodukty vyrábné na ekofarmách. Tento trend se postupn zaíná prosazovat i v eských podmínkách. Mnoho lidí pestává vyhledávat dovolenou v rušných pímoských mstech a zaíná se orientovat spíš na klidnou dovolenou, kde si lépe odpoine od každodenního shonu a hluku velkomsta. Mimo jiné je tento druh dovolené finann zajímavý, což ocení pedevším rodiny s dtmi, které tvoí nejvtší procento klient. Na agroturistiku i venkovskou turistiku je nutno se dívat jako na nástroj, který napomáhá ešit nkteré problémy venkovských oblastí, jako je napíklad nezamstnanost, udržování kulturní funkce krajiny a snížení migrace venkovského obyvatelstva. Díky všem tmto pozitivním dvodm a pínosm by se venkovský cestovní ruch ml i nadále rozvíjet. Lze však oekávat, že to nebude v takových dimenzích jako je tomu ve vysplejších zemích Evropské unie. eská republika, vzhledem k odlišnému historickému vývoji a odlišným ekonomickým, sociálním a legislativním podmínkám, se bude v rámci venkovského cestovního ruchu více orientovat na jiné formy venkovské turistiky než na agroturistiku, která je pevn spojena se zemdlskou výrobou na farm nebo v jiném zemdlském podniku. Pesto lze pedpokládat, že i agroturistických farem bude v naší zemi pibývat, že budou dosahovat stále lepšího standardu a že jejími hosty budou krom tuzemských návštvník i zahraniní turisté, a to nejen z Evropy, ale z celého svta. 28

30 II. Zamstnání a aktivity ve venkovské turistice A. Ubytování jako hlavní produkt Ubytovací služby jsou základem rozvoje cestovního ruchu. V pípad venkovské turistiky mají tyto služby dv základní formy jde o ubytování v soukromí nebo ubytování v hromadných ubytovacích zaízeních. Ubytování v soukromí je typické zejména pro agroturistiku. Lze ho provozovat jednak pronájmem obytné místnosti nebo pronájmem rekreaního objektu (chata, srub, chalupa, rekreaní domek). Pro tuto formu ubytování se doporuuje maximáln 10 lžek na jeden objekt, a to proto, že pi tomto potu lžek lze v rámci volné živnosti ubytovací služby podávat snídan. Hromadná ubytovací zaízení, která pipadají v úvahu pro provozování venkovské turistiky, jsou v zásad malé hotýlky a penziónky. V tomto pípad již však jde o složitjší záležitost, nebo souvisí i s pijímáním zamstnanc, pokud nemá majitel poetnou rodinu nebo rozsáhlé píbuzenstvo. V tchto zaízeních se vtšinou pedpokládá zajištní celodenního stravování host. V zásad to znamená zízení restaurace jako souásti ubytovacího zaízení, a nutnosti mít i kvalifikovaný personál. A protože stravovací služby jsou živnost emeslná, její provozovatel musí prokázat odbornou zpsobilost. Když ji nemá, je zde problém odpovdného zástupce. Je-li v rodin i píbuzenstvu nkdo píslušn kvalifikován, je ešení schdnjší. Není-li, vtšinou bývá složité takového zamstnance sehnat i zaplatit. 29

31 B. Doprovodné programy Venkovský cestovní ruch nespoívá jen v zajištní ubytování. Ten, kdo chce být úspšným provozovatelem venkovské turistiky, by se ml postarat i o volný as svých host. Dobe organizovaná turistika tedy obsahuje i adu zajímavých a atraktivních doprovodných program. Nemusí jít jen o programy organizované pímo ubytovatelem, ale jedná se zejména o zprostedkované aktivity ve vazb na okolí nebo na sportovní i rekondiní akce provozované v blízkém okolí jinými podnikateli. Spolupráce podnikatel se v této oblasti vyplácí. Nejde jen o pípadné provize za službu a kontakt, ale o oboustranný prospch vzájemné doporuování služeb je nejlevnjší reklamou firmy. Doprovodné programy mají vtšinou vztah k venkovské mentalit, prezentují historické, kulturní a pírodní zázemí venkova a tží ze specifik daného venkovského území. Takové programy dotváejí celkový nabízený produkt cestovního ruchu a dávají mu jakousi reklamní známku. Doprovodný program umožuje podnikateli i uritou specializaci a tedy i výjimenost v nabídce. Mezi doprovodné programy charakteristické pro venkovskou turistiku a agroturistiku patí pedevším stravování. Provozovatel nabízí biopotraviny nebo typickou venkovskou stravu. Podle regionu je možno se zamit na místní zvláštnosti, nap. vinaské oblasti se svými produkty, nebo na posvícenecké slavnosti a zabíjakové hody. Jiným programem mohou být zemdlské innosti. Turisté se zapojují do obvyklých prací domácích a pomáhají jim pi senosei, žních, pasení hospodáských zvíat, úklidu stájí a chlév apod. Pokud farmá chová kon, mže nabízet velmi atraktivní produkt projížky na koních. Lze je také doplnit i projížkami brykou nebo koárem. Tyto služby je možné zprostedkovávat i jiným podnikatelským subjektem, pokud se nachází v blízkém okolí. 30

32 Lov zve a rybaení je produktem, který opt závisí na celkovém zázemí farmy na rozsahu vlastnictví les a rybník. Tuto aktivitu lze rovnž zprostedkovat jiným podnikatelským subjektem. Procházky v lese, houbaení a sbr lesních plodin jsou další velmi oblíbenou a nenáronou aktivitou. Mezi doprovodné programy, ve kterých hraje hlavní roli charakter okolní krajiny patí letní a zimní sporty. Nabídku tvoí pší turistika, cyklistika, koupání, v zim pak lyžování, sákování, snowboarding nebo bruslení. Historie, kultura, píroda tak by se daly nazvat doprovodné programy mezi nž mže patit: prohlédnutí si místních pamtihodností (hrady, zámky, kláštery) nebo atraktivních pírodních lokalit (krasové jeskyn a pírodní útvary, výskyt vzácných kvtin, rostlin a porost, obory se vzácnou zví apod.) a ukázky tradiních emesel (mlýny, kovárny, skláské hut, krajkáství). Podnikatel ve venkovské turistice musí využívat místopisné znalosti, vdt vše o každé nov zavedené místní díln - kovotepectví, výrobn šperk z kže i deva, ezbáství, výrob velikononích ozdob, skla nebo keramiky. Je nezbytné mít zpracované programy pro volný as a okamžit je použít, pokud se ubytovaní turisté nudí nebo když je špatné poasí. 31

33 III. Vzdlávání Mezi nejznámjší sdružení podporující venkovskou turistiku patí Svaz podnikatel R a sdružení ECEAT CZ. A. Svaz podnikatel R ve venkovské turistice a agroturistice Svaz podnikatel R ve venkovské turistice a agroturistice je dobrovolné, nepolitické profesní sdružení podnikatel ve venkovském cestovním ruchu a dalších píznivc. Svaz byl založen v roce 1997 a je lenem mezinárodní organizace svaz venkovské turistiky Eurogites. Svaz svou inností pispívá k ekonomickému, kulturnímu a spoleenskému oživení venkova, obnov jeho tradic, údržb krajiny i ke stabilizaci jeho osídlení. Prosazuje a hájí zájmy svých len, venkovských podnikatel. Zajišuje zavádní do praxe a kontroly standard kvality ubytovacích kapacit na venkov, pomáhá pi rozvoji odborných schopností poskytovatel služeb ve venkovském cestovním ruchu a ve spolupráci s partnery (zejména s ECEAT CZ) pomáhá pi propagaci ubytovacích zaízení svých len. Svaz podnikatel R realizuje projekt KVALITA. V dob stále sílící globální konkurence je garance kvality služeb zákazníkm jedním z nejzákladnjších pedpoklad úspchu. Kvalitativní parametry venkovského ubytování nejsou upraveny žádnou právn závaznou normou. Proto Svaz podnikatel R pipravil ve spolupráci s partnery a za podpory Ministerstva pro místní rozvoj R jednotný certifikaní systém pro venkovskou turistiku a postupn jej zavádí od roku 2001 do praxe. Cílem tohoto projektu je rozvíjet kvalitativní certifikaní systém ubytovacích zaízení venkovské turistiky, který bude odpovídat evropským standardm, a zajistit jeho kontrolu. Dále bude propagovat kvalitativní certifikaní systém smrem k veejnosti odborné i 32

34 cestovatelské a také posilovat prestiž certifikovaných ubytovacích zaízení a propagovat je. Dalším projektem je projekt SERVIS. Veejnost a zejména zaínající podnikatelé se obrací na Svaz s mnoha dotazy a podnty, žádostmi o právní rady, výklad zákon, pomoc pi propagaci nebo základní odborné rady. Na základ tchto požadavk se Svaz rozhodl vytvoit a provozovat jednoduchý a srozumitelný zdroj kvalifikovaných informací pro veejnost jak ve form tištné, tak elektronické na internetové adrese Dalším cílem je ve spolupráci s partnery vytvoit a rozvíjet vzdlávací systém a poradenský servis pro venkovské podnikatele v cestovním ruchu. Dále pak zajišovat pravideln a systematicky prezentace venkovské turistiky v eské republice prostednictvím médií a úast na výstavách a veletrzích ve spolupráci s partnery. A v neposlední ad podporovat a rozvíjet jednotnou propagaci venkovské turistiky ve spolupráci s partnery - "Prázdniny na venkov". B. ECEAT CZ - Evropské centrum pro eko agro turistiku ECEAT CZ - Evropské centrum pro eko agro turistiku je eská nezisková organizace, obanské sdružení. Aktivn se úastní na práci ECEAT International a je lenem Svazu podnikatel R ve venkovské turistice a agroturistice. ECEAT CZ vznikl v roce 1999 jako nástupnická organizace Nadace ECEAT. Posláním ECEAT CZ je podporovat obnovu venkova pomocí šetrné turistiky, pomoci iniciovat nové podnikatelské píležitosti a pracovní místa ve venkovské turistice a dále pomoci pi rozvoji odborných schopností nových poskytovatel služeb. ECEAT CZ nabízí komplexní rozvojové a vzdlávací programy. Produkt Prázdniny na venkov je koncipován jako komplexní ešení pro rozvoj venkovské turistiky s drazem na jednotlivé ubytovatele. Je to produkt respektující místní kulturu, zvyky, podporující místní obyvatele a pátelský k životnímu prostedí. Ubytovací zaízení jsou peliv vybírána 33

35 tak, aby odpovídala pocitu Prázdniny na venkov - žádný hluk, žádné hromadné kapacity apod. Stezky ddictví jsou koncipovány jako regionální turistický rozvojový koncept propagující, využívající a ochraující rozsáhlé kulturní a pírodní ddictví naší zem. Zelené prázdniny jsou konceptem propagujícím ekoturistiku v eské republice na základ ekocertifikace. C. CzechTourism - eská centrála cestovního ruchu CzechTourism - eská centrála cestovního ruchu se v rámci programu rozvoje venkovského cestovního ruchu vnuje podpoe rozvoje lidských zdroj v oblasti venkovské turistiky a agroturistiky v turistických oblastech eské republiky. Pipravuje semináe na základ pímé poptávky turistických oblastí nebo podnikatelských svaz. Cílem je seznámit podnikatele s podmínkami, jež jsou pro úspšné podnikání ve venkovském cestovním ruchu nezbytné. Vzdlávací semináe umožují kontakt s lidmi, kteí již zkušenosti s podnikáním ve venkovské turistice mají a jsou ochotni se o své zážitky podlit. Pi semináích zájemci získají aktuální informace o finanní podpoe podnikání ve venkovském cestovním ruchu jak ze strany státu, tak ze strany EU. Strategie volby nosných témat turistického produktu R jako celku vychází z analýzy pedpoklad a možností uplatnní R na mezinárodním trhu. Z tch, která se týkají venkovského cestovního ruchu, se jedná pedevším o: kulturní a poznávací cestovní ruch založený na unikátním rozsahu, pestrosti a koncentraci historických památek a dalších objekt a s nimi spojených kulturních událostí, venkovský cestovní ruch založený na zhodnocení relativn nezatížených území, tématické trasy s charakteristickým obsahem (skláství, výroba porcelánu, historická emesla, pivovarnictví, vinaství aj.), 34

36 pší turistika využívající jedinenou sí znaených tras, cykloturistika využívající hustou sí cyklostezek a cyklotras. V souasné dob Centrála realizuje program «Školení a vzdlávání pracovník v cestovním ruchu, které je zameno na zvyšování kvalifikaní úrovn a profesní dovednosti pracovník v cestovním ruchu v souvislosti se zavádním high-tech, informaních a komunikaních technologií a technologií šetrných k životnímu prostedí. Program umožuje dostupnost nového odborného vzdlávání a píležitost pro celoživotní vzdlávání pracovník ve specifické oblasti jakou je cestovní ruch. Vzdlávací podprogramy se vztahem k venkovskému cestovnímu ruchu : Etický manager, mezinárodní kulturní specifika ve službách cestovního ruchu, specifika pro handicapované klienty služeb cestovního ruchu; Region a cestovní ruch; Veejnost - základy chování k úastníkm cestovního ruchu v bžných situacích; Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj; Maximalizace potenciálu chránných krajinných oblastí a národních park v cestovním ruchu; Prvodce v cestovním ruchu profesní znalosti a dovednosti; Využití kulturních a pírodních památek pro cestovní ruch. D. SOCR R - Svaz obchodu a cestovního ruchu R SOCR R - Svaz obchodu a cestovního ruchu R je vrcholové, nezávislé, dobrovolné a lobistické sdružení, které reprezentuje svazy, asociace, velké retailové a distribuní 35

37 spolenosti, spotební družstva, obchodní aliance a franchisingové sít, malé a stední firmy v oblasti obchodu, cestovního ruchu, pohostinství a souvisejících služeb. Dále prostednictvím svých krajských zastoupení spolupracuje s územními samosprávami na sociálním a hospodáském rozvoji kraj. Jednotlivé poboky fungují jako poradenská místa k orientaci a pro nárokování podpor k podnikání z evropských, národních a regionálních program a zdroj odborných informací. Svaz vystupuje jako organizátor a poadatel odborných konferencí, seminá a workshop, tvrce a spoluvydavatel odborných sborník, manuál a dalších pomcek, a expertní místo ke konzultacím a pro ešení odborné problematiky. E. Mendelova zemdlská a lesnická univerzita Brno Mendelova zemdlská a lesnická univerzita v Brn - Ústav marketingu a obchodu nabízí vzdlávací programy pro zájemce o vzdlávání v cestovním ruchu. Vzdlávací programy jsou pipravovány ve spolupráci s Evropským centrem pro ekoagroturistiku (ECEAT) a Svazem obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Vzdlávání v pedmtech Podnikání v cestovním ruchu, Regionální produkty v cestovních ruchu, Destinaní management a Venkovský cestovní ruch v udržitelném rozvoji regionu se realizuje v rámci projektu, který je financován Evropským sociálním fondem EU a Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy R. IV. Shrnutí Venkovská turistika mže být významným prostedkem rozvoje nejen daného místa, obce, msteka, ale i celého mikroregionu nebo kraje. Nepináší totiž dodatené zdroje 36