PŘÍPRAVA, VLASTNOSTI A VYUŽITÍ NANOSTRUKTUROVANÉHO ZnO
|
|
- Magdalena Burešová
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Chem. Listy 110, (2016) PŘÍPRAVA, VLASTNOSTI A VYUŽITÍ NANOSTRUKTUROVANÉHO ZnO JINDŘICH LEITNER a a DAVID SEDMIDUBSKÝ b a Ústav inženýství pevných látek, b Ústav anoganické chemie, Vysoká škola chemicko-technologická v Paze, Technická 5, Paha 6 jindich.leitne@vscht.cz Došlo , přijato Klíčová slova: nanostuktuovaný ZnO, fázová přeměna, chemická stabilita, ozpustnost ZnO ve vodě, ozpustnost kovů v ZnO Obsah 1. Úvod 2. Fyzikální a chemické vlastnosti makoskopického ZnO 3. Přípava nanostuktuovaného ZnO 4. Stuktuní a chemická stabilita nanostuktuovaného ZnO 5. Rozpustnost nanostuktuovaného ZnO ve vodě a vodných oztocích 6. Rozpustnost kovů v nanostuktuovaném ZnO 7. Závě 1. Úvod Oxid zinečnatý ZnO, vyskytující se v příodě jako mineál zinkit, patří v současné době mezi nejvyužívanější oxidové mateiály. Nevědomky se s ním lidé setkávali již od staověku. Oxid zinečnatý byl identifikován jako složka epliky léčebného přípavku Jasada Bhasma, kteý byl v ámci tadičního indického lékařství Ayuveda připavován a aplikován v Indii před tisíci léty 1. Již ve staověku začali v Indii využívat při výobě mosazi komplexní příodní suoviny s obsahem zinku ve fomě sulfidu, uhličitanu a oxidu zinečnatého 2. Cíleně začal být ZnO vyáběn a využíván až v novověku: počátky využití jako bílého pigmentu (zinková běloba) spadají do poloviny 19. století (1844), jako přísada při vulkanizaci kaučuku byl popvé použit na počátku 20. století (1919). Z této doby pocházejí i pvní páce věnované stanovení základních fyzikálních paametů ZnO a ovněž páce zaměřené na potenciální aplikace ZnO v elektonice a optoelektonice 3,4. Významným podnětem po zvýšení zájmu o oxid zinečnatý bylo úspěšné zvládnutí přípavy nanostuktuovaných foem ZnO (nano-zno, tj. nanočástice ůzných tvaů, nanodáty, nanovstvy, polykystalické kompaktní mateiály se zny nm a nanokompozity), kteé paletu potenciálních aplikací dále ozšiřují 5 7. V současné době celosvětová podukce ZnO překačuje milion tun a spektum aplikací je velmi pesté: aditivum při výobě pyže (více než 50 % z celkově vyobeného množství), do cementů a betonů, bílý pigment do baev a nátěů, elektonika (vaistoy, tanspaentní elektody v LCD, tenkovstvé tanzistoy, světlo emitující diody), senzoika (vodivostní senzoy po sledování edukčních H 2, CO, CH 4 nebo oxidačních O 2, O 3, NO x složek v plynné fázi), katalyzáto někteých oganických eakcí, UV absopční přísada do kosmetických přípavků, složka léčiv, složka potavinových doplňků po lidi i přísada do kmiva po zvířata a řada dalších oblastí. Po člověka je oxid zinečnatý obecně považován za bezpečnou látku, avšak vykazuje vysokou akutní i chonickou toxicitu po vodní oganismy. Se stále se zvyšující podukcí nano-zno se znovu otevřela otázka jeho potenciální toxicity i po další buněčné oganismy Někteé výsledky ukazují, že zmenšování ozměů stuktu ZnO a odpovídající zvětšování jejich specifického povchu zvyšuje možnost jejich půniku do oganismů a jejich buněk a snadnější ozpustnost v exta- i intaceluláních tekutinách za vzniku iontů Zn 2+ (podobněji se toxicitě nano- ZnO budeme věnovat později). Tvale ostoucí zájem o ZnO lze sledovat počtem záznamů v databázi SciFinde povozované Ameickou chemickou společností ( scifinde). Analýza povedená k ukazuje, že v databázi je celkem odkazů k složenému heslu ZnO OR zinc oxide, z toho (47,0 %) patentů. Nejstaším záznamem je odkaz na ameický patent podaný v W. P. Blakem 12, ve kteém je navženo využití ZnO jako tepelně-izolačního mateiálu. Postupný vývoj počtu egistovaných pací v pětiletých obdobích 1950 Počet záznamů Celkem (do : ) Patenty (do : ) Období Ob. 1. Počty všech záznamů a počty patentů vedených v databázích SciFinde po oxid zinečnatý (ZnO OR zinc oxide) k
2 Chem. Listy 110, (2016) 1954, atd. je uveden na ob. 1. Záznamy pací publikovaných před okem 1950 představují cca 3 % z celkového počtu. Z obázku je zřejmý stmý náůst záznamů od (záznamy z posledního pětiletého období představují více než třetinu z celkového počtu), což souvisí zejména s výše zmíněným vývojem a využitím nanostuktuovaného ZnO. Nanostuktuované mateiály vykazují ve sovnání s mateiály makoskopickými řadu odlišných vlastností 13 16, kteé mohou být využity jak ve stávajících, tak i v nových aplikacích. Expeimentálně byl pokázán či teoeticky předpovězen vliv velikosti a tvau nanostuktu na dále uvedené vlastnosti oxidu zinečnatého: stuktuní stabilita 17 24, kohezní enegie 25 27, povchová enegie 28,29, tepelná kapacita 30 32, slučovací entalpie 33 36, teplota tání 37, vzájemná mísitelnost ZnO s dalšími oxidy kovových pvků MeO x nebo ozpustnost ZnO ve vodných oztocích Cílem této přehledné páce je poskytnout čtenáři ucelený pohled na poblematiku nanostuktuovaného ZnO. V ámci přístupu top-down pomocí jednoduchého temodynamického modelu budou intepetovány liteání údaje o vlivu velikosti a tvau nanočástic a nanostuktu ZnO na jejich stuktuní a chemickou stabilitu, ozpustnost ve vodě a vodných oztocích a vzájemnou mísitelnost s oxidy jiných kovových pvků. 2. Fyzikální a chemické vlastnosti makoskopického ZnO Za atmosféického tlaku se kystalický oxid zinečnatý nachází v temodynamicky stabilní hexagonální wutzitové modifikaci ZnO(wz), po kteou byly vícekát expeimentálně i teoeticky stanoveny mřížkové paamety (přehled pací viz např. 48 ). Uváděné hodnoty se významně neliší od přibližně půměných hodnot a = 0,325 nm a c = 0,521 nm, kteé vedou k objemu elementání buňky V cell = 4, nm 3, molánímu objemu V m = 1, m 3 mol 1 a teoetické hustotě d = 5671,7 kg m 3. Za zvýšeného tlaku dochází k tansfomaci oxidu zinečnatého do kubické halitové modifikace ZnO(s). Tato tansfomace, jejíž půběh je za nízkých teplot významně ovlivněn kinetickými faktoy a při zvyšování a snižování tlaku vykazuje výaznou hysteezi, byla opakovaně sledována metodou vysokotlaké RTG difakce a pedikována na základě teoetických výpočtů. Po makoskopický ZnO (mako-zno) byly z dostupných údajů o této tansfomaci, stavovém (p-v) chování a temodynamických vlastnostech obou polymofních foem vyhodnoceny tlak tansfomace při pokojové teplotě p t = 9,6 GPa, objemová změna t V m = 2, m 3 mol 1 a entalpie tansfomace t H = 23,93 ± 3,11 kj mol 1 (cit. 48 ). Vliv velikosti a tvau nanostuktu ZnO na hodnotu p t je diskutován v části 4. Temodynamická data po mako-zno(wz) jsou uváděna v řadě tabeláních sbíek a obsažena v ůzných počítačových databázích. Např. v databázi NIST WebBook Chemie volně dostupné on-line ( chemisty/) lze nalézt hodnoty standadní slučovací entalpie při teplotě 298,15 K f H(298,15) = 350,46 ± 0,27 kj mol 1 a standadní entopie při teplotě 298,15 K S m (298,15) = 43,65 ± 0,40 J K 1 mol 1. Tyto hodnoty jsou akceptovány i v databázi počítačového systému FactSage ( 49, kteý byl využit k někteým temodynamickým výpočtům, jejichž výsledky jsou zde uvedeny. V této databázi je teplotní závislost molání tepelné kapacity ZnO(wz) vyjádřena ve tvau: pm Rovnice (1) platí v intevalu teplot K, kde honí teplota je akceptovanou teplotou tání pevného ZnO. Teplotní závislost tepelné kapacity ZnO(wz) v oblasti nízkých teplot (2 300 K) stanovili metodou tepelně pulzní kaloimetie Ma a spol. 32. Při zahřívání ZnO dochází k jeho částečnému ozkladu podle ovnic: Teplotní závislosti příslušné standadní eakční Gibbsovy enegie G odvozené z temodynamických dat čistých látek převzatých z databáze FactSage lze vyjádřit vztahy: Jelikož tlak nasycených pa Zn nad pevným či kapalným zinkem je o mnoho řádů vyšší než ovnovážný tlak kyslíku, nelze ozkladem ZnO (stálý pomě složek Zn:O = 1) dosáhnout ovnováhy ZnO(s)-Zn(s,l)-(Zn + ½ O 2 )(g) a všechen zinek vzniklý konguentním ozkladem ZnO se vypaří. Na ob. 2 jsou gaficky znázoněny ovnovážné poměy v systému Zn-O 2. V plynné fázi je spolu s O 2 uvažován i zinek. Paciální tlak zinku v oblastech Zn(s), Zn(l) a na hanicích ZnO(s)-Zn(s) a ZnO(s)-Zn(l) odpovídá tlaku nasycených pa nad pevným či kapalným Zn. V oblasti ZnO(s) platí p 2 (Zn) = (K R2c /p(o 2 )), kde symbol K R2c představuje ovnovážnou konstantu eakce (2c), při kteé je zinek uvažován v plynném stavu. Vliv velikosti a tvau nanostuktu ZnO na ovnovážné elace p(o 2 )-T je diskutován v části 4. (1) C 48, 242 6, T 1, T 91,547T 2 ZnO(s) = 2 Zn(s) + O (g) T 298,15 692,7 K 2 2 ZnO(s) = 2 Zn(l) + O (g) T 692,7 1180,2 K 2 2 ZnO(s) = 2 Zn(g) + O (g) T 1180, K 2 1 G(Jmol ) ,40 T T 298,15 692,7 K 1 G(Jmol ) ,87 T T 692,7 1180,2 K 1 G(Jmol ) ,78 T T 1180, K (2a) (2b) (2c) (3a) (3b) (3c) 407
