Střídavý měnič aplikace
|
|
|
- Ludvík Němec
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Střívý měnč plkce /0_v Jn Ber
2 Topologe V V z Požtí: Bezkontktní spínče Měnč požt k zpntí/vypntí střívého obvo Kompenzce jlového výkon Q Měnč požt k řízení velkost kompenzovného Q Jn Ber
3 Bezkontktní spínče Výhoy Nemjí pohyblvé část Neomezený počet sepntí Možnost nstvt přblžný okmžk sepntí Rychlejší rekce, okmžté působení Nevýhoy Ctlvé n přetížení pro / přepětí Vyšší úbytek npětí v sepntém stv Nemí glvncky oělt o sítě Vyšší cen?? 3 Jn Ber
4 Bezkontktní spínče V V z Kvlt sepntí / vypntí: Sepntí Tyrstor prhové npětí T0 = 0,7V,5V Velký ztrátový výkon = problém Mechncký spínč ztráty cc 00x menší Vypntí zolční opor velký pořá teče pro r = 5mA 00mA Mechncký spínč = glvncké oělení 4 Jn Ber
5 Bezkontktní spínče V V z V Q V z Řešení oplnění mechnckých prvků Q mechncký opínč Zjstí glvncké oělení př vypntí Q Q mechncký zkrtovč Nžší ztráty pro lohoobý provoz 5 Jn Ber
6 Bezkontktní spínče Požtí úsporné 3 fázové zpojení bez nlového voče Zátěž Zátěž Zátěž 6 Jn Ber
7 Bezkontktní spínče z AC z,5 z 0,5 v 0 stálený stv = nepřeršovný pro z = v v R-zátěž ochází k fázovém posv j Okmžk sepntí tyrstor stálený stv = j -0,5 - -,5 j rctg R j pj v 7 Jn Ber
8 Bezkontktní spínče z,5 AC z 0,5 v z 0-0, j pj v v v v v 0 m zm zm sn t sn t j -,5 pro 0 pro j, p j j, p j pro p j,p j sn t j pro p j,p j 8 Jn Ber
9 Bezkontktní spínče zm zef vav p p 0 zm sn t zm p zm p 0,45 zef vef p p 0 zm sn zm zm t 0,707 z POZOR Dmenzování polovočových sočástek n vav Zbylé část obvo n vef 9 Jn Ber
10 Bezkontktní spínče,5 0,5 v ,5 - j pj v -,5 Možnost sepntí ventlů nholé lbovolný okmžk t 0 rčené př t 0 =0 => v nle npětí př t 0 =j => v nle pro 0 Jn Ber
11 Bezkontktní spínče Pro zátěže po zpntí Z R m sn t j e R tt 0 sn t 0 j Z rovnce pro z plyne stálená složk K přechoném ěj neoje pok nstvíme = j přechoná složk znká s R Přechoná složk be největší pro sn(t j) = Jn Ber
12 Jn Ber Kompenzce jlového výkon ) ( ) ( sn ) ( ) ( ) ( cos ) ( ) ( ) ( Q P S D P S Q t T t T S Q t t T t q T Q P t t T t p T P n n T T rms rms n n n n n n T T n n n n n n T T Q D P S ) sn( ) cos( ) ( 0 n n s n n n s n s t n b t n t f ) sn( ) ( ) sn( ) ( 0 0 n n n n n n n n n t t t t j
13 Kompenzce jlového výkon Proč? Q Obshje pohony s synchronním motory = oběr Q Jlový pro způsobje čnné ztráty n veení 3 Jn Ber
14 Kompenzce jlového výkon Q Q CM Obshje pohony s synchronním motory = oběr Q Jlový pro způsobje čnné ztráty n veení Řešení Jlový výkon kompenzje kpctor zroj jlového pro Zpojení kpctor s Q CM 4 Jn Ber
15 Kompenzce jlového výkon Q Q CM QM Problém Ne vžy prcje továrn n Q M Řešení Přpojení lší nkčnost Q M střívého měnče 5 Jn Ber
16 Kompenzce jlového výkon Přpojení měnče Řízení Y D Q Q * RQ * RQ 0,5 0,5 Zpojení prvků 6 Jn Ber
17 Kompenzce jlového výkon,5 ~ c c c C 0, ,5 - -,5 Konenzátor = spotřebč kpctního pro Konenzátor ntegrcí vytváří npětí c zpožěné o 90,5 ~ c 0-0, ,5 - Konenzátor = zroj nkčního pro -,5 Asynchronní motor cosj < tzn. oebírá nkční pro, lze o z C 7 Jn Ber
18 Kompenzce jlového výkon Q Q CM QM Kpct nvržen n oání Q CM = Q M kompenzovného zřízení Zbytek Q pře nkčnost velkost oného Q řííme velkostí c > 90 kompenzční jlový pro 8 Jn Ber
19 9 Jn Ber Kompenzce jlového výkon c t t t c t t t t t C C cos cos sn cos Plný výkon Q C be pro = 80
20 0 Jn Ber Kompenzce jlového výkon c C C Q Q Q Q C Q C C C C C C ) 90 (α mx pro pltí: 0 pro pltí Volb velkost kompenzční nkčnost
21 Kompenzce jlového výkon,5 c 0, ,5 0 C C cos t C cos t C C cos cos cos t cos cos t - -,5 0,8 0,6 0,4 0, , -0,4-0,6-0,8 - Jn Ber
22 Kompenzce jlového výkon,5 0,5 0-0, c -,5 0,8 0,6 0,4 0, , -0,4-0,6-0,8 Jn Ber
23 Vektorové řízení synchronních motorů /0_v Jn Ber
24 4 Jn Ber Moerní pohon vektorové řízení oěleném řízení spřženého mgnetckého tok motor jeho vntřního moment. snh o přblížení se stejnosměrném czebzeném motor f M k R M k x y
25 Moerní pohon vektorové řízení Prostorový vektor 3. 3 S S S S 3 sn0 cos0 0 j j e j 3 sn0 cos0 0 j j e j c b c b c b X 3 5 Jn Ber
26 Moerní pohon vektorové řízení Sttorové sořnce snsovky posnté o 90 =α β c b x α x β c b c b X x x x x x x x x x x Jn Ber
27 Moerní pohon vektorové řízení Sořnce spřžené s tokem stejnosměrné honoty q =α β x c b x q x α x β ρ c b c b X 3 D x x x x e x x x x j q cos sn sn cos 3 3 sn 3 sn sn 3 cos 3 cos cos 3 x x x x x q p p p p 7 Jn Ber
28 8 Jn Ber Moerní pohon vektorové řízení oělené řízení spřženého mgnetckého tok motor jeho vntřního moment = rozkl prostorového vektor sttorového pro n vě nvzájem kolmé složky, q - rčjí mgnetzc stroje jeho moment Pro moment synchronního motor pltí k M k x y y x Volb sořného systém q q y =y Problém měření tok ve stroj - čl ve vntí - výpočet z osttních velčn
29 9 Jn Ber Moel stroje Moerní pohon vektorové řízení β b q x X c β b x q x ρ x α =α 3 b c c p M M cos M, p M M cos M, M M cos, 0
30 30 Jn Ber Moerní pohon vektorové řízení Po zveení výslené nkčnost jené fáze sttorového vntí M 0 vzájemné nkčnost sttor rotor, př vžování vlv všech vntí 3 M h 0 můžeme vzth npst ve tvr h A Pro rotorový spřžený mgnetcký tok fáze A ostt vzth A A h
31 3 Jn Ber Moerní pohon vektorové řízení Npěťové rovnce R, R A A c R., R b b B B c R, R c c C C A C B
32 Moerní pohon vektorové řízení Prostorový vektor pro npětí 3. 3 S S S S 3 sn0 cos0 0 j j e j 3 sn0 cos0 0 j j e j c b c b c b X 3 3 Jn Ber c b c b S c b c b S
33 Moerní pohon vektorové řízení Sttorový pro ve sttorových sořncích 33 Jn Ber c b c b S c b c b S Re ( ) 3 S b c m ( ) S b c b c b
34 34 Jn Ber Moerní pohon vektorové řízení Zveení prosotrového vektor S R, R S S R R R e, e S S R j R R S j h h
35 35 Jn Ber Trnsformce sořnc Moerní pohon vektorové řízení β b q x X c β b x x q D x x e j x x cos sn sn x cos x x q 3 x α x ρ =α Zobecnění X X e K S j k X X e S K j k b c c Aplkce n npěťové rovnce e R e e e R e e K j k K j k K j k k k k K j K j K j
36 36 Jn Ber Moerní pohon vektorové řízení Po ervc K R j K K K k K R j K K K k K K K h K K K h
37 Moerní pohon vektorové řízení, sttorové sořnce K = 0 37 Jn Ber K K K K K j R R R x,y rotorové sořnce K = x y y y y x x x R R x,y rotorové sořnce K = q q q q R R,q tokové sořnce K =
38 Moerní pohon vektorové řízení moel,n sttorové sořnce 38 Jn Ber K h K K K K K K K j R ) ( K K K h K K K K K h K K K h K K j R R j R ) (0 ) ( 0 0 ; R R h R R h
39 Moerní pohon vektorové řízení moel,n sttorové sořnce 39 Jn Ber R R h R R h
40 Moerní pohon vektorové řízení moel,n sttorové sořnce 40 Jn Ber R R h R R h moel,n rotorové sořnce R R x x h x R R y y h y R R h R q h,q tokové sořnce K = ; q =0
41 Moerní pohon vektorové řízení moel, sttorové sořnce 4 Jn Ber h h y y j j j R h K h K K h h y y y y K K h j j R h
42 Moerní pohon vektorové řízení moel, sttorové sořnce 4 Jn Ber R h y R h y h
43 43 Jn Ber Moerní pohon vektorové řízení pro správno fnkc potřeb mtemtckého moel stroje přepokly - snsově rozložené vntí sttor rotor - lneární mgnetzční chrkterstk - čsová teplotní nezávslost prmetrů stroje - nlové ztráty v mgnetckém obvo stroje - honoty oporů nkčností jenotlvých fází stroje jso shoné
44 Moerní pohon vektorové řízení 44 Jn Ber
45 Moerní pohon vektorové řízení 45 Jn Ber
46 Moerní pohon vektorové řízení 46 Jn Ber
47 47 Jn Ber Moerní pohon přímé řízení moment DTC, vyvnto n T Bochm 985 řízení ve sttorových sořncích reglje se přímo moment v tolernčním pásm tok po zné křvce potřeb rychlých výpočtů v kžém krok rozhonot př/brt moment - jk sepnot pro pohyb tok vhoná kombnce sepntí moment přá, zkrtování svorek moment sníží během plz npětí konstntní, moment roste, vektor tok se pohybje ve směr během mezery moment klesá, tok stojí
48 48 Jn Ber Moerní pohon přímé řízení moment sbpero V V V fáze b c - - -
49 49 Jn Ber Moerní pohon přímé řízení moment. roste než protne p 0 pk změn sbperoy n V. p, p obzení/přbzení přecho plz/mezer závsí n šířce hysterezního pásn moment omezení ynmky prmetry systém
50 Moerní pohon přímé řízení moment 50 Jn Ber
51 5 Jn Ber Moerní pohon přímé řízení moment DTC, Tkhsh řízení pohyb tok po kržnc 5 stvů ) moment stopá, stroj se přbzje b) moment rychle klesá, stroj se přbzje c) moment stopá, stroj se obzje ) moment rychle klesá, stroj se obzje e) moment poml klesá, tok je konstntní
52 Moerní pohon přímé řízení moment 5 Jn Ber
53 PWM směrňovče možňje oebírt téměř snsový pro ze sítě = potlčení hrmonckých, zmenšení eformce npětí Možnost reglce účník možňje rekperc energe Amplt npětí n výstp je reglovtelná Menší kmlční prvek v mezobvo íky nepřeršovném pro X Složtější řízení Ntno os vypntelným sočástkm Vysoké spíncí ztráty Nízká oolnost prot zkrt vlvem šptného sepntí 53 Jn Ber
54 PWM směrňovče Npěťový Proový n n s C Z s Z C > s vyhlzené výstpní npětí X potřeb výkonnějšího mkroprocesor pro řízení s > možnost reglce výstpního npětí o nly X větší zvlnění výstpního npětí Požtí Aktvní fltry, trkce, vstpní směrňovč npěťových stříčů Požtí Npájení stejnosměrných motorů, vstpní směrňovč npěťových stříčů 54 Jn Ber
55 55 Jn Ber PWM směrňovče vlv n síť Tvrá Měkká Nemá vlv n tvr síťového npětí Vyšší hrmoncké způsobí elmg. ršení ztížení jlovým výkonem Řízení Oběr snsového pro Práce s ným účníkem Může ovlvnt tvr síťového npětí Řízení Proem kompenzje nesnsové oběry jných zřízení
56 56 Jn Ber PWM směrňovče - proový * mp M j c v AC C c M
57 57 Jn Ber PWM směrňovče - proový * mp M j c AC C v c M e c v
58 58 Jn Ber PWM směrňovče - proový * j mp M c v AC C c M
59 59 Jn Ber PWM směrňovče - proový * j mp M c e v AC C c M c v
60 60 Jn Ber řízení plzně šířkové PWM směrňovče - proový ref
61 6 Jn Ber PWM směrňovče - řízení * mp M v c j AC C c j e c M e rctg cos rccos e c v c v e c c v řízení stříání zkrt zátěže veení o zátěže
62 6 Jn Ber PWM směrňovče - npěťový * j mp M e c AC v
63 63 Jn Ber PWM směrňovče - npěťový * j mp M e e c AC v
64 64 Jn Ber PWM směrňovče - npěťový * j mp M e c e AC v
65 65 Jn Ber PWM směrňovče npěťový - lmty Pro správno čnnost směrňovče msí být Dmenzování tlmvky DC mn 3, 45 Srms - př znebání ztrát opor síťových vočů P C Srms 3 3 S C s DC => mlá nkčnost = velký výkon, z cen zvlnění stejnosměrného pro velká nkčnost = nízké zvlnění stejnosměrného pro, větší ztráty = omezení prcovní oblst
66 66 Jn Ber PWM směrňovče - npěťový * j mp M e e c ref AC v r r() g()m e rctg e s s()m c AV PWM Rectfer s() sm() AV * Molton Voltge e rto z controller controller AV PWM moltor T, D T, D T 3, D 3 T 4, D 4
67 67 Jn Ber PWM směrňovče - npěťový. Sepnty T 3 T 4 X s T D T 3 D 3 C T 4 C D 4 T D
68 68 Jn Ber PWM směrňovče - npěťový. Vypneme T 3 T 4 sepneme T T X s T D T 3 D 3 C T 4 C D 4 T D
69 PWM směrňovče - npěťový 3. T T jso polrzovány závěrně, pro je zpětným om energe z tlmvky ze sítě teče o konenzátor X s T D T 3 D 3 C T 4 C D 4 T D 69 Jn Ber
70 70 Jn Ber PWM směrňovče - npěťový 4. Sepnty T T Pro be postpně klest ž změní polrt zvře se přes trnzstory X s T D T 3 D 3 C T 4 C D 4 T D Energe je oebírán z konenzátor, část se vrcí o sítě část je přeáván tlmvce
71 5. Vypneme T T PWM směrňovče - npěťový T 3 T 4 jso polrzovány závěrně, pro je zpětným om X s T D T 3 D 3 C T 4 C D 4 T D energe v tlmvce rychle klesá, vrcí se o sítě zároveň teče o konenzátor 7 Jn Ber
72 7 Jn Ber PWM směrňovče - npěťový 6. Sepnty T 3 T 4 Tlmvk se rychle nbíjí ze sítě z konenzátor X s T D T 3 D 3 C T 4 C D 4 T D
Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
rčeno pro poslchače bakalářských stijních programů FS 7. VÝKONOVÁ ELEKTRONIKA Příkla 7. Elektromagnet s oporem R a inkčností L je napájen z voplsního jenofázového ioového směrňovače. Úbytky napětí zanebejte.
POLOVODIČOVÉ USMĚRŇOVAČE
POLOVODČOVÉ SMĚŇOVAČE rčeno pro poslchače bakalářských stijních prograů FS Obsah: Úvo Neřízené polovoičové sěrňovače v jenocestné (zlové) zapojení Jenofázové jenoplsní jenocestné (zlové) sěrňovače sěrňovač
5. října Modelování BLDC motoru
5. řín 015 Moelování BDC otoru BDC otor - konstruke Sttor e složen z plehů, které sou optřeny n vntřní strně rážk pro vnutí (eno neo třífázové) Rotor e n ovou optřen pernentní gnety (npř. N-Fe-B) Moelování
Modelování BLDC motoru
Moelování BDC otoru BDC otor - konstruke Sttor e složen z plehů, které sou optřeny n vntřní strně rážk pro vnutí (eno neo třífázové) Rotor e n ovou optřen pernentní gnety (npř. N-Fe-B) Koutátorový DC otor
4. Střídavý proud. Časový průběh harmonického napětí
4. Střídavý prod 4. Vznk střídavého prod Doteď jse se zabýval poze prode, který obvode prochází stále stejný sěre (stejnosěrný prod). V prax se kázalo, že tento prod je značně nevýhodný. Zdroje napětí
KEE / MS Modelování elektrických sítí. Přednáška 6 Modelování asynchronního stroje
KEE / S odelování elektrkýh sítí Přednášk 6 odelování synhronního stroje Předpokldy modelu: Jednotlvá vnutí lze pokládt z ívky se soustředěným prmetry nezávslým n kmtočtu. Znedání vlvu mgnetkého syení
S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006
8. ELEKTRICKÉ STROJE TOČIVÉ rčeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslv Stýskl, Ph.D., únor 6 Řešené příkldy Příkld 8. Mechnické chrkteristiky Stejnosměrný
2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman
STEJNOSĚRNÉ STROJE 1. Princip činnosti stejnosměrného stroje 2. Rekce kotvy komutce stejnosměrných strojů 3. Rozdělení stejnosměrných strojů 4. Stejnosměrné generátory 5. Stejnosměrné motory 2002 Ktedr
5. Servopohony se synchronními motory s permanentními magnety
5. Servoohony se synchronními motory s ermanentními magnety V sočasné obě nabývají stále více na význam stříavé reglační ohony se synchronními motory, nichž je bicí vintí nahrazeno ermanentními magnety.
Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory
Mechatroncké systémy s elektroncky komutovaným motory 1. EC motor Uvedený motor je zvláštním typem synchronního motoru nazývaný též bezkartáčovým stejnosměrným motorem (anglcky Brushless Drect Current
G9SB. Tenká bezpečnostní reléová jednotka. Bezpečnostní reléová jednotka. Informace pro objednání. Struktura číselného značení modelů
Bezpečnostní reléová jednotk Tenká bezpečnostní reléová jednotk Modely o šířce 17,5 mm k dispozici se 2 nebo 3 bezpečnostními kontkty. Modely o šířce 22,5 mm se 3 bezpečnostními kontkty pomocným kontktem
Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava
Katedra obecné elektrotechnky Faklta elektrotechnky a nformatky, VŠB - T Ostrava 3. ELEKTRCKÉ OBVODY STŘÍDAVÉHO PROD 3.1 Úvod 3.2 Základní pojmy z teore střídavého prod 3.3 Výkon střídavého prod 3.4 Pasvní
Tlumící vinutí (tlumič) se umísťuje v drážkách pólových nástavců a spojuje čelními spojkami do krátka. Počet pólpárů je dán vztahem: P P = 60.
1. Alternátory Alternátory velkých výkonů jso synchronní stroje (asynchronní poze pro malé výkony). Dle požité trbíny ělíme stroje na: Trboalternátory pracjící s parními trbínami alternátory s hlakým rotorem
ZESILOVAČE S TRANZISTORY
ZSILOVČ S TNZISTOY STUPŇ S SPOLČNÝM MITOM U C o T U ~0.3V _ 0 0. 0.4 0.6 0.8.0 Pracovní o tranzstor je vázán caraterstam pole: (, ) (, ) a rovncí réo Krcoffova záona pro oletorový ovo:. U V prostorovém
STEJNOSMĚRNÉ STROJE. Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů. 1. Úvod
1. Úvod Stejnosměrné stroje jsou historicky nejstršími elektrickými stroji nejprve se používly jko generátory pro výrobu stejnosměrného proudu. V řdě technických plikcí byly tyto V součsné době se stejnosměrné
= + + R. u 1 = N R R., protože proud: i je protlačován napětím: u 1P ve smyčce
Vážení zákazníc, dovoljeme s Vás pozornt, že na tto kázk knhy se vztahjí atorská práva, tzv copyrght o znamená, že kázka má složt výhradnì pro osobní potøeb potencálního kpjícího (aby ètenáø vdìl, jakým
1. POLOVODIČOVÉ TEPLOMĚRY
Úkol měření 1. POLOVODČOVÉ EPLOMĚY 1. entfkujte neznámý perlčkový termstor. Navrhněte zapojení pro jeho lnearzac.. rčete teplotní závslost napětí na oě protékané konstantním prouem a charakterstku teplotního
i β i α ERP struktury s asynchronními motory
1. Regulace otáček asynchronního motoru - vektorové řízení Oproti skalárnímu řízení zabezpečuje vektorové řízení vysokou přesnost a dynamiku veličin v ustálených i přechodných stavech. Jeho princip vychází
VYNUCENÉ TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ
VYNUCENÉ TORSNÍ KITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Vlstní torsní kmtání po čse vymí vlvem tlumení, není smo o sobě nebepečné. Perodcký proměnný kroutící moment v jednotlvých lomeních vybudí vynucené kmtání, které
Studentská tvůrčí a odborná činnost STOČ 2013
Stentsá tvůrčí oborná čnnost SOČ 03 MEODY KOMPEZACE PORUCHY V PREDIKIVÍM ŘÍZEÍ S DOPRAVÍM ZPOŽDĚÍM Stnslv ALAŠ UB ve Zlíně, FAI Stráněm 45 5. bn 03 FAI UB ve Zlíně SOČ 03 - Stentsá tvůrčí oborná čnnost
Střídače. přednáška výkonová elektronika. Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/ Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů.
přednáška výkonová elektronika Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výky technických předmětů. Střídače Střídače obvody s vstpní strano stejnosměrno a výstpní střídavo
ANALYTICKÁ GEOMETRIE
Technická niverzit v Liberci Fklt přírodovědně-hmnitní pedgogická Ktedr mtemtiky didktiky mtemtiky NLYTICKÁ GEOMETRIE Pomocný čební text Petr Pirklová Liberec, listopd 2015 NLYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH
Mechatronické systémy struktury s asynchronními motory
1. Regulace otáček asynchronního motoru skalární řízení Skalární řízení postačuje pro dynamicky nenáročné pohony, které často pracují v ustáleném stavu. Je založeno na dvou předpokladech: a) motor je popsán
Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
STEJNOSĚRNÉ STROJE Určeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS 1. Úvod 2. Konstrukční uspořádání 3. Princip činnosti stejnosměrného stroje 4. Rozdělení stejnosměrných strojů 5. Provozní vlstnosti
2. ELEKTRICKÉ OBVODY STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU
VŠB T Ostrava Faklta elektrotechnky a nformatky Katedra obecné elektrotechnky. ELEKTCKÉ OBVODY STEJNOSMĚNÉHO POD.. Topologe elektrckých obvodů.. Aktvní prvky elektrckého obvod.3. Pasvní prvky elektrckého
PJS Přednáška číslo 4
PJS Přednášk číslo 4 esymetrie v S Řešení nesymetrií je problemtické zejmén u lternátorů, protože díky nesymetriím produkují kompletní spektrum vyšších hrmonických veličiny v souřdném systému d, q,, které
2. PŘESNOST MĚŘENÍ A1B38EMA P2 1
. ŘESNOST MĚŘENÍ přesnost měření nejistota měření, nejistota typ A a typ B, kombinovaná nejistota, nejistoty měření kazovacími (analogovými) a číslicovými měřicími přístroji, nejistota při nepřímých měřeních,
9 - Zpětná vazba. Michael Šebek Automatické řízení 2015 16-3-15
9 - Zpětná vz Michel Šeek Atomtické řízení 2015 16-3-15 Atomtické řízení - Kernetik rootik Proč řídit? Řídicí sstém msí zjistit stilit chování Klsické poždvk n chování přípstná stálená reglční odchlk při
FYZIKA 3. ROČNÍK. Obvod střídavého proudu s odporem. ϕ = 0. i, u. U m I m T 2
FYZIKA 3. OČNÍK Ncené elg. ktání střídavý prod Zdroje stříd. prod generátory střídavého prod Zapojení různých prvků v obvod střídavého prod zkoáe, jaký způsobe paraetr prvk v obvod ovlvňje velkost napětí
4. Příklady schémat vlastní spotřeby elektrické energie kondenzačních elektráren a tepláren Příklad schématu čs. konvenční elektrárny s blokem 200 MW
4. říklady schémat vlastní spotřeby elektrcké energe kondenzačních elektráren a tepláren říklad schémat čs. konvenční elektrárny s blokem 00 W a čtyřm bloky po 0 W. Výkon vyveden na napěťovo úroveň 0 kv
VÝKONOVÁ ELEKTRONIKA I
Vysoká škola báňská - Techncká nverzta Ostrava Faklta elektrotechnky a nformatky VÝKONOVÁ ELEKTRONIKA I pro kombnované a dstanční stdm Petr Chlebš Ostrava 23 1 Petr Chlebš, 23 Faklta elektrotechnky a nformatky
1. Regulace otáček asynchronního motoru - skalární řízení
1. Regulace otáček asynchronního motoru skalární řízení Skalární řízení postačuje pro dynamicky nenáročné pohony, které často pracují v ustáleném stavu. Je založeno na dvou předpokladech: a) motor je popsán
STEJNOSMĚRNÉ STROJE (DC machines) B1M15PPE
STEJNOSĚRNÉ STROJE (DC mchines) B115PPE TYPICKÝ DC STROJ TOČIVÝ STROJ ŮŽE PRACOVAT JAKO OTOR I JAKO GENERÁTOR Doc. Ing. Pvel Pivoňk, CSc. 2 HLAVNÍ ČÁSTI DC STROJE PŘÍVODY od zdroje vinutí KOTVY JÁDRO ROTOR
ŘEŠENÍ OBVODŮ S TRANSIMPEDANČNÍMI OPERAČNÍMI ZESILOVAČI POMOCÍ GRAFŮ SIGNÁLOVÝCH TOKŮ
ŘEŠENÍ OBVODŮ S ANSMPEDANČNÍM OPEAČNÍM ESLOVAČ POMOÍ AFŮ SNÁLOVÝH OŮ ÚVOD Dlior Biolek, VA Brno rnsimpenční operční zesilovče (O) jsou perspektivní tegrovné ovoy, které jsou svými přenosovými vlstnostmi
Kolmost rovin a přímek
Kolmost rovin a přímek 1.Napište obecnou rovnici roviny, která prochází boem A[ 7; ;3] a je kolmá k přímce s parametrickým vyjářením x = + 3 t, y = t, z = 7 t, t R. Řešení: Hleanou rovinu si označíme α:
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
nvert Tomáše Bt ve Zlíně LBOTONÍ CČENÍ ELEKTOTECHNKY PŮMYSLOÉ ELEKTONKY Náev úlohy: Metody řešení stejnosměrných elektrckých ovodů v ustáleném stvu Zprcovl: Petr Lur, Josef Morvčík Skupn: T / Dtum měření:
SMR 1. Pavel Padevět
MR 1 Pvel Pdevět PŘÍHRADOVÉ KONTRUKCE REAKCE A VNITŘNÍ ÍLY PŘÍHRADOVÉ KONTRUKCE jsou prutové soustvy s kloubovým vzbm. Příhrdová konstrukce je tvořen z přímých prutů nvzájem spojených ve styčnících kloubovým
Téma 25. Obrázek 1. (a) mechanická char.; (b) momentová char.; (c) řízení rychlosti
Tém 25 Jn Bednář bednj1@fel.cvut.cz mechnická chrkteristik n=f(m) závislost rychlosti n n elektromgnetickém momentu M vznikjícím ve stroji vzájemným působením vinutí protékných proudem mgnetických polí,
Příklad 33 : Energie elektrického pole deskového kondenzátoru. Ověření vztahu mezi energií, kapacitou a veličinami pole.
Přík 33 : Energie eektrického poe eskového konenzátoru. Ověření vzthu mezi energií, kpcitou veičinmi poe. Přepokáné znosti: Eektrické poe kpcit eskového konenzátoru Přík V eskovém konenzátoru je eektrické
Zadání příkladů. Zadání:
Zdání příkldů Zdání: ) Popšte oblst vužtí plánovných expermentů ) Uveďte krtér optmlt plánů ) Co sou Hdmrdov mtce ké mí vlstnost? ) Co sou. fktorové plán k e lze vužít? 5) Blok čtverce - oblst ech vužtí
Digital Control of Electric Drives. Vektorové řízení asynchronních motorů. České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická
Digital Control of Electric Drives Vektorové řízení asynchronních motorů České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická B1M14DEP O. Zoubek 1 MOTIVACE Nevýhody skalárního řízení U/f: Velmi nízká
FYZIKÁLNÍ MODEL KYVADLA NA VOZÍKU
FYZIKÁLNÍ MODEL KYVADLA NA VOZÍKU F. Dušek, D. Honc Katera řízení procesů, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Univerzita Parubice Abstrakt Článek se zabývá sestavením nelineárního ynamického moelu
MĚŘENÍ INDUKČNOSTI A KAPACITY
Úloha č. MĚŘENÍ NDKČNOST A KAPATY ÚKO MĚŘENÍ:. Změřte ndkčnost cívky bez jádra z její mpedance a stanovte nejstot měření.. Změřte na Maxwellově můstk ndkčnost cívky a rčete nejstot měření. Porovnejte výsledky
Pružnost a plasticita II
Pružnost a plastcta II 3. ročník bakalářského stua oc. Ing. Martn Kresa Ph.D. Katera stavební mechank Řešení nosných stěn metoou sítí 3 Řešení stěn metoou sítí metoa sítí (metoa konečných ferencí) těnová
- 1 - Obvodová síla působící na element lopatky větrné turbíny
- - Tato Příloha 898 je sočástí článk č.. Větrné trbíny a ventlátory, http://www.transformacntechnologe.cz/vetrne-trbny-a-ventlatory.html. Odvození základních rovnc aerodynamckého výpočt větrné trbíny
Přednášky část 8 Analýza provozních zatížení a hypotézy kumulace poškození
DPŽ Přednášky část 8 Anlýz provozních ztížení hypotézy kumulce poškození Mln Růžčk mechnk.fs.cvut.cz mln.ruzck@fs.cvut.cz DPŽ Anlýz dynmckých ztížení DPŽ 3 Hrmoncké ztížení x(t) přes soubor relzcí t t
FEKT VUT v Brně ESO / P7 / J.Boušek 1 FEKT VUT v Brně ESO / P7 / J.Boušek 2
UML FK VU V RNĚ J.ošek / lektronické sočástky / P6 echnologie výroby bipolárního tranzistor echnologie výroby bipolárního tranzistor slitinová Diskrétní tranzistor Kolektor sbstrát difúzní PAXNÍ MSA ntegrovaný
ověření Písemné ověření a ústní zdůvodnění
PROFESNÍ KVALIFIKACE Montér lktrikýh rozvěčů (kó: 26-019-H), 42 hoin (z PK1 60 hoin) + zkoušk (8hoin) Zčátk profsního vzělávání 26. 4. 2014; Dtum ukonční 15. 6. 2014 Rozpis výuky Miroslv Chumhl, soot 3.
