NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP

Transkript

1 NÁZEV AKTIVITY NÁZEV PROGRAMU CÍLOVÁ SKUPINA Jak infekce vlivňují náš živt Infekce a paraziti Žáci SŠ Žák: CÍL HODINOVÁ DOTACE MÍSTO POMŮCKY FORMA VÝUKY, METODY ZAŘAZENÍ DO VÝUKY TEORETICKÁ PŘÍPRAVA POSTUP je schpen diskutvat prblematice týkající se zdraví, hledat a realizvat řešení v rzsahu splečných mžnstí; je schpen vysvětlit principy k upevňvání preventivníh chvání, účelnéh rzhdvání a jednání v různých situacích hržení vlastníh zdraví a bezpečnsti i zdraví a bezpečnsti druhých; je schpen frmulace přírdvědnéh prblému, hledání dpvědi na něj a případnému zpřesňvání či pravě řešení tht prblému; zhdntí pzitivní a negativní význam mikrrganismů; zhdntí způsby chrany prti bakteriálním, virvým a parazitárním nemcněním a metdy jejich léčby. 45 minut Učebna vhdně přizpůsbena pr skupinvu práci Materiál pr jedntlivé pkusy Papír, tužka, tabule Prezentace spjená s výkladem, diskuse, práce s metdickými listy, spty, pkusy. Frmy práce: skupinvá, frntální, individualizvaná. Člvěk a zdraví Člvěk a přírda Výchva ke zdraví Bilgie Chemie Průřezvá témata sbnstní a sciální výchva, výchva k myšlení v evrpských a glbálních suvislstech, multikulturní výchva envirnmentální výchva, mediální výchva. Odbrné infrmace naleznete v teretické části metdickéh listu a na CD, širší infrmace byly pskytnuty na semináři. Příprava a ppis pkusů jsu k dispzici na CD e-bug vzdělávání žáků v blasti mikrrganismů a infekčních nemcí a webvé stránce www. e-bug.eu, další pdrbnější infrmace k tématům naleznete na webvých stránkách pracviště Státníh zdravtníh ústavu v Praze - Hdinu začneme diskusí s celu třídu: Jaký vliv mají mikrrganizmy na člvěka? Můžu mít i pzitivní vliv? Jaký? Jaké nemci způsbené mikrrganizmami znáte? Jak se prti infekčním nemcněním chránit? Znáte způsby, jak se vyvarvat průjmvým nemcněním na dvlené?

2 C jsu t antibitika? Jaké jsu zásady jejich užívání? C je t antibitická rezistence a prč je nebezpečná? Jaký je rzdíl mezi prbitikama a prebitikama? Připravíme vlastní prezentaci k tématu. Pkus Jak si udělat jgurt: detailní ppis pkusu najdete na CD neb webu z manuálu e-bug. Žáci si uvědmí pzitivní význam některých mikrrganizmů a jejich využití v ptravinářském průmyslu. Pkus Antibitika: detailní ppis pkusu najdete na CD neb webu z manuálu e-bug. Žáci si uvědmí důležitst správnéh užívání antibitik. Pkus na dma Zahrada mikrbů (www-e-bug.eu) Ptřebujeme: 2 prázdné, čisté a suché sklenice s víčky (například d majnézy neb přesnídávky) 2 kusky chleba 2 kusky sýra 2 kusky jablka 2 kusky kurky 2 kusky mrkve Tršku vdy Fix Ftaparát digitální (není nezbytně ptřeba) 2 lepicí štítky Plepte sklenice štítky jeden s nápisem vda a druhý s nápisem kntrlní. D každé sklenice dejte jeden kusek d každéh druhu ptraviny. D sklenice s nápisem vda přidejte tršku vdy. D sklenice s nápisem kntrlní nedávejte nic. Sklenice zavřete víčkem a dejte je na dva týdny na teplé, ale ne příliš slunečné míst například d zadníh rhu místnsti. Každý den zaznamenejte, nakreslete či vyfťte digitálním ftaparátem (pkud h máte) změny v bu sklenicích. Dejte pzr, abyste ze sklenic nedšrubvali víčka. P dvu týdnech zaznamenejte knečné výsledky h, c se v bu sklenicích v průběhu kultivace stal. Výsledky můžete například nakreslit. Pak sklenice zlikvidujte. Vysvětlení: Pravděpdbně více mikrrganismů vyrste ve sklenici, d které jste přidali vdu, prtže díky vdě se mhl mnhem

3 KONKRETIZOVANÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY RVP ZV větší mnžství mikrbů začít rzmnžvat a růst. Měli byste být schpni spčítat jedntlivé druhy mikrrganismů na jedntlivých druzích ptravin. Na jedntlivých ptravinách budete také schpni pzrvat různé druhy mikrbů, prtže každý mikrb ptřebuje pr svůj růst různé pdmínky, prt raději rstu na těch daných ptravinách než na jiných. Žák: usiluje pzitivní změny ve svém živtě suvisející s vlastním zdravím a zdravím druhých; usiluje chranu živtníh prstředí, svéh zdraví i zdraví statních lidí; využívá znalsti rgánvých sustavách pr pchpení vztahů mezi prcesy prbíhajícími v lidském těle; pužívá adekvátní matematické a grafické prstředky k vyjadřvání přírdvědných vztahů a záknů; pznává živtní hdnty a frmuje dpvídající pstje suvisející se zdravím a mezilidskými vztahy; přebírá dpvědnst za zdraví, bezpečnst a kvalitu živtníh prstředí; uplatňuje zdravý způsb živta a aktivní pdpru zdraví: zařazuje svědčené činnsti a pstupy z blasti hygieny, stravvání, phybu, sbníh bezpečí, partnerských vztahů; využívá prstředky mderních technlgií v průběhu přírdvědné pznávací činnsti; využívá dbrnu terminlgii při ppisu látek a vysvětlvání chemických dějů; splupracuje na plánech či prjektech přírdvědnéh pznávání a k pskytuje data či hyptézy získané během výzkumu přírdních faktů; předvídá průběh studvaných přírdních prcesů na základě znalsti becných přírdvědných záknů a specifických pdmínek statním lidem; tvří mdel přírdníh bjektu či prcesu umžňujícíh pr daný pznávací účel vhdně reprezentvat jejich pdstatné rysy či záknitsti. Klíčvé kmpetence: Kmpetence k učení ROZVÍJENÉ KOMPETENCE Žák efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracvání pznatků a infrmací, hledá a rzvíjí účinné pstupy ve svém učení, reflektuje prces vlastníh učení a myšlení. Žák kriticky přistupuje ke zdrjům infrmací, infrmace tvřivě zpracvává a využívá při svém studiu a praxi. Žák kriticky hdntí pkrk při dsahvání cílů svéh učení a práce, přijímá cenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá pučení pr

4 další práci. Kmpetence k řešení prblémů Žák rzpzná prblém, bjasní jeh pdstatu, rzčlení h na části. Žák vytváří hyptézy, navrhuje pstupné krky, zvažuje využití různých pstupů při řešení prblému neb věřvání hyptézy. Žák uplatňuje při řešení prblémů vhdné metdy a dříve získané vědmsti a dvednsti, krmě analytickéh a kritickéh myšlení využívá i myšlení tvřivé s pužitím představivsti a intuice. Žák kriticky interpretuje získané pznatky a zjištění a věřuje je, pr své tvrzení nachází argumenty a důkazy, frmuluje a bhajuje pdlžené závěry. Žák je tevřený k využití různých pstupů při řešení prblémů, nahlíží prblém z různých stran. Žák zvažuje mžné klady a zápry jedntlivých variant řešení, včetně psuzení jejich rizik a důsledků. Kmpetence kmunikativní Žák pužívá s przuměním dbrný jazyk symblická a grafická vyjádření infrmací různéh typu. Žák efektivně využívá mderní infrmační technlgie. Žák se vyjadřuje v mluvených i psaných prjevech jasně, srzumitelně a přiměřeně tmu, kmu, c a jak chce sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci kmunikuje; je citlivý k míře zkušenstí a znalstí a k mžným pcitům partnerů v kmunikaci. Žák prezentuje vhdným způsbem svu práci i sám sebe před známým i neznámým publikem. Žák rzumí sdělením různéh typu v různých kmunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných neb sprných kmunikačních situacích pmáhá dsáhnut przumění. Kmpetence sciální a persnální Žák dhaduje důsledky vlastníh jednání a chvání v nejrůznějších situacích, své jednání a chvání pdle th kriguje. Žák se přizpůsbuje měnícím se živtním a pracvním pdmínkám a pdle svých schpnstí a mžnstí je aktivně a tvřivě vlivňuje. Žák aktivně splupracuje při stanvvání a dsahvání

5 splečných cílů. Žák prjevuje zdpvědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých. Kmpetence bčanské KLÍČOVÁ SLOVA Teretická část: Žák se chvá se infrmvaně a zdpvědně v krizvých situacích a v situacích hržujících živt a zdraví, pskytne statním pmc. mikrrganizmus, ptraviny, antibitika, prbitika, prebitika Mnh různých mikrrganizmů se nachází všude klem nás a také v nás. Patří sem viry, baktérie, plísně a kvasinky či prvci. Vlným kem většinu nejsu viditelné, prt si vyslužili název mikrrganizmus a můžeme je pzrvat pd mikrskpem. Viry jsu nejmenší z těcht rganizmů. Způsbují známé nemci jak třeba neštvice, chřipku neb AIDS, ale mají také dbru stránku. Bez nich by například tulipány nebyli tak hezky vzrvané. Bakterie jsu větší než viry a bývají celu zemi d zmrzlé Antarktidy až p vřící prameny. V našem trávicím traktu je až 1 kg baktérií, které nám pmáhají s trávením ptravy a získáváním vitamínů. Také nás ale dkážu ptrápit nemcemi jak salmnelóza, angína, neb zápal plic. Bez plísní a kvasinek bychm zas neměli pchutky jak sýr s ušlechtilu plísní, chleba, vín neb i významné léky antibitika. - Mikrrganismus (mikrb) = jednbuněčný, jen mikrskpicky pzrvatelný rganismus - Čast tvří různé klnie - shluky, případně i symbitická splečenstva s jinými rganismy. Řadí se mezi ně: - prkaryta (bakterie, archebakterie) - plísně a kvasinky - některé řasy a prvci. Díky širké rzmanitsti metablických prcesů, rychlsti rzmnžvání a schpnsti dluh přežívat nepříznivé pdmínky se mikrrganizmy vyskytují téměř všude. Studiem využívání mikrrganizmů v denní praxi se zabývá bitechnlgie. Hlavní směry využití: - v ptravinářství a lihvarnictví, - při kmpstvání, - při výrbě biplynu, - při mechanick bilgické úpravě dpadů. Nejčastěji se s mikrrganismy ptýkáme v ptravě člvěka. Význam mikrrganismů tady je mnhstranný:

6 Mhu vyvlávat závažná nemcnění. Půsbí kažení ptravin a mhu vést ke vzniku txických metablických prduktů. Ušlechtilé mikrbiální kultury jsu využívány v ptravinářských technlgiích. Prbitické bakterie (prbitika), které jsu sučástí některých ptravin, vlivňují mikrflóru tlustéh střeva a tím zdravtní stav. Kntaminace ptravy patgenními mikrrganismy vede k alimentárním infekcím a txikózám. Alimentární nákazy představují celsvětvě závažný zdravtnický, ale i eknmický prblém. Jejich epidemický výskyt bezprstředně suvisí s neddržváním hygienických zásad při: - výrbě a manipulaci s ptravinami, - přepravě, - skladvání a pdávání stravy především ve splečném stravvání, - a při závadách v zásbvání vdu. Pdle způsbu nákazy ptravin se rzlišují nákazy: primární, kdy k výrbě ptravin byla pužita nemcná zvířata neb prdukty z nich; sekundární, kdy se zárdky dstanu d ptraviny při šetření, zpracvání a další manipulaci (z ruku neb děvu pracvníků, znečištěných nádb, balů, stykem s hmyzem či hldavci, trusem ptáků apd.). Nejčastější příčinu hlášených bakteriálních alimentárních nemcnění v ČR byly d rku 2006 salmnelózy a pté je předstihly kampylbakteriózy. Další alimentární nákazy: - Shigelózy (bacilární úplavice) - Stafylkkvá entertxikóza. - Listerióza - bzvlášť nebezpečná je pr těhtné ženy, nvrzence a sby se sníženu imunitu. Onemcnění je nejčastěji spjen s knzumací ptravin dluh skladvaných v chladničkách, zejména měkkých sýrů, masných a rybích výrbků. V ptravinách bývají bakterie listerie přítmny v malém mnžství, ale při nesprávném uchvávání ptravin může djít k pmnžení bakterií d dávek ptřebných k vyvlání infekce. - Btulismus - přens nákazy nastává pžitím naslených či knservvaných ptravin (klbásy, masvé, rybí i zeleninvé knservy) bsahujících Cl. btulinum bez dstatečné tepelné úpravy. Prjevuje se blestmi hlavy, zvracením, zácpu, dvjitým viděním, btížemi při mluvení a plykání až brnu dýchacích svalů. Prevencí je ddržvání všech technlgických pstupů při přípravě uzenin a knserv a jejich správné uskladnění. Důležité je dstatečné prvaření těcht výrbků před knsumací.

7 - Bacillus cereus je běžně přítmen v prstředí a k nemcnění může djít při jeh masivním pmnžení především v ptravinách z bilvin (rýže). Prdukuje dva entertxiny, které vyvlávají dlišný braz nemcnění: buď p 1 5 hdinách křečvité blesti v břiše, prudké zvracení bez průjmu, neb p 8 16 hd. křečvité blesti břicha s prfusními průjmy. - Virvé nákazy přenášené ptravinami virvá hepatitida typu A, přens adenvirů, revirů, entervirů, mlékem nakažených dmácích zvířat je přenášen virus klíšťvé encefalitidy). - Alimentární prtzární nákazy a parazitózy (enterbióza, teniázy, askariózy, amébiáza). Mikrrganizmy půsbící kažení ptravin - Ptraviny jsu vhdnu živnu půdu pr mnh druhů mikrrganizmů, hlavně bakterií, plísní a kvasinek. - Ty využívají živiny v ptravinách k vlastnímu růstu a mnžení, při čemž dchází k jejich rzkladu a tvrbě txických metablických prduktů. - Tent prces vede ke změnám slžení, vzhledu, narušení struktury, chuti a pachu ptravin kažení. - Kvasinky neb bakterie rstucí při tepltách C půsbí výrazné změny chuti a vůně (nakyslá, hnilbná). - Typicku mikrflóru chlazených výrbků jsu bakterie rstucí při tepltě 2 8 C. Jejich pčet se za 3 5 dnů při 5 C může až ztrjnásbit, cž vede ke změně chuti a vůni výrbku (atypická chuť, zatuchlá, nahnilá). - Lidé se d pradávna snažili zabránit kažení ptravin a prdlužit jejich trvanlivst. - Slení, sušení a fermentace patří mezi nejstarší metdy. - K nim přibyl kncem 18. stletí knzervvání následvané řadu dalších metd. - Všechny metdy prdlužvání trvanlivsti ptravin jsu zalženy na prevenci kntaminace mikrrganizmy neb jejich zničení neb zábraně jejich růstu. Mikrrganismy pužívané při výrbě ptravin - S pmcí bichemické aktivity některých druhů kvasinek, bakterií a plísní neb jejich kmbinace se vyrábí celá řada ptravin. - Kvasinky (drždí) se pužívají k výrbě chleba a kynutéh pečiva. - Kvasinky fermentují v průběhu kynutí sacharidy za vzniku plynu (CO2) ddávajícímu prduktu prézní strukturu a typicku chuť. - Pivvarské a vinařské kvasinky se pužívají při výrbě piva a vína. - Rvněž cet, zelí a rychlkvašené kurky kysají s pmcí půsbení kvasinek.

8 - Při výrbě všech fermentvaných mléčných výrbků se pužívají některé druhy kmenů bakterií (Lactcccus, Lactbacillus a Streptcccus), které prdukují kyselinu mléčnu. - D některých výrbků (zrající sýr) se přidávají i další bakterie. D plísňvých sýrů se přidávají plísňvé kultury Penicillium camemberti, rquefrti. - Zrání některých trvanlivých salámů prbíhá pd pkryvem plísní Penicillium či Scpularipis. - Sójvá máčka se vyrábí pmcí plísně Aspergillus ryzae rstucí na sójvých bbech. - Kávvá zrna jsu fermentvána pmcí bakterií mléčnéh kvašení. - Kakavé bby jsu fermentvány kvasinkami a mléčnými bakteriemi. - Mikrrganismy jsu rvněž pužívány při výrbě japnskéh alkhlickéh nápje saké a celé řady japnských, čínských, indnéských a indických pkrmů např. sójvý sýr, tempeh, mis, a další. Prbitika - V tlustém střevě se nachází klem 400 druhů bakterií. - Příznivě půsbící bakterie: kyselují střevní bsah, pmáhají při trávení tuků, blkují rzvj patgenů a nepříznivých bakterií, blkují přeměnu dusičnanů na dusitany a vytvářejí některé vitaminy skupiny B a vitamin K. - Nepříznivě půsbící bakterie: přispívají k riziku klrektálníh karcinmu a t tvrbu dusitanů a přeměnu žlučvých kyselin na karcingenní látky (desxychlát). Prbitika jsu bakterie, které pzitivně vlivňují slžení mikrflóry tlustéh střeva a tím zdravtníh stavu mají prbitické vlastnsti. Patří d skupiny bakterií mléčnéh kvašení (některé kmeny Lactbacillus, Bifidbacterium a Entercccus). Prbitika zlepšují slžení střevní mikrflóry a tím: mhu pzitivně vlivňvat imunitu (prevence neb lehčí průběh průjmů, infekcí mčvých cest), snižvat rizik karcinmu tlustéh střeva (snížením pčtu škdlivých mikrbů prdukujících txické látky), snižvat vstřebávání chlesterlu a tím jeh hladinu v krvi, zvýšenu prdukcí kyselin snižvat ph ve střevech a tím zlepšvat absrpci

9 minerálů, především vápníku a hřčíku. Klnizace střeva prbitickými mikrrganizmy je puze přechdná v průběhu dnů až týdnů p pdání prbitika jejich pčet pstupně klesá. Prebitika jsu látky netrávené v tenkém střevě, které se dstávají d tlustéh střeva, kde služí jak živina puze pr žáducí druhy bakterií (prbitika) a tím pdprují jejich růst. Prebitika se vyskytují jak přirzená slžka některých ptravin: - V mateřském mléce jsu ligsacharidy třetí p laktóze a tucích kvantitativně největší slžku. - Mezi nejčastěji průmyslvě pužívaná prebitika patří ligsacharidy neb některé plysacharidy (například inulin), které stimulují růst bakterií Bifidbacterium neb Lactbacillus. Čištění pitných i dpadních vd Schpnst mikrrganismů čistit vdu prcesem bitransfrmace (schpnst rzkládat rganicku hmtu na menší mlekuly, jak je CO2, vda, dusík neb fsfr) se využívá např. i při rpných katastrfách. Zdrje: 1. e-bug manuál pr 1 a 2. stupeň základních škl, ISBN Autr výukvéh manuálu: Dr. Dnna M. Lecky, BSc; Public Health England s (PHE) Primary Care Unit, Anglie Nárdní krdinátrka pr Česku republiku, autrská práva pr Česku republiku: Mgr. Tereza Kpřivvá-Hertvá, Ph.D. ; tereza. kprivva@lf3.cuni.cz Univerzita Karlva v Praze, 3. lékařská fakulta, Ústav zdraví dětí a mládeže Vypracval Státní zdravtní ústav ( verze 2015) vrámci prjektu Bezpečně a zdravě d živta