Hmotnostní spektrometrie
|
|
- Ondřej Sedlák
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Hmotnostní spektrometrie Vznik a detekce iontů EI spektra, interpretace Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253
2
3 Charakter hmotnostního spektra Způsob detekce (pokud jde o spektrometr) tj. elektronový násobič, fotonásobič, Faradayova klec,...) neovlivní charakter MS Užitý analyzátor (magnetický sektor, kvadrupól, ITD, TOF) neovlivní charakter MS ( obvykle, podstatně) Způsob ionizace (typ vzniklého iontu M +., MH +, aj.) a množství dodané energie ( tvrdost ionizace ) - EI, CI, FAB, MALDI, elektrosprej,... zásadně OVLIVNÍ MS!!!
4 Vliv ionizace na MS Tvrdost ionizace přebytek vnitřní energie vedoucí k fragmentaci ionizované molekuly. Nejtvrdší ionizační techniky způsobí intenzivní fragmentaci, měkké ionizační techniky často poskytnou pouze molekulární (nebo odpovídající) ion. Měkké techniky (např. CI) informace o molekulové hmotnosti Tvrdé techniky (EI) informace o struktuře molekuly
5 CI měkká ionizační technika V iontovém zdroji reakční plyn (100kPa) ionizován elektrony (EI) Užíván :vodík, methan, voda, methanol, isobutan, amoniak R + e - = R e - ionizace reakčního plynu R + + R = [R+H] + + [R-H] ionmolekulární reakce [R+H] + + M = [M+H] + + R protonace molekuly (kation [M+H] + - pravý ion, menší excitační energie než u EI)
6 Vliv způsobu ionizace M = 191
7 Ionizační potenciály ev - ionizační potenciál atomů a anorganických molekul ev - ionizační potenciál organických molekul
8
9
10 Elektronová ionizace dvouatomové molekuly AB + e - kde energie elektronů je < 2 ev...excitace molekuly nevznikají ionty: AB + e vznik negativních iontů: 2 ev...rezonanční záchyt: [AB] 2-10 ev...disociační elektornový záchyt: [A:] + B
11 Elektronová ionizace dvouatomové molekuly AB + e - vznik pozitivních iontů : oblast nižších energií: ionizace AB + e - = [AB] e oblast vyšších energií: disociační ionizace AB + e - = A + [B] e ev dvojitá ionizace AB + e - = [AB] e > 35eV disociační energie vazby, vznik iontového páru AB + e - = [A:] + [B] + + e Při vysoké ionizační energii e - (70eV) je vznik záporných iontů málo pravděpodobný.
12 IP ionisation potential AP appearance potential
13 EI vliv ionizační energie
14 Francův Condonův princip Biatomická molekula: rychlost ionizujících elnů (při energii ev) m/s průměr molekuly... Å (10-1 nm) doba kontaktu e - s obalem molekuly s energie předaná molekule ev molekula přejde do elektronově vzbuzeného stavu, doba přechodu s perioda vibrací jader s, - dlouhá proti pohybům e - rovnovážná vzdálenost jader se během elektronové ionizace nezmění, nezmění se během přechodu do vzbuzeného elektronového stavu
15 Vzbuzený elektronový stav ve vzbuzeném elektronovém stavu je možný jiný tvar potenciálové křivky i jiná poloha jader jsou preferovány takové přechody, které na vibračních hladinách spojují místa s největší pravděpodobností výskytu jader (maximální hodnota /ψ 2 / )
16 Francův Condonův princip
17
18
19 Disociace a ionizace Disociační energie iontů je menší než disociační energie molekul potenciálová křivka má mělčí minimum. Energie ionizace i disociace je srovnatelná disociace je pravděpodobná
20 Polyatomické molekuly Pravděpodobnost srážky ionizujícího elektronu je pro všechny atomy molekuly srovnatelná, může tedy být při dostatečné energii ionizujících elektronů odtržen libovolný elektron z elektronového obalu. Pravděpodobnost ionizace je při dostatečné energii ionizujících elektronů pro každý atom úměrná počtu elektronů v jeho obalu. Při nízké ionizační energii je odtržen jen nejslaběji vázaný elektron např. nevazebný elektronový pár heteroatomu, elektron násobné vazby ap.
21 Teorie lokalizovaného náboje Vzniklá díra nezůstane lokalizována v místě vzniku, může se posunovat po celé molekule. Doba posunu o C-C vazbu je asi 10 6 s. Náboj díra se lokalizuje na místech s nejnižším ionizačním potenciálem lapač díry (volný elnový pár heteroatomu, eln π vazby, terciární a kvarterní uhlík aj.). Lokalizace náboje pak určuje způsob fragmentace. V případě několika možných míst lokalizace náboje nastává více způsobů fragmentace Každý fragmentový ion pak může podléhat další následné fragmentaci Vzniká několik fragmentačních cest, což vytváří komplikované fragmentační schéma složité hmotnostní spektrum.
22 Ionizační potenciál Při EI se odstraní molekulární elektron s nejnižším IP: IP π vazby (C=C) nižší než IP σ vazby (C-C) IP konjugovaných π vazeb nižší než nekonjukované C=C IP volných elnových párů heteroatomu nižší něžπvazeb tedy IP volných elektronových párů heteroatomu je nejnižší
23 Ionizace Snadnost ionizace: Volný elektronový pár (X,O,N,S) > C=C >> C-C > C-H Stabilita iontu roste se schopností delokalizace náboje: Alkoholy < větvené uhlovodíky < étery < estery < aminy < ketony < cyklické sloučeniny < aromatické sloučeniny < aromáty s kondenzovanými jádry
24 Fragmentace molekuly Reakce v iontovém zdroji při EI jsou monomolekulární (vysoké vakuum - střední volná dráha > délka trubice MS ) Možnosti štěpení molekulárního ionradikálu M + : ABC [ABC] + a) přímé štěpení [A] + + BC b) přesmyk A + [BC] + [BC] + [B] + + C [AB] + +C [AB] + A + [B] + [AC] + + B
25 Fragmentace molekuly Homolytické štěpení přitahování 1 elektronu, prosté štěpení vazby (značeno ½ šipkou) Heterolytické štěpení přitahování celého elektronového páru (značeno celou šipkou)
26 Typy fragmentace 1. Iniciace ztrátou elektronu σ vazby (oslabení vazby tj. + ): alkany: R+ CR 3 R + [CR 3 ] + molekula s heteroatomem: R+ YR R + [YR] + Přednostní štěpení v místě větvení, stabilita vznikajících iontů v pořadí terciární > sekundární > primární
27 Typy fragmentace 2. Iniciace radikálovým centrem α štěpení velmi časté! Snaha nepárového elektronu vytvořit pár. Schopnost radikálových center iniciovat reakce je shodná se schopností být donorem elektronů: N > S,O, π >Cl>Br Typické pro karbonylové sloučeniny, allylové štěpení a benzylové štěpení, alkoholy, aminy
28 α štěpení iniciace radikálovým centrem, příklady
29 Typy fragmentace 3. Iniciace nábojovým centrem induktivní efekt Přitahování elektronového páru kladným nábojem (méněčasté proti α štěpení). Spojeno s přesunem náboje. Tendence k tvorbě R + z RY klesá v řadě X>O,S>N,C +
30 Paralelní cesty fragmentace M +. m/z 71 m/z 88 m/z 31 m/z 57
31 M+.
32 Fragmentace molekuly 4. Retro Diels Alderův přesmyk (dvojitéαštěpení)
33 Stevensonovo (Stevensonovo Audierovo) pravidlo Náboj zůstává na téčásti molekuly, která má nižší ionizační potenciál, tj. větší resonanční stabilizaci
34 Fragmentace molekuly 5. McLaffertyho přesmyk (šestičlenný tranzitní stav) β štěpení
35 T.A.Lee: A Beginner's Guide To Mass Spectral Interpretation
36 J. H. Gross: Mass Spectrometry J.T.Watson, O.D.Sparkman: Introduction to Mass Specrtometry a) b)
37 F.W.McLafferty, F.Tureček: Interpretation of Mass Spectra a) Náboj na části s heteroatomem
38 F.W.McLafferty, F.Tureček: Interpretation of Mass Spectra b) Náboj na opačnéčásti molekuly
39 Fragmentace molekuly McLaffertyho přesmyk - alkeny
40 Ortho efekt např. kys. 2 Me benzoová obdobně kys. ftalová
41 ftaláty m/z 149
42 Fragmentace molekuly - M +. Je-li excitační energie větší než disociační energie některé vazby, následuje fragmentace. Molekulární ionradikál M lichý počet elektronů - (OE +. ) může odštěpit a)radikál (R. ) nebo b)neutrálníčástici (HX): a) M +. = F 1+ + R. F 1+...sudý počet elnů (páry) - (EE + ) EE + odštěpuje pouze neutrálníčástici (HX) při zachování EE + iontu, tj. spárovaných elnů. Roztržení elektronového páru za odštěpení radikálu (R. ) je energeticky nevýhodné, a proto (až na několik výjimek) nenastává! F 1+ = F 2+ + HX
43 Fragmentace molekuly - M +. b) M +. = F HX F lichý počet elnů (ionradikál) (OE +. ) OE +. může odštěpovat jak radikál R. (vznik EE + iontu), F 3 +. = F 4+ + R. tak neutrálníčástici HX (zachování OE +. ionradikálu) F +. 3 = F HX Pravé ionty (sudoelektronové EE + ) jsou obvykle stabilnější, proto jsou ve spektru častější.
44
45 Časová bilance pohybu částice v MS doba urychlení (setrvání v IQ) s let před magnetem s let od mag. k detektoru s životnost iontu > 10-4 s...doletí do detektoru...detekce M +. < 10-6 s... rozpad v místě vzniku...detekce F + životnost s : rozpad mezi urychlením a analyzátorem m 1 + = m m 3 : rychlost dle m 1 +, odchýlení dle m 2 + registrovány metastabilní ionty (rozfokusované): m * = m 22 / m 1 rozpad iontů v jiných částech přístroje ionty zcela nesfokusované, tvoří šum, nejsou registrovány
46 Izotopy V hmotnostní spektru je zaznamenávána samostatně každá dopadnuvšíčástice. Většina prvků je tvořena více izotopy (rozdílný počet neutronů v jádře). Jen několik prvků má pouze 1 druh atomů ( 31 P, 19 F, 127 I ). Proto pro většinu sloučenin molekula odpovídáčásticím s několika rozdílnými hmotnostmi, existuje tedy více molekulárních iontů tzv. molekulární klastr. U většiny běžných prvků v organických sloučeninách (C,H,N,O,...) je zastoupení vyšších izotopů malé, a proto se za molekulární ion považuje molekulární ion s nejnižší hmotností (M). (Jinak je tomu např. v přítomnosti Hg, Sn aj.)
