Příloha č. 7 evaluace Strategie SA. Podrobné zpracování vyhodnocení naplnění indikátorů. Strategický cíl A: Zkvalitnit tvorbu a implementaci politik

Transkript

1 Pdrbné zpracvání naplnění indikátrů Strategický cíl A: Zkvalitnit tvrbu a implementaci plitik Specifický cíl A1: Racinalizvat administrativní prcedury s cílem zajistit jejich větší efektivitu a transparentnst, minimalizvat byrkratické prvky uvnitř veřejné správy (rganizační re-engineering zahrnující přezkumání stávajících struktur a agend a redesigning kmpetencí a funkcí) Pčet analyzvaných agend Pčet analyzvaných agend 1 s hledem na rzdělení kmpetencí rgánů veřejné správy, kmpetenční překryv mezi jedntlivými rgány ústřední státní správy a/neb stav rzdělení agend mezi státní správu a územní samsprávu. Expertní vyjádření sekce infrmačních a kmunikačních technlgií Ministerstva vnitra: 322 V rámci realizace prjektů Prcesní mdelvání agend veřejné správy (CZ.1.04/4.1.00/ ) a Pdpra tvrby standardů pr výkn agend veřejné správy (CZ.1.04/4.1.00/A ) byly zpracvány analýzy celkem 322 agend veřejné správy hlášených v Registru práv a pvinnstí. Rle gestrů těcht agend zastává celkem 26 institucí - ústředních správních úřadů. Analýza spčívala v legislativní a prcesní dekmpzici agend, knzultaci prcesních a výknvých dat agendách s jejich gestry a následném návrhu prcesních mdelů stávajícíh výknu agend. Tyt mdely zahrnují mim jiné infrmace kmpetencích rgánů veřejné správy a stavu rzdělení kmpetencí ve výknu agend mezi státní správu a územní samsprávu. Pčet analyzvaných institucí Pčet analyzvaných institucí 2 s hledem na rzdělení kmpetencí rgánů veřejné správy, kmpetenční překryvy mezi jedntlivými rgány ústřední státní správy a/neb stav rzdělení agend mezi státní správu a územní samsprávu. Expertní vyjádření sekce infrmačních a kmunikačních technlgií Ministerstva vnitra: 26 V rámci realizace prjektů Prcesní mdelvání agend veřejné správy (CZ.1.04/4.1.00/ ) a Pdpra tvrby standardů pr výkn agend veřejné správy (CZ.1.04/4.1.00/A ) byly zpracvány analýzy celkem 322 agend veřejné správy hlášených v Registru práv a pvinnstí. Rle gestrů těcht agend zastává celkem 26 institucí - ústředních správních úřadů. Analýza spčívala v legislativní a prcesní dekmpzici 1 Agenda = suhrn činnstí spčívajících ve výknu vymezenéh kruhu vzájemně suvisejících činnstí v rámci půsbnsti rgánu veřejné mci (zákn Základních registrech) 2 Instituce = všechny rganizační slžky státu včetně justice, státní příspěvkvé rganizace, bce a kraje včetně jimi zřizvaných a zakládaných rganizací 1

2 agend, knzultaci prcesních a výknvých dat agendách s jejich gestry a následném návrhu prcesních mdelů stávajícíh výknu agend. Tyt mdely zahrnují mim jiné infrmace kmpetencích rgánů veřejné správy a stavu rzdělení kmpetencí ve výknu agend mezi státní správu a územní samsprávu. Pčet zrušených/přesunutých agend Pčet agend zrušených na základě prvedených analýz kmpetencí rgánů veřejné správy, kmpetenčních překryvů mezi jedntlivými rgány ústřední státní správy a/neb stavů rzdělení agend mezi státní správu a územní samsprávu. Expertní vyjádření sekce infrmačních a kmunikačních technlgií Ministerstva vnitra: 0 V rámci realizace prjektů Prcesní mdelvání agend veřejné správy (CZ.1.04/4.1.00/ ) a Pdpra tvrby standardů pr výkn agend veřejné správy (CZ.1.04/4.1.00/A ) byly zpracvány analýzy celkem 322 agend veřejné správy hlášených v Registru práv a pvinnstí. Cílem uvedených prjektů nebyl rušit neb přesunvat agendy, instituce neb funkční místa. Cílem byl definvat ptimalizační terie, které měly být pdnětem pr gestry agend k prvedení změn příslušných právních předpisů. Teprve změny právních předpisů mhu znamenat naplnění dpadu. Pčet zrušených/přesunutých institucí Pčet institucí zrušených na základě prvedených analýz kmpetencí rgánů veřejné správy, kmpetenčních překryvů mezi jedntlivými rgány ústřední státní správy a/neb stavů rzdělení agend mezi státní správu a územní samsprávu. Expertní vyjádření sekce infrmačních a kmunikačních technlgií Ministerstva vnitra: 0 V rámci realizace prjektů Prcesní mdelvání agend veřejné správy (CZ.1.04/4.1.00/ ) a Pdpra tvrby standardů pr výkn agend veřejné správy (CZ.1.04/4.1.00/A ) byly zpracvány analýzy celkem 322 agend veřejné správy hlášených v Registru práv a pvinnstí. Cílem uvedených prjektů nebyl rušit neb přesunvat agendy, instituce neb funkční místa. Cílem byl definvat ptimalizační terie, které měly být pdnětem pr gestry agend k prvedení změn příslušných právních předpisů. Teprve změny právních předpisů mhu znamenat naplnění dpadu. Pčet zrušených/přesunutých funkčních míst 2

3 Pčet zrušených funkčních míst, tedy pracvních míst, zrušených na základě prvedených analýz kmpetencí rgánů veřejné správy, kmpetenčních překryvů mezi jedntlivými rgány ústřední státní správy a/neb stavů rzdělení agend mezi státní správu a územní samsprávu. Expertní vyjádření sekce infrmačních a kmunikačních technlgií Ministerstva vnitra: 0 V rámci realizace prjektů Prcesní mdelvání agend veřejné správy (CZ.1.04/4.1.00/ ) a Pdpra tvrby standardů pr výkn agend veřejné správy (CZ.1.04/4.1.00/A ) byly zpracvány analýzy celkem 322 agend veřejné správy hlášených v Registru práv a pvinnstí. Cílem uvedených prjektů nebyl rušit neb přesunvat agendy, instituce neb funkční místa. Cílem byl definvat ptimalizační terie, které měly být pdnětem pr gestry agend k prvedení změn příslušných právních předpisů. Teprve změny právních předpisů mhu znamenat naplnění dpadu. Specifický cíl A2: Zavést systém strategickéh plánvání ve státní správě Existence jedntné metdlgie pr tvrbu strategických dkumentů na úrvni státní správy Existence jedntné metdlgie pr tvrbu strategických dkumentů na úrvni státní správy. Expertní vyjádření Ministerstva pr místní rzvj: Indikátr byl splněn. Jedntná metdlgie pr tvrbu strategických dkumentů na úrvni státní správy vznikla jak hlavní výstup prjektu Metdika přípravy veřejných strategií. Tut Metdiku vzala vláda na vědmí usnesením č. 318/2013 a ulžila členům vlády a veducím statních ústředních správních úřadů vycházet z metdiky při přípravě strategických dkumentů a ttéž dpručila hejtmanům a primátrvi hl. m. Prahy. Existence kapacit pr zajištění tvrby a implementace strategií na úrvni státní správy Existence kapacit pr zajištění tvrby a implementace strategií na úrvni státní správy. Expertní vyjádření Ministerstva pr místní rzvj: Indikátr byl splněn částečně. 3 Ve veřejné správě není dstatek persnálních kapacit pr strategicku práci, především pak existuje nedstatek dbrných pracvníků v rámci jedntlivých institucí ptřebných pr zpracvání strategie p dbrné stránce. Vzhledem k častým změnám ve vedení institucí veřejné správy neexistuje ptřebná 3 Pznámka zpracvatele evaluace: indikátr je hdncen jak částečně splněn z th důvdu, že kapacity pr zajištění tvrby a implementace strategií v resrtech existují, ale nejsu dstatečné. Na některých resrtech vznikly útvary pr ptřeby zajištění tvrby a implementace strategií bez hledu na prjekty Strategie SA, většinu z ptřeby a vlastní iniciativy resrtu. Indikátr je splněn částečně bez hledu na prjekty realizvané v rámci Strategie SA. 3

4 stabilita těcht kapacit. Prcent veřejných rzpčtů alkvaných na základě přijatých strategií Prcent finančních prstředků rzpčtu instituce, které jsu alkvány na realizaci strategie instituce. Expertní vyjádření Ministerstva pr místní rzvj: Plnění tht není Ministerstvu pr místní rzvj znám. Strategický cíl B: Zlepšit a zjedndušit regulatrní prstředí a vytvřit atraktivní prstředí pr pdnikatele, dmácí i zahraniční investry Specifický cíl B1: Prvést analýzu stávajících regulací s cílem identifikvat a dstranit nadbytečnu regulaci Pčet analyzvaných předpisů Pčet vybraných existujících právních předpisů 4 přezkumána a analyzvána jejich účinnst. (regulace), u kterých byla 0 Indikátr nebyl naplněn. Žádný prjekt s tímt cílem nebyl v návaznsti na Strategii SA realizván. Analýza stávajících právních předpisů nebyla prvedena. Pčet zrušených předpisů Pčet právních předpisů zrušených na základě přezkumu a analýzy s negativním výsledkem. 0 Indikátr nebyl naplněn. Žádný prjekt s tímt cílem nebyl v návaznsti na Strategii SA realizván. Analýza stávajících právních předpisů, na základě které by byly zrušeny některé stávající právní předpisy, nebyla prvedena. Snížení celkvé regulatrní a administrativní zátěže Snížení celkvé regulatrní a administrativní zátěže 0 Indikátr nebyl naplněn. Žádný prjekt s tímt cílem nebyl v návaznsti na Strategii SA realizván. Analýza stávajících právních předpisů, na základě které by dšl ke snížení celkvé regulatrní a administrativní zátěže, nebyla prvedena. 4 Právní předpis = nrmativní právní akt, který je jednstranně písemně vydán rgánem veřejné mci a který bsahuje jednu, zpravidla ale více právních nrem jak becně závazných pravidel chvání neb jejich slžek (Wiki). 4

5 Percentuální pdíl využití alternativních prstředků regulace Alternativní prstředek regulace je chápán jak nelegislativní frma řešení regulace, a t včetně varianty nulvé (tzn. nedělat nic). Jedná se např. spluregulaci, samregulaci, infrmační kampaně, daně, dtace, pjišťvací schémata, bchdvatelné pvlenky, atd. Expertní vyjádření Úřadu vlády: Využití těcht prstředků není sledván, cž je drazem jejich ne zcela pevnéh uktvení v celém prcesu regulace. Částečně využívány jsu, celkvě t ale není pdchytitelné. O pevnějším zaktvení se przatím neuvažuje, nicméně se Úřad vlády snaží získat zkušensti ze států, které alternativní prstředky regulace běžně využívají. Specifický cíl B2: Refrmvat legislativní prces s cílem učinit tvrbu regulace transparentní, zavést hdncení dpadu regulace Existence legislativníh sftwaru Existence infrmačníh systému pr elektrnizaci tvrby právních předpisů a pr závazné elektrnické vyhlašvání právních předpisů a závazné elektrnické vyhlašváním dalších aktů (nelegislativní materiály, atd.). 0 Indikátr nebyl naplněn, prjekt, k němuž se tent indikátr vztahval (Elektrnická sbírka záknů a mezinárdních smluv a elektrnická tvrba právních předpisů, CZ.1.06/1.1.00/ ), nebyl realizván. Existence pzitivně závaznéh registru existující regulace s dálkvým přístupem Existence databáze úplných (knslidvaných) aktuálně platných verzí právních předpisů a dalších aktů, histrii právních předpisů a dalších aktů a kntext práva ČR a EU, dstupná dálkvým přístupem. 0 Indikátr nebyl naplněn, prjekt, k němuž se tent indikátr vztahval (Elektrnická sbírka záknů a mezinárdních smluv a elektrnická tvrba právních předpisů, CZ.1.06/1.1.00/ ), nebyl realizván. Percentuální pdíl prvedených RIA na celkvém pčtu předlžených právních předpisů Pdíl realizvaných hdncení RIA v suladu s Obecnými zásadami pr hdncení dpadů regulace na celkvém pčtu právních předpisů předlžených d legislativníh prcesu. Expertní vyjádření Úřadu vlády: % % % 5

6 % Infrmace z bdbí let nejsu k dispzici. Percentuální pdíl řádně prvedených knzultací na celkvém pčtu předlžených právních předpisů Pdíl prvedených knzultací dpadů regulace s dtčenými subjekty na celkvém pčtu právních předpisů předlžených d legislativníh prcesu. Každý knzultvaný dkument, nehledě na pčtu vlastních knzultací, je pčítán puze jednu. Expertní vyjádření Úřadu vlády: Pdíl knzultací není centralizvaně statisticky sledván. Strategický cíl C: Zefektivnit činnst úřadů veřejné správy, snížit finanční nárky na chd administrativy a zajistit transparentní výkn veřejné správy Specifický cíl C1: Zavést systémy řízení kvality a sledvání výknnsti na úřadech veřejné správy Pčet zavedených nástrjů kvality Pčet druhů metd kvality/nástrjů řízení, které byly zavedeny na úřadech územní samsprávy v ČR v letech Expertní vyjádření sekce veřejné správy Ministerstva vnitra: 10/4 Dle výstupů Analýzy využívání metd kvality ve veřejné správě, které psuzvaly rzšíření metd kvality ve veřejné správě, aplikvaly úřady ve sledvaném bdbí následující metdy kvality: sebehdncení dle CAF, metdu místní Agenda 21, pžadavky ISO nrem (zejména ISO 9001, ISO/IEC 27001, ISO 14001, OHSAH 18001), EMAS, mdel excelence EFQM, splečensku dpvědnst rganizací. Úřady dále využívaly zejména následující nástrje řízení: benchmarking, prcesní řízení, strategické řízení, Balanced Screcard. Pčet úřadů se zavedenými systémy kvality Úřady územní samsprávy, které zavedly metdy kvality. Každý úřad bude zapčítán puze jednu, i v případě, že zavedl více metd kvality. 114 (bce) 9 (kraje) (Zdrj: IS Mnit 7+) Expertní vyjádření sekce veřejné správy Ministerstva vnitra: Na základě dtazníkvéh šetření, které byl realizván ke sběru dat pr zpracvání Analýzy využívání metd kvality ve veřejné správě, zavedl systémy kvality v letech úřadů územní samsprávy (s hledem na pžadavek systémvéh řízení kvality není d tht čísla zahrnut využívání nástrjů řízení). 6

7 Snížení nákladů na chd úřadů "Náklady na chd úřadů" je myšlen finanční bns, který je ptřeba k fungvání a prvzu úřadů veřejné správy. Expertní vyjádření sekce veřejné správy Ministerstva vnitra: Sekce veřejné správy nemá k dispzici údaje, které by umžnily indikátr zhdntit. Analýza využívání metd kvality ve veřejné správě hdntila náklady na implementaci metd kvality, resp. jejich rční prvz, nezabývala se sledváním vývje nákladů p zavedení řízení kvality v úřadech v čase. Zvýšení spkjensti klientů úřadu Spkjenst je chápána jak vnímání zákazníka, tedy bčana ve vztahu k veřejné správě, týkající se stupně splnění jeh pžadavků. Klienty úřadů jsu chápáni bčané využívající služeb úřadů veřejné správy. V rámci evaluace Strategie SA byl prveden dtazníkvé šetření, jehž cílem byl zajistit pdklady pr glbálníh Strategie SA. Dtazníkvé šetření přispěl ke sledvání kvality pskytvaných služeb a tím také k C1, který sleduje míru zvýšení spkjensti klientů úřadu. Respndenti byli dtázáni, zda zaznamenali v psledních letech zlepšení při vyřizvání úředních záležitstí. Ukázal se, že většina (74 %) dtázaných bčanů pciťvala zlepšení. 24 % respndentů byl th názru, že se situace nezhršila, ani nezlepšila. Puze malá část (2 %) respndentů uvedla, že při vyřizvání úředních záležitstí dšl ke zhršení. Vzhledem k tmu, že uvedený indikátr nemá stanvenu výchzí hdntu, nelze míru zvýšení spkjensti klientů úřadu stanvit. Z th důvdu je hdnta 74 % značena jak míra vnímání zlepšení fungvání veřejné správy. Specifický cíl C2: Zajistit adekvátní využívání ICT, vytvřit centrální registry veřejné správy tak, aby byl mžné bezpečné sdílení dat rgány veřejné mci a zárveň byl bčanům umžněn právněný přístup k údajům vedeným v těcht registrech Vytvření integrvaných registrů Vytvření integrvaných registrů. 4 Registr sb ROS Registr byvatel ROB Registr územní identifikace, adres a nemvitstí RÚIAN Registr práv a pvinnstí RPP (zdrj: 7

8 Vzhledem k tmu, že, v Integrvaném peračním prgramu (IOP) byl sledván indikátr sledující ttžnu veličinu (Pčet vybudvaných základních registrů veřejné správy, kód NČI ), přičemž jeh cílvá hdnta byla 4, je tent indikátr pvažván za splněný. Pčet dstraněných úknů nezbytných pr vyřízení určité agendy Nebyl mžné definvat indikátr. Vzhledem k tmu, že nebyl mžné definvat indikátr, není indikátr ani vyhdncen. Specifický cíl C3: Zlepšit vertikální i hrizntální kmunikaci ve veřejné správě, zajistit synergické půsbení různých úrvní veřejné správy Vytvření pravidel kmunikace mezi ústředními správními úřady Jedná se nastavení pravidel frmální kmunikace v její klasické i elektrnické frmě. Expertní vyjádření dbru archivní správy a spisvé služby Ministerstva vnitra: Indikátr byl splněn. V bdbí let 2007 až 2015 dšl k zásadnímu psunu a zlepšení kmunikace ve veřejné správě, a t jak v kmunikaci ústředních správních úřadů mezi sebu, tak v kmunikaci ústředních správních úřadů s dalšími subjekty veřejné správy i kmunikace mezi bčany a subjekty veřejné správy a ústředními správními úřady. Pčátek sledvanéh bdbí nevíce vlivnil nabytí účinnsti zákna č. 300/2008 Sb., elektrnických úknech a autrizvané knverzi dkumentů a změně některých záknů, a jeh prváděcích vyhlášek, který zásadním způsbem změnil pstupy kmunikace subjektů státní správy, veřejné správy, ale i bčanů, vytvřením Infrmačníh systému datvých schránek a autrizvanéh prstředku pr převd dkumentů mezi analgvu a digitální pdbu. Splu s pvinnstí elektrnické kmunikace také zásadním způsbem pkrčil zavedení a správa elektrnických dkumentů, a t úpravu zákna č. 499/2004 Sb., archivnictví a spisvé službě změně některých záknů, který většině subjektů státní správy a části subjektů veřejné správy nařizuje vedení spisvé služby v elektrnické pdbě v systému elektrnické spisvé služby. Pr účely c mžná nejjedndušší kmunikace a předávání dat mezi jedntlivými systémy, byl vytvřen také jedntný Nárdní standard pr systémy elektrnické spisvé služby. Indikátr tedy byl splněn přijetím zákna 300/2008. Realizace prjektů Strategie SA na splnění neměla vliv realizace prjektů na spisvé služby byla důsledkem přijetí zákna 300/2008. Zpracvání kmunikační mapy mezi ústředními správními úřady a ústředními správními úřady a územní samsprávu 8

9 Kmunikační mapa je grafické znázrnění všech kmunikačních spjení mezi jedntlivými institucemi. 0 Indikátr nebyl splněn. Prjekt na kmunikační mapy mezi ústředními správními úřady a ústředními správními úřady a územní samsprávu nebyl na základě Strategie SA realizván. Vybudvání kmunikační infrastruktury pr metdicku pmc Kmunikační infrastrukturu se rzumí prpjvání jedntlivých prvků kmunikačních zařízení. Jak metdická pmc jsu chápány např. vzry právních předpisů, přehled záknných zmcnění, manuály, pstupy, vzrvé dkumenty atd. Expertní vyjádření sekce infrmačních a kmunikačních technlgií Ministerstva vnitra: Indikátr byl splněn částečně Správa základních registrů v rámci tht cíle vytvřila dkumenty dstupné na Příručka pr bce; Prvzní řád ISZR; Certifikační plitiky SZR; Bezpečnstní pžadavky na AIS; Pstup pr vytvření žádsti digitální certifikát pr prdukční prstředí. Vznik interaktivníh persnálníh prtálu pr ptřeby zaměstnanců ve veřejné správě jedná se výstup prjektu Vytvření a implementace interaktivníh persnálníh prtálu pr ptřeby zaměstnanců ve veřejné správě (CZ.1.04/4.1.00/ ). Jedná se internetvý prtál určený pracvníkům v územních samsprávách, který mim jiné pskytuje centrálně garantvané infrmace právních předpisech, manuály, pstupy a vzrvé frmuláře zejména v blasti persnálních činnstí na úřadech (persnální řízení, hdncení zaměstnanců, vzdělávání, akreditace, certifikace, rganizace a systemizace úřadu). Prtál je dstupný na webvé adrese Snížení pčtu stížnstí ze strany krajů a bcí Snížení pčtu stížnstí ze strany krajů a bcí. Expertní vyjádření dbru strategickéh rzvje a krdinace veřejné správy Ministerstva vnitra: V sučasné dbě není znám žádný ucelený systém sběru a vyhdncvání takvýcht infrmací na centrální úrvni. Expertní vyjádření dbru egvernmentu Ministerstva vnitra: Odbr egvernmentu neeviduje a v uplynulých letech neevidval, žádné stížnsti ze strany krajů a bcí, které by byly zaměřeny na vertikální neb hrizntální kmunikaci ve veřejné správě. Zrychlení výměny infrmací mezi různými úrvněmi veřejné správy 9

10 Zefektivnění a zlepšení krdinace kmunikačních tků a urychlení kmunikace a výměny infrmací mezi rgány veřejné správy na různých úrvních. Indikátr byl splněn. Ke zrychlení výměny infrmací mezi různými úrvněmi veřejné správy dšl díky zavedení pvinnsti elektrnické kmunikace nabytím účinnsti zákna č. 300/2008 Sb., elektrnických úknech a autrizvané knverzi dkumentů a změně některých záknů, a jeh prváděcích vyhlášek, který zásadním způsbem změnil pstupy kmunikace subjektů státní správy, veřejné správy, ale i bčanů, vytvřením Infrmačníh systému datvých schránek a autrizvanéh prstředku pr převd dkumentů mezi analgvu a digitální pdbu. V tét suvislsti byl na základě Strategie SA realizván velké mnžství prjektů týkající se spisvých služeb. Pčet dstraněných duplicit v kmunikaci mezi úřady Nebyl mžné definvat indikátr. Vzhledem k tmu, že nebyl mžné definvat indikátr, není indikátr ani vyhdncen. Prcent využívání internetu při kmunikaci Prcent využívání internetu při kmunikaci a t jak v kmunikaci ústředních správních úřadů mezi sebu, tak v kmunikaci ústředních správních úřadů s dalšími subjekty veřejné správy i kmunikaci mezi bčany a subjekty veřejné správy a ústředními správními úřady. Není mžné vyčíslit. Občan ani pdnikatel nemusí s rgány veřejné mci kmunikvat puze prstřednictvím datvých schránek, i nadále je mžné pužívat elektrnické pdatelny neb klasicku písemnu krespndenci. Tut pvinnst mají puze rgány veřejné mci. Pr dkreslení tht jsu níže uvedeny pčty datvých zpráv deslaných v jedntlivých letech a pčty datvých zpráv deslaných ze schránky d schránky v jedntlivých letech: Pčet datvých zpráv deslaných v jedntlivých letech 5 Typ schránky OVM OVM ntář OVM exekutr OVM na žádst PO PO ze zákna Zkratky pužité v tabulce: OVM rgán veřejné mci, PO právnická sba, PFO pdnikající fyzická sba, FO fyzická sba. 10

11 PO na žádst PFO PFO advkát PFO daňvý pradce PFO inslvenční správce FO Celkem Pčty datvých zpráv deslaných ze schránky d schránky v jedntlivých letech Typ datvé schránky OVM-OVM OVM-PO OVM-PFO OVM-FO PO-OVM PO-PO PO-PFO PFO-OVM PFO-PO PFO-PFO FO-OVM FO-PO Specifický cíl C4: Zavést jedntný systém řízení lidských zdrjů ve veřejné správě, jasně nastavit mtivační prvky a dpvědnst úředníků, prsazvat mderní vzdělávací a nábrvu plitiku, psílit manažerské principy řízení ve veřejné správě Tent specifický cíl neměl stanven žádný indikátr. Specifický cíl C5: Důsledně prsazvat preventivní i represivní patření v bji s krupcí, minimalizvat mnžství krupčních příležitstí a nastavit účinný sankční systém Pčet pdpřených prjektů Pčet pdpřených prjektů. 6 Měření CPI Vnímání existence krupce mezi úředníky veřejné správy a plitiky, kdy krupce je definvána jak zneužívání veřejné pravmci k sbnímu prspěchu. Index vnímání krupce (Crruptin Perceptin Index, CPI) zveřejňuje mezinárdní nevládní rganizace Transparency Internatinal (TI) d rku Index je sestavván na základě výsledků průzkumů, v nichž respndenti hdntí schpnst vládních institucí mezvat a pstihvat krupci, efektivitu prtikrupčních patření, rzsah krupce a tevřensti v 11

12 institucích veřejné správy a rzsah zneužívání veřejných funkcí a veřejných prstředků. Pzrnst je věnvána také pdbám a způsbu lbbingu ve veřejném sektru. CPI řadí země pdle míry vnímaní krupce ve veřejném sektru s pužitím stupnice (v metdlgii d rku 2011 stupnice 0-10), kde 100 (10) značuje zemi téměř bez krupce a 0 znamená vysku míru krupce ,2 bdů 45. míst ze 180 hdncených zemí ,9 bdů 52. míst ze 180 hdncených zemí ,6 bdů 53. míst ze 178 hdncených zemí ,4 bdů 57. míst ze 183 hdncených zemí Od rku 2012 dšl ke změně metdlgie a srvnání s dalšími lety není mžné bdů 54. míst ze 176 hdncených zemí bdů 57. míst ze 177 hdncených zemí bdů 53. míst ze 175 hdncených zemí bdů 37. míst ze 168 hdncených zemí Specifický cíl C6: Mdernizvat a restrukturalizvat daňvu a celní správu zvýšením efektivity v legislativní, rganizační, persnální a materiální blasti, zvýšením kvality řízení a managementu v úřadech daňvé správy a psílením transparentnsti a tevřensti úřadů daňvé a celní správy Pčet realizvaných prjektů Pčet realizvaných prjektů. 6 Snížení nákladů na chd daňvé a celní správy a zvýšení efektivity výběru daní a cel Snížení nákladů na chd daňvé a celní správy a zvýšení efektivity výběru daní a cel. Expertní vyjádření Ministerstva financí: Indikátr byl splněn. Prjekt Zavedení e-custms Elektrnické a harmnizvané celnictví CZ.1.06/1.1.00/ Vytvření systémů elektrnickéh celnictví zvyšuje efektivitu prváděných celních řízení, zvyšuje kvalitu jejich realizace a psiluje i kntrlvatelnst, a tím i transparentnst pstupů v rámci tht řízení. O úspěšnsti prjektu nejlépe svědčí skutečnst, uváděná v každrčních výrčních zprávách, že v rámci dvzníh elektrnickéh celníh systému (e- Dvz) je cca 97 % (za rk ,57 %) celních prhlášení pdáván právě elektrnicky, přičemž v dvzu není tat frma pdání na rzdíl d systému tranzitníh a vývzníh pdle kmunitární legislativy pr bchdní veřejnst pvinná. Tyt efekty, pzitivně dceněné samtnu veřejnstí, nebť jde její autnmní dispzici, pak mají bdbné a synergické efekty i pr samtnu Celní správu ČR. 12

13 Strategický cíl D: Přiblížit veřejné služby bčanvi, zajistit jejich maximální dstupnst a kvalitu Specifický cíl D1: Prsazvat e-gvernment s důrazem na bezpečný a jednduchý přístup k veřejným službám prstřednictvím sítě Internet, připravit právní úpravu, která zajistí elektrnizaci prcesních úknů ve veřejné správě, zrvnprávní frmu listinnu s frmu elektrnicku, umžní bezpečnu kmunikaci mezi úřady a veřejnstí a ptimalizuje interní prcesy veřejné správy s využitím infrmačních kmunikačních technlgií Pčet služeb dstupných přes sít Internet Pčet služeb dstupných přes internetvé kntaktní míst určené pr fyzické sby, pdnikající fyzické sby i právnické sby, které usnadní elektrnicku kmunikaci a umžní všem držitelům datvých schránek přístup k výpisům z infrmačních systémů veřejné správy, které jinak pskytuje v listinné pdbě každé kntaktní míst veřejné správy (CzechPOINT@hme). 16 Odvlání pskytnutí údajů třetí sbě Výpis údajů z Registru byvatel Výpis využití údajů z Registru byvatel Změna údajů při zjištění nesuladu v Registru byvatel Neveřejný výpis údajů pdnikající fyzické sby z Registru sb Změna údajů v Registru sb Pskytnutí údajů třetí sbě Veřejný výpis údajů z Registru sb Záznam využívání údajů v registru sb Výpis z Rejstříku trestů Výpis z Živnstenskéh rejstříku Výpis z Veřejnéh rejstříku Výpis bdvéh hdncení řidiče Výpis z Inslvenčníh rejstříku Výpis z Rejstříku trestů právnických sb Výpis ze Seznamu kvalifikvaných ddavatelů (zdrj: Prcent veřejnsti využívající tyt služby Pdíl pdání přes internetvé kntaktní míst CzechPOINT@hme na sučtu pdání přes kntaktní míst Czech POINT a CzechPOINT@hme. rk výstupů Czech výstupů POINT CzechPOINT@hme sučet % , , , ,29 (Zdrj: 13

14 Specifický cíl D2: Vybudvat síť kntaktních míst veřejné správy CZECH POINT (univerzálníh asistvanéh místa služeb pr fyzické a právnické sby, kde bude mžné z jednh místa činit veškerá pdání vůči rgánům veřejné správy, získávat veškeré věřené údaje vedené v dstupných centrálních registrech a evidencích a získávat infrmace průběhu všech řízení, která jsu s danu sbu či jejích právech a pvinnstech rgány veřejné mci vedena) Pčet zřízených kntaktních míst Pčet zřízených kntaktních míst. K : (zdrj: Vzhledem k tmu, že, v IOP byl sledván indikátr sledující ttžnu veličinu (Pčet kntaktních míst veřejné správy (Czech Pint), kód NČI ), přičemž jeh cílvá hdnta byla 6244, je tent indikátr pvažván za splněný. Pčet agend dstupných přes tat místa Pčet služeb, které je mžné zajistit přes kntaktní míst. 18 Výpis z Katastru nemvitstí Výpis z Obchdníh rejstříku Výpis z Živnstenskéh rejstříku Výpis z Rejstříku trestů Výpis z Rejstříku trestů právnické sby Přijetí pdání pdle živnstenskéh zákna ( 72) Žádst výpis neb pis z Rejstříku trestů pdle nvely zákna č. 269/1994 Sb., Rejstříku trestů Výpis z bdvéh hdncení řidiče Vydání věřenéh výstupu ze Seznamu kvalifikvaných ddavatelů Pdání d registru účastníků prvzu mdulu autvraků ISOH Výpis z inslvenčníh rejstříku Datvé schránky Autrizvaná knverze dkumentů Centrální úlžiště věřvacích dlžek Úschvna systému Czech POINT CzechPOINT@ffice Základní registry Výpis z Veřejných rejstříků (zdrj: Prcent veřejnsti využívající kntaktní místa 14

15 Prcent veřejnsti využívající kntaktní místa. Není mžné sledvat pměr využívání kntaktních míst vůči využití jiných míst k získání ptřebných výstupů. Pr dkreslení tht jsu níže uvedeny pčty vydaných výstupů v jedntlivých letech: Živn rk Kat. stens ký Systé m Knv. Knv. Zříz. sním ek Veřejný rejstřík rejstří k Rejstřík trestů Registr řidičů kvalif. ddav. dkum. E-L dkum. L-E dat. schr. Zákl. reg. Ostatní Celkem U vydání výpisu z rejstříku trestů, cž je nejvíce využívaná služba kntaktních míst Czech POINT, je mžné prvnat, jaký byl pdíl výpisů z rejstříku trestů vydaných na kntaktních místech k celkvému pčtu vydaných výpisů z rejstříku trestů (tzn. k sučtu výpisů vydaných na kntaktních místech a v Rejstříku trestů): rk 6 vydaných na vydaných v Czech POINT Rejstříku trestů sučet % , , , , , , ,85 Specifický cíl D3: Zavést kntinuální sledvání kvality veřejných služeb, včetně zjišťvání klientské spkjensti Existence systému pr sběr dat kvalitě, efektivitě a dstupnsti veřejných služeb Existence systému pr sběr dat kvalitě, efektivitě a dstupnsti veřejných služeb. Expertní vyjádření sekce veřejné správy Ministerstva vnitra: Veřejná správa využívá nástrje měření a hdncení výknu veřejné správy ve velmi mezené míře, existují dílčí sledvání (např. Benchmarkingvá 6 Samstatné údaje za bdbí let 2007 a 2008 nemá Rejstřík trestů k dispzici. 15

16 iniciativa, resp. bechmarking na úrvni krajských úřadů), nicméně data jsu využívána puze d benchmarkingu zapjenými úřady, výstupy nejsu veřejně k dispzici. Pčet úřadů veřejné správy, které sledují kvalitu pskytvaných veřejných služeb Pčet úřadů veřejné správy, které sledují kvalitu pskytvaných veřejných služeb. Expertní vyjádření sekce veřejné správy Ministerstva vnitra: S hledem na neexistenci znaků kvality, které by úřady ve vazbě na pskytvané služby měly sledvat, resp. neexistenci jedntnéh systému hdncení kvality nelze jednznačně psudit. Nicméně úřady, které mají dluhdbě zavedeny systémy řízení kvality (CAF, ISO 9001, EFQM), se v rámci pravidelnéh hdncení systému (audity, sebehdncení, externí hdncení a audity) mj. zabývají hdncením kvality služeb, které jejich úřad pskytuje. Míra zvýšení spkjensti klientů měřených služeb Spkjenst je chápána jak vnímání zákazníka, tedy bčana ve vztahu k veřejné správě, týkající se stupně splnění jeh pžadavků. Klienty úřadů jsu chápáni bčané využívající služeb úřadů veřejné správy. V rámci evaluace Strategie SA byl prveden dtazníkvé šetření, jehž cílem byl zajistit pdklady pr glbálníh Strategie SA. Dtazníkvé šetření přispěl ke sledvání kvality pskytvaných služeb a tím také k D3, který sleduje míru zvýšení spkjensti klientů měřených služeb. Respndenti byli dtázáni, zda zaznamenali v psledních letech zlepšení při vyřizvání úředních záležitstí. Ukázal se, že většina (74 %) dtázaných bčanů pciťvala zlepšení. 24 % respndentů byl th názru, že se situace nezhršila, ani nezlepšila. Puze malá část (2 %) respndentů uvedla, že při vyřizvání úředních záležitstí dšl ke zhršení. Vzhledem k tmu, že uvedený indikátr nemá stanvenu výchzí hdntu, nelze míru zvýšení spkjensti klientů měřených služeb stanvit. Z th důvdu je hdnta 74 % značena jak míra vnímání zlepšení fungvání veřejné správy. Specifický cíl D4: Prsazvat principy knkurence ve veřejných službách při garanci minimálních jasně definvaných standardů Prcent služeb, u nichž existuje vlba pskytvatele 16

17 Prcent veřejných služeb standardně zajišťvaných pr bčany ze strany veřejnéh sektru, u nichž existuje mžnst vlby pskytvatele ze strany sukrméh sektru. Prcent služeb pskytvaných sukrmým sektrem Prcent veřejných služeb standardně zajišťvaných pr bčany ze strany veřejnéh sektru, které jsu pskytvány sukrmým sektrem. Specifický cíl D5: Digitalizace datvých fndů a jejich archivace Tent specifický cíl byl dplněn ddatečně při revizi Strategie SA v rce Zásadním prjektem měl být vybudvání Nárdníh digitálníh archivu tent prjekt naknec nebyl realizván. Z tht phledu je tedy mžné vyhdntit SC D5 jak nesplněný (hdnta 0). Specifický cíl D6: Budvání kmunikační infrastruktury veřejné správy Cíl byl dplněn ddatečně při revizi Strategie SA v rce 2010 a neměl stanven žádný indikátr. Vyjádření sekce infrmačních a kmunikačních technlgií Ministerstva vnitra k prjektům, jejichž realizace naplňvala výše uvedené indikátry: Prjekt Czech POINT - CZ.1.06/1.1.00/ Indikátr prjektu: Pdíl úřadů státní správy využívajících sdílenu KIVS Výchzí hdnta 0%, dsažená hdnta 100% Technické vybavení Czech POINTu je umístěn v Centrálním místě služeb (CMS). Síťvá infrastruktura systému Czech POINT je prpjena s Kmunikační infrastrukturu veřejné správy. Každý subjekt (úřad), který přistupuje ke službám CzechPOINTu, tak může činit prstřednictvím KIVS, resp. pkud je subjekt účastníkem KIVS, nemá jinu mžnst, prtže při zadání příslušné URL adresy prtálu Czech POINT je síťvé prpjení autmatizvaně realizván uvnitř perimetru KIVS. Důvěrný bsah transakcí Czech POINT prt nemusí putvat veřejnu internetvu sítí. Z phledu služeb Czech POINT je dsažen 100% využití KIVS. Prjekt CMS - CZ.1.06/1.1.00/ Indikátr prjektu: Pdíl úřadů státní správy využívajících sdílenu KIVS Výchzí hdnta 0%, dsažená hdnta 81,6% Pr splnění byl ptřeba, aby 80% rgánů státní správy využíval sdílenu KIVS. Z celkvéh pčtu čtrnácti ministerstev je připjen ke KIVS třináct (krmě ministerstva brany, které využívá vlastní ICT kanály), cž u ministerstev představuje pdíl připjení 92,8%. Z celkvéh pčtu jedenácti statních ústředních správních úřadů je připjen 100%. 17

18 Ze zbývajícíh pčtu 100 rgánů státní správy je připjen 78 subjektů. Celkvý pdíl úřadů státní správy využívajících sdílenu KIVS činí 81,6%. Usnesení vlády ČR ze dne 30. května 2012 č. 385 Kncepci nákupu datvých a hlasvých služeb Kmunikační infrastruktury veřejné správy v bdbí p 27. březnu 2013 definval centralizvaný nákup s pvinnu účastí všech rgánů státní správy pr nákup datvých přípjek Kmunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS) d Centrálníh místa služeb (CMS). V sučasné dbě eviduje Ministerstv vnitra 254 smluv centralizvaném zadávání s jedntlivými subjekty. Prjekt ITS NGN - CZ.1.06/1.1.00/ Indikátr prjektu: Pdíl úřadů státní správy využívajících sdílenu KIVS Výchzí hdnta 0, dsažená hdnta 1 Prjekt ITS NGN byl zahájen v rce 2010 a navazuje na prjekt Kmunikační infrastruktura Infrmačních systémů veřejné správy (KIVS) a je zalžen na Kncepci KIVS, která byla schválena usneseními vlády v rce V průběhu realizace byla nakupena nvá ptická spjení, dšl k rzšíření stávající infrastruktury a k mdernizaci kmunikační infrastruktury. Kapacita byla navýšena a dšl ke zvýšení úrvně dstupnsti celé infrastruktury. V rámci prjektu byla přízena nvá DWDM technlgie, která zajišťuje kvalitnější přens dat. Rvněž byla přízena mdernější MPLS technlgie. Prjekt Mdernizace kmunikační infrastruktury Ministerstva vnitra (MKI MV) - CZ.1.06/1.1.00/ Indikátr prjektu: Pdíl úřadů státní správy využívajících sdílenu KIVS Výchzí hdnta: 0,70, aktuální hdnta: 7,00 Naplněním cílů prjektu a všech zadávacích řízení byl dsažen plánvané hdnty indikátrů. Indikátr Pdíl úřadů státní správy využívajících sdílenu KIVS, byl v žádsti pdpru knstruván na základě rychlsti připjení datvých tků ve stavu předcházejícím zahájení a ve stavu následujícím p uknčení prjektu. Půvdní, nevyhvující datvá rychlst byla 10x nižší než nvá rychlst, tj. nyní je připjen 7 úřadů, zatímc půvdní stav byl 7 x 0,1 úřadu, tj. 0,7 úřadu. Strategický cíl E: Zkvalitnit činnst justice Specifický cíl E1: Zavést systém elektrnické justice, vč. dknčení všech návazných prjektů veducích k zefektivnění práce justice a zlepšení kmunikace justice jak s dbrnu, tak i laicku veřejnstí Pčet realizvaných prjektů Pčet realizvaných prjektů. 12 Zkrácení průměrné délky sudníh řízení Zkrácení průměrné délky sudníh řízení. 18

19 Údaje Ministerstva spravedlnsti: Indikátr byl splněn částečně. Průměrná délka řízení de dne nápadu d dne právní mci ve dnech civilní řízení: ČR celkem ČR kresní sudy ČR krajské sudy Průměrná délka řízení de dne nápadu d dne právní mci ve dnech trestní řízení: ČR celkem ČR kresní sudy ČR krajské sudy Průměrná délka řízení de dne nápadu d dne právní mci ve dnech patrvnické řízení: ČR celkem (kresní sudy) Průměrná délka řízení de dne nápadu d dne právní mci ve dnech inslvenční řízení: ČR celkem (krajské sudy)