E-bulletin dopravního práva

Transkript

1 E-bulletin dopravního práva I. K povinnosti píjemce pevzít zásilku II. Zvláštní zájem na dodání zásilky III. Soudní rozhodnutí IV. Nové publikace z oblasti dopravního práva V. Semináe a školení VI. Píšt I. K povinnosti píjemce pevzít zásilku Pi peprav zásilek se lze v praxi asto setkat se situací, kdy píjemce zásilky z nejrznjších dvod tuto nepevezme, a to a už svým aktivním pístupem (odmítnutím), nebo pro faktickou nemožnost i nevdomost o píchodu zásilky do místa urení. V dodávkových vztazích, kdy prodávající dodává zboží kupujícímu nebo zhotovitel odesílá dílo objednateli, je nepijetí plnní pirozen porušením smlouvy, nebo dle ustanovení 370 obchodního zákoníku je vitel v prodlení, jestliže v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu nepevezme ádn nabídnuté plnní nebo neposkytne spolupsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svj závazek. 1) Pepravní smlouva Jak jednoznan vyplývá z ustanovení 610 obchodního zákoníku, zavazuje se dopravce odesílateli smlouvou o peprav vci, že pepraví zásilku z uritého místa odeslání do uritého místa urení, a to proti úhrad pepravného. Ze zákonné formulace je zejmé, že píjemce není stranou pepravní smlouvy, akoli mu ze zákona vyplývá oprávnní zásilku pevzít, je-li jeho jméno uvedeno v pepravní listin a splní-li pípadn další, z pepravní smlouvy i pepravní listiny vyplývající povinnosti (jako nap. úhradu dobírky, náklad váznoucích na zásilce apod.). Za uritých okolností také píjemce nabývá oprávnní disponovat se zásilkou, mže tedy udílet pokyny dopravci, oznait jiného píjemce, jiné místo vykládky apod. Píjemce je oprávnn uplatovat nároky vi dopravci, vyplývající a už ze škody na zásilce, nebo z prodlení s jejím dodáním, a to vše pesto, že není stranou pepravní smlouvy. Smlouva pepravní je tak jednoznan smlouvou ve prospch tetí osoby. 2) Povinnost pevzít zásilku Povinností dopravce dle uzavené smlouvy o peprav je doruit zásilku jejímu píjemci ( 617

2 2 odst. 2 obchodního zákoníku), tedy zejména dosáhnout s dopravním prostedkem a zásilkou místa urení a umožnit píjemci se zásilkou nakládat, tedy pevzít vládu nad ní a už právn, i fakticky. Ve vztahu k píjemci zásilky jak eský obchodní zákoník, tak mezinárodní úmluvy upravující jednotlivé druhy pepravy hovoí o oprávnní píjemce domáhat se vydání zásilky a povinnosti dopravce zásilku doruit, popípad vydat píjemci. Výslovnou povinnost (závazek) píjemce, který není stranou pepravní smlouvy, pevzít od dopravce zásilku, nelze vysledovat v žádné právní úprav a už vnitrostátní, i mezinárodní. Závazek píjemce coby kupujícího i objednatele urité vci i díla k pevzetí zásilky (zboží) vyplývá z jiných, v souvislosti s pepravní smlouvou uzavíraných smluv. Varšavská úmluva (o sjednocení nkterých pravidel o mezinárodní letecké doprav) z roku 1929 ve svém lánku 13 hovoí o oprávnní píjemce, jakmile zboží došlo na místo urení, žádati na dopravci, aby mu odevzdal nákladní list letecký a vydal zboží. Montrealská úmluva (o sjednocení nkterých pravidel o mezinárodní letecké peprav) z roku 1999 v lánku 13 zakládá oprávnní píjemce po píchodu nákladu na místo urení požadovat na dopravci, aby mu náklad vydal po zaplacení všech pohledávek a splnní všech pepravních podmínek letecké pepravy. Úmluva o mezinárodní železniní peprav (COTIF) z roku 1980 pak v lánku 17 Pípojku CIM také uruje povinnost dopravci vydat píjemci v míst ureném pro dodávku nákladní list a dodat zboží proti potvrzení píjmu a zaplacení pohledávek vyplývajících z pepravní smlouvy. Souasn Pípojek CIM hovoí o právu píjemce vyžadovat od dopravce vydání nákladního listu a dodání zboží. Navíc, lánek 17, 4 Pípojku CIM umožuje píjemci odmítat píjem zboží i po pevzetí nákladního listu a zaplacení pohledávek vyplývajících z pepravní smlouvy tak dlouho, dokud dopravce nevyhoví jeho požadavku na zjištní škody, o které tvrdí, že k ní došlo. Hamburská pravidla (Úmluva OSN o námoní peprav zboží) z roku 1978 pak definují píjemce jako osobu oprávnnou k tomu, aby jí bylo vydáno zboží (lánek 1). Úmluva CMR (o mezinárodní silniní nákladní doprav) z roku 1956 v lánku 13 hovoí o právu píjemce žádat od dopravce, aby mu proti potvrzení vydal druhé vyhotovení nákladního listu a zásilku, a to jakmile zásilka dojde na místo urené k jejímu vydání. I z výše uvedeného je tedy zejmé, že je to práv odesílatel, kdo odpovídá dopravci za pevzetí zásilky píjemcem, jakož i za ádné uvedení osoby (jména, obchodní firmy) píjemce v pepravním dokumentu nákladním list a v listinách k pepravnímu dokumentu pipojených. Závazek píjemce pevzít zboží poté vyplývá z jiných, zpravidla mezi odesílatelem a píjemcem uzavených ujednání (smluv). Dojde-li však v dsledku nepevzetí zásilky píjemcem na stran dopravce ke škod, je k její úhrad povinen odesílatel jakožto strana pepravní smlouvy a smluvní partner dopravce. Dojde-li nepevzetím zásilky ze strany píjemce k porušení závazku píjemce (kupujícího, objednatele) ze smlouvy hlavní (smlouvy kupní, smlouvy o dílo), nemá tato skutenost vliv na povinnost odesílatele nahradit dopravci škodu vzniklou z dvodu nepevzetí zásilky. Naopak, píjemce zásilky (kupující, objednatel) bude povinen k náhrad škody odesílateli (prodávajícímu, zhotoviteli), pokud nepevzetím zásilky porušil svj závazek ze smlouvy hlavní (smlouvy kupní, smlouvy o dílo). Není však na dopravci, aby posuzoval, zda nepevzetím zásilky dochází k porušení závazku píjemcem ze smlouvy hlavní, jak nkdy bývá v praxi zvykem po dopravci požadovat, aby nutil píjemce k pevzetí zásilky práv s odkazem na jeho povinnost vyplývající ze smlouvy hlavní, nikoliv ze smlouvy o peprav. Zda nepevzetí zásilky pedstavuje porušení smlouvy hlavní ze strany píjemce, nemže posoudit ani rozhodnout dopravce, ale pípadn v samostatném ízení nezávislý orgán (soud, rozhodce).

3 3 Úhradou škody i náklad vzniklých dopravci z dvodu nepevzetí zásilky píjemcem vzniká na stran odesílatele nárok vi píjemci, vyplývající z porušení závazk ze smlouvy hlavní. Vícenáklady, vzniklé odesílateli z titulu úhrady ceny pepravného, stojného, náklad za složení i prodej zásilky dopravci pedstavují na stran odesílatele škodu, kterou je odesílatel oprávnn uplatovat po píjemci (kupujícím, objednateli), došlo-li odmítnutím pevzetí zásilky píjemcem k porušení závazku též ze smlouvy hlavní. 3) Dvody k nepevzetí zásilky ze strany píjemce Na stran píjemce mže vzniknout celá ada dvod, pro nž odmítne zásilku od dopravce pevzít. Tyto dvody mohou být vyvolány a už samotným dopravcem, odesílatelem, objektivními skutenostmi, nebo mohou spoívat na subjektivním rozhodnutí samotného píjemce. K dvodm, které vyvolává dopravce, patí zpravidla poškození zásilky, a to a už pi nakládce, peprav (posunutím nákladu, v dsledku havárie, roztátí i prochlazení zásilky, promoení apod.). Dvodem mže být také nevykonání uritého celního i jiného ízení ze strany dopravce, které mže na stran píjemce vyvolat vícenáklady, spojené s dodateným provedením takového ízení, které však na sebe píjemce není ochoten pevzít. K dvodm vyvolaným odesílatelem pak patí zejména naložení nekvalitního zboží, naložení nesprávného zboží, dodávka v opoždném i pedasném termínu, navýšení kupní ceny i jiných finanních požadavk, nezajištní píslušných oprávnní k vývozu i prvozu (popípad i dovozu) zásilky, uplatnní nárok k zásilce ze strany tetích osob (celních orgán, bank, zástavních vitel apod.). Dvodem k odmítnutí pevzít zásilku mže být také nesprávná deklarace zásilky v prvodních dokumentech, které mohou vyvolat v píjemci pocit ohrožení z úasti v pedpokládaném celním, trestním nebo jiném ízení v pípad pevzetí zásilky. K objektivní nemožnosti pevzít zásilku dochází nap. pi jejím totálním zniení (pemn v prach, popel), vyslovení zákazu dovozu zboží na území sídla píjemce, nenadálém opatení hygienických i veterinárních orgán a dalších. K subjektivním pekážkám na stran píjemce pak patí nap. ztráta možnosti realizovat zboží dalšímu kupujícímu, perušení práce (stávka) v podniku píjemce, ztráta podnikatelského oprávnní, prohlášení konkursu apod. Pekážky, které brání vydání zásilky píjemci pop. pevzetí zásilky píjemcem, mohou vést k postupu pedvídanému zákonem (mezinárodní úmluvou), umožujícímu dopravci se zásilkou naložit zpsobem, který je považován za rovný dodání zásilky, respektive splnní pepravní smlouvy. 4) Odesílatel splývá s píjemcem V praxi bývá pomrn asté, že osoba odesílatele splývá s osobou píjemce, tedy, že odesílatel uzave smlouvu s dopravcem, aby mu pepravil do místa urení (k odesílateli) zásilku ze zahranií. Akoli má odesílatel v roli píjemce všechna práva, která jsou (jak uvedeno výše) vyhrazena píjemci, jeho odpovdnost za odmítnutí zásilky bude nesporn ponkud vyšší, nebo dsledky takového odmítnutí musí odesílatel piíst pímo sob náklady, které z dvodu odmítnutí pevzít zásilku vzniknou dopravci, bude muset totiž odesílatel uhradit sám. Z praxe je znám pípad, kdy si odesílatel nechal pepravit ze Španlska zásilku ledového salátu, který musel být oividn pohnilý již v dob jeho nakládky ve Španlsku, navíc pomrzl v pouze plachtou chránném nákladním prostoru vozidla pi pechodu Alp. Odesílatel v roli píjemce sice odmítl zásilku pevzít, ale dsledky spojené se snahou dopravce zásilku složit a prodat musel odesílatel (píjemce) piíst ke své tíži. Dopravci nebyla odesílatelem ulehena situace ani v tom, že by mu udlil pokyny, jak se zásilkou naložit za situace, kdy odesílatel (v roli píjemce) zásilku odmítl

4 4 pevzít a jeho doporuení dopravci, aby zásilku odvezl zpt španlskému prodávajícímu, dopravce splnit nemohl pro neochotu španlského prodávajícího zboží zptn pevzít. 5) Dsledky nepevzetí zásilky postup dopravce V zájmu ochrany dopravce, zejména zabránní situaci, kdy odmítnutí pevzít zásilku ze strany píjemce a neochota odesílatele udlit pokyny by trvaly neúmrn dlouho, obsahuje ada mezinárodních úmluv, ale též vnitrostátní právo, úpravu, která umožuje dopravci naložit se zásilkou a takový postup nahrazuje její dodání, respektive splnní pepravní smlouvy. Dle ustanovení 623 odst. 2 ObchZ mže dopravce zásilku vhodným zpsobem prodat na úet odesílatele, hrozí-li bezprostedn podstatná škoda na zásilce a není-li as si vyžádat pokyny odesílatele, nebo prodlévá-li odesílatel s takovými pokyny. Úmluva CMR ve svých láncích 14, 15 a 16 upravuje postup dopravce v pípad vzniku pekážek v dodání zásilky v prbhu pepravy, po jejím píchodu na místo dodání i zákonný postup dopravce pi složení zásilky. Odmítne-li píjemce zásilku, nebo vzniknou-li okolnosti bránící jejímu dodání, je dopravce povinen vyžádat si pokyny od odesílatele. Nebudou-li pokyny udleny, popípad nelze-li tyto vykonat, mže dopravce ihned složit zásilku na úet oprávnného. Složením zásilky se peprava považuje ve vztahu k dopravci za ukonenou. Dopravce mže pevzít zásilku do úschovy, popípad tuto svit tetí osob a pistoupit k jejímu prodeji, pokud zásilka podléhá rychlé zkáze, nebo ospravedluje-li takový postup stav zásilky, popípad jsou výlohy za úschovu neúmrné ve vztahu k hodnot zásilky. Po prodeji zásilky je dopravce oprávnn zútovat výtžek z prodeje se svými nároky váznoucími na zásilce a zbývající ást výnosu dát k dispozici oprávnné osob. Nedosáhne-li však hodnota prodeje ani výše dopravcových nárok, má dopravce právo požadovat rozdíl. Železniní Úmluva COTIF v lánku 21 Pípojku CIM ukládá dopravci v pípad pekážek pi dodání uvdomit o tchto pekážkách neprodlen odesílatele a vyžádat si jeho pokyny, pokud odesílatel nepožádal údajem zapsaným v nákladním list, aby mu zboží pi vzniku pekážky bylo bez dalšího vráceno zpt. Také Úmluva COTIF opravuje dopravce k vyložení zboží na náklady osoby s dispoziním oprávnním s tím, že vyložením se peprava považuje za ukonenou. Jde-li o zboží podléhající zkáze, nebo jsou-li náklady na úschovu nepimené hodnot zboží, mže dopravce dát podnt k prodeji zboží a výnos z prodeje zútovat se svými oprávnnými nároky. Rovnž tak nová Rotterdamská pravidla (Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní peprav zboží zcela i zásti po moi) ve svém lánku 48 umožují dopravci, aby zboží, které zstalo nedodáno, uskladnil, vybalil (je-li baleno v kontejneru) a zaídil prodej i zniení zboží v souladu s pedpisy platnými na míst, kde se zboží nachází. 6) Závr Z výše uvedeného jednoznan vyplývá, že píjemce zboží není povinen zásilku pevzít, piemž dvody pro její nepevzetí mohou být jak osobní, tak objektivní, popípad obchodní. Nebude-li píjemce pímo stranou pepravní smlouvy, což ve vtšin pípad nenastává, je za náklady vzniklé v souvislosti s nepijetím zásilky píjemcem odpovdný dopravci odesílatel coby smluvní strana smlouvy o peprav. Dopravce je však zpravidla chránn právní úpravou umožující dopravci postupné složení, zpenžení zásilky a zútování obdrženého výnosu s jeho oprávnnými nároky. Zda nepijetím zásilky došlo k porušení jiné (hlavní) smlouvy, nap. kupní i smlouvy o dílo, nemá vliv na postup dopravce a jeho plnní práv a povinností ze smlouvy pepravní.

5 5 II. Zvláštní zájem na dodání zásilky Peprava zboží, zejména ta mezinárodní, je v moderní dob postavena na principu omezení dopravcovy odpovdnosti, jinak by dopravce nebyl ochoten pevzít riziko spojené s pepravou zásilky, jejíž hodnota zpravidla mnohonásobn pesahuje hodnotu samotné odmny za uskutenní této služby. Pepravit zásilku urité vytžené suroviny pes rozbouený oceán pedstavuje innost jist daleko rizikovjší, než samotné vytžení suroviny z povrchu zem, nicmén bez uskutenní pepravy tohoto zboží k jeho píjemci na druhém konci zemkoule by nemohlo dojít k rozvoji svtového obchodu a všeobecnému rozvoji vbec. Tém všechny mezinárodní úmluvy o peprav zboží jakýmkoli druhem dopravního prostedku, ale i vnitrostátní právní úprava celé ady zemí, obsahují ustanovení omezující odpovdnost dopravce za škody vzniklé bžným a pedvídatelným nebezpeím spojeným s mezinárodní pepravou, s povahou zásilky i použitým dopravním prostedkem. Tato omezení, vycházející zpravidla z kilogramové váhy zásilky, hodnoty pepravované jednotky (coli, kontejneru) dávají dopravci jistotu, že pi dodržení standardních a od dopravce požadovaných postup bhem pepravy nebude mít pípadné poškození, zniení i ztráta zásilky pro dopravce fatální dsledek v podob zániku jeho podniku i finanní likvidace. Odpovdnostní riziko mohou dopravci také pojistit u celé ady pojišoven a vytvoit si tak dostatenou ochranu proti pípadné náhrad škody vzniklé v pímé souvislosti s provádním pepravy. Pesto však dochází k prolomení zásady omezené odpovdnosti dopravce, a to bu z dvodu jeho nestandardního chování pi nakládání se zásilkou, pi samotné peprav, popípad dopravce sám svým rozhodnutím pevezme na sebe vyšší odpovdnost, než k jaké je povinen na základ stávající právní úpravy. K prvním pípadm rozšíení dopravcovy odpovdnosti patí zejména jeho úmyslné jednání vedoucí ke vzniku škody na zásilce, popípad jeho hrubá nedbalost, lehkovážnost, hrubé organizaní pochybení apod. Dobrovolné rozšíení dopravcovy odpovdnosti, založené na dohod mezi dopravcem a odesílatelem, pak spoívá ve stanovení vyšších odpovdnostních limit pro pípad vzniku urit události bhem pepravy, nebo i závazek dopravce nahradit další, s poškozením, zniením i ztrátou zásilky související škody. Zvláštní zájem na dodání zásilky vyjaduje odesílatel vi dopravci v pípad, že její ztráta, poškození nebo pekroení dodací lhty pedstavují pro odesílatele natolik vážný dsledek, že je ochoten dopravci poskytnout za jeho služby zvýšené plnní, aby si zajistil zvýšenou péi dopravce o zásilku jako takovou, i o vasnost jejího dodání. Tento zájem mže být vyvolán bu jedineností pepravovaného zboží, jeho nenahraditelností, závazkem k vasnému dodání zásilky za úelem jejího použití v míst urení, ale i prestižními dvody, souvisejícími s udržením vdomí o vysoké spolehlivosti výrobk odesílatele a schopnosti tyto dodat ve sjednané lht. Je nicmén pravdou, že ujednáno o zvláštním zájmu na dodání zásilky, jakož i související ujednání o cen zásilky, nejsou v praxi píliš rozšíené a odesílateli využívané. 1) Ujednání o zvláštním zájmu na dodání Znaná ást mezinárodních úmluv o peprav zboží požaduje, aby ujednání mezi odesílatelem a dopravcem o zvláštním zájmu odesílatele na dodání zásilky pro pípad její ztráty, poškození i pekroení dodací lhty bylo uinno písemn, zaznamenáno v nákladním list, a aby byl dopravci (zpravidla ped zahájením pepravy) uhrazen píplatek k pepravnému. Záznam do nákladního listu o sjednání dohody o zvláštním zájmu na dodání zásilky má nejen varovnou funkci vi dopravci, ale též vi všem na peprav se podílejícím dalším (následným)

6 6 dopravcm i osobám, které se zásilkou pijdou do styku. Požadují-li píslušné pedpisy (mezinárodní úmluvy), aby takové ujednání bylo zaneseno do nákladního listu, bude nutno dohodu mezi odesílatelem a dopravcem dosaženou napíklad v pepravní smlouv, popípad v ové korespondenci, považovat za nedostaující, tudíž neplatnou. ada diskuzí se také vede o otázce, zda musí být bezpodmínen zaplacen píplatek k pepravnému, i staí pouze dosažení ujednání o jeho výši. I v tomto pípad lze konstatovat, že nezaplacení píplatku za zvláštní zájem na dodání zásilky lze považovat za nesplnní základní podmínky dohody, piemž takové porušení neumožuje následn odesílateli domáhat se po dopravci vyšší náhrady. Ujednání, které by znamenalo nepimen nízký píplatek k pepravnému ve vztahu k možným následkm, by rovnž mohlo být oznaeno za neplatné. Není však vyloueno, aby píplatek sám byl již zahrnut ve zvýšeném pepravném. V dsledku sjednání zvláštního zájmu na dodání tedy nebudou použita hodnotová omezení stanovená v jednotlivých úmluvách o peprav zboží, ale dopravce bude povinen nahradit odesílateli škodu až do výše sjednaného zájmu na dodání, uvedené (jak již konstatováno výše) zpravidla v nákladním list. Dojde-li ke škod na samotné zásilce nebo k pekroení dodací lhty, neznamená to automaticky, že dopravce je povinen vyplatit ástku sjednanou jako (maximální) zvláštní zájem na dodání zásilky. V takovém pípad bude odesílatel muset doložit, jaká skutená škoda mu v dsledku pepravy zásilky vznikla, a dopravce bude nucen tuto nahradit až do maximální výše sjednaného zájmu. ada mezinárodních úmluv však pipouští, aby dopravce sám prokázal, že odesílatelem požadovaný nárok je vyšší, než jeho skutený zájem na dodání zásilky, a tím ovlivnil výši své uhrazovací povinnosti. Pro úplnost je teba zdraznit, že pojišovny zpravidla nepojišují riziko dopravce v souvislosti s dohodou o zvláštním zájmu na dodání zásilky, ani související hodnotová ujednání o cen zásilky. Proto bude naplnní rizika vyplývajícího z pepravy zboží a ujednání o zvláštním zájmu na dodání zásilky pedstavovat pro dopravce pímý zásah do jeho finanní stability. 2) Úprava mezinárodních úmluv Pro bližší seznámení s úpravami zvláštního zájmu na dodání a podmínek pro jeho sjednání nyní nahlédneme blíže do jednotlivých druh mezinárodní pepravy: a) Úmluva CMR silniní nákladní doprava Zvláštní zájem na dodání zásilky upravuje Úmluva CMR o pepravní smlouv v mezinárodní silniní doprav ve svém lánku 26. Dle této úpravy mže odesílatel, zaplatí-li dohodnutý píplatek k pepravnému, udat v nákladním list ástku zvláštního zájmu na dodání zásilky, a to pro pípad její ztráty nebo poškození, popípad pekroení dodací lhty. Úmluva CMR tedy požaduje, aby hodnota zvláštního zájmu na dodání zásilky byla uvedena pímo v nákladním list, a aby došlo k zaplacení píplatku k pepravnému, jinak je ujednání o vyšší odpovdnosti dopravce neplatné. Byl-li udán zvláštní zájem na dodání, mže být po dopravci požadována náhrada dalších prokázaných škod až do hodnoty ástky udaného zájmu na dodání. Touto úpravou je tedy pekroena limitovaná náhrada škody stanovená v láncích 23, 24 a 25 Úmluvy CMR. Pod termínem další prokázané škody lze rozumt jak ušlý zisk, tak napíklad náhradní nákup znieného i ztraceného stroje, uhrazenou da a poplatky související se zniením i ztrátou zboží, s pepravou, výpadek výroby, zajištní náhradního plnní, kurzové rozdíly apod. Až do výše sjednaného zájmu na dodání zásilky lze také požadovat veškeré s pepravou zásilky související škody, zejména pokud se týká ztráty zásilky, jejího pozdního dodání a z toho vyplývajících faktických a právních dsledk.

7 7 Je otázkou, zda by za použití píslušného národního právního ádu byly právn udržitelné nároky na úhradu škod pedstavujících tzv. pocitové faktory (zniení oblíbeného pedmtu, jedineného pedmtu i zaízení), i nároky na náhradu ceny obliby (uhynutí milovaného zvíete v prbhu pepravy apod.). b) Úmluva COTIF (s Pípojkem CIM) železniní nákladní peprava Dle Úmluvy o mezinárodní železniní peprav (COTIF), zejména pak jejího Pípojku CIM, lze rovnž požadovat po dopravci odškodnní nad rámec limitované náhrady škody. Dle ustanovení lánku 35 (Pípojku CIM) se totiž mohou odesílatel a dopravce dohodnout, že odesílatel uvede zapsáním vyíslené ástky do nákladního listu svj zvláštní zájem na dodání zboží, a to pro pípad ztráty, poškození i pekroení dohodnuté dodací lhty. Úmluva COTIF (Pípojek CIM) tedy pímo nevyžaduje, aby bylo zaplaceno souasn zvýšené pepravné, i píplatek k pepravnému. V pípad udání zájmu na dodání zboží mže být pak krom odškodnní pedvídaných v láncích 30, 32 a 33 (Pípojku CIM) požadována náhrada též další prokázané škody, a to až do výše udané ástky. Je nutno zdraznit, že oprávnná osoba je povinna prokazovat vzniklou škodu, nárok na vyšší odškodnní tedy nevzniká automaticky. Dojde-li ke ztrát nákladního listu, bude na odesílateli, aby prokázal, že do tohoto zapsal vyíslenou ástku svého zvláštního zájmu na dodání zboží. Dkazní bemeno, tedy povinnost prokázat, že nákladní list chybí nebo je ztracen, leží dle ustanovení lánku 44, 5 Pípojku CIM na odesílateli. c) Varšavská úmluva o mezinárodní letecké doprav Také Úmluva o sjednocení nkterých pravidel o mezinárodní letecké doprav z roku 1929 (Varšavská úmluva) umožuje uinit tzv. zvláštní prohlášení o zájmu na dodání do místa urení, a to v souladu s lánkem 22 odst. 2a). Takové prohlášení o zájmu na dodání do místa urení musí odesílatel uinit v okamžiku, kdy odevzdává zásilku dopravci, a zaplatit popípad píslušný poplatek. Zda bude poplatek zaplacen, záleží tedy na dopravci, který rozhoduje o tom, zda poplatek vybere, a to bezprostedn i následn. V takovém pípad pak je dopravce povinen uhradit škodu až do výše udané ástky, nebude-li prokázáno, že tato ástka je vyšší, než skutený zájem odesílatele na dodání zásilky do místa urení. Je jist nesporné, že prokazovat tzv. skutený zájem odesílatele na dodání zásilky do místa urení bude dopravce, pokud bude rozporovat odesílatelem požadovanou ástku odškodnní vyplývající ze zvláštního prohlášení o zájmu na dodání. I v tomto pípad odpovídá dopravce nejen za škodu vzniklou na samotné zásilce, ale i z dvodu zpoždní pi letecké doprav. d) Montrealská Úmluva o sjednocení nkterých pravidel o mezinárodní letecké peprav Rovnž tak novjší Montrealská Úmluva o sjednocení nkterých pravidel o mezinárodní letecké peprav z roku 1999 ve svém lánku 22 pipouští, aby odesílatel uinil v dob, kdy pedává náklad dopravci, zvláštní prohlášení o zájmu na dodání do místa urení a zaplatil píslušný poplatek, pokud je však za tchto okolností požadován. V takovém pípad potom dopravce nese odpovdnost za odesílateli vzniklou škodu až do výše udané ástky, pokud ovšem sám neprokáže, že je tato ástka vyšší, než skutený zájem odesílatele na dodání zásilky do místa urení. Také Montrealská úmluva vztahuje prohlášení o zájmu na dodání zásilky do místa urení jak na pípady zniení, ztráty, poškození zásilky, tak i na zpoždní pi letecké peprav.

8 8 e) Haagská pravidla o námoní peprav Mezinárodní Úmluva o sjednocení nkterých pravidel ve vci konosament z roku 1924 (Haagská pravidla) pipouští v ustanovení lánku 4 odst. 5 zvýšenou odpovdnost dopravce v pípad ztráty, poškození zboží, popípad škody související se zbožím, byla-li povaha a cena zboží prohlášena odesílatelem ped nalodním a zapsána do konosamentu. Souasn Haagská pravidla pipouštjí, aby ujednáním mezi dopravcem, kapitánem nebo dopravcovým zmocnncem a odesílatelem byla urena jiná nejvyšší ástka, než jaká je uvedena jako limit odpovdnosti dopravce, avšak s výhradou, že takto ujednaná nejvyšší ástka nebude nižší, než ástka Haagskými pravidly stanovená. Haagská pravidla tedy vyluují snížení limitu odpovdnosti dopravce, ale pipouštjí, aby odesílatel ped nalodním prohlásil a do konosamentu zapsal povahu zásilky a její zvýšenou cenu pro pípad její ztráty, poškození, nebo škody související se zbožím, tedy škody vyplývající nap. z pozdního dodání zásilky. Rovnž tak novjší Haagsko-visbyská pravidla (Protokol o zmn mezinárodní Úmluvy o sjednocení nkterých pravidel ve vci konosament z roku 1924) z roku 1968 ve svém lánku 2, mnícím ustanovení lánku 4 odst. 5 Haagských pravidel pipouštjí, že povaha a hodnota zboží bude odesílatelem prohlášena ped nalodním a zapsána do konosamentu, ímž bude opt odpovdnost dopravce zvýšena nad limitovanou hranici odpovdnosti. f) Hamburská pravidla o námoní peprav Dle Úmluvy Organizace spojených národ o námoní peprav zboží z roku 1978 (Hamburská pravidla) je rovnž možno zvýšit hranici odpovdnosti dopravce za škodu vyplývající ze ztráty, poškození i opoždného dodání zásilky, a to v souladu s ustanovením lánku 6 odst. 4 Hamburských pravidel. Povahu takového ujednání však Hamburská pravidla neurují a ustanovení lánku 6 odst. 4 proto spíše než ke zvláštnímu zájmu na dodání zásilky smuje ke zvýšení odpovdnostní hranice dopravce v souvislosti se samotnou zásilkou. g) Budapešská úmluva o peprav po vnitrozemských vodních cestách V pípad pepravy zásilek po vnitrozemských vodních cestách lze dle Budapešské úmluvy o smlouv o peprav zboží po vnitrozemských vodních cestách (CMNI) z roku 2001 sjednat mezi dopravcem a odesílatelem vyšší ástku odpovdnosti, akoli Úmluva CMNI pímé ustanovení o tzv. zvláštním zájmu na dodání zásilky postrádá. Dle lánku 20 odst. 4 se nejvyšší ástky odpovdnost dopravce stanovené Úmluvou CMNI nepoužijí v pípad, že byla povaha a vyšší hodnota zboží nebo pepravního zaízení výslovn zaznamenána v pepravní listin a dopravce tyto údaje nepopel, nebo pokud strany výslovn sjednaly vyšší ástku odpovdnosti. h) Rotterdamská pravidla o mezinárodní peprav zboží zcela i zásti po moi Rovnž tak dle Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní peprav zboží zcela i zásti po moi z roku 2008 ( eská republika dosud není smluvní stranou) lze dle lánku 59 odst. 1 ze strany odesílatele prohlásit a zapsat do smluvních dokument vyšší ástku, než limitovanou náhradu, do níž dopravce odpovídá za porušení svých smluvních povinností.

9 9 III. Soudní rozhodnutí - rozsudek BGH ze dne I ZR 16/07 Transportrecht 10/2009, str. 410 V tomto pípad uplatovala pojišovna píjemce postoupený nárok na náhradu škody vzniklé pi peprav zásilky v hodnot tém EUR ,-. Odesílatel požádal v roce 2001 dopravce o pepravu zásilky do Belgie s tím, že nákladní list byl vyhotoven v elektronické podob. V rubrice píjemce byla uvedena adresa dodacího centra dopravce v Belgii a dále kontaktní adresa telefonní íslo píjemce. Jiné údaje o píjemci uvedeny nebyly. Rovnž tak nebyly uvedeny žádné další údaje v doprovodných dokumentech provázejících zásilku. Zásilka píjemci dodána nebyla a dopravce zaplatil prostednictvím své pojišovny konkursnímu správci píjemce limitovanou náhradu EUR ,-. Pojišovna uplatnila své nároky vi dopravci žalobou s tím, že dopravce není oprávnn dovolávat se omezené náhrady škody. Prvoinstanní soud vyhovl žalob ásten, odvolací soud piznal žalující pojišovn náhradu v uplatované (plné) výši. Žalovaný dopravce podal proti rozhodnutí vrchního zemského soudu revizní žalobu ke Spolkovému soudnímu dvoru. Dle názoru Spolkového soudního dvora nelze ze skutenosti, že v nákladním list byla uvedena adresa píjemce jakožto dodacího centra dceiné spolenosti dopravce vyvozovat, že by dodáním zboží do tohoto místa bylo zboží dáno k dispozici píjemci, bylo-li souasn udáno telefonní íslo, na njž se ml dopravce s dodáním zboží obrátit. Dodáním zboží do dodacího centra dceiné spolenosti dopravce v Belgii nebylo totiž umožnno píjemci ve smyslu lánk 12 a 13 Úmluvy CMR se zbožím nakládat. Spolkový soudní dvr dospl také k závru, že soudy nižších stup se musí znovu zabývat otázkou pepravovaného množství a hodnoty zásilek. Dle názoru Spolkového soudního dvora totiž musí být dopravce uvdomn o vyšší cen zásilky tam, kde cena jednotlivého balíku pesahuje více než 10-ti násobn limitovanou náhradu škody. Dopravci musí být v takovém pípad umožnno, aby pi vdomí vyšší ceny zásilky bu pijal zvláštní bezpenostní opatení, nebo pepravu zásilky odmítl. S tmito závaznými právními názory byla proto vc vrácena soudm nižších stup. - rozsudek Mstského soudu v Praze 11 Cm 154/ ze dne (dosud nepravomocný) Odesílatel požadoval po dopravci náhradu škody za pepravu zásilky z Ruska, která byla dopravena do eské republiky v ervenci roku Dopravce odmítl zásilku vydat, dokud nebude uhrazena ástka stojného vzniklá pi nakládkách v Rusku z dvodu ekání na kompletaci zásilek tak, jak bylo mezi stranami písemn po uzavení pepravní smlouvy dohodnuto. Vi zásilce bylo dopravcem uplatnno zástavní právo a zboží bylo složeno v jeho skladu v Praze Holešovicích. V prbhu povodní roku 2002 byla zásilka zniena a odesílatel uplatnil vi dopravci plnou náhradu škody. Soud I. instance v rozsudku z roku 2005 žalobu zamítl, nicmén odvolací Vrchní soud v Praze vrátil vc k ízení zpt k soudu I. instance s tím, že pro posouzení vci je rozhodující zjištní, zda ve smyslu 619 ObchZ nabyl právo na uplatování nárok z poškození zásilky píjemce oznaený v nákladním list, požádal-li o vydání zásilky po uplynutí lhty, kdy mla dojít do místa urení. Soud I. instance, vázán názorem odvolacího soudu, dospl k závru, že píjemce oznaený v nákladním list skuten po uplynutí lhty pro dodání

10 10 zásilky písemn požádal dopravce o její vydání s píslibem úhrady všech na zásilce váznoucích náklad a tím, dle názoru soudu I. instance, nabyl aktivní legitimaci domáhat se po dopravci náhrady vzniklé škody. Tento píjemce byl také uveden ve smlouv o peprav uzavené mezi dopravcem a odesílatelem. Soud proto žalobu pro nedostatek aktivní vcné legitimace žalobce ve sporu v celém rozsahu zamítl. Poznámka: Pedmtný pípad je zajímavý aplikací speciální právní normy vyplývající z úpravy obchodního zákoníku a týkající se aktivní legitimace píjemce, oznaeného jak v pepravní smlouv, tak v nákladním list CMR. Rozsudek soudu I. instance je uvádn i pesto, že dosud nenabyl právní moci, nebo vychází z již vysloveného názoru soudu odvolacího a ešenou problematikou je neobvyklý. IV. Nové publikace z oblasti pepravního práva V této ásti si dovolujeme upozornit na nov vydané publikace v oblasti pepravy a zasílatelství: 1. J. Krofta: Pepravní právo v mezinárodní kamionové doprav, 2009, Nakladatelství Leges 2. P. Sedláek: Úmluva CMR (Komentá), 2009, 1. VOX a.s. Nakladatelství V. Školení a semináe Vzdlávací agenturou 1. VOX a.s. jsme byli upozornni na tyto vzdlávací akce v následujícím období: Zmny v zahraniním obchod se zbožím pro rok 2010 celní pedpisy, uplatování DPH, vykazování INTRASTATu TERMÍN: PEDNÁŠÍ: Marek Reinoha (poradce v oblasti cel a unijního obchodu) PROGRAM: Definice vnitrounijního obchodu se zbožím a základních pravidel jeho provádní definice mimounijního obchodu se zbožím a základních pravidel jeho provádní. LEDEN 2010 Celní pedpisy v roce 2010 TERMÍN: Pracovní seminá k problematice provádní zahraniního obchodu se zbožím se zamením na uplatování celních pedpis po jejich zmnách v roce PEDNÁŠÍ: Marek Reinoha (poradce v oblasti cel a unijního obchodu)

11 11 INTRASTAT v roce 2010 vykazování vnitrounijního obchodu se zbožím a jeho provázanost s uplatováním DPH TERMÍN: Pracovní seminá k Vyhlášce. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a zpsobu sdlování údaj o obchodu mezi eskou republikou a ostatními lenskými státy Evropského spoleenství po novelizaci úinné od PEDNÁŠÍ: Marek Reinoha (poradce v oblasti cel a unijního obchodu) VI. Píšt V píštím elektronickém e-bulletinu dopravního práva se budeme zabývat tématy: I. COGSA námoní peprava z/do USA II. 627 obchodního zákoníku ruení píjemce za pohledávky dopravce Advokátní kancelá Machytková, Sedláek, Vaca & spol. Dlouhá 16, Praha 1 sedlacek@akmsv.cz Tel.: (+420) Fax: (+420)