47
48 Zastoupení izotopů Cl a Br 35 Cl : 37 Cl = 3 : 1 79 Br : 81 Br = 1 : 1 (a + b) n
49 Příspěvky izotopu 13 C Podle intenzity iontu M+1 lze určit počet atomů C v molekule.
50 MS nízké rozlišení (m/z 28) N 2 CO
51 MS vysoké rozlišení (m/z 28)
52 Překreslené MS v čárové formě m/z m/z
53 Normalizace spektra Nejintenzivnější pík base peak základní ion 100% Ostatní ionty přepočteny na % intenzity základního iontu
54 Všechna dále diskutovaná spektra a způsoby jejich interpretace jsou hmotnostní spektra s nízkým rozlišením vzniklá elektronovou ionizací (EI) s energií ionizujících elektronů 70eV
55 Interpretace MS 1. Určení molekulové hmotnosti 2. Určení (je-li HR) nebo odhad elementárního složení M Dusíkové pravidlo 4. Výpočet čísla nenasycenosti (je-li sumární vzorec) 5. Určení iontů alifatické a aromatické série 6. Odštěpování R a HX z molekuly charakteristické fragmenty 7. Charakteristické ionty nízkých hmotností 8. Souhrn informací návrh struktury 9. Porovnání se standardem nebo knihovním spektrem
56 1. Určení molekulové hmotnosti Ion nejvyšší hmotnosti ve spektru může, ale nemusí být molekulární M + je vždy lichoelektronový ionradikál Z molekuly se odštěpují rozumné fragmenty R nebo HX jako jsou radikály m/z 15, 29, 43 (alkyl), 19 (F), 35(Cl), 79(Br), 31(OCH 3 ) aj. nebo molekuly 18(H 2 O ), 28(CO případně C 2 H 4 ), 32(CH 3 OH ), 36(HCl) aj. Zakázané ztráty m/z 3 13, neodpovídají žádné reálné fragmentaci
57 2. Určení elementárního složení Pokud je k dispozici vysoké rozlišení, stanoví se přímo Užití dusíkového pravidla (odvoď počet vazeb, hmotnost) lichý počet N lichá molekula, převážně sudé fragmenty sudý počet N (0,2,...) sudá molekula, liché fragmenty Běžná molekula bez dusíku je vždy sudá! Určení M+2 prvků (Cl, Br, S, Si) Odhad počtu uhlíků (+/- 1) z poměru 13 C : 12 C ( M+1 )
58 3. Výpočet čísla nenasycenosti (R+DB) R+DB = počet kruhů a násobných vazeb U.N. = a b/2 + c/2 + 1 a...počet atomů uhlíku (4 vazných atomů) v molekule b...počet atomů vodíku a halogenů (1 vazné atomy) c...počet atomů dusíku počet dvojvazných atomů (O, S,...) se ve výpočtu neprojeví Pro molekulární ion (nebo jiný ion s lichým počtem elnů) je výsledek celočíselný. Pro sudoelektronové (pravé) ionty je výsledek zakončen ½.
59 4. Charakteristické ionty Alifatické uhlovodíky nasycené m/z 15, 29, 43, 57, 71, 85, 99, 113, 127, 141,... = 14 obalová křivka - maximum 43, 57 pro nerozvětvené přítomny též odpovídající nenasycené, ale v nižší intenzitě m/z 27, 41, 55,... u větvených uhlovodíků - vyšší intenzita iontu v místě větvení
60 Charakteristické ionty Alifatické uhlovodíky nenasycené a cyklické proti nasyceným vyšší ionty nenasycené série 27, 41, 55, 69,... a sudé ionty 28,42,56,70,... Allylové štěpení iniciované dvojnou vazbou (viz dále)
61 Charakteristické ionty (m/z) alkany...15,29,43,... alkeny, cykloalkany...27,41,55,...28,42,56,.. aromáty...38,39,50-52,63-65, , 91(tropylium), 105,... aminy...30,44,58,... nitrily...40,54,68,... alkoholy, étery...31,45,59... kyseliny, estery...45,59,73,.. thioly, sulfidy...33,47,61,..(+ion izotopický)
62 Charakteristické ionty McLaffertyho přesmyku: Hmotnosti (m/z) iontů vznikajících McLaffertyho přesmykem pro sloučeniny typu X-CO-C-C-CH-R : X = H CH 3 OH OCH 3 OC 2 H 5 NH 2 NHCH 3 Cl m/z
63 Alkan C 18 H 38, M + = 254 vyšší intenzita m/z v místě větvení (M bez alkylu)
64 Alken - intenzivnější nenasycené fragmenty 41,55,69,...
65 často obtížné rozlišení alkenu a cykloalkanu
66 aromatika stabilní molekula, málo fragmentů
67 aromatika stabilní molekula, málo fragmentů, dvakrát nabitá molekula
68 substituovaný benzen tropyliový ion m/z 91
69 tropyliový ion m/z 91
70 tropyliový ion m/z 91
71 odštěpení C 2 H 4, F se obvykle neodštěpuje, odštěpení především při více F
72 Charakteristický isotopový klastr 1Cl Charakteristický isotopový klastr 2Cl odštěpení Cl resp. HCl
73 Charakteristický isotopový klastr 3Cl odštěpení Cl resp. HCl
74 Charakteristický isotopový klastr 1 Br Charakteristický isotopový klastr 2Br odštěpení Br resp. HBr
75 Charakteristický isotopový klastr 3Br odštěpení Br resp. HBr
76 u řetězce od 4 C eliminace vody Charakteristický ion m/z 31 (α štěpení) Charakteristický ion m/z 45 (α štěpení)
77 Charakteristický ion m/z 31 (α štěpení)!! U řetězce od 4 C eliminace vody, výsledné spektrum připomíná olefin.
78 α štěpení (náboj na kyslíku) Odštěpení většího alkylu je intenzivnější (59 x 73) Následná fragmentace = 31
79 ne ano u sloučenin s řetězcem alespoň CO-C-C-CH- McLaffertyho přesmyk (zde m/z 58)
80 McLafferty m/z 58 McLafferty m/z 72 α štěpení - m/z 71 i 57
81 α štěpení m/z 45 McLafferty m/z 60 charakteristický + ( CH 2 ) 2 COOH... m/z 73 je rovněž charakteristický
82 m/z 60 a 73 viz předchozí obr. konkurenční cesty fragmentace: 1)McLafferty: m/z 60 a přímé štěpení (σ): m/z 73 2) štěpení podle olefinu: m/z 41,55,69,...
83 McLafferty - m/z 74, přímé štěpení - m/z87
84 Konkurují nenasycené fragmenty McLafferty m/z 88 přímé štěpení m/z 101
85
86
87
88
89 1 N: lichá molekula, sudé ionty α štěpení: m/z 30 H 2 C=N + H 2 1 N: lichá molekula, sudé ionty α štěpení: m/z 72, pak eliminace C 3 H = m/z 30
90
91
92
93
94
95
96
97
98
INTERPRETACE HMOTNOSTNÍCH SPEKTER
INTERPRETACE HMOTNOSTNÍCH SPEKTER Hmotnostní spektrometrie hmotnostní spektrometrie = fyzikálně chemická metoda založená na rozdělení hmotnosti iontů v plynné fázi podle jejich poměru hmotnosti a náboje
VíceAutoři: Pavel Zachař, David Sýkora Ukázky spekter k procvičování na semináři: Tento soubor je pouze prvním ilustrativním seznámením se základními prin
Autoři: Pavel Zachař, David Sýkora Ukázky spekter k procvičování na semináři: Tento soubor je pouze prvním ilustrativním seznámením se základními principy hmotnostní spektrometrie a v žádném případě nezahrnuje
VíceÚvod do strukturní analýzy farmaceutických látek
Úvod do strukturní analýzy farmaceutických látek Garant předmětu: doc. Ing. Bohumil Dolenský, Ph.D. A28, linka 4110, dolenskb@vscht.cz Hmotnostní spektrometrie II. Příprava předmětu byla podpořena projektem
VíceDusíkové pravidlo. Počet dusíků m/z lichá m/z sudá 0, 2, 4,... (sudý) EE + OE +. 1, 3, 5,... (lichý) OE +. EE +
Dusíkové pravidlo Základní formulace (platí pro M R a OE +. ): lichá M R = lichý počet dusíků v molekule sudá M R = sudý počet dusíků v molekule nebo nula Pro ionty EE + přesně naopak: lichá hodnota m/z
VíceDusíkové pravidlo. Počet dusíků m/z lichá m/z sudá 0, 2, 4,... (sudý) EE + OE +.
Dusíkové pravidlo Základní formulace (platí pro M R a OE +. ): lichá M R = lichý počet dusíků v molekule sudá M R = sudý počet dusíků v molekule nebo nula Pro ionty EE + přesně naopak: lichá hodnota m/z
VíceNo. 1 MW=106. No. 2 MW=156 [C 6 H 5 ] + [M-H] + M CHO [C 4 H 3 ] + 51 M+1
No. 1 [C 6 H 5 ] + [M-H] + 77 105 106 MW=106 CHO [C 4 H 3 ] + 51 M+1 50 100 150 No. 2 M+1= 4.2 / 64.1*100 = 6.6% : 1.1 = 6*C M+2= 63.7 / 64.1*100 = 99.4% = Br 51 77 [C 6 H 5 ] + [C 4 H 3 ] + MW=156 Br
VíceHMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza polutantů v životním
HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza polutantů v životním prostředí - farmakokinetické studie - kvantifikace proteinů
VíceLABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) Použití GC-MS spektrometrie
LABORATOŘ OBORU I ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) C Použití GC-MS spektrometrie Vedoucí práce: Doc. Ing. Petr Kačer, Ph.D., Ing. Kamila Syslová Umístění práce: laboratoř 79 Použití GC-MS spektrometrie
VíceZákladní principy interpretace spekter
Základní principy interpretace spekter Vyloučení iontů, které nesouvisí s analytem Určení molekulové hmotnosti Určení prvků přítomných v molekule Určení elementárního složení z přesné hmotnosti Hledání
VíceZákladní principy interpretace spekter
Základní principy interpretace spekter Obecný postup interpretace spekter Určení molekulové hmotnosti Fragmentace iontů se sudým počtem elektronů Fragmentace iontů s lichým počtem elektronů Interpretace
VíceÚvod do studia organické chemie
Úvod do studia organické chemie 1828... Wöhler... uměle připravil močovinu Organická chemie - chemie sloučenin uhlíku a vodíku, případně dalších prvků (O, N, X, P, S) Příčiny stability uhlíkových řetězců:
VíceHmotnostní spektrometrie. Historie MS. Schéma MS
Hmotnostní spektrometrie MS mass spectrometry MS je analytická technika, která se používá k měření poměru hmotnosti ku náboji (m/z) u iontů původně studium izotopového složení dnes dynamicky se vyvíjející
VíceHMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE
HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE MASS SPECTROMETRY (MS) Alternativní názvy (spojení s GC, LC, CZE, ITP): Hmotnostně spektrometrický (selektivní) detektor Mass spectrometric (selective) detector (MSD) Spektrometrie
VíceHmotnostní spektrometrie
Hmotnostní spektrometrie Princip: 1. Ze vzorku jsou tvořeny ionty na úrovni molekul, nebo jejich zlomků (fragmentů), nebo až volných atomů dodáváním energie, např. uvolnění atomů ze vzorku nebo přímo rozštěpení
Více4. Chemická ionizace. (E el = ev, p CH4 = Pa, p M = 0,05 0,1 Pa) => 0,1 % analytu)
4. Chemická ionizace Munson, Field - 1966 Princip: reakce ion - molekula jako zdroj iontů => zprostředkování ionizace analytu jiným médiem Výsledek: iontové adukty (často protonované molekuly) Iont. zdroj:
VíceCHEMIE - Úvod do organické chemie
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace SŠHS Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/34.0911
