- 1 - Seznam otázek I. Seznam otázek II.

Transkript

1 Seznam tázek I. Seznam tázek II. 1. LFA c t je, prč a blasti, zemědělské blasti, pdle čeh jsu vyhrazeny, hlavní blasti. 2. Agreksystém vyjmenuj abitické slžky ( neživé slunce, vda,..) a c t je. 3. Dusík hnjení dusíkem a všechn tm, jak h rstliny přijímají, hlavní dusíkatý hnjiva, c pr rstliny znamená. 4. Pdmítka c t je, ve kterém vegetativním bdbí se prvádí, jakými technickými strji se prvádí. 5. Minerální hnjiva. 6. Etlgie, welfare. 7. Precizní zemědělství c t je a jaku techniku pužíváš. 8. Ddatkvá energie. 9. Plemen + plemena krav, vcí, prasat, kz, charakterisktika a znaky + druhy krav, prasat a kz. 10. Orba - způsb rby, nářadí. 11. Mezipldiny - jejich význam 12. Knvenční, integrvané, eklgické (rganické) zemědělství - ppsat a napsat hlavní rzdíly. 13. Energie eksystému a agreksystému ddatkvá energie. 14. Vápník - v rstlinách, v půdě, v jakých je hnjivech a jak se zpracvává d půdy. 15. Půdchranné způsby zpracvání půdy- nářadí a v jakých blastech. 16. Zrnění. 17. Prvnat zemědělsku výrbu v ČR s EU 18. ZVO - zemědělské výrbní blasti. 19. Integrvaná chrana rstlin. 20. Dmestikace. 21. Genvé zdrje zvířat a jak se zachvávají. 22. Předseťvé zpracvání půdy, jaké perace se pužívají, k čemu je dbré? 23. Minerální hnjiva, jak se dělí, zástupce každé skupiny. 24. Šlechtění - c t je selekce, druhy, způsby a rzdělení selekce. C t je plemenitba, rzdělení, druhy, význam. 25. Osevní pstup - c t je, jak se prjevuje pudni unava. 26. LPIS - c t je, a jake jsu v ČR 27. Druh a plenem zvířat. 28. Výživa rstlin-klběh živin, rzdělení živin, význam. 29. Dmestikace, fylgeneze. 30. GMO pldiny. 1. Plevele - rzmnžvání, dělení a příklad 2. Ph v půdě - všechn c víš 3. Mezipldiny k čemu jsu, prč se využívají, jaké druhy známe, zastupení v OP 4. Minimalizace zpracvání půdy 5. LPIS 6. Předseťvá příprava půdy 7. Integrvané zemědělství (integrvaná chrana rstlin) 8. Precizní zemědělství 9. Agreksystémy - abitické slžky, ddatkvá energie 10. Dusík 11. Srvnání zemědělství ČR a EU 12. Eklgické (bizemědělství neb rganické) přátelské k prstředí 13. Pesticidy, herbicidy 14. Organická hnjiva význam, dělení, humus 15. Minerální hnjiva druhy, příklady, význam, stanvení dávky, termín aplikace 16. Osevní pstupy 17. Živiny (mikr a makrprvky) 18. Škůdci 19. Pldnst zemědělských zvířat 20. Dmestikace: význam a c t je 21. Geneticky mdifikvaný rganismus 22. Genvé zdrje 23. Slžení půdy 24. Mnkultury 25. LFA - 1 -

2 1) LFA c t je, prč a blasti, zemědělské blasti, pdle čeh jsu vyhrazeny, hlavní blasti. LFA = méně příznivé blasti (less favured areas). - Legislativní pdpra EU; - Pdpra zachvání venkvské krajiny; Méně příznivé blasti: - Hrké blasti typu H ; - Ostatní méně příznivé blasti typu O ; - Oblasti se specifickými mezeními typu S ; - Oblasti s envirnmentálními mezeními typu E ; Význam LFA: - Vymezení blastí s méně výhdnými pdmínkami; - Klasifikace území v suladu s evrpskými pravidly; - Dtační pdpra; - Náhrada hspdářské újmy; > prtže jde peníze, je vše striktně vymezené ; nařízení vlády č. 505/2000Sb., kterým se stanví pdpůrné prgramy k pdpře mimprdukčních funkcí zemědělství, k pdpře aktivit pdílejících se na udržvání krajiny,prgramy pmcí k pdpře méně příznivých blastí a kritéria pr jejich psuzván, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. > Vymezení LFA: > Hrské blasti (H): >> hrské blasti 1.typu (nad 600 m); >> hrské blastí 2.typu ( m, svažitst 7 ); > Ostatní méně příznivé blasti (O); >> nízká výnsnst, skln svahu; >> statní méně příznivé blasti 1(-5).typu; > Oblasti se specifickými mezeními (S): >> 1.typu pddlvání; >> 2.typu 22 dnů sucha ve vegetačním bdbí; > Oblasti s eklgickými mezeními (E); >> E1 E3 (zóny CHKO a NP); > nezařazené blasti (N); > pdle mapy jsu 2/3 ČR značeny jak méně příznivé a hrší blasti; > existuje Návrh LFA pr HRDP rzvjvý plán pr venkv; vytvření prgramu pr jejich sídlení; > Oblasti dtace: maximální sazba cca 3000 Kč/ha až p minimum 666 Kč/ha; > z th se dráží průměrná cena zemědělské půdy (úřední) d špatné (0,5 Kč/ha) až p nejlepší (13,50 Kč/ha) (prti EU je naše cena nízká); > Oceňvání zemědělské půdy: > BPEJ bnitvané půdně-eklgické jedntky; Vyhláška MZE ČR 327/1998 Sb.: > 1.číslice (KR klimatický regin); > 2. a 3.číslice (HPJ hlavní půdní jedntka); > 4.číslice (svažitst a expzice); > 5.číslice (skeletvitst a hlubka půdy); Zmapvání půd jedni z lepších v Evrpě. 2) Agreksystém vyjmenuj abitické slžky ( neživé slunce, vda,..) a c t je. Agreksystém specifický typ eksystému (uměle vytvřený člvěkem) je tvřen kmplexem zemědělských pzemků (včetně půdy dčasně pnechané ladem), kulturními i přirzenými rstlinami, dbytkem a lidským sídlištěm se všemi zařízeními. Abitické (neživé) prstředí. Bitické (živé) prdukční rganismy, ascivané rganismy, člvěk. 3) Dusík hnjení dusíkem a všechn tm, jak h rstliny přijímají, hlavní dusíkatý hnjiva, c pr rstliny znamená. - Dusík (N lat. nitrgenium). Makrprvek (1,5%). - Amniak (NH3), dusičnan amnný (NH4NO3), mčvina ((NH2)2CO). - Dusíkvé hnjení se řadí mezi minerální hnjiva jednslžkvá. - Hnjení dusíkem je ze všech živin nejvíce vlivňuje tvrbu výnsu. - Musí být správně aplikván (vhdný termín, dávka, frma). - Rstliny dusík nevylučují a plně h využívají k růstu. Rstliny, které byly hnjeny dusíkatými hnjivy, pznáme pdle velkéh vzrůstu, velkých listů, ale takvét rstliny se lehce ve větru lámu a jsu mál celkvě dlné. - Rstlina přijímá dusík převážně v těcht dvu frmách NO3, NH4. 4) Pdmítka c t je, ve kterém vegetativním bdbí se prvádí, jakými technickými strji se prvádí. - mělké zpracvání půdy (8 12 cm) v letním bdbí p bilninách, luskvinách, řepce, apd. - hspdaření s půdní vláhu, zapravení hnjiv, urvnání pzemku, zapravení psklizňvý zbytků, zlepšení fyzikálníh stavu půdy, regulace zaplevelení; - nářadí: pdmítací pluhy, talířvé pdmítače, radličkvé pdmítače, rtační kypřiče; > Hspdaření s půdní vláhu: >> přerušení kapilarity v pvrchvé vrstvě; >> uchvání vdy v půdním prfilu; > Regulace zaplevelení: >> sklizňvé ztráty předpldin; >> jednleté a víceleté plevele (půdní zásba plevelů vynesení napvrch a pak je zničíme); > Zlepšení fyzikální stavu půdy: >> prkypření pvrchvé vrstvy půdy; > Zapravení psklizňvých zbytků: >> strniště, rzřezaná sláma; >> vegetující plevele; > Urvnání pzemku: >> p přejezdech mechanizace; >> před dalšími peracemi; 5) Minerální hnjiva. - Mčvina, superfsfát (Ca3(PO4)2 + 2H2SO4 Ca(H2PO4)2 + 2CaSO4). - Minerální hnjiva se dělí na jednslžkvá a víceslžkvá. - Dplňují živiny, vyrvnávají ztrátu živin a ddávají živiny pdle ptřeby rstlin. - Jsu t rzpustná hnjiva

