Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy

Transkript

1 Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Po stopách zaniklých sídel v echách 5 Zaniklé panské sídlo v Hlinici u Tábora Jií Úlovec Zaniklé panské sídlo, které dosud nebylo evidováno, stávalo také v Hlinici, vísce rozkládající se v táborském okrese, necelé tyi kilometry severovýchodn od Tábora. Jejím djinám nebyla dosud vnována historiky náležitá pozornost, pestože byly pomrn zajímavé. Jako v ad obdobných pípad tvoila po dlouhou dobu existence souást sousedních statk, ovšem bhem dvou období fungovala také jako centrum samostatného majetku. Skutenost, že v ní existovalo po uritou dobu sídlo jejích majitel, již naznaovaly Cikhartovy píspvky, ale pedpoklad potvrdily až výsledky podrobného przkumu písemných pramen souvisejících s panskými sídly v okolí Tábora. Nejstarší dosud známé zprávy o Hlinici pocházejí až ze závru 14. století. Vezmeme-li v úvahu pvod jména vsi, vzniklý ze slova hlinná, tj. jáma, strá a pod., 1) je zejmé, že mohlo vzniknout v kterékoliv dob, takže k urení stáí vsi nemže pomoci. Vzhledem k dokladm je zejmé jen to, že existovala ve 14. století. Její ást tvoila již tehdy centrum svobodného majetku, náležejícího Zdekovi z Hlinice. O jeho osob mnoho nevíme, pestože se o nm dochovalo pomrn znané množství písemných zpráv z rozmezí více než ticeti let. Jisté je to, že se domohl vysokého postavení v rámci tehdejší spolenosti, nebo v roce 1407 je nazýván královským služebníkem, jak bude ješt poukázáno. Písemné zprávy bohužel nesdlují, byl-li potomkem pedchozího vlastníka vsi i její ásti a pocházel z ní, nebo ji získal jiným zpsobem. Poprvé se s ním setkáváme v listin vydané 18. dubna 1387, kdy vyznal spolen s Bokem z Útchovic, že spolen obdarovali faráe v Kališti kopou roního platu plynoucího ze vsí Chocerady a Lipany. 2) Ze záznamu plyne mj., že Zdenk nevlastnil jen majetek v Hlinici. V letech 1390 až 1394 se úastnil sporu o odúmr po Pibíkovi z Prosetína, projednávanou v Mladé Vožici, z níž se mu podailo ást získat. 3) Dalších spor o odúmrti po tamních šlechticích Výškovi a Zdekovi se pak úastnil rovnž v letech 1397 a ) V následujícím období ho nalézáme v souvislosti s projednáváním odúmrtí v Jemnici, Radosticích a Semtín, kterých se úastnil v rozmezí let 1405 až ) a jež mu pinesly další nemovitý majetek. Zajímavá zmínka o nm zstala dochována z kvtna 1401, kdy piznal dluh farái v Kališti, nebo zapomnl na slib z roku 1387; 6) v této souvislosti je uveden s titulem armiger, tj. panoš. V prosinci 1406 nacházíme Zdeka jako svdka pi urovnání sporu mezi Prokopem z Divišova zvaným Ková a Markétou z Vesce. 7) Dne 23. kvtna 1407 pak získal od krále Václava IV. právo k odúmrti v Radostovicích jako vyšehradské manství; práv v tomto zápisu je zván královým služebníkem. 8) V letech 1409 až 1411 získal podíly z odúmrtí v Semtínku a Lhot po Albertových synech Albertovi a Otíkovi. 9) Poslední dosud známá zpráva o Zdekovi pochází z února 1419 v souvislosti s projednáváním vlastnictví odúmrti v Radostovicích. 10) Souasn se Zdekem žil Mikuláš z Hlinice, zvaný ernoch, který ml za povinnost vyplácet farái v Hrobech od kvtna 1406 roní plat 49 eských groš. 11) O jeho vztahu ke Zdekovi však nejsme informováni. Každopádn tmito dvma osobami koní zprávy o vlastnících vsi z poátku 15. století. Osudy jejich potomk nejsou známy. Víme však, že jim nepatila celá ves. Jedna její ást totiž tvoila souást tchobuzského statku. Dozvídáme se o tom ze záznamu ze 17. bezna 1400, podle kterého spojil Albera z Tchobuze majetek, konkrétn tchobuzský statek s tvrzí a píslušenstvím, k nmuž náležely mj. poddanské usedlosti v Hlinici, s Jechem z Prosenic a Vejhákem z Keovic. 12) Snad táž ást Hlinice s poddanskými dvory tvoila poté souást brandlínského statku, který prodal Vejhákv potomek Jan Vejhák z Keovic 15. bezna 1454 za 60 kop eských groš Jarohnvovi z Kout. 13) 59 Následující vývoj majetkových vztah k Hlinici neznáme. Jisté je to, že ásti vsi a okolních pozemk náležely rzným držitelm, nap. táborským mšanm, jak to dokládají zprávy z let 1543 a ) Podstatná ást vsi ovšem patila k liderovickému statku Sádl z Vražného. Neznámo pesn kdo ji získal. Kolem roku 1500 ji jist držel Jindich Sádlo, jehož potomci, syn Jarohnv starší se synovcem Jarohnvem mladším si vložili v roce 1546 do zemských desek vlastnické právo k Liderovicím vetn Hlinice. 15) Po brzké smrti Jarohnva staršího pevzal celé ddictví jeho synovec; v roce 1556 byl uveden v titulái eských stav jako Jarohnv mladší Sádlo z Vražného na Liderovicích. 16) Bhem následujících nkolika let peoval o majetek vetn Hlinice. V roce 1557 obdržel od císae Ferdinanda I. tzv. mocný list, na jehož základ sepsal poslední vli. Vzhledem k jejímu vkladu do zemských desek v roce 1564 soudíme, že tehdy zesnul. 17) Ustanovení závti je pro nás velmi dležité, nebo se týká Hlinice. Plyne z ní totiž, že ves již tehdy hrála v pozemkovém majetku jejích majitel uritou dležitou roli, nebo v ní byl obnoven poplužní dvr. Podívejme se proto blíže na ustanovení Jarohnvova kšaftu. Sádlo po sob zanechal vdovu Dorotu, rozenou Malovcovou, a sedm syn. V roce 1564 byl dosplý jen Jindich, kdežto Mikuláš, Jan, Oldich, Bohuslav, Jií a Pavel, setrvávali pod matiným porunictvím. Jarohnv mezi n rozdlil majetek tak, že statek obdrželi synové, ovšem byla od nho oddlena celá ves Hlinice s poplužním dvorem, jíž odevzdal manželce. Z Hlinice tím byl vytvoen jakýsi vdovský údl, který Dorota poté njakou dobu užívala. Neznámo pesn kdy a za jakých podmínek ho pak pedala synovi Janovi Sádlovi. Jan Sádlo dospl v prbhu šedesátých let. V roce 1569 si koupil zejm z podílu na ddictví dm v Táboe, ale používal pídomek z Vražného na Liderovicích. 18) S týmž pídomkem byl zapsán ješt v roce 1572 v dalším titulái eské šlechty, 19) ovšem o rok pozdji vystupoval ve sporu s bratrem Jindichem již s pídomkem v Hlinici. Tento spor je pro nás zajímavý ze dvou dvod. Jan se v nm uvádl s novým pídomkem po statku, který pevzal po matce a s bratrem vedl spor o pozemky v Liderovicích, z ehož plyne, že na rodovém statku nadále vlastnil urité nemovitosti. 20) Prodal je až na poátku 17. století a ponechal si jen Hlinici, statek, na nmž hospodail následujících nkolik desetiletí. Bhem této dlouhé doby se s ním setkáváme pomrn asto v souvkých pramenech. V roce 1588 požádal Vilém Vopršal z Jetichovic deskový úad o dohled nad tím, aby Jan Sádlo postavil ped soud poddané, hlinického krmáe Urbana Pešu a tamního mlynáe Jana, který sedí na mlýn pode vsí Hlinicí, nebo je poteboval k vydání svdectví pímo proti Janovi. 21) Obsah sporu a rozsudek bohužel neznáme. O rok pozdji byl Jan uveden v dalším titulái eské šlechty opt s pídomkem v Hlinici. 22) V roce 1593 ho nacházíme ve sporu s Adamem Petíkem z Polkovic 23) a v roce 1601 obeslal k soudu Bohuslava z Kalenic na Veselí pro dluh 20 kop eských groš. 24) V roce 1603 pak byl uveden mezi poplatníky bern království s povinností platit da z osmadvaceti osedlých, dvou komín a pti mlýnských kol. 25) Jeho platební morálka však nebyla práv nejvyšší. Zprávy z let 1605 až 1608 uvádjí, že tehdy dlužil zemskou berni za statek Hlinici a za šest poddaných pod starou tvrzí v Liderovicích. 26) Liderovický majetek po roce 1608 prodal, jak již bylo poznamenáno výše. 27) Jan Sádlo poté vlastnil hlinický statek dalších deset let. Dosud neznámo pesn jak se mu ho podailo rozšíit o další drobný majetek, statek Skopytce, tvoený malou vsí a pozemky poblíž Choustníku u Tábora. Když svdil v roce 1614 na listin Václava Kekule ze Stradonic, psal se již s pídomkem na Hlinici a Skopytcích. 28) V roce 1615 platil zemskou berni ze sedmadvaceti osedlých a ty mlýnských kol, 29) tedy z majetku jen o málo menšího, než piznával k berním úelm v roce 1603; zajímavé ovšem je, že v soupisu není uveden statek Skopytce, ale zato mu patila spolen s bratrem Jindichem ást rodového statku Vražné (dnes víska Vrážná mezi

2 Táborem a Chotovinami). Z následujících nkolika let se dochovalo nkolik zpráv o stavu jeho majetku. V roce 1615 je uveden mezi viteli své píbuzné Alžbty, rozené Sádlové a provdané Ptipeské, manželky Jiího Ptipeského, majitele Chotovin. 30) V roce 1617 byl obeslán Jarohnvem Sádlem, synem svého bratra Jindicha z radíské vtve rodu, o vypoádání ddictví po jeho dalším zesnulém bratrovi Bohuslavovi, konkrétn o vydání zadržených klenot. 31) V beznu 1618 se pak oženil s Kateinou Magdalénou, rozenou Mdncovou z Ratiboic. Podle svatební smlouvy uzavené na Hlinici mu manželka pinesla vnem ástku 1200 kop míšeských groš, které jí pojistil na majetku a 20. íjna 1620 piznal, že ástku pijal. 32) V témže roce byl uveden v dalším soupisu poplatník zemské bern; neznámo jak a pro se jeho majetek podstatn zmenšil, nebo v Hlinici a Vražném platil jen za pt osedlých a dv mlýnská kola. 33) Jan Sádlo v dob kolem roku 1620 zesnul. Jelikož se neznámo pesn jakým zpsobem zúastnil stavovského povstání, byl i po smrti odsouzen ke ztrát poloviny majetku. 34) Komisai Friedrich z Talmberka a Humprecht ernín z Chudenic, urení k odhadu majetku po Janovi a Jindichovi, hlásili 9. srpna 1623 Karlovi z Liechtenštejna, že šacuk statk Liderovice, Vražný a Hlinice provedli a uzaveli pedbžnou smlouvu s Jozue Koenským z Terešova na jejich prodej. Návrh smlouvy schválil 11. íjna císa Ferdinand II. a 5. prosince bylo vydáno prohlášení o uzavení smlouvy a rozkaz sdlit tuto skutenost úedníkm, kteí mli smlouvu vložit do zemských desek. 35) Vklad byl poté skuten proveden; podle smlouvy koupil Jozue Koenský Hlinici za 2115 kop a Liderovice s Vražným za 5339 kop, takže za statky zaplatil celkem pijatelných 7454 kop míšeských groš. 36) Majitelem statku Hlinice se tímto aktem stal Jozue Koenský, který ho spolen s Liderovicemi a Vražným pipojil ke statku Meziíí. Úedníci však zapomnli na nároky vdovy Kateiny Magdalény, které opomnli vyplatit vno ve výši 3000 kop míšeských groš, na nž mla nárok a jejíž právo nezpochybnil ani Karel z Liechtenštejna. Jelikož její nárok nebyl ani pesto vyslyšen, vdova se od roku 1629 snažila o nápravu, le marn. Podle dostupných informací nebyla její pohledávka vyízena ješt v roce 1690 (!) a zdá se, že ani její potomci peníze nikdy neobdrželi. 37) Osud bývalého sádlovského statku Hlinice tím byl uzaven. V soupisu majetku Jozueho potomka Václava Koenského z roku 1651 tak figuruje vedle Meziíí a Liderovic rovnž statek Hlinice. 38) Václavv majetek byl pozdji pipojen k chotovinskému panství a Hlinice již nikdy nenabyly samostatnosti. Pehled písemných zpráv o Hlinici vypovídá, že ves nebo její ást tvoila ve dvou obdobích centrum samostatného majetku, statku. V první období, datovatelném podle souasných znalostí do 60 závru 14. až poátku 15. století, náležela rodu, který z ní pocházel a jehož lenové se psali s pídomkem po ní z Hlinice. Zatím známe dva leny tohoto rodu, Zdeka a Mikuláše. V dalším období pak podstatná ást vsi a nakonec celá ves náležela Sádlm z Vražného. Zprvu tvoila píslušenství liderovického statku a od roku 1564, resp. 1573, do roku 1623 pak centrum samostatné zboží. Ves nabyla pro Sádly jistého významu již ped polovinou 16. století; dokládá to pasáž Jarohnvovy závti z roku 1557, v níž je zmínn poplužní dvr, základ vrchnostenského hospodáství. Hlinice byla jeho založením zaazena do pímé pée o majetek rodu a povýšila nad zbylé souásti liderovického statku. Je zejmé, že dvr vystavli až Sádlové a nelze vylouit, že se tak stalo se zámrem vytvoit další majetkové centrum pro pípad dlení rodového majetku. To se nakonec stalo a Hlinice byla zanedlouho skuten osamostatnna, zprvu jako vdovský údl a pozdji coby regulérní deskový statek. Lze pedpokládat, že majitelé hlinického statku nesídlili jen ve dvoe, ale v nm i v jeho blízkosti si nechali vystavt sídlo. Na jeho existenci ovšem upomínají jen použité pídomky, doložené pomrn asto v pramenech, a pak samotný poplužní dvr. Že sídlo ve vsi skuten stálo minimáln v období 16. a 17. vku, dokládá nap. zpráva z roku 1618 o sepsání svatební smlouvy Jana Sádla s Kateinou Magdalénou, k nmuž došlo práv v Hlinici, uvedené i v datovací formuli dokumentu. Tžko lze totiž vit, že by svateb- ané podepisovali tak významnou listinu v pouhém dvoe bez odpovídajícího reprezentativního objektu. Dosud ovšem nevíme, zda ve vsi stávala sídla dv, i zda Sádlové navázali na starší tradici a vlastní sídlo vystavli v místech dívjších hlinických pán. Pedpokládané sídlo bohužel dosud neumíme lokalizovat. K tomuto úkolu nenapomáhají ani staré mapy. Vyobrazení vsi v tzv. Josefském vojenském mapování z let 1764 a zachytilo jen vesnickou zástavbu bez výraznjších objekt, takže lze usuzovat, že bývalý poplužní dvr vetn sídla Sádl po polovin 17. století beze stopy zanikl. Nový poplužní dvr byl založen chotovinskou vrchností poblíž vsi teprve pozdji, snad kolem roku Majitelé panství ho nechali vybudovat severovýchod od vsi, pibližn 400 metr od okraje zástavby, jak dokládá mapa stabilního katastru z roku ) (srovnej obr.). Dvr zmiuje v roce 1842 rovnž topograf Johann Gottfried Sommer a v popisu vsi uvádí, že poblíž ní stojí vrchnostenský poplužní dvr a myslivna. 41) Tento dvr, který bhem druhé poloviny 20. vku prakticky zanikl, pochopiteln nemá souvislosti se stedovkým pedchdcem a ani nelze pedpokládat, že by byl vystavn v jeho místech. Problematika lokalizace sídel i sídla hlinických majitel a jeho stavební podoby tak zstává otevená. Prameny a literatura: 1) Ke jménu podrobnji Profous, Antonín, Místní jména v echách. Jejich vznik, pvodní význam a zmny, díl první (A H), druhé doplnné vydání, Praha 1954, s ) Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec aug. 16.), díl I, Fontes archivi capituli metropol. eccl. Pragensis, ed. Jenšovská Vra, svazek 2 ( ), Praha 1971, s. 523, ) Archiv eský ili staré písemné památky eské i moravské, sebrané z archiv domácích i cizích (dále A), svazek 31, s , ) A 35, s ,. 11, a s. 181, ) A 35, s. 183,. 28, s. 190,. 42, a s. 193, ) Soudní akta konsistoe pražské (Acta judiciaria consistorii Pragensis, dále SA), ed. Tadra, Ferdinand, díl 4 ( ), Praha 1898, s. 11, ) SA 5 ( ), ed. Tadra, Ferdinand, Praha 1899, s. 293, ) A 35, s. 487, ) A 35, s. 193,. 47, s ,. 11, s. 408,. 67, a s , ) A 35, s ) SA 5, s , ) Reliquiae tabularum terrae regni Bohe-

3 miae anno MDXLI igne consumptarum (dále RT), tj. Pozstatky desk zemských Království eského r pohoelých, ed. Emler, Josef, díl 1, Praha 1870, s ) RT 2, ed. Emler, Josef, Praha 1872, s ) Národní archiv (dále NA) Desky zemské vtší (dále DZV) 7, fol. G 26v, a 46, fol. B 11 11v, vklad z roku ) NA DZV 250, fol. J ) Mikuláš Šud ze Semanína, Titulá stav, Praha 1556, fol. T 4. 17) NA DZV 15, fol. A 14v- 15 (mocný list) a A (záv), vklad z roku ) Blíže o tom Karel Thir, Staré domy a rodiny táborské, I. díl, Tábor 1920, s ) Jií erný, Titulá stav, Praha 1572, fol. X 8. 20) NA Komorní soud (dále KomS) 64, fol. H 2 ( fol. 167v). 21) NA Desky zemské menší (dále DZM) 101, fol. L ) Fauknar z Fonkenštejna, Sebastián, Titulá stav, Praha 1589, fol. Cc 1v. 23) NA DZM 137, fol. D 5v-6. 24) NA KomS 19, fol. S 19v. 25) Marat, František, Soupis poplatnictva 14 krajv království eského z roku 1603, Vstník Královské eské spolenosti náuk, tída filosoficko-historicko-jazykozpytná, roník 1898, Praha 1899,. I, s ) Snmy eské od roku 1526 až po naši dobu. Svazek XI.2, Snmy r , Provádní snmovních usnesení, sešit 2, ed. Miloslav Volf, Praha 1954, s ) Blíže k tomu Jií Úlovec, Tvrz v Liderovicích, Táborský archiv 9, 1999, s , zde s ) A 29, s , ) Sedláek, August, Rozvržení sbírek a berní r. 1615, Praha 1869, s. 36, ) NA Nejvyšší purkrabství, i.. 111, fol. L 1. 31) NA DZM 127, fol. J ) NA Stará manipulace (dále SM), sign. C 215/S 2, fol. 25, totéž fol. 29 a ) Pešák, Václav, Berní rejstíky z roku 1544 a 1620, Praha 1953, s ) Podrobnji srovnej Bílek, Tomáš Václav, Djiny konfiskací v echách po r. 1618, ást první, Praha 1882, s ) NA SM, sign. C 215/S 2, fol. 8 9 a ) NA DZV 141, fol. L 6v 7, totéž DZV 292, fol. L ) Srovnej NA SM, sign. C 215/S 2, fol. 24, a 33 aj. 38) Berní rula 2. Popis ech r. 1654, ed. Doskoil, Karel, díl 1, Praha 1953, s. 90, ) NA Josefské vojenské mapování, sekce ) NA Indikaní skici, katastrální mapa obce Hlinice, Táborsko ) Sommer, Johann Gottfried, Das Königreich Böhmen, Zehnter Band, Taborer Kreis. Praha 1842, s. 86,. 10. Vodácký zájezd KASu Jan Hajšman Vodácký zájezd, avizovaný v Hlásce, byl nakonec o týden pesunut na víkend 18. a 19. ervna 2011, což se ukázalo jako dobrý tah. Beznadjná pedpov meteorolog totiž na poslední chvíli zredukovala poet vodák-kastelolog a dostavili se tedy pouze jedinci, odhodlaní ke všemu. Místo pvodn pihlášených deseti lodí tak postailo lodí šest. Sraz úastník byl na Obcizn, nedaleko místa bývalé Pražské brány a mostu, vedoucího pes Radbuzu na Špitálské pedmstí. 1) Pro ty, kdo dávají pednost souasnému místopisu u plzeského pivovaru, pod mostem hlavního silniního prtahu, nedaleko kižovatky U Jána. Odjezd byl stanoven na devátou hodinu dopolední. Nejvzdálenjší úastnice pijela až z Jihlavy. Vas. Jiná nabrala na cest ze Všerub hodinové zpoždní. Pesn na as dorazil konvoj vozidel s lodmi, doprovázený uniformovanými policisty. Záhy se však ukázalo, že plavidla nejsou urena pro zájezd KASu, ale pro ukázku policejní akce v rámci Dne otevených dveí Policie R. Vypluli jsme vas, ješt bez divák. Pondlní tisk spolu s oficiálními webovými stránkami PR referoval, že policejní akci pihlíželo až 4000 návštvník. 2) Po nkolika stovkách metr dopluli úastníci zájezdu k soutoku ek Radbuzy a Mže a rozhodovali se, po které ece se dále vydají. Odhodlání nkterých pokraovat po Mži 3) nebylo zvikláno ani erstvou zmnou postoje plzeských zastupitel. 4) Plavba dále vedla kolem zaniklého Týnce, kostela sv. Jií a tvrze Pecihrádek. K pekonání prvního jezu u bývalé bukovecké papírny byl využit rybí pechod. 5) Nedaleko místa zaniklé vsi a tvrze Roudná postihla jednu z posádek vodáckých novák první nehoda a nastal správný as k základnímu vodáckému proškolení. 6) O ti kilometry níže po proudu pistály lod u záhadné lokality v zákrutu eky ped Bukovcem. Rozsáhlý tžební areál neznámé suroviny (že by rýžovišt zlata?) je doplnn objektem, pipomínajícím základ mohutné stavby kruhového pdorysu. Pokud by byl nalezen na hrad Milerova typu (tzv. drnoburku), byl by patrn bez váhání oznaen za pozstatek bergfritu. Takto je teba spíše uvažovat o zbytcích neznámého výrobního objektu. Improvizované vodácké kolokvium do této problematiky svtlo nevneslo. V náznaku pouze zaznla hypotéza, že by snad mohl souviset se zpracováním hornin s pímsí železné rudy. Materiál pro tavbu by v tom pípad mohl být získáván výbrem vhodných hornin ze štrkových nános. Akoliv tento zpsob exploatace surovin nebyl dosud uvažován, tradice stedovkého železáství v této oblasti zejm existovala (lokalita Roudná leží 900 m západn, lokalita Horní Záblá m východn). 7) Dále byl navštíven hrad Vžka, tedy lépe eeno jeho žalostné Záhadný relikt u Bukovce. zbytky, které na vysoké skále nad ekou pežívají po živelné akci pionýr z let pod vedením akad. malíe V. Uchytila. Pamtníci na míst vzpomínali na lomený gotický portálek, kterým se ješt v závru 70. let sestupovalo po osmi schodech do suterénu Start z Obcizny. Na Vžce. 61

4 Mohutný val na Radné. Pod Libštejnem. Na Libštejn. jednoho z objekt. Dnes po nm není ani památky, nestojí ani ze, do níž byl zasazen, nalezeny byly pouze tyi polozasypané schody z osmi zmínných. Na informaním panelu se krom oslavné prezentace této destruktivní pionýrské akce, vydávané za archeologický výzkum, lze doíst o píkopu, který je ve skutenosti údolím Drahotínského potoka a nejstarší eské pehrad ze 13. století, která údajn stávala na ece pod hradem. Toto téma, blízké vodákm i kastelologm, vyvolalo zanícenou debatu o možném využití tohoto jist obdivuhodného vodního díla (lodní doprava do ješt neexistující Plzn, elektrifikace hradu apod.). ást úastník si poté alespo zvnjšku prohlédla kostel sv. Máí Magdalény, stojící mezi hradem a vsí Druztovou. Stavbu založil roku 1351 Racek z Vžky, nebo se... pro asté rozvodnní eky Mže stávalo, že lidé (z Druzdové a Dolan pozn. aut.) nemohli do kostela (v Dýšiné pozn. aut.), ano, mnozí se i utopili, nkteí pak zemeli bez svátosti....8) Kostelní vž dostala novou stechu, pokrytou mdným plechem. Ješt nedokonená devná vž, usazená na krovu, má stny obložené OSB deskami. Omítky na severní stn jsou odfouknuty natolik, že by do dutin bylo možné vsunout hlavu (pinejmenším dtskou). Vzniká tudíž nadje, že v dohledné dob bude možné stavební vývoj této kulturní památky studovat podrobnji. Za Dolanským mostem pibrzdil plynulou plavbu první déš. Nikomu to nevadilo. Hospdka na zdejším vodáckém táboišti je útulná, píjemn vytápná, ehož mnozí využili k sušení mokrých vcí a rozehátí zkehlých tl. Krumlovské pivo Vok bylo naopak píjemn vychlazené. as byl mimo jiné krácen kastelologickým evergreenem diskusí nad výkladem pojm hrad hrádek hradišt hradisko. Zanedlouho bohužel pršet pestalo, a tak jsme první den zakonili plavbou až na táboišt u Valentovského mlýna nedaleko Nadryb. Spoleenský veer zpestil zpv za doprovodu kytary. Druhý den bylo poasí jako z pohádky. Ale té O pejskovi a koice, jak si myli podlahu. 9) Brzy jsme proto získali nebývalou zrunost v rychlém nasazování a sundávání pláštnek. Ješt ped vyplutím jsme si nemohli nechat ujít lokalitu, ležící pímo naproti Valentovskému mlýnu, která se v literatue objevuje nejastji pod oznaením Hrádek i malé hradišt u Nadryb. Po strmém výstupu jsme pochopili, pro si místo vybrali již lidé chamské kultury za své výšinné sídlišt. Místo využívali v raném stedovku také Slované, kteí postavili sousední velké hradišt (k. ú. Stapole) na protilehlém behu Korenického potoka. Strmá ostrožna je od okolního terénu oddlena píkopem a náspem, vyhozeným na vnjší stran píkopu. Ze sondáže, provedené v letech manželi Baštovými, jednoznan nevyplynulo, ze kterého období toto opevnní pochází. 10) Dále jsme navštívili impozantní hradišt Radná. Z jižní a severní strany jej vymezují hluboká údolí potok Malé a Velké Radné, ze západní eka Mže, východní strana byla chránna trojnásobným opevnním. Celková délka hradišt iní úctyhodných 600 metr. Vnjší pás opevnní, nyní z ásti odlesnný, a proto dobe viditelný, se v terénu projevuje hlubším píkopem, vyhloubeným na vnjší stran, valem a za ním probíhajícím dalším mlím píkopem. Po 220 metrech následuje druhý píkop a val, dnes skrytý v hustém porostu. Po dalších 170 metrech petíná šíji tetí pás opevnní, tvoený píkopem a krátkým, ale mohutným, až 7 metr vysokým valem. Centrální ást hradišt je odlesnna (tžba probhla v letech ). Ve dvou vývratech, položených pi jižní stran cesty nalezli lenové KASu ti keramické zlomky (2 silnostnné atypické + 1 okraj) a kus vypálené mazanice. Okraj lze datovat do pozdní doby bronzové. Dalších šest keramických zlomk bylo sesbíráno na jižní hran jádra v míst vyhlídky na protilehlou ves Planou. Krom zlomku se zbytkem výzdoby a zlomku ucha byly všechny atypické, materiálov však rovnž pravké. Vzhledem k jejich poloze se na místo dostaly splachem. Všechny keramické zlomky budou spolu s nálezovou zprávou pedány Západoeskému muzeu v Plzni, odd. pravku (M. Metlika). Tyto náhodné nálezy v podstat potvrzují dosavadní pedstavu o osídlení v pozdní dob bronzové a pozdní dob halštatské. Zlomky ran stedovké keramiky, tedy z období, kdy mla být poloha rovnž využívána, nalezeny nebyly 11) Úastníci zájezdu si také povšimli dvou terasovitých pás na jižním svahu akropole, který strm spadá do údolí Malé Radné. Patrn se jedná o pozstatky opevnní, literaturou nezmiované. Nakonec jsme si nechali lahdku v podob zíceniny (a v tomto jediném pípad je toto oznaení bez diskuze na míst) hradu Libštejna. Poplašné zprávy a obavy z údajné nemožnosti pod 62

5 hradem pistát kvli soukromým pozemkm, pípadn kvli rozvášnným labutím, se naštstí ukázaly liché. Prohlídku hradu a jeho pedhradí jsme absolvovali s erstvou odbornou literaturou z pera lena plzeské poboky KASu 12) a ást úastník nevynechala ani strmý výstup na severní pedsunuté opevnní, tzv. Starou baštu. Zde se pomocí pádla, doasn zmnného v maetu, podailo prokázat, že z bašty skuten ješt existují nadzemní zbytky zdiva, t. ukryté v kopivách. Kdo zde byl poprvé (a patrn i naposledy) žasl nad mohutným zemním opevnním bašty s dvojitým píkopem, které z ní inilo tém plnohodnotný hrádek. Pak již ekaly úastníky tohoto trochu netypického vodáckokastelologicko zájezdu poslední dva kilometry pohodové plavby na vodácké táboišt Kobylka u Liblína a cesta zpt mikrobusem do Plzn. Tak teba zas nkdy Ahóóój. Poznámky: 1) Kolektiv: Historický atlas msta Plzn. Plze 2009, mapové listy 2, 5, 6, 7. 2) Kohoutová, M. (mjr.): Preventivn prezentaní akce Den otevených dveí ( /clanek/uzemni-utvary-sprava-zapadoceskeho-kraje-aktuality-denotevrenych-dveri.aspx). 3) Usnesení Zastupitelstva msta Plzn. 407 ze dne ( /usneseni/zmp06_0407.htm). 4) Anonym: Berounka zstane Berounkou. Plze vzdala snahu eku pejmenovat ( =A110616_ _ plzen-zpravy_alt). 5) Jak zejm pochopili i nevodáci, výrazem v uvozovkách není mínno ukonení plodného života jikernaek. 6) Kramar, B. Bílý, M. Novotný, P.: Základy kanoistiky. Praha 1998 ( cz/clanky/zaklady/). 