Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 6. schůze

Transkript

1 8. funkční období Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 6. schůze

2

3 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT 8. funkční období Těsnopisecká zpráva 6. schůze

4

5 Pořad 6. schůze 1. Senátní tisk č. 42 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu podle 109i písm. b) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, a 119k písm. b) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu ve znění pozdějších předpisů návrh Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro 2. Senátní tisk č. 382 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Dohoda o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu, přijatá dne 9. září 2002 v New Yorku 3. Senátní tisk č. 6 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé 4. Návrh usnesení Senátu ke kontrole zahraniční a obranné politiky EU ze strany národních parlamentů 5. Návrh usnesení Senátu k realizaci dopravně-preventivního projektu "PŘEŽIJ - linka života 112" - Mobility club 6. Senátní tisk č. 51 Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od do a Výroční zprávě o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok Senátní tisk č. 49 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 8. Senátní tisk č. 381 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách 9. Senátní tisk č. 2 Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt o změně Dohody o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsané v Praze dne 3. července 1997, a Dohoda o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsaná v Praze dne 3. července Senátní tisk č. 3 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím 1

6 11. Senátní tisk č. 383 Petice proti zastavení výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou 12. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské Rady, která se konala dne 4. února Informace vlády České republiky o výsledcích mimořádného jednání Evropské Rady, která se konala dne 11. března Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady konané ve dnech 24. a 25. března Evropský senátní tisk č. N 006/08 Návrh směrnice Rady o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem 16. Evropský senátní tisk č. N 022/08 Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/203/ES ze dne 28. února 2008, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007, pokud jde o přijetí víceletého rámce na roky pro Agenturu Evropské unie pro základní práva 17. Senátní tisk č. 11 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o kazetové munici 18. Senátní tisk č. 47 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů 19. Senátní tisk č. 48 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 20. Evropský senátní tisk č. K 016/08 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti 21. Senátní tisk č. 44 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů 22. Senátní tisk č. 45 Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok Senátní tisk č. 46 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně 2

7 mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů 24. Evropský senátní tisk č. K 003/08 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zdanění finančního sektoru 25. Senátní tisk č. 5 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o změnách Dohody mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 31. října 2010 v Kuvajtu 26. Senátní tisk č. 10 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o změnách a doplnění Dohody mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 25. listopadu 2010 v Astaně 27. Evropský senátní tisk č. K 020/08 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti 28. Senátní tisk č. 50 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 29. Evropský senátní tisk č. K 141/07 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací 3

8 8. funkční období Obsah 6. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 16. března Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Senátor Pavel Lebeda... 1 Senátor Pavel Lebeda... 2 Senátorka Soňa Paukrtová... 2 Senátorka Soňa Paukrtová Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu podle 109i písm. b) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, a 119k písm. b) zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu ve znění pozdějších předpisů návrh Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (senátní tisk č. 42) místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg... 3 Senátor Luděk Sefzig... 4 Senátorka Jiřina Rippelová... 6 Senátor Luděk Sefzig... 7 Senátorka Soňa Paukrtová... 8 Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková... 9 Senátor Jiří Čunek Senátor Luděk Sefzig Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Dohoda o výsadách a imunitách Mezinárodního trestního soudu, přijatá dne 9. září 2002 v New Yorku (senátní tisk č. 382) místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Senátor Miroslav Antl Senátor Tomáš Kladívko Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rámcová dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Korejskou republikou na straně druhé (senátní tisk č. 6) I

9 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Senátor Tomáš Kladívko Senátor Josef Táborský Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková Návrh usnesení Senátu ke kontrole zahraniční a obranné politiky EU ze strany národních parlamentů Senátor Tomáš Jirsa Senátorka Jiřina Rippelová Senátor Luděk Sefzig Senátor Tomáš Jirsa Senátorka Soňa Paukrtová Návrh usnesení Senátu k realizaci dopravně-preventivního projektu "PŘEŽIJ linka života 112 Mobility club Senátor Karel Korytář Senátor Petr Pakosta Senátor Stanislav Juránek Senátor Karel Korytář Zpráva o peticích doručených Senátu Parlamentu České republiky, jeho orgánům a funkcionářům, o jejich obsahu a způsobu vyřízení za období od do a Výroční zprávě o činnosti v oblasti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, za rok 2010 (senátní tisk č. 51) Senátor Jaromír Jermář Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 49) Ministr dopravy ČR Vít Bárta Senátor Karel Korytář Senátor Karel Korytář Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Austrálie o leteckých službách (senátní tisk č. 381) Ministr dopravy ČR Vít Bárta Senátorka Veronika Vrecionová II

10 9. Vládní návrh, kterým se předkládají Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikacemi Protokol mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt o změně Dohody o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsané v Praze dne 3. července 1997, a Dohoda o letecké dopravě mezi vládou České republiky a vládou Státu Kuvajt, podepsaná v Praze dne 3. července 1997 (senátní tisk č. 2) Ministr dopravy ČR Vít Bárta Senátor Josef Řihák Senátor Tomáš Kladívko Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Norským královstvím (senátní tisk č. 3) Ministr dopravy ČR Vít Bárta Senátor Josef Řihák Petice proti zastavení výstavby silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou (senátní tisk č. 383) Senátor Karel Kapoun Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Zdeňka Jordánová Ministr dopravy ČR Vít Bárta Senátor Jan Horník Senátor Vladimír Dryml Senátor Miroslav Nenutil Předseda Senátu Milan Štěch Senátor Marcel Chládek Senátor Miloš Vystrčil Senátor Pavel Čáslava Senátor Václav Vlček Senátor Karel Korytář Senátor Petr Gawlas Senátor Petr Vícha Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach František Kopecký Senátor Jaroslav Kubera Ivo Toman Senátor Vladimír Dryml Senátor Karel Kapoun Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 4. února III