3 6) Etlgie, welfare. Etlgie = nauka chvání zvířat v daném prstředí. Chvání živčichů: Základní rzdělení: > vrzené existuje hned p narzení a je řízen instinktem (stěhvání ptáků, reflexy) > získané řízen učením a zkušenstmi získanými během živta jedince (zlepšení techniky lvu) Jiné dělení: > chvání branné: útěk, brana; > chvání rzmnžvací: námluvy, zásnubní lety; > chvání kmfrtní: suvisí s péčí hygiena, kupání; Welfare = živtní phda (kvalita živta) zvířat. - 5 svbd: > Svbda d hladu a žízně: nerušeným přístupem k čerstvé vdě a krmivu zaručujícímu plné zdraví a tělesnu zdatnst; > Svbda d nephdlí: pskytnutím dpvídajícíh prstředí včetně úkrytu a phdlnéh místa k dpčinku; > Svbda d blesti, zranění a nemcnění: prevencí aneb rychlu diagnózu a léčením; > Svbda d strachu a stresu: zajištěním takvéh prstředí a zacházení, které vylučují psychické strádání; > Svbda prjevit přirzené chvání: pskytnutím dstatečnéh prstru, vhdnéh prstředí a splečnsti zvířat téhž druhu; Vztah lidí ke zvířatům handling. 7) Precizní zemědělství c t je a jaku techniku pužíváš. Precizní zemědělství se řídí zásadu "prvést pěstební zásah v pravý čas na správném místě a se správnu intenzitu". > způsb aplikace hnjiv; > využívání GPS a GIS (senzry, mnitry); > zkumání půdy a přizpůsbení se tmu, c dané míst ptřebuje; > eklgicky šetrný pstup; 8) Ddatkvá energie. - Frma energie, kteru udržuje eksystémy=ddatkvá energie. - Ddatkvá energie - např. lidská práce, práce hspdářských zvířat, průmyslvá hnjiva, pesticidy, strje, phnné hmty, šlechtitelství a zemědělský výzkum. 9) Plemen + plemena krav, vcí, prasat, kz, charakterisktika a znaky + druhy krav, prasat a kz. - Skt: Mléčná (hlštýnk-fríský, Jerseyský, Red hlštýn), - Masná (Gallway, Sktský nárdní skt, Gascne), - Kmbinvaná (ČESTR, Česká červinka) - Ovce: Djná (Výchdfrýská, Awassi), - Masná (Charllais, Sufflk, Oxfrd dwn); - Pldná (Olkuská, Rmanvská), - Kmbinvaná (Cigája, Valaška, Sumavka, Vřesvá) - Kzy: Djná (bílá krátksrstá, hnědá krátksrstá); - Masná, - Srstnatá (kašmírvá, angrská); - Kmbinvaná; - Prasata: Masná (Landrace, Durc, Pietrain); - Sádelná, - Kmbinvaná (Bílé ušlechtilé, Přeštické černstrakaté); 10) Orba - způsb rby, nářadí. Orba = způsb úpravy zemědělské půdy. > d cm > dřezávání, bracení (zaklápění), drbení půdy > z fyzikálníh principu půsbení trjstrannéh klínu > dhrnvačky válcvé, kulturní (nejčastější), plšrubvá, šrubvá > typ dhrnvaček určuje mezi drbením a bracením půdy > rební pměr K=b/h; mezní hdnta je 1,27; hlubka rby by měla být 1,27krát a menší než je hlubka dhrnvaček Orební dpr P: > dpr, který klade půda prnikajícímu plužnímu tělesu při dříznutí, vyzdvižení, drbení a bracení plástu zeminy na příčném řezu > z cca 30% hraje knstrukce pluhu, cca 10% hraje vliv hlubka rby, zbytek je půda, keficient tvaru dhrnvačky, rychlst rby apd. Rzdělení rby: >> dle termínu prvedení >>> pdzimní (následný mráz půdu rzdrbí), zimní, jarní, letní >> dle phybu d pzemku >>> záhnvá, d rviny, d kla >> dle účelu: >>> zarávka hnjení, slámy, víceletých pícnin Typy pluhů: >> jednstranné (klasické, záhnvé pluhy) jen v jednm směru pr záhnvu rbu, je t kmplikvanější, musí se pzemek rzdělit na více parcel (d skladu a rzru) je eknmicky méně nárčný, vyšší výknnst >> vícestranné rba d rviny, pluh se na knci tčí; je eknmicky nárčnější, menší záběr, převažují v praxi >> výkyvné pluhy radlice se vychylují na pluhu, nejsu dbré v zaklápění Eknmická nárčnst rby: > hd. výknnst 0,5 2 ha/hd > sptřeba nafty l/ha > náklady Kč/ha >>> tj. t, c se dělá p sklizení předešlé pldiny - 3 -

4 11) Mezipldiny - jejich význam Význam mezipldiny: mezení půdní erze, zlepšení fyzikálních vlastnstí půdy, snížení výskytu plevelů, lze využít ke krmení hspdářských zvířat, zelené hnjení, zdrj pylu a nektaru. Mezipldiny: >pěstují se ve vlném bdbí Dle účelu pěstvání: > na zelené hnjení (hřčice, svazenka, ) > krmné (krmná řepka a řepice, žit, kapusta, kříženci brukvvitých) > speciální účely (půdchranné, prti plevelům) Dle zařazení během vegetační dby: > letní (časné a strniskvé); většinu se zarává pr zelené hnjení > zimé; delší vegetační dba > pdsevvé; k půdchranným účelům Pldiny víceleté: > jetel, vjtěška, kmín, léčivé rstliny Ozimy: > zimá řepka, z. bilniny, z. mák, z. zeleniny Jařiny: > s kratší vegetační dbu (bilniny, luskviny) > s delší vegetační dbu (brambry, cukrvka) 12) Knvenční, integrvané, eklgické (rganické) zemědělství - ppsat a napsat hlavní rzdíly. Knvenční cíl je maximalizace. - využívání všech prstředků hnjiva, minerální hnjiva, pesticidy, atd. - intenzivní chv zvířat - vyská efektivita, vyský kapitál, vyský výns Integrvané zhlednění eknmických i eklgických hledisek. - cíl je trvalá udržitelnst zemědělskéh systému - využívání pldin a zvířat adaptvaných na dané prstředí - pužívání technlgií šetrných k prstředí (agrchemikálie, mechanizace, hnjiva) Eklgické (bizemědělství neb rganické) přátelské k prstředí. - vylučení syntetických hnjiv a pesticidů; - šetrné; - priritu je kvalita, nikli kvantita prdukce; 13) Energie eksystému a agreksystému ddatkvá energie. Hmta pr stavbu těla a růst, bíhá eksystémy v cyklech => bigechemické cykly. Energie pr metablismus, růst a vnější aktivity, eksystémem puze prteče => tk energie. Ddatkvá energie energie vlžená navíc lidská práce, strje, práce zvířat, hnjení. 14) Vápník - v rstlinách, v půdě, v jakých je hnjivech a jak se zpracvává d půdy. - Vápník (Ca calcium) je makrprvek (0,5%). - Vápník napmáhá splu s dusíkem růstu rstliny. - Je přijímán křeny rstlin. - Vápnění aplikace mletéh vápence a pálenéh vápna. Zdrj vápníku pr hnjiva vápenaté a hřečnatvápenaté hrniny. Fsfrečnany vápenaté, např. CaHPO3, se pužívají jak průmyslvá hnjiva, ddávající rstlinám jak fsfr, tak vápník. 15) Půdchranné způsby zpracvání půdy- nářadí a v jakých blastech. Význam: chrana půdních vlastnstí před nepříznivými vlivy (erze, utužení, zvýšený výpar, ) Pstupy: setí d mulče vysetí mezipldiny, vytvří se určitý pkryv, v zimě zmrzne, je tam pkryv, nedjde k vypaření vdy (chrana erze, tvrba půdní struktury, mezení výparů, ptlačení plevelů); pásvé zpracvání půdy a setí výsev a Setí d nezpracvané půdy: princip čast pužívané v blastech s nedstatkem vláhy), výsev bez předseťvé (čast i základní) přípravy půdy Mělké zpracvání půdy: vznik větších půdních agregátů zvýšení únsnsti za mkra (+) lepší infiltrace srážek (+) zvýšení bjemvé hmtnsti (-) zvýšená bilgická aktivita na pvrchu rychlejší mineralizace (+) aerační a humustvrné činnsti žížal (+) hrabší a slimáci, patgenit (-) hrmadění semen plevelů na pvrchu (+) jednrázvý vzcházení (+) silný tlak některých druhů (-) 16) Zrnění. Orná půda ku celkvé zemědělské půdě v daném místě. Prcent zrnění=vyjádření pdílu výměry rné půdy z výměry půdy zemědělské na určitém území v prcentech. 17) Prvnat zemědělsku výrbu v ČR s EU - ČR je zde zaměstnán klem 2,3 % byvatelstva, rčně ubývá klem 4000 pracvníků; - hrší eknmický výsledek na ha ve srvnání s E15; - v HPD na ha druzí nejhrší; - pěstvání pšenice je rentabilní ale vyspělé státy překračují CR d 3t/ha; - pdpra na zemědělství činí 6000 kc, Rakusk 19500kc = nepměr; - p vstupu d EU se situace lepší, ale přád jsu pdmínky hr; 18) ZVO - zemědělské výrbní blasti. Kukuřičná (kukuřičn-řepařsk-bilnářský) Jižní Mrava. Řepařská (řepař.-bilnářský) Plabí, Phří, Haná. Obilnářská (biln.-krmivářský). Brambrářská (bramb.-bilnářský) Pelhřimvsk, Havlíčkbrdsk, Svitavsk, Klatvsk. Pícnařská (pícnařský) phraniční pdhrské blasti

5 Kukuřičná d 250 m n. m., prům. teplta 9 10ºC, srážky mm, černzemě, nivní půdy na píscích, drnvé půdy, zastupení v ČR: 6,7%, pldiny: kukuřice na zrn, cukrvka, teplmilné vce, vinná réva, teplmilná zelenina, pekařská pšenice, sladvnický ječmen, zrnění nad 80%. Řepařská m n. m., 8-9 ºC, mm, černzemní a hnědzemní půdy na spraších a sprašvých hlínách, nivní půdy na ulženinách, zastupení v ČR: 24,3%, pldiny: cukrvka, kvalitní pšenice, křenvá zelenina, někde chmel, rané brambry, zrnění nad 80%. Obilnářská m n. m., 5 8,5 ºC, mm, půdy různrdé d hnědzemí a ilimerizvaných půd až p glejvé půdy, zastupení v ČR: 40,5 %, pěstvané pldiny: převažují bilviny, řepka, technické pldiny, pěstvání brambr a cukrvky je méně vhdné až nevhdné, zrnění nad 60%. Brambrářská m n. m., 5-8 ºC, mm, převažující hnědé půdy, pdzlvé a kyselé, zastupení v ČR: 18,5%, knzumní a průmyslvé brambry, krmné bilviny, nižší plhy řepka, vyšší len, zrnění nad 60%. Pícninářská nad 600 m n. m., 5-6 ºC, nad 700 mm, hnědé půdy glejené a glejvé, svažité půdy na všech hrninách, zastupení v ČR: 10%, pldiny: zrnění max. 50 %, převažují travní prsty. 19) Integrvaná chrana rstlin. Integrated Pest Management (IPM) = integrvaná regulace škůdců. - subr metd, které vedu k regulaci škdlivých činitelů (plevele, škůdci, chrby); - suhrn eknmických, mechanických, bilgických patření pr dsažení ptimálních výnsu (zisků), při c nejmenších nákladech, a při šetření půdy; 20) Dmestikace. - Dmestikace (též zdmácnění, chčení) je pstupné cílevědmé přetváření divce žijících druhů rganismů v druhy vhdné k chvu; - prces svjvání zvířat člvěkem; - Dmestikace prbíhá prcesem, který v pdstatě kpíruje přirzený výběr. - Za dmestikvaný se pvažuje takvý druh,který je za uvedených pdmínek chván p dbu 30 let neb p dbu 30 generací. - Známí dmestikvaní živčichvé: kčka dmácí, kůň, pes, prase dmácí, skt, sel dmácí, králík divký. 21) Genvé zdrje zvířat a jak se zachvávají. - Rezerva genů pr buducí využití, kulturní památka. - Uchvání: živá zvířata neb ve frmě vajíček a embrií. 22) Předseťvé zpracvání půdy, jaké perace se pužívají, k čemu je dbré? Pdmítka > rba > smykvání > kypření > vláčení > válení. (Sil tillage, Bdenbearbeitung, обработка почвы); Zpracvání půdy stjí zemědělce až třetinu nákladů Význam zpracvání půdy: Úprava pzemku p sklizni předpldiny urvnání pzemku zapravení psklizňvých zbytků a hnjiv Úprava fyzikálních vlastnstí půdy půdní struktura bjemvá hmtnst půdy pórvitst bsah vdy a vzduchu Regulace škdlivých rganismů přímá např. plevele nepřímá znepříjemňujeme jim živt Systémy zpracvání půdy (ve vztahu k zalžení prstu): Základní zpracvání: PODMÍTKA: >mělké zpracvání d 8-12 cm v letním bdbí p bilninách, luskvinách, řepce apd. Hspdaření s půdní vláhu: přerušení kapilarity v pvrchvé vrstvě uchvání vdy v půdním prfilu Regulace zaplevelení: sklizňvé ztráty předpldin jednleté a víceleté plevele (půdní zásba plevelů è vynesení napvrch a pak je zničíme) Zlepšení fyzikální stavu půdy: prkypření pvrchvé vrstvy půdy Zapravení psklizňvých zbytků: strniště, rzřezaná sláma vegetující plevele Urvnání pzemku: p přejezdech mechanizace před dalšími peracemi Mechanizace: pdmítací pluhy (radličně pdmítače) (pzn.: směrem dlů rste výknnst) talířvé pdmítače pdmítací kypřiče kmbinvané radličkvé pdmítače kypřiče s aktivními pracvními rgány Eknmická nárčnst pdmítky: hdinvá výknnst 2-4 ha/d sptřeba nafty 5-8 l/ha náklady Kč/ha ORBA: > d cm > dřezávání, bracení (zaklápění), drbení půdy > z fyzikálníh principu půsbení trjstrannéh klínu > dhrnvačky válcvé, kulturní (nejčastější), plšrubvá, šrubvá > typ dhrnvaček určuje mezi drbením a bracením půdy > rební pměr K=b/h; mezní hdnta je 1,27; hlubka rby by měla být 1,27krát a menší než je hlubka dhrnvaček - 5 -

6 rební dpr P: dpr, který klade půda prnikajícímu plužnímu tělesu při dříznutí, vyzdvižení, drbení a bracení plástu zeminy na příčném řezu z cca 30% hraje knstrukce pluhu, cca 10% hraje vliv hlubka rby, zbytek je půda, keficient tvaru dhrnvačky, rychlst rby apd. rzdělení rby: dle termínu prvedení pdzimní (následný mráz půdu rzdrbí), zimní, jarní, letní dle phybu d pzemku záhnvá, d rviny, d kla dle účelu: zarávka hnjení, slámy, víceletých pícnin typy pluhů: jednstranné (klasické, záhnvé pluhy) jen v jednm směru pr záhnvu rbu, je t kmplikvanější, musí se pzemek rzdělit na více parcel (d skladu a rzru) je eknmicky méně nárčný, vyšší výknnst vícestranné rba d rviny, pluh se na knci tčí; je eknmicky nárčnější, menší záběr, převažují v praxi výkyvné pluhy radlice se vychylují na pluhu, nejsu dbré v zaklápění eknmická nárčnst rby hd. výknnst 0,5 2 ha/hd sptřeba nafty l/ha náklady Kč/ha tj. t, c se dělá p sklizení předešlé pldiny Předseťvé zpracvání: Význam předseťvé přípravy půdy: hrubá úprava pvrchu pzemku smykvání, vláčení, válení vytvření seťvéh lůžka vláčení, kypření, válení (tj. ulžení siva) SMYKOVÁNÍ: význam: urvnání hrubé brázdy rzdrcení (zatlačení) hrud zlepšení tepelných a vlhkstních pměrů v půdě hubení plevelů nářadí: jednduché smyky (trámcvý kvaný, celvý zubený Hrudův) kmbinvané smyky smykstrje (smyk + brány) smyky jak sučást kmbinátrů pužití: VLÁČENÍ: význam: KYPŘENÍ: význam: VÁLENÍ: energeticky nárčné prušvání půdní struktury, utužení půdy čast d th firmy upuštějí z důvdů eknmické/energetické nárčnsti urvnání pvrchu pzemku prkypření půdy d 6 8 cm, rzdrcení hrud mezení výparu, zlepšení tepelných pměrů zapravení hnjiv a pesticidů hubení plevelů nářadí brány: dle knstrukce (hřebvé lehké, střední a těžké, radličkvé, hvězdnicvé, talířvé) dle phnu (pasivní, aktivní vibrační, rtační pužití zpravidla v kmbinaci s jiným nářadím (smyky aj.) využívané v přípravě pr téměř všechny prkypření půdy d 6 15 cm, drcení hrud zlepšení tepelných pměrů zapravení hnjiv a pesticidů zapravení rganické hmty hubení plevelů nářadí kypřiče: radličky (dlátvé, šípvé, srdcvé kmbinvané) slupice (pevné, pružné, dpružené) phn (pasivní, aktivní vertikální, hrizntální) pužití: pr hluběji seté (sázené) pldiny v těžších půdách v kmbinaci s dalším nářadím (kmbinátry) kmbinátry s pasivními pracvními rgány lehké (kypřič + prutvé válce, kypřič + brány) secí kmbinace význam těžké kmpaktry (smyk + kypřič + válce prutvé neb Grss-kill) s aktivními pracvními rgány rtační kypřič + utužvací válec sučasné prvedení více perací méně přejezdů - 6 -

7 úspra času, PHM knstrukce s aktivními či pasivními pracvními rgány využití zakládání prstů bilviny, luskvin 23) Minerální hnjiva, jak se dělí, zástupce každé skupiny. > prdukty chemickéh, báňskéh, stavebníh, hutníh průmyslu; > s vyským bsahem živin (kncentrvaná hnjiva) ; upravený pměr živin > Jednslžkvá dusíkatá(amniak NH3),(Mčvina (NH2)2CO),(Dusičnan amnný NH4NO3); fsfrečná(fsfrečnany amnné (NH4)2HPO4 a NH4H2PO4), draselná(síran draselný K2SO4); > Víceslžkvá (NPK hnjiva): >> smíšená; >> kmbinvaná; - dusík se přeměňuje na plynné slžky a ztrácí se d atmsféry; - musíme dplnit minerální hnjivy>živiny zpět d půdy; Jednslžkvé dusíkaté, fsfrečná, draselná, vápenatá, hřečnatá. Víceslžkvé bsahují více než jednu hlavní živinu. 24) Šlechtění - c t je selekce, druhy, způsby a rzdělení selekce. C t je plemenitba, rzdělení, druhy, význam. > Šlechtění je metda zvyšvání kvality ptmstva dluhdbým cílevědmým výběrem rdičů s pžadvanými znaky. > Šlechtění se využívá u živčichů, rstlin i dalších skupin rganismů. > Šlechtí se rganismy užitkvé, především zemědělské pldiny a zvířata, tak i rganismy pěstvané či chvané pr ptěšení, například některé krasné květiny či dmácí mazlíčci. > Výsledkem šlechtění může být zlepšení vlastnstí stávající drůdy či plemene neb vytvření drůdy či plemene nvéh. Přirzený výběr (selekce)=prces, který dle nějakých kritérií vybírá z různrdé skupiny jedinců ty, které ptlačuje, neb napak zvýhdňuje. V bilgických systémech je splu s prměnlivstí rganismů hnacím mtrem evluce. Selekce: > Tvrdá(pracuje s abslutními pžadavky. Má vymezený určitý interval vyžadvané vlastnsti a slepě likviduje všechny jedince, kteří se d něj nevejdu) a měkká(měkká selekce nemá žádné abslutní pžadavky na jedince a prvádí selekci jeh srvnáním s knkurenty, kteří jsu k dispzici); > Přirzená(je slepý přírdní prces (nezamýšlený a bez cíle)) a umělá(je vyvlávána člvěkem s určitým záměrem); > Eklgická(selektuje jedince na základě jeh živtaschpnsti) a phlavní(selektuje na základě jeh schpnsti se rzmnžvat) > Stabilizující(dstraňuje extrémy), směrvaná(dburává jedince puze na jednm knci škály (buďt jenm příliš malé, neb jenm příliš velké)) a disruptivní(zvýhdňuje extrémy a ptlačuje průměrné typy); > Zvláštní případy selekce > Selekce prti hybridům(znevýhdňuje a ptlačuje nevýhdné křížence mezi druhy či pddruhy); 25) Osevní pstup - c t je, jak se prjevuje pudni unava. Osevní pstup=systém střídání pldin na jedntlivých hnech (plích) s cílem maximalizace výnsů a zvýšení kvality prdukce, dále zachvání půdní úrdnsti a mezení negativníh vlivu plaření na živtním prstředí. Ddržváním zásad racinálníh střídání pldin se daří: - Snižvat výskyt plevelů, chrb a škůdců. - Pmcí předpldiny vytvářet ptimální pdmínky pr pldinu následnu, cž se prjeví pzitivně na výnsu a kvalitě pěstvaných pldin. Vyrvnaná struktura pldin a jejich vhdné rzmístění v sevním pstupu, vlivńuje příznivě úrdnst půdy a její jedntlivé fyzikální, chemické i bilgické vlastnsti. Půdní únava, pedlgie=snížení úrdnsti půdy způsbené víceletým pěstváním některých pldin na stejném pzemku. Vyvlána řadu faktrů, např. jednstranným vyčerpáním snadn dstupných frem rstlinných živin, nahrmaděním txických křenvých výměšků a patgenní mikrflóry. Půdní únava může zcela znemžnit pěstvání některých pldin na daném pzemku; lze jí zabránit zejména vhdným střídáním pěstvaných pldin. 26) LPIS - c t je, a jake jsu v ČR. Land-parcel identificatin system (LPIS)=Systém evidence půdy. Jedntka LPIS - půdní blk. LPIS je zalžen na uživatelských vztazích. LPIS je pstaven na jedinečné centrální databázi. Základní evidenční jedntku LPIS je farmářský blk, který představuje suvislu plchu zemědělské půdy s jednu kulturu užívanu jedním farmářem. Aktualizace databáze prbíhá n-line reálném čase prstřednictvím VPN z 63 reg. pracvišť MZe - za správnst dat ručí Ministerstv zemědělství. V 1 časvý kamžik může k 1 území existvat puze 1 účinná verze dat. Klasifikace blků vůči gegrafickým datvým vrstvám musí prbíhat autmaticky ihned p schválení nvé verze bez ručních zásahů. Ke každému blku je nutné zaznamenávat histrii změn - kdykliv v buducnsti je nutné rychle vyvlat stav databáze v kterýkliv den minulsti. Bez vědmí farmáře není mžné změnit data jím užívaných blcích. 27) Druh a plenem zvířat. Druh: - nejvyšší taxnmická jedntka ztechniky - skupina zvířat, která má - shdné znaky a vlastnsti - nrmální pldnst - fyzilgicku izlaci nekřižitelnst s jinými druhy (neb nepldnst) (kříženci jak mezek a neb mula jsu většinu nepldní) Plemen: - základní taxnmická jedntka ztechniky - uměle vytvřené člvěkem - skupina zvířat stejnéh druhu a půvdu, která se d jiných zvířat téhž druhu liší znaky a vlastnsti, které přenáší na své ptmstv - 7 -

