Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č.

Transkript

1 Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - echnické univerziy Osrava číslo 1, rok 008, ročník VIII, řada savební článek č. 1 Radi ČAJKA 1, Lucie MYNARZOVÁ ANALÝZA ZDĚNÉ KONSRUKCE ZAÍŽENÉ POŽÁREM Absrac his paper deals abou deerinaion of fire load, eperaure field and sae of sress of asonry srucure afer fire. Firsly, procedures and calculaions are presened generally and han he applicaion on specific case is deonsraed. 1 ÚVOD eno článek ukazuje ožnosi sanovení požárního zaížení, eploního pole a napjaosi zděného objeku po požáru. Posupy a výpočy jsou uvedeny obecně a následně jsou aké aplikovány na konkréní příklad. POŽÁRNÍ ZAÍŽENÍ Přesnější sanovení požárního zaížení p [kg/ ] se obvykle určuje v závislosi na nožsví a výhřevnosi hořících ho podle [1] jako souče požárního zaížení nahodilého (p n ) a požárního zaížení sálého (p s ): p = p n + p s. (1) Nahodilé požární zaížení se ůže sanovi bez dalších výpočů podle Přílohy A éo nory nebo výpoče, kerý je oožný i pro sálé požární zaížení. p n nebo p s j M i K i = i= S, () kde M i je honos i-ého druhu hořlavých láek, K i je součiniel ekvivalenního nožsví dřeva i-ého druhu hořlavých láek, S je celková plocha požárního úseku v, j je poče druhů hořlavých láek. Pokud ovše není dochována původní projeková dokuenace nebo je celý objek požáre zlikvidován, nelze požární zaížení spolehlivě sanovi ani není ožné použií přesnějších paraerických eploních křivek požáru či zdokonalených (vícezónových) odelů požáru podle příloh evropské nory [], proože odely vyžadují údaje o proudění okenníi či dveřníi ovory, polohu sěn ad. Analýza eploního pole a napjaosi ůže bý v ěcho případech provedena pouze pro obecnou norovou křivku podle ISO DIS , viz ČSN EN [], viz obrázek 1. eploy plynů v hořící prosoru jsou dány rovnicí (3): 1 Doc. Ing. Radi Čajka, CSc., Kaedra konsrukcí, Fakula savební, VŠB-echnická univerzia Osrava, Ludvíka Podéšě 1875, Osrava-Poruba, el.: , e-ail: radi.cajka@vsb.cz. Ing. Lucie Mynarzová, Kaedra konsrukcí, Fakula savební, VŠB-echnická univerzia Osrava, Ludvíka Podéšě 1875, Osrava-Poruba, el.: , e-ail: lucie.ynarzova@vsb.cz. 1

2 kde N 0 je eploa plynů při norové požáru [ C], je počáeční eploa plynů v prosoru [ C], je čas [in]. ( 8 1) N = log +, (3) eploa [ C] N ( 8 1) = log Čas [in] Obr. 1: Norová eploní křivka. Přesup epla při požáru probíhá proudění a sálání. Přesup epla proudění je charakerizován součiniele přesupu epla proudění α. Součiniel přesupu epla proudění je uvažován c nelineární hodnoou, závislou na eploě. 3 EPLONÍ POLE Vedení epla v rojrozěrné ělese je popsáno diferenciální Fourierovou rovnicí vedení epla ( c ρ ) = λx + λ y x x y y kde je čas [s], ( x, ) eploa v závislosi na souřadnici a čase [ K ], 1 1 λ eploní vodivos [ W K ], ρ ěrná honos [ kg ], + λ, (4) z z z 1 1 c ěrná epelná kapacia při sálé laku [ kj kg K ]. Aby bylo ožno řeši obecnou diferenciální rovnici, je řeba zná fyzikální vlasnosi ělesa ( λ,c, ρ ) a doplni ji o počáeční podínky, keré zahrnují var a rozěry ělesa, počáeční rozložení eplo v ělese a hraniční podínky, keré charakerizují vzájené působení ělesa s okolní prosředí. V případě výpoču odezvy konsrukce na vysoké eploy nejsou epelně echnické vlasnosi zdiva ( λ,c, ρ ) včeně závislosí na eploě v ČSN či EC norách udány.

3 3.1 Analyické a nuerické řešení Analyické řešení diferenciální rovnice (4) je znáo pouze pro určié případy za zjednodušených předpokladů. Uvažujee-li konsanní epelně-echnické vlasnosi (nezávislé na eploě), lze rovnici zjednoduši: λ = + +. (4a) c ρ x y z Přesup epla sálání se zanedbává. Při analyické řešení se s výhodou používají zv. čísla podobnosi, keré charakerizují nesacionární eploní pole [3]. Fourierovo číslo (5) charakerizuje bezrozěrný čas a Bioovo číslo (6) charakerizuje bezrozěrný součiniel přesupu epla: a α L Fo = ; Bi = (5, 6) L λ kde je čas, a je součiniel eploní vodivosi, L je délková veličina. α je součiniel přesupu epla, λ součiniel epelné vodivosi. Bezrozěrná eploa je definována kde f 0 je eploa okolního prosředí, θ = f f je počáeční eploa, je neznáá eploa v závislosi na čase a souřadnicích. Řešení diferenciální rovnice á var θ = f ( Fo, Bi, X, Y, Z) (8) kde X, Y, Z je bezrozěrná souřadnice x/l, y/l, z/l. Při řešení odezvy konsrukce na vyšší eploy (keré se vyskyují při požáru) nelze analyické řešení použí, proože zpravidla nejsou znáa analyická řešení, pokud uvažujee závislosi epelně echnických vlasnosí na eploě. Proo se časěji využívá nuerického řešení např. progra NONSAC [4] řeší nuericky diferenciální rovnici (4a) pro jednorozěrné vedení epla. Uožňuje zada závislos epelně echnických vlasnosí na eploě poocí kvadraických polynoů. Součiniel přesupu epla α zahrnuje jak přesup epla proudění α, ak přesup epla sálání α. k 4 NAPJAOS Podle ČSN EN [5] lze požární odolnos zděných sěn ověři výpoče, v něž se přihlíží ke způsobu porušení sěny naáhané požáre, k vlasnose ho závislých na eploě, ke šíhlosi a k účinků epelné rozažnosi a deforací. 0 s (7) 3

4 Výpočovou eodou ůže bý globální analýza konsrukce, jejíž cíle je vyjádři chování nosných prvků, jejich sesav nebo celé konsrukce zjednodušený výpočový odel specifických druhů prvků Planos výpočových eod by ěla bý ověřena porovnání vypočené požární odolnosi s výsledky zkoušek, což je však v dané případě již neožné. V poznáce ciované nory se však rovněž uvádí, že podrobná výpočová eoda pro zděné konsrukce není dosud k dispozici. Proo bude použia eoda sanovení vniřní napjaosi posupe podle zásad saiky a pružnosi v souladu s odbornou lieraurou, viz např. [3], [4], [6]. Výsledné vniřní síly vlive nelineárního průběhu eplo v průřezu lze pak sanovi podle vzahů N h = da = h A σ σ b dz, (9) z da = hσ z b M = σ dz. (10) A h Obr. : Princip sanovení ohybového oenu M od nerovnoěrného rozdělení eplo. 4.1 Převárné charakerisiky zdiva Při výpoču napjaosi a převoření je nezbyné zada odpovídající oduly převárnosi zdiva. ČSN [7] definuje zv. ečnové a sečnové oduly převárnosi. Pro výpoče dlouhodobých účinků zaížení zpravidla použijee sečnový odul E def1, zaíco pro krákodobé a dynaické účinky ečnový odul E def. Sečnový odul je závislý na úrovni napěí. Pro obor napěí je odul převárnosi < 0 σ k R (11) d 3 a pro inerval je E def 1 σ = α k Rd 1 (1) k Rd k 3 R d < σ k R d (13) E def 1 σ = 1, α k Rd 1, (14) 1,5 k Rd 4

5 kde α je součiniel převárnosi zdiva podle ab.6 v [7], k je součiniel pevnosi zdiva, keré pro cihelné a kaenné zdivo nabývá hodnoy k =, 1, R je výpočová pevnos zdiva v laku podle ab. v [7]. d Modul převárnosi zdiva ve syku se zavádí hodnoou kde E def G def =, (15) 0,4 Edef σ = α k Rd 1. (16) 1,1 k Rd Závislos poěrného slačení zdiva ε, keré nezahrnuje účinek dovarování, na velikosi napěí σ je určena vzahe ε = 1000 ε a, (17) α kde ε je poěrné slačení zdiva pro a α = 1000, j. 1,1 σ ε = a ln 1. (18) ,1 k Rd Účinek dlouhodobě působícího zaížení se zavádí hodnoou (včeně účinků dovarování) ε o = k o ε, (19) kde k =, 5 pro zdivo z cihlářských výrobků a k =, 8 pro zdivo kaenné [7]. o o Závislos napěí na převoření pro cihelné a kaenné zdivo podle ČSN Poěr Siga/R [-] 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0, 0,1 0,0 0,0,0 4,0 6,0 8,0 10,0 1,0 14,0 16,0 Převoření [10-3 ] EpsilonA EpsilonA-k Epsilon,o cihla Epsilon,o kaen Obr. 3: Závislos napěí na převoření cihelného a kaenného zdiva podle ČSN Evropská přednora ČSN EN Navrhování zděných konsrukcí [5] již žádné podrobnější inforace o vzahu napěí a převoření neposkyuje. Ve výpočech lze uvažova vzah ezi napěí a poěrný převoření (pracovní diagra zdiva) jako parabolický, parabolicko obdélníkový nebo obdélníkový. 5

6 Krákodobý sečnový odul pružnosi E je nuno pro podínky ezních savů použielnosi sanovi zkouškai. Modul pružnosi je určen při laku, kerý se rovná jedné řeině nejvěší pevnosi zkušebního ělesa, keré je při zkoušce podle EN dosaženo. Pokud není při výpoču konsrukce k dispozici hodnoa odulu pružnosi E určená zkouškai, lze podle Národní přílohy pro ČR pro podínky běžného provozu uvažova krákodobý sečnový odul pružnosi zdiva E = sec α, (0) kde α je součiniel sanovený v závislosi na druhu použiých zdících prvků a pevnosi obyčejné sec zdící aly v laku podle ČSN EN [5]. Ve výpočech podle ezních savů použielnosi se doporučuje uvažova odul pružnosi obdobně jako ve zjednodušené eodě sávající ČSN [7] hodnoou E def f k = 0, 6 E. (1) 5 PŘÍKLAD Ukážee si nyní výše zíněné eoreické posupy na konkréní příkladu zděné konsrukce (resaurace), kerá vyhořela. Věší čás konsrukce se při požáru zříila a zbylé čási (obvodové sěny aj.) byly po požáru srženy. 5.1 Vznik a inenzia požáru Požár řešené zděné konsrukce byl nahlášen 11. kvěna 000 v hod. Čas vzniku požáru nebylo ožno urči přesně, vzhlede k jeho inenziě je odhadován ezi 1.00 až 1.30 hod. V době příjezdu prvních požárních jednoek v čase 0.15 hod se již objek nacházel ve řeí fázi hoření, kdy již byla zasažena celá půdorysná plocha při inenzivní hoření. Ve vzdálenosi cca 5 od hořící resaurace byl bezprosředně ohrožen sálavý eple a ožnosí přenosu požáru další objek ubyovny. Proo byly veškeré síly a prosředky nasazeny na záchranu bývalé ubyovny a ísnosi sálu v resauraci. Přes provedený zásah se však srop nad sále nepodařilo zachráni a došlo k jeho zřícení. Obr. 4: Celkový pohled (vlevo) a pohled z jižní srany (vpravo) na požáre zasažený objek. Zásah byl zahájen v 0.16 hod., doba volného rozvoje požáru činila 45 až 75 in, konečná likvidace požáru byla provedena až v hod. Doba hoření s ohlede na volný rozvoj požáru byla určena přibližně na 9 hod (ješě v hod prováděli hasiči likvidaci požáru v bývalé ísnosi sálu). Na požářišě bylo dopraveno l hasiva (vody), běhe likvidace požáru došlo ke zřícení sřešní konsrukce a zdiva.np včeně zřícení dřevěného sropu nad hlavní sále. Sav zděných konsrukcí po požáru (před srhnuí zbývajících čásí objeku) je dobře parný z foodokuenace ve spisu o požáru [8], ze kerého jsou obě foografie na obrázku 4. 6

7 5. Požární zaížení Vzhlede k ou, že zbyky objeku byly zlikvidovány a původní projeková dokuenace se nedochovala, nelze v oo případě sanovi přesně požární zaížení. Na inenziu požárního zaížení lze pouze usuzova z inenziy požáru v době zásahu (řeí fáze hoření) a někerých údajů v rozpoču vzniklých škod. Např. v posudku znalce Ing. Pavlovského [9] se v položkové rozpoču uvádí obje dřevěných prvků vyhořelého krovu: konsrukce esařské ,71 kg konsrukce ruhlářské ,45 kg podlahy vlysové a povlakové 1 846,19 kg Celke dřevní hoa ,35 kg K ouo požárníu zaížení je dále nuno připočía další hořlavé předěy a láky uvniř objeku, jako je nábyek, náěry ad. Při norové hodnoě výhřevnosi jehličnaého dřeva 17 MJ.kg -1 [10] se ak při požáru ohlo uvolni až 154,43 GJ epla. Nuerické řešení eploního pole Dělení konsrukce na jednolivé aeriálové vrsvy a body pro výpoče eploního pole a napjaosi běhe požárního zaížení je zřejé z obrázku 5. Nuerické řešení diferenciální rovnice (4a) je řešeno podle [11]. Obr. 5: Schéa dělení konsrukce na jednolivé prvky a uzly. Proože se původní projeková dokuenace nedochovala a zdivo bylo zbouráno, jsou pro výpoče a posouzení použiy údaje ze soudního spisu, a o konkréně ze znaleckého posudku (rozpoču) [9], kde je uvažováno zdivo l. 300 P5/MVC,5. Pro výpoče je edy uvažováno zdivo z cihel plných klasického foráu skladebné loušťky 300 s obousrannou oíkou a eploy vnějšího prosředí s následujícíi paraery: pevnos zdiva je uvažována pro cihly pevnosní řídy P5 MPa a alu MVC,5 MPa objeová honos zdiva je uvažována průěrnou hodnoou 1800 kg. -3 eploní nárůs požáru na vniřní povrchu zdiva e1 je uvažován podle norové eploní křivky v souladu s norai ČSN a EC. eploa vnějšího prosředí je uvažována s konsanní eploou, vzhlede k jarníu období a noční eploá při požáru je do výpoču zavedena eploa e = 15 o C Délka rvání norové požární křivky je na sraně bezpečné uvažována hod (ačkoliv ve skuečnosi požární zásah rval déle, avšak za současného probíhajícího hašení). Další hodiny je siulováno ochlazování nahřáého vniřního líce zdiva požární vodou při zásahu za ěcho předpokladů: 7

8 Počáeční rozdělení eplo ve zdivu odpovídá nuerickéu řešení eploního pole po hodinách zaížení norovou eploní křivkou. eploa vnějšího prosředí je uvažována s konsanní eploou, vzhlede k jarníu období a noční eploá při požáru je do výpoču zavedena eploa vody e = 10 o C. Výpoče byl proveden v prograu NONSAC [4] v časech po 0,05 hod (3inuách). Bylo uvažováno zaížení eploní křivkou a poé i eploní zaížení hasební zásahe. Vypočené eploy po průřezu zdiva jsou graficky znázorněny na obr. 6. Z výsledných eplo [4] vyplývá, že po hodinách působení požáru na vniřní líc oínuého zdiva dosáhla axiální eploa povrchu oíky hodnoy 937 C a eploa povrchu cihel 714 C, zaíco na vnější povrchu eploa nepřesáhla 18 C (ohřáí o necelé 3 C). eploa (x,) [ o C] eploy ve zdivu pro ISO požární křivku ,00 hod požár 0,50 hod požár 1,00 hod požár 1,50 hod požár,00 hod požár,01 hod zásah,50 hod zásah 3,00 hod zásah 3,50 hod zásah 4,00 hod zásah 0 0,00 0,05 0,10 0,15 0,0 0,5 0,30 0,35 Vzdálenos od hořícího povrchu zdiva [] Obr. 6: eploy ve zdivu pro norovou požární křivku a následné ochlazení vodou. Po prudké ochlazování vniřního povrchu další hodiny chladnou vodou (používána voda z nedaleké vodoeče) s eploou okolo 10 C dochází ke snižování eploy na vnější líci zdiva a ke sěhování vyšších eplo přesahujících cca 100 C až do poloviny průřezu. oo nerovnoěrné rozdělení eplo se srý gradiene eploy vyvolává zv. vniřní napjaos, přičež zejéna ahová napěí věší než pevnos pojiva a zdících prvků v ahu ohou zdivo značně naruši. Pevnosní a převárné charakerisiky vrsev zdiva Pevnosní charakerisiky zdiva pořebné pro posouzení sávající konsrukce se obvykle určují laboraorníi zkouškai nebo ěření. V oo případě ovše bylo veškeré zdivo odvezeno na skládku před započeí posouzení, akže pevnos zdiva P 5 na MVC,5 byla podle [7] uvažována ěio výpočovýi hodnoai: pevnos v laku R, c =, 0 MPa pevnos v hlavní ahu, ahu za ohybu (porušení v rovné spáře) R, = 0, 08 MPa pevnos v hlavní ahu, ahu za ohybu (porušení zdícího prvku) R, = 0, 03 MPa Pevnos aly MVC,5 pro zdění lze podle ČSN [1], resp. pro oíky podle ČSN [13], uvažova iniálníi hodnoai pevnos v laku, MPa R, c = 5 8

9 pevnos v hlavní ahu, ahu za ohybu (porušení ve spáře) 0, MPa R, = 8 Součiniel eploní rozažnosi se podle [7] uvažuje pro zdivo z cihlářských výrobků hodnoou 5 1 α = 0,5 10 o C. Vzhlede ke krákodobéu (z hlediska živonosi savebního objeku), avšak inenzivníu požárníu zaížení, je odul pružnosi pro výpoče napjaosi uvažován hodnoou Edef = α sec k Rd = 750,1,0 = 3150 MPa. Pro vniřní oíku (předpokládá se vápenná) pevnosi nepřesahující 0,4 MPa pak dosáváe E = α k R = 500,1 0,4 MPa. def sec d = 40 Pro vnější brizoliovou oíku (předpokládá se vrdá ceenová) pevnosi cca 5,0 MPa pak dosáváe Edef = α sec k Rd = 1000,1 5,0 = MPa. S ohlede k charakeru oíkoviny odpovídající spíše ceenovéu poěru je pak ve výpoču uvažováno s hodnoou E def = MPa. Výsledná napěí jsou pak spočena z dosažených eplo jak pro požární zaížení norovou křivkou, ak pro následné ochlazení vodou při hašení poocí prograu NONSAC [4]. 6 POSOUZENÍ EXRÉMNÍCH NAPĚÍ A PŘEVOŘENÍ Přesné vyezení pojů souvisejících s poruchai uváděla dnes již neplaná nora [14]: vada konsrukce je nedosaek konsrukce, způsobený chybný návrhe nebo provedení, porucha konsrukce je zěna konsrukce proi původníu savu, kerá je vyvolána zaěžujícíi účinky a vlivy ve sadiu realizace a užívání a kerá zhoršuje jejich spolehlivos a funkční způsobilos, funkční způsobilos je schopnos konsrukce plni požadované nosné funkce z hlediska ezních savů únosnosi a použielnosi při působení saických a dynaických zaížení, požadované funkce z hlediska požární bezpečnosi, energeické náročnosi, z hlediska úspory epla, akusiky, bezpečnosi provozu a užiných vlasnosí a z hlediska požadavků zdravoní nezávadnosi a ochrany zdraví. Nora [14] byla v roce 005 nahrazena nový předpise [1], kde již yo charakerisiky v akové znění uvedeny nejsou. Navrhování pozeních saveb se v inulosi a v řadě případů i dosud opírá o epirii. eprve v první polovině 0. soleí se posupně začínají uplaňova analyické a eoreické posupy a eody při navrhování zejéna nosných čásí budov. Při hodnocení echnického savu objeků je řeba zaěři průzkuy v návaznosi na požadavky uvedené v 47 Savebního zákona č. 50/1976 Sb. [15] (včeně pozdějších novel). yo požadavky jsou shodné s Hlavníi požadavky (Essenial Requireens), sanovenýi Sěrnicí Rady Evropských společensví (Council Direcive 89/106/EEC), a o: echanická odolnos a sabilia bezpečnos v případě požáru hygiena, zdraví a živoní prosředí bezpečnos při užívání ochrana proi hluku hospodárnos při využií energie a epelné ochraně 9

10 V posuzované případě bude rozhodující zejéna požadavek na echanickou odolnos a sabiliu, popř. schopnos poškozené konsrukce odola dalšíu požárníu zaížení. Je řeba podoknou, že i nově vybudovaný a opravený objek usí pro úspěšnou kolaudaci splňova požadavky současně planých nore a savebních předpisů. 6.1 Posouzení převoření Výpoče zděných prvků a konsrukcí, u nichž se v oíce nepřipouší vznik rhlin, se pro ezní sav převoření provádí pro účinky provozních zaížení, kerá působí po zhoovení povrchových vrsev a pro účinky osaních provozních zaížení, kerá vyvozují dlouhodobá převoření [7]. Poěrná ahová převoření nesí přesoupi hodnoy ε, keré nabývají hodno pro, li obvyklé oíky v zazubené spáře ε, li = 0,0 10 ε, li = 0,15 10 obvyklé oíky v rovné spáře ε, li = 0,08 10 ceenové oíky vysavené hydrosaickéu laku ε, li = 0,05 10 kyselinovzdorné oíce Při porovnání s hodnoai poěrných převoření, kerá vznikají od účinků eplo při požáru je zřejé, že u věšiny objeků ůže dojí ke vzniku rhlin. Uvážíe-li např. při gradienu eploy 0 Δ = = 9 C výsledné převoření 5 ε = α Δ = 0, = 4,61 10, vychází hodnoy věší než axiální ezní hodnoa pro obvyklé oíky v zazubené spáře podle ČSN [7], ε, li = 0, Posouzení exréních napěí Z vypočených napěí, kerá byla pro přehlednos vykreslena pro jednolivé časy na obr. 7, vyplývá, že běhe požáru a následného zásahu byly výrazně překročena jak napěí v ahu, ak i laku. Překročení výpočových pevnosí dochází k porušení průřezu zdiva rhlinai, narušení celisvosi zdiva a posupné zráě únosnosi. Vlive proočení zdiva velký nožsví vody při hašení rovněž dochází k dalšíu snížení jeho echanicko-pevnosních paraerů. Napěí (x,) [MPa] Napěí ve zdivu pro ISO požární křivku 6,00 4,00,00 0,00 0,00 0,05 0,10 0,15 0,0 0,5 0,30 0,35 -,00-4,00-6,00-8,00 Vzdálenos od hořícího povrchu zdiva [] 0,00 hod požár 0,50 hod požár 1,00 hod požár 1,50 hod požár,00 hod požár,01 hod zásah,50 hod zásah 3,00 hod zásah 3,50 hod zásah 4,00 hod zásah Obr. 7: Napjaos ve zdivu pro norovou požární křivku a následné ochlazení vodou. 10

11 Vzhlede k ou, že nebyla ožnos před posouzení éo poškozené konsrukce vizuálně posoudi supeň porušení zdiva po požáru, lze rovněž vycháze ze sanoviska ehdy přizvaného znalce Ing. Sanislava Daňka a jeho vyjádření ve znalecké posudku [16], [17], kde se uvádí,.že hlavní důvode pro odsranění konsrukcí byl jejich echnický sav narušený požáre a proipožární zásahe. ao vrzení rovněž dokládají sanoviska savební firy při provádění bouracích prací [18] a následné vydání rozhodnuí o odsranění savby [19]. Na základě provedených eploních a napjaosních analýz zdiva se pak lze s ío sanoviske zoožni. 6.3 Posouzení ezní šíhlosi a sabiliy Vlive požáru rovněž došlo ke zřícení sropních konsrukcí a krovu, keré přispívají ke sabiliě sěn. U obdélníkových průřezů lze sanovi šíhlosní poěr pro posuzované volně sojící zdivo podle vzahu v ČSN [7] l ef λ = i 1000 = α 1,0 0, = 160 kde poloěr servačnosi i obdélníkového průřezu zdiva o jednokové šířce b = 1 a loušťce v rovině ožného vybočení h = 0,3 činí 1 3 b h I i 1 1 = = = h = 0,89 h = 0,89 0,3 = 0, 0866 A b h 1 a vzpěrná délka pro neopřené (volné) zhlaví volně sojící sěny o výšce iniálně dvou podlaží h w =.3 = 6,0 (u koínového zdiva však ješě věší) l =,0 h =,0 6,0 = 1,. ef w 0 Mezní šíhlosní poěry nejsou v ČSN [7] přío uvedeny, pro ako vysokou hodnou se však součiniel vzpěru blíží k nule (abulka v ČSN končí pro λ = 15, pro součiniel vzpěrnosi ϕ = 0,). Při ak vysoké šíhlosní poěru je několikrá překročena ezní únosnos zdiva a ohrožena jeho sabilia. V evropské přednorě ČSN EN [0] je šíhlos zděných prvků h ef / ef oezena hodnoou 7 1,0 = 40 0,3 což je v případě volně sojících sěn rovněž překročeno. h ef ef = >> 7, 7 ZÁVĚR V oo příspěvku bylo ukázáno eoreicky i na konkréní příkladu, jaký způsobe se dá sanovi zbyková únosnos zděné konsrukce vysavené účinků konkréního požárního zaížení. Jsou zde uvedeny eoreické posupy pro výpoče požárního zaížení, určení eploního pole, napjaosi konsrukce nebo posouzení ezní šíhlosi a sabiliy. Obecné posupy jsou následně aplikovány na zděný objek vysavený účinků požáru. PODĚKOVÁNÍ eno článek je podporován ze sáního rozpoču České republiky prosřednicví Granové agenury ČR. Regisrační číslo projeku je 103/05/H