18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.
I. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. e d substituce t = ln ln(ln ) d substituce t = ln(ln ), dt = ln 3 e 4 d substituce
Křivky a plochy II. Petr Felkel. Katedra počítačové grafiky a interakce, ČVUT FEL místnost KN:E-413 na Karlově náměstí
Křvky a plochy II Petr Felkel Katedra počítačové grafky a nterakce, ČVUT FEL místnost KN:E-4 na Karlově náměstí E-mal: felkel@fel.cvt.cz S požtím materálů Bohslava Hdce, Jaroslava Slopa a úprav Vlastmla
SMR 2. Pavel Padevět
SR Pve Pevět PRICIP VIRTUÁLÍCH PRACÍ jenošená eformční meto, esiové vivy, Sčítání účinků ztížení ezi nesiové vivy vžjeme v D: viv posntí popor, viv tepoty. ESILOVÉ VLIVY Popštění popory vyvoává v sttiky
Dynamický výpočet vačkového hřídele Frotoru
Zápočeská univerzit v Plzni Fkult plikovných vě Kter mechniky ynmický výpočet včkového hříele Frotoru Výzkumná zpráv č. 5//7 Řešitel: oc. r. Ing. Jn upl Plzeň, únor 7 Úvo: Cílem přeložené zprávy je vyšetření
1. Vznik zkratů. Základní pojmy.
. znik zkrtů. ákldní pojmy. E k elektrizční soustv, zkrtový proud. krt: ptří do ktegorie příčných poruch, je prudká hvrijní změn v E, je nejrozšířenější poruchou v E, při zkrtu vznikjí přechodné jevy v
Metoda konečných prvků. Robert Zemčík
Metod konečných prvků Robert Zemčík Zápdočeská unverzt v Plzn 2014 1 Rovnce mtemtcké teore pružnost Předpokládáme homogenní, zotropní lneární mterál, mlé deformce. Jednoosá nptost Cuchyho podmínky rovnováhy
Přímá regulace momentu
Přímá regulace momentu Metoda přímé regulace momentu podle Depenbrocka - poprvé publikována M. Depenbrockem z TU Bochum v roce 1985 - v aplikacích využívá firma ABB (lokomotivy, pohony všeobecného užití)
26. listopadu a 10.prosince 2016
Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální
12 l RSTN. 13 l RSTN UL-CSA. 14 l RSTS. 15 l RSTS UL-CSA. 16 l RSTL. 17 l REIA. 18 l URST. 19 l RUE. 20 l REST. 21 l RLTS.
12 l RSTN 13 l RSTN UL-CSA 14 l RSTS 15 l RSTS UL-CSA 16 l RSTL 17 l REIA 18 l URST 19 l RUE 20 l REST 21 l RLTS 22 l RGTT RSTN 12 Jnofázové rgulční trnsformátory pol VDE 0570 část 2-2, EN 61558-2-2 Jnofázové
Střídavé měniče. Přednášky výkonová elektronika
Přednášky výkonová elektronika Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Vstupní a výstupní proud střídavý Rozdělení střídavých měničů f vst
Teorie elektrických ochran
Teore elektrckých ochran Elektrcká ochrana zařízení kontrolující chod část energetckého systému (G, T, V) = chráněného objektu, zajstt normální provoz Chráněný objekt fyzkální zařízení pro přenos el. energe,
SMR 2. Pavel Padevět
SR 2 Pvel Pevět PRINCIP VIRTUÁLNÍCH PRACÍ Silová meto Rámová konstruke, symetriké konstruke Prinipy pro symetriké konstruke ztížené oeným ztížením. Symetriká konstruke ntimetriké ztížení. Os symetrie
Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 5. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6
Elektrárny AM5ENY přednáška č 5 Jan Špetlík spetlj@felcvutcz -v předmětu emalu ENY Katedra elektroenergetky, Fakulta elektrotechnky ČVUT, Techncká 2, 66 27 Praha 6 Nárazový proud bude: F κ 2 I,7 225 59,9
Regulace f v propojených soustavách
Regulce f v propojených soustvách Zopkování principu primární sekundární regulce f v izolovné soustvě si ukážeme obr.,kde je znázorněn S Slovenské Republiky. Modře jsou vyznčeny bloky, které jsou zřzeny
9.6. Odchylky přímek a rovin
9 Stereometrie 96 Odchylky přímek rovin Odchylku dvou přímek, dvou rovin přímky od roviny převádíme n určení velikosti úhlu dvou různoběžek Odchylk dvou přímek Odchylk dvou přímek splývjících nebo rovnoběžných
Tenzor malé deformace
Moerní technologe ve stuu plkovné fk CZ..7/../7.8 Tenor mlé eformce stuní opor k přenášce SLO/EXTM Anlý stvu eformce těles e ž po řu esetletí enou nečetněších úloh mechnk. Účelem tohoto krátkého stuního