8 Vznik plemen: - přírdní pdmínky, ale zejména člvěk - činitelé přírdní primitivní a krajvý plemena - činitelé splečenští a eknmičtí plemena kulturní St.: známa 2-4 plemena - 19.st.: jen v Evrpě vyšlechtěn: 30 plemen vcí, 21 plemen sktu, 14 prasat,6 kní - 20.st.: tvrba plemen během let na bjednávku 28) Výživa rstlin-klběh živin, rzdělení živin, význam. > výživa r. se zabývá: studiem chemismu půdy; pžadavky kulturních r. na živiny (mnžství, frma, pměr); pdmínkami pr příjem živin rstlinami; hnjivy (slžení a vlastnsti, princip výrby); > hnjiva = jsu látky, které p přidání d živnéh prstředí rstlin zvyšují výns a kvalitu prdukce a pdílejí se na udržení půdní úrdnsti; > hnjení = je aplikace hnjiva d živnéh prstředí (vlba dávky, frmy dby a způsbu aplikace, manipulace s hnjivy a eknmické aspekty hnjení); >zákn minima: nejvyšší mžný výns; skutečný výns; živina která je v minimu určuje skutečný výns; > Agrchemický trjúhelník: nauka rstl. živinách přeměnách frmách v nichž vstupuje d rstli <Živtní Prstředí> Rstlina <> Hnjiv <> Půda - vliv faktrů: > klimatické pdmínky (neměnné); > půdní pdmínky (můžeme vlivnit); > agrtechnika šetřvání r., chrana r., šlechtení r., výživa r můžeme vlivnit; > 1950 herbicidy (nárůst výnsu); Záknitsti ve výživě rstlin: - zákn. fyzilgických vztahů: > výns rstliny je závislý na všech vegetačních faktrech > každý z nich je naprst nezbytná > jejich stupňvání má za následek přírůstek výnsu > přírůstek výnsu je nejvyšší u faktru nejvíce vzdálenéh d ptima - faktry růstu: > hmtné - vda, skála v půdě > energetické světl > bilgické reprdukční, genetické > prstrvé hustta rstlin slžení živin > časvé plcha stanviště, délka dne, vegetace > fyzické teplta, tlak - Liebig vztah mezi výnsem a dávkami živin - Mitscherlich zákn ubývajících přírůstků výnsu Rstlinné živiny, slžení rstlin: - definice prvku jak živiny kritéria: > pkud je nedstatek prvků znemžní rstlinám dknčit vývjvý cyklus > prvek se přím účastní fyzilgických prcesů v rstlině neb jak regulátr enzymvéh systému > pkud je nedstatek živiny je specifický pr sledvaný prvekrzdělení živin a průměrné zastupení v rstlinách v %: Základní bigenní prvky C 45% H 6% O 45% Makrprvky N 1,5% Ca 0,5% P 0,2% Mg 0,2% K 1,0% S 0,3% Mikrprvky B 0,002% Zn 0,002% Fe 0,0001% Cu 0,0006% Mn 0,005% M 0,00001% Prvky pstradatelné Si, Cl, Al, Na 29) Dmestikace, fylgeneze. Dmestikace: - začátek v bdbí mezlitu ( let BC); - spjena se vznikem zemědělství (mladší dba kamenná); - nezávislá dmestikace jeden druh vícekrát na různých místech; - jen asi 50 druhů; - nevratný prces; - rzdíl mezi dmestikvaným a chčeným zvířetem - chčení je vratný prces, jeden ze stupňů dmestikace; - bdbí kčvné (vce, pes), zemědělské (tur, prase), nvdbá (králík, kčka, sln); - zdrj: ptravy, survin energie (tažná zvěř); - statní využití: kulturní zvíře, splečník, sprt; - dmestikační centra: Asie (pes, vce, kůň, skt), Evrpa (pes, vce, kza, kachna ), Afrika (sel, perlička, včela), Ametika (lama, krcan, mrče); Předpklady dmestikace: - sciální vztahy mezi zvířaty a lidmy, (slitérská zvířata jsu těžk dmestikvat); (silný stádvý či smečkvý pud); - širké ptravní spektrum (ptravní specialista kala eukalyptus); - klidné chvání; - pvlnst, chta pdřídit se; - absence výrazné teritriality; - snadné rzmnžvání; - rychlý růst; - dlnst; - schpnst žít v zajetí a uzavřeném prstru; Dmestikační změny: a) mrflgické - změna veliksti těla (nanismus, gigantismus); - změna veliksti rgánů ( zmenšení srdce u prasete 0,29% prti 0,63% u divčáka); - změna stavby těla (lebka, krácení knčetin); - zvýšení pdílu a kvality využitelných částí; - 8 -

9 - změna zbarvení nvé typy; - změna pkryvu těla afrismus, sexismus; - změny kůže řasy, lalky, uši; b) fyzilgické - rzmnžvání; c) behavirální a etlgické - hypersexualita; - zhršení smyslvých vlastnstí; - ztráta migračníh pudu; - změna prstředí a sciální struktury; - redukce stresvé dpvědi na člvěka; Fylgeneze (z řec. fylé = kmen a genesis = zrzení, půvd) neb také fylgenetický vývj znamená vývj druhů rganismů. Fylgeneze je histrický prces, který většinu nelze přím pzrvat, ale musí se reknstruvat na základě evluční terie. Prtějškem fylgeneze je ntgeneze (mrfgeneze), pravidelný vývj jedince k dspělsti. Věda zkumající fylgenezi se nazývá fylgenetika. Grafickým znázrněním vzájemných vztahů mezi skupinami rganismů jsu fylgenetické strmy. 30) GMO pldiny. Geneticky mdifikvané (GM, transgenní, bitechnlgické) pldiny jsu takvé rstliny, u kterých byl změněn dědičný materiál (DNA) pmcí genvých technlgií. Jedná se mderní šlechtitelské metdy (genvé inženýrství) z blasti bitechnlgií, které pužívají v přírdě prbíhající prcesy. Nejde tedy tvrbu a vnášení uměle vytvřených genů. GM pldiny se vyznačují různými specifickými vlastnstmi, mezi které patří zejména dlnst vůči škdlivým činitelům škůdcům, chrbám, chladu, suchu apd., aneb tlerance vůči pstřiku neselektivním herbicidem, který ničí všechny statní, nežáducí rstliny (plevele). 1. Plevele - rzmnžvání, dělení a příklad, Plevel - každá rstlina, která se vyskytuje v kulturním prstu prti vůli pěstitele Rzmnžvání plevelů Plevele májí své způsby, jak se dkáží bránit prti vyhubení. Dkáží bezpečně zajistit vznik nvých jedinců, kteří jsu schpni mnhnásbně nahradit půvdní generaci. Generativně (semena a pldy)pkud se plevel rzmnžuje semeny, jde phlavní rzmnžvání Vegetativně (křeny, stnky) + generativně. Rzmnžvání vegetativní se nazývá nephlavní. Existuje spusty mžnstí nephlavníh rzmnžvání. Mnžení pupeny vyrůstající z křenů rstliny, mnžení nadzemními výhnky vyrůstající z půdy, rzmnžvání pdzemními ddenky. Škdlivst plevelů Plevele debírají pěstvaným pldinám vdu, vzduch a živiny, zastiňují rstliny, tím snížení kvality prdukce rstlin, pdprují výskyt škůdců a chrb, některé plevele můžu být jedvaté, příměs ve sklizeném prduktu může u prduktu snížit kvalitu, neb jej zcela znehdntit Užitečnst plevelů Plevely mhu být také užitečné. Tvří půdní pkryv, pdílí se na klběhu rganické hmty a živin, tvří pastvu pr včely, pskytují dstateční útčiště predátrům škůdcům a mikrrganismů Dělení plevelů Pdle btanickéh zařazení - jedndělžné (trávvité) či dvudělžné (širklisté) Pdle vytrvalsti - jednleté plevele, dvuleté, vytrvalé plevele (pýr plazivý) Pdle způsbu rzmnžvání generativně, vegetativně Pdle půvdu Pdle strategie na stanvišti Pdle kmplexu bilgických vlastnstí 2. Ph v půdě - všechn c víš, Hdnta ph vyjadřuje chemicku reakci půdy v jaké míře je kyselá, zásaditá či neutrální. Vypvídá tm, klik vápníků bvykle ve frmě uhličitanu vápenatéh se nachází v půdě. Je t jedna z hlavních a nejdůležitějších vlastnstí při rzbru půdy. Půda pd 5,5 ph je kyselá, 6,6 7,2 je ph půdy neutrální a 7, 3 je pvažvána půda za zásaditu, alkalicku. Většinu se ph půd phybuje v rzmezí ph půd (4,5-8,0). Vliv ph půdy má na srpci rstlinných živin rzpustnst slušenin přístupnst živin pr rstliny činnst a slžení mikrrganismů v půdě (mineralizace) struktura půdy (vddržnst, aerace, evaprace dpařvání vdy) - 9 -

10 3. Mezipldiny k čemu jsu, prč se využívají, jaké druhy známe, zastupení v OP - pěstvány v meziprstním bdbí - mezují ztráty živin z půdy vyplavváním - mezují škdlivé účinky vdní erze - snižují zaplevelenst půdy Dle účelu pěstvání: > na zelené hnjení (hřčice, svazenka, ) > krmné (krmná řepka a řepice, žit, kapusta, kříženci brukvvitých) > speciální účely (půdchranné, prti plevelům) - mezipldiny zimé: (řepka zimá, řepice zimá, žit zimé, pšenice zimá) - sejí se kncem léta, nenárčné na předpldinu, pžadují puze včasný výsev, výnsy jsu pměrně jisté - na jaře pskytují první zelenu píci v rce - mezipldiny letní: (p raných brambrách, rané zelenině, řepce, z. a jar. luskvinbilných směskách na zel.) - vysévány p sklizni hlavní pldiny v létě - sklízeny na zelen neb zarávány na zelené hnjení ještě v pdzimu téhž rku - strniskvé letní mezipldiny: sejí se p pzději sklizených pldinách, zejména bilninách - pdsevvé mezipldiny: (trávy a jetelviny) - pdsévají se na jaře d krycí pldiny - sklízejí se neb spásají, zarávají ještě na pdzim téhž kalendářníh rku - krycími pldinami jsu zpravidla bilviny 4. Minimalizace zpracvání půdy Pkud má celá rná plcha předpklady tj. dbrý fyzický stav půdy, činná rnice s živinami, minimum plevelů, vhdný sevní pstup. Je mžné vylučit neb spjit některé perace při zpracvání půdy. Metdy: vypuštění (nahrazvání) některých zákrků, spjvání zákrků d menšíh pčtu, nahrazením méně nárčných perací ty těžké. mezit zpracvání na určitu hlubku, setí d nezpracvané půdy. 5. LPIS Systém evidence půdy. Základní evidenční jedntku je farmářský blk, který představuje suvislu zemědělsku plchu s jedním druhem pěstvané kultury a jedním farmářem. Aktualizace databáze prbíhá v reálním čase, žádná úprava v systému nesmí prběhnut bez vědmsti farmáře, který určitý farmářský blk vlastní. Za správnst údajů nese dpvědnst Ministerstv zemědělství. Každá změna se musí zaznamenávat a histrie těcht změn musí být uchvána, pr případné buducí vyvlání jakéhkliv minuléh dne. Příprava půdy před setí musí splňvat tyt pžadavky: Půda musí být urvnaná Musí být vytvřena dbrý izlační vrstva, pr udržení půdní teplty Půda musí být upravená tak aby byla vytvřena dbrá struktura půdy a vedl t k rychlému vyklíčení siva a sadby Půda musí být dbře dplevelená Tradiční příprava před setím: pdmítka, rba, smykvání, vláčení, válení, kypření 7. Integrvané zemědělství (integrvaná chrana rstlin) Je zhledněné z eknmických a eklgických hledisek cíl je trvalá udržitelnst zemědělskéh systému využívání pldin a zvířat adaptvaných na dané prstředí pužívání technlgií šetrných k prstředí (agrchemikálie, mechanizace, hnjiva) Integrvaná chrana rstlin prti škůdcům v sučasné dbě velice důležitá. V minulé dbě byly chemické prstředky velmi čast pužívány bez uvážení snaha zapjit všechny mžné pstupy chrany, c nejméně pškzvat živtní prstředí a minimalizvat náklady zapjení c největšíh mnžství pstupů regulace škdlivin, vynalžení c nejmenšíh úsilí, nákladů a vytvření c nejlepších výsledků, chrana půdy, spdních vd, živčichů, sptřebitelů, mezení vstupů d ple v rámci integrvané chrany se využívá různých metd chrany rstlin nejlépe vzájemné kmbinaci cílem není úplně vyhubit škdlivé rganismy, ale snížit jejich výskyt pd eknmický práh škdlivsti. 8. Precizní zemědělství Tent druh zemědělství nepřistupuje k hnu jak k hmgennímu pzemku zhledňuje prstrvu a časvu variabilitu sledvaných parametrů jedntlivé pracvní perace jsu usměrňvány tak, aby dpvídaly pdmínkám knkrétníh místa pzemku využívá: gegrafické infrmační systémy glbální navigační systém gestatiku - cyklus precizníh zemědělství: infrmace -> vyhdncení a strategie -> aplikace -> výsledky-> infrmace 6. Předseťvá příprava půdy Umžňuje včasné a kvalitní zasetí. Vytváří příznivé pdmínky pr aplikaci siva a sadby d půdy a jejich další růst a vývj