VíceZákladní principy interpretace hmotnostních spekter malých molekul
Hmotnostní detekce v separačních metodách V. Základní principy interpretace hmotnostních spekter malých molekul Proč je dobré porozumět hmotnostním spektrům? 1. Správné nastavení detektoru pro citlivou
VíceÚvod do strukturní analýzy farmaceutických látek
Úvod do strukturní analýzy farmaceutických látek Garant předmětu: doc. Ing. Bohumil Dolenský, Ph.D. A28, linka 4110, dolenskb@vscht.cz Hmotnostní spektrometrie I. Příprava předmětu byla podpořena projektem
VíceZáklady interpretace hmotnostních spekter
Základy interpretace hmotnostních spekter Zpracováno podle: http://www.chem.arizona.edu/massspec/ - doporučený zdroj pro samostudium 1. Měříme četnost iontů pro dané hodnoty m/z 2. Vytvoříme grafickou
VíceÚvod do strukturní analýzy farmaceutických látek
Úvod do strukturní analýzy farmaceutických látek Garant předmětu: doc. Ing. Bohumil Dolenský, Ph.D. A28, linka 4110, dolenskb@vscht.cz Hmotnostní spektrometrie I. Příprava předmětu byla podpořena projektem
VíceReakce alkanů 75. mechanismem), iniciované světlem nebo radikálovými iniciátory: Oxidace kyslíkem, hoření, tvorba hydroperoxidů.
eakce alkanů 75 5. eakce alkanů Alkany poskytují především radikálové reakce (často probíhající řetězovým mechanismem), iniciované světlem nebo radikálovými iniciátory: alogenace pomocí X 2 ; bromaci lze
VíceHmotnostní spektrometrie Mass spectrometry - MS
Hmotnostní spektrometrie Mass spectrometry - MS Příprava předmětu byla podpořena projektem OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/33253 Hmotnostní spektrometrie Mass spectrometry - MS hmotnostní spektroskopie versus hmotnostní
Více02 Nevazebné interakce
02 Nevazebné interakce Nevazebné interakce Druh chemické vazby Určují 3D konfiguraci makromolekul, účastní se mnoha biologických procesů, zodpovědné za uspořádání molekul v krystalu Síla nevazebných interakcí
VíceCH 2 = CH 2 ethen systematický název propen CH 2 = CH CH 3 but-1-en CH 2 = CH CH 2 CH 3 but-2-en CH 3 CH = CH CH 3 buta-1,3-dien CH 2 = CH CH = CH 2
Základní názvy organických látek alifatické nasycené alkany (příklady s nerozvětvenými řetězci) methan CH 4 ethan CH 3 CH 3 propan CH 3 CH 2 CH 3 butan CH 3 CH 2 CH 2 CH 3 pentan CH 3 CH 2 CH 2 CH 2 CH
VícePericycklické reakce
Reakce, v nichž se tvoří nebo zanikají vazby na konci π-systému. Nejedná se o iontový ani radikálový mechanismus, intermediáty nejsou ani kationty ani anionty! Průběh reakce součinným procesem přes cyklický
VíceLaboratoř ze speciální analýzy potravin II. Úloha 3 - Plynová chromatografie (GC-MS)
1 Úvod... 1 2 Cíle úlohy... 2 3 Předpokládané znalosti... 2 4 Autotest základních znalostí... 2 5 Základy práce se systémem GC-MS (EI)... 3 5.1 Parametry plynového chromatografu... 3 5.2 Základní charakteristiky
VíceHMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE
HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE Prof. RNDr. Jan Vřešťál, DrSc. Doc. RNDr. Pavel Brož, Ph.D. MASARYKOVA UNIVERZITA, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA, KATEDRA TEORETICKÉ A FYZIKÁLNÍ CHEMIE, Sylabus přednášky 1. Postavení
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Více18. Reakce v organické chemii
1) homolýza, heterolýza 2) substituce, adice, eliminace, přesmyk 3) popis mechanismů hlavních typů reakcí (S R, A E, A R ) 4) příklady 18. Reakce v organické chemii 1) Homolýza, heterolýza KLASIFIKACE
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/CHPB2 Chemie pro biology 2 Reakce a reakční mechanismy v organické chemii Lucie Szüčová Osnova: homolytické a heterolytické
Více10. Tandemová hmotnostní spektrometrie. Princip tandemové hmotnostní spektrometrie
10. Tandemová hmotnostní spektrometrie Princip tandemové hmotnostní spektrometrie Informace získávané při tandemové hmotnostní spektrometrii Možné způsoby uspořádání tandemové HS a/ scan fragmentů vzniklých
VíceAromacké uhlovodíky reakce
Aromacké uhlovodíky reakce Temacká oblast : Chemie organická chemie Datum vytvoření: 20. 7. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: Reakce výroby nesubstuovaných
VíceTypy vzorců v organické chemii
Typy vzorců v organické chemii Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Typy vzorců v organické chemii Zápis
Více2. Polarita vazeb, rezonance, indukční a mezomerní
32 Polarita vazeb a reaktivita 2. Polarita vazeb, rezonance, indukční a mezomerní efekty ktetové pravidlo je užitečné pro prvky druhé periody (,, ) a halogeny. Formální náboj atomu určíme jako rozdíl počtu
VíceOrganická chemie (KATA) rychlý souhrn a opakování
Organická chemie (KATA) rychlý souhrn a opakování Molekulové orbitaly hybridizace N a O Polarita vazby, induktivní efekt U kovalentní vazby mezi rozdílnými atomy, nebude elektronový pár oběma atomy sdílen
VíceVlastnosti. Pozor! H 3 C CH 3 H CH 3
Alkeny Vlastnosti C n 2n obsahují dvojné vazby uhlíky v sp 2 hybridizaci násobná vazba vzniká překryvem 2p orbitalů obou atomů uhlíku nad a pod prostorem obsazeným vazbou aby k překryvu mohlo dojít, musí
VíceIndentifikace molekul a kvantitativní analýza pomocí MS
Indentifikace molekul a kvantitativní analýza pomocí MS Identifikace molekul snaha určit molekulovou hmotnost, sumární složení, strukturní části molekuly (funkční skupiny, aromatická jádra, alifatické
VíceKarbonylové sloučeniny
Karbonylové sloučeniny více než 120 o 120 o C O C C d + d - C O C sp 2 C sp 2 R C O H R 1 C O R 2 1.aldehydy, ketony Nu E R C O R C O 2. karboxylové kyseliny a funkční deriváty O H 3. deriváty kys. uhličité
VíceEmise vyvolaná působením fotonů nebo částic
Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic PES (fotoelektronová spektroskopie) XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie), ESCA (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) UPS (ultrafialová
VícePlazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu
Plazmové metody Základní vlastnosti a parametry plazmatu Atom je základní částice běžné hmoty. Částice, kterou již chemickými prostředky dále nelze dělit a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceINTERPRETACE INFRAČERVENÝCH SPEKTER
INTERPRETACE INFRAČERVENÝCH SPEKTER Obecné základy nedestruktivní metoda strukturní analýzy měření přechodů mezi vibračními hladinami změna dipólového momentu během vibrace v=3 v=2 v=1 v=0 fundamentální
VíceH H C C C C C C H CH 3 H C C H H H H H H
Alkany a cykloalkany sexta Martin Dojiva uhlovodíky obsahující pouze jednoduché vazby obecný vzorec alkanů: C n 2n+2 cykloalkanů: C n 2n homologický přírůstek C 2 Dělení alkanů přímé větvené u větvených
VíceDiskutujte, jak široký bude pás spojený s fosforescencí versus fluorescencí. Udělejte odhad v cm -1.
S použitím modelu volného elektronu (=částice v krabici) spočtěte vlnovou délku a vlnočet nejdlouhovlnějšího elektronového přechodu u molekuly dekapentaenu a oktatetraenu. Diskutujte polohu absorpčního
VíceOPVK CZ.1.07/2.2.00/
OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184 Základní principy vývoje nových léčiv OCH/ZPVNL Mgr. Radim Nencka, Ph.D. ZS 2012/2013 Molekulární interakce SAR Možné interakce jednotlivých funkčních skupin 1. Interakce alkoholů
VíceAbsorpční fotometrie
Absorpční fotometrie - v ultrafialové (UV) a viditelné (VIS) oblasti přechody mezi elektronovými stavy +... - v infračervené (IČ) oblasti přechody mezi vibračními stavy +... - v mikrovlnné oblasti přechody
VíceHmotnostní spektrometrie
Hmotnostní spektrometrie Podstatou hmotnostní spektrometrie je studium iontů v plynném stavu. Tato metoda v sobě zahrnuje tři hlavní části:! generování iontů sledovaných atomů nebo molekul! separace iontů
VíceCharakteristika Teorie kyselin a zásad. Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce. Významné kyseliny. Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho
Petra Ustohalová 1 harakteristika Teorie kyselin a zásad Arrheniova teorie Teorie Brönsted-Lowryho Příprava kyselin Vlastnosti + typické reakce Fyzikální a chemické Významné kyseliny 2 Látky, které ve
VíceHmotnostní spektrometrie - Mass Spectrometry (MS)
Hmotnostní spektrometrie - Mass Spectrometry (MS) Další pojem: Hmotnostně spektrometrický (selektivní) detektor - Mass spectrometric (selective) detector (MSD) Spektrometrie - metoda založená na interakci
VíceNo. 1- určete MW, vysvětlení izotopů
No. 1- určete MW, vysvětlení izotopů ESI/APCI + 325 () 102 (35) 327 (33) 326 (15) 328 (5) 150 200 250 300 350 400 450 500 ESI/APCI - 323 () 97 (51) 325 (32) 324 (13) 326 (6) 150 200 250 300 350 400 450
VíceKarboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty
Karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty Úvod Karboxylové kyseliny jsou nejdůležitější organické kyseliny. Jejich funkční skupina je karboxylová skupina a tento název je složen ze slov karbonyl a
VíceÚvod Obecný vzorec alkoholů je R-OH.
Alkoholy a fenoly Úvod becný vzorec alkoholů je R-. Názvosloví alkoholů a fenolů Běžná jména alkoholů se odvozují od alifatického zbytku připojeného k hydroxylové skupině, ke kterému se přidá slovo alkohol.
VíceChemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA VY_32_INOVACE_03_3_07_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA Volné atomy v přírodě
VíceAminy a další dusíkaté deriváty
Aminy a další dusíkaté deriváty Aminy jsou sloučeniny příbuzné amoniaku, u kterých jsou nahrazeny jeden, dva nebo všechny tři atomy vodíku alkylovými nebo arylovými skupinami. Aminy mají stejně jako amoniak,
VíceAlkeny. Alkeny. Největšíprůmyslový význam majíethen (ethylen) a propen (propylen) jako suroviny pro další přeměny nebo pro polymerace
Alkeny Dvojná vazba je tvořena jednou vazbou sigma a jednou vazbou pí. Dvojná vazba je kratší než vazba jednoduchá a všechny čtyři atomy vázané na dvojnou vazbu leží v jedné rovině. Fyzikální vlastnosti
VíceHYDROXYDERIVÁTY. Alkoholy Fenoly Bc. Miroslava Wilczková
HYDROXYDERIVÁTY Alkoholy Fenoly Bc. Miroslava Wilczková HYDROXYDERIVÁTY Alkoholy -OH skupina vázána na uhlíkový atom alifatického řetězce Fenoly -OH skupina vázána na uhlíku, který je součástí aromatického
VíceDUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:
Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.
VíceGC-MS aplikace v toxikologii
Plynová chromatografie a hmotnostní spektrometrie (GC-MS) GC-MS aplikace v toxikologii M. Balíková GC-MS aplikace v toxikologii MS (mass spectrometry) hmotnostní spektrometrie: fyzikálně chemická metoda
VíceZákladní parametry 1 H NMR spekter
LEKCE 1a Základní parametry 1 NMR spekter Počet signálů ve spektru (zjištění počtu skupin chemicky ekvivalentních jader) Integrální intenzita (intenzita pásů závisí na počtu jader) Chemický posun (polohy
VíceHALOGENDERIVÁTY UHLOVODÍKŮ
HALOGENDERIVÁTY UHLOVODÍKŮ R X, Ar - X Obsahují ve svých molekulách vazbu uhlík-halogen (C-X) -I > +M Například : chlormethan, methylchlorid trichlormethan, chloroform trijodmethan, jodoform chlorid uhličitý,
VíceKlinická a farmaceutická analýza. Petr Kozlík Katedra analytické chemie
Klinická a farmaceutická analýza Petr Kozlík Katedra analytické chemie e-mail: kozlik@natur.cuni.cz http://web.natur.cuni.cz/~kozlik/ 1 Spojení separačních technik s hmotnostní spektrometrem Separační
VíceHalogenderiváty. Halogenderiváty
Názvosloví Halogeny jsou v názvu vždy v předponě. Trichlormethan mátriviálnínázev CHLOROFORM Podle připojení halogenu je dělíme na primární sekundární a terciární Br Vazba mezi uhlíkem a halogenem je polarizovaná
Více3/7/2014. Plynová chromatografie (GC) Plynová chromatografie (GC) - princip
Hmotnostní spektrometrie (2) Josef Chudoba Plynová chromatografie hmotnostní spektrometrie Gas Chromatography-Mass Spectrometry (GC-MS) Obsah: Plynová chromatografie - GC kolony, nástřik vzorku, spojení
VíceOrganické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík
Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík struktura, nomenklatura a funkční skupiny huminové látky a další přírodní OC reaktivita DOC/POC distribuce kyselost (acidita) Přírodní a znečišťující organické
VícePÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011
Kód uchazeče:... Datum:... PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011 30 otázek maximum: 60 bodů čas: 60 minut 1. Napište názvy anorganických sloučenin: (4
VíceObsah. 2. Mechanismus a syntetické využití nejdůležitějších organických reakcí 31 2.1. Adiční reakce 31 2.1.1. Elektrofilní adice (A E
Obsah 1. Typy reakcí, reakčních komponent a jejich roztřídění 6 1.1. Formální kritérium pro klasifikaci reakcí 6 1.2. Typy reakčních komponent a způsob jejich vzniku jako další kriterium pro klasifikaci
VíceMass Spectrometry (MS) Lenka Veverková 2012
HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE Mass Spectrometry (MS) Lenka Veverková 2012 ÚVOD MS je nejrychleji se rozvíjejí technika analytické chemie. Dokáže poskytnout informace o: elementárním složení vzorku, struktuře
Více2. Atomové jádro a jeho stabilita
2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron
VíceNázvosloví uhlovodíků
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2010 Mgr. Alena Jirčáková Varianty názvosloví: Triviální názvosloví tradiční, souvisí s výskytem
VíceHMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE
HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE -samostatně - strukturní analýza, identifikace látek - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - prvková analýza kombinace s ICP - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza
Více2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.
2.3 CHEMICKÁ VAZBA Spojováním dvou a více atomů vznikají molekuly. Jestliže dochází ke spojování výhradně atomů téhož chemického prvku, pak se jedná o molekuly daného prvku (vodíku H 2, dusíku N 2, ozonu
VíceNáboj a hmotnost elektronu
1911 určení náboje elektronu q pomocí mlžné komory q = 1.602 177 10 19 C Náboj a hmotnost elektronu Elektrický náboj je kvantován Každý náboj je celistvým násobkem elementárního náboje (elektronu) z hodnoty
VíceZákladní chemické pojmy
MZ CHEMIE 2015 MO 1 Základní chemické pojmy Atom, molekula, prvek, protonové číslo. Sloučenina, chemicky čistá látka, směs, dělení směsí. Relativní atomová hmotnost, molekulová hmotnost, atomová hmotnostní
VíceATOM. atom prvku : jádro protony (p + ) a neutrony (n) obal elektrony (e - ) protonové číslo 8 nukleonové číslo 16 (8 protonů + 8 neutronů v jádře)
ATOM atom prvku : jádro protony (p + ) a neutrony (n) obal elektrony (e - ) protonové číslo 8 nukleonové číslo 16 (8 protonů + 8 neutronů v jádře) Atom lze rozložit na menší složky, označované jako subatomární
VíceKyselost, bazicita, pka
Kyselost, bazicita, pka Kyselost, bazicita, pk a Organické reakce často kysele nebo bazicky katalyzovány pk a nám říká, jak je (není) daný atom vodíku kyselý důležité pro předpovězení, kde bude daná látka
VíceNázvosloví Konformace Isomerie. Uhlíky: primární (1 o ) sekundární (2 o ) terciární (3 o ) kvartérní (4 o )
ALKANY 1 Názvosloví Konformace Isomerie Uhlíky: primární (1 o ) sekundární (2 o ) terciární (3 o ) kvartérní (4 o ) 2 Alkany (resp. cykloalkany) jsou nejzákladnější organické sloučeniny složené pouze z
VíceUrčení molekulové hmotnosti: ESI a nanoesi
Cvičení Určení molekulové hmotnosti: ESI a nanoesi ) 1)( ( ) ( H m z H m z M k j j j m z z zh M Molekula o hmotnosti M se nabije z-krát protonem, pík iontu ve spektru je na m z : ) ( H m z M z Pro dva
VíceKarboxylové kyseliny
Karboxylové kyseliny Názvosloví pokud je karboxylováskupina součástířetězce, sloučenina mákoncovku -ovákyselina. Pokud je mimo řetězec má sloučenina koncovku karboxylová kyselina. butanová kyselina cyklohexankarboxylová
Více1. Uríme, které ionty souvisí s analytem a které ne
1. Uríme, které ionty souvisí s analytem a které ne 2. Uríme molární hmotnost - hledáme molekulární ion M +, adukty (M+H) +, (M+Na) +, (M+HCOO) - nebo deprotonované molekuly (M-H) -, píp. vícenásobn nabité
VíceORGANICKÉ SLOUČENINY
ORGANICKÉ SLOUČENINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 12. 7. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí se
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
VíceSPEKTROSKOPIE NUKLEÁRNÍ MAGNETICKÉ REZONANCE
SPEKTROSKOPIE NUKLEÁRNÍ MAGNETICKÉ REZONANCE Obecné základy nedestruktivní metoda strukturní analýzy zabývá se rezonancí atomových jader nutná podmínka pro měření spekter: nenulový spin atomového jádra
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická
VíceSkupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe
Skupenské stavy Plyn Zcela neuspořádané Hodně volného prostoru Zcela volný pohyb částic Částice daleko od sebe Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe
VíceLEKCE 1b. Základní parametry 1 H NMR spekter. Symetrie v NMR spektrech: homotopické, enantiotopické, diastereotopické protony (skupiny)*
Základní parametry 1 NMR spekter LEKCE 1b Symetrie v NMR spektrech: homotopické, enantiotopické, diastereotopické protony (skupiny)* 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 Základní parametry 1 NMR spekter Počet signálů ve
VíceZdroje iont používané v hmotnostní spektrometrii. Miloslav Šanda
Zdroje iont používané v hmotnostní spektrometrii Miloslav Šanda Ionizace v MS Hmotnostní spektrometrie je fyzikáln chemická metoda, pi které se provádí separace iont podle jejich hmotnosti a náboje m/z
VíceSložení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro -
MATURITNÍ OKRUHY Z CHEMIE Obecná chemie Složení a struktura atomu Charakteristika elementárních částic. Modely atomu. Izotopy a nuklidy. Atomové jádro - hmotnostní úbytek, vazebná energie jádra, jaderné
Více1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
VíceHMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE
HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE Mass Spectrometry (MS) (c) Lenka Veverková, 2013 ÚVOD MS je nejrychleji se rozvíjejí technika analytické chemie. Dokáže poskytnout informace o: elementárním složení vzorku, struktuře
Vícejádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony
atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceNáboj a hmotnost elektronu
1911 změřil náboj elektronu Pomocí mlžné komory q = 1.602 177 10 19 C Náboj a hmotnost elektronu Elektrický náboj je kvantován, Každý náboj je celistvým násobkem elementárního náboje (elektronu) z hodnoty
VíceStručná historie hmotnostní spektrometrie. Analytická chemie II: Úvod do hmotnostní spektrometrie. Stručná historie hmotnostní spektrometrie.
ACh II - MS Analytická chemie II: Úvod do hmotnostní spektrometrie Jan Preisler 3A14, Ústav chemie PřF MU, UKB, tel.: 54949 6629 preisler@chemi.muni.cz Specializovaný kurz: C7895 Hmotnostní spektrometrie
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VícePříklady k semináři z organické chemie OCH/SOCHA. Doc. RNDr. Jakub Stýskala, Ph.D.
Příklady k semináři z organické chemie /SA Doc. RNDr. Jakub Stýskala, Ph.D. Příklady k procvičení 1. Které monochlorované deriváty vzniknou při radikálové chloraci následující sloučeniny. Který z nich
VíceHMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE
HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE A MOŽNOSTI JEJÍHO SPOJENÍ SE SEPARAČNÍMI METODAMI SEPARACE chromatografie CGC, GC x GC HPLC, UPLC, UHPLC, CHIP-LC elektromigrační m. CZE, CITP INTERFACE SPOJENÍ x ROZHRANÍ GC vyhřívaná
Více