KRYSTALOCHEMIE. Symetrie krystalů. Difrakce na polykrystalech. Struktury odvozené z nejtěsnějšího uspořádání atomů. Title page
|
|
- Milan Netrval
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KRYSTALOCHEMIE Syetrie krystlů. Difrkce n polykrystlech. Struktury odozené z nejtěsnějšího uspořádání toů. Title pge Krystloé ligndoé pole. Metod těsné zby. Metod DFT. Terodynické odely. lo.fzu.cz (odkz Krystlocheie) Did Sedidubský, VŠCHT, FCHT, ÚACH (sedidub@scht.cz) Krel Knížek, Fyzikální úst AVČR (knizek@fzu.cz, lo.fzu.cz)
2 Syetrie krystlů Krystloá říž, krystloé roiny, Milleroy indey. Krystlogrfické sousty. Bodoá syetrie. Title pge Bodoé grupy - krystlogrfická oddělení. Trnslční syetrie, Brisoy řížky. Prostoroé grupy.
3 Litertur struktur difrkce Syetrie krystlů I. Krus, Struktur lstnosti krystlů, Acdei Prh, 99. V. Vlod, M. Polcroá, P. Lukáč, Zákldy strukturní nlýzy, UK Prh, Krolinu 99. B. Krtochíl, L. Jenšoský, Úod do krystlocheie, SNTL, 987. J. Chojncki, Zákldy cheické fyzikální krystlogrfie, Acdei Prh, 979. R.C. Ens, An Introduction to Crystl Cheistry, Cbridge Uniersity Press, Struktur látek, difrkce záření, difrkční etody. Kurs krystlogrfie strukturní nlýzy. Úod do krystlogrfie strukturní nlýzy.
4 Krystloá říž, struktur Syetrie krystlů Mřížoý bod: á stejné stejně orientoné okolí Mříž: nožin řížoých bodů Mřížoé body neusí být totožné s polohou tou. Struktur krystlu: prostoroé uspořádání toů, olekul Mříž ystihuje trnslční periodicitu tohoto uspořádání. říž + zákldní oti (báze) = struktur 4
5 Priitiní centroné buňky Syetrie krystlů Obshuje-li ronoběžnostěn yezený zákldníi trnslcei pouze jediný řížoý bod, je tento ronoběžnostěn nzýán priitiní buňk. Obshuje-li ronoběžnostěn yezený zákldníi trnslcei íce řížoých bodů, je tento ronoběžnostěn nzýán centroná buňk. Všechny priitiní buňky jí stejný obje tento obje je iniální, jký ůže buňk říže ít. Centroné buňky jí obje roný celistéu násobku objeu priitiní buňky (podle počtu řížoých bodů připdjících n centronou buňku). Zedení centroných buněk je dáno poždke, by syetrie zákldní buňky byl stejná jko syetrie celé říže. Výběr buňky:. Miální syetrie syetrie řížky.. Miniální obje jeden řížoý bod přípdě priitiní buňky.. Úhly ezi strni blízké 9 5
6 Krystloé sěry roiny Syetrie krystlů řížoý ektor : t = u + b + wc u,,w = celá čísl polohoý ektor : r = + yb + zc,y,z = frkční souřdnice [uw] : krystlogrfický sěr (hkl) = nožin ronoběžných ekidistntních roin; h,k,l = nesoudělná celá čísl () - - () - -b b [] - () - - () -b b r 6
7 Ortogonální hegonální řížk Syetrie krystlů [uw] : krystlogrfický sěr <uw> : soubor ekilentních krystlogrfických sěrů (hkl) : nožin ronoběžných ekidistntních roin {hkl} : soubor syetricky ekilentních roin => ultiplicit reflee (nejéně protože ždy je d(hkl)=d(-h-k-l)) npř. pro tetrgonální říž: {}=()()(-)(-) Speciálně pro hegonální soustu: (hkil) kde i=-(h+k) {-}=(-)(-)(-) (--)(--)(--) cyklická záěn hki {} =() (-) (-) (--) (-) (-) (b) (b) () - ()
8 Mřížkoé pretry, eziroinná zdálenost d(hkl) Syetrie krystlů Příá buňk řížkoé ektory :, b, c řížkoé pretry :, b, c (Å),,, ( ) obje buňky : V =. [b c] V = bc ( ) / V b c bc / * * b* d() Difrkce je obrze reciproké říže: b * = b c / V (průět / do sěru kolého n roinu bc) d() = V / b c (průět do sěru kolého n roinu bc) * = /d(), b* = /d(), c* = /d(), /d(hkl) = h*+kb*+lc* * = bc / V ; * = ( - ) / ( ) *.=, *.b=, *.c= det(a)=a (A A A A ) A (A A A A )+A (A A A A ) A A A A A A A A A 8
9 d(hkl), Q(hkl) Syetrie krystlů * d() V b c bc / * b* b Q(hkl)=/d (hkl) = (h*+kb*+lc*) = (h*) +(kb*) +(lc*) +klb*c*+hl*c*+hk*b* = = Ah + Bk + Cl + Dkl + Ehl + Fhk A=(*), B =(b*), C =(c*), D=b*c**, E=c***, F=*b** pro onoklinní soustu (==9 ) : V = bc A = /( ), B = /(b ), C = /c, D = E =, F = -/(b ) 9
10 Meziroinná zdálenost d(hkl) Syetrie krystlů c l b k h c l c l b k h b k c l b k h h l k h hkl d / / / / / / / / / ) ( c b
11 Krystlogrfické sousty Syetrie krystlů triklinická b c 9 onoklinická b c = = 9 9 ortorobická b c = = = 9
12 Krystlogrfické sousty Syetrie krystlů tetrgonální = b c = = = 9 kubická = b = c = = = 9 hegonální + trigonální = b c = = 9 =
13 Krystlogrfické sousty Syetrie krystlů trigonální (roboedrická) = b = c = = 9 h r b r b h b r hegonální c h r / c 9 / h r r c h r b r c r
14 Mřížkoé pretry eziroinná zdálenost d(hkl) Syetrie krystlů Q(hkl)=/d (hkl) = Ah + Bk + Cl + Dkl + Ehl + Fhk A B C D E F V b c triclinic V c V b V bc( ) V b c( ) V bc ( ) V (*) (b*) (c*) * b*c* * c** * *b* h k l kl hl hk cubic / A A tetrgonl / A /c c orthorhobic / /b /c bc hegonl 4/( ) A /c A c (/4) onoclinic /( ) /b /(c ) -/(c. ) bc Npř hegonální s.: Q( hkl) d ( hkl) 4( h k hk) l c orthorobická s.: h Q( hkl) k b l c V = bc ( ) / triklinická b c, 9 A B C D E F onoklinická b c, = = 9, 9 A B C E, D = F = ortorobická b c, = = = 9 A B C, D = E = F = tetrgonální = b c, = = = 9 A = B C, D = E = F = kubická = b = c, = = = 9 A = B = C, D = E = F = hegonální = b c, = = 9, = A = B = F C, D = E = 4
15 Bodoá syetrie Syetrie krystlů operce prek IS Schönfließ rotce os,,,4,6 C,C,C,C 4,C 6 inerze střed i zrcdlení roin () s rotční inerze os,4,6 S,S 4,S 6 Zákldní operce: E(),,, 4, 6, i( ), (), 4 4 = =
16 Osoé kobince Syetrie krystlů Osoé kobince jsou ždy složeny ze tří protínjících se os, neboť třetí os zniká utoticky při kobinci dou os. ( A, B) ( / ) ( / )( / ) Eulero konstrukce: ( / )( / ) úhel(b,c)~(,4)=54.74 úhel(a,c)~(,4)=45 úhel(a,b)~(,)=5.6 A=, tj. =8 B=, tj. = C=4, tj. =9 6
17 Reprezentční tice bodoé operce syetrie Syetrie krystlů trnsforce: u u u u u u usí být : lineární, izoetrická podínk izoetričnosti: ij usí být ortogonální ik kj k ij Det T ij ij ij Det Det ij ij rotce inerze, reflee nebo součin inerze rotce 7
18 8 Reprezentční tice bodoé operce syetrie Syetrie krystlů C C i identit inerze reflee P P P
19 9 Reprezentční tice bodoé operce syetrie Syetrie krystlů C z, rotce C C C C C z,4 C z,6 C, C y,, C z
20 Reprezentční tice bodoé operce syetrie Syetrie krystlů rotce C, C y,, C z C z C y C z z y y y ' ' ' ' ' ' z y z z y y ' ' ' z z y y z
21 Mtice bodoé operce syetrie obecná os Syetrie krystlů rotce okolo obecné osy z. L z - otočení okolo z o úhel do osy y (otočení souřdného systéu okolo z, by os y splynul s rotční osou). R y dojčetná os syetrie ose y. L z otočení okolo z zpět do půodního sěru = L z R y L z -, R = L z R y L z - y
22 Určení typu tice bodoé operce syetrie Syetrie krystlů A Det det(a) =, tj. rotční os (- = inerzní os) det(a) = + +. Četnost osy: Stop tice = + + = + (A) =, = -/, =, tj. trojčetná rotční os
23 Určení typu tice bodoé operce syetrie Syetrie krystlů. Sěr osy: Užujee ektor, který leží n hledné ose io počátek. Působení rotční osy se jeho poloh nezění, tj.: je-li det(a)=-, tk tici M počítt z A Jde pk lstně o hledání lstních ektorů c tice M. pro k=,, c i = (-) i+k M ik M ik = inor tice M (deterinnt tice M(A) bez i.řádku k.sloupce) tj. sěr podél úhlopříčky (příkld ýpočtu pro i=) ) ( ; M Det M :: : : : : : : : : M M M c c c M (A) A
24 Zřzení krystlů do soust Syetrie krystlů Krystlogrfické sousty eleentární buňk iu syetrie = holoedrie Soust Miniu nější souěrnosti Triklinická nebo Monoklinická nebo Ortorobická nebo Trigonální nebo Tetrgonální 4 nebo 4 Hegonální 6 nebo 6 Kubická (4) (podél tělesoých úhlopříček) 4
25 Definice grupy Syetrie krystlů : y = z Množin prků,b,c,..., ezi niiž je definoán grupoá operce (), pro které pltí. b je roněž prke grupy ( y = z ). eistuje jednotkoý prek e, pro který pltí e = e = ( = ). ke kždéu prku eistuje inerzní -, pro který pltí - = e ( = ) 4. Pltí socitiní zákon (bc) = (b)c řád grupy = počet prků podgrup; inde podgrupy = řád grupy / řád podgrupy Prky krystlogrfických grup jsou operce syetrie, grupoou opercí je postupné proedení opercí syetrie. 5
26 Bodoé grupy syetrie Syetrie krystlů Mezinárodní Hernn-Muguinů sybol prky souěrnosti e ýznčných sěrech Soust Schönfliesů Mezinárodní sybol ýznčné sěry sybol úplný zkrácený Triklinická C C i Monoklinická C b C s C h / / Ortorobická D b c C D h / / / 6
27 Bodoé grupy syetrie Syetrie krystlů Soust Schönfliesů Mezinárodní sybol ýznčné sěry sybol úplný zkrácený Tetrgonální C c -b S C 4h 4/ 4/ D C D d 4 4 D 4h 4/ / / 4/ 7
28 Bodoé grupy syetrie Syetrie krystlů Soust Schönfliesů Mezinárodní sybol ýznčné sěry sybol úplný zkrácený Trigonální C c C i D C D d / Kubická T c +b+c +b T h / O 4 4 T d 4 4 O h 4/ / 8
29 Bodoé grupy syetrie Syetrie krystlů Soust Schönfliesů Mezinárodní sybol ýznčné sěry sybol úplný zkrácený Hegonální C c -b C h 6 6 C 6h 6/ 6/ D C D h 6 6 D 6h 6/ / / 6/ celke bodoých grup (krystlogrfických oddělení) 9
30 Bodoé grupy syetrie Syetrie krystlů
31 Schoenflieso sybolik Syetrie krystlů Schoenflieso sybolik: C n... grup obshující pouze ertikální polární n-četnou osu, C n... grup obshující ertikální polární n-četnou osu n roin zrcdlení procházející podél ní (ertikální roiny), C nh... grup obshující kroě ertikální n-četné osy ještě kolou roinu zrcdlení (horizontální roin), C ni... grup obshující kroě ertikální n-četné osy ještě inerzi, S n... grup obshující jen inerzní n-četnou osu, D n... grup obshující kroě ertikální n-četné osy ještě n dojčetných os, které jsou k ní kolé, D nh... grup obshující šechny prky grupy D n níc zrcdloou roinu kolou k n-četné ose, D nd... grup obshující šechny prky grupy D n níc roiny zrcdlení protínjící se podél n-četné osy půlící úhly ezi dojčetnýi osi, T... grup obshující 4 trojčetné dojčetné osy orientoné nzáje jko osy syetrie tetredru, T h... grup obshující šechny prky grupy T níc inerzi, T d... grup obshující šechny prky grupy T níc digonální roiny zrcdlení, O... grup obshující čtyřčetné, 4 trojčetné 6 dojčetných os, uspořádných jko osy syetrie oktedru nebo krychle, O h... grup obshující šechny prky grupy O níc inerzi.
32 Schoenflieso sybolik Schoenfliesoy ezinárodní syboly bodoých grup Soust Schoenfliesů sybol Mezinárodní sybol p triklinická C C i - onoklinická C C h C h / 4 ortorobická D 4 C 4 D h / / / = 8 tetrgonální C S C 4h 4/ 8 D C D d 4i 8 D 4h 4/ / / = 4/ 6 trigonální C C i - 6 D 6 C 6 D d - / = - hegonální C C h -6 6 C 6h 6/ D 6 6 C 6 6 D h 6i D 6h 6/ / / = 6/ 4 kubická T T h / - = - 4 O 4 4 T d 4-4 O h 4/ - / = - 48 Syetrie krystlů
33 Podgrupy Syetrie krystlů F (fcc=ccp) I (bcc) P6 /c (hcp)
34 Speciální bodoé grupy Syetrie krystlů Centrické grupy () -, /,, 4/, 4/, -, -, 6/, 6/, -, - - obshují střed syetrie Lueho grupy (grupy difrkční syetrie) - liší se pouze přítoností středu syetrie /,, /,, -4, 4, - Enncioorfní grupy (),,, 4, 6,,, 4, 6,, 4 - nejí střed syetrie ni roiny reflee Holoedrické grupy (7), /,, 4/, -, (Brisoy řížky) 6/, - 4
35 Morfologie krystlů Syetrie krystlů Tr krystlu odpoídá jeho krystlogrfické bodoé grupě. Kždá nější ploch krystlu je ronoběžná s osnoou řížoých roin. V isotropní prostředí : for = soubor ekilentních roin {hkl} obecná for : ychází z obecné polohy speciální for : ychází ze speciální polohy Vnější tr krystlu je zpridl průnike několik fore. krystloá tříd - speciální fory krystloé třídy - obecná for krystloé třídy - 5
36 Trnslční syetrie Syetrie krystlů Operce prek sybol trnslce trnslce přík u+b+wc kluzný pohyb kluzná,b,c, n ½, ½b, ½c, ½(+b), roin d ¼(±b) (pouze I F grupy) šrouboý pohyb šrouboá,, / t, / t os 4,4,4 /4 t 6,6,6,6 4,6 5 /6 t,b 4 6 c 4 6 n 4 6 d 6
37 Šrouboé osy Syetrie krystlů / / (/) / ( ) Proedení opercí syetrie šrouboé osy odpoídá posunu o 4/ (přičež z trnslční syetrie plyne, že posun o 4/=/.) otočení o 4 (= ). Šrouboou osu lze proto požot z leotočiou e sronání s protočiou osou. protočié osy:, 4, 6, 6 leotočié osy:, 4, 6 5, 6 4 z protočiou osu se požuje os, jejíž otáčiý pohyb je e sěru prstů pré ruky, když plec íří podél osy. 7
38 Brisoy řížky Syetrie krystlů triklinická b c 9 onoklinická b c = = 9, 9 ortorobická b c = = = 9 tetrgonální = b c = = = 9 kubická = b = c = = = 9 hegonální = b c = = 9, = hegonální R roboedrická = b = c = = 9 8
39 Brisoy řížky Syetrie krystlů triklinická b c 9 onoklinická b c = = 9, 9 ortorobická b c = = = 9 tetrgonální = b c = = = 9 kubická = b = c = = = 9 hegonální = b c = = 9, = hegonální R roboedrická = b = c = = 9 9
40 Prostoroé grupy syetrie Syetrie krystlů Množiny šech opercí syetrie krystloé sousty - bodoé prky syetrie + trnslce (Brisoy říže) + (šrouboé osy + kluzné roiny) kždá bodoá grup několik prostoroých grup (izogonálních) Př. Bodoá Schönfliesů Mezinárodní sybol grup sybol úplný zkrácený C, C P P C P P C C C celke prostoroých grup 4
41 Prostoroé grupy syboly Syetrie krystlů Prostoroé grupy krystlogrfických třídách, Hernnoy Muguinoy syboly: Soust Kryst.sěry Bodoé grupy Centrce buňky buňk triklinická P [-], - X = P triklinická onoklinická X b (=Xb),, / X = P,C,[A,B,I] onoklinická [X c (=Xc), X (=X)] ortorobická X b c,, X = P,C,I,F,[A,B] ortorobická tetrgonální X c -b [=+b] 4, -4, 4/, 4, 4, -4, 4/ X = P,I tetrgonální kubická X +b+c +b, -, 4, -4, - X = P,I,F kubická hegonální P c -b [=+b] 6, -6, 6/, 6, 6, -6, 6/ X = P hegonální trigonální P c, -,,, - X = P hegonální R c H, -,,, - X = R hegonální R +b+c -b R, -,,, - X = R roboedrická =,,b,c,n,d; =, ; =,, ; 4=4,4,4,4 ; 6=6,6,6,6,6 4,6 5 (b) + + (b) + - () () -( + )
42 Hegonální trigonální soust Syetrie krystlů trigonální (b) hegonální (b) () () /, /, / soust, centrce Prost. grup buňk hegonální P P6.. hegonální P trigonální P P. hegonální P trigonální R R. hegonální R roboedrická P /, /, / /, /, / 4 /, /, /
43 4 Seitzoy tice Syetrie krystlů Mticoá reprezentce opercí syetrie obshujících trnslci: t t t t M S t t t t t M M = tice rotce (inerze, zrcdl) t = ektor trnslce t t t Seitzo tice:
44 Hlloy syboly prostoroých grup Syetrie krystlů S.R. Hll: Spce-Group Nottion with n Eplicit Origin ; Act Cryst. A7, (98). Hlloy syboly jsou zloženy n iniální počtu opercí syetrie (generátorů) e forě Seitzoých tic. Obshují eplicitní určení počátku. Jsou ýhodné pro utotické generoání opercí syetrie prostoroých grup. Sronání Hernnoých Muguinoých Hlloých sybolů: Číslo H.-M. Hll. 5 F - -F 4 (Znénko ínus n zčátku Hllo sybolu znená přítonost četnost četnosti četnosti středu inerze) grupy: generátorů generátorů (z H.-M. sybolu neyplýjí šechny potřebné generátory) = 96! = 9 9 P P c b (Z H.-M. sybolu neyplyne, že je počátek posunut do bodu ¼,¼,¼. V Hlloě sybolu je posun počátku eplicitně ueden). Generátory prostoroé grupy: Mřížkoá trnslce Centrce buňky (není-li P) Vybrné operce syetrie ( počtu -) Inerze (pro centrosy. grupy) 44
45 Generátory prostoroé grupy Syetrie krystlů Hernnů Muguinoů sybol: Hllů sybol: P4 P 4 ~ 4 Obecná poloh: yz yz yz yz yz yz yz yz 4 : yz yz yz yz : : : yz yz yz yz yz yz yz yz yz yz yz yz 4 y,, z, y, z, y, z, y, z shodné s již ytořenýi polohi Generátory prostoroé grupy: Mřížkoá trnslce Centrce buňky (není-li P) Vybrné operce syetrie ( počtu -) Inerze (pro centrosy. grupy), y, z y,, z y 45
46 Ekilentní polohy Syetrie krystlů P-4 četnost Wyckoff syetrie souřdnice 8 l 4 k 4 j 4 i 4 h g f e d 4 c 4 b 4 4 yz, yz, yz, yz, yz, yz, yz, z, z, z, z,,, z, z z, z z, z z,, z,, z,, z j j j j yz 46
47 47 Trnsforce řížkoých ektorů Syetrie krystlů c b c b He Rho Det M : Trnsforční tice M M : řížkoé pretry, indey hkl = M, = M - (M T ) - : polohy toů, reciproké řížkoé pretry *, sěr řížce uw = (M T ) -, = (M T ) M T : trnspononá M - : inerzní 4 F P DetM 4 / P F DetM I P DetM / P I DetM /, /, / /, /, /
48 Podgrupy Syetrie krystlů podnožiny šech opercí syetrie dné grupy, které sy splňují definici grupy I (t) - trnsltionengleiche zchoány pouze trnslce II (k) - klssengleiche zůstáá zchoán bodoá I4/c (-I 4 c ) P4/c P4/cc P4 /c td... C/ k P/ grup, zěn trnslční grupy II zěn centrce, zchoání pretrů IIb znásobení eleentární buňky IIc = i (izoorfní) jko IIb, stejný sybol t C i (b =b) C/ Inde inerzní hodnot podílu opercí podgrupy ke še opercí grupy je-li pročíslo iální podgrup 48
49 Podgrupy Syetrie krystlů -As rodokeny grup t 4 R t P -Po R GeTe k ½ ( + ) ½ ( + ) ½ ( + ) t F t 4 R NCl -¼ -¼ -¼ R t k c t4 P CTiO Rc LAlO, -Al O + t k F t 4 ½ ( - ) ½ (- + ) + + t Rc C/c R LiNbO 49
50 Podgrupy Syetrie krystlů F (fcc=ccp) I (bcc) P6 /c (hcp) 5
51 Podgrupy Syetrie krystlů 5
Krystalová mříž, krystalové roviny, Millerovy indexy.
Krystalová říž, krystalové roviny, Millerovy indexy. Krystalografické soustavy. Bodová syetrie. Title page Bodové grupy - krystalografická oddělení. Translační syetrie, Bravaisovy řížky. Prostorové grupy.
Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0
Generted b Foit PDF Cretor Foit Softwre http://www.foitsoftwre.com For elution onl. Kuželosečk I. Kuželosečk zákldních polohách posunuté to prtie je opkoání látk obkle probírné n střední škole. Kružnice
ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN
ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN pevné látky jsou chrkterizovány omezeným pohybem zákldních stvebních částic (tomů, iontů, molekul) kolem rovnovážných poloh PEVNÉ LÁTKY krystlické morfní KRYSTAL pevné
Lineární algebra. 1) Vektor, lineární závislost a nezávislost. Def.: Číselným vektorem n-rozměrného prostoru nazýváme uspořádanou množinu n čísel
Lineání lge ) Vekto, lineání záislost nezáislost Def: Číselným ektoem n-ozměného postou nzýáme uspořádnou množinu n čísel,, ) ( n Čísl,, n nzýáme souřdnice ektou, číslo n dimenzí neo ozměem ektou Opece
V = π f 2 (x) dx. f(x) 1 + f 2 (x) dx. x 2 + y 2 = r 2
Odození zorců pro ýpočet objemů porchů některých těles užitím integrálního počtu Objem rotčního těles, které znikne rotcí funkce y f(x) n interlu, b kolem osy x, lze spočítt podle zorce b V f (x) dx Porch
Kinematika hmotného bodu
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ Kinemik hmoného bodu Obsh Klsická mechnik... Vzžný sysém... Polohoý ekor... Trjekorie... Prmerické ronice rjekorie... 3 Příkld 1... 3
3. Kvadratické rovnice
CZ..07/..08/0.0009. Kvdrtické rovnice se v tetice oznčuje lgebrická rovnice druhého stupně, tzn. rovnice o jedné neznáé, ve které neznáá vystupuje ve druhé ocnině (²). V zákldní tvru vypdá následovně:
Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu
Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je
Obsahy - opakování
.7.0 Obshy - opkoání Předpokldy: 00709 Př. : Vypiš edle sebe zorce pro obsh ronoběžníku, trojúhelníku lichoběžníku. Kždý e šech rintách. Ke kždému zorci nkresli obrázek s yznčenými rozměry, které e zorci
Smíšený součin
7..14 Smíšený součin Předpokldy: 713 Je dán ronoěžnostěn LMNOPR. R O P N M L Jeho ojem umíme spočítt stereometrikým zorem: V = S. p Ronoěžnostěn je tké určen třemi ektory, : R O P N M L jeho ojem musí
5.2.7 Odchylka přímky a roviny
57 Odchylk přímky roiny Předpokldy: 50, 506 Jk odchylk přímky roiny? o by měl definice splňot: podobně jko u osttních ěcí ji musíme přeést n něco co už umíme (si odchylku dou přímek), měl by být jednoznčná,
Smíšený součin
7..14 Smíšený součin Předpoklady: 713 Je dán ronoběžnostěn LMNOPR. R O P N M L Jeho objem umíme spočítat stereometrikým zorem: V = S. p Ronoběžnostěn je také určen třemi ektory a, b a R O P b N M a L jeho
5.2.8 Vzdálenost bodu od přímky
zdálenost bodu od přímky zdálenost bodu od roiny zdálenost roin zdálenost bodu od přímky zdálenost bodu od roiny zdálenost roin 5..8 zdálenost bodu od přímky ředpokldy: 507 edgogická poznámk: Tříd počítá
Rentgenová strukturní analýza
Rntgnová strukturní nlýz Příprvná část Objktm zájmu difrkční nlýzy jsou 3D priodicky uspořádné struktury (krystly), n ktrých dochází k rozptylu dopdjícího zářní. Díky intrfrnci rozptýlných vln vzniká difrkční
FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený translační pohyb
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Ronoměrný, ronoměrně zrychlený neronoměrně zrychlený trnslční pohyb Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hláč, Ph.D. Doc.
DUM č. 10 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla
projekt GML Brno Docens DUM č. 10 sadě Ma- Přípraa k matritě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla 14. Ator: Magda Krejčoá Datm: 1.08.01 Ročník: matritní ročníky Anotace DUM: Analytická
7. DEBYEOVA-SCHERREROVA METODA URČENÍ JEMNÉ STRUKTURY MATERIÁLU
7. DEBYEOVA-SCHERREROVA METODA URČENÍ JEMNÉ STRUKTURY MATERIÁLU Měřící potřeby 1) exponovný rentgenový snímek ) zřízení pro odečítání reflexí ze snímku Obecná část Nejprve je nutno si prostudovt odstvec
Základní pojmy teorie struktury ideálního krystalu
Základní pojmy teorie struktury ideálního krystalu Ideální krystal nekonečná velikost a zcela pravidelná struktura 3D skupina elementů = motiv pravidelným opakováním motivu v prostoru (3D translační periodicita)
Popis polohy tělesa. Robotika. Vladimír Smutný. Centrum strojového vnímání. České vysoké učení technické v Praze
Popis poloh těles 1 2 Robotik Popis poloh těles 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Vldimír Smutný Centrum strojového vnímání České vsoké učení technické v Prze 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30
1 Poznámka k termodynamice: Jednoatomový či dvouatomový plyn?
Kvantová a statistická fyzika (erodynaika a statistická fyzika) 1 Poznáka k terodynaice: Jednoatoový či dvouatoový plyn? Jeden ol jednoatoového plynu o teplotě zaujíá obje V. Plyn však ůže projít cheickou
7.2.10 Skalární součin IV
7.2.10 Sklární sočin IV Předpokld: 7209 Pedgogiká poznámk: Tto hodin je kontet čebnie zláštní. Obshje d důkz jeden příkld z klsiké čebnie. Všehn tři zdání jso znčně obtížná ždjí nápd, proto je řeším normálně
5.2.9 Vzdálenost bodu od roviny
5..9 zdálenost bodu od roiny ředpokldy: 508 Opkoání z minulé hodiny (definice zdálenosti bodu od přímky): Je dán přímk p bod. zdáleností bodu od přímky p rozumíme zdálenost bodu od bodu, který je ptou
é ř é í á é ří ý ý č ý ž ě ě ř ě Ž á í š é ří éú ěž ší ě š í é ě é ě ú ří ě ř á íř áž ě č ý ř ý č ý ů ř á ý í ý ž é é á á í Ží é ří é Ž é ý á á á á ž Ž ý í ť éč í Í é č í č ý í í í í ť í ý ý ě š ž ě ě
Obsah a průběh zkoušky 1PG
Obsah a průběh zkoušky PG Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemná část (cca 6 minut) dě konstrukční úlohy dle části po. bodech a jedna úloha ýpočetní úloha dle části za bodů. Ústní část jedna
6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.
KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou
Hledání hyperbol
759 Hledání hyperol Předpokldy: 756, 757, 758 Pedgogická poznámk: Některé příkldy jsou zdlouhvější, pokud mám dosttek čsu proírám tuto následující hodinu ěhem tří vyučovcích hodin Př : Npiš rovnici hyperoly,
ý ů ř š é í ř ň é ř ý ť Í á í ý ý š Í í č ýč ý Í ďí á ý í ý ý é í á ř í č č ýž Ř ŠŤ é í íří ě é é ř é é ří čá é í ř šť ž é í é ří ě ů čí ů í é ří ž ř šé í ř á é é é ř ží ř šť í é š ě á í ě ší ý ří č é
Přednáška č. 2 Morfologická krystalografie. Krystalové osy a osní kříže, Millerovy symboly, stereografická projekce, Hermann-Mauguinovy symboly
Přednáška č. 2 Morfologická krystalografie Krystalové osy a osní kříže, Millerovy symboly, stereografická projekce, Hermann-Mauguinovy symboly Morfologická krystalografie Krystalové soustavy Krystalové
Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.
7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1
Základní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku
Zákldní principy fyziky seestrální projekt Studiu dyniky kldky, závží vozíku Petr Luzr I/4 008/009 Zákldní principy fyziky Seestrální projekt Projekt zdl: Projekt vyprcovl: prof. In. rntišek Schuer, DrSc.
4. Determinanty. Výpočet: a11. a22. a21. a12. = a 11 a 22 a 33 + a 12 a 23 a 31 + a 13 a 21 a 32 a 13 a 22 a 31. a 11 a 23 a 32 a 12 a 21 a 33
. Determinnty Determinnt, znčíme deta, je číslo přiřzené čtvercové mtici A. Je zveden tk, by pro invertibilní mtici byl nenulový pro neinvertibilní mtici byl roven nule. Výpočet: = + = + + - - - + + +
Matematické metody v kartografii
Mtetické etod krtorii Přednášk 4 5 Krtorická zkreslení. Délkoé zkreslení lošné zkreslení odínk konorit. Tissoto indiktri. . Mtetická krtorie MK Zýá se: Mtetickýi eoetrickýi retr krtorických děl. Přeode
Inerciální a neinerciální soustavy
Inerciální neinerciální soust olný hmotný bod (nepůsobí n něj žádné síl) inerciální soust: souřdnicoá soust ůči které je olný hmotný bod klidu nebo ronoměrném přímočrém pohbu pokud máme tři hmotné bod,
Bodové grupy symetrie
Bodové grupy symetrie bodová grupa je množina prvků symetrie, jejichž operace ponechávají alespoň jeden bod tělesa v prostoru nepohyblivý tělesem chápeme např. molekulu látky tento požadavek splňuje 8
íž í ě é á ří ž í é á í í éž š ě ž ě ú í í íší ří í á ý ě áší ě í ě čá í ě š é é í áš í á č é čá ří ď ďí ř á š ř á ř ě ě ž ý ě íší ě ě žáďá ž á í ž ě
š áš ř é ř ě ý ě ě é ý ářů š í ů ý Ú á á ří č á í ě á ě ř ě í ř ý ě í žá á é ř ří á ěř í žá č š ě é ě ě ř ář é á Šú é č á ý í ž ř ě ý ě ší á ý í ží á ě ý ě í ď íč é ě ř á í ě á í ě ří č ý é ý é ě é í á
Výpočet obsahu rovinného obrazce
Výpočet oshu rovinného orzce Pro výpočet oshu čtverce, odélník, trojúhelník, kružnice, dlších útvrů, se kterými se můžeme setkt v elementární geometrii, máme k dispozici vzorce Kdchom chtěli vpočítt osh
ž ž šé šš ž é é ň ž š é Č šš Ů šš é č ž ď ů š é ž ž ý é ž ů ý é šš ů č ý ú č ů ý č č š ž č ů š č ů é ž š ů ž é š ž ý ž čůýž é č é é ž ú ž é ž é é š č ž é č é é Č č š ž ý č ů é ý š Ú ů é ž ž é č ž ž ý č
Analytická geometrie v rovině
nltická geometrie roině Zč je toho loket (ořnice) ) [ ], [ 7], [ ], [ 5] ; b) = 7 j, = j, = 4 j, = 8 j, = j R M P 9 8 7 6 5 4 ) L[ 7], M[ ] ; b) Q[ ], R[ 5] 9 8 7 6 5 4 4 5 6 7 [ 5], [, 5], [ ] Q 9 5 c),
Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A
Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty
Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA
Zvedení vlstnosti reálných čísel Reálná čísl jsou zákldním kmenem mtemtické nlýzy. Konstrukce reálných čísel sice není náplní mtemtické nlýzy, le množin reálných čísel R je pro mtemtickou nlýzu zákldním
4. cvičení z Matematiky 2
4. cvičení z Mtemtiky 2 14.-18. březn 2016 4.1 Njděte ity (i (ii (iii (iv 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y 1 2 z 2 y 2 z yz 1 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 2 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 3 (i Pro funkci f(, y = 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y
Logaritmická funkce teorie
Výukový mteriál pro předmět: MATEMATIKA reg. č. projektu CZ..07/..0/0.0007 Logritmická funkce teorie Eponenciální funkce je funkce prostá, proto k ní eistuje inverzní funkce. Tto inverzní funkce se nzývá
ý í á á š ě é í š íž á á ě š š ě ě á ě é ř é ž čá é ž ř í ř í í á č í š á í š ř í é ě š ž í ý é ě í í í á ř é ě ě ší ž ů ý á ě š é číš ě á ú ě í á í ě
Í Á Í Ý Á Ú Ř Č Í Í č ř á ý š á ý í í č í í ě í ž ě í č í á í í í í č í í á í ěž ě á í č í ěř í é ýš ý á á ě í í š ů í á í ů č í ž í ž í áš ě ě á é ě á í é š í é ř é á é á í á ě ž áž í ý č á í ž ý ě ší
ř á ž á é é á žíš š é ž ě ú ú í í é ě Ž á ě ú č ž š Ž ř é š é é é ó á Ž á á á ý í ú ú š áč ó ý č á á é ě Ó éž á é šá ú Ó áš é í č é á í á Ž é é ř Ó é
É é í áž í í ý í í ě é ď š ší á í á á ř é ř í ů ů čí í ř ž á č á á ří ě ě á č ó á í í ý ě í é ě á é á ý ě ší á ř ú č ý ý š ďá á í ů í ř í š é í čá č í ů í é é í í ě š ž ě é ě é í í ě ý ů ý í í ý říž é
Časopis pro pěstování mathematiky a fysiky
Čsopis pro pěstoání mthemtiky fysiky Bedřich Procházk O trjektroriích průsečíkoých. [I.] Čsopis pro pěstoání mthemtiky fysiky, Vol. 5 (1896), No., 81--103 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/13316 Terms
3.3. Operace s vektory. Definice
Operace s ektory.. Operace s ektory Výklad Definice... Nechť ϕ je úhel do nenloých ektorů, (obr. ). Skalárním sočinem ektorů, rozmíme číslo, které bdeme označoat. (někdy strčně ) a které definjeme roností.
Metoda konečných prvků Typy konečných prvků (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika)
Inoce stdjnío obor Geotecnk Reg. č. CZ..07/..00/8.0009 Metod konečnýc prků Tp konečnýc prků (ýkoá preentce pro. ročník njícío stdjnío obor Geotecnk) Doc. RDr. E Hrbešoá P.D. Metod konečnýc prků Tp konečnýc
í š ž í í í š č ě é áž ž ě ě ý š ý á ž ž í í á á ů ě ě Š á á č á áž é á č á á č á í ř ý é é š ě š ě á á á ó é ě í ě í ž č ž čí í í á í ř č ý ý á í č é
ÁŇ Š Á ů čí á Š á á ě ů ž í č é á í čá í í í é í ě í é í á í ž ě ě ř ě č é á í ý ř áš í á í é ě ší ý ř Š á ě ě é é ší č í ří Ž Ž é ř á í ý ý á í ě ř ě č í Š á úč č í í é č í á Š á í í á í í é ě é ř é é
í á ě ý ů ý č ář í š éž á ý š á ě č á ý ý č ě ř ří é ě ší ř í ě í á ž ý č á á é é á í á é ář é č é é ě á š á ř í ě ů á á á ž é ě á ž ý ě ě ů ý š é ř š
Á Ď é á á ř š ú í á í í ě í é ě š žá é ě ý ý ů ý é í é í ě é á í é ý é áš é š ž í á ý ž á é á řá ý ý ž é í é ě ší š í ě í á á ý í á í ů ž éú é í í á á í ř á í ř á ý ú í á í ú í á á í á ý č í á á á ě ě
ý ě ší ě ší é ří é í ř í á í í ů í ý é é ž ář áš í á í í í ě ř í é í ě úč č ř ž ý ů ý á é é é í ří č á č í ě í č í á š ý ý Ťí ž ů ů ř á ě č í í ž čá á
š ý č á í á í é é á á í í š í ě í ž š ě č é ščí ž ž ě í č č Ž ý í ř ě ů ží ří í é ě š é ě á š š á é š í š é á í é é ě é ýš ý ů ý ě ý č ú á Ž á í é š ě ů é á í ř é ž ě ě ř í á á é á ě í íř é ý ě ří á ž
Základy teorie matic
Zákldy teorie mtic 1. Pojem mtice nd číselným tělesem In: Otkr Borůvk (uthor): Zákldy teorie mtic. (Czech). Prh: Acdemi, 1971. pp. 9--12. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401328 Terms of use: Akdemie
Ý é ř á ě á č é í ř ě ší í é í í ó ř á í ý č é á í č í ř ě í ů í í ě í á š áží í ň í í á ý ž ě ší á é á č é ěšéá é č á ě ú í ř é č ý ň ě é ý ž é í í í á é á é í é ž ě í ř á í č é ý é í á á ý ó í á é íř
13. Exponenciální a logaritmická funkce
@11 1. Eponenciální logritmická funkce Mocninná funkce je pro r libovolné nenulové reálné číslo dán předpisem f: y = r, r R, >0 Eponent r je konstnt je nezávisle proměnná. Definičním oborem jsou pouze
29. OBJEMY A POVRCHY TĚLES
9. OBJEMY A POVRCHY TĚLES 9.. Vypočítejte poch kádu ABCDEFGH, jestliže ) AB =, BC = b, BH = u b) AB =, BH = u, odchylk AG EH je ϕ H G Poch kádu učíme podle zoce: S = b + c + bc ( ) c E F D b C ) A B u
K Mechanika styku kolo vozovka
Mechanika styku kolo ozoka Toto téma se zabýá kinematikou a dynamikou kola silničních ozidel. Problematika styku kolo ozoka má zásadní ýznam pro stanoení parametrů jízdy silničních ozidel, neboť má li
{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507
58 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 58, 57 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin, příkld 8 9 zůstvjí n vičení neo polovinu hodin při píseme + + - zákldní
ř í ú í ě ě é á í č ěž š ě ř á í ě ú í ž ř í ž č ě č ú í č ě č ě í č č á í í ří í á í ě á é é ě í á í á č é í ě á č ě éř š í ě é á í ě ř ů ů é žň í á
Ó ě é ě ý á íč á í ě é á í ř ě é ó ž é é á č é ó ě ší íř ář ší í é á é ě ř á č ý ý é á ř ě ř á í í á ě í á í ě š í ř ů ř š ě č í Ž č á ě í á á í ý ý á ý á ý Ž é ší é é ó í í ý ě á í č í ě š é š é é č ě
+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c
) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším
METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání
METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázi zákldní vzdělávání Jroslv Švrček kolektiv Rámcový vzdělávcí progrm pro zákldní vzdělávání Vzdělávcí oblst: Mtemtik její plikce Temtický okruh: Nestndrdní plikční
Konzultace z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studia
- - Konzultce z předmětu MATEMATIKA pro první ročník dálkového studi ) Číselné obor ) Zákldní početní operce procentový počet ) Absolutní hodnot reálného čísl ) Intervl množinové operce ) Mocnin ) Odmocnin
Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra
Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel
3. VEKTOROVÝ POČET A ANALYTICKÁ GEOMETRIE
Euklidoský prostor. VEKTOROVÝ POČET A ANALYTICKÁ GEOMETRIE Průodce studiem Geometrii lze budoat metodou syntetickou nebo metodou analytickou. Při syntetické metodě pracujeme přímo s geometrickými objekty.
Potřeba tepla na vytápění budovy
SPJ1 Podkldy pro cvičení Potřeb tepl n vytápění budovy In. Kil Stněk, 10/2010 kil.stnek@sv.cvut.cz 1 Sché výpočtu 1.1 Potřeb tepl n vytápění Potřebu tepl n vytápění budovy nd [kwh] vypočtee bilncování
Analytická geometrie
MATEMATICKÝ ÚSTAV Slezská uverzt N Rybíčku, 746 0 Opv DENNÍ STUDIUM Alytcká geoetre Té 5.: Shodá zobrzeí Defce 5.. Zobrzeí f eukldovského prostoru E do eukldovského prostoru E se zývá shodé (zoetrcké),
ř í ší é ě é ří č é č é é š í ě é é á č ý á é ř ě ý ů é é ó ó í ě ěá í ž ě ší ž é á ó ě í ří é é ě ů Ť é ř ý á ě ší ý ž é á í žň á ý é ž í á á ří ž š
ř í ší é ě é ří č é č é é š í ě é é á č ý á é ř ě ý ů é é ó ó í ě ěá í ž ě ší ž é á ó ě í ří é é ě ů Ť é ř ý á ě ší ý ž é á í žň á ý é ž í á á ří ž š Í ě í š í é í čá í š ý ó ý í ř ě ě ý ř ě ší é ý ý ě
7. SEMINÁŘ Z MECHANIKY
- 4-7 SEINÁŘ Z ECHANIKY 4 7 Prázdný železniční agón o hotnosti kgse pohbuje rchlostí,9 s po 4 odoroné trati a srazí se s naložený agóne o hotnosti kgstojící klidu s uolněnýi brzdai Jsou-li oba oz při nárazu
Š Ě Ě ÍŽ Č Á š ě ě ž é ý ý ář ř š ě ří ů ů ř ěř ý š é Ž á ě ě í ó š Ž ů ě é Ž é ě ř ž é č š řá íú é á ě ž ůž í é Ž ó í í é í š ě č í í í ý ě ří é ř í
Ó Á Á é áž ě é ý á á á í Ž ě í í á ě ěř é ó í í í í ě ó ě á á á ý é ř ý é á ě ý ý á á ří é á š í ý á ž í ý ý ý ů ž ě ší á ř š á é ň ó í á í ě Í á í š é á í ě ý ř ý ě á č é á é ó ř é í í ý é ř á ň é Ž á
III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál
E. Brožíková, M. Kittlerová, F. Mrá: Sbírk příkldů Mtemtik II ( III.. Fubiniov (Fubiniho vět pro trojný integrál Vpočítejte trojné integrál n dných množinách E : Příkld. I Řešení : I ( + d d d; {[,, E
Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)
Integrální počet - IV. část (plikce n určitý vlstní integrál, nevlstní integrál) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 9. přednášk z AMA Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 4 Obsh
9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie
9 Axonometrie Mongeov projekce má řdu předností: jednoduchost, sndná měřitelnost délek úhlů. Je všk poměrně nenázorná. Podsttnou část technických výkresů proto tvoří kromě půdorysu, nárysu event. bokorysu
á ě í č é ř č é š í á ž í ý č ě ř ř Ů ě í š á á ů í é ú í č é š é ů ř š ý ří í ě á ú ěš ě í é í é ě é ř ó ř š ě á é ší ř ž ř ý ý ý ř í í ř Í Á ř í é Ž
í ě ž š č é í š ý ž í ý ý é é á ří ě ší ě á í č é č Í á ý ž ě á č á ý ž č á č é á í č é íř á ř í ý é ý é á ř á í í í ě í é á í ý ě ý á ů ú é ě ů č č é í í ě é č ý í í ř š á é ř é í á é á í é ý á ý ů ě
Ó Á Á ý ř ó é ě ší ř ž í ě í ěř í é á ž ň ří í é íř ů ří í ř í č é í é š é Ť č é áš ý á ý é ě é á é é í ž ě í í á ó áš ý č á á č í á ě á ó ů á ě í á ó é č íú ě ý á á ř á í í í ý íží í ó é ář ó á ř á ý
II. 5. Aplikace integrálního počtu
494 II Integrální počet funkcí jedné proměnné II 5 Aplikce integrálního počtu Geometrické plikce Určitý integrál S b fx) dx lze geometricky interpretovt jko obsh plochy vymezené grfem funkce f v intervlu
5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I
5.. Objemy orchy mnohostěnů I Předokldy: 51 Význm slo objem i orch je intuitině jsný. Mtemtická definice musí být oněkud řesnější. Okoání z lnimetrie: Obsh obrzce je kldné číslo, řiřzené obrzci tk, že
í ří á á í š ž Ž í ů ý ý ů š ý éž č ě Ž é é ě ť íš Ž ř č ří ší ě í ě á š č ň ě Ž š ší ě é ž š ě ě ý ří ě í é ě ý ň á í š ě ý č á é á í á ě í í ě é ž ž
á ý í ě í í š č á ě ů ý é í á óš š ů ářů á ý š ě ř á ů ý č č á ů ý Ž á ě Ž á ú ří á ú á č áž č á ě á á ž á š ě í í Í Ť ý Ž š ř ř í ů ý áš ž Ř č Ř ř č é ý Š Ě Á Ů Š ý ř á é áš ž ě é á ř ě ší á ů Í á í č
č é č é é ř ř í í í é é ě á é í é ě ý ří ě é č í í é í řá ář é ý é ě ší á á č ů á ý ář ý é ě ř ýš é č é á á é íč íě é ě ří é í čá í ň č ů á ř ť é á é
čá í ř č á ó ě ě ů ý ě ý í č í žá ý é í é é á í ý ř ší á ž ý č í á á á č ě š č ě ň č ý č ář ý ů čí ř í í ó í á í í é á ě é ý í á ě í é é š é ý Ž á š ž é ě á ě é á é ý ů č é ž č íč ý é á ž ě í á í ý ě ší
Posouzení stability svahu
Verifikční nuál č. 3 Aktulizce 04/016 Posouzení stbility svhu Progr: Soubor: Stbilit svhu Deo_v_03.gst V toto verifikční nuálu je uveden ruční výpočet posouzení stbility svhu posouzení stbility svhu zbezpečeného
ň ť č č Ú Ž Š č ó Š č ý Ž Ž č č č ý ř ó č č ó ý ý Ú ě Ž č Š ý Š č š Ú Ž Ď Ú Ž š Ž ýž ň č č č Í Š š Í č š Ú Š č š š š Í Ú Í č ť Ú Ž č č Ú č ý Ú č ý Ž Ž č Í Ó ý Š š č Ú ž č ý ý Ú Ž ýž ň ý Ú č ř č č š Ó ý
í á ž é ř ě í é á Ž ú ů í ú ř č í ů ř ý ř ýí ř ž í ř ý ř č í í ř ň Š ř í é š á í é ú čí Í ří ě šííř áž ří š ě Š í ý á á ď á é ě Í á ý ů ří ě á é á ěž
í á ž é ř ě í é á Ž ú ů í ú ř č í ů ř ý ř ýí ř ž í ř ý ř č í í ř ň Š ř í é š á í é ú čí Í ří ě šííř áž ří š ě Š í ý á á ď á é ě Í á ý ů ří ě á é á ěž éú Í ř ý ří č ý Á á í é ý ř á é é á á í ří á áš í á
3.1.3 Vzájemná poloha přímek
3.1.3 Vzájemná poloh přímek Předpokldy: 3102 Dvě různé přímky v rovině mximálně jeden společný od Jeden společný od průsečík různoěžné přímky (různoěžky) P Píšeme: P neo = { P} Žádný společný od rovnoěžné
7.3.7 Přímková smršť. Předpoklady: 7306
737 Přímkoá smršť Předpokldy 7306 Pedgogiká poznámk Hodin znikl jko reke n prní průhod učenií Třeoni se třídou 42011 Ukázlo se, že studenti mjí prolémy s přiřzením spráného ektoru k různým druhům roni
18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.
I. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. e d substituce t = ln ln(ln ) d substituce t = ln(ln ), dt = ln 3 e 4 d substituce
Didaktika symetrie molekul
Přírodoědecká fakulta Masarko unierzit Brně katedra teoretické a fzikální chemie Didaktika smetrie molekul diplomoá práce duben 999 Olga Ianičoá Děkuji Doc. RNDr. Palu Kubáčkoi, CSc za rad a připomínk,
ý á ů ř á á í č ý á í ž é í ř á á č á á á í á š á í é š á ý š ě ě ň ý ěř á í ě ž á ý é čí ž í í Á č ý ě ý ů č ý á á í ř í á á ý á á é ž ě č é á ě á í
Í Á Ě É Í ů ě í ř á í č á ý ě ě á á ň č é č é ž ř á í í í čí í í í č á ř á ě ů ě ž č ý á á ř í í ý í ě ž ý á í ý á ř ž á ž ů ě ší ž í č ý í ů á í á š ří á í č ř í í ů á í á á ě ž ří í í ří á š á á é ž
12 Rozvinutelné a zborcené plochy
1 Rozinutelné a zborcené plochy ÚM FSI VUT Brně Studijní text 1 Rozinutelné a zborcené plochy 1. 1 Délka analytické křiky 1. Délka analytické křiky: je rona součtu délek oblouků l ohraničených body t ;
čí ř ý č ř ě č ů ý ý ů Ž Í íř é Ž ý ř Ž ž é ě ů ý č Ž Ž Š ě č Ž č ý ěď Ž ž ě ť Í ř ů ř Ť ří ž ř ř š č ř í í ň í Č ě é ř š í ů é í Ž ů í ů č š ř í ě é í í é ž é ě í í ě ž ů í č é ří ž ý é č í ží ž í é ž
á ó ě ší ú ě ů á č á ó í á ů ž ř í í ší ú í ž é í á á ě á é í č úč ý á í é ž ý ě č ý ě á á ý á ý é ě š š ě í á ů ě é é ž ů ř í ý á í ř í ě á í á ž ú ů
Ó í á ý č é ó á ý á ý í ý í ř í ší á ú í ě ř ů é ř áš ě é ó í ř á í í ó ě á ě ě á ě á ě ší ž ř íž á á é í ů á í š ř áž ě ě č Č á ě ý ší á ý ě ě čí ř ší ž á ří č é ž á í í ě é ó í č á é č á ř ý ř š éý é
14. cvičení z Matematické analýzy 2
4. cvičení z temtické nlýzy 2 22. - 26. květn 27 4. Greenov vět) Použijte Greenovu větu k nlezení práce síly F x, y) 2xy, 4x 2 y 2 ) vykonné n částici podél křivky, která je hrnicí oblsti ohrničené křivkmi
Pístový efekt výtahů ve stavebních objektech
Pístový efekt výthů ve stvebních objektech Ing. Jiří Pokorný, Ph.D. Hsičský záchrnný sbor Morvskoslezského krje úzení odbor Opv Těšínská 39, 746 01 Opv e-il: jiripokorny@ujil.cz Klíčová slov Pístový efekt,
Vícebytová celočíselná aritmetika
IMTEE 7 / 8 Přednášk č. 7 Vícebytová celočíselná ritmetik = bitová šířk zprcovávných dt > než šířk slov PU npř.: 8 b PU zprcovává b dt dále teoretické příkldy: b PU zprcovává 6 b slov Uložení dt v pměti
Tento text se snaží být takovým atlasem elementárních funkcí podobně jako atlas hub, ptáků či květin.
A T L A S F U N K C Í Každý absolvent(ka) gynázia či střední odborné školy zaěřené na techniku by si ěl(a) do života po aturitě odnést povědoí o eleentárních funkcích, jejich seznau a vlastností jednotlivých
Digitální učební materiál
Digitální učení mteriál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.080 Název projektu Zkvlitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo název šlony klíčové ktivity III/ Inovce zkvlitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
Obecný rovinný pohyb. teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení dynamika obecného rovinného pohybu,
Obecný oinný pohyb ynik, 7. přednášk Obsh přednášky : teoie součsných pohybů, Coiolisoo zychlení dynik obecného oinného pohybu, ob studi : si 1,5 hodiny Cíl přednášky : seznáit studenty se zákldy teoie
Klasifikace struktur
Klasifikace struktur typ vazby iontové, kovové, kovalentní, molekulové homodesmické x heterodesmické stechiometrie prvky, binární: X, X, m X n, ternární: m B k X n,... Title page symetrie prostorové grupy
Á Á Ř Á Í í ě í í í é í ý é ř í é ž í ž ě í é ř č é ť í í ý ý č é é é ě é í ě ů í ý č íč Ř č í í í é ť Ž ý í í ů íž ě í ř ší ž í ů ř ě ý í ý ž ě ý ů ú ů ř í í čí í ř í ší č é ř ě í í ý ý ť é ý ú é éř íž
Geometrie. 1 Metrické vlastnosti. Odchylku boční hrany a podstavy. Odchylku boční stěny a podstavy
1 Metrické vlastnosti 9000153601 (level 1): Úhel vyznačený na obrázku znázorňuje: eometrie Odchylku boční hrany a podstavy Odchylku boční stěny a podstavy Odchylku dvou protilehlých hran Odchylku podstavné
č íč ý š íč š í é ř í ě ř é ě í č š í ž í č ě á ří ž é ě é á ě é í č é š ř í é í ě í ý á í ů á í ž ř š ž é ř é ě í á í ý š íč é á í ě ě í ž čá ý é žá
ÍČ Ý č ář ý ý č ě í á í ž č ř á ý ří á č é ž í é í š í š ší ý á í ý ý č ě ř č á é ří íč č é é ář í á í ů ší é é í š ý č ě á í ý ů ří ů í ě á č ř á í á í á í á č é ě í íč č á ž ě č é č ě ě č í á í č ě š
ů ů ů ú Č é č ý ž ě ž č ř ž š ó ř é ž é ě ž ž ž ř éč é ě ý ř ů éě ě Ž é ň é č ě Ž ěž č ě ě Ť ř ů ž ř ó é ý ů Ž ý ň ú Ž é ý Á ý ě ě ž š ř ý ý ě ěž č Č Č ůž ž ý ó ě ě ě ú ů Ž Ž ů ř š Č ř ě ě é é ř š ě Č
ě á ž š ž ž š úž úž ě ě Ž ř ř á á ž é ž ř á ě ž č Ž í íš ú š í ěř ě ě š á ž ť á ě ě ž č í íš Ž č Ž é éž č Ž č ž ř ú ě š ř Ž í é ě úž í ž á á ě ž Ž ň ó Í č á ř á š á ž ř š Ž ř š á í ďá ř í Ó š ě č Ž ě í
3. Vlny. 3.1 Úvod. 3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru
3. Vlny 3. Úod Vlnění můžeme pozoroat například na odní hladině, hodíme-li do ody kámen. Mechanické lnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkoým prostředím. To znamená, že například zuk, který je mechanickým