11 Senátor Richard Svoboda Senátor Richard Svoboda Senátor Richard Svoboda Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Senátor Luděk Sefzig Senátor Martin Tesařík Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Informace vlády České republiky o výsledcích mimořádného jednání Evropské rady, která se konala dne 11. března Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Senátor Luděk Sefzig Senátor Luděk Sefzig Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady konané ve dnech 24. a 25. března Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Senátor Luděk Sefzig Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Senátor Jaromír Štětina Návrh směrnice Rady o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem (evropský senátní tisk č. N 006/08) Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Senátor Miroslav Škaloud Senátor Pavel Eybert Senátor Jiří Bis Senátor Vítězslav Jonáš Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2008/203/ES ze dne 28. února 2008, kterým se provádí nařízení (ES) č. 168/2007, pokud jde o přijetí víceletého rámce na roky pro Agenturu Evropské unie pro základní práva (evropský senátní tisk č. N 022/08) Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátor Luděk Sefzig Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o kazetové munici (senátní tisk č. 11) IV

12 Ministr obrany ČR Alexandr Vondra Senátor Tomáš Kladívko Senátor Jaromír Štětina Senátor Jaroslav Doubrava Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 47) Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský Senátorka Marta Bayerová Senátor Pavel Eybert Senátor Jiří Čunek Senátor Jaroslav Doubrava Senátor Jiří Čunek Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský Senátor Jiří Čunek Senátorka Marta Bayerová Senátor Jiří Čunek Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 48) Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský Senátorka Jiřina Rippelová Senátorka Eva Richtrová Senátor Miloš Vystrčil Senátor Jaroslav Kubera Senátor Jiří Čunek Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátor Jaroslav Doubrava Senátorka Marta Bayerová Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský Senátorka Jiřina Rippelová Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátorka Jiřina Rippelová Senátorka Eva Richtrová Senátor Jiří Čunek Senátorka Marta Bayerová Senátorka Jiřina Rippelová Senátorka Jiřina Rippelová Senátorka Jiřina Rippelová Senátorka Jiřina Rippelová Senátorka Jiřina Rippelová Senátorka Jiřina Rippelová V

13 Senátorka Jiřina Rippelová Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (evropský senátní tisk č. K 016/08) Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Senátor Václav Koukal Senátor Miloš Vystrčil Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský den schůze 17. března Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 44) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátor Petr Pakosta Senátorka Soňa Paukrtová Senátor Petr Pakosta Senátor Jan Hajda Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátor Petr Pakosta Návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu České republiky na rok 2011 (senátní tisk č. 45) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátor Jan Hajda Senátor Jan Hajda Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 46) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek VI

14 Senátor Jan Hajda Senátor Miroslav Antl Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zdanění finančního sektoru (evropský senátní tisk č. K 003/08) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátorka Jana Juřenčáková Senátor Luděk Sefzig Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátor Jiří Pospíšil Senátor Jan Hajda Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátorka Jana Juřenčáková Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o změnách Dohody mezi Českou republikou a Státem Kuvajt o podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 31. října 2010 v Kuvajtu (senátní tisk č. 5) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátor Jaromír Strnad Senátor Jaroslav Sykáček Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o změnách a doplnění Dohody mezi Českou republikou a Kazašskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 25. listopadu 2010 v Astaně (senátní tisk č. 10) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátor Petr Šilar Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (evropský senátní tisk č. K 016/08) Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Senátor Pavel Trpák Senátor Milan Pešák Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů VII

15 (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 50) Senátor Karel Korytář Senátor Petr Pakosta Senátor Miloš Malý Senátorka Daniela Filipiová Senátor Jaroslav Kubera Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková Senátorka Soňa Paukrtová Senátor Petr Vícha Senátorka Daniela Filipiová Senátor Václav Homolka Senátor Luděk Sefzig Senátor Jiří Pospíšil Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková Senátor Vladimír Dryml Senátor Miloš Vystrčil Senátorka Dagmar Zvěřinová Senátor Jaroslav Sykáček Senátor Jiří Čunek Senátor Jaroslav Doubrava Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková Senátor Jaroslav Kubera Senátor Vladimír Dryml Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Alena Palečková Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátor Vladimír Dryml Senátor Petr Vícha Senátor Karel Korytář Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková Senátor Petr Pakosta Místopředsedkyně Senátu Alena Palečková Senátor Petr Pakosta Senátorka Daniela Filipiová Senátor Miloš Malý Senátor Petr Pakosta Senátor Petr Pakosta Senátor Petr Pakosta Senátor Petr Pakosta Senátor Petr Pakosta Senátor Petr Pakosta Senátor Petr Pakosta Senátor Petr Pakosta Senátor Petr Pakosta Senátor Richard Svoboda Předseda Senátu Milan Štěch VIII

16 29. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací (evropský senátní tisk č. K 141/07) Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš Další část schůze řídil místopředseda Senátu Petr Pithart Senátor Miroslav Krejča Senátor Jiří Pospíšil Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátor Miloš Vystrčil Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková Senátor Luděk Sefzig Senátor Miroslav Škaloud Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš Senátor Miroslav Krejča Senátor Miroslav Krejča IX

17 Těsnopisecká zpráva z 6. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze 16. března 2011 (Jednání zahájeno v 9.02 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 6. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Dovolte mi, abych hned úvodem vás všechny požádal, abychom minutou ticha uctili všechny oběti zemětřesení v Japonsku. (Přítomní povstávají.) Děkuji vám. (Přítomní usedají.) Tuto schůzi jsem svolal na návrh Organizačního výboru podle 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v pondělí 28. února Z dnešní schůze se omluvili senátoři Přemysl Sobotka, Radek Sušil, Jiří Lajtoch a Tomáš Töpfer. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci připomenu, že náhradní karty jsou k dispozici u prezence v předsálí Jednacího sálu. A nyní podle 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 6. schůze Senátu byli senátoři Josef Táborský a Jaromír Štětina. Má někdo z vás připomínky k tomuto mému návrhu? Žádné nevidím. Přistoupíme tedy k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 6. schůze Senátu byli senátoři Josef Táborský a Jaromír Štětina. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v okamžiku hlasování pořadové číslo 1 se z 58 přítomných pro návrh vyslovilo 56, proti nikdo. Návrh byl schválen a ověřovateli se stali senátoři Josef Táborský a Jaromír Štětina. A nyní přistoupíme ke schválení pořadu 6. schůze Senátu. Návrh na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru vám byl rozdán na lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Pan senátor Pavel Lebeda, prosím. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, přeji vám všem dobrý den. 1

18 Žádám o zařazení následujícího bodu: Schválení volby předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Prosím, aby Organizační výbor tento bod zařadil až po mimořádné schůzi výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, která se uskuteční dnes v polední přestávce. Žádám tímto současně všechny členy výboru, aby se dostavili v polední pauze do Růžového salonku. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Dovolte mi, abych se k tomu z procedurálních důvodů vyjádřil. Dnes ráno jsme to konzultovali. Prosil bych navrhovatele, zda by nebylo možné tento bod navrhnout zařadit až poté, co se výbor usnese. Kdyby se náhodou výbor neusnesl, měli bychom to na pořadu a nemohli bychom o tom nechat hlasovat. Prosím tedy, jestli by bylo možné tento návrh přednést až poté, co proběhne schůze výboru. Tak jsem to ráno konzultoval i s organizačními pracovníky Senátu. Senátor Pavel Lebeda: S tím samozřejmě souhlasím. Nelze to vyloučit, usnesení výboru nelze předjímat, takže bych si dovolil v tomto případě navrhnout zařazení tohoto bodu až po uskutečněné schůzi. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Dobře. O doplnění pořadu bychom hlasovali až poté, co skončí schůze výboru, předpokládám při zahájení odpolední části jednání. Vidím paní předsedkyni Paukrtovou, jak se hlásí, prosím. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedo, dámy a pánové, mám za to, že Senát nevolí předsedu výboru. Předseda Senátu Milan Štěch: Ne, ne, ne. Senátorka Soňa Paukrtová: Pouze v případě komisí. To znamená, že my budeme informováni o tom, jakým způsobem se k tomu postaví výbor. V tom případě souhlasím. Předseda Senátu Milan Štěch: Doufám, že tak to bylo i navrhováno, předsedu samozřejmě volí výbor. Mohu tedy z toho v tuto chvíli vyrozumět, že oproti návrhu Organizačního výboru není návrh na změnu a doplnění pořadu, ale je avizováno, že pro odpolední část bude pravděpodobně předloženo rozšíření pořadu o bod, který uvedl pan senátor Lebeda. Je to tak? Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o návrhu a pořadu dnešní 6. schůze. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh schůze, tak jak byl předložen, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v okamžiku hlasování č. 2 bylo registrováno 66, pro návrh 65, proti nikdo, návrh byl schválen. Přistoupíme k 1. bodu dnešního jednání, kterým je 1. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu podle 109i písm. b) zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, a 119k písm. b) 2

19 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu ve znění pozdějších předpisů návrh Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro (senátní tisk č. 42) Tento návrh vám byl rozdán jako senátní tisk č. 42 dne 18. února letošního roku. Bezprostředně po jeho obdržení jsem ho podle 119 jednacího řádu Senátu přikázal k projednání VEU jako garančnímu a jedinému výboru. Senát projednal tento tisk na své 5. schůzi dne 3. března letošního roku a svým usnesením odročil na další schůzi Senátu. Návrh dnes uvede ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, kterého nyní prosím, aby nás s ním seznámil. Nyní vystoupí pan ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, kterého prosím o vystoupení. 1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, slovutný Senáte, vláda předkládá Senátu k vyslovení tzv. předchozího souhlasu smlouvy Návrh rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění čl. 136 smlouvy o fungování EU, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měna je euro. Jeho text byl na politické úrovni předjednán na zasedání prosincové Evropské rady. Jde o první využití tohoto postupu, označovaného někdy jako vázaný mandát. Materiál podrobně představil pan ministr Vondra na schůzi Senátu dne 3. března. Připomenu proto jen několik nejdůležitějších obsahových a procesních aspektů. Cílem předkládaného materiálu je připravit Českou republiku na Evropskou radu, která se bude konat ve dnech března Tato Evropská rada bude poprvé přijímat rozhodnutí podle čl. 48 odst. 6 Smlouvy o EU. Toto rozhodnutí by mělo umožnit státům, jejichž měnou je euro, v budoucnu zařídit evropský mechanismus stability. Tento mechanismus by měl sloužit k posílení finanční stability EU jako celku. ČR sice není členem eurozóny, nicméně kvůli provázanosti ekonomik a jednotnému trhu EU je pro náš stát udržení stability eurozóny velmi důležitý. Proto vláda ČR myšlenku přijetí tohoto rozhodnutí podpořila. Souhlas s přijetím rozhodnutí nicméně ještě žádným způsobem nepředznamenává budoucí účast České republiky na vlastním mechanismu. Rád bych zdůraznil, že přijetím rozhodnutí nedojde k rozšíření pravomocí, svěřených unii zakládajícími smlouvami. Cílem navrhované změny čl. 136 smlouvy o fungování EU je pouze umožnit vznik evropského mechanismu stability. Samotný mechanismus však bude vytvořen mezivládní dohodou mezi státy eurozóny, nikoliv aktem institucí unie. V souladu s jednacím řádem obou komor parlamentu je nyní nezbytné, aby s rozhodnutím před jeho přijetím Evropskou radou vyslovil parlament tzv. předchozí souhlas. Bez tohoto souhlasu by nemohl český zástupce na Evropské radě pro rozhodnutí hlasovat. I když ještě neočekáváme, že by v průběhu jednání na Evropské radě došlo ke změně navrženého textu rozhodnutí, nelze takovouto eventualitu zcela vyloučit. Velmi proto vítáme usnesení, které přijal ústavně-právní výbor Senátu na svém včerejším zasedání, doporučit Senátu vyslovit předchozí souhlas s návrhem rozhodnutí Evropské rady, ale též doporučit vymezit mantinely pro jednání delegace ČR na Evropské radě. Velmi bychom ocenili, kdyby plénum Senátu udělilo vládě širší mandát, který by ponechával delegaci ČR prostor pro vyjednávání. Zárukou, že vláda ČR nevybočí 3

20 z daných mantinelů, je ostatně to, že bude rozhodnutí Parlamentu předloženo ještě jednou po jeho přijetí Evropskou radou. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane ministře, a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů. VEU určil zpravodajem senátora Luďka Sefziga a přijal usnesení,které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 42/1. Nyní prosím pana senátora, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Luděk Sefzig: Hezké dopoledne, pane předsedo, se zpravodajskou zprávou jsem vás seznámil při minulém zasedání, protože toto je pokračování. My jsme naše jednání odročili do příští schůze. Nebudu vás znovu zdržovat dlouhým výkladem, který měl dva aspekty. Jeden právní a jeden obsahový. Pan ministr nás seznámil s tím, jak projednával tuto materii, tuto žádost včerejší ÚPV. Děkuji kolegům, že se této materii právě z důvodu odročení, to byl důvod pro odročení, že se této materii věnovali. Přijali odlišné usnesení, než přijal VEU. Měl jsem možnost se včera a předevčírem účastnit dvou podstatných a důležitých výborů, které se týkají stability eurozóny v Bruselu, výboru CRIS, který byl speciálně vytvořený, a výboru ECON. Měl jsem možnost se i zeptat nejvyšších hlav, tzn. předsedů euroskupiny pana bývalého premiéra Junckera, pana Olliho Rehna, komisaře zodpovědného za hospodářství a stabilitu eurozóny. Přítomen byl také premiér Maďarska. Já jsem se zeptal, jaké změny lze předpokládat při přijímání této změny primárního práva na jednání, které čeká premiéra, resp. pana ministra zahraničí 24. a 25. a svoji větu jsem uvedl slovy, že bych nechtěl být v kůži premiéra, který se bude muset mezi desátou hodinou v noci 24. do jedné hodiny ráno 25. rozhodnout o nějaké změně, o které zatím nemám velké tušení, a jestli by mě někdo z představitelů mohl informovat, jaké změny budou navrhovány. Ještě upozorňuji, že o celé materii bude jednat ještě Evropský parlament zřejmě 22. března, tedy těsně před schůzí. A celým tím dvoudenním jednáním se jako červená nit táhla velká ambice Evropského parlamentu do této materie, která je typickou mezivládní mezivládní materií do toho ingerovat. Ať už cestou kontroly, protože v té další části my při změně primárního práva my teď jen umožňujeme změnu primárního práva tak, abychom vytvořili právní základ pro změny budoucí, pro změny konkrétní a my zatím o těch konkrétních změnách nic nevíme. Tam je cítit, že Evropský parlament se cítí a má pocit, že by měl svoji konzultační roli posílit. A já přesně nevím, co Evropský parlament bude navrhovat? Neví to nikdo, nevěděl to ani nikdo ze tří včerejších představitelů, ani paní předsedkyně výboru ECON, ani ostatní kolegové. Lze tušit, že zřejmě bude v intencích toho, co navrhuje a na co se odvolává i ústavně-právní výbor a komise ve svém usnesení, to je sice, že se bude odvolávat na závěry z euroskupiny, kterou vedl Jean-Claude Juncker, a kde je pro nás velice důležitý článek, který říká, že nesmí být a nesmí vybočit návrh, který bude včleněn do primárního práva ve smyslu, že by měnil mezivládní povahu, ten nástroj eurostability by neměl být pouze a výhradně na mezivládním principu. To je do určité míry důležitá záruka, to považuji já za podstatné. Jinak nechci blíže komentovat návrh komise a výboru. Liší se snad jen tím, že vládě do určité míry rozšiřuje manévrovací prostor a já je to jen věcí výkladu evropský výbor se vyjadřuje jenom k tomu, k čemu já považuji, že se vyjádřit má. To znamená k nadržené změně. Svým způsobem je to větší jistota pro vládu, že neudělá chybu, když bude souhlasit se změnou, o kterou se teď jedná, o kterou nás žádá, a to, co skutečně vznikne někdy mezi zasedáním rady, bude mít více času na 4

21 přemýšlení. My budeme mít více času také na zvažování, zdali je to cesta správným směrem, zdali je to v intencích toho, co např. tvrdí výbor náš, zdali je to v intencích ECONu, zdali je to v intencích té euroskupiny, zdali to nevybočuje ten mezivládní princip a další věc, také nevíme, jakým způsobem tam bude začleněna záruka, nebo vtažení soukromého sektoru do boje s krizí eura, do nestability eura. Dovolte mi ještě jeden malý politický aspekt. Česká republika přijala závazek, že vstoupíme do eurozóny. My jsme země, která je z 80 % závislá na exportu, a to převážně na exportu do zemí eurozóny. A je vcelku logické, že bychom měli mít eminentní zájem na tom, abychom měli vliv na vytváření návrhu euro. My prostě zatím nevíme, jaké změny budou, jaké budou podmínky pro zajištění stability eurozóny, tak jsme v takové velmi složité situaci na jedné straně je naším eminentním zájmem, aby eurozóna byla stabilní, abychom měli vliv i na diskusi o příštích nástrojích na zajištění stability. Na druhé straně dosud nevíme a předpokládám, že to budeme vědět tak 23., 22., možná až skutečně 24., jaké změny budou, které budou následovat po přijetí právního rámce. My už se nyní budeme muset vyjadřovat, zdali budeme součástí záchranné skupiny, záchranných opatření eurozóny. A moje otázka je, jestli si zbytečně nevytváříme komplikovaný přístup, zdali bychom neměli skutečně jenom přijmout tu změnu primárního práva a teprve v té druhé fázi a já chápu, že to je fáze naléhavá, kde je odklad o několik měsíců, velmi problematický, protože finanční trhy nervózní jsou se zárukami, zdali bychom neměli tedy spíše tlačit na to, aby byl urychleně diskutován, urychleně konzultován Evropský parlament, aby Evropská rada mohla předložit ve velice krátkém termínu konkrétní opatření, která povedou k zajištění stability eurozóny a pak se k nim eventuálně přihlásit a podporovat je tak, aby nevybočovala z toho, co budeme očekávat od opatření, která povedou ke stabilitě eurozóny. Dovolte mi ještě, abych navrhl způsob hlasování. Domnívám se, že bychom měli hlasovat o všech těch usneseních všech výborů. Výbor evropský se vyjadřuje pouze k nejzásadnějšímu, to je zdali souhlasí se změnou primárního práva, výbor ústavně-právní se vyjadřuje k šíři mandátu, navrhoval, aby se hlasovalo o tom druhém usnesení ústavně-právního výboru odděleně. Pokud projde usnesení evropského výboru, tak můžeme pak už jen hlasovat o té druhé části, tzn. o rozšíření mandátu pro jednání vlády. A je na každém z vás, paní senátorky a páni senátoři, zdali vládě toto rozšíření takto explicitně umožníte, a nebo zdali ho ponecháte jenom k úvaze a úradku vedení České republiky na Radě EU, zdali bude v intencích toho, co 3/5 prosím, protože o finálním návrhu tady budeme hlasovat zvýšeným kvórem třemi pětinami a určitě by byla velká blamáž, kdybychom poté, co změny budou přijaty, tady třemi pětinami nepřijali takovou změnu, která bude vypracována a přijata. Domnívám se, že by Rada Evropské unie měla hlasovat pouze o tom jednom aspektu, o který nás vláda žádá, tedy umožnit rozšíření právního rámce stability eurozóny ten článek 136, a teprve v druhé době by nás vláda měla požádat po těchto jednáních už o konkrétních krocích, ke kterým se pak vyjádříme, zdali budou přijatelné či nebudou přijatelné. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Já také děkuji, pane senátore. Prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů, sledoval rozpravu a zaznamenával případné další návrhy, k nimž můžete po skončení rozpravy zaujmout stanovisko. Po odročení jednání projednal tento tisk rovněž ústavněprávní výbor. Zpravodajkou pro jednání Senátu určil senátorku Jiřinu Rippelovou a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 42/2. Nyní prosím zpravodajku ústavně-právního výboru, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. 5