12 LIERAURA [1] ČSN Požární bezpečnos saveb. Nevýrobní objeky. ČNI, prosinec 000. [] ČSN EN Eurokód 1: Zaížení konsrukcí - Čás 1-: Obecná zaížení - Zaížení konsrukcí vysavených účinků požáru. ČNI, srpen 004. [3] Klečková, M.: Nesacionární eploní pole a napjaos ve srojních čásech. Praha, SNL [4] Čajka, R.: eoreické vzahy a nuerické řešení nesacionárního eploního pole, verze 1.3 a progra NONSAC, verze 1.8, Osrava 11/1997. [5] ČSN EN Navrhování zděných konsrukcí - Čás 1-: Obecná pravidla - Navrhování konsrukcí na účinky požáru. ČNI 006. [6] Valchařová,J.: Soudobé nuerické eody v echanice koninua. Praha, SNL [7] ČSN Navrhování zděných konsrukcí; 1980, a-8, b-87 [8] Odborné požární vyjádření č.j. 506/000/HZS/P-Sv, evidenční číslo událosi , včeně foodokuenace a dodaku z požáru bývalé resaurace o dvou nadzeních podlažích v obci Kružberk č.p. 10 ze dne 11. kvěna 000, Okresní úřad Opava, okresní požární rada, Opava , dodaek [9] Znalecký posudek č. 103/01 Sanovení rozsahu škody způsobené požáre a hasební zásahe dne na provozní objeku č.p. 10 v Obci Kružberk, okres Opava, objek sojí na pozeku p.č. 18/, ka. úzeí Kružberk, Ing. Josef Pavlovský, Bílovice nad Sviavou, v Brně [10] ČSN Požární bezpečnos saveb. Výhřevnos hořlavých láek, 1/199. [11] Nevřiva, P.: Siulace řídících syséů na číslicové počíači. Praha, SNL [1] ČSN Maly pro savební účely. Čás 3: Maly pro zdění, výrobu keraických dílců a sykové aly, 199. [13] ČSN Maly pro savební účely. Čás 4: Maly pro oíky, 199. [14] ČSN Navrhování a posuzování savebních konsrukcí při přesavbách; [15] Zákon č. 50/1976 Sb. o úzení plánování a savební řádu (savební zákon) ve znění pozdějších předpisů. [16] Znalecký posudek číslo 75/00 Posouzení echnického savu objeku resaurace Kružberk, Ing. Sanislav Daněk, Opava [17] Dodaek znaleckého posudku číslo 75/00 Posouzení echnického savu objeku resaurace Kružberk, Ing. Sanislav Daněk, Opava [18] Vyjádření k odsranění sui z vyhořelého objeku na Kružberku č.p. 10, Drozdek rozvoj s.r.o., Opava [19] Rozhodnuí č.j. 1458/000-Ma o povolení odsranění savby resaurace na savební parcele 18/ v ka. úzeí Kružberk, Měsský úřad Budišov nad Budišovkou, odbor výsavby a úzeního plánování, Budišov nad Budišovkou [0] ČSN EN Eurokód 6: Navrhování zděných konsrukcí, Čás 1-1: Obecná pravidla pro pození savby Pravidla pro vyzužené a nevyzužené zděné konsrukce, ČNI 007. [1] ČSN ISO 138 Zásady navrhování konsrukcí Hodnocení exisujících konsrukcí, ČNI 005. Oponenní posudek vypracoval: Ing. Per Kučera 1