11 9. Agreksystémy - abitické slžky, ddatkvá energie, 10. Dusík (N lat. nitrgenium). Makrprvek (1,5%). Dusíkvé hnjení se řadí mezi minerální hnjiva jednslžkvá. Hnjení dusíkem ze všech živin nejvíce vlivňuje tvrbu výnsu. Musí být správně aplikván (vhdný termín, dávka, frma). Rstliny dusík nevylučují a plně h využívají k růstu. Rstliny, které byly hnjeny dusíkatými hnjivy, pznáme pdle velkéh vzrůstu, velkých listů, ale takvét rstliny se lehce ve větru lámu a jsu mál celkvě dlné. 11. Srvnání zemědělství ČR a EU V české r. je zaměstnán klem 2,3% byvatelstva v zemědělství, rčně ubývá klem 4000 pracvníků. hrší eknmický výsledek na ha ve srvnání s EU; v HPD na ha druzí nejhrší v EU pěstv ání pšenice je rentabilní ale vyspělé státy překračují CR d 3t/ha; pdpra na zemědělství činí 6000 kc, Rakusk 19500kc = nepměr; p vstupu d EU se situace lepší, ale přád jsu pdmínky hrší 12. Eklgické (bizemědělství neb rganické) přátelské k prstředí. - vylučení syntetických hnjiv a pesticidů; - šetrné; - priritu je kvalita, nikli kvantita prdukce; 13. Pesticidy, herbicidy, Pesticidy jsu přípravky a prstředky, které jsu určené k tlumení a hubení rstlinných a živčišných škůdců, a k chraně rstlin. Vliv pesticidů na přirzené fungvání eksystému a zdraví člvěka je většinu nepříznivý, žáducí je mezené užívání. Labratrní studie naznačují, že mnh pesticidů pužívaných v dnešní dbě v rámci EU mhu půsbit txicky na vývj nervvé sustavy, přičemž pškzení vývje mzku může být vážně a nezvratné Herbicidy = chemická chrana prti plevelům, herbicid je druh pesticidu Určitý pdíl selektivity půsbí puze na určité pldiny, aby nebyla pškzena pldina kulturní Selektivní herbicidy - výběrvé, pužití v pldinách Neselektivní herbicidy - ničí všechnu zelenu hmtu, pužívá se na mezipldinách, na vlných prstranstvích 14. Organická hnjiva význam, dělení, humus - nejsu předmětem bchdu, velký bjem, vyský bsah vdy, nízká kncentrace živin - jsu zdrjem rganických látek, bsahují i živiny v malém mnžství makrprvky a mikrprvky Význam aplikace zlepšení fyzikálních vlastnstí půd lepší zadržvání a transprt vdy lepší srpce živin a intvá výměna vyšší mikrbiální činnst vyšší využití živin dělí se na: stájvá hnůj, mčůvka, hnjůvka - vznik při uskladnění hnje, kejda statní - zarávka vedlejších prduktů sláma, chrast, nať; zelené hnjení, kmpsty, Humus: exkrety křenů, psklizňvé a křenvé zbytky smíšené s hlínu 15. Minerální hnjiva druhy, příklady, význam, stanvení dávky, termín aplikace průmyslvě vyráběné látky, které bsahují živiny nezbytné pr růst rstlin (hlavně vázaný dusík, draslík, vápník a fsfr) Význam aplikace, mají stále vyšší význam, v klběhu živin vznikají ztráty a prt, bychm měli tyt živiny vrátit právě minerálními hnjivy: - dplnění živin exprtvaných z ple - vyrvnání ztrát. živin - ddání živin pdle ptřeb rstlin - udržvání přední úrdnsti V praxi se pužívají jednslžkvá a víceslžkvá průmyslvá hnjiva. Mezi jednslžkvá hnjiva patří: Dusíkatá hnjiva (dusičnan sdný a draselný, síran amnný, atd.). Dusíkatá hnjiva pdprují hlavně tvrbu bílkvin, tím pádem i růst rstlin. Fsfrečná hnjiva (superfsfát kys. sírvá). Fsfrečná hnjiva pdprují tvrbu květů, pldů. Draselná hnjiva (síran draselný, chlrid draselný). Draselná hnjiva pdprují dlnst rstlin. Víceslžkvá hnjiva vznikají kmbinací jednslžkvých hnjiv: Cererit, Živiny jsu ve frmě vápenatých, amnných a draselných slí anrganických kyselin. Hnjiv tvří šedbílé granule veliksti 2 až 5 mm. Výrbek je pvrchvě upraven prti spékání. Druhy a příklady: dusíkatá hnjiva (síran a ledek amnný), fsfrečná hnjiva (JSP, TSP), draselná hnjiva (draselná sůl), vápenatá hnjiva (vápenec) Aplikace dusíkatých hnjiv: na základě ptřeb rstlin, dávky na základě rzbrů půdy Aplikace fsfrečných hnjiv: na základě rzbrů půd (AZP), každrčně, před rbu (pdzim) Aplikace draselných a hřečnatých hnjiv:na základě rzbrů půd (AZP), každrčně, před rbu (pdzim) Aplikace vápenatých hnjiv: na základně rzbru půd (ph) + dplňvání živin, v cyklech, před rbu (pdzim)

12 16. Osevní pstupy Osevní pstup je becně střídání pldin na pzemcích v jedntlivých letech pdle pěstitelských nárků a záměrů. Pkud pěstujeme, více let p sbě stejnu pldinu na stejném místě může djít ke zvýšenému výskytu chrb a škůdců. Osevní pstup plánujeme tak, aby: měl dbrý vliv na půdní úrdnst, bhacval půdy živinami pldiny, které se střídají, se dbře snášely a nebyly spíše ke škdě dsahval eknmicky únsných výnsů zajišťval dbrý zdravtní stav rstliny regulval zaplevelení, pldinu hržval c nejméně škůdců 17. Živiny (mikr a makrprvky), Živina je látka, kteru rganismus ptřebuje a přijímá (z vnějšíh prstředí) pr svji výživu a vývj. v krystalické mřížce minerálů, fixvané v mezivrstvách minerálů, v nerzpustných slučeninách, vázané v rganické hmtě a bimase, v intvé frmě, v půdním rztku; živiny přijatelné pr rstliny uvlňvání živin mbilizace živin uvlňvání živin z nerzpustných frem neb živiny putané v mřížce minerálů mikrbiální rzklad mineralizace prces rzkladů, ze slžitých rganických látek vznikají jedndušší slučeniny (vda, xid uhličitý, živin) putání živin imbilizace, fixace živiny jsu putány k minerálům apd. Makrprvky- jsu nejdůležitější. sdík draslík, hřčík, vápník, fsfr, chlr a síra Základní bigenní prvky: C 45 uhlík ; H 6 vdík ; O 45 kyslík Makrprvky: N 1,5 Mikrprvky: B 0,002 P 0,2 Fe 0,001 K 1,0 Mn 0,005 Ca 0,5 Zn 0,003 Mg 0,2 M 0,00001 S 0,1 Cu 0,0006 Prvky pstradatelné: Si, Cl, Al, Na, 18. Škůdci Pldiny, které jsu napadeny škůdcem, mají zhršenu kvalitu neb v nejhrších případech jsu úplně znehdncené. patgen rganismus způsbující nemcnění rstliny Mikrrganismy viry, bakterie, huby, prvci Makrrganismy predátři, parazitidi Viry: způsbují patlgické (chrbné) změny ve tkáních, navenek přestává napadený rganismus přijímat ptravu, barevné změny, latentní prmření Např. Nrvir Bakterie: Mění prpustnst střevních buněk vyšší prpustnst pr vdu, praskání, smrt Např. měkká hnilba brambr Huby: největší význam - hlenky: půvdce nádrvitsti brukvvitých rstlin (na křenech) - huby pravé: půvdce rakviny brambr, plísně - rzi, sněti, padlí strupvitst jablek Živčišní škůdci: Háďátka (hlístice): - křeny rstlin červci bruci mtýli larvy husenky: můry, bělásci 19. Pldnst zemědělských zvířat Je základním bilgickým principem udržení druhu a je u všech dvuphlavních rganismů spjena se vznikem pldu, p narzení schpnéh vyknávat živtní pchdy mim mateřský rganismus, jak výsledek splynutí různphlavních gamet v prcesu pldnění. Význam: chvatelský a eknmický Pldnst samců schpnst kvalitníh ejakulátu a jeh zapravení d phlavníh ústrjí samice. spermigeneze (prdukce spermií) Pldnst samic schpnst pravidelní reprdukce tj. pravidelným phlavním cyklem, zabřeznutí a przením zdravéh mláděte) Samičí gamety vajíčk vznikají ve vaječníku prcesem vgeneze, který začíná v časném embrynálním stadiu samice a knčí klimakteriem Druhy připuštění 1. přirzené přímý phlavní styk, plemeník musí mít licenci připuštění vlné (samice jsu ve stádě s jedním či více samci a páření prbíhá dle výskytu říje) skupinvé (k vybrané skupině je přidělen 1 plemeník) z ruky (samice i samci jsu chváni dděleně a jsu předvedení na ruce na míst páření, které je realizván pd kntrlu chvatele Nevýhdu přirzenéh připuštění je vyská ptřeba plemeníků, btížná kntrla kvality ejakulátu. 