u (x i ) U i 1 2U i +U i+1 h 2. Na hranicích oblasti jsou uzlové hodnoty dány okrajovými podmínkami bud přímo
Metoda sítí základní schémata h... krok sítě ve směru x, tj. h = x x q... krok sítě ve směru y, tj. q = y j y j τ... krok ve směru t, tj. τ = j... hodnota přblžného řešení v uzlu (x,y j ) (Possonova rovnce)
Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019
Matematka I A ukázkový test 1 pro 2018/2019 1. Je dána soustava rovnc s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napšte Frobenovu větu (předpoklady + tvrzení). b) Vyšetřete
Odvození rovnice pro optimální aerodynamické zatížení axiální stupně
1 Tato Příloha 801 je sočástí článk 19 Návrh axiálních a diagonálních stpňů lopatkových strojů, http://wwwtransformacni-technologiecz/navrh-axialnicha-diagonalnich-stpn-lopatkovych-strojhtml Odvození rovnice
BJT jako zesilovač malého signálu. BJT jako odporový dvojbran. Linearizace charakteristik pro okolí P 0. zapojení SE!! U CE
ipolární tranzistor JT JT - řízený prodový zdroj JT jako zesilovač maléo signál náradní lineární obvod a jeo parametry vf model JT I okamžité zatěžovací carakteristiky směrnice / I zesilovače s JT směrnice
Příloha. Externí stabilita. Obr. 11 Výpočetní schéma opěrné stěny pro potřeby externí stability. Výška opěrné stěny
Příloha PŘÍKLAD VÝPOČTU Pro doplnění vedené teore je veden praktcký výpočetní příklad. Jedná se o návrh vyztžené opěrné stěny s betonový prvky Gravty Stone a s výztží z geoříží Mragrd. Výškový rozdíl terénů,
Druhé kvantování. Slaterův determinant = χ χ
Druhé kvntování Druhé kvntování žádná nová fyzk! jný formlsmus upltnění prncpu ntsymetre bez použtí Slterových determnntů. Antsymetrcké vlstnost vlnových funkcí jsou přeneseny n lgebrcké vlstnost dných
Česká metrologická společnost, z.s.
Česká metrologická společnost, z.s. Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 tel/fax: 1 08 54 e-mail: cms-zk@csvts.cz www.csvts.cz/cms Metodika provozního měření MPM 4.1./0/17 METODIKA PROVOZNÍHO MĚŘENÍ PROUDU
Stanovení nejistot výsledků zkoušky přesnosti/kalibrace vodorovných a svislých lineárních délkoměrů. Štěpánková, M.; Pročková, D.; Landsmann, M.
Stanovení nestot výsledků zkošky přesnost/kalbrace vodorovných a svslých lneárních délkoměrů. Štěpánková, M.; Pročková, D.; Landsmann, M. Klíčová slova: zdro nestoty, standardní nestota, rozšířená nestota,
Vedení vvn a vyšší parametry vedení
Veení vvn a vyšší parametry veení Při řešení těchto veení je třeba vzhleem k jejich élce uvažovat nejenom opor veení R a inukčnost veení L, ale také kapacitu veení C. Svo veení G se obvykle zanebává. Tyto
Střídavý proud v životě (energetika)
Střídavý prod v životě (energetika) Přeměna energie se sktečňje v elektrárnách. Zde pracjí výkonné generátory střídavého napětí alternátory. V energetice se vyžívá střídavé napětí o frekvenci 50 Hz, které
Modelování regulace vertikální polohy plazmatu v tokamaku COMPASS
moelování smlce Moelování reglce vertkální poloh plzmt v tokmk COMP Jn John, Rek Beňo N pozm rok 8 bl n kteře řící technk Elektrotechncké fklt ČVU obhájen pozorhoná bklářská práce []. tent s vžtím některých
ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY. Obr. 1. Statická zatěžovací zkouška; zatížení (N) zatlačení (cm)
ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY Sttiká ztěžoví zkoušk položí poklníh vrstev Zřízení - ztěžoví (nákl. uto, ztěžoví most) - kruh. ztěžoví esk (mlá, velká) - kulový kloub - ynmometr - průhyboměr - tuhý
LOGICKÉ OBVODY. Dle vnitřní struktury logické obvody rozdělujeme na:
OGICKÉ OBVODY Dle vnitřní strktry logické obvody rozděljeme na: a) kombinační - nemají vnitřní zpětné vazby. Všem kombinacím vstpů jso jednoznačně přiřazeny hodnoty výstpů, bez ohled na předcházející stav.
Normalizace fyzikálních veličin pro číslicové zpracování
Noralzace fyzkálních velčn pro číslcové zpracování Vypracoval: Petr Kaaník Aktualzace: 15. října 2003 Kažý realzovaný říící systé usel projít vě hlavní stá. Nejprve je to vlastní návrh. Na záklaě ostupných
Pružnost a plasticita II
Pružnost plsticit II. ročník klářského studi doc. In. Mrtin Krejs, Ph.D. Ktedr stvení mechnik Řešení nosných stěn pomocí Airho funkce npětí inverzní metod Stěnová rovnice ΔΔ(, ) Stěnová rovnice, nzývná
1. ÚPRAVY ALGEBRAICKÝCH VÝRAZŮ V REÁLNÉM OBORU 1.1. ZLOMKY A ABSOLUTNÍ HODNOTA
1. ÚPRAVY ALGEBRAICKÝCH VÝRAZŮ V REÁLNÉM OBORU 1.1. ZLOMKY A ABSOLUTNÍ HODNOTA V této kpitole se ozvíte: co rozumíme lgebrickým výrzem; jk jsou efinovány zlomky jké záklní operce s nimi prováíme; jk je
SMR 2. Pavel Padevět
SR Pve Pevět PRINCIP VIRTUÁLNÍCH PRACÍ Deformční meto jenošená eformční meto, Přetvárně nerčité konstrke POROVNÁNÍ OBECNÉ A JEDNODUŠENÉ DEF. ETODY V zjenošené eformční metoě (D) se zneává viv normáovýh
CVIČENÍ č. 10 VĚTA O ZMĚNĚ TOKU HYBNOSTI
CVIČENÍ č. 10 VĚTA O ZMĚNĚ TOKU HYBNOSTI Stojící povrch, Pohybující se povrch Příklad č. 1: Vodorovný volný proud vody čtvercového průřezu o straně 25 cm dopadá kolmo na rovinnou desku. Určete velikost
ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN
ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN V dokumentu 7a_korelacn_a_regresn_analyza jsme řešl rozdíl mez korelační a regresní analýzou. Budeme se teď věnovat pouze lneárnímu vztahu dvou velčn, protože je nejjednodušší
Určování parametrů elektrického obvodu v MS Excelu
XX. AS 003 Semnar nstrments and ontrol Ostrava May 6 003 47 rčování parametrů elektrckého obvod v MS Ecel OSÁG etr 1 SAÍK etr 1 ng. h.. Katedra teoretcké elektrotechnky-449 ŠB-T Ostrava 17. lstopad Ostrava
Úloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy
Úloha č. pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu záklaní vztahy Veení Fourriérův zákon veení tepla, D: Hustota tepelného toku je úměrná změně teploty ve směru šíření tepla, konstantou úměrnosti je součinitel
Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C
26. března 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná
Elektro-motor. Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory. Vinutý rotor. PM rotor. Synchron C
5. října 2015 1 Elektro-motor AC DC Asynchronní Synchronní Ostatní DC motory AC brushed Univerzální Vícefázové Jednofázové Sinusové Krokové Brushless Reluktanční Klecový stroj Trvale připojeny C Pomocná
CTJ. Lineární moduly CTJ. Charakteristika. 03 > Lineární jednotky
Lneární moduly CTJ Charakterstka CTJ Lneární jednotky (moduly) řady CTJ jsou moduly s pohonem ozubeným řemenem a se dvěma paralelním kolejncovým vedením. Kompaktní konstrukce lneárních jednotek CTJ umožňuje
Frekvence. 1 DC - NAPĚTÍ (měření) I-001, I-002, I-006 1 mv 2,7 µv + D1271 13) 10 mv 2,7 µv 100 mv 3 µv 100 V 17 µv/v
Obor měřené veličiny: elektrické veličiny Kalibrace: Nominální teplota pro kalibraci: (23 ± 2) C Strana 1 z celkového počtu 22 stran 1 DC - NAPĚTÍ (měření) I-001, I-002, I-006 1 mv 2,7 µv + D1271 13) 10
Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS
0. Elektrické pohony Určeno pro posluchače bakalářských stuijních programů FS říkla 0. Určete celkový moment setrvačnosti pohonu technologického zařízení poháněného stejnosměrným motorem s cizím buzením.
6 Řešení soustav lineárních rovnic rozšiřující opakování
6 Řšní soustv linárníh rovni rozšiřujíí opkování Tto kpitol j rozšiřujíí ěžné učivo. Poku uvné mtoy zvlánt, zkrátí vám to čs potřný k výpočtům. Nní to všk učivo nzytné, řšit soustvy linárníh rovni lz i
Regulace teploty jednotlivých místností
Systém øízení jakosti Oventrop je certifikován podle DIN-EN-ISO 9001. Datový list Funkce: S prostorovými termostaty Oventrop ve spojení s elektrotermickými nebo elektromotorickými servo pohony a ventily
Řada 77 - Relé elektronické (SSR) 5-15 - 25-30 - 40-50 A
Řada 77 - Relé elektronické (SSR) 5-15 - 25-30 - 40-50 A Řada 77 polovodičové relé (SSR), optron, spínač v nule napětí nebo spínač okamžitý 77.01.x.xxx.8050 77.01.x.xxx.8051 230 V AC nebo 400 V AC vstupní
Statistika a spolehlivost v lékařství Spolehlivost soustav
Sttistik solhlivost v lékřství Solhlivost soustv 1 Soustvy s ví-stvovými rvky Něktré rvky (nř. rlé, vntily) slouží jko sínč rouu/klin/lynu mohou s orouht u v otvřném no zvřném stvu. Tyto vě oruhy j vhoné
1 JEDNOFÁZOVÝ INDUKČNÍ MOTOR
1 JEDNOFÁZOVÝ INDUKČNÍ MOTOR V této kapitole se dozvíte: jak pracují jednofázové indukční motory a jakým způsobem se u různých typů vytváří točivé elektromagnetické pole, jak se vypočítají otáčky jednofázových
Numerická matematika 1. t = D u. x 2 (1) tato rovnice určuje chování funkce u(t, x), která závisí na dvou proměnných. První
Numercká matematka 1 Parabolcké rovnce Budeme se zabývat rovncí t = D u x (1) tato rovnce určuje chování funkce u(t, x), která závsí na dvou proměnných. První proměnná t mívá význam času, druhá x bývá
M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)
5.3 Řešené příkldy Příkld 1: U prutu kruhového průřezu o průměrech d d b, který je ztížen kroutícími momenty M k1 M k2 (M k2 = 2M k1 ), viz obr. 1, vypočítejte rekční účinek v uložení prutu, vyšetřete
Dá se ukázat, že vzdálenost dvou bodů má tyto vlastnosti: 2.2 Vektor, souřadnice vektoru a algebraické operace s vektory
Vektorový počet.1 Eklidovský prostor E 3 Eklidovský prostor E 3 je prostor spořádaných trojic (tj. bodů), v němž je definována vzdálenost dvo jeho bodů A, B (značíme ji AB ). Vzdálenost bodů A = [a 1,
1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY. 1.1 Vytvoření točivého magnetického pole
1 ELEKTRICKÉ STROJE - ZÁKLADNÍ POJMY V této kapitole se dozvíte: jak jde vytvořit točivé magnetické pole, co je výkon a točivý moment, jaké hodnoty jsou na identifikačním štítku stroje, směr otáčení, základní
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
nverzta Tomáše Bat ve líně LABOATOÍ CČEÍ ELETOTECHY A PŮMYSLOÉ ELETOY ázev úlohy: ávrh dělče napětí pracoval: Petr Luzar, Josef Moravčík Skupna: T / Datum měření:.února 8 Obor: nformační technologe Hodnocení: