3. ØEZÁNÍ PAPÍRU A LEPENKY

Transkript

1 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Øezání ppírù, krtonù lepenek je zákldní, zprvidl úvodní technologický postup výroních procesù pøi zprcování tìchto mteriálù n oly i jiné výroky. Øezání se provádí n øezcích strojích, které øežou: kotouèe n kotouèe menších šíøí, neo n kotouèky - n kterých se pás ppíru, krtónu neo lepenky, odvíjí z kotouèù, podélnì øeže n pásy, které se nvíjejí do kotouèù, neo kotouèkù, kotouèe n rchy - n kterých se pásy ppíru odvíjí z kotouèe pøíènì øežou n rchy, které se vykládjí do stohù, rchy n pøíøezy - n kterých se jednotlivé rchy rozøezávjí n díly - pøíøezy, ze stohù rchù n stohy pøíøezù - menších rozmìrù. Øezcí stroje provádìjí øez principem støihu, neo øezu (pøi ruèní výroì støih nùžkmi, neo øez nožem). Pøi støihu pùsoí proti soì dv nože, které pøesunutím øitù støihný mteriál rozdìlují (or. 7,8), kdežto pøi øezu pùsoí jeden nùž proti podložce (or. 9,10). Or. 7 Or. 8 Støih plochými noži Støih kruhovými noži Or. 9 Øez plochým nožem Or. 10 Øez kruhovým nožem

2 34 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Kromì nožových zpùsoù øezání se používjí principy: øezání ozueným nožem - rázem øezání pilou øezání èepelkou øezání proudem vody øezání lserovým pprskem Zvláštním zpùsoem dìlení pásù n rchy je provedení perforce v lince dìlení, ve kterém se následnì rch z pásu oddìlí them ZPÙSOB STØIHU Støih plochými noži Pøi støihu se pùsoením øitù plochých nožù proti soì, posunují dv sousední prùøezy støihného ppíru, krtonu neo lepenky. Nože pøesunují své øity pohyem souìžným, neo horní nùž rotuje proti spodnímu, nepohylivému, neo o nože proti soì rotují. (or è. 10) ) ) c) Or. è. 10 Støih plochými noži ) - souìžným pohyem horního nože proti spodnímu, ) - rotujícím pohyem horního nože proti spodnímu, nepohylivému, c) - rotujícími pohyy oou nožù proti soì.

3 STØIH PLOCHÝMI NOŽI 35 Støih proíhá ve dvou fázích. Nože se nejprve vtlèují do mteriálu nmáhjí ho v ohyu. Dlším pohyem nožù se npìtí mteriálu v lince støihu zvyšuje, ž se pøekroèí mez pevnosti dojde k pøestøižení (odtržení). Prùìh støihu je rùzný - závisí n druhu støíhného mteriálu n tvru øitu støíhcích nožù, je ptrný ze støižné plochy. Jsou n ní viditelné stopy stlèení i známky deformcí v místech, kde dochází k odtržení. Pøi støihání je pøekonáván pevnost mteriálu ve støihu. Pevnost ve støihu t ( ) je odpor, který klde ppír neo lepenk nožùm pøi støíhání. Pevnost ve støihu je vlstnost ppíru lepenek, která nývá u rùzných mteriálù rùzných hodnot podle toho, zd jde o støih npøíè ke smìru neo ve smìru výroy. Mìní se ze zmìnou oshu vlhkosti ve støíhném mteriálu. K jiným fyzikálnì mechnickým vlstnostem ppíru lepenek (jko je npø. pevnost v thu, pevnost v prùtlku neo tvrdost) nemá pøímý vzth. Pevnost ve støihu je souhrnným ukztelem ødy jevù, které pøi støihu proíhjí (nmáhání v ohyu, protžení). Zjiš uje se pokusnì ze vzthu: t = F (MP), kde t je pevnost zkoušené lepenky ve støihu (MP), F - støižná síl (N), 2 - ploch prùøezu støíhné lepenky (cm ). Podle tkto zjištìných hodnot yly zkoumány závislosti pevnosti ve støihu n jiných fyzikálnì mechnických vlstnostech lepenek yly odvozeny pøepoèítcí koeficienty pro pøiližný výpoèet pevnosti ve støihu z pevnosti v prùtlku z tlouš ky neo tvrdosti lepenek. Pevnost ve støihu (t. 7) závisí n oshu vlhkosti v ppíru lepenkách. Se stoupjící vlhkostí klesá. Rozdíl v pevnosti ve støihu pøi pøíèném podélném støihu je zpùsoený orientcí vláken v lepence. Pøi støihu ve smìru výroy je poèet pøímo støíhných vláken menší než pøi støihu npøíè vláken. Potøená støižná síl pøi støihu podélném je v dùsledku toho menší, protože se pøekonává spíše vzájemná vz vláken než jejich pevnost. Pevnost ve støihu podélném je o 4,2 % menší než ve støihu pøíèném.

4 36 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Pevnost lepenky ve støihu: Tulk 7 Lepenk Pevnost ve støihu Pøíènì (MP) Podélnì (MP) Ès. lepenk - podle Štolce hnìdá ruèní ednová šedá strojní vrstvená ílá strojní tøívrstvá strojní Zhrnièní lepenky - podle Klingelhöffer Loelgen slámová hnìdá strojní døevitá šedá chromonáhrd dopisnicový krtón Podle Fisher døevitá hnìdá tvrdá šedá slámová

5 STØIH PLOCHÝMI NOŽI 37 Prùìh støihu Postupný pohy nožù proti soì vyvolává pùsoení sil F (or. 11). Tím se více neo ménì elstický mteriál nejprve stlèuje. Èím hlouìji vnikjí nože do lepenky, tím vìtší je styèná ploch mezi nimi støíhným mteriálem. Síly F nepùsoí v rovinì støihu -, le jejich výslednice se postupnì vzdlují od roviny støihu se zvìtšováním ploch vzájemného dotyku nožù s lepenkou. Dochází tk k pùsoení dvojice sil, vyvolávjících toèivý mement M, pøi kterém se støíhná lepenk klopí nmáhá v ohyu. Následkem klopení lepenky strnovì pùsoících sil F, které odtlèují nože od roviny støihu (rozthují je), vzniká dlší moment M. Klopení støíhs ného mteriálu lze zránit použitím lisovcího øevn neo pøidržovèe (or. 12). s F F S øevno horní nùž F F S spodní nùž Or. 11 Or. 12 Pùsoení sil pøi støihu lepenky Pøidržovè lepenky pøi støihu Dlší možností, jk zmírnit klopení lepenky pøi støihu, tím i rozthování nožù, je zmenšení úhlu klínovitého tvru nože (or. 13). Tkto uprvený nùž se stýká se støíhným mteriálem n menší ploše, výslednice pùsoících sil se pøilíží k rovinì støihu, tím se zmenší ohyový moment M. Tké støižná síl ude menší. Nevýhodou je všk menší stilit nože krtší životnost jeho øitu (rychlé opotøeení). N prùìh støihu má vliv tké mezer mezi noži - støižná vùle. Pøi ndmìrné vùli mezi noži vzrùstá ohyový moment støih je nekvlitní, støižné profily lepenky jsou otøepné, deformovné se zátrhy.

6 38 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY F s F Or. 13 Pùsoení sil pøi klínovém tvrù øitù Støižná síl Støižnou silou (F ) se rozumí síl, kterou je nutno pùsoit n øity nožù, y došlo k oddìlení stø mteriálu. Velikost potøené støižné síly je dán pevností ve støihu støíhného mteriálu velikostí plochy, v níž má dojít k ustøižení: Fstø je støižná síl (N), 2 - ploch støihu (cm ), - pevnost mteriálu ve støihu (MP). t F stø = t., Ploch se zjistí vynásoením délky støihu (l) tlouš ky støíhného mteriálu (s): Je-li známá délk støihu, tlouš k støíhného mteriálu jeho pevnost ve støihu, použije se pro výpoèet støižné síly vzorec: = l. s. F stø = l. s.t (N), F l s t stø je støižná síl (N) - délk støihu (mm), - tlouš k mteriálu (mm), - pevnost mteriálu ve støihu (MP).

7 STØIH PLOCHÝMI NOŽI 39 Uvedený vzth pltí pro rovnoìžné nože, kdy okmžitý støih proíhá v celé délce støihu souèsnì. V tomto pøípdì je zpotøeí pomìrnì znèných støižných sil, které vyždují roustní konstrukci strojù znènou hncí sílu. Pøíkld: Tlouš k mteriálu je 1,5 mm (s). Pevnost mteriálu ve støihu - pøíènì je 48 MP (t ). Délk støihu je mm (l). Proto se zprvidl støíhá sklonìnými noži, kdy poloh øitu horního nože je vùèi dolnímu noži v šikmé poloze. Úhel, který svírá øit horního nože se spodním nožem, se nzývá úhel sklonu nože d (or. 14). F stø = l. s.t F stø = x 1,5 x 48 = F stø = N Pøi sklonìném noži proíhá okmžitý støih pouze v délce (x) závislé n tlouš ce støíhného mteriálu (s) úhlu sklonu horního nože (d). Vyjdøuje je vzth x = s cotg d (or. 14), kde x je délk okmžitého støihu, d - úhel sklonu nože, s - tlouš k mteriálu. F s d x Or. 14 Úsek støihu nože se sklonìným øitem Støižná síl se pk vypoèítá podle vzorce F stø = l s t, v nìmž se délk støihu l nhrdí vzthem pro x = s cotg d: F je støižná síl, stø d - úhel sklonu horního nože, s - tlouš k mteriálu, t F stø = ( - pevnost mteriálu ve støihu. s cotgd ) s t = s 2 t cotg d (N),

8 40 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Bude-li se tedy støíht lepenk o tlouš ce s = 1,5 mm t = 48 MP pøi sklonu horního nože pod úhlem 12, ude støižná síl F stø = s 2 t cotgd F stø = 1,5 2 x 48 x 4,7046 = 508 F stø = 508 N Støižná síl je tedy si 140-krát menší než pøi støihu prlelními noži. Z rovnice pro výpoèet støižné síly pøi sklonìném horním noži vyplývá, že èím vìtší je úhel sklonu øitu nože, tím menší je okmžitá støižná síl. Støižná síl klesá úmìrnì s funkcí cotg d. Úhel d všk nelze volit liovolnì. Je závislý n rùzných fktorech. Se zvìtšujícím se úhlem d vzrùstá strnovì pùsoící složk síly F, která vytlèuje støí- H hný mteriál z záìru støihu (or. 15). Prodlužuje se dráh, kterou musí nùž pøi støihu vykont. Je tedy nutný vìtší zdvih nože, tím se zmenší výkonnost stroje. Dùležitý vzth je mezi úhlem d tøením lepenky se spodním nožem. Strnovì pùsoící složku síly F lze vypoèítt ze vzthu: H F H = Fstø tg d, kde F H je strnovì pùsoící složk síly (N), F stø - støižná síl (N), d - úhel sklonu nože. c F stø d FH F stø F t Or. 15 Pùsoení sil pøi støihu nožem se sklonìným øitem - dolní nùž, - lepenk, c - horní nùž Proti této složce síly pùsoí odpor tøení mezi lepenkou spodním nožem kde F je síl - odpor - tøení, t m - souèinitel tøení, F - støižná síl. stø F t = m F stø,

9 STØIH PLOCHÝMI NOŽI 41 Nemá-li se støíhná lepenk posunovt do strn ve smìru složky síly F, musí pltit vzth: H F h < F t. Dosdí-li se do této podmínky rovnice F h = F stø tg d. (rovnice pro výpoèet strnovì pùsoící složky síly) F t = m F stø (rovnice pro výpoèet odporu tøení), pk pltí: kde F je síl, kterou pùsoí tlk lisovcího øevn. Pøi pøíliš velkém úhlu sklonu øitu je horizontálnì pùsoící síl F pøíliš velká støíhný mteriál se odsunuje ze záìru støihu. Tím vznikjí potíže nepøesnosti. Pøi jednostrnnì sklonìném øitu nože zpùsouje posunutí støíhného mteriálu úchylky od prvoúhlosti støihu. Pøi dvoustrnném sklonu øitu nožù (or. 16) se støíhný mteriál ohýá lepenk se vrásní. Kromì toho støih není rovný. tg d < m èili tngens úhlu sklonu nože musí ýt menší, než je hodnot souèinitele tøení lepenky se spodním nožem. Síl tøení závisí n druhu jkosti styèných ploch. Povrch ppírù lepenek vykzuje rozdílnou hldkost, proto je i souèinitel tøení rozdílný. Úhel sklonu horního nože se volí podle povrchu støíhných mteriálù. Pøi støíhání hldkých ppírù lepenek, kdy je souèinitel tøení nejnižší, y tedy úhel sklonu øitu horního nože nemìl ýt vìtší než 15. Je-li žádoucí vìtší úhel sklonu, musí se použít lisovcího smykového tøení F podle vzthu t F t = m (F stø + F ), c Or. 16 Dvoustrnný sklon øitu nože - nùž s dvoustrnným sklonem øitu, - spodní nùž, c - lepenk

10 42 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Geometrie nožù Pøi støihu plochými noži se mohou použít rùzné sestvy støihcích nožù (or. 17). g w g Or. 17 Or. 18 Geometrie støihcích nožù Uspoøádání horizontální kolmé lepenkových nùžek polohy støižných nožù l s d s l l x c Or. 19 kèní úsek záìru støihu pákovým nožem - pákový nùž, - støihný mteriál, c - spodní nùž - úhel høetu nože (ývá 2 ž 3 ) - mùže ýt jk u horního, tk i u spodního nože. Nìkdy se nzývá úhel vùle nožù. Zmenšuje tøení mezi noži, nezlepšuje všk prùìh støihu. Pøi pøíliš velkém úhlu je neezpeèí opotøeování spodního nože, popø. vylmování ostøí pøi støíhání velmi tvrdých mteriálù. - úhel øitu nože - ývá 78 ž 80. Oznèuje se nìkdy tké jko úhel klínu nože. Ovlivòuje stilitu nože životnost jeho ostøí. g - úhel støihu - úhel, který svírá èelo nože se støižnou rovinou ( + ). w - úhel èel nože - ývá 10 ž 12. Jiný zpùso uspoøádání sestvy nožù (Or. 18). Úhel høetu nože je 4 ž 5. Horní nùž má menší úhel øitu, volený podle druhu støíhného mteriálu.

11 STØIH PÁKOVÝM NOŽEM Støih pákovým nožem Pøi støihu rovným pákovým nožem (or. 19) proti spodnímu nepohylivému noži se mìní úhel sklonu nože d ve vzdálenosti od otoèného odu podle vzthu: Mìní se tké kèní úsek øitu nože l x délk okmžitého støihu l s: Pøi zpoèetí støihu je úhel sklonu nože neo tké úhel záìru støihu velký. Pøi pohyu nože smìrem dolù se úhel záìru zmenšuje. Tím se mìní podmínky pøi støihu, což pùsoí nepøíznivì n jeho prùìh. Kromì toho se síl F (or. 20) pøi støihu rozkládá n dvì složky. N složku F, která pùsoí stø 1 kolmo n støíhný mteriál n složku F, která pùsoí horizontálnì proti mteriálu snží se ho 2 vytlèit ze záìru. Pomìr velikosti složek F F je závislý n velikosti úhlu d, který se ìhem 1 2 støihu mìní. Èím menší je úhel d, tím menší je síl F vìtší síl F. Ke støihu dojde v okmžiku, 2 1 kdy složk F je menší než síl smykového tøení mezi lepenkou nožem (F ), která je závislá n 2 t velikosti smykového tøení mezi lepenkou nožem n velikosti kolmého tlku lepenky n dolní nùž. tg d = s l x. l 2 2 ls = lx + s - cos d. F F t d F 1 F 2 Or. 20 Pùsoení sil pøi støihu pákovým nožem

12 44 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Pùsoení složky síly F se omezuje použitím lisovcího øevn. Tím se zvìtší síl smykového 2 tøení o tlk, kterým pùsoí lisovcí øevno (F). kde F je síl smykového tøení, t m - souèinitel smykového tøení, F - kolmá složk støižné síly, 1 F t = m (F 1 + F ) F - síl, kterou pøitlèuje lepenku lisovcí øevno. Nepøíznivé jevy pøi støihu rovným pákovým nožem lze odstrnit použitím oloukového pákového nože (or. 21). Nùž je konstruován tk, že køivk jeho øitu svírá se spodním nožem v kždé pozicí sklonu stejný úhel záìru støihu d. d d h d l Or. 21 Køivk øitu pákového nože se stejným úhlem záìru støihu Køivku nože lze zkonstruovt postupem: d je díl zvìtšování polomìrù kružnice se støedem v místì poèátku køivky (uložení pákového l nože), d h je kolmice k d l vymezená protnutím spojnice se støedem n kružnici (spojnice vycházejí ze støedu pod stejným úhlem). tg d = d d Oloukové nože se používjí u pákových nùžek n lepenku. h l = konst, Použití principu støihu u pøíèných øezcích strojù. Princip støihu plochými noži se používá u strojù pro pøíèné øezání kotouèù ppíru lepenky n rchy (u pøíèných øezèek).

13 POUŽITÍ PRINCIPU STØIHU Pøíèné øezèky využívjí pìt zákldních principù støihu plochými noži (or. 22): pohyu horního nože proti dolnímu noži, pohyu horního nože proti dolnímu noži pøi kmitvém pohyu øezcí stnice, rotujícího pohyu horního nože proti nepohylivému dolnímu noži, rotujícího pohyu horního i dolního nože, kmitvého pohyu horního i dolního nože. e) ) ) c) d) Or. 22 Zákldní principy støihu n pøíèných øezèkách - pohyem horního nože - pohyem horního nože proti dolnímu pøi kmitvém pohyu øezcí stnice c - rotujícím pohyem horního nože proti upnutému dolnímu noži d - rotujícím pohyem horního i dolního nože e - kmitvým pohyem horního i dolního nože Øezèky zložené n principu ) prcují pøi pøerušovném posuvu, osttní prcují pøi plynulém posuvu øezného mteriálu. Zákldním prolémem pøi pøíèném øezání vertikálním pohyem horního nože je pøekrývání øitù nožù pøi støihu. V okmžiku, kdy k pøekrytí dojde, se pøeruší plynulý posun pásu øezného mteriálu. Proto øezèky s vertikálním pohyem horního nože prcují uï s pøerušovným posuvem øezného mteriálu, neo se celá øezcí stnice pohyuje souìžnì s øezným pásem vykonává støih pøi jeho pohyu.. Støih horního nože proti pevnému dolnímu noži pøi pøerušovném posuvu øezného mteriálu (or. 23) Pøerušovný posuv ostrávjí tžné válce, u strších strojù táhlové mechnismy. Délk posuvu je nstvitelná. V okmžiku pøerušení posuvu je pás pøidržen pøítlèným øevnem støih se provede kmitem horního nože proti dolnímu. Tk se dosáhne geometricky pøesného tvru øezného rchu (jeho prvoúhlosti). Úchylky od pøesnosti délky øezu jsou ovlivnìny nepøesností funkce tžných válcù (táhel), pøípdnì nestejnomìrnou rychlostí posuvu øezného mteriálu.

14 46 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Or. 23 Funkèní schém øezèky s pøerušovným posuvem øezného mteriálu - tžné váleèky, - øezcí stnice. Støih horního nože proti pevnému dolnímu noži pøi kmitvém pohyu øezcí stnice (or. 24) Or. 24 Funkèní schém pøíèné øezèky s kmitvým pohyem øezcí stnice - tžné váleèky, - kmitjící øezcí stnice Tžné válce ostrávjí nepøetržitý posuv øezného pásu. Øezcí stnice je umístìn n vozíku, který se kmitvì posunuje dopøedu zpìt. Rychlost posuvu vozíku je shodná s rychlostí posuvu øezného pásu. V okmžiku støihu jsou tedy podmínky stejné jko pøi øezání z pøerušovného posuvu øezného pásu, což umožòuje zjistit dokonlou prvoúhlost øezného rchu. Nepøesnost délky øezu mùže ýt zpùsoován uvolnìním støíhného mteriálu ze záìru støihù nesouldem mezi posuvem vozíku s posuvem øezného pásu. c. Støih rotujícím horním nožem proti pevnému dolnímu noži pøi nepøetržitém posuvu øezného pásu (or. 25) Horní nùž pøipevnìný n rotujícím válci níhá do støihu proti dolnímu nepohylivému noži ve smìru posuvu øezného pásu. V okmžiku støihu je ovodová rychlost øitu nože shodná s rychlostí posuvu øezného pásu. Øezání je kontinuální doshuje se dostteènì pøesné délky øezu. Otížnìjší je dosáhnout dokonlé prvoúhlosti.

15 POUŽITÍ PRINCIPU STØIHU Podle poždovné délky øezu se reguluje ovodová rychlost nožového válce. Èím má ýt øez delší, tím menší musí ýt (pøi konstntní rychlosti posuvu øezného pásu) ovodová rychlost nopk. Pohon válce je tedy pomìrnì složitý. Or. 25 Funkèní schém øíèné øezèky s rotujícím horní nožem - tžné váleèky, - rotující nùž d. Støih oìm rotujícími noži pøi nepøetržitém posuvu øezného pásu (or. 26) Øez provádí rotující nože; v okmžiku støihu je jejich ovodová rychlost shodná s rychlostí posuvu øezného pásu. Délku øezu lze mìnit mìnìním ovodové rychlosti nožových válcù v závislosti n rychlosti posuvu øezného pásu. Odpovídá-li délk øezu ovodu, který opisuje øit nože (pd), je ovodová rychlost nožù shodná s rychlostí posuvu øezného pásu. Pøi rùzných délkách øezu umožòuje speciální regulèní pohon mìnit ovodovou rychlost ìhem støihu tk, y se v okmžiku støihu shodovl s rychlostí posuvu øezného pásu (or. 27). c c d f e Or. 26 Funkèní schém pøíèné øezèky s rotujícím pohyem horního i dolního nože - soustv rotujících nožù, - regulce rychlosti posuvu øezného pásu, ve vzthu k rotci nožù, c - tžné válce urèující délku støihu (rchu), d - doprvní pásy, e - odvíjený kotouè øezného pásu, f - stohový vykldè rchù.

16 48 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Ke støihu dochází v doì S. Pøi krtším rchu, než je pd (tj. ovod, který opisuje øit nože), se rychlost zpomluje z velké rychlosti postupnì do menší, ž do okmžiku støihu, kdy je totožná s rychlostí posuvu øezného mteriálu. Potom se opìt zvìtšuje. Opènì tomu je u delších rchù. Ovodová rychlost øitù Støih (s) 0 0 Orátk pd Rychlost posunu øezného pásu Or. 27 Grfické znázornìní prùìhu ovodové rychlosti rotujících nožù. Je-li délk øezu shodná s pd, pk je ovodová rychlost nožù shodná s rychlostí posuvu øezného pásu. Toho se využívá v prxi pøi konstrukci strojù s konstntní délkou øezu. Tento zpùso øezu se vyznèuje urèitými odchylkmi v pøesnosti délky støihu, které jsou pøi pøesném seøízení funkci regulèního pohonu > 1 mm. d1. Støih dvìm soustvmi rotujících nožù (or. 28): Støih dvìm soustvmi rotujících nožù se upltòuje zejmén pøi pøíèném øezání lepenek. Lepenkový pás je nejprve øezán podélnì pk pøíènì n dvou øezcích soustvách, z nichž kždá umožòuje jinou délku øezu. Délk øezu je seøiditelná. Funkèní princip jednotlivých øezcích soustv je odoných jko pøi øezání rotujících nožù. Dovoluje úèelné souìhování pøíøezù rozdílných rozmìrù do šíøe lepenkového stroje (slepovcího stroje).

17 POUŽITÍ PRINCIPU STØIHU V odorné litertuøe se tento zpùso nzývá dvoustupòový. U strojù n výrou vlnité lepenky se používá i tøístupòový zpùso, pøi kterém se využívá tøí soustv rotujících nožù. c c I. II. 2 Or. 28 Øezání dvìm soustvmi rotujících nožù - podélný øez, 1 - šíøk øezu, 2 - šíøk øezu - pøíèné øezèky, 1 - délk øezu, 2 - délk øezu c - tžné válce d2. Rotující nože s mìnitelným prùmìrem øitù Nároènost pohonu rotujících nožù pøi rùzných délkách øezu rychlostech posuvu øezného mteriálu mìl vliv n vývoj principu øezu oìm rotujícími noži, jejichž prùmìr oìhu øitu je mìnitelný. Polohu nožù n rotujících držácích lze mìnit, tím i zvìtšovt neo zmenšovt prùmìr kružnice rotce jejich øitù, podle potøené délky øezu (or. 29). Høídele držákù jsou uloženy v ložiskových øevnech, jejichž rozteèná vzdálenost je seøditelná podle nstveného prùmìru rotce nožù. Rychlost rotujících nožù je shodná s rychlostí øezného pásu nezávisle n délce øezu. Tím se zjednodušuje pohon stroje.

18 50 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Or. 29 Soustv rotujících nožù s mìnitelným prùmìrem oìhu øitù - pøi mlém prùmìru oìhu øitù, - pøi velkém prùmìru oìhu øitù. e. Støih kmitvými pohyy horního i spodního nože (or. 30) Kmitvé oscilèní souìžné pohyy horního spodního nože jsou seøiditelné polohou os držákù nožù rozteènou vzdáleností vzájemné polohy soustvy horního spodního nože. Seøízením se nstvuje délk øezu. Øez proíhá pøi nepøerušovném vedení øezného pásu mteriálu. c e e c d Or. 30 Funkèní schém øezèky s kmitvými pohyy horního i dolního nože - pohánìný klikový høídel, - seøízení polohy nožového držáku, c - nože, d - øezný pás, e - dráh, kterou opisují øity nožù Or pneumtické upnutí rotujícího nože - pneumtické upnutí spodního nože c - øezný pás

19 POUŽITÍ PRINCIPU STØIHU Principy støihu u moderních pøíèných øezcích strojù, se rùznými zpùsoy technicky zdokonlují uprvují, pro dosžení vyšších výkonù, pro zkvlitnìní øezu, pro minimální tolernce v délce øezu, pro rychlejší výmìnu otupených nožù i pro sndnìjší osluhu. Ze známých používných zdokonlení u øezèek s rotujícím horním nožem proti spodnímu nepohylivému noži, jsou jk horní rotující, tk i spodní nùž upnuty pneumtickým systémem. Tento systém umožòuje velmi rychlou výmìnu nožù, pøièemž nože mohou mít øity n oou strnách. Po otupení se otáèí. Dlší výhodou je, že pneumtický zpùso upnutí soustvnì pøitlèuje nože v celé šíøce øezu k soì nemùže vzniknout mezi nimi mezer, zpùsoující nekvlitní øez. Zpùso dále umožòuje seøizováním pneumtického pøítlku, seøizovt (upøesòovt) pøesnost øezu pøi ìhu stroje (or. 30). U pøíèných øezèek používných u kominovných strojù n výrou tøí pìtivrstvých vlnitých lepenek, se používjí u øezèek, které øežou dvìm soustvmi oou rotujících nožù (viz. or. 28) se upltòují øešení, u kterých mjí jk horní, tk i dolní rotující nùž tvr mírné spirály. Spirálovitý tvr umožòuje pøesunem øitù oou rotujících nožù pod stejným úhlem záìru støihu, který snižuje potøenou øeznou sílu. Tlouš k vlnité lepenky velké prcovní šíøe pøíèných øezcích strojù využití tohoto principu dovolují. Moderní øezèky jsou dnes dálkovì ovládné elektronickými poèítèovými systémy, které umožòují velmi rychlou pøestvu délky øezného formátu soustvnì kontrolovt uprvovt pøesnost délky øezu.

20 52 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Støih kruhovými noži Kruhové nože støíhjí odoným zpùsoem jko šikmo sklonìné ploché nože. Rotèním pohyem nožù se øezný mteriál støíhá souèsnì posunuje dopøedu ve smìru otáèení nožù. Síl tøení mezi noži øezným mteriálem musí ýt vìtší, než je odpor, který pùsoí proti smìru pohyu. N kruhových øezèkách mùže ýt øezný mteriál veden mezi soustvou kruhových nožù pomocí tžných válcù, které øezání ovlivòují souèsnì znemožòují vychýlení rchu (øezného pásu) ze smìru øezu. Úhel záìru støihu d (or. 31) je u kruhového nože vymezen teènou proíhjící odem dotyku nože s mteriálem horizontálou. V sestvì horního spodního kruhového nože se úhel záìru støihu upltòuje dvkrát (2d). r h S d 1 d 1 d 2 d 2 c Or. 31 Schém soustvy kruhových nožù geometrie úhlu záìru støihu - horní kruhový nùž, - øezný mteriál, c - dolní kruhový nùž Úhel záìru støihu d není ìhem støihu ve vzthu ke støižné ploše konstntní, nýrž pohyuje se mezi d d. Pltí vzth: 1 2 h r - 2 cosd 1 = r h = 1-2 r s + h r - cosd 2 2 = r s = 1- + h 2r kde d, d je úhel záìru støihu nožù 1 2 h - pøekrytí øitù nožù, r - polomìr kruhových nožù s - tlouš k øezného mteriálu.

21 STØIH KRUHOVÝMI NOŽI 53 Støední úhel záìru støihu d se vypoèítá ze vzthu: m je tedy závislý n: d m = d + d pøekrytí øitù h, polomìru nožù r, tlouš ce mteriálu s. Síl tøení mezi nožem mteriálem musí ýt vìtší, než je odpor proti pohyu øezného mteriálu. Prùìh sil odporù pøi støihu kruhovým nožem (or. 32) je pomìrnì složitý. d 2 F t h F 1 F 2 S Or. 32 Síly pùsoící pøi støihu kruhovými noži F - kolmo pùsoící složk síly, F - horizontálnì pùsoící složk síly, 1 2 F - síl tøení mezi øitem lepenkou, d - poèáteèní úhel záìru støihu, t 2 h - pøekrytí øitù, s - tlouš k støíhného mteriálu Støižná síl n poèátku støihu se rozkládá n kolmo pùsoící složku F horizontálnì proti 1 øeznému mteriálu pùsoící složku F. Proti ní pùsoí síl tøení mezi nožem mteriálem F. 2 t Poèáteèní úhel záìru je d urèuje pomìr složek sil F F podle vzthu: z toho vyplývá, že podíl složky F je úmìrný úhlu záìru støihu 2 tg F =. F d F = F tg d

22 54 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY y došlo ke støihu, musí ýt síl tøení F vìtší, než je složk støižné síly F : t 2 F t > F 2. Pøitom F = F m, Pltí tedy vzth: t 1 t kde F je síl tøení, F - kolmo pùsoící složk støižné síly, 1 m - souèinitel tøení mezi lepenkou nožem. F 1 m > F 1 tg d neoli m > tg d. Ke støihu ez násilného vtlèování øezného mteriálu dojde tehdy, když je tg úhlu záìru støihu menší než souèinitel tøení mezi lepenkou nožem. Úhel záìru není ìhem støihu vzhledem ke støižné ploše konstntní, nýrž zmenšuje se ž n d (or. 31), èímž se zmenšuje podíl støižné síly F. Nproti tomu se zvìtšuje ploch tøení 1 2 mezi nožem øezným mteriálem. Tím se vytváøejí podmínky pro plynulý prùìh støihu, kdy nože vthují øezný mteriál do záìru vedou jej pøi øezání. Úhel záìru støihu pro øezání lepenek rùzné tlouš ky pøi dném prùmìru kruhových nožù lze uprvovt zmìnou pøekrytí nožù h. Pøíkld: Úhel záìru støihu se mìní u nožù o prùmìru 100 mm pøi øezání lepenky o tlouš ce 3 mm ze 41,3 pøi pøekrytí øitu 5 mm n 35 pøi pøekrytí øitu jen 3 mm. N stroji se seøizuje hodnot h úprvou vzdáleností mezi nožovými høídeli, resp. úprvou polohy horního n oou strnách jeho uložení. Hodnot h nesmí ýt pøíliš mlá, y nože následkem pružnosti høídelù i volných ložisek po soì "neskákly". Úhel záìru støihu závisí n prùmìru nožù. Vìtší prùmìr nožù umožòuje menší úhel záìru støihu. Nože jsou stndrdního prùmìru: pro lepenky do g m -2 je d = 80 ž 100 mm nd g m -2 je d = 120 ž 160 mm Pøi pøíliš velkém úhlu záìru støihu je lepenk vedená vodícími válci násilnì vtlèován mezi nože (smykové tøení mezi noži lepenkou vzrùstá o sílu, kterou pùsoí vodící válce pøi vedení lepenky). Dojde k urèitému smýkání øitù nože po lepence. Prùìh øezu je pk násilný, øez je nepøesný kvlit øezné hrny je horší. V prxi se hodnot h n stroji nstvuje pokusnì, pøièemž se posuzuje funkce nožù, správnost prùìhu støihu kvlit hrny øezné lepenky.

23 STØIH KRUHOVÝMI NOŽI 55 Geometrie nožù U kruhového nože se rozlišují úhly (viz. or. 33): w d Or. 33 Geometrie úhlù kruhového nože - úhel høetu nože, - úhel øitu nože, w - úhel èel nože, d - úhel støihu ( + ). Úhel èel nože je dùležitou velièinou pøi øezání tlusté lepenky n úzké proužky. Pøi pøíliš mlém úhlu se vytlèují stopy n lepence neo se lepenk deformuje ztrátou rovinnosti. Pøi pøíliš velkém úhlu èel se zmenšuje úhel øitu nože, èímž se zmenšuje jeho stilit zkrcuje životnost ostøí. Zprvidl se volí úhel øitu 87. Úhel èel nože zmenšuje plochu tøení mezi noži ývá 5. Pøi pøíliš velkém úhlu èel se zvìtšuje opotøeení øitu nožù je neezpeèí vylmování ostøí. Princip støihu kruhovými noži se používá: u rchových øezèek (kruhové nùžky), u kotouèových øezèek, u rùzných kominovných strojù. Podle rozdílného druhu øezného mteriálu podle konstrukce øezcího stroje se volí rùzné typy kruhových nožù (or. 34). c d e f g h ch Or. 34 Rùzné tvry kruhových nožù pro rozdílné úèely použití - tlíøové nože, - šikmé nože tlíøové, c-f - nože pro øezání tlustších lepenek, g,h - speciální nože pro odpružené návleèky, ch - spodní nùž

24 56 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Tlíøové nože mjí dlouhou životnost, neo je lze mnohokrát orousit. Šikmé tlíøové nože jsou velmi výhodné pro øezání vlnitých lepenek. Ke zprcování tlustších lepenek se hodí nože c ž f. Nùž c je vhodný tké pro øezání vlnité lepenky. Nože f lze použít ooustrnnì. Úzký nùž g je výhodný pro øezání rchù tenèích lepenek kotouèù do plošné hmotnosti øezného krtónu g m. Nùž h je urèen pro øezání lepenek do plošné hmotnosti 400 g m. Nože g h se používájí jen jko horní nože n speciálních odpružených návleèkách. Nùž ch slouží výhrdnì jko dolní pro sestvu s horními noži typu g neo h. Je ooustrnnì zroušen, tkže pro opotøeení jedné strny lze použít druhou. d e c S Or. 35 Sestv kruhových nožù n høídelích - prùmìr dolního høídele, - prùmìr horního høídele, c - prùmìr dolních nožù, d - prùmìr horních nožù, e - rozteèné vzdálenosti høídelù, s - šíøk dolních nožù (minimální šíøk øezu) Nože jsou pøipevnìny n nožových návleèkách, které se upínjí n nožové høídele (or. 35). Horní nùž ývá od návleèky odpružen uï pružinmi vszenými do lùžek v návleèce èelnì se opírjícími o stìny nože, neo kruhovou pružinou nvleèenou po ovodu do lùžk mezi návleèkou nožem.

25 STØIH KRUHOVÝMI NOŽI 57 Odpružení umožòuje tìsný vzájemný dotyk nožù dovoluje vznik urèité vùle mezi noži v pøípdì, že se v øezném mteriálu vyskytne tvrdý pøedmìt, který y pøi pevném upnutí nože mohl zpùsoit vylomení jeho ostøí. Nožové návleèky jsou dvoudílné neo jednodílné. Dvoudílné návleèky se mohou pøipevnit n høídel ez jeho vyjímání ze stroje. O díly jsou k soì pøipevnìny pomocí šrouù. V tomto pøípdì jsou i nože dvoudílné. Tento druh upínání je výhodný pøi èstìjším upínání neo snímání nožù z høídele. Jednodílné návleèky se nvlékjí n høídel po jeho vyjmutí ze stroje. f d c g d c B e e Or. 36,B rùzné profily nožových høídelù - høídel s drážkou, - høídel s výstupkem, c - normální høídel s kruhovým profilem B upíncí systémy návleèek n nožové høídele d - upíncí systém svìrcím segmentem, e - upíncí systém jonetovým uzávìrem Or. 37 Rozmìrové proporce nože upíncí návleèky - vnìjší prùmìr nože, - vnitøní prùmìr nože, c - vnitøní prùmìr návleèky, d - vnìjší prùmìr návleèky, e - šíøk nože s návleèkou, f - tlouštk nože, g - výšk lišty Nožové høídele mjí rùzný profil, speciálnì uprvený pro rùzné zpùsoy upínání nožových návleèek (or. 36) Høídel s drážkou umožòuje upínání návleèek pomocí šrouù, které pøipevòují návleèku v drážce, neo pomocí jonetového uzávìru, jehož výstupek se zklesne do drážky (or. 36B).

26 58 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Pohy nože n høídeli v rdiálním smìru neumožòuje høídel s lištou. V tom pøípdì má návleèk vyrání pro nszení n høídel. Pøipevnìní znemožòující strnový pohy návleèky je pk øešeno uï pomocí pøithovcích šrouù, neo pomocí svìrcího segmentu. Hldký høídel se používá k upínání návleèky pomocí svìrcího segmentu (or. 36). Pro urèení rozmìrù nože je tøe mìøit rozmìrové proporce nožové návleèky (vnitøní vnìjší prùmìr, šíøku výšku lišty, šíøku návleèky) rozmìry nože (vnitøní vnìjší prùmìr, šíøku tlouš ku) (or. 37). Horní nùž sestvy nožù n høídeli je zprvidl od návleèky odpružen, ztimco dolní nùž je zprvidl pøipevnìn k návleèce pevnì (or. 35). Nožové høídele jsou uloženy v kulièkových ložiskách. Ložisk musí ýt tìsná. Jsou-li opotøeovná, mìní se pøi øezání pøekrytí øitù, tím úhel záìru støihu, èímž vzniká nekvlitní øez. Seøízení rozteèe høídelù (pomocí šrouù n temenech ložiskového uložení horního høídele) musí ýt dokonle rovnoìžné, jink se øity jednotlivých sestv nožù upnutých n høídelích rùznì pøekrývájí, tkže úhly záìru støihu jsou nestejné. Zmìnou úhlu záìru se mìní podíl horizontální složky støižné síly F, pùsoící ve smìru proti øezné lepence. Støižné podmínky u 2 jednotlivých nožù jsou pk nestejné, odpory, které musí jednotlivé soustvy nožù pøekonávt, se rùzní výsledkem je rozdílné zrzïování rchu v šíøce øezu. Tím vzniká vychýlení smìru pøi vedení rchu strojem. Pøíøezy potom nejsou pøesnì prvoúhlé kvlit øezných hrn je v dùsledku násilného ovlivnìní prùìhu støihu u osttních soustv nožù zhoršen. Dochází ke znènému opotøeení nožù k poškození jejich ostøí or. 38 Znázornìní rchové øezèky kruhovými noži (kominovné s øevny pro upnutí rýhovcích nástrojù- pro souèsné rýhování) 1 - nkládcí stùl, 2 - posuvné lišty, 3 - táhlo posuvné lišty, 4 - rmeno horního pøítlèného válce, 5 - horní pøítlèný válec, 6 - ložisko dolního nástrojového høídele, 7 - øevno pro upnutí rýhovcích nástrojù, 8 - ložisko horního tžného válce, 9 -ložisko dolního tlkového válce, 10 - dolní nožový høídel, 11 - horní nožový høídel, 12 - horní dolní kruhový nùž, 13 - vykládcí stùl

27 STØIH KRUHOVÝMI NOŽI 59 Tìmto jevùm èásteènì zròuje soustv tžných válcù, které pøi øezání vedou rch strojem. N høídelích stroje mùže ýt upnut liovolný poèet nožù (podle šíøky stroje šíøky nože s návleèkou). Nejsou-li horní dolní nože vzájemnì seøízeny, tj. když se jejich èel vzájemnì nedotýkjí jsou od see vzdálen, nože neøežou. Mohou zùstt n høídelích i tehdy, kdy nemjí øezt. Soustv kruhových øezcích nožù má v souèsné doì velmi mnoho nejrùznìjších vrint, které nízí poèetná ød specilizovných výrocù nástrojù. Ti uprvují funkèní systémy soustvnì zdokonlují zpùsoy upínání øezcích nástrojù v rùzných typech øezcích strojù. Zmìøuji se n rychlou mnipulci pøi pøestvì, n kontrolu dosžení pøesných podmínek geometrie støihu, kvlitního øezu dlouhé životnosti nožových øitù. Oproti trdiènímu zpùsou upínání horních i dolních kruhových nožù n pohánìné nožové høídele øezcího stroje, jsou dnes horní nože funkèní souèástí øezcího nástroje, který je upínán do nástrojového øevn stroje. Seøizovtelná je poloh øezcích nástrojù v prcovní šíøi stroje, proti dolním kruhovým nožùm upnutým n pohánìném høídeli. Seøiditelná je vzájemná poloh os horního dolního nože pøekrytí jejich øitù. Pružný pøítlk øitu horního nože k øitu spodního, pevnì upnutého nože je øešen nìkolik zpùsoy odpruženého upnutí horního nože v držáku nástroje (spirálovou pružinou v ložisku, pružícím upevnìním ložisk, pneumtickým odpružením, neo prlelním torzním odpružením) (or. è. 39 -d). Nože horního nástroje jsou vyvovány krytem zròujícím rozviøovní prchu. (or. è. 39 e). Kruhové nože jsou n spodním høídeli fixovány v nstvených rozteèích, tké pneumtickým principem (pneumtickým tlkem expndují lišty xiálnì uspoøádné n plášti høídele n vnitøních ovodech kruhové nože doøe fixují). (or. è. 39 g). Soustv rozmístìní øezcích nástrojù je u modernìjších strojù ovládán z oèního ovládcího pnelu (or. è. 39 h), neo i utomticky podle progrmu øízeného procesorem. U kominovných strojù (npø. n výrou vlnité lepenky) jsou øídící procesory ovládány poèítèovým systémem dálkovì v návznosti n stejnì utomtizovnou pøestvu jiných funkèních èástí sestvy stroje. Tím se zkrcují èsové ztráty v provozu stroje, spojené s pøestvou n jiné prcovní rozmìry. Jsou používány i soustvy nástrojù pro jeden øez u kterých je spodní nùž vyven vlstním pohonem (npøíkld u strnových oøezù n strojích velké prcovní šíøe) (or. 39 f). K novým systémùm ptøí tké výroy dolních nožù ze speciálních kominovných mteriálù z tzv. technické kermiky, (speciální komince kovù-oxidu zirkonu, itri mgnesi). Tyto systémy význmnì prodlužují životnost ostøí horních nožù (20 ž 30 x oproti používným nožùm z oceli). Pøesnost kvlit øezu principem støihu kruhovými noži je u všech trdièních i modernìjších principù závislá pøedevším n: ostrosti øitu nože, správnosti voly profilu nože pro øezný mteriál, správnosti seøízení pøítlku horního nože proti spodnímu, správnosti úhlu záìru støihu (co nejmenším, vhodnì volenými prùmìry nožù), pøesnosti geometrie upnutí nožù, správné rychlosti pohonu spodního nože,

28 60 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Pøi øezání nesmí docházet k vircím, které zhoršují podmínky pro kvlitní øezání. Nože v nástrojových držácích jsou upevnìny tk, že jejich výmìn je velmi rychlá. Výroci øezcích nástrojù vyráìjí dodávjí rùzné pomùcky pro mìøení správné seøizování øezcích nožù. c d Or d Zpùsoy odpružení horních kruhových nožù - odpružení spirálovou pružinou v ložisku, - odpruženým pøipevnìním ložisk, c - pneumtickým odpružením ložisk, d - prlelní odpružení torzními pružinmi e f Or. 39 e, f Zpùsoy odpružení horních kruhových nožù e - nástroj s ochrným krytem kruhového nože, f - soustv nástrojù pro jeden øez s pohonem spodního nože,

29 STØIH KRUHOVÝMI NOŽI 61 g h Or. 39 g, h Zpùsoy odpružení horních kruhových nožù g - spodní høídel s upínáním nožù pneumtickým principem, h - soustv nástrojù nožù jejichž rozmis ování v šíøi stroje je ovládáno z oèního pnelu. Broušení nožù Broušení nožù je tøe vìnovt mimoøádnou péèi. Bøit kotouèového nože musí mít po nroušení pøesnì kruhový tvr. Deformce se projevuje nejen n ovodu, kde zpùsouje rozdílné úhly záìru støihu, le i v èelní rovinì (klínový tvr nože), kde dochází k úchylkám od roviny støihu, což je pøíèinou nárzovitého prùìhu øezání. Nože se mohou rousit ve speciálním upíncím pøíprvku n soustruhu neo pøímo n stroji (z pøedpokldu, že nožové návleèky ezvdnì sedí n nožových høídelích). Nejprve se rousí strnové plochy (èelo nože) teprve pk jeho ovod. Je nutno dát n dodržení pøedepsného úhlu øitu nože.

30 62 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY 3.2. ZPÙSOB ØEZU Øez plochým nožem Øezání ppíru spoèívá v postupném vnikání ostøí nože do jednotlivých listù ppíru neo lepenek uložených n soì ve stohu. Pøitom ještì neproøíznutá èást stohu tvoøí podložku pro postupnì øezné listy. N konci øezu tvoøí podložku lišt uložená v drážce stolu øezcího stroje. Lišt ývá døevìná neo z rùzných plstù. Chrání øit pøed otupením. V místì, kde se nùž lehce zoøí do lišty, vzniká jizv. Hlvní funkèní èásti øezcího stroje (or. 40) ezprostøednì související s øezem jsou: nožový držák, nùž, lisovcí øevno, podložná lišt, stùl stroje posuvné sedlo. c g f e d Or. 40 Hlvní funkèní èásti øezcího stroje: - nožový držák, - nùž, c - lisovcí øevno, d - podložná lišt, e - stùl stroje, f - posuvné dorzové sedlo, g - øezný stoh ppíru Zpùsoy pohyu nože proti stohu øezného mteriálu jsou u rùzných typù øezcích strojù rùzné (or. 41). Rozlišují se: Prlelní øez - pøi nìm je øit nože ìhem øezu rovnoìžný se stohem. Nùž dosedá n øezný stoh mteriálu v celé šíøi øezného stohu njednou. Smìr pohyu nože proti stohu je uï kolmý, neo šikmý. Kývvý øez - pøi nìm je øit nože ve výchozí poloze sklonìn pod urèitým úhlem. Tento úhel se ìhem øezu zmenšuje koncem øezu klesá n nulu. V tom okmžiku je ostøí nože rovnoìžné s øezcí podložkou. Smìr pohyu nože proti stohu je uï kolmý, neo šikmý. U moderních øezèek se používá kývvého øezu, pøi nìmž nùž nedosedá n stoh øezného mteriálu v celé šíøi njednou, le postupnì. Tím se odstròuje nárzové ztížení stroje.

31 ØEZ PLOCHÝM NOŽEM 63 c d Or. 41 Zpùsoy pohyu nože proti øeznému stohu: - prlelní kolmý, - prlelní šikmý, c - kývvý kolmý, d - kývvý šikmý Dùležitým èinitelem pøi øezání je úhel øezu. Je to úhel, pod kterým vniká klín øitu nože do øezného stohu. V pøípdì kolmého prlelního øezu (or. 42) je úhel øezu shodný s úhlem øitu nože, neo pod tímto úhlem vniká klín nože do stohu. Or. 42 Schemtické znázornìní kolmého øezu - úhel øitu nože Pøi prlelním šikmém øezu (or. 43), kdy nùž vniká do stohu pod úhlem j, se musí poèítt s fiktivním úhlem øezu, který odpovídá úhlu øitu nože pøi šikmém øezu rovinou odklonìnou od j

32 64 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY roviny stohu øezného mteriálu o úhel j. Pøi kývvém šikmém øezu (or. 44), kdy výchozí poloh nože je sklonìná pod úhlem e nùž se pohyuje ve smìru sklonìném k povrchu stohu pod úhlem j, se musí poèítt s fiktivním øezným úhlem, který odpovídá úhlu øitu nože pøi j šikmém øezu rovinou sklonìnou k ostøí o úhel (j ). e Úhel øezu ovlivòuje velikost øezné síly. j j Or. 43 Schemtické znázornìní prlelního šikmého øezu - úhel øitu, j - úhel vnikání nože do stohu j e Or. 44 Schemtické znázornìní kývvého šikmého øezu - úhel øitu nože, j - úhel vnikání nože do stohu e - úhel sklonu nože ve výchozí poloze

33 ØEZ PLOCHÝM NOŽEM 65 Princip øezu K øezu dochází silovým pùsoením klínového nože proti øeznému mteriálu. Jde tedy o zcel jiný postup, než pøi støihu. Pøi øezu není smìrodtná pevnost mteriálu ve støihu, le mìrná øezná síl (F ). To je síl potøená k øezání dného druhu mteriálu v urèité délce øezu. s Vypoèítá se ze vzthu: F F = S l (N cm-1 ) -1 kde F S je mìrná øezná síl (N cm ), F je øezná síl (N), l je délk øezu (cm). Øezná síl mìrná øezná síl jsou v prùìhu øezcího procesu promìnlivé velièiny. Pùsoí zde ještì dlší fktory, které pøímo ovlivòují øeznou sílu. Jsou to pøedevším: úhel øitu nože stv ostøí nože, výšk øezného stohu, šíøk odøezu, stv slisování stohu, zpùso, jkými stroj øez vykonává. Velikost mìrné øezné síly je rùzná podle toho, jedná-li se o øez pøíèný neo podélný ke smìru výroy øezného mteriálu. Mìní se i se zmìnou oshu vlhkosti v øezném mteriálu. Ke všem tìmto jevùm se musí pøi konstrukci øezèky pøihlížet, jink se stroj pøetìžuje poškozuje. Pøi øezání jednotlivého rchu lepenky vniká nùž do vrchních vrstev. K odporu, který klde mteriál øitu nože, pøistupuje strnový odpor vyvolný klínovým tvrem nože.ten je rùzný podle úhlu øitu nože (je tím vìtší, èím vìtší je úhel øitu) podle vlstností øezného mteriálu. Pøi postupném vnikání nože do øezného mteriálu vzrùstá. Èelo nože vytlèuje odsunuje vlákn lepenky. U nedostteènì splstìných lepenek se vrchní vrstvy vydouvjí štìpí. Strnovì pùsoící složk øezné síly, pøekonávjící strnový odpor, se rozkládá pøenáší do okolních olstí vláknité struktury øezného mteriálu nmáhá dosud neproøíznutou èást rchu v thu. Jestliže tto síl, která pøi dlším vnikání nože do mteriálu vzrùstá, pøekoná pevnost zývjících vrstev lepenky v thu, pøetrhá je. Tím se v lince øezu èásti rchu oddìlí. Øezná síl, která s rostoucím strnovým odporem postupnì vzrùstá, v okmžiku pøetržení posledních vrstev øezného mteriálu prudce klesne. Tento prùìh je chrkteristický pro øezání tlustých houževntých lepenek. Pøi øezání stohu ppíru neo lepenek je prùìh øezu ponìkud složitìjší. Vyvstává zde prolém pøesnosti rozmìrù øezného mteriálu.

34 66 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Vliv slisování stohu Kvlitní pøesný øez je možný jen tehdy, když yl stoh pøed zpoèetím øezu dostteènì slisován. Slisováním se zvìtšuje tøení mezi jednotlivými rchy ve stohu. Má ýt tk velké, y se vlivem sil, které pøi øezání pùsoí, nemohly rchy vzájemnì posunovt. Stoh se lisuje lisovcím øevnem, které pøi øezání pøedíhá nùž pøi zpìtném pohyu po øezu se z nožem opožïuje. Slisování stohu význmnì ovlivòuje prùìh øezu i pøesnost rozmìrù øezných rchù ve stohu. Stlèení stohu má dvì fáze. V první fázi se vytlèuje vzduch z prostorù mezi rchy. Ve druhé fázi se stlèuje øezný mteriál stoh se elsticky deformuje (or. 45). Or.45 Slisování øezného stohu vnik nože do stohu Proto je nutné volit tkový tlk, kterým se nepoškodí øezný mteriál který pøitom podmiòuje dostteènou stilitu stohu pøi dlším øezání. Pøi øezání mìkkých mteriálù, které se sndno reliéfnì deformují žerem lisovcího øevn, se n spodní lisovcí plochu øevn pøikládá krycí plech. Pøi øezání zvláš nároèných mteriálù se n lisovcí øevno pøilepuje 4 ž 5 mm tlustý pás lepenky, který je klínovitì zroušen smìrem ke krycímu plechu nemá ýt širší než tøetin šíøky krycího plechu (or. 46). Or. 46 Klínovitì zroušený pás lepenky n spodní ploše lisovcího øevn

35 ØEZ PLOCHÝM NOŽEM 67 Vhodná pøítlèná síl se urèuje podle druhu øezného mteriálu je uvádìn v tulkách jko doporuèení výrocù øezèek (80 ž 600 kp). Zjiš uje se uï empiricky, neo výpoètem deformce v závislosti n tlku lisovcího øevn n druhu lisovného mteriálu podle prolické funkce, kde jsou stnoveny konstnty závislé n druhu ppíru. Pomìrnou deformci lze vypoèítt podle vzorce: D =. p n, kde D je pomìrná deformce stohu pøi stlèení (v %), p - tlk, kterým pùsoí lisovcí øevno, "" "n" - konstnty závislé n druhu øezného mteriálu, pøièemž n > 1. Deformce stohu zpùsoená lisovcím øevnem pøesnost øezu pøíliš neovlivòuje. Projevuje se pouze zmìn rozmìru rchu následkem reliéfní deformce pøi ndmìrném lisovcím tlku. Velikost pøítlèné síly má všk pøímý vliv n pøesnost øezu. Úchylky v pøesnosti øezu jsou tím vìtší, èím ménì je stoh v okmžiku øezu slisován. Deformce stohu pùsoením nože pøi øezání Pøesnost øezu do znèné míry ovlivòuje deformce stohu, k níž dochází pøi øezání. Proíhá ž do okmžiku, kdy nùž pøekoná øezný odpor vnikne do øezného stohu. Deformce je ovlivnìn: stlèením øezného mteriálu - èím ménì je stoh slisován, tím více se deformuje, stvem ostøí nože - deformce je tím vìtší, èím vìtší je úhel øitu èím více je nùž otupen, ojemovou hmotností stlèitelností øezného mteriálu - deformce je tím vìtší, èím menší je ojemová hmotnost ppíru. Pøi deformci stohu (or. 47) nstává postupnì, zejmén u nedostteènì slisovného stohu, ve vrchních vrstvách rchù pohy, kterým se listy vythují zpod lisovcího øevn. U níže položených vrstev tento pohy ustává. Vythování listù je tím vìtší, èím více je stoh deformován. F1 F2 F r Or. 47 Geometrie pùsoení sil pøi vnikání nože do stohu.

36 68 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Klínový tvr nože rozkládá øeznou sílu F n složku pùsoící souìžnì se høetem nože (F ) 2 n složku síly pùsoící ve smìru horizontálním (F ). 1 Složk síly posunuje odøíznutou èást stohu od nože. Když nùž vnikne do øezného listu, roztrhne se list v poslední fázi, tj. pøed úplným proniknutím nože listem, to pùsoením sil, které se ho snží posunout. c d e f g h i Or. 48 Prùìh deformcí stohu pøi lisování øezání - nložený stoh, - lisování stohu, c - deformce stohu tlkem lisovcího øevn nožem, d - vniknutí nože do stohu, e - dlší vnikání nože do stohu, f - stv n konci øezu, g - návrt nože do pùvodní polohy, h - uvolnìní tlku lisovcího øevn, i - doržení stohu k rovinì sedl. Vlivem pohyu odøezných èástí rchù, vlivem vzájemného tøení mezi nimi rchy ještì neodøíznutými, nstává ve stohu dlší pohy. Nepoøezné rchy se zènou posunovt ve smìru odøezných èástí. Posunuté listy jsou krtší, než ylo pøedepsáno. Uvedený pohy se neproje-

37 ØEZ PLOCHÝM NOŽEM 69 vuje v celé výšce stohu rovnomìrnì (or. 48). Nejintenzivnìjší je ve vrchních vrstvách stohu, kde se deformce zpùsoená nožem podporuje povythováním rchù zpod lisovcího øevn. Slisovné èásti rchù jsou tlkem nože z horizontální polohy posunuty do polohy pøepony prvoúhlého trojúhelníku (odvìsnou je rovin spodní hrny lisovcího øevn krtší odvìsnou je úsek pøeènívání nože pøes hrnu lisovcího øevn). Tto šikmá poloh npomáhá do jisté míry pohyu rchù, které vzájemným tøením posouvá, odsunuje odøíznuté èásti stohu. Pod ostøím nože se mohou povythovt jen rchy, kterých se nùž ještì nedotkl, pøièemž nd nimi ležící listy jsou již poøezné. Posuv rchù není v celé šíøi stohu rovnomìrný, zejmén když stroj prcuje šikmým neo kývvým pohyem nože proti øeznému stohu. Posun rchù proíhá nerovnomìrnì, rchy se ntáèejí šikmo od roviny nože vzniká úchylk od prvoúhlosti øezných rchù. Tlk lisovcího øevn je u moderních øezcích strojù seøiditelný. Pøi postupném vnikání nože se stoh tlkem nože dále stlèuje, tkže vzrùstá tøení mezi rchy jejich pohy se zmenšuje postupnì ustává. U ppíru s hruším povrchem vzniká vìtší posun rchù než u ppírù hldkých, protože vzniká vìtší tøení. U velmi hldkých ppírù, npø. køídových, je pohy rchù minimální. Pohy je vìtší pøi vìtší délce odøezu pøi menší délce stohu pod lisovcím øevnem. Vìtší hmotnost odøíznutého stohu zvìtšuje sílu tøení, která pohy rchu v dosud nepoøezné èásti stohu zvìtšuje. Koneèná fáze øezu, tj. doøíznutí spodních rchù ležících n stole, závisí n kvlitì tvrdosti lišty n stvu ostøí nože. Když je nùž tupý lišt mìkká, vtlèují se poslední rchy do lišty vzniká rozmìrová úchylk. Kvlitního doøíznutí se dosáhne ostrým nožem tvrdší lištou. Prùìh øezných sil pøi øezání stohù Podle rozdílných vlstností øezného mteriálu rozdílných podmínek, které pøi øezání pùsoí, je prùìh sil promìnlivý. Chrkterizuje ho køivk (or.49) B C E Or. 49 Grfické znázornìní prùìhu sil pøi øezání D F Nszením nože n stoh v odì zèíná proces øezání. Vzestup øezných sil z odu do odu B chrkterizuje stlèování vrchních vrstev stohu. Nedochází ještì k øezu, neo odpor, který klde øezný mteriál, je ještì vìtší, než øezná síl.

38 70 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY V odì B pøekonává nùž øezný odpor vniká do stohu. Mezi odem B C proíhá øezání jednotlivých vrstev stohu. Prùìh køivky v tomto úseku se rùzní podle druhu øezného mteriálu. V odì C dochází k øezu posledního listu k poklesu øezných sil. Protože nùž vniká do lišty - podložky - v odì D, stoupá opìt øezná síl do odu E. V odì E doshuje nùž nejnižší polohy vrcí se opìt nhoru. Tím klesá zývjící øezná síl v odì F n nulu. Prùìh sil mezi odem B - C pøi øezání rùzných mteriálù znázoròují rozdílné, chrkteristické køivky (or. 50). Køivk je typická pro ppír, krtón mìkkou lepenku. Pro tvrdou lepenku, dýhu pøekližku je chrkteristická køivk. Køivk názornì ukzuje prùìh øezu jednotlivých rchù, kdy síl stoupá n mximum opìt klesá po prsknutí ještì nepoøezných vrstev rchu nmáhných klínem nože v thu. Potom klesá ž do okmžiku, kdy øit nože dosedne n dlší rch; potom síl zène znovu stoupt. Tento proces se opkuje u kždého rchu, ž je doøíznut celý stoh. Neprvidelný prùìh sil pøi øezání pryže vzniká støídvým pùsoením øezného odporu následkem pružnosti pryže. Potøené øezné síly pøi øezání ppíru, krtónu nìkterých lepenek jsou nejmenší u strojù s šikmým kývvým øezem. Zjistilo se, že pøi prlelním šikmém øezu jsou øezné síly 1,2 ž 2,1krát vìtší, pøi kývvém prvoúhlém øezu 1,1 ž 2,5krát vìtší pøi prlelním prvoúhlém øezu 1 ž 3,5krát vìtší než pøi šikmém kývvém øezu. Jiné pomìry jsou pøi øezání tvrdé lepenky, prešpánu, vulkánfíru dýhy, kde jsou øezné síly menší pøi prvoúhlém prlelním øezu. Pøi pøíèném øezání ppíru lepenek jsou øezné síly si o 15% vìtší než pøi øezání podélném. N velikosti øezné síly má vliv tké úhel øitu nože. Pokusy ukázly, že pøi zvìtšení úhlu z 20 n 23 vzrostl potøená øezná síl z stejných podmínek o 10%. Zmenšení úhlu øitu (or. 51) zhoršuje stilitu nože zpùsouje neezpeèí vytlèování nože z roviny øezu. Proto se musí pro prktické úèely volit tkový úhel øitu, y se dosáhlo nejvìtší možné stility. Úhel øitu je závislý n druhu øezného mteriálu. c d Or. 50 Chrkteristické køivky prùìhu sil pøi øezání - ppíru, - lepenky, c - pryže, d - plstù

39 ØEZ PLOCHÝM NOŽEM 71 h Or. 51 Nože s jednoduchým dvojitým øitem Pro zvýšení stility øitu nože se používá nožù s dvojitým øitem, s úhly. Èelo øitu h má šíøku 3 ž 4 mm. Pro øezání rùzných druhù ppíru, krtónù, lepenek i jiných mteriálù doporuèují výroci øezcích strojù nstvit odpovídjící úhly øitù nožù tlky lisovcího øevn (tulk 8). Konstrukce nože je øešen tk, že n nosnou èást z konstrukèní uhlíkové oceli je válcováním z tepl pøi svøovcí teplotì nplátován tvrdá legovná nástrojová ocel, která je zroušená vytváøí øit. Nosná èást z uhlíkové oceli je zklen zùstává houževntá. Je optøen otvory pro pøipevnìní n držák nože øezcího stroje. K výroì nožù se používá wolfrmové, vndové, uhlíkové i chromvndové oceli.

40 72 ØEZÁNÍ PPÍRU LEPENKY Doporuèené úhly øitù pøítlkù lisovcího øevn pro øezání rùzných druhù ppíru i lepenky (i jiných mteriálù) Tulk 8 Zpùso øezu (vysvìtlivky k tulce): š = šikmý smìr pohyu nože k = kolmý smìr pohyu nože Úprv kontktní plochy lisovcího øevn: = použití krycího plechu B = použití elstického oložení Mteriál Úhel h (mm) Pøítlk øevn (kn) Øezná síl -1 (N mm ) Zpùso øezu Ppír: Bilový š Voskovný , š B Tiskový š Prùpisový š Fotoppír š Lepicí , š pro kronování š Kronový š Syntetický š Køídový , š Scí š Smopropisující 19 2 š Pergmen , Pergmin š Pscí Hedváný š Velurový Bnkovní 22 25