22 Senátorka Jiřina Rippelová: Dobré dopoledne, milé kolegyně a kolegové. My jsme na minulé schůzi Senátu odročili senátní tisk č. 42, tedy naše rozhodnutí k vyslovení předchozího souhlasu s návrhem rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability. Rozhodli jsme proto z toho důvodu, aby se tímto tiskem mohl zabývat také ústavně-právní výbor. V tu dobu, kdy jsme o tom rozhodovali, totiž existovala dvě odlišná ustanovení. To první ustanovení bylo to, o kterém mluvil pan předseda Sefzig, bylo to usnesení evropského výboru. A to druhé bylo usnesení výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Jak tady zaznělo, ta usnesení byla odlišná. Usnesení evropského výboru ten mandát pro vládu, která bude na Evropské radě jednat ve dnech 24. a 25. března, byl širší. On se nevyslovoval pouze k předchozímu souhlasu k rozhodnutí, ale zároveň uložil vládě, aby v případě nutnosti jednat o pozměňovacím návrhu měla nějaké určité limity. Neumím si totiž dost dobře představit, že pan premiér Nečas na jednání Evropské rady bude mít pouze od Senátu souhlas k rozhodnutí, o které nás vláda žádá. Ona nás mimo jiné žádá také o souhlas se směrnicí. Nebude mít souhlas v případě, že by došlo k jakémukoliv pozměnění, k jakémukoliv odklonu od možného jednání, nebude mít žádný manévrovací prostor. Premiér Nečas je škoda, že tady dnes není se bude muset sebrat a odjet zpátky do ČR. Přiznám se, že ČR by měla být v tomto seriozním partnerem a vzhledem k tomu, že jednání Evropské rady je jednání, kde se Evropská rada usnáší jednomyslně, neumím si představit, že bychom jednání Evropské rady zablokovali. Pokud se týká těch dvou usnesení, nemyslím si, že by ta usnesení měla být totožná, mluvím o usnesení PS a o usnesení Senátu. Nicméně bylo by velmi vhodné, aby ta usnesení spolu minimálně korespondovala. Vezměte si, že PS o návrhu usnesení bude jednat dnes, poté, co bude jednat Senát. Je velký předpoklad, že usnesení, které přijme PS, bude ve znění evropského výboru. Pan premiér v podstatě bude mít mandát od Poslanecké sněmovny, ale nebude ho mít od Senátu. Myslím si, že to není správné. Navíc o konečné podobě návrhu usnesení, jak tady řekl pan předseda, budeme jednat jako o mezinárodní smlouvě, která bude muset být schválena v obou komorách Parlamentu kvalifikovanou většinou. Poté smlouvu bude ratifikovat pan prezident. Na včerejším jednání jsme se tedy rozhodli, musím říci, že jednomyslně, o tom, že bychom měli vládě dát určitý manévrovací prostor vzhledem k tomu, jak procedury v Evropském parlamentu fungují. Kromě toho, že jsme doporučili Senátu Parlamentu ČR vyslovit předchozí souhlas s návrhem rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování EU pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, doporučili jsme dále Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s tím, aby v případě nutnosti jednat o změnách návrhu rozhodnutí usilovala delegace ČR o nalezení kompromisního řešení, které 1. se nebude podstatným způsobem odchylovat od původně navrhovaného textu rozhodnutí, za 2. bude v souladu se základními liniemi pro zřízení mechanismů obsažených v prohlášení euroskupiny ze dne 28. listopadu 2010, za 3. bude v souladu s článkem 48 odst. 6 Smlouvy o fungování EU. Chtěla bych vám ještě říci, co je součástí a jaké jsou obrysy budoucího evropského stabilizačního mechanismu. Tady jde o to, že poslední krize ukázala, že současné mechanismy kontroly dodržování Paktu stability nejsou dostatečnými nástroji, pomocí nichž by Unie jako celek, potažmo členské státy ve vzájemné součinnosti mohly účinně reagovat. 6

23 Po konzultacích a po jednání euroskupiny se shodla euroskupina, což jsou ministři financí členských států, dne 28. listopadu 2010 na obrysech budoucího evropského stabilizačního mechanismu, který má celkem sedm bodů. Měl by být založen na principech evropského nástroje pro finanční stabilitu. Měl by mít tedy mezivládní povahu. Dále poskytování finanční pomoci z evropského stabilizačního mechanismu bude striktně podléhat daným podmínkám, umožní, aby se na řešení finanční krize členského státu Unie podílel taktéž soukromý sektor, ovšem s tím omezením, že jeho účast se bude posuzovat případ od případu a nebude možná dříve, než od poloviny roku Splátky půjček z evropského stabilizačního mechanismu budou mít přednost před půjčkami od soukromého sektoru a vyšší prioritu splacení v případě insolvence budou mít jen půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Ministři euroskupiny budou o pomoci konkrétnímu členskému státu rozhodovat jednomyslně. V bodě 6 je dohoda o tom, že standardizovaná a jednotná opatření kolektivní akce budou zařazena do všech nových emisí dluhopisů států euroskupiny od června V roce 2016 komise ve spolupráci s Evropskou centrální bankou vyhodnotí celkovou efektivitu tohoto mechanismu. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsem řekla, myslím si, že by pan premiér Nečas měl mít určitý manévrovací prostor, že bychom neměli vykládat procesní ustanovení jednacího řádu tak striktně. Neumím si opravdu představit, jak jsem řekla, že pan premiér by odjel z jednání Evropské rady a přišel si do Senátu pro nový souhlas, notabene on ten souhlas bude mít zcela určitě od Poslanecké sněmovny. Jde o to, abychom Senát nestavěli do té role, že bude jakoby mimo hru. On samozřejmě mimo hru být nemůže, nicméně pan premiér Nečas tady není, abychom se ho mohli zeptat na to, jak bude postupovat. Mě určitě nikdo nechce osočovat z toho, že chci ulehčit panu premiérovi jednání na Evropské radě, ale já si myslím, že to je o nějaké serioznosti a o postupu české vlády, o postupu pana premiéra na tomto jednání. Proto si vás dovolím požádat o podporu usnesení, které přijal ÚPV. Toto usnesení, jak jsem řekla, je doplněno o článek II. Pan zpravodaj garančního výboru řekl, že navrhuje, aby se hlasovalo odděleně o těch dvou bodech. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní senátorko. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Jako první se přihlásil pan senátor Luděk Sefzig. Senátor Luděk Sefzig: Děkuji ještě jednou za slovo. Tentokrát se hlásím ne jako zpravodaj garančního výboru, ale jako senátor. Předně bych chtěl říci, že nechci situaci kolem procedury příliš dramatizovat, ale na druhou stranu ji nechci zlehčovat. Těší mě, že se tím zabývali kolegové z ÚPV a komise. Je dobře, že ještě jednou přišla na přetřes procedurální diskuse. Není pravda, že by pan premiér Nečas zablokoval jednání. To, o čem se jedná a na čem se představitelé vlád členských států dohodli, k tomu my, stejně jako Poslanecká sněmovna, dáváme souhlas. Paní kolegyně, páni kolegové, máme přece nedobré zkušenosti s tím, když se právo teď hovoříme i primárním právu mění na poslední chvíli, když máte jeden, dva dny na jednání. Je to velmi často na velmi složitém osobním rozhodnutí několika málo jednotlivců, tady to bude premiér plus jeho poradní sbor. Pan ministr zahraničí zřejmě do toho bude také hovořit. Jsem rád, že Senát zvažuje možnosti dávat manévrovací prostor pro delegaci. To je jistě správné. Domnívám se jenom, že bychom měli mít konkrétní návrh, s kterým vláda přichází do této komory a s kterým buďto budeme souhlasit, nebo nebudeme souhlasit. 7

24 A vzhledem k tomu, že zde bude ještě příští hlasování, protože se budeme ještě jednou k této změně vyjadřovat před tím, než budeme rozhodovat, zda doporučíme prezidentovi k podpisu ratifikovat tuto dohodu primárního práva či nikoliv, takže budeme mít možnost se ještě jednou k tomu vyjádřit. Ale toto kvórum bude vyšší, bude dvoutřetinové. I pro vládu je teď důležité, jak se o jednotlivých návrzích bude hlasovat, protože si pak může spočítat, zda-li získá tuto finální podporu. Byla by jistě daleko větší blamáž, kdyby pan premiér se změnami pod dojmem širšího manévrovacího prostoru vyslovil souhlas, a až když všichni budou podepisovat a ratifikovat vlastní listinu, doplněk smlouvy, tak dojde k tomu, že některá z komor Parlamentu ČR s tím nebude souhlasit. Je přece daleko lepší to vyjednat tak, aby už vlastní ratifikační proces proběhl hladce. Je to mimo jiné také o snižování demokratického deficitu, který už tolik let Evropskou unii trápí. Těší mě, že s tím vyjadřují souhlas senátorky a senátoři z opozice. To je jistě dobrým signálem, že neuvažujeme o tom, že tady vytváříme spíše vyřizování si vlastních účtů v ČR a přenášíme tuto politiku na Evropskou unii. To je velmi dobré a cením si toho od kolegů, kteří umožňují vládě manévrovací prostor. A domnívám se, že vláda manévrovací prostor má tím, že my se k té směrnici nevyjadřujeme. Navíc si myslím, že se máme vyjádřit jenom ke směrnici a nepříliš ji modifikovat zřejmě v době, kdy nemáme přesný návrh, který Rada předloží. A myslím si, že není svázána vláda, jde jenom o to, aby měla představu, co tady v Senátu těmi třemi pětinami projde či neprojde. To je pro vládu důležité, už to, jakým způsobem o tom rozhodoval ústavně-právní výbor a evropský výbor, i to vládě dává velmi důležité informace o tom, jak se má na jednání 24. a 25. března 2011, tedy za necelých deset dnů, chovat a jednat. Jaké budeme mít potom možnosti? Pokud bude změna přijata, bude přijata třípětinovou vůlí Senátu, tak všechno proběhne v pořádku, ať tam premiér domluví, co tam domluví, ať se odchýlí i nad rámec našeho usnesení. Rozhodující bude to finální usnesení. A chci ještě říci, že se osobně nedomnívám, že toto by mělo mít nějaký precedenční charakter k tomu, že vláda i do budoucna bude mít vždycky širší manévrovací prostor, než dává vlastní text. To se nedomnívám. Právě tím, že se vyjadřuje k manévrovacímu prostoru, k mandátu, tak tím de facto říkáme, toto je pro jedno použití, není to navždycky, není to napořád, že vláda si pořád může de facto vyjednávat, co chce. Vláda by měla vždycky žádat už o konkrétní situaci, předstupovat před obě komory Parlamentu ČR se znalostí konkrétního návrhu. A tady tento náš kompenzační nebo vázaný mandát má ten význam. Proto jsme o něj žádali před ratifikací Lisabonské smlouvy, a proto také máme ještě vliv z národních parlamentů na evropskou agendu. Jenom upozorňuji, že hovoříme teď skutečně jenom o právním rámci. Do něho budou zasazovány procedury, které budou zajišťovat stabilitu eurozóny, a tam už vliv takový mít nebudeme. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. A nyní v rozpravě vystoupí paní senátorka Soňa Paukrtová. Senátorka Soňa Paukrtová: Pane předsedo, pane ministře. Já musím říci, že podporuji usnesení ústavně-právního výboru, protože se domnívám, že je reálné, protože je možné reálně pro vládu v tomto rámci jednat. Vnímám to tak, že dáváme vládě mandát a ona pak musí se tak příliš neodchýlit, tak aby získala třípětinovou 8