3 Chem. Listy 110, (2016) ovinami, potože povchová enegie poláních ovin je významně ovlivněna složením koexistující plynné fáze (chemickým potenciálem kyslíku). Nejjednodušším výpočetním postupem je empiická metoda boken-bond, v ámci kteé lze povchovou enegii kystalogafické oviny (hkil) vypočítat ze vztahu: Z =1 E suf( hkil ) ( hkil) coh/at ( hkil) Zbulk (8) Z bulk a Z suf(hkil) jsou koodinační čísla atomů v objemu a v povchové ovině (hkil), E coh/at je kohezní enegie dané látky vztažená na jeden atom a ρ (hkil) je plošná hustota atomů v ovině (hkil). Na základě modifikovaného vztahu: Ob. 2. Diagam log p(o 2 ) vs. 1/T po systém Zn-O 2 (výpočet FactSage) Oxid zinečnatý je v čisté vodě jen velmi málo ozpustný. Uváděné hodnoty ozpustnosti při teplotě 298 K leží v ozmezí 1,6 6,5 mg l 1 (cit. 50 ). Dominantními složkami neutálních či slabě alkalických vodných oztoků jsou Zn 2+, Zn(OH) +, Zn(OH) 2 a Zn(OH) 3. Rozpouštění ZnO a hydolýzu iontů Zn 2+ lze popsat těmito eakcemi: ZnO(s) + H O(l) = Zn Zn Zn Zn (aq) + 2OH (aq) (aq) + OH (aq) = Zn(OH) (aq) (aq) + 2OH (aq) = Zn(OH) (aq) (aq) + 3OH (aq) = Zn(OH) (aq) Jak v kyselých, tak silně zásaditých oztocích nebo v přítomnosti komplexotvoných iontů (NH 4 +, Cl, SO 4 2 ) ozpustnost ZnO vzůstá Vliv velikosti a tvau nanostuktu ZnO na jeho ozpustnost ve vodných oztocích je diskutován v části 5. Z hlediska dále sledovaného vlivu velikosti a tvau nanostuktu ZnO na jejich vlastnosti je velice důležitou veličinou povchová enegie γ přesněji vatně vykonaná páce při vzniku jednotkové plochy nového povchu/ ozhaní. Po čisté látky se tato veličina ovná specifické povchové Helmholtzově enegii daného povchu/ozhaní. Hodnoty povchové enegie γ sg lze získat expeimentálně či výpočtem. Jelikož při výpočtech je uvažováno ideální ozhaní ZnO-vakuum a při expeimentech ZnO-eálná plynná fáze, nelze hodnoty získané ůznými způsoby přímo poovnávat. Dále je třeba ozlišovat mezi nepoláními ((10-10) a (11-20)) a poláními ((0001)-Zn a (000-1)-O) 2 3 (4) (5) (6) (7) 12 1 Zsuf( hkil) Zsuf( hkil) ( hkil) = 2 Ecoh/at ( hkil) 2 Zbulk Zbulk byly vypočteny hodnoty povchové enegie po nepolání oviny ZnO: γ (10-10) = 1,20 J m 2 a γ (11-20) = 1,19 J m 2 (cit. 55 ). Pomocí teoetických výpočtů lze získat hodnoty celkové enegie po tzv. supebuňku tvořenou blokem N slab atomů (slab) s příslušnou povchovou oientací a z obou stan přiléhajícími a dostatečně šiokými oblastmi vakua. Povchová enegie je dána jako ozdíl celkové enegie této supebuňky (E slab ) a celkové enegie příslušného počtu atomů v makokystalu (E bulk ) dělený celkovou plochou (2A) fázového ozhaní ZnO-vakuum: 1 hkil = E N E 2 A ( ) slab slab bulk/at V případě polání oviny (0001) jsou povchy uvažovaného bloku atomů ůzné, zakončené buď atomy Zn, nebo atomy O. Výpočet dle vztahu (10) pak poskytuje půměnou hodnotu povchových enegií povchů (0001)-Zn a (000 1)-O, přičemž platí: 2 γ sg (dle ovnice (10)) = γ sg(0001)-zn + γ sg(000 1)-O. K ozlišení těchto hodnot byly užity speciální postupy 56,57. Celková enegie je nejčastěji vypočítána v ámci přístupu DFT (density functional theoy, teoie funkcionálu elektonové hustoty) s využitím ůzných apoximací po výměnný-koelační funkcionál (viz tab. I). Expeimentálně (kaloimeticky) byla stanovena povchová enegie (esp. povchová entalpie) ZnO(wz) ze závislosti ozpouštěcího tepla částic oxidu zinečnatého o ůzném specifickém povchu v oxidové tavenině o složení 3 Na 2 O. 4 MoO 3 při teplotě 700 C (cit. 28,65 ). Po sféické částice byla takto získána hodnota γ sg = 2,55 ± 0,23 J m 2. Po částice o jiné geometii (nanotyčky, nanotetapody) byly získány hodnoty vyšší (6,67 esp. 6,85 J m 2 ), což lze intepetovat jako výsledek ůzného podílu enegeticky značně anizotopních povchových ovin po ůzné geometické tvay. (9) (10) 408
4 Chem. Listy 110, (2016) Tabulka I Vypočtené hodnoty povchové enegie ZnO(wz) po ůzné povchové oviny (hkil) Citace Metoda (apoximace) a Povchová enegie γ (hkil) [J m 2 ] po kystalogafické oviny (hkil) b (10 10) (11 20) (0001)-Zn (000 1)-O Kotmool a spol. (2015) 58 GGA-PBE 0,94 1,59 1,50 Koste a spol. (2015) 59 GGA-PBE 0,94 0,98 1,88 1,88 Tang a spol. (2014) 56 GGA-PBE 2,39 0,96 Na a spol. (2010) 57 LDA+U 1,12 1,06 2,25 2,04 Li a spol. (2010) 55 GGA-PW91 0,82 0,86 LDA-CAPZ 1,14 1,25 Spence a spol. (2010) 60 GGA-PW91 1,04 1,06 Maana a spol. (2008) 61 B3LYP 1,3 1,4 Cooke a spol. (2006) 62 LDA-CAPZ 1,19 1,23 Meye a spol. (2003) 63 LDA 1,15 1,25 2,15 2,15 GGA-PBE 0,8 0,85 1,7 1,7 Wande a spol. (2000) 64 B3LYP 1,16 2,05 2,71 2,71 a GGA koelační funkcionál DFT v obecné apoximaci gadientem elektonové hustoty (Genealized Gadient Appoximation), PBE funkcionál typu GGA autoů Pedew-Buke-Enzehof, LDA+U funkcionál DFT v apoximaci lokální elektonovou hustotou (Local Density Appoximation) kombinovaný s dodatkovým obitálně závislým coulombickým potenciálem U, PW91 výměnný funkcionál DFT koigovaný gadientem elektonové husoty autoů Pedew-Wang, CAPZ funkcionál typu LDA autoů Cepeley-Alde-Pedew-Zunge, B3LYP hybidní funkcionál zahnující Hatee-Fockovu výměnnou složku a lokální a gadientovou koelační složku v ámci DFT, b Kuzivou uvedené hodnoty γ sg po polání oviny (0001)-Zn a (000 1)-O jsou hodnoty půměné Na základě teoetických výpočtů byly získány hodnoty povchové enegie ovněž po vysokotlakou fomu ZnO(s) (viz tab. II). Empiický odhad povchové enegie ZnO(s) na základě modelu boken-bond poskytuje výazně vyšší hodnoty: γ (100) = 1,77 J m 2, γ (110) = 2,55 J m 2 a γ (111) = 3,20 J m 2. Z expeimentálně zjištěného zvýšení tlaku tansfomace ZnO(wz) ZnO(s) po nanočástice byla na základě temodynamického modelu (viz část 4) odhadnuta půměná hodnota povchové enegie γ ZnO(s) = 1,8 2,2 J m 2 (cit. 17 ), esp. γ ZnO(s) = 2,15 2,66 J m 2 (cit. 66 ). 3. Přípava nanostuktuovaného ZnO V liteatuře je popsána řada metod používaných po přípavu nanostuktu ZnO 4 7,67,68. Tyto metody lze kategoizovat podle ůzných kitéií, např. podle způsobu přípavy ZnO (v duchu české teminologické tadice postupy na moké cestě, esp. postupy na suché cestě, viz tab. III) nebo fomy připaveného ZnO (individuální nanoobjekty, esp. nanostuktuy na podložkách) nebo podle expeimentálních podmínek, kteé ta kteá metoda vyžaduje (nízká/ vysoká teplota, snížený/atmosféický tlak aj.). Dále je pak k vybaným metodám uveden stučný komentář podobnější popis není možný s ohledem na ozsah této páce. Tabulka II Vypočtené hodnoty povchové enegie ZnO(s) po ůzné povchové oviny (hkl) Citace Metoda (apoximace) Povchová enegie γ (hkl) [J m 2 ] po kystalogafické oviny (hkl) (100) (110) (111)-Zn (111)-O Kotmool a spol. (2015) 58 GGA-PBE 0,62 1,40 3,60 3,45 Koste a spol. (2015) 59 GGA-PBE 0,63 1,52 409
5 Chem. Listy 110, (2016) Tabulka III Vybané metody přípavy nanostuktu ZnO (v závokách jsou uvedeny nejčastěji užívané pekuzoy Zn) Postupy na moké cestě Pecipitace z oztoků (ZnCl 2, Zn(NO 3 ) 2, ZnSO 4, Zn(CH 3 COO) 2 ) Hydotemální/solvotemální syntézy (ZnCl 2, Zn(CH 3 COO) 2 ) Sol-gel metoda (Zn(CH 3 COO) 2, β-diketonáty zinku, Zn(NO 3 ) 2 ) Emulzní metody (Zn(NO 3 ) 2, Zn(CH 3 COO) 2 ) Spejová pyolýza (ZnCl 2, Zn(CH 3 COO) 2, β-diketonáty zinku) Postupy na suché cestě Fyzikální depozice PVD (physical vapou deposition) Napašování (ZnO) Pulzní laseová depozice (ZnO) Chemická depozice CVD (chemical vapou deposition), MOCVD (metaloganic chemical vapou deposition) VS (vapo-solid) přímá depozice z plynné fáze (diethylzinek) VLS (vapo-liquid-solid) poces v přítomnosti kovové taveniny (Zn) VSS (vapo-solid-solid) poces v přítomnosti kovového katalyzátou (Zn) Metody na moké cestě se užívají zejména po přípavu individuálních nanoobjektů nanočástic ůzných tvaů včetně nanotyček/nanovláken. Hydotemální syntéza a metody sol-gel jsou použitelné i po přípavu nanostuktu ZnO na podložce a spejová pyolýza výhadně po přípavu tenkých nanokystalických vstev. Pecipitační metody vycházejí z vodných i nevodných oztoků dobře ozpustných sloučenin zinku, ze kteých se přidáním vhodného činidla vysáží málo ozpustná sloučenina Zn (např. šťavelan, uhličitan nebo hydoxid). Ta je po oddělení od oztoku tepelně zpacována (kalcinována) při teplotách do cca 500 C za vzniku ZnO. Velikost a tva vznikajících částic lze ovlivnit podmínkami syntézy či přídavkem povchově aktivních látek sufaktantů (např. tiethanolamin, hexamethyltetaamin, cetyltimethylammoniumbomid nebo dodecylsían sodný). Pincipem hydotemální syntézy je eakce ozpustné sloučeniny zinku s alkalickým hydoxidem (nejčastěji NaOH) ve vodném postředí v autoklávu při teplotách cca 200 C. Konečným poduktem je ZnO. V případě sol-gel metody jsou jako pekuzoy Zn užívány jak oganické, tak anoganické sloučeniny. Koloidní suspenze (sol) je v případě alkoxidové vaianty získána obvykle eakcí Zn(CH 3 COO) 2 ozpuštěného v ethylalkoholu. Další možností je eakce Zn pekuzou Zn(NO 3 ) 2 s chelatačními činidly (např. kyselina citonová) a polymeace vzniklých komplexů přídavkem vícesytného alkoholu (např. ethylenglykol). Vzniklý sol je možné metodou spin-coating nanést na podložku a následně vytvořit nanostuktuovanou tenkou vstvu ZnO nebo z něj vytvořit gel a ten dále tepelně zpacovat za vzniku nano-zno ve fomě ůzně tvaovaných částic. Postupy na suché cestě jsou využívány především po přípavu nanostuktu ZnO na vhodných podložkách, např. na křemíku nebo koundu. Metody PVD obvykle vycházejí přímo ze ZnO, kteý je konguentně převeden do plynné fáze a následně deponován na podložce za vzniku požadované nanostuktuy. Sublimace ZnO může být dosaženo vysokou teplotou, účinkem svazku elektonů, iontů nebo laseovými pulsy. Přímé CVD/MOCVD metody (pocesy VS) lze chaakteizovat tvobou ZnO eakcí plynného zinku s plynným zdojem kyslíku (O 2, N 2 O, směs CO/CO 2 ). Plynný zinek může vznikat odpařováním kapalného zinku nebo ozkladem oganokovových sloučenin (např. diethylzinku). Pacovní teploty v depoziční zóně jsou elativně nízké (obvykle do 500 C). Po přípavu vysoce uspořádaných souboů nanovláken/nanotyček na podložce se běžně užívá poces VLS, po kteý je typická přítomnost kovové taveniny. Tyto kovy, nejčastěji Au, ale byly použity i Ag, Cu nebo Sn, jsou původně přítomny ve fomě tenké vstvy nebo pavidelně uspořádané nanostuktuy na příslušné podložce (jakási pefoma) a vymezují tak geometii budoucího soubou nanovláken. Po zahřátí podložky se kovy oztaví a posléze se v nich začne ozpouštět plynný zinek geneovaný v jiné části eaktou obvykle kabotemickou edukcí ZnO (přídavek uhlíku snižuje teplotu nezbytnou po dosažení požadovaného paciálního tlaku Zn v plynné fázi). Následně se ozpuštěný zinek začne oxidovat kyslíkem (směsí CO/CO 2 ) z plynné fáze za vzniku pevného ZnO, kteý z taveniny pecipituje obvykle ve tvau šesti nebo dvanáctibokých hanolů oientovaných podél c-osy wutzitové stuktuy. Mechanismus tohoto pocesu je poměně komplikovaný a na jeho půběh mají vliv jak pacovní podmínky v eaktou (teplota, tlak, složení plynné fáze), tak fyzikální a chemické vlastnosti užitých kovů teplota tání, tlak nasycených pa, ozdíl povchových enegií mezi kovem a Zn, vzájemná mísitelnost kovu a Zn v kapalné fázi nebo kompatibilita s podložkou. Nanovlákna ZnO byla ovněž připavena za přítomnosti Au při nižších teplotách (pod 850 C), kdy kapalná fáze nevzniká. V tomto případě označovaném jako poces VSS slouží přítomný kov jako katalyzáto, na jehož povchu k oxidaci zinku dochází. 410
6 Chem. Listy 110, (2016) 4. Stuktuní a chemická stabilita nanostuktuovaného ZnO Fázová tansfomace ůzných foem nano-zno z hexagonální wutzitové stuktuy (wz) na kubickou stuktuu halitovou (s) byla studována řadou autoů (viz tab. IV). Pomocí vysokotlaké synchotonové RTG difakce bylo sledováno jednak p-v chování obou modifikací, jednak tlak fázové tansfomace při pokojové teplotě. Po zajištění hydostatických podmínek při kompesi jsou užívána ůzná média (silikonový olej, směs methanol/ethanol, neon aj.). Hodnoty tlaku fázové přeměny uváděné v tab. IV odpovídají situaci, kdy se při kompesi objevily v difaktogamu eflexe vysokotlaké halitové fáze. Z expeimentálně získaných dat uvedených v tab. IV je zřejmé, že nano-zno vykazuje nižší stlačitelnost (vyšší hodnoty modulu objemové pužnosti) a k tansfomaci ZnO(wz) ZnO(s) dochází až při vyšších tlacích. Tato fázová tansfomace byla studována i teoeticky pomocí výpočtů DFT (GGA-PBE). Gao a spol. 71 uvažovali tři typy nanovláken ZnO, kteé byly chaakteizovány tzv. dispezí (podílem povchových atomů) = N suf /N tot : = 0,55, 0,65 a 0,75. Odpovídající hodnoty tlaku fázové tansfomace jsou 7,63 GPa, 6,35 GPa a 5,64 GPa, tedy se zmenšujícím se ozměem (ostoucí hodnotou ) klesá p t, což není ve shodě s expeimenty. Rovněž výsledky Kostea a spol. 59 ukazují na zvýšenou stabilitu halitové stuktuy po nanočástice tvořené méně než cca 220 atomy je tato stuktua při atmosféickém tlaku stabilnější než stuktua wutzitová. Naopak teoetické výsledky Kotmoola a spol. 58 po nanovlákna/nanotyčky a nanotubky poskytují ve shodě s expeimentem vyšší hodnoty p t. Vliv velikosti a tvau částic na změnu hodnoty p t v důsledku povchových jevů (povchová enegie a povchové napětí) lze posoudit na základě jednoduchého temodynamického modelu Po jeho odvození uvažujme systém znázoněný na ob. 3, ve kteém jsou dvě sféické nanočástice o stejné hmotnosti a poloměech () a () spojitě obklopeny inetní plynnou fází o stálém tlaku p ex, kteý je oven tlaku okolí. Tabulka IV Modul objemové pužnosti B 0 nano-zno(wz) v limitě při nulovém tlaku a tlak tansfomace ZnO(wz) ZnO(s) Citace Foma ZnO a B 0 [GPa] p t [GPa] c p t,nano/ p t,bulk Bayajagal a spol. (2013) 66 np (půmě 10 nm) 12,5 b 1,30 Wang a spol. (2011) 24 bulk 139,6 9,3 nb (tloušťka nm, pomě šířka/ 164,1 9,3 1,0 tloušťka 5 10) Dong a spol. (2011) 23 nw (půmě nm, délka ,7 1,43 mm) Hanna a spol. (2011) 22 bulk 139 8,3 np (půmě 20 nm) ,9 1,43 Hou a spol. (2009) 21 nt (půmě nm) ,5 0,83 1,09 Kuma a spol. (2007) 20 bulk 154 8,9 np (půmě 50 nm) ,5 1,18 Gzanka a spol. (2006) 69 bulk 9,5 np (půmě 30 nm) 10,8 1,14 np (půmě 18 nm) 12 1,16 Wu a spol. (2005) 18 bulk n (půmě 150 nm, délka 12 mm) ,14 n (půmě 10 nm, délka 80 nm) ,14 Liang a spol. (2003) 70 np (půmě 7,3 nm) 13 1,35 np (půmě 4,5 nm) 14 1,46 Jiang a spol. (2000) 17 bulk 9,9 np (půmě 12 nm) 15,1 1,53 a bulk makoskopický kystal, nb nanopásky (nanobelts), nw nanovlákna (nanowies), np nanočástice (nanopaticles), n nanotyčky (nanoods), b Stanoveno pomocí optické metody (SHG), c Kuzívou uvedené údaje byly vypočteny s hodnotou p t,bulk = 9,6 GPa, ostatní hodnoty s p t,bulk z dané páce 411
7 Chem. Listy 110, (2016) Ob. 3. Postoové uspořádání nanočástic ZnO, () = ZnO (wz), () = ZnO(s) p t,nano /p t,bulk Jiang (2000) Liang (2003) Gzanka (2006) Kuma (2007) Hanna (2011) Bayajagal (2013) ZnO(s) = 2,16 J m -2 ZnO(s) = 1,04 J m ZnO(wz) (nm) Jako ovnovážný tlak fázové tansfomace p t,nano (= p ex ) při teplotě T označíme takový tlak, při kteém je splněna podmínka: ZnO(wz),bulk ZnO(s),bulk 2 ( p ) t,nano 2 ( p ) t,nano ZnO(wz) ZnO(s) ZnO(wz) ZnO(s) m,zno(wz) m,zno(s) Duhý člen na levé i pavé staně ovnice (11) je povchový příspěvek k molání Gibbsově enegii dané fáze, ve kteém 2/ ZnO představuje konkétní vyjádření podílu da/dv po kouli o poloměu ZnO. Odtud úpavou za předpokladu, že Δ t,bulk V nezávisí na tlaku: ( p ) ( p ) ZnO(s),bulk t,nano ZnO(wz),bulk t,nano G( p ) V p p t,bulk t,nano t,bulk t,nano t,bulk Spojením vztahů (11) a (12) získáme vztah: p 2 V V p p V (11) V V (12) (13) t,nano ZnO(wz) m,zno(wz) ZnO(s) m,zno(s) 1 t,bulk t,bulk t,bulk ZnO(wz) ZnO(s) Ob. 4. Vliv velikosti sféických nanočástic o poloměu ZnO na tlak fázové přeměny ZnO(wz) ZnO(s), p t,bulk = 9,6 GPa (expeimentální data: Jiang 17, Liang 70, Gzanka 69, Kuma 20, Hanna 22, Bayajagal 66 ) ve kteém platí ZnO(s) / ZnO(wz) = (V m,zno(s) /V m,zno(wz) ) 1/3. Na ob. 4 jsou vypočtené závislosti tlaku fázové tansfomace ZnO(wz) ZnO(s) na velikosti sféických nanočástic dle ovnice (13). Po výpočet byly užity hodnoty p t,bulk = 9,6 GPa, V m,zno(wz) = 13, m 3 mol 1, V m,zno(s) = 11, m 3 mol 1 (hodnoty objemů jsou při tlaku 9,6 GPa), ZnO(wz) = 1,13 J m 2 (půmě z vypočtených hodnot (10 10) a (11 20) po dominantně zastoupené kystalogafické oviny u nano-zno(wz), viz tab. I) a dvě hodnoty ZnO(s) = 1,04 J m 2 esp. 2,16 J m 2 (půmě z hodnot (100) a g (110) vypočtených esp. odhadnutých na základě empiického modelu boken-bond po dominantně zastoupené kystalogafické oviny u nano-zno(s), viz tab. II). Limit temodynamických (top-down) výpočtů je obvykle udáván = 2 nm. Vypočtené závislosti jsou poovnány s údaji expeimentálními. Výpočty pedikují zvýšení hodnoty p t,nano po ZnO(s) = 2,16 J m 2 a naopak snížení po ZnO(s) = 1,04 J m 2. Úpava členu v závoce na pavé staně ovnice (13) po vytknutí podílu V m,zno(wz) / ZnO(wz) vede k výazu ( ZnO(wz) 0,885 ZnO(s) ), jehož kladná hodnota implikuje snížení a záponá naopak zvýšení hodnoty p t,nano. Nanostuktuování ZnO má vliv i na jeho chemickou stabilitu, tedy ozklad dle ovnic (2). Uvažujme sféickou částici ZnO(wz) o poloměu () spojitě obklopenou plynnou fází dle ob. 5. Při zahřátí se oxid zinečnatý ozkládá a jak bylo vysvětleno výše, ozklad pobíhá dle ovnice (2c), tedy za vzniku plynných poduktů Zn(g) a O 2 (g). V ovnováze po eakci (2c), kteé se ZnO účastní ve fomě sféických nanočástic o poloměu (ZnO), platí (p tot = p(zn) + p(o 2 ), p(zn) = 2 p(o 2 )): Ob. 5. Postoové uspořádání systému nano-zno(wz)-zn(g)- O 2 (g), () = ZnO(wz) 412
8 Chem. Listy 110, (2016) (14) 2 4,nanoG RTln p(o 2) p (Zn) RTln p tot 27 2 ZnOVm,ZnO,nanoG 2 Gm (Zn,g) Gm (O 2,g) 2 Gm (ZnO,s) ZnO,bulk 4 V G 1 ZnO m,zno ZnO (15),bulk G(J mol ) ,09T T K Na ob. 6 je vypočtená závislost celkového tlaku p tot na teplotě v systému ZnO(wz)-Zn(g)-O 2 (g) po bulk a sféické nanočástice o poloměu 2 nm. Po výpočet dle ovnice (14) byly užity hodnoty V m,zno(wz) = 14, m 3 mol 1, ZnO(wz) = 1,13 J m 2. Vliv zmenšující se velikosti nanočástic na ovnovážný vztah p tot -T není po uvažované částice příliš významný. Pokud zanedbáme závislost čitatele 4 ZnO V m,zno v povchovém členu ovnice (14) na teplotě, pak se veškeý vliv povchových jevů pomítne do entalpické části Δ,nano G, potažmo do hodnoty molání entalpie ZnO. Je-li f,bulk H(298,15) = 350,46 kj mol 1 (viz část 2), pak po sféické nanočástice o poloměu 2 nm je f,nano H(298,15) = 334,26 kj mol 1. Tuto hodnotu lze sovnat s daty získanými expeimentálně po ůzné fomy nano-zno (viz tab. V). log p tot va Zn (T=1180,1 K) bulk np ( = 2 nm) Zn(g) + O 2 (g) /T (K -1 ) tání Zn (T=692,7 K) ZnO(s) Ob. 6. Rovnovážné poměy v systému ZnO(wz)-Zn(g)-O 2 (g); objemový mateiál (bulk), nanočástice o poloměu 2 nm 5. Rozpustnost nanostuktuovaného ZnO ve vodě a vodných oztocích Rozpustnost a ychlost ozpouštění nano-zno ve vodných oztocích je mimořádně významná z hledisky potenciálně zvýšené toxicity nanočástic ve sovnání s mako- ZnO. Toxický účinek nano-zno byl během posledních cca 10 let intenzivně studován a publikované výsledky, ač ne zcela shodné, pokazují akutní toxicitu po řadu vodních i suchozemských oganismů V současné době již existuje většinová shoda na mechanismech toxického působení nano-zno, a to (i) zvýšení ozpustnosti a tedy zvýšení koncentace iontů Zn 2+ v exta- i intaceluláních tekutinách, kteé jsou při vyšších koncentacích toxické a (ii) přímý vliv neozpuštěných nanočástic, na jejichž extémně velkém povchu dochází ke zvýšené tvobě volných adikálů a ROS (ROS eactive oxygen species), kteé jsou toxické. Jako dominantní je předpokládán pvní efekt související s ozpustností ZnO, kteá obecně závisí na oz- Tabulka V Hodnoty slučovací entalpie nanostuktuovaného ZnO(wz) Citace Foma ZnO a f H(298,15) [kj mol 1 ] Databáze FactSage 6.4 bulk 350,45 Fan a spol. (2011a) 33 nd (tloušťka 25 nm) 333,50 ± 0,29 Fan a spol. (2011b) 34 nw (půmě 50 nm, délka 1 mm) 319,10 ± 0,42 Fan a spol. (2011c) 35 n (půmě 40 nm, délka 120 nm) 322,36 ± 0,42 Fan a spol. (2012) 75 ntp (půmě 20 nm, délka nm) 317,41 ± 0,29 Li a spol. (2015) 36 nd 337,43 ± 0,47 nanoblock 336,57 ± 0,43 nanosieve 337,04 ± 0,57 nanocolumn 343,56 ± 0,39 n 341,43 ± 0,41 Vypočtená hodnota np (půmě 4 nm) 334,26 a bulk makoskopický kystal, nd nanodesky (nanosheets), n nanotyčky (nanoods), ntp nanotetapod (nanotetapods) 413
9 Chem. Listy 110, (2016) pouštědle, teplotě a také velikosti a tvau (nano)částic. Přítomnost někteých iontů ve vodném oztoku ozpustnost (obsah Zn v oztoku) zvyšuje (komplexotvoné ionty NH 4 +, Cl nebo SO 4 2 ), jiných snižuje (pecipitace méně ozpustných sloučenin, např. ZnCO 3 nebo Zn 3 (PO 4 ) 2 v přítomnosti příslušných aniontů). Vliv velikosti částic na jejich ozpustnost vyjadřuje Ostwaldova-Feundlichova ovnice 14,15, kteou po sféické částice ZnO o poloměu ZnO lze zapsat ve tvau: x ln x Zn(aq),nano Zn(aq),bulk 2 V RT sl m,zno ZnO (16) Vztah (16) je odvozen z ovnovážné podmínky mezi pevnou částicí a vodným oztokem (analogické postoové uspořádání jako na ob. 5) za předpokladu ideálního chování oztoku. x Zn(aq) představuje ovnovážnou koncentaci ozpuštěného zinku a γ sl je mezifázová enegie na ozhaní ZnO(s)-vodný oztok. Po přesnější výpočet ozpustnosti nano-zn je třeba uvažovat komplexní chemickou ovnováhu v oztoku a jeho eálné chování. Po výpočet ozpustnosti v čisté vodě je obvykle uvažována sada chemických eakcí dle ovnic (4) (7). Při výpočtu je chemický potenciál ZnO ve tvau sféické částice o poloměu ZnO vyjádřen jako: ZnO,nano ZnO,bulk 2 V sl m,zno ZnO (17) Jelikož se jedná o velmi zředěný vodný oztok, lze ve vztahu (17) nahadit hodnotu mezifázové enegie na ozhaní ZnO(s)-vodný oztok hodnotou po ozhaní ZnO(s)- čistá voda. Ta byla stanovena na základě měření kontaktního úhlu mikokapky vody na monokystalickém ZnO (nepublikované výsledky Leitne J., Kamádek M., 2014): γ sl γ ZnO(s)/H2O(l) = 0,65 J m 2. Po popis neideálního chování vodného oztoku byla použita Daviesova ovnice, kteá vyjadřuje aktivitní koeficienty ozpuštěných iontů ve zředěných oztocích elektolytů jako zobecněnou funkci iontové síly oztoku. Na ob. 7 je uvedena vypočtená závislost ozpustnosti nano-zno (v mg ZnO na lit oztoku) na poloměu sféických částic ZnO, kteé jsou s oztokem v ovnováze. Křivka epezentující vypočtené hodnoty vykazuje kvalitativně shodný půběh jako závislost dle Oswaldovy-Feundlichovy ovnice (16). 6. Rozpustnost kovů v nanostuktuovaném ZnO V posledních letech byla velká pozonost soustředěna na přípavu a chaakteizaci ZnO dotovaného přechodnými kovy (Co, Fe, Ni, Mn aj.) a to jak ve fomě makoskopické, tak ve fomě nanostuktu (částice, vlákna, tenké vstvy). Aplikační potenciál těchto mateiálů je zejména v elektonice (DSM diluted magnetic semiconductos), senzoice a fotokatalýze. Rozpustnost většiny přechodných kovů v ZnO(wz) je velmi malá a při překočení meze ozpustnosti dochází k pecipitaci dopovodných fází, nejčastěji směsných oxidů přechodného kovu a zinku se stuktuou halitovou nebo spinelovou. Bylo pokázáno 38 41, že ozpustnost výše uvedených kovů se zvyšuje se zmenšujícími se ozměy matice ZnO(wz). Rovněž tento efekt lze pedikovat na základě jednoduchého temodynamického modelu 42,43. Jako příklad jsou dále uvedeny vypočtené ozpustnosti kobaltu a niklu (TM = Co, Ni) v ZnO(wz) při teplotě 1273 K v závislosti na velikosti sféických částic oxidu zinečnatého 43. Výpočet vychází z ovnovážných podmínek mezi wutzitovou (TM x Zn 1 x O(wz)) a halitovou (Zn y TM 1 y O(s)) fází, přičemž uspořádání fází uvažujeme analogicky jako na ob. 3. Rovnovážné podmínky po sféické částice o poloměu uvažujeme ve tvau: c ZnO(aq),nano /c ZnO(aq),bulk Themodynamický model Mudunkotuwa (2011) David (2012) Wong (2010) ZnO(wz),bulk TMO(wz),bulk 2 wzvm,zno(wz) 2 V ZnO(s),bulk 2wz Vm,TMO(wz) 2 V TMO(s),bulk s m,zno(s) s m,tmo(s) (18a) (18b) ve kteých je chemický potenciál oxidů ZnO a TMO vyjádřen jako: ZnO (nm) Ob. 7. Vliv velikosti sféických nanočástic o poloměu ZnO na ozpustnost ZnO ve vodě, c ZnO(aq),bulk = 1,51 mg l 1 (expeimentální data: Mudunkotuwa 45, David 46, Wong 47 ) o ZnO( ),bulk ZnO( ),bulk RT xzno( ) RT ZnO( ) ln ln, (19a) ( wz),( s) (19b) o TMO( ),bulk TMO( ),bulk RT xtmo( ) RT TMO( ) ln ln, ( wz),( s) 414
10 Chem. Listy 110, (2016) x TMO(wz) nano-coo nano-nio bulk-coo bulk-nio tických ab-initio výpočtů. Existuje celá řada dalších fyzikálních vlastností ZnO, kteé vykazují tento size-dependent efekt, např. expeimentálně zjištěné či teoeticky vypočtené závislosti Youngova modulu pužnosti, šířky zakázaného pásu a Ramanova posunu na velikosti a tvau nanostuktu ZnO (nanočástice, nanotyčky/nanovlákna a nanovstvy). Možnost ovlivňovat mechanické, elektické a optické vlastnosti ZnO (mateiálů obecně) řízením velikosti a tvaů jejich částic ozšiřuje aplikační potenciál a zevubné zkoumání těchto jevů a souvislostí a bude nadále v centu pozonosti základního i aplikovaného mateiálového výzkumu. Symboly γ wz a γ s ve vztazích (18) vyjadřují povchové enegie wutzitové a halitové fáze, kteé obecně závisí na složení těchto fází. Při výpočtech byly užity přibližné hodnoty γ wz γ ZnO(wz) a γ s γ TMO(s). Ve vztazích (19) jsou symboly γ i(φ) použity po aktivitní koeficienty daných složek v příslušných fázích a po jejich závislost na složení byl užit model eguláního oztoku 43. Vypočtené výsledky jsou uvedeny na ob. 8. V obou případech dochází se zmenšujícím se ozměem ke zvýšení ozpustnosti daného kovu v ZnO a naopak ke snížení ozpustnosti ZnO v halitové fázi Zn y TM 1 y O(s). Jelikož mají kobalt a nikl esp. CoO a NiO podobné vlastnosti, je elativní zvýšení ozpustnosti těchto pvků v ZnO pakticky stejné. Jelikož při výpočtu byla uvažována řada zjednodušení (sféické částice s izotopním povchem, přibližná hodnota povchové enegie nezávislá na složení částice, odhadnuté hodnoty chemických potenciálů nestabilních stuktuních modifikací čistých oxidů), je třeba bát tyto výsledky jako hubé apoximace, kteé však dobře pedikují kvalitativní tendy. 7. Závě ZnO (nm) Ob. 8. Vliv velikosti sféických nanočástic o poloměu na ozpustnost niklu a kobaltu v ZnO(wz) (----- nano-coo, nano-nio) Výše uvedené vlastnosti ZnO, jeho stuktuní a chemická stabilita, ozpustnost ve vodných oztocích a vzájemná mísitelnost s jinými oxidy kovových pvků, jsou závislé na velikosti a tvau částic ZnO. Tyto expeimentálně pokázané závislosti byly intepetovány v ámci přístup top-down pomocí jednoduchého temodynamického modelu. Při výpočtech bylo užito řady zjednodušení, např. částice byly vždy předpokládány jako povchově izotopní koule existují ale postupy, jak tva částic přiblížit ealitě, např. pomocí tzv. tvaového faktou. Poznamenejme, že tyto jevy lze popsat i pomocí jiných teoetických modelů v ámci přístupu top-down či na základě teoe- Seznam symbolů A plocha povchu/fázového ozhaní a mřížkový paamet (nm) B 0 modul objemové pužnosti (GPa) C pm molání tepelná kapacita (J K 1 mol 1 ) c mřížkový paamet (nm), molání koncentace (mg l 1 ) d hustota (kg m 3 ) E coh/at kohezní enegie vztažená na jeden atom (kj) E bulk/at celková enegie makokystalu vztažená na jeden atom (kj) E slab celková enegie supebuňky (kj) G m molání Gibbsova enegie (kj mol 1 ) Δ G změna Gibbsovy enegie při eakci (kj mol 1 ) Δ t H změna entalpie při fázové tansfomaci (kj mol 1 ) Δ f H slučovací entalpie (kj mol 1 ) K ovnovážná konstanta eakce (1) N počet atomů (1) p tlak (Pa) R univezální plynová konstanta (8,314 J K 1 mol 1 ) polomě sféické nanočástice (nm) S m molání entopie (J K 1 mol 1 ) T teplota (K) V objem (m 3 ) V m molání objem (m 3 mol 1 ) V cell objem elementání buňky (nm 3 ) Δ t V m změna moláního objemu při fázové tansfomaci (m 3 mol 1 ) x molání zlomek (1) Z bulk koodinační číslo atomů v makokystalu (1) Z suf koodinační číslo atomů na povchu (1) povchová enegie (J m 2 ), aktivitní koeficient (1) η dispeze podíl počtu povchových atomů a celkového počtu atomů (1) μ chemický potenciál (kj mol 1 ) (hkil) LITERATURA plošná atomání hustota kystalogafické oviny (hkil) 1. Bhowmick T., Suesh A., Kane S., Joshi A., Bellae J.: J. Nanopaticle Res. 11, 655 (2009). 2. Biswas A. K.: Indian J. Histoy Sci. 28, 309 (1993). 3. Klingshin C., Fallet J., Zhou H., Sato J., Thiele C., 415
11 Chem. Listy 110, (2016) Maie-Flaig F., Schneide D., Kalt H.: Phys. Status Solidi B 247, 1424 (2010). 4. Kolodziejczak-Radzimska A. Jesionowski T.: Mateials 7, 2833 (2014). 5. Aya S. K., Saha S., Ramiez-Vick J. E., Gupta V., Bhansali S.. Singh S. P.: Anal. Chim. Acta 737, 1 (2012). 6. Djuišić A. B., Chen X., Leung Y. H., Ng A. M. C.: J. Mate. Chem. 22, 6526 (2012). 7. Gomez J., Tigli O.: J. Mate. Sci. 48, 612 (2013). 8. Ma H., Williams P. L., Diamond S. A.: Envion. Pollution 172, 76 (2013). 9. Valdiglesias V., Costa C., Kiliç G., Costa S., Pásao E., Laffon B., Teixeia J. P.: Envion. Inte. 55, 92 (2013). 10. Mu Q., David C. A., Galcean J., Rey-Casto C., Kzemiński Ł., Wallace R., Bamiduo F., Milne S. J., Hondow N.S., Bydson R.: Chem. Res. Toxicol. 27, 558 (2014). 11. Song W., Zhang J., Guo J., Zhang J., Ding F., Li L., Sun Z.: Toxicol. Lett. 199, 389 (2010). 12. Blake W. P.: US 9461 A (1852). 13. Navotsky A.: ChemPhysChem 12, 2207 (2011). 14. Kaptay G.: Int. J. Pham. 430, 253 (2012). 15. Leitne J., Kamádek M.: Chem. Listy 107, 606 (2013). 16. Yang C. C., Mai Y.-W.: Mate. Sci. Eng., R 79, 1 (2014). 17. Jiang J., Olsen J., Gewad L., Fost D., Rubie D., Peyonneau J.: Euophys. Lett. 50, 48 (2000). 18. Wu X., Wu Z., Guo L., Liu C., Liu J., Li X., Xu H.: Solid State Commun. 135, 780 (2005). 19. Zhang L., Huang H.: Appl. Phys. Lett. 90, (2007). 20. Kuma R. S., Conelius A. L., Nicol M. F.: Cuent Appl. Phys. 7, 135 (2007). 21. Hou D., Ma Y., Gao C., Chaudhui J., Lee R. G., Yang H.: J. Appl. Phys. 105, (2009). 22. Hanna G., Teklemichael S., McCluskey M., Begman L., Huso J.: J. Appl. Phys. 110, (2011). 23. Dong Z., Zhuavlev K. K., Moin S. A., Li L., Jin S., Song Y.: J. Phys. Chem. C 116, 2102 (2011). 24. Wang L., Liu H., Qian J., Yang W., Zhao Y.: J. Phys. Chem. C 116, 2074 (2011). 25. Li C., Guo W., Kong Y., Gao H.: Phys. Rev. B 76, (2007). 26. Wen B., Melnik R.: Chem. Phys. Lett. 466, 84 (2008). 27. Li-Juan L., Ming-Wen Z., Yan-Ju J., Feng L., Xiang- Dong L.: Chinese Phys. Lett. 27, (2010). 28. Zhang P., Xu F., Navotsky A., Lee J. S., Kim S., Liu J.: Chem. Mate. 19, 5687 (2007). 29. Zhang P., Lee T., Xu F., Navotsky A.: J. Mate. Res. 23, 1652 (2008). 30. Yue D.-T., Tan Z.-C., Dong L.-N., Sun L.-X., Zhang T.: Acta Phys. Chim. Sin. 21, 446 (2005). 31. Tan Z.-C., Wang L., Shi Q.: Pue Appl. Chem. 81, 1871 (2009). 32. Ma C., Shi Q., Woodfield B. F., Navotsky A.: J. Chem. Themodyn. 60, 191 (2013). 33. Fan G., Huang Z., Jiang J., Sun L.: J. Themal Anal. Caloim. 110, 1471 (2011). 34. Fan G., Jiang J., Li Y., Huang Z.: Mate. Chem. Phys. 130, 839 (2011). 35. Fan G., Sun L., Huang Z., Jiang J., Li Y.: Mate. Lett. 65, 2783 (2011). 36. Li Y., Wu X.: J. Nanomate (2015). 37. Guisbies G., Peeia S.: Nanotechnology 18, (2007). 38. Mandal S., Das A., Nath T., Kamaka D.: Appl. Phys. Lett. 89, (2006). 39. Staumal B., Mazilkin A., Potasova S., Myatiev A., Staumal P., Baetzky B.: Acta Mateialia 56, 6246 (2008). 40. Staumal B., Baetzky B., Mazilkin A., Potasova S., Myatiev A., Staumal P.: J. Eu. Ceam. Soc. 29, 1963 (2009). 41. Potasova S., Staumal B., Mazilkin A., Stakhanova S., Staumal P., Baetzky B.: J. Mate. Sci. 49, 4490 (2014). 42. Ma C., Navotsky A.: Chem. Mate. 24, 2311 (2012). 43. Leitne J., Vonka P., Sedmidubsky D., Kamadek M.: J. Nanopat. Res. 15, 1450/1 (2013). 44. Meulenkamp E. A.: J. Phys. Chem. B 102, 7764 (1998). 45. Mudunkotuwa I. A., Rupasinghe T., Wu C.-M., Gassian V. H.: Langmui 28, 396 (2011). 46. David C. A., Galcean J., Rey-Casto C., Puy J., Companys E., Salvado J., Monné J., Wallace R., Vakouov A.: J. Phys. Chem. C 116, (2012). 47. Wong S. W., Leung P. T., Djuišić A., Leung K. M.: Anal. Bioanal. Chem. 396, 609 (2010). 48. Leitne J., Kamadek M., Sedmidubsky D.: Themochim. Acta 572, 1 (2013). 49. Bale C., Bélisle E., Chatand P., Decteov S., Eiksson G., Hack K., Jung I.-H., Kang Y.-B., Melançon J., Pelton A.: Calphad 33, 295 (2009). 50. Cleve H. L., Deick M. E., Johnson S. A.: J. Phys. Chem. Ref. Data 21, 941 (1992). 51. Wesolowski D. J., Bénézeth P., Palme D. A.: Geochim. Cosmochim. Acta 62, 971 (1998). 52. Zhang Y., Muhammed M.: Hydometallugy 60, 215 (2001). 53. Chen A.-L., Xu D., Chen X.-Y., Zhang W.-Y., Liu X.- H.: Tans. Nonfeous Met. Soc. China 22, 1513 (2012). 54. Ding Z.-Y., Chen Q.-Y., Yin Z.-L., Kui L.: Tans. Nonfeous Met. Soc. China 23, 832 (2013). 55. Li S., Yang G.: J. Phys. Chem. C 114, (2010). 56. Tang C., Spence M. J., Banad A. S.: Phys. Chem. Chem. Phys. 16, (2014). 57. Na S.-H., Pak C.-H.: J. Koean Phys. Soc. 56, 498 (2010). 58. Kotmool K., Bovonatanaaks T., Chakaboty S., Ahuja R.: J. Appl. Phys. 117, (2015). 59. Koste R. S., Fang C. M., Dijksta M., van Blaadeen A., van Huis M. A.: J. Phys. Chem. C 119,
12 Chem. Listy 110, (2016) (2015). 60. Spence M. J. S., Wong K. W. J., Yaovsky I.: Mate. Chem. Phys. 119, 505 (2010). 61. Maana N., Longo V., Longo E., Matins J., Sambano J.: J. Phys. Chem. A 112, 8958 (2008). 62. Cooke D. J., Mamie A., Pake S. C.: J. Phys. Chem. B 110, 7985 (2006). 63. Meye B., Max D.: Phys. Rev. B 67, (2003). 64. Wande A., Haison N.: Suf. Sci. 457, L342 (2000). 65. Navotsky A.: Inte. J. Quantum Chem. 109, 2647 (2009). 66. Bayajagal L., Wiehl L., Winkle B.: High Pessue Res. 33, 642 (2013). 67. Baviska P. K., Nikam P. R., Gagote S. S., Ennaoui A., Sankapal B. R.: J. Alloys Compd. 551, 233 (2013). 68. Guo T., Yao M.-S., Lin Y.-H., Nan C.-W.: CystEng- Comm 17, 3551 (2015). 69. Gzanka E., Gielotka S., Stelmakh S., Palosz B., Stachowski T., Swideska-Soda A., Kalisz G., Lojkowski W., Posch F.: Z. Kistallog., Suppl. 23, 337 (2006). 70. Liang J. Y., Guo L., Xu H. B., Jing L., Dong L. X., Hua W. Z., Yu W. Z., Webe J.: J. Cyst. Gowth 252, 226 (2003). 71. Gao Z., Gu Y., Zhang Y.: J. Nanomate. 2010, 13 (2010). 72. Sambles J.: J. Phys. Chem. Solids 46, 525 (1985). 73. Banad A.: Rep. Pog. Phys. 73, (2010). 74. Jiang Q., Li S.: J. Comput. Theo. Nanosci. 5, 2346 (2008). 75. Fan G., Chen J., Ma Y., Huang Z.: Mico Nano Lett. 7, 795 (2012). J. Leitne a and D. Sedmidubský b ( a Depatment of Solid State Engineeing, b Depatment of Inoganic Chemisty, Univesity of Chemisty and Technology, Pague): Pepaation, Popeties and Utilization of Nanostuctued ZnO Zinc oxide, ZnO, belongs to multifunctional oxide mateials. The cuent woldwide poduction exceeds one million tons pe yea and its application spectum is unusually boad: additive to ubbe, cement and concete, white pigment fo paintings and coatings, mateial fo electonics and sensoics, catalyst fo oganic syntheses, additive to cosmetic pepaations, phamaceutical component, component of food supplements fo human and animals and a wide vaiety of othe applications. The inteest in zinc oxide was stimulated by ecent achievements in masteing a contolled synthesis of nanostuctued ZnO, such as nanopaticles of diffeent shapes, nanowies, nanolayes, compact polycystalline mateials with a defined gain size nm, as well as nanocomposites, which substantially boaden the ange of pospective applications. Reducing the size of paticles and stuctues below 100 nm is elated to significant changes of a vaiety of physical and chemical popeties. This aticle bings a compehensive view of issues elated to nanostuctued ZnO. Using a simple themodynamic model, published data descibing the effect of the ZnO nanopaticle and nanostuctue size and shape on thei stuctual and chemical stability, solubility in wate and aqueous media as well as on miscibility with othe metal oxides ae intepeted in tems of a top-down appoach. 417
Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami
Laboatoř anoganické technologie Rozklad příodních suovin mineálními kyselinami Rozpouštění příodních mateiálů v důsledku pobíhající chemické eakce patří mezi základní technologické opeace řady půmyslových
VíceATOMOVÁ HMOTNOSTNÍ JEDNOTKA
CHEMICKÉ VÝPOČTY Teoie Skutečné hmotnosti atomů jsou velmi malé např.: m 12 C=1,99267.10-26 kg, m 63 Cu=1,04496.10-25 kg. Počítání s těmito hodnotami je nepaktické a poto byla zavedena atomová hmotností
VíceVYUŽITÍ NANOSORBENTŮ NA BÁZI MnO 2 PRO ODSTRAŇOVÁNÍ As (V) Z VOD
Citace Stnadová N., Dong Nguyen Thanh, Sang Nguyen Thi Minh, Ulbich P., Mandeep Singh: Využití nanosobentů na bázi MnO 2 po odstaňování As(V) z vod. Sboník konfeence Pitná voda 2010, s.151-156. W&ET Team,
Vícedo strukturní rentgenografie e I
Úvod do stuktuní entgenogafie e I Difakce tg záření na kystalu Metody chaakteizace nanomateiálů I RND. Věa Vodičková, PhD. Studium kystalové stavby Difakce elektonů, neutonů, tg fotonů Kystal ideální mřížka
VíceFyzikální chemie nanomateriálů. Příklady
yzikální chemie nanomateiálů Příklady NANO Jindřich Leitne Ústav inženýství pevných látek VŠCH Paha (va_04, květen 014) Obsah Obsah: 1. Geometie ideální kystalové stuktuy...... 3. Stavové chování pevných
VíceTEPLOTA TÁNÍ NANOČÁSTIC JINDŘICH LEITNER. Obsah. 1. Úvod. 2. Experimentální stanovení teploty tání volných nanočástic
Chem. Listy 105, 174185 (011) Refeát TEPLOTA TÁÍ AOČÁSTIC JIDŘICH LEITER Ústav inženýství pevných látek, VŠCHT Paha, Technická 5, 166 8 Paha 6 jindich.leitne@vscht.cz Došlo 4.3.10, přijato 9.4.10. Klíčová
VíceFyzikální chemie nanomateriálů. Příklady
yzikální chemie nanomateiálů Příklady NANO Jindřich Leitne, Pet Juřík a Maek Staszek Ústav inženýství pevných látek VŠCH Paha (va_016) Obsah Obsah: 1. Geometie ideální kystalové stuktuy...... 3. Stavové
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 6.
Příklad 1: Pacovní látkou v poovnávacím smíšeném oběhu spalovacího motou je vzduch o hmotnosti 1 [kg]. Počáteční tlak je 0,981.10 5 [Pa] při teplotě 30 [ C]. Kompesní pomě je 7, stupeň zvýšení tlaku 2
VíceII. Statické elektrické pole v dielektriku. 2. Dielektrikum 3. Polarizace dielektrika 4. Jevy v dielektriku
II. Statické elektické pole v dielektiku Osnova: 1. Dipól 2. Dielektikum 3. Polaizace dielektika 4. Jevy v dielektiku 1. Dipól Konečný dipól 2 bodové náboje stejné velikosti a opačného znaménka ve vzdálenosti
VíceKonstrukční a technologické koncentrátory napětí
Obsah: 6 lekce Konstukční a technologické koncentátoy napětí 61 Úvod 6 Účinek lokálních konstukčních koncentací napětí 63 Vliv kuhového otvou na ozložení napjatosti v dlouhém tenkém pásu zatíženém tahem
VíceVyužití kalorimetrie při studiu nanočástic. Jindřich Leitner VŠCHT Praha
Využití kalorimetrie při studiu nanočástic Jindřich Leitner VŠCHT Praha Obsah přednášky 1. Velikost a tvar nanočástic 2. Povrchová energie 3. Teplota a entalpie tání 4. Tepelná kapacita a entropie 5. Molární
VíceFázová rozhraní a mezifázová energie
Fázová ozhaní a mezifázová enegie 1/15 duhy: } l/ g {{ l/ } l mobilní s/g s/l s/s povch koule = 4π 2 Příklad. Kolik % molekul vody je na povchu kapičky mlhy o půměu 200 nm (hanice viditelnosti optickým
VíceMetody založené na měření elektrických vlastností roztoků
Metody založené na měření elektických vlastností oztoků KODUKTOMETRIE Pincip: Měří se elektická vodivost oztoků elektolytů mezi dvěma platinovými elektodami za půchodu střídavého poudu. Rozdíl poti ostatním
Více4. konference o matematice a fyzice na VŠT Brno, Fraktály ve fyzice. Oldřich Zmeškal
4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 Faktály ve fyzice Oldřich Zmeškal Ústav fyzikální a spotřební chemie, Fakulta chemická, Vysoké učení technické, Pukyňova 118, 612 Bno, Česká epublika
VíceZvýšení účinnosti separace halogenovaných sloučenin na adsorpčních kolonách
Zvýšení účinnosti sepaace halogenovaných sloučenin na adsopčních kolonách Weidlich Tomáš , Kamenická Baboa , Skupina chemických technologií, Ústav
VícePříklady elektrostatických jevů - náboj
lektostatika Hlavní body Příklady elektostatických jevů. lektický náboj, elementání a jednotkový náboj Silové působení náboje - Coulombův zákon lektické pole a elektická intenzita, Páce v elektostatickém
VíceELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE
ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE 1 ELEKTRICKÝ NÁBOJ Elektický náboj základní vlastnost někteých elementáních částic (pvní elektické jevy pozoovány již ve staověku janta (řecky
VíceZákladní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el.
Aplikace Gaussova zákona ) Po sestavení základní ovnice elektostatiky Základní vlastnosti elektostatického pole, pobané v minulých hodinách, popisují dvě difeenciální ovnice : () ot E konzevativnost el.
VíceFLUIDNÍ ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stojního inženýství Enegetický ústav Odbo Enegetického inženýství Ing. Maek Baláš, Ph.D. FLUIDNÍ ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY FLUID BIOMASS GASIFICATION Zkácená veze habilitační
Více2.1.2 Jaký náboj projde proudovodičem, klesá-li v něm proud z 18 A na nulu tak, že za každou sekundu klesne hodnota proudu na polovinu?
. LKTCKÝ POD.. lektický odpo, páce a výkon el. poudu.. Jaké množství el. náboje Q pojde vodičem za t = 0 s, jestliže a) poud = 5 A je stálý, b) poud ovnoměně oste od nuly do A?.. Jaký náboj pojde poudovodičem,
Více1. Dvě stejné malé kuličky o hmotnosti m, jež jsou souhlasně nabité nábojem Q, jsou 3
lektostatické pole Dvě stejné malé kuličk o hmotnosti m jež jsou souhlasně nabité nábojem jsou pověšen na tenkých nitích stejné délk v kapalině s hustotou 8 g/cm Vpočtěte jakou hustotu ρ musí mít mateiál
VíceVyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-11 Téma: Soli Střední škola ok: 2012 2013 Varianta: A Soli Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník SOLI sůl je sloučenina, která se skládá z iontu kovu a
VíceSkupenské stavy látek. Mezimolekulární síly
Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.
VíceVI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE
VI. VÝPOČET Z CHEMICKÉ ROVNICE ZÁKLADNÍ POJMY : Chemická rovnice (např. hoření zemního plynu): CH 4 + 2 O 2 CO 2 + 2 H 2 O CH 4, O 2 jsou reaktanty; CO 2, H 2 O jsou produkty; čísla 2 jsou stechiometrické
VíceChemické výpočty 11. Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky
Chemické výpočty 11 Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky Ing. Martin Pižl Skupina koordinační chemie místnost A213 E-mail: martin.pizl@vscht.cz Web:
VíceDynamická podstata chemické rovnováhy
Dynamická podstata chemické rovnováhy Ve směsi reaktantů a produktů probíhá chemická reakce dokud není dosaženo rovnovážného stavu. Chemická rovnováha má dynamický charakter protože produkty stále vznikají
VíceDuktilní deformace, část 1
uktilní defomace, část uktilní (plastická) defomace je taková defomace, při níž se mateiál defomuje bez přeušení koheze (soudžnosti). Plasticita mateiálu záleží na tzv. mezi plasticity (yield stess) -
VíceSeminární práce z fyziky
Seminání páce z fyziky školní ok 005/006 Jakub Dundálek 3.A Jiáskovo gymnázium v Náchodě Přeměny mechanické enegie Přeměna mechanické enegie na ovnoamenné houpačce Název: Přeměna mechanické enegie na ovnoamenné
VíceElektromagnetické jevy, elektrické jevy 4. Elektrický náboj, elektrické pole
Elektomagnetické jevy, elektické jevy 4. Elektický náboj, elektické pole 4. Základní poznatky (duhy el. náboje, vodiče, izolanty) Někteé látky se třením dostávají do zvláštního stavu přitahují lehká tělíska.
VíceHlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby
Úvod do gavitace Hlavní body Kepleovy zákony Newtonův gavitační zákon Gavitační pole v blízkosti Země Planetání pohyby Konzevativní pole Potenciál a potenciální enegie Vztah intenzity a potenciálu Úvod
VíceStavba atomu: Atomové jádro
Stavba atomu: tomové jádo Výzkum stuktuy hmoty: Histoie Jen zdánlivě existuje hořké či sladké, chladné či hoké, ve skutečnosti jsou pouze atomy a pázdno. Démokitos, 46 37 př. n.l. Heni Becqueel 85 98 objev
VíceCh - Chemické reakce a jejich zápis
Ch - Chemické reakce a jejich zápis Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE Tento dokument byl
VíceDo známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.
Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3
Více2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi
1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4
Vícekde k c(no 2) = 2, m 6 mol 2 s 1. Jaká je hodnota rychlostní konstanty v rychlostní rovnici ? V [k = 1, m 6 mol 2 s 1 ]
KINETIKA JEDNODUCHÝCH REAKCÍ Různé vyjádření reakční rychlosti a rychlostní konstanty 1 Rychlost reakce, rychlosti přírůstku a úbytku jednotlivých složek Rozklad kyseliny dusité je popsán stechiometrickou
VíceModely produkčních systémů. Plánování výroby. seminární práce. Autor: Jakub Mertl. Xname: xmerj08. Datum: ZS 07/08
Modely podukčních systémů Plánování výoby seminání páce Auto: Jakub Metl Xname: xmej08 Datum: ZS 07/08 Obsah Obsah... Úvod... 3 1. Výobní linky... 4 1.1. Výobní místo 1... 4 1.. Výobní místo... 5 1.3.
VíceMĚŘENÍ VLHKOSTI V ENERGOPLYNU
ĚŘENÍ VLHKOSTI V ENERGOPLYNU Ing. aek Baláš, Ing. atin Lisý V tomto článku je teoeticky popsán poblém měření vlhkosti v enegoplynu. Po plyn geneovaný zplyňovací jednotkou Biofluid 100 je zde vybána metoda
VíceZákladní typy článků:
Základní typy článků: Články z krystalického Si c on ta c t a ntire fle c tio n c o a tin g Tenkovrstvé články N -ty p e P -ty p e Materiály a technologie pro fotovoltaické články Nové materiály Gratzel,
VíceVibrace vícečásticových soustav v harmonické aproximaci. ( r)
Paktikum z počítačového modelování ve fyzice a chemii Úloha č. 5 Vibace vícečásticových soustav v hamonické apoximaci Úkol Po zadané potenciály nalezněte vibační fekvence soustavy několika částic diagonalizací
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny
Nauka o materiálu Přednáška č.10 Difuze v tuhých látkách, fáze a fázové přeměny Difuze v tuhých látkách Difuzí nazýváme přesun atomů nebo iontů na vzdálenost větší než je meziatomová vzdálenost. Hnací
VíceN A = 6,023 10 23 mol -1
Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,
VíceVlnovody. Obr. 7.1 Běžné příčné průřezy kovových vlnovodů: obdélníkový, kruhový, vlnovod, vlnovod H.
7 Vlnovody Běžná vedení (koaxiální kabel, dvojlinka) jsou jen omezeně použitelná v mikovlnné části kmitočtového spekta. S ůstem kmitočtu přenášeného signálu totiž významně ostou ztáty v dielektiku těchto
VíceModul 02 - Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 12.skupina
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra mechaniky STRUKTURNÍ A MATERIÁLOVÁ ANALÝZA KERAMICKÝCH MATERIÁLŮ
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Kateda mechaniky Magisteský studijní pogam: Stavební inženýství Studijní obo: Konstukce a dopavní stavby STRUKTURNÍ A MATERIÁLOVÁ ANALÝZA KERAMICKÝCH
Vícev 1 = at 1, (1) t 1 = v 1
Příklad Statující tyskové letadlo musí mít před vzlétnutím ychlost nejméně 360 km/h. S jakým nejmenším konstantním zychlením může statovat na ozjezdové dáze dlouhé,8 km? Po ychlost v ovnoměně zychleného
Více5. Měření vstupní impedance antén
5. Měření vstupní impedance antén 5.1 Úvod Anténa se z hlediska vnějších obvodů chová jako jednoban se vstupní impedancí Z vst, kteou můžeme zjistit měřením. U bezeztátové antény ve volném postou by se
VíceU218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Přenos tepla. Přehled základních rovnic
U8 - Ústav pocesní a zpacovatelské techniky FS ČVU v Paze I. Bilance vnitřní enegie Přenos tepla Přehled základních ovnic Fyzikální vlastnost P ρ ue u E vnitřní enegie Hustota toku IP q q - hustota tepelného
VíceUčební text k přednášce UFY102
Matematický popis vlnění vlna - ozuch šířící se postředím zachovávající svůj tva (pofil) Po jednoduchost začneme s jednodimenzionální vlnou potože ozuch se pohybuje ychlostí v, musí být funkcí jak polohy
VíceTepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
VíceTermodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů
Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů
Více5. Světlo jako elektromagnetické vlnění
Tivium z optiky 9 5 Světlo jako elektomagnetické vlnění Ve třetí kapitole jsme se dozvěděli že na světlo můžeme nahlížet jako na elektomagnetické vlnění Dříve než tak učiníme si ale musíme alespoň v základech
VíceSpojky Třecí lamelová HdS HdM
Spojky Třecí lamelová HdS Hd Téma 5 KV Teoie vozidel 1 oment přenášený spojkou Lamela Přítlačný kotouč Setvačník F d 1 S i S - výpočtový (účinný) polomě spojky - počet třecích ploch - moment přenášený
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,
VíceOBECNÁ CHEMIE František Zachoval CHEMICKÉ ROVNOVÁHY 1. Rovnovážný stav, rovnovážná konstanta a její odvození Dlouhou dobu se chemici domnívali, že jakákoliv chem.
VíceElektrický náboj [q] - základní vlastnost částic z hlediska EM pole - kladný (nositel proton), záporný (nositel elektron) 19
34 Elektomagnetické pole statické, stacionání, nestacionání zásady řešení v jednoduchých geometických stuktuách, klasifikace postředí (lineaita, homogenita, dispeze, anizotopie). Vypacoval: Onda, otja@seznam.cz
VíceJ. Kubíček FSI Brno 2018
J. Kubíček FSI Brno 2018 Fosfátování je povrchová úprava, kdy se na povrch povlakovaného kovu vylučují nerozpustné fosforečnany. Povlak vzniká reakcí iontů z pracovní lázně s ionty rozpuštěnými z povrchu
VíceSHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ
SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY chemie 8.ročník ZŠ 1. ČÍM SE ZABÝVÁ CHEMIE VLASTNOSTI LÁTEK, POKUSY - chemie přírodní věda, která studuje vlastnosti a přeměny látek pomocí pozorování, měření a pokusu - látka
VíceMěrné emise škodlivin ze zdrojů malých výkonů
Měné emise škodlivin ze zdojů malých výkonů Tadeáš Ochodek 1 a Jiří Hoák 1 Specific Emissions of Hamful Substances fom Small Boiles Coal is on of the most impotant enegy souce and its significance will
VíceHmotnostní procenta (hm. %) počet hmotnostních dílů rozpuštěné látky na 100 hmotnostních dílů roztoku krát 100.
Roztoky Roztok je hoogenní sěs. Nejčastěji jsou oztoky sěsi dvousložkové (dispezní soustavy. Látka v nadbytku dispezní postředí, duhá složka dispegovaná složka. Roztoky ohou být kapalné, plynné i pevné.
VíceSekundární elektrochemické články
Sekundární elektrochemické články méně odborně se jim říká také akumulátory všechny elektrochemické reakce jsou vratné (ideálně na 100%) řeší problém ekonomický (vícenásobné použití snižuje náklady) řeší
Více6A Paralelní rezonanční obvod
6A Paalelní ezonanční obvod Cíl úlohy Paktickým měřením ověřit základní paamety eálného paalelního ezonančního obvodu (PRO) - činitel jakosti Q, ezonanční kmitočet f a šířku pásma B. Vyšetřit selektivní
VíceTermochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona. U změna vnitřní energie Q teplo W práce
Termochemie Termochemie se zabývá tepelným zabarvením chemických reakcí Vychází z 1. termodynamického zákona U = Q + W U změna vnitřní energie Q teplo W práce Teplo a práce dodané soustavě zvyšují její
VíceCHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.
CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu
VíceMAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem
MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU udeme se zabývat výpočtem magnetického pole vytvořeného danou konfiguací elektických poudů (podobně jako učení elektického pole vytvořeného daným ozložením elektických
VícePřírodní vědy - Chemie vymezení zájmu
Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Hmota Hmota má dualistický, korpuskulárně (částicově) vlnový charakter. Převládající charakter: korpuskulární (částicový) - látku vlnový - pole. Látka se skládá z
VíceFyzika. Fyzikální veličina - je mírou fyzikální vlastnosti, kterou na základě měření vyjadřujeme ve zvolených jednotkách
Fyzika Studuje objekty neživé příody a vztahy mezi nimi Na základě pozoování a pokusů studuje obecné vlastnosti látek a polí, indukcí dospívá k obecným kvantitativním zákonům a uvádí je v logickou soustavu
VíceAlkalické kovy. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín
Alkalické kovy Temacká oblast : Chemie anorganická chemie Datum vytvoření: 23. 8. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: Alkalické kovy vlastnos a výroba
VíceSada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace
Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace VY_52_INOVACE_737 8. Chemie notebook Směsi Materiál slouží k vyvození a objasnění pojmů (klíčová slova - chemická látka, směs,
Více12. Elektrochemie základní pojmy
Důležité veličiny Elektroda, článek Potenciometrie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Důležité veličiny proud I (ampér - A) náboj Q (coulomb - C) Q t 0 I dt napětí, potenciál
Více1. Látkové soustavy, složení soustav
, složení soustav 1 , složení soustav 1. Základní pojmy 1.1 Hmota 1.2 Látky 1.3 Pole 1.4 Soustava 1.5 Fáze a fázové přeměny 1.6 Stavové veličiny 1.7 Složka 2. Hmotnost a látkové množství 3. Složení látkových
VíceTeorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha
Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán
VíceROZDĚLENÍ PŘÍJMŮ A JEHO MODELY. Jitka Bartošová
ROZDĚLENÍ PŘÍJMŮ A JEHO MODELY Jitka Batošová Kateda managementu infomací, Fakulta managementu, Vysoká škola ekonomická Paha, Jaošovská 1117/II, 377 01 Jindřichův Hadec batosov@fm.vse.cz Abstakt: Poces
VíceZRYCHLENÍ ANALÝZY DIGITÁLNÍHO OBRAZU VYUŽITÍM GRAFICKÝCH PROCESORŮ
ZRYCHLENÍ ANALÝZY DIGITÁLNÍHO OBRAZU VYUŽITÍM GRAFICKÝCH PROCESORŮ FAST EVALUATION OF LINEAL PATH FUNCTION USING GRAPHICS PROCESSING UNIT Jan Havelka 1 Duben 011 ABSTRAKT Homogenizační metody jsou stále
VíceKatedra chemie FP TUL Chemické metody přípravy vrstev
Chemické metody přípravy vrstev Metoda sol-gel Historie nejstarší příprava silikagelu 1939 patent na výrobu antireflexních vrstev na fotografické čočky 60. léta studium vrstev SiO 2 a TiO 2 70. léta výroba
VíceSložení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)
VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice
Více6 Pokyny ke zpracování naměřených hodnot
6 Pokyny ke zpacování naměřených hodnot Při numeických výpočtech nesmíme zapomínat, že naměřené hodnoty veličin jsou pouze přibližná, neúplná čísla. Platné cify (číslice) daného čísla jsou všechny od pvní
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat
Víceε ε [ 8, N, 3, N ]
1. Vzdálenost mezi elektonem a potonem v atomu vodíku je přibližně 0,53.10-10 m. Jaká je velikost sil mezi uvedenými částicemi a) elektostatické b) gavitační Je-li gavitační konstanta G = 6,7.10-11 N.m
VíceF5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE
F5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE Evopský sociální fond Paha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti F5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE Asi nejznámějším konzevativním polem je gavitační silové pole Ke gavitační
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_číslo šablony_inovace_číslo přílohy Autor Datum vytvoření vzdělávacího
VíceRutherfordův experiment s multikanálovým analyzátorem
Ruthefodův expeiment s multikanálovým analyzátoem Úkol Ověřte Ruthefodův vztah po ozptyl poměřením počtu alfa částic ozptýlených tenkou zlatou fólií do ůzných úhlů mezi cca 0 a 90. Zjistěte, jak ovlivňuje
VíceKonstrukce a interpretace fázových diagramů
Konstrukce a interpretace fázových diagramů http://www.atilim.edu.tr/~ktur/ktur/images/chocolate%20phase%20diagram.gif J. Leitner Ústav inženýrství pevných látek VŠCHT Praha 1 O čem to bude? Co jsou FD
VíceB1. Výpočetní geometrie a počítačová grafika 9. Promítání., světlo.
B. Výpočetní geometie a počítačová gafika 9. Pomítání., světlo. Pomítání Převedení 3D objektu do 2D podoby je ealizováno pomítáním, při kteém dochází ke ztátě infomace. Pomítání (nebo též pojekce) je tedy
VíceSHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY UČEBNICE ZÁKLADY CHEMIE 1
SHRNUTÍ A ZÁKLADNÍ POJMY UČEBNICE ZÁKLADY CHEMIE 1 1. ČÍM SE ZABÝVÁ CHEMIE VLASTNOSTI LÁTEK, POKUSY - chemie přírodní věda, která studuje vlastnosti a přeměny látek pomocí pozorování, měření a pokusu -
VíceÚloha 3-15 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 5. Úloha 3-18 Protisměrné reakce, relaxační kinetika... 6
3. SIMULTÁNNÍ REAKCE Úloha 3-1 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet přeměny... 2 Úloha 3-2 Protisměrné reakce oboustranně prvého řádu, výpočet času... 2 Úloha 3-3 Protisměrné reakce oboustranně
VíceE ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA
Ústřední komise Chemické olympiády 48. ročník 2011/2012 ŠKOLNÍ KOLO kategorie A a E ŘEŠENÍ KONTROLNÍ TESTU ŠKOLNÍ KOLA KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍ KOLA (60 BODŮ) ANORGANICKÁ CEMIE 16 BODŮ Úloha 1 8 bodů Napište
VíceZadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10
Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP Termodynamika Příklad 1 Stláčením ideálního plynu na 2/3 původního objemu vzrostl při stálé teplotě jeho tlak na 15 kpa.
VíceHmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.
Obsah Obecná chemie II. 1. Látkové množství Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11 2. Směsi Rozdělení směsí 16 Separační metody 20 3. Chemické výpočty Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25 Koncentrace
VíceTermodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn
Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10
VíceF r. Umístěme do P jinou elektricky nabitou částici. Síla na ni působící Elektromagnetická interakce
. ELEKTROMAGNETISMUS.0. Elektomagnetická inteakce vzájemné působení elekticky nabitých částic Mechanismus: Každá pohybující se elekticky nabitá částice vytváří v okolním postou elektomagnetické pole, kteé
VíceAcidobazické děje - maturitní otázka z chemie
Otázka: Acidobazické děje Předmět: Chemie Přidal(a): Žaneta Teorie kyselin a zásad: Arrhemiova teorie (1887) Kyseliny jsou látky, které odštěpují ve vodném roztoku proton vodíku H+ HA -> H+ + A- Zásady
VíceVyužití kalorimetrie při studiu nanočástic. Jindřich Leitner VŠCHT Praha
Využití kalorimetrie při studiu nanočástic Jindřich Leitner VŠCHT Praha Obsah přednášky 1. Velikost a tvar nanočástic 2. Povrchová energie 3. Teplota a entalpie tání 4. Tepelná kapacita a entropie 5. Molární
VíceSTANOVENÍ VÝHŘEVNOSTI U ŠTĚPKY RÉVÍ Z VINIC
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LVIII 22 Číslo 1, 2010 STANOVENÍ VÝHŘEVNOSTI U ŠTĚPKY RÉVÍ Z VINIC J. Souček, P. Bug Došlo:
VíceVazby v pevných látkách
Vazby v pevných látkách Proč to drží pohromadě? Iontová vazba Kovalentní vazba Kovová vazba Van der Waalsova interakce Vodíková interakce Na chemické vazbě se podílí tzv. valenční elektrony, t.j. elektrony,
VíceKONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ)
KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) Úloha 1 Ic), IIa), IIId), IVb) za každé správné přiřazení po 1 bodu; celkem Úloha 2 8 bodů 1. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a dalšího produktu.
VíceGeometrie. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Geometie RND. Yvetta Batáková Gymnázium, OŠ a VOŠ Ledeč nad ázavou Objemy a povchy těles otační válec a kužel VY_3_INOVACE_05_3_17_M Gymnázium, OŠ a VOŠ Ledeč nad ázavou 1 Objemy a povchy těles A) Rotační
VíceChemické metody plynná fáze
Chemické metody plynná fáze Chemické reakce prekurzorů lze aktivovat i UV zářením PHCVD. Foton aktivuje molekuly nebo atomy, které pak vytvářejí volné radikály nesoucí hodně energie > ty pak rozbijí velké
Více