1. inseminace řízený prces reprdukce dběr, hdncení ejakulátu, zapravení inseminační dávky d phlavních rgánů samice nejúspěšnější bitechnická metda výsledky ins. jsu chvatelské i eknmické spčívá ve snížení pčtu ptřebných plemeníků a tím k úspře nákladů; druhtně pak příns v rychlejším zlepšvání užitkvsti - inseminace zahrnuje: - získání a hdncení spermatu, zpracvání a uchvání insemin. dávek (rzdělení d inseminačních dávek uchvání kryknzervací řízený prces mražení a uchvání v tekutém dusíku (-196 C), vlastní inseminace (zapravení) 20. Dmestikace : význam a c t je Dmestikace (též zdmácnění, chčení) je pstupné cílevědmé přetváření divce žijících druhů. mtivace zdrj ptravy, zdrj survin, zdrj energie, statní účely; dmestikace zvířat je dsud neuknčený prces pstup zajetí, chčení, zdmácnění

13 Dmestikační změny změna zabarvení (albinismus), pkryvu těla (změny srstění prdlužení srsti - angrismus, neb zkrácením srsti (rexismus), kůže, veliksti těla (trpasličí (nanismus), bří (gigantismus), zkrácení knčetin (brachymelie)), lebky (zkrácení bličejvé části (brachycefalie)) v rzmnžvání (dřívější phlavní dspělst, úplnu či částečnu seznnst) nervvé sustavy fyzilgické (redukce mzku), změny fyzilgické (vyšší prdukce mléka ne ptřeba mláděte) Hspdářské zvíře je zvíře chvané člvěkem pr hspdářský užitek (kůň, kráva, vce, kza, drůbež, hlub, kapr, jelen, bažant aj. Dmácí zvíře je zvíře žijící s člvěkem pd jednu střechu, zájmvým chvem dmácích zvířat se nesleduje přímý hspdářský užitek (pes, kčka, kanár, papušek, akvarijní ryby, mrče aj.) Za dmestikvaný se pvažuje takvý druh, který je za uvedených pdmínek chván p dbu 30 let neb p dbu 30 generací. 21. Geneticky mdifikvaný rganismus (GM rganismus, GMO) je rganismus, jehž genetický materiál (tedy DNA) byl úmyslně změněn, a t způsbem, kteréh se nedsáhne přirzenu rekmbinac 22. Genvé zdrje genvá rezerva chrana a uchvání genfndu (pdpra státu zákn) (genetické zdrje) představují genetický materiál živčišnéh, půvdu bsahující funkční jedntky dědičnsti, který má sučasné neb i ptencinální využití (prt někdy značvány také jak genvé rezervy) Genetický zdrj zvířete je jedinec, sperma, vajíčk, embry, ppřípadě statní genetický materiál. mající význam pr uchvání bilgické a genetické rzmanitsti světvéh přírdníh bhatství a pr umžnění jeh využívání pr ptřeby sučasných i buducích generací Inseminace je přens spermií neb spermatfru d samičích (většinu vnitřních) genitálií, ať už uskutečněný samcem, samicí neb splečně. 23. Slžení půdy Pevná minerální a/neb rganická: vzniká půdním zvětráváním matečních hrnin 90-99% pevné fáze matečná hrnina -> (zvětrávání hrnin) ->půdtvrný substrát -> (půdtvrný prces) ->jnm půda fyzikální zvětrávání chemické zvětrávání vliv kyselin bilgické zvětrávání vliv rganismů, rstlin, mikrrganismů V tuhé fázi převažuje minerální pdíl (90-99%), rganickéh je 1-5%(10) Minerální primární, nezměněné - změněné jílvé, tvřeny vrstvami - statní křemen, xidy železa, uhličitany, fsfrečnany, sulfidy Organický významný vliv na půdní úrdnst, zahrnuje: nehumifikvané rganické látky, humusvu slžku, živu půdní hmtu (bakterie, huby ) - zdrj živin, zdrj energie, tvrba půdních agregátů, vláhvý režim, detxikace Kapalná - půdní rztk: vznik: srážkvá, pdzemní vda; slžení: CO2, O2, rzpuštěné minerální a rganické slučeniny; význam: hlavní zdrj živin; kncentrace rztku a slžení závisí na stanvišti, půdní vlhksti, půdní vlhksti, příjmu živin a aplikaci hnjiv Plynná půdní vzduch: vznik: rzklad rganických látek, dýchání mikrrganismů, půsbení křenů slžení: CO2, O2, N2, amniak, methan, xidy dusíku, vdní páry; význam: činnst půdních rganismů, rzklad minerálních a rganických látek Textura zemin Půda: částice různé veliksti - jemnzem (hrubý prach, jemný písek, střední písek) - skelet (hrubý písek, štěrk, kamení) 24. Mnkultury Mnkultura je prst tvřený jedním druhem rstliny. Zpravidla se mnkultuře mluví, pkud tent druh výrazně dminuje (tj. nemusí tvřit úplně 100 % pkryvnsti), např. pšeničné ple je mnkulturu, i když je v něm řídce zastupen i plevel. Dělíme: Z prstrvéh hlediska na pli chceme puze jeden druh Z časvéh hlediska pakvané pěstvání pldiny řadu let na témže pzemku (rýže, tabák, kukuřice na siláž) pdle dby trvání mnkultur jednletých pldin rzdělujeme mnkultury na: krátkdbé 3 až 5 let dluhdbé více než 5 let U vytrvalých kultur jak jsu chmelnice, vinice, vcné sady, plantáže bbulvin (rybízu, angreštu, malin) se nejedná časvé mnkultury, nebť výsadba se prvede jen jednu a až p řadě let se daná kultura ruší 25. LFA Jsu méně příznivé blasti, s hršími přírdními pdmínkami. Zemědělcům hrzí vážný existenční prblémy. EU tyt blasti dtačně pdpruje. Jsu t především hrské blasti. prtže jde peníze, je vše striktně vymezené max. dtace je 3000kč/ha min. 660kč/ha. Oprti EU máme hdně nízku pdpru Klasifikace tht území je v suladu s evrpskými pravidly. V české republice jsu pdle pmy značeny až 2/3 zemědělské půdy jak LTA. Vymezení LFA: Hrské blasti (H): Ostatní méně příznivé blasti (O) nízká výnsnst, skln svahu Oblasti se specifickými mezeními (S): Oblasti s eklgickými mezeními (E) nezařazené blasti (N) z th se dráží průměrná cena zemědělské půdy (úřední) d špatné (0,5 Kč/ha) až p nejlepší (13,50 Kč/ha) (prti EU je naše cena nízká)