SAMONASTAVUJÍCÍ SE REGULÁTOR

Transkript

1 SAMONASTAVUJÍCÍ SE REGULÁTOR PRO VELMI SLABĚ TLUMENÉ KMITAVÉ SYSTÉMY Miloš Schlegel, Oldřich Večerek Katedra kybernetiky, Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita v Plzni Abstrakt: Příspěvek se zabývá samonastavujícím se regulátorem pro podkriticky tlumené systémy. Je popsán nový algoritmus frekvenční identifikace, který ve spojení se standardním návrhem stavového regulátoru s vnitřním modelem poruchy tvoří jádro automatického návrhu regulátoru. Hlavním výsledkem je obecně použitelný funkční blok samonastavujícího se regulátoru realizovaný jako C MEX S-funkce v programovém systému Simulink, který může být též (beze změn) instalován na real-time hardwaru dspace nebo na libovolné otevřené platformě (PLC, DSP s jazykem C). Dále jsou uvedeny výsledky aplikace vyvinutého regulátoru na reálný problém kmitání trubky v aerodynamickém tunelu. Úvod Regulátory se zabudovanou funkcí automatického seřízení parametrů jsou v praxi velmi žádané, neboť mohou podstatným způsobem zkrátit a zkvalitnit obvykle složitý proces uzavírání regulační smyčky. Dříve běžný postup, ve kterém se odděleně řeší identifikace řízeného systému a problém návrhu regulátoru, se zdá být dnes v masovém měřítku v průmyslu nepoužitelný. Místo toho je třeba hledat integrální řešení vedoucí v konečné podobě k automatickému návrhu regulátoru na základě automaticky provedeného experimentu. Většina řízených soustav v průmyslu má monotónní vlastnosti (monotónní přechodovou a frekvenční charakteristiku). Z tohoto důvodu je hlavní směr ve vývoji samonastavujících se regulátorů zaměřen na nadkriticky tlumené systémy. Apriorní předpoklad o nadkritickém tlumení umožňuje podstatným způsobem redukovat složitost návrhové procedury (identifikačního experimentu a výpočtu regulátoru) []. V důsledku toho již pro tento případ existují dosti spolehlivé průmyslové autotunery, které na povel operátora provedou zcela automaticky jednorázové seřízení příslušného PID regulátoru ve standardních situacích [2], [4]. Tento příspěvek vybočuje z výše uvedeného směru výzkumu a popisuje samonastavující se stavový regulátor pro třídu podkriticky tlumených systémů, které lze v okolí rezonanční frekvence obvykle s dostatečnou přesností popsat přenosem druhého řádu ve tvaru F (s) = b s + b s 2 + 2ξΩs + Ω 2, () kde Ω > je přirozená (netlumená) frekvence, ξ, < ξ <, je koeficient tlumení a b, b jsou libovolná reálná čísla. Základní zde uvažovaný požadavek na samonastavující se regulátor lze stručně vyjádřit následovně: na povel operátora se regulátor automaticky naladí tak, aby v uzavřené smyčce dostatečně zatlumil rezonanční kmity řízeného systému. Dodatečně může být požadováno, aby výstup řízeného systému sledoval s nulovou regulační odchylkou v ustáleném stavu konstantní nebo sinusový referenční signál. Takto formulovaný problém se zdá býti dostatečně zajímavý z aplikačního hlediska. Patří sem například četné úlohy aktivního tlumení mechanických soustav. Vývoj samonastavujícího se regulátoru, popisovaného v této práci, byl však motivován zcela konkrétním problémem řízení elektromechanického kmitavého systému navrženého pro zkoumání vzájemného ovlivňování kmitajících trubek v aerodynamickém tunelu. Jeho zjednodušené schéma je zobrazeno na obr.. Trubka, impulsně vybuzená, kmitá přibližně na frekvenci 44Hz s koeficientem tlumení ξ =,27. Cílem regulátoru je na ni silově působit elektromagnetem 2 tak, aby byly rezonanční kmity odstraněny. Samonastavující se regulátor byl implementován ve formě C MEX S-funkce (Simulink) na hardwaru dspace. Článek je členěn následovně: v oddílu 2 je stručně popsána základní koncepce samonastavujícího se regulátoru pro kmitavé systémy a navrženy příslušné algoritmy frekvenční identifikace

2 dspace u 3 y Proudící vzduch Obrázek : Zjednodušené schéma elektromechanického systému. ocelová trubka s rezonanční frekvencí 44Hz, 2 elektromagnet silově působící na kmitající trubku, 3 výkonový člen, 4 snímač polohy trubky, 5 aerodynamický tunel. a návrhu stavového regulátoru metodou přiřazení pólů. V oddílu 3 je uveden detailní uživatelský popis činnosti funkčního bloku SC2FA (C MEX S-funkce) realizujícího vyvinutý regulátor. Oddíl 4 popisuje jeho aplikaci na výše zmíněný elektromechanický systém. Poslední 5. oddíl obsahuje závěrečné poznámky. 2 Koncepce regulátoru Samonastavující se regulátor musí zajišťovat automaticky následující funkce: identifikaci řízeného systému, návrh algoritmu řízení, realizaci navrženého algoritmu řízení. První dvě z uvedených funkcí mohou být realizovány různým způsobem [3]. Hlavním kritériem při výběru vhodných technik byla spolehlivost a jednoduchost identifikační a návrhové metody. Důležité bylo též minimalizovat množství apriorní informace o řízeném systému. Pro identifikaci řízeného systému byla zvolena frekvenční metoda, která omezuje množství potřebné apriorní informace pouze na hrubou znalost frekvenčního pásma obsahujícího rezonanční frekvenci systému. V identifikačním experimentu je systém buzen harmonickým signálem, jehož frekvence pomalu spojitě probíhá zadaným intervalem. Výstup systému je zpracováván rekonstruktorem stavu (Kalmanovým filtrem) hypotetického lineárního t-variantního systému, který odhaduje jeho stejnosměrnou složku, amplitudu a fázi. Tyto údaje již postačují pro průběžný výpočet odhadu frekvenčního přenosu. Parametrický model ve tvaru () je poté automaticky určen ze dvou vhodných bodů frekvenční charakteristiky, které jsou definovány fázovými zpožděními (např. 6 a 2 ). Schématicky je nově vyvinutá frekvenční metoda zobrazena na obr. 2a. Detailnější matematický popis snadněji pochopitelné spojité varianty algoritmu je naznačen v odstavci 2.. Skutečně realizovaný algoritmus je však samozřejmě diskrétní. Na rozdíl od identifikace je návrh regulátoru standardní. Zákon řízení je tvořen lineární stavovou zpětnou vazbou od stavu rozšířeného systému. Je použit separační teorém a princip vnitřního modelu poruchy [3]. Stav řízeného systému je odhadován identickým rekonstruktorem. Dynamické vlastnosti uzavřené smyčky jsou definovány dvěma požadovanými póly rekonstruktoru a dvěma až pěti póly uzavřené smyčky (podle řádu rozšířeného systému). Poloha komplexních pólů se zadává přirozenou frekvencí a koeficientem tlumení, přičemž přirozená frekvence a reálný pól se nezadávají absolutně, ale relativně vzhledem k odhadu přirozené frekvence Ω řízeného systému. Takto mohou být přednastaveny rozumné návrhové požadavky pro předem neznámou rezonanční frekvenci Ω. V případě, kdy rozšířený systém obsahuje integrátor, je řešen

3 uco uco MAN= MAN= wb,wf,cp wb,wf,cp em x=sinwt x=sinwt em x2=coswt x2=coswt uamp uamp hv hv ubias ubias MAN= ID= ID= hilim lolim b.s+b s 2 +a.s+a PROCES =y GEN_SIN GEN_SIN z=b z=b sin(wt+fi) sin(wt+fi) z=b cos(wt+fi) z=b em cos(wt+fi) em y^=e REK_SIN y^=e REK_SIN odhad odhad odhad odhad F(jw) F(jw) b,b,a,a b,b,a,a Demux Demux w xre xim w xre xim navrh regulatoru regulatoru Demux Demux p p2 p3 p4 p5 p6 p p2 p3 p4 p5 p6 y^ y^ y y eps eps (a) sp sp v^ v^ rekonstruktor em stavu v2^ rekonstruktor em stavu v2^ -de -de tt tt s s v3 v3 f f f2 f2 f3 f3 f4 f4 f5 dv dv uco uco tv= f5 tv= model poruchy model poruchy v4 em v5 v4 em v5 (b) Obrázek 2: Zjednodušené vnitřní schéma samonastavujícího se stavového regulátoru. (a) frekvenční identifikace, (b) stavová zpětná vazba s rekonstruktorem stavu a ošetřením unášení integrační složky. Na obrázku není znázorněna skutečnost, že blok návrh regulátoru v části (a) automaticky nastaví parametry rekonstruktoru stavu a koeficienty f f5 stavové zpětné vazby v části (b).

4 problém unášení integrační složky standardní technikou. Celková struktura stavového regulátoru je zobrazena na obr. 2b. Podrobnější popis návrhu spojité varianty je uveden v odstavci 2.2. Implementace obou algoritmů (identifikace a řízení) musí z podstaty věci splňovat vysoké nároky na rychlost. Například výše zmiňovaný elektromechanický systém má rezonanční frekvenci 44Hz a rozumná perioda vzorkování tedy musí být kolem,ms. Z tohoto důvodu byly algoritmy kódovány v jazyku C jako MEX S-funkce programového systému Matlab-Simulink a byl užit hardware pro vývoj prototypů dspace 4. Navíc byla použita nestandardní technologie psaní S-funkcí, která umožňuje snadnou implementaci vyvinutého algoritmu na libovolnou cílovou platformu (PLC, DSP,... ) podporující jazyk C. Podrobný popis vyvinutého bloku SC2FA z uživatelského hlediska je uveden v oddílu Algoritmus frekvenční identifikace Generátor budícího sinusového signálu (GEN SIN) je ve tvaru [ ] [ ] [ ] d x ω(t) x =, (2) dt ω(t) x 2 kde ω(t) = ω b e γt probíhá interval ω b, ω f a γ je nepřímo zadávaný parametr (viz (6)), který musí být dostatečně malý, aby rychlost rozmítání frekvence byla zanedbatelná vůči frekvenci ω(t) a dynamice identifikovaného systému (). Rekonstruktor stavu hypotetického generátoru sinusovky s aditivní stejnosměrnou složkou (REK SIN) je popsán vztahy d dt z z 2 z 3 = ω(t) ω(t) ŷ = [ ] z z 2 z 3 z z 2 z 3 x 2 + k (ω) k 2 (ω) k 3 (ω) ɛ, (3), ɛ = ŷ y, (4) kde y je výstup identifikovaného systému. Požadované póly rekonstruktoru jsou ( ) α ω(t) ξ ± ξ 2, α ω(t), kde α určuje relativní polohu pólů vůči aktuální budící frekvenci ω(t) a ξ udává koeficient tlumení prvního a druhého pólu. Z tohoto požadavku lze odvodit vztahy pro zesílení k (ω), k 2 (ω) a k 3 (ω) ve tvaru k (ω) = α ω(t)[α 2 (2ξ + )], k 2 (ω) = ω(t)[ α 2 (2ξ + )], k 3 (ω) = α 3 ω(t). Poznámka: Vzhledem k tomu, že systém (3) je časově variantní (jeho vlastnosti se mění s frekvencí ω(t)), nelze přísně vzato hovořit o jeho pólech a používat metodu přiřazení pólů. Rychlost změny frekvence ω(t) však musí být volena tak malá, aby námi použitý předpoklad t- invariantnosti systému (3) byl aproximativně splněn. Odhad frekvenčního přenosu ˆF (jω) x = sin ωt, x 2 = cos ωt, z = b sin(ωt + ϕ) = b(x cos ϕ + x 2 sin ϕ), z 2 = b cos(ωt + ϕ) = b(x 2 cos ϕ x 2 sin ϕ).

5 Odtud obdržíme b = z 2 + z2 2, cos ϕ = b (x z + x 2 z 2 ), sin ϕ = b (x 2z x z 2 ), ϕ = atan2(cos ϕ, sin ϕ). A konečně ˆF (jω) = b a ejϕ, kde a je amplituda budícího harmonického signálu. Koeficienty přenosové funkce řízeného systému vypočteme ze dvou naměřených bodů ˆF (jω ) a ˆF (jω 2 ) s požadovaným fázovým zpožděním po řadě ϕ a ϕ Návrh stavového regulátoru Model rozšířeného systému (model řízeného systému doplněný integrátorem a modelem poruchy druhého řádu) je ve tvaru v v d v 2 dt v 3 v 4 = a a v 2 b b v 3 v 4 + u + w, (5) v 5 b b e e v 5 kde a, a, b, b jsou parametry řízeného systému () získané v procesu frekvenční identifikace, u je vstup řízeného systému, w je požadovaná hodnota a e = Ω 2 d, e = 2ξ d Ω d, kde Ω d a ξ d jsou volitelné parametry odpovídající po řadě přirozené frekvenci a koeficientu tlumení modelu poruchy. Rekonstruktor stavu řízeného systému je ve tvaru [ ] [ ] [ ] [ ] d ˆv ˆv = + u + dt ˆv 2 a a ˆv 2 [ g g 2 ] ( y [ b b ] [ ˆv ˆv 2 kde inovační zesílení g a g 2 jsou určena z požadavku na přiřazení pólů rekonstruktoru. Označujeli Ω = a přirozenou frekvenci řízeného systému, potom jsou požadovány následující póly rekonstruktoru ( ) α R Ω ξ R ± ξ 2R, ]), kde α R určuje zadanou relativní polohu pólů vůči přirozené frekvenci Ω řízeného systému a ξ R je požadovaný koeficient tlumení. Stavová zpětná vazba ve tvaru u = f ˆv + f 2ˆv 2 + f 3 v 3 + f 4 v 4 + f 5 v 5 je navržena metodou přiřazení pólů. Jsou požadovány následující póly uzavřené smyčky: ( ) ( ) α Ω ξ ± ξ 2, α 2 Ω ξ 2 ± ξ 22, α 3 Ω,

6 kde α, α 2, α 3, ξ a ξ 2 jsou návrhové parametry. Prvé tři z nich určují relativní polohu pólů vůči přirozené frekvenci Ω a zbývající dva definují požadované koeficienty tlumení. Poznámka: Při konfiguraci stavového regulátoru lze definovat rozšířený systém různými způsoby. Je možné se omezit pouze na model řízeného systému (2. řád), případně ho rozšířit pouze o integrátor (3. řád) nebo o integrátor a model poruchy (5. řád). Posledně uvedené případy se využívají při sledování konstantního nebo sinusového referenčního signálu s nulovou odchylkou v ustáleném stavu. 3 Uživatelský popis bloku regulátoru Funkční blok SC2FA (viz obr. 3) realizuje stavový regulátor pro systém druhého řádu () s frekvenčním autotunerem. Je vhodný především pro aktivní řízení (zatlumení) kmitavých systémů s velmi slabým tlumením (ξ <,). Může však být použit též jako samonastavující se regulátor pro libovolný systém, který lze s dostatečnou přesností popsat přenosem ve tvaru (). 3. Identifikace a návrh Blok pracuje ve dvou režimech. V režimu identifikace a návrh (binární vstup ID=) se vlastní proces identifikace a návrhu spouští náběžnou hranou vstupu RUN. Na výstupu bloku se poté objeví budící harmonický signál se stejnoměrnou složkou ubias, amplitudou uamp a frekvencí ω postupně probíhající interval wb, wf, kde ubias, uamp, wb a wf jsou parametry bloku (viz přehled parametrů v odstavci 3.3). Aktuální frekvence ω je přitom kopírována na výstup w. Rychlost změny (rozmítání) frekvence je dána parametrem cp, který udává relativní zmenšení počáteční periody T b = 2π wb budící sinusovky za čas T b, tedy c p = wb ω(t b ) = wb wbe γt b = e γt b. (6) Hodnota parametru cp se obvykle pohybuje v intervalu cp,95; ). Čím menší je koeficient tlumení řízeného systému, tím více se musí cp blížit k jedné. Po uplynutí času stime po spuštění generátoru budícího signálu se startuje výpočet odhadu aktuálního bodu frekvenční charakteristiky. Jeho reálná a imaginární část se průběžně kopíruje po řadě na výstupy xre a xim. Je-li parametr bloku MANF nastaven na, potom se v procesu identifikace dvakrát zastaví rozmítání frekvence na dobu stime a to v okamžicích, kdy jsou poprvé dosaženy body s fázovým zpožděním ph a ph2. Přednastavené hodnoty parametrů ph a ph2 jsou po řadě 6 a 2 a mohou být změněny na libovolné hodnoty v intervalu ( 36, ). Na konci každého zastavení se uchová průměr posledních iavg bodů (tedy celkem dva zprůměrované vzorky) pro následný výpočet parametrického modelu ve tvaru (). Je-li MANF=, potom je možné provést navzorkování dvou bodů frekvenční charakteristiky ručně pomocí vstupu HLD. Vstup HLD= zastaví rozmítání frekvence a opětovné nastavení HLD= vede k jeho pokračování. Ostatní funkce jsou identické. V případě potřeby je možné proces identifikace přerušit vstupem BRK=. Jsou-li již v tomto okamžiku oba dva body pro parametrickou identifikaci určeny, pokračuje se v návrhu regulátoru normálním způsobem. V opačném případě je proces ukončen bez návrhu regulátoru a výstup IDE= signalizuje chybu. Během vlastní identifikace a návrhu je výstup IDBSY nastaven na. Po skončení je shozen na. Po bezchybném návrhu regulátoru se na výstupu IDE objeví, jinak IDE= a číslo na výstupu iide specifikuje příslušnou chybu. Vypočtené parametry stavového regulátoru jsou instalovány okamžitě do algoritmu řízení, jestliže vstup SETC je trvale nastaven na. V opačném případě se to provede až po ukončení návrhu na náběžnou hranu vstupu SETC. Výsledky parametrické identifikace a návrhu stavového regulátoru je možné získat na výstupech p, p2,..., p6 vhodným nastavením vstupu ips. Náběžná hrana na vstupu MFR po skončení identifikace (IDBSY=) odstartuje generování frekvenční charakteristiky získaného parametrického modelu na výstupech w, xre, xim. Takto je možno porovnat její průběh s přímo odměřenou frekvenční charakteristikou systému.

7 3.2 Regulace V režimu regulace (binární vstup ID=) může regulátor pracovat v manuálním módu (MAN=) nebo v automatickém módu. Algoritmus řízení je v obou případech patrný z obr. 2. Jestliže je blok regulátoru spuštěn (při studeném startu) s hodnotou vstupu ID=, potom se předpokládá, že zadané parametry bloku mb, mb, ma a ma odpovídají dříve určeným koeficientům b, b, a a a přenosu řízeného systému a automaticky proběhne návrh stavového regulátoru. Je-li regulátor navíc v automatickém módu a SETC=, potom zákon řízení od počátku využívá nově navržené parametry. Takto lze vypustit identifikaci při opakovaném spuštění bloku. 3.3 Přehled vstupů, výstupů a parametrů bloku SC2FA Vstupy dv dopředná vazba sp požadovaná hodnota regulovaná veličina tv sledovaná veličina hv výstup regulátoru v manuálním módu MAN mód regulátoru (manuální mód: MAN=) ID režim regulátoru (identifikace: ID=) RUN start generování budícího harmonického signálu HLD zastavení rozmítání frekvence BRK stop identifikace SETC instalace vypočtených parametrů stavového regulátoru do zákona řízení ips přepínání významu výstupů p,..., p6 MFR generování frekvenční charakteristiky parametrického modelu Výstupy de SAT IDBSY w xre xim e IDE iide p,...,p6 výstup regulátoru regulační odchylka příznak saturace výstupu regulátoru příznak probíhající identifikace frekvence příslušná k okamžitému odhadu bodu frekvenční charakteristiky reálná část odhadovaného bodu frekvenční charakteristiky imaginární část odhadovaného bodu frekvenční charakteristiky rekonstruovaný signál (pro účely ručního ladění rekonstruktoru) příznak chyby identifikace detailní specifikace chyby výsledky identifikace a návrhu Parametry Identifikace ubias stejnosměrná složka budícího harmonického signálu uamp amplituda budícího harmonického signálu (a) wb počátek frekvenčního intervalu wf konec frekvenčního intervalu isweep způsob rozmítání frekvence (exponenciální, lineární) cp rychlost rozmítání iavg počet vzorků pro průměrování alfa relativní poloha pólů rekonstruktoru (α ) ksi koeficient tlumení rekonstruktoru (ξ ) MANF příznak ručního vzorkování frekvenční charakteristiky ph fázové zpoždění prvního bodu ph2 fázové zpoždění druhého bodu stime doba ustálení Návrh stavového regulátoru ralfa relativní poloha pólů rekonstruktoru (α R) rksi koeficient tlumení rekonstruktoru (ξ R ) acl relativní poloha. dvojice pólů uzavřené smyčky (α ) ksicl tlumení. dvojice pólů uzavřené smyčky (ξ ) INTGF příznak rozšíření o integrátor apcl relativní poloha reálného pólu (α 3) DISF příznak rozšíření o model poruchy

8 dom přirozená frekvence modelu poruchy (Ω d ) dksi koeficient tlumení modelu poruchy (ξ d ) acl2 relativní poloha 2. dvojice pólů uzavřené smyčky (α 2) ksicl2 tlumení 2. dvojice pólů uzavřené smyčky (ξ 2 ) Stavový regulátor tt časová konstanta vysledování hilim horní saturační mez lolim dolní saturační mez mb koeficient přenosu řízeného systému (b ) mb koeficient přenosu řízeného systému (b ) ma koeficient přenosu řízeného systému (a ) ma koeficient přenosu řízeného systému (a ) 4 Aplikace na systém kmitající trubky Po důkladném otestování funkčních vlastností v Simulinku byl regulátor SC2FA pomocí RTW (Real Time Workshop - součást Simulinku) a s užitím hardwarově specifických bloků (analogové vstupy a výstupy) jednoduše přeložen ze Simulinku přímo na cílový hardware dspace 4 [5]. Byla zvolena perioda vzorkování 5µs. Aplikace obsahuje dva nezávislé regulátory s pomocnými bloky (viz obr. 3) a uživatelský interface navržený ve vývojovém prostředí programu ControlDesk [6]. Nula Sg y Sp_Bias Switch_Sp Hv_Bias dv sp tv hv de SAT IDBSY w xre -Kw[HZ] MAN RUN BRK Ips Switch_Hv ID HLD SETC MFR xim MAN e ID IDE RUN iide HLD p p2 BRK p3 SETC p4 ips p5 MFR p6 SC2FA Obrázek 3: Schéma s regulátorem SC2FA pro řízení elektromechanického systému na obr.. Výsledky identifikačního algoritmu pro dvě různé trubky jsou ilustrovány na obr. 4. Frekvenční charakteristika označená proces je v obou případech křivka, která se průběžně vykreslovala během identifikačního experimentu. Všimněme si, že rozmítání frekvence bylo dostatečně pomalé, neboť při jeho zastavení v bodech F a F 2 není znatelný žádný výraznější posuv v odhadu. Křivka označená slovem model odpovídá frekvenční charakteristice vypočteného parametrického modelu ve tvaru (). Je zajímavé, že v obou případech bylo dosaženo pozoruhodné shody. Výsledky identifikace nejsou navíc citlivé na volbu frekvenčních mezí wb, wf a rychlosti rozmítání c p v širokých mezích.

9 2 model F 2 proces 2 3 F 2 3 F 4 5 model proces F (a) (b) Obrázek 4: Frekvenční charakteristiky získané v identifikačním experimentu (a) dolní trubka, (b) horní trubka (a) (b) Obrázek 5: Úderem vybuzené kmitání trubky. (a) bez regulace, (b) s regulací sp sp (a) (b) Obrázek 6: Sledování požadované hodnoty. (a) obdélníkový signál, (b) sinusový signál s frekvencí ω pro případ modelu poruchy: Ω d = ω a ξ d =,.

10 Na obr. 5 je ilustrována schopnost navrženého algoritmu řízení zatlumit kmitavý systém. Obr. 5a zobrazuje kmitání trubky po lehkém úderu v případě otevřené smyčky. Výsledek stejného experimentu, avšak pro případ uzavřené smyčky, je znázorněn na obr. 5b. Schopnost regulátoru zajistit sledování konstantního nebo sinusového signálu s nulovou odchylkou v ustáleném stavu ilustruje obr. 6. Poznamenejme však, že v tomto případě musíme správně zvolit model poruchy. Požadavky na polohu pólů rekonstruktoru stavu a uzavřeného systému byly ve všech případech ponechány na přednastavených hodnotách α R = 3; α =,3; α 2 =,3; α 3 =,3; ξ R =,7; ξ =,7; ξ 2 =,8. Význam jednotlivých parametrů je vysvětlen v odstavci 3. 5 Závěr Při řešení reálné úlohy regulace kmitání trubky v aerodynamickém tunelu byl vyvinut univerzální samonastavující se regulátor pro podkriticky tlumené systémy. Automatický návrh regulátoru je založen na nové metodě frekvenční identifikace, principu vnitřního modelu a na stavové zpětné vazbě navržené technikou přiřazení pólů. Experimenty na hardwaru dspace 4 prokázaly velmi dobré funkční vlastnosti vyvinutého regulátoru. Pozoruhodná je skutečnost, že regulátor lze úspěšně aplikovat i na nadkriticky tlumené systémy vyšších řádů. V těchto případech je však nutné věnovat zvýšenou pozornost volbě dvou vzorků frekvenční charakteristiky pro výpočet lokálního modelu řízeného systému. Vyvinutý blok regulátoru SC2FA je součástí rozsáhlé knihovny funkčních bloků pro průmyslovou regulaci [7]. Tato práce byla částečně podpořena Grantovou agenturou ČR, projekt č. 2//347. Reference [] Åström, K.J., Hägglund, T.: The future of PID control. Control Engineering Practice, 9(2), [2] Leva, A.: Model-based tuning: the very basics and some useful techniques. Journal A, 42(2), 3, [3] Goodwin, G.C., Graebe, S.F., Salgado, M.E.: Control system design. Prentice Hall, Upper Saddle River, 2. [4] Schlegel, M.: Exact revision of the Ziegler-Nichols frequency response method. In: Proceeding of IASTED International Conference on Control and Application, Cancun, Mexico, May 22. [5] Real-Time Interface (RTI and RTI-MP) Implementation Guide. dspace GmbH, Paderborn, 2. [6] ControlDesk Experiment Guide. dspace GmbH, Paderborn, 2. [7] Kontaktní informace Doc.Ing. Miloš Schlegel, CSc., schlegel@kky.zcu.cz, Ing. Oldřich Večerek, vecer@kky.zcu.cz, Katedra kybernetiky, ZČU v Plzni, Univerzitní 22, 36 4 Plzeň.