7) Hajšman, J. Trnka, R.: F. X. Franc a problematika stedovkých mohylovitých útvar. In: Archeologie západních ech. Plze ) Strnad, J.: Listá královského msta Plzn a druhdy poddaných osad I. Plze 1891, s ) apek, J: Povídání o pejskovi a koice. Praha ) Bašta, J. Baštová, D.: K problematice poátk a vývoje slovanských hradiš v západních echách, In: Studia mediaevalia Pragensia I. Praha 1988, s. 9 31; tverák, V. Lutovský, M. Slabina, M. Smejtek, L.: Encyklopedie hradiš v echách, heslo Nadryby 2. Praha 2003, s ) Šaldová, V.: Sociálnekonomické podmínky vzniku a funkce hradiš z pozdní doby bronzové v Západních echách. Památky archeologické LXVII/1977 1, s , 141, 142, 151, 152, 153, 155, ) Kasl, F.: Pedhradí hradu Libštejna geodetické zamení a povrchový przkum. In: Castellologica Bohemica 12. Praha 2010, s Už jste etli...? Sokolovsko. 2/2010 na s. 6 a 7 se len KASu Josef Brtek v lánku 25 let od požáru paláce zámku Hartenberku ohlíží za píinami devastace a vandalského vypalování opuštného panského sídla u Oloví. Doplnno tymi unikátními snímky stavu ped i po požáru i dvma malbami. Sokolovsko. 3/2010 na s. 27 a 28 popisuje Pavel Mach (pseudonym J. Brtka) Nález pedmt z tvrzišt v Kraslicích, uinný amatérskými nálezci z Kraslicka v letech na vrchu Hradišt i Zámecký vrch. lánek je zpracován dle nálezové zprávy archeologa ZM Plze Bc. Petra Hereita, jemuž byly výsledky nálezu zprostedkovány a jenž ho doprovodil dvma tably kreseb. Doplují ho též 3 snímky, z toho jeden barevný na zadní stran obálky. asopis lze sehnat ve veejných knihovnách i knihovnách archiv a muzeí, mj. v SVK i SOA Plze. J. Brtek Redakce za darování tchto ísel Sokolovska do knihovny KASu dkuje. V edici Zapomenuté hrady, tvrze a místa vyšel svazek. 43. Brožuru Zámek Líšany formátu A5 o 40 stranách z pera V. Chmelíe, vybavenou ernobílými i barevnými vyobrazeními, pojednávající o objektu na severním Plzesku, který má bohatou minulost, ale v podstat nemá budoucnost, stojí i s poštovným a balným mén než krabika cigaret. Je možné ji objednat na adrese Vydavatelství Ing.Petr Mikota, U Bachmae 10, Plze (tel , pmikota@post.cz). Redakce Z hrad, zámk a tvrzí Hrubý Rohozec (okr. Semily) V 19 let se vlekoucí restituní kauze okresní soud v Semilech potvrdil nárok ddiky des Fours-Walderod Johanny Kammerladerové na vrácení zámku s pozemky. Msto Turnov, v jehož katastru zámek leží, a památkový ústav v Liberci jako správce zámku, vi ortelu zvažují odvolání ke krajskému soudu v Hradci Králové. Soudce prý ignoroval lenství posledního majitele Karla Walderoda v Henleinov SdP, jakož i jeho službu ve wehrmachtu a pihlášení se k nmecké národnosti. Proto mu byl r majetek zabaven tzv. Benešovými dekrety. Liberetí památkái též tvrdí, že vrácení s. obanství K. Walderodovi po r bylo protiprávní, vydané nekompetentním úadem na nesprávném formulái. Kammerlanderová již v letech 2008 a 2010 uspla u okresních soud v Ústí n. L. a v Jablonci n. N. restitucí lesa na Liberecku a získáním les i pozemk na Jablonecku (Právo ). Hrubý Rohozec, nádvoí (devoryt Karla Vika 1930). Hrubá Skála (okr. Semily) Ministerstvo financí šetí okolnosti prodeje zámku eskou firmou firm Tenmar 95. Ta patí dvma cizím podnikatelm, a to Moskvanu Tenzigovi Charebavovi a Gruzínci Mankovi Ugrechelidzemu z Tbilisi. Na okolnosti upozornil ruský oban, žijící v R. Dle nj, jak uvedl televizi, jde o praní špinavých penz. Zámek, nepatící obci, býval odboráskou zotavovnou a spravovala ho s. s r. o. Správa služeb odbor, pak její nástupnická firma GEN, obchodní spolenost odborových svaz. Ta se ped asem dohodla s rodem Lex z Aehrentalu, že objekt bude vyat z jeho restituních nárok. Asi od GENu získali zámek oba cizinci, jejichž zámrem je prý adaptace na ptihvzdikový hotel (Právo ). Hrubá Skála od Babylonu. Devoryt Karla Vika,

6 Kašperk (okr. Klatovy) Šumavský hrad si letos pipomíná 650 let od zprovoznní, a to prostednictvím nové interaktivní expozice hradního stavitelství. Návštvník se seznámí s historickými stavebními postupy i náadím, nauí se rozeznat stavební prvky, potší se výhledem z vží, modelem obchodní karavany na tamní Zlaté stezce i opraveným Pustým hrádkem na skále naproti objektu (Právo, ). 7. ervence 2011 se zítila ást stechy dlouhodob nevyužívaného a chátrajícího tzv. Horního zámku v Toužimi (okr. Karlovy Vary). J. Brtek Horní zámek v Toužimi (foto J. Schierl 2011) Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , mailto:rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky: roník konference Djiny staveb se opt koná ve dnech v netinském zámku. Pihlášky na adrese pmikota@post.cz, podrobnosti na Pokladníci poboek nejpozdji do 15. prosince 2011 odešlou na úet Rady KASu /0300 vybrané finanní prostedky desátek (10 K) za lena v roce 2011 a pedplatné Hlásky na rok 2012 (40 K). Zárove je nutné zaslat na výše uvedenou adresu Rady (nejlépe em) jmenné seznamy za které leny poboky je placen desátek a kteí lenové si pedplácí Hlásku. Hlásku mají zdarma ti lenové poboek, kteí publikovali v Hlásce v roce 2011: z poboky Plze: Hefner, ervenka, Mikota, Koscelník, Rožmberský, Vytlail, Slabý, Chmelí, Peina, Kolá, Brtek, Hajšman, z poboky Zlín: Hoza, Zikmund, Sadílek, V. Svoboda, z poboky Brno: Šttina, z poboky Hradec Králové: Slavík, z poboky Praha: Úlovec, z poboky Humpolec: Kocman. Rada pedpokládá, že pokladníci poboek tuto pomrn lehkou finanní operaci zvládnou vas a nenastanou žádné problémy. Dále také redakce Hlásky dkuje všem výše uvedeným autorm za zaslané píspvky a oekává další materiály k publikování. Snad se odhodlají i ti, kteí to ješt nezkusili redakce jim pochopiteln, bude-li to nutné, pomže. Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, Plze. Tel , rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky poboky: lenové poboky uhradí do konce listopadu piloženou složenkou nebo pímo na schzkách poboky pokladní nebo jejímu zástupci 100 K (60 K l. píspvek, 40 K pedplatné Hlásky). Autoi píspvk do Hlásky 2011 (viz výše) platí pouze 60 K, lenové neodebírající Hlásku pouze 20 K. Za dlouhodob nízké píspvky vdíme tm, kteí si osobn pijdou na schzku pevzít Hlásku a šetí tak náklady na poštovné. Žádáme lenstvo, aby zaplatilo vas a nekomplikovalo funkcionám život. Na pravidelných schzkách v suterénu v Riegrov 3 (každou první stedu v msíci cca od 17. hod.) po prázdninách v záí brilantním zpsobem nastínila Z. Gersdorfová stavební vývoj jihoeských Nových Hrad. Po pednášce 2. listopadu se bude konat lenská schze s obvyklým programem. Velká pednáška se koná v Sedlákov 15 v budov FF ZU ve 2. poschodí ve stedu 23. listopadu od 17. hodin. Pednášet bude Mgr. Josef Hložek na téma Výsledky archeologického výzkumu hradu Freudenstein v roce Opt apelujeme na lenstvo, aby vysokou úastí potvrdila smysl dalšího poádání tchto akcí. Autovycházka se koná v sobotu 15. íjna, odjezd od Hamburku v 8. hodin. Naplánováno je poznávání Horažovicka zámky, tvrze, hrady a kostely Oselce, Defurovy Lažany, Chanovice, Kadov, Záboí, Svéradice, Velký Bor, Horažovice, Malý Bor, Ballymotte, Zavlekov, Nový estín, Sobtice. Mapy sebou, idii obdrží itinerá. Majitelé aut sdlí na výše uvedené tel. íslo i kolik poberou pšák a pšáci se budou informovat, zda je pro n místo. Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, Humpolec. frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, orlikhumpolec@seznam.cz. Internetové stránky poboky: Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, Zlín. Tel jihoz@post. cz. Internetové stránky poboky: Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, Kostelec n. Orlicí, slavik@josefov.npu.cz, Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, Brno- Líše, svehla.pavel@volny.cz.; Mgr. Josef Jan Ková, Renneská tída 416/39, Brno-Štýice. Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, Praha 6 Dejvice, julovec@mvcr.cz, houskovad@seznam.cz. Uzávrka dalšího ísla: (vyjde v první lednové dekád 2011) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. íjnové dekád Šéfredaktor Petr Rožmberský (rozmber@kar.zcu.cz.), technický redaktor ing. Petr Mikota pmikota@post.cz), redaktor pro internet Petr Beránek ( Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, Plze (rozmber@kar.zcu.cz nebo pmikota@post.cz) Vydává Klub Augusta Sedláka za pispní Nadaního fondu pro kulturní aktivity oban msta Plzn. Registrováno pod znakou OK UmP 23/ výtisk. 64