25 většinu souhlasu Senátu. Pokud by se vláda odchýlila, tak nepovažuji za blamáž, pokud bychom to třípětinovou většinou neschválili. Ale přihlásila jsem se ještě z jiného důvodu. Pan předseda Sefzig má jistě pravdu v tom, že toto naše hlasování a toto naše jednání je jistým precedentem do budoucna, protože tyto situace se mohou opakovat. A musím říci, že i na jednání ústavně-právního výboru zaznělo, že by bylo velmi žádoucí, kdyby Poslanecká sněmovna a Senát vytvořily platformu o tom, aby mohly jednat a dohodnout se jaksi předem, protože je jistě nesprávné, kdyby v podobných situacích Senát dával vládě jiný mandát než Poslanecká sněmovna. A myslím si, že bychom měli o to usilovat i z toho prostého důvodu, že vláda se odpovídá Poslanecké sněmovně. A pokud bychom byli jaksi příliš striktní, tak ona by si potom musela zodpovědět, že se bude řídit jiným usnesením, tedy Poslanecké sněmovny než naším. Čili myslím si, že by bylo žádoucí, abychom se pokusili o tomto jednat, a zřejmě přes velkou nechuť Poslanecké sněmovny, se pokusili vysvětlit, že chceme reálně řešit podobné situace. Myslím si, že návrh ústavně-právního výboru reálně popisuje situaci a dává vládě mandát vyjednat a potom přijít sem do této komory a získat třípětinovou většinou náš souhlas k ratifikaci, a tak podporuji toto usnesení. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. A prosím o vystoupení paní místopředsedkyni Alenu Gajdůškovou. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře. Chtěla bych také podpořit návrh usnesení a proceduru, tak jak ji navrhla paní senátorka Rippelová. To, že je to vidění reálné, jenom podtrhuje tento návrh. Chtěla bych k tomu ale dodat ještě jiný aspekt a chci trošku reagovat na to, co zde říkal pan senátor Sefzig. I když je evropská agenda z povahy věci dneska vlastně již vnitřní agendou, vnitřní politikou České republiky, tak procedurálně je pořád vedena podle pravidel zahraničních vztahů. To znamená, že v této oblasti má Senát stejnou váhu jako Poslanecká sněmovna. A to znamená dvě věci. Za prvé to, co zde už říkala paní senátorka Paukrtová a co jsem já říkala včera na ústavněprávním výboru, že by bylo skutečně důležité najít mechanismus, jak naplnit ustanovení, které je v Ústavě ČR, a to je možnost zřízení společného evropského výboru Parlamentu ČR. Dá se to udělat skutečně institucionálně, dá se to udělat i tak, že lze svolávat společná jednání obou evropských výborů obou komor, případně najít jiné mechanismy. V každém případě a to je moje reakce na vystoupení pana senátora Sefziga se domnívám, že v evropské agendě, stejně tak jako v mezinárodní pozici, v mezinárodní politice České republiky je nezbytně nutná diskuse napříč politickými stranami, a to dopředu. Nemělo by se tudíž stát, aby premiér nevěděl, co mu v Parlamentu ČR projde či neprojde. On by měl mít dopředu prodiskutovány pozice, dopředu prodiskutovány varianty napříč politickým spektrem tak, aby měl jakýsi selfmantinel, vnitřní mantinel, kde by si byl jistý, že to, co odsouhlasí na Evropské radě, také bude schopen obhájit a prosadit v Parlamentu ČR. A to nemusí být nijak formalizováno. To je o diskusi napříč politickým spektrem. A tyto dvě oblasti, evropská agenda a zahraničně politická agenda spolu s hospodářským a sociálním rozvojem země, by měly být ty oblasti, kde bychom skutečně měli vést hluboké odborné diskuse a znát dopředu to, kam chceme směřovat. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. A nyní vystoupí pan senátor Jiří Čunek. 9