Dopady spuštění základních registrů na subjekty územní samosprávy

Transkript

1 Dpady spuštění základních registrů na subjekty územní samsprávy Vydavatel: Ministerstv vnitra ČR, ve splupráci s kraji Zpracvatel: CORTIS Cnsulting s.r.. Datum vydání: Verze dkumentu: 1.00

2 2/86

3 Pděkvání Na tmt místě by zpracvatelé dkumentu chtěli pděkvat všem účastníkům dtazníkvéh a místníh šetření za velmi vstřícnu splupráci, pnentním týmům krajských úřadů za pdnětné připmínky a zástupcům ministerstva vnitra, zejména Rbertu Ledvinkvi, Michalu Radvi a Ondřeji Felixvi za pskytnuté materiály, infrmace a dpvědi na zásadní dtazy spjené s ppisvanu prblematiku. 3/86

4 Pdmínky užití analýzy Dkument je určen pr ptřeby bjednatelů, kterými jsu: Ministerstv vnitra ČR, Jihčeský kraj, Jihmravský kraj, Karlvarský kraj, Kraj Vysčina, Králvéhradecký kraj, Liberecký kraj, Mravskslezský kraj, Olmucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středčeský kraj, Ústecký kraj, Zlínský kraj. Šíření a pužívání tht dkumentu neb jeh částí je mžné puze se suhlasem a za pdmínek stanvených bjednateli. Zpracvatel CORTIS Cnsulting s.r.. Tmáš Hrabík Kateřina Candrvá Tmáš Pechmann Alice Bistrá The 6th RIVER, Plzeňský vědeck technlgický park Teslva 1202/3, Plzeň Histrie dkumentu Verze Ppis Datum vydání 1.00 Schválená a publikvaná verze /86

5 Jak s dkumentem pracvat Tat analýza zkumá dpady zákna č. 111/2009 Sb. na územní samsprávné celky (kraje a bce) a dpručuje pstupy zajištění suladu s uvedeným záknem pr jedntlivé typvé kategrie těcht subjektů. Výstupy prjektu jsu frmulvány a členěny tak, aby kmplexně infrmvaly řešené prblematice a jejích dpadech d vnitřníh chdu úřadu (hlavní dkument), ale také pskytly knkrétní pstupy. Hlavní dkument Hlavní dkument představuje suhrnný text, který mapuje základní prblémy a dpady implementace zákna základních registrech d rganizací územní samsprávy. Tent dkument je zaměřen více becně, nečlení dpady a dpručené pstupy pdle typu či veliksti subjektu; puze tam, kde je t vhdné, uvádí mžné varianty, se kterými dále pracují jedntlivé přílhy. Vzhledem ke skutečnsti, že dpady zákna č. 111/2009 Sb. jdu napříč rganizací, vyžaduje příprava zejména větších OVM na spuštění základních registrů úpravu technických, metdických a rganizačně-prcesních pdmínek uvnitř rganizace. Na úrvni krajských úřadů, magistrátů či becních úřadů bcí s rzšířenu půsbnstí se těmt blastem zpravidla věnují různí zaměstnanci s dlišnu specializací (infrmatik, právník, metdik úřadu, vedení úřadu apd.). Aby byl vytvřený dkument využitelný a srzumitelný pr všechny tyt cílvé sby, jsu vybrané kapitly ppsány ze specifickéh úhlu phledu (s využitím příslušné terminlgie a struktury ppisu), viz následující tabulka: Čísl kapitly Název kapitly Cílvá skupina 5 OBČAN (KLIENT) Metdik úřadu/kvalitář 6 ÚŘEDNÍK Metdik úřadu/kvalitář Vedení úřadu 7 LEGISLATIVA, PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY A VNITŘNÍ PŘEDPISY ORGANIZACE Metdik úřadu/kvalitář Právník Vedení úřadu 8 ORGANIZACE, PROCESY A POSTUPY Metdik úřadu/kvalitář Právník Vedení úřadu 9 TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Infrmatik 10 FINANCE Vedení úřadu 14 PODPORA SYSTÉMU Metdik úřadu/kvalitář Infrmace si v jedntlivých kapitlách nedprují, puze se vzájemně dplňují a ppisují řešenu prblematiku z jinéh úhlu phledu. Tabulka je míněna puze jak návdná s cílem zvýšit přehlednst a čitelnst dkumentu. V případě, že se čtenář tét analýzy v prblematice základních registrů dbře rientuje, může přejít přím k některému typvému scénáři implementace zákna pr vybraný typ rgánu veřejné správy v přílhách. 5/86

6 Přílhy dkumentu Přílhy hlavníh dkumentu ppisují typvé scénáře uvedení zákna č. 111/2009 Sb. d praxe pr jedntlivé kategrie rgánů veřejné mci z řad územních samsprávných celků. Tyt přílhy vychází z principů a pstupů ppsaných v hlavním dkumentu a dkazují se na jeh jedntlivé kapitly. K hlavnímu dkumentu existují následující přílhy: Přílha č. 1: Typvý pstup implementace pr KRAJE Typický subjekt je v tmt scénáři kraj s krajským úřadem se slžitu rganizační strukturu v čele s ředitelem, který vyknává velký rzsah agend v přenesené půsbnsti, typicky jak druhinstanční správní rgán. Má větší mnžství zřizvaných a zakládaných rganizací, které jsu rzmístěné p území kraje. Typicky prvzuje veřejné kntaktní míst CzechPOINT. Přílha č. 2: Typvý pstup implementace pr ÚZEMNĚ ČLENĚNÁ STATUTÁRNÍ MĚSTA Typický subjekt je v tmt scénáři statutární měst s velkým magistrátem se slžitu rganizační strukturu v čele s tajemníkem, který vyknává velký rzsah agend v přenesené i samstatné půsbnsti. Statutární měst se dělí na městské části neb městské bvdy, které mají vlastní úřad a je na ně statutem přenesena část půsbnsti města. Statutární měst má typicky velké mnžství zřizvaných a zakládaných rganizací, umístěných na svém území. Tat města zpravidla vyknávají činnst stavebníh úřadu, matričníh úřadu, vidimaci a legalizaci a pskytují služby CzechPOINT. Přílha č. 3: Typvý pstup implementace pr OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ Typický subjekt je v tmt scénáři měst s úřadem se slžitu rganizační strukturu v čele s tajemníkem, který vyknává velký rzsah agend v přenesené a samstatné půsbnsti. Má větší mnžství zřizvaných a zakládaných rganizací, umístěných na svém území. Typicky zřizuje městsku plicii. Tyt bce vyknávají činnst stavebníh úřadu, matričníh úřadu, vidimaci a legalizaci a pskytují služby CzechPOINT. Přílha č. 4: Typvý pstup implementace pr OBEC ZÁKLADNÍHO TYPU a OBEC S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM Typickými subjekty jsu v tmt scénáři: Obce základníh typu, kdy se může jednat bce bez zaměstnanců, neb jen s malým úřadem s řádvě jedntkami zaměstnanců. Starsta nemusí být uvlněný. Obce s pvěřeným becním úřadem, tedy s bce úřadem s relativně jednduchu rganizační strukturu, který vyknává určitý rzsah agend v přenesené půsbnsti. Typicky tyt bce zřizují jedntky rganizací (většinu škly a šklská zařízení) a nemají zakládané rganizace. Zpravidla nezřizují městsku/becní plicii. Část těcht bcí je stavebním úřadem, matričním úřadem, bcí prvádějící vidimaci a legalizaci a pskytující služby CzechPOINT. Přílha č. 5: Typvý pstup implementace pr ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ MĚSTY/OBCEMI A KRAJI Typickými subjekty jsu příspěvkvé rganizace, kterým byla zřizvatelem svěřena půsbnst v blasti veřejné správy. T je případ např. základních škl, kdy zápis žáka je správním rzhdnutím. V takvém případě má příspěvkvá rganizace veškeré pvinnsti vyplývající ze ZZR. 6/86

7 Příspěvkvá rganizace ale zpravidla nemá zřízenu datvu schránku, tudíž ke dni zpracvání analýzy nemhla bdržet infrmaci registraci agend (a tedy nemhla známit vyknávání půsbnsti). 7/86

8 OBSAH DOKUMENTU 1 VÝCHODISKA DOKUMENTU SMYSL A ÚČEL ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ PŘÍNOSY ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ RÁMEC OMEZENÍ ANALÝZY DEFINICE POJMŮ A SPECIFIKACE ZÁKLADNÍCH VZTAHŮ ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU MÍSTNÍ A DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ INTERNETOVÉ ZDROJE METODICKÝ PŘÍSTUP K ANALÝZE DOPADŮ ZÁKONA OBČAN (KLIENT) NEDOKLADOVÁNÍ REFERENČNÍCH ÚDAJŮ KLIENTEM POSKYTNUTÍ VÝPISU O REFERENČNÍCH ÚDAJÍCH VEDENÝCH O OBČANOVI/OSOBĚ A ZÁZNAMŮ O VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ JEDNOTLIVÝMI ORGÁNY VEŘEJNÉ MOCI ROZESLÁNÍ ZMĚN REFERENČNÍCH ÚDAJŮ TŘETÍM OSOBÁM ÚŘEDNÍK LEGISLATIVA, PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY A VNITŘNÍ PŘEDPISY ORGANIZACE SMĚRNICE PRO APLIKACI ZÁKONA O ZÁKLADNÍCH REGISTRECH DO ÚŘADU PRACOVNÍ NÁPLNĚ ORGANIZAČNÍ ŘÁD PODPISOVÝ ŘÁD DALŠÍ INTERNÍ NORMY ORGANIZACE, PROCESY A POSTUPY OZNÁMENÍ O VYKONÁVÁNÍ PŮSOBNOSTI V AGENDÁCH ZAJIŠTĚNÍ PODPORY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY FORMULÁŘŮ METODICKÁ PODPORA ZAJIŠTĚNÍ EDITORSKÉ POVINNOSTI UŽIVATEL REFERENČNÍCH ÚDAJŮ DOPAD NA MĚSTSKÉ ČÁSTI DOPAD NA ZŘIZOVANÉ ORGANIZACE VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVY TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ ZPŮSOBY PŘÍSTUPU OVM K REFERENČNÍM ÚDAJŮM ZR POSTUP ZAJIŠTĚNÍ PŘÍSTUPU K REFERENČNÍM ÚDAJŮM ZE ZR BODY PŘÍSTUPU PŘI VÝKONU AGENDY K REFERENČNÍM DATŮM ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ FINANCE HARMONOGRAM A POSTUP REALIZACE VZOROVÉ PŘÍKLADY PRAKTICKÉ RUTINNÍ PRÁCE V AGENDÁCH /86

9 12.1 ZMĚNA MÍSTA TRVALÉHO POBYTU ZMĚNA NÁZVU ULICE VZNIK PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE OZNÁMENÍ VYKONÁVÁNÍ PŮSOBNOSTI V AGENDĚ OBECNÁ ŽIVOTNÍ SITUACE PODLE SPRÁVNÍHO ŘÁDU ZHODNOCENÍ RIZIK PODPORA SYSTÉMU ZÁKLADNÍ INFORMACE, METODICKÉ POSTUPY A PODPORA ŠKOLENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ /86

10 1 Výchdiska dkumentu Cílem tht dkumentu a jeh jedntlivých přílh je identifikace dpadů zákna č. 111/2009 Sb., základních registrech, ve znění pzdějších předpisů (dále i jen ZZR) a návrh způsbu implementace tht zákna pr následující rgány veřejné mci (OVM): kraj, statutární měst a městské bvdy územně členěnéh statutárníh města, bec s rzšířenu půsbnstí, bec s pvěřeným becním úřadem a bec základníh typu, rganizace zřizvaná krajem neb bcí. V úvdních kapitlách dkumentu jsu shrnuta základní výchdiska prjektu, tedy smysl a účel základních registrů, legislativní rámec řešené prblematiky a stručný ppis sučasnéh stavu připravensti vybraných subjektů veřejné správy na spuštění základních registrů k Následně jsu v samstatných kapitlách identifikvány knkrétní dpady zákna č. 111/2009 Sb. d vnitřníh chdu rganizace veřejné správy (strukturvané dle metdiky Hexagn) a navržen pstup jejich implementace včetně základních dpručení. Nejzásadnější dpady zákna se týkají: technlgické blasti a způsbu využívání agendvých infrmačních systémů, které v buducnu předpkládají kmunikaci se základními registry, prcesní blasti a pstupu práce zaměstnanců úřadu při výknu činnstí veřejné správy. Ta se týká nejen nvě vzniklých pvinnstí, které je ptřeba uvnitř úřadu rganizačně zajistit (editace referenčních údajů, věřvání správnsti údajů v případě jejich zpchybnění, hlašvání půsbnsti, apd.), ale také pracvníh pstupu v průběhu vydávání úředníh rzhdnutí. Přílhami tht dkumentu jsu knkrétní pstupy (ve frmě samstatných dkumentů), které jsu určeny pr jedntlivé typy OVM. Tyt návdy c nejjedndušším způsbem ppisují krky, které je nezbytné realizvat pr naplnění pžadavků zákna č. 111/2009 Sb. a jeh snadnu implementaci d prstředí rganizace. 1.1 Smysl a účel základních registrů Pčátkem rku 2007 schválila Vláda ČR základní cíle strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administratin) pr bdbí Jedním z těcht cílů je vytvření centrálních registrů veřejné správy, jejichž pmcí bude mžné sdílet data v rámci veřejné správy. Jak krk navazující na tent záměr byl vypracván a schválen zákn č. 111/2009 Sb., základních registrech, který stanvuje základní registry jak jedinečné zdrje údajů využívaných při práci veřejné správy. Prstřednictvím základních registrů tak djde k dstranění rztříštěnstí, nejedntnsti a vícenásbnéh výskytu dat v zásadních databázích veřejné správy. Nařízení vlády č. 161/2011 Sb., stanvení harmngramu a technickéh způsbu prvedení patření pdle 64 až 68 zákna základních registrech pak definuje knkrétní technické a prcesní pdmínky pr úspěšné spuštění základních registrů. Smyslem a účelem základních registrů (ZR) tedy je: pskytvat bezpečně vybrané právně závazné referenční údaje definvaných bjektech a subjektech, prpagvat změny v těcht údajích prvedené právněnými editry d celé veřejné správy (VS), umžnit bezpečné a transparentní pskytvání údajů i z dalších infrmačních systémů ve VS, zavést kntrlu subjektů údajů nad údaji nich vedených, zásadně zjedndušit hlašvací pvinnst, 10/86

11 vytvřit předpklady pr ptimalizaci a sjedncení prcesů veřejné správy. Zákn základních registrech rvněž zavádí pjem Referenční údaj, který je pvažván za správný a právně závazný, pkud není prkázán pak neb pkud nevznikne právněná pchybnst správnsti referenčníh údaje. Tyt referenční údaje jsu vedeny v základních registrech jedná se údaje : fyzických sbách vedené v Registru byvatel (ROB) právnických sbách vedené v Registru sb (ROS) územních prvcích vedené v Registru územní identifikace (RÚIAN) rgánech veřejné mci a jejich rzhdnutích vedené v Registru práv a pvinnstí (RPP). Přístup OVM k referenčním údajům je mžný puze prstřednictvím: registrvaných Agendvých infrmačních systémů (tj. AIS majících certifikát pr kmunikaci s ISZR vydaný Správu základních registrů a dispnujících právněními pdle registrvané agendy) - prstřednictvím vlání služeb vnějšíh rzhraní infrmačníh systému základních registrů (ISZR), CzechPOINT (na základě frmuláře žádsti a frmuláře dpvědi), datvých schránek (na základě frmuláře žádsti a frmuláře dpvědi). 1.2 Přínsy základních registrů Referenční údaje bsažené v základních registrech jsu udržvány aktuální prstřednictvím přesně určených editrů a pdle pravidel daných příslušnými zákny. Editři prstřednictvím základních registrů infrmují celu veřejnu správu změnách v těcht referenčních údajích. Zavedením základních registrů tak budu mít úřední sby rgánů veřejné správy k dispzici aktuální a právně závazné referenční údaje, cž bude znamenat zásadní zkvalitnění a zefektivnění administrativních prací spjených např. s evidencí sb a využíváním údajů sbách. Zvýší se také bezpečnst sbních údajů, kdy dpsud hjně využívané rdné čísl bude nahrazen specifickým AIFO pr každu agendu. Realizace základních registrů přináší významné benefity rvněž klientvi veřejné správy, kdy: klient nemusí dkladvat referenční údaje něm vedené, klient má přehled, jaké referenční údaje jsu něm vedeny a kd je využívá na vyžádání neb jednu rčně bezplatně d datvé schránky mu je pskytnut výpis referenčních údajů něm vedených a záznamů jejich využívání jedntlivými OVM, dchází k autmatickému rzesílání změn (ntifikací) vybraných referenčních údajů na ty sukrmprávní subjekty, které si klient sám určí (bance, pjišťvně, apd.). 1.3 Základní legislativní rámec Základní legislativní rámec pr blast základních registrů je tvřen následujícími právními předpisy: Zákn č. 111/2009 Sb., základních registrech, ve znění pzdějších předpisů Tent zákn vymezuje bsah základních registrů, infrmačníh systému základních registrů a stanví práva a pvinnsti, které suvisí s jejich vytvářením, užíváním a prvzem. Prstřednictvím tht zákna je rvněž zřízena Správa základních registrů (SZR) včetně vymezení základních kmpetencí. Nařízení vlády č. 161/2011 Sb., stanvení harmngramu a technickéh způsbu prvedení patření pdle 64 až 68 zákna základních registrech 11/86

12 Tímt nařízením vláda ČR definuje harmngram plnění pvinnstí vyplývajících ze zákna č. 111/2009 Sb., a t na straně SZR, správců registrů, ústředních správních úřadů (ÚSÚ) a rgánů veřejné mci územní samsprávy. Zákn č. 365/2000 Sb., infrmačních systémech veřejné správy, ve znění pzdějších předpisů Zákn infrmačních systémech veřejné správy stanví práva a pvinnsti správců infrmačních systémů veřejné správy (ISVS) a dalších subjektů, jež suvisejí s vytvářením, užíváním, prvzem a rzvjem infrmačních systémů veřejné správy. V návaznsti na t upravuje půsbnst Ministerstva vnitra jak ústředníh správníh úřadu pr tvrbu a rzvj infrmačních systémů veřejné správy. Vyhláška č. 528/2006 Sb., frmě a technických náležitstech předávání údajů d IS, který bsahuje základní infrmace dstupnsti a bsahu zpřístupněných IS VS Tat vyhláška je klíčvým dkumentem, který upravuje frmu a technické náležitsti předávání údajů d veřejnéh infrmačníh systému. Pkud OVM předpkládá využití vlastních IS (kterých je správcem) pr kmunikaci se základními registry, je pdmínku pr získání příslušnéh certifikátu registrace v IS ISVS. Zákn č. 300/2008 Sb., elektrnických úknech a autrizvané knverzi dkumentů, ve znění pzdějších předpisů Tent zákn upravuje zřízení datvých schránek, včetně zřízení datvých schránek OVM, definuje a vymezuje ISDS, včetně vazby ISDS na evidenci byvatel ( 15 zákna). Zákn č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů Správní řád upravuje pstup rgánů, které vyknávají půsbnst v blasti veřejné správy. Zákn základních registrech tyt definvané pstupy rzšiřuje pvinnst OVM využívat při své činnsti referenční údaje bsažené v příslušném základním registru, viz 5 dst. 1 zákna č. 111/2009 Sb. Zákn č. 101/2000 Sb., chraně sbních údajů, ve znění pzdějších předpisů Základním účelem zákna je definice pvinnstí při zpracvání sbních údajů a stanvení pdmínek nakládání s nimi. Z phledu implementace dpadů zákna základních registrech je z bsahu zákna chraně sbních údajů pdstatný zejména 5, dst. 1, který definuje pvinnsti správce sbních údajů a 13 stanvující pžadavky na zabezpečení sbních údajů. OVM jsu tedy pvinni zabránit sdružvání sbních údajů, které může nastat při nevhdném způsbu zajištění výknu agend lkálními IS/AIS (pdrbněji viz kapitla Errr: Reference surce nt fund Errr: Reference surce nt fund) a přijmut takvá patření, aby nemhl djít k neprávněnému či nahdilému přístupu k sbním údajům (tat patření musí být řádně zdkumentvána). Zákn č. 280/2009 Sb., daňvý řád Zákn č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákny v suvislsti s přijetím zákna základních registrech. 1.4 Omezení analýzy Tat analýza byla zpracvána v časvém limitu a v situaci, kdy stále ještě prbíhá intenzivní příprava implementace zákna č. 111/2009 Sb. Její zjištění prt dpvídají aktuálnímu stavu k březnu 2012, a je tedy třeba brát tt mezení na zřetel. K tmut dkumentu byl vytvřen seznam tázek, které zpracvatelé pvažují za klíčvé a na něž nebyla v dbě finalizace prjektu známa dpvěď. Na řadu z těcht tázek by pdrbnější vysvětlení měly přinést metdické materiály připravvané Ministerstvem vnitra a Správu základních registrů. V následujícím bdbí by také měl být schválen zákn, kterým by měly být nvelizvány některé právní předpisy v suvislsti se spuštěním základních registrů. Tímt záknem se dplňují přístupy d základních registrů pr rgány, které přístupy na základě změnvéh zákna č. 227/2009 Sb. neměly, ale ptřebují je pr výkn veřejné správy. 12/86

13 2 Definice pjmů a specifikace základních vztahů Pjem Zkratka Význam Agenda Agendvý identifikátr fyzické sby Agendvý infrmační systém Agendvý infrmační systém Registru práv a pvinnstí - Půsbnstní AIFO AIS AIS RPP Půsbnstní Definice dle ZZR: 2 písm. d) Suhrn činnstí spčívajících ve výknu vymezenéh kruhu vzájemně suvisejících činnstí v rámci půsbnsti rgánu veřejné mci. Výklad: Agenda je vymezena knkrétním záknem, který upravuje způsb výknu knkrétníh úseku veřejné správy. Agendvý identifikátr fyzické sby vzniklý na základě zákna č. 111/2009 Sb., základních registrech, kdy 9 dst. 1) definuje: Agendvý identifikátr fyzické sby je neveřejným identifikátrem, který je jednznačně přiřazen záznamu fyzické sbě v příslušném agendvém infrmačním systému neb základním registru, je dvzen ze zdrjvéh identifikátru fyzické sby a kódu agendy a je užíván výlučně k jednznačnému určení fyzické sby pr účely výknu agendy, pr kteru byl přidělen. Z agendvéh identifikátru fyzické sby nelze dvdit zdrjvý identifikátr fyzické sby a nelze z něj ani dvdit sbní neb jiné údaje fyzické sbě, jíž byl přiřazen. Definice dle ZZR: 2 písm. e) Infrmační systém veřejné správy, který služí k výknu agendy. Agendvý infrmační systém RPP Půsbnstní služící pr správu agend, rlí a půsbnstí. Pr účely tht dkumentu je AIS RPP Půsbnstní chápán v užším smyslu jen jak AIS služící rgánům veřejné mci k hlašvání a registraci agend a znamvání a registraci půsbnsti v agendě. Centrální míst služeb CMS Vytváří základní stavební prvek celé kmunikační infrastruktury veřejné správy, je jedním z pilířů KIVS. Zajišťuje vzájemné, řízené a bezpečné prpjvání subjektů veřejné a státní správy, dále zajišťuje kmunikaci subjektů veřejné a státní správy s jinými subjekty ve vnějších sítích, jakými jsu Internet neb kmunikační infrastruktura EU. Zárveň tvří jediné lgické míst prpjení jedntlivých perátrů telekmunikačních infrastruktur pskytujících služby pr KIVS. Český pdací, věřvací a infrmační nárdní terminál CzechPOINT CzechPOINT Prjekt Ministerstva vnitra ČR kladucí si za cíl vytvřit univerzální pdatelnu, věřvací míst a infrmační centrum, kde by byl mžné na jednm místě (úřadě) získat veškeré údaje, pisy a výpisy, které jsu vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech, jakž i v centrálních neveřejných evidencích a registrech ke své sbě, věcem a právům. Míst, kde je dále mžné věřit dkumenty, listiny, pdpisy a také elektrnicku pdbu dkumentů, učinit jakékli pdání ke kterémukli úřadu veřejné správy, a knečně získat infrmace průběhu řízení ve všech věcech, které stát k jeh sbě vede. Základní stavební jedntku jsu becní a městské úřady, magistráty, krajské úřady, pracviště Hspdářské kmry ČR, České pšty a ntářů. Řešení je navržen pr vytváření jedntných míst výknu veřejné správy, kde si bčan může vyřídit ve svém nejbližším klí veškeré ptřebné záležitsti s úřední asistencí neb pmcí dálkvéh přístupu (internet). Sučasně služí ke vzájemné kmunikaci institucí a rgánů veřejné správy. 13/86

14 Činnstní rle Činnst Je neveřejné pracviště úřadu, kde úředník samstatně čerpá infrmace, věřuje a předkládá pdání v rámci egvernmentu. Je určený pr úředníky rgánů veřejné mci, kteří ze zákna přistupují k rejstříkům neb prvádějí autrizvanu knverzi dkumentů. Jedná se pracviště na libvlném úřadě, s technickým vybavením stejným jak v případě veřejnsti přístupných pracvišť CzechPOINT, tzn. standardní pčítač s přístupem na internet, webvý, frmulářvý a dkumentvý prhlížeč, účet pr pužívání CzechPOINT@Office (přístup pmcí dvjice certifikátů pr autentizaci a pdpis žádstí). Činnst s vydefinvanu rlí (právněním). Činnstní rle pr jedntlivé agendy definuje příslušný ústřední správní úřad při registraci agendy. Pr rgány veřejné mci je výčet činnstních rlí pdstatný při prcesu znamvání půsbnsti, kdy není mžné tent údaj měnit, puze dplnit ke každé definvané činnstní rli dpvídající rzsah půsbnsti (rzsah půsbnsti je definván pčtem zaměstnanců vyknávajících půsbnst v agendě). Definice dle ZZR: 48 písm. a) Subr úknů, které jsu za účelem výknu veřejné mci vyknávány rgány veřejné mci v rámci jejich agendy. Výklad: Činnst je definvána knkrétním ustanvením knkrétníh zákna, který vymezuje agendu. Datvá schránka DS Datvá schránka služí pr kmunikaci v blasti veřejné správy. Jejím prstřednictvím lze činit pdání kterémukliv úřadu. Úřady prstřednictvím datvé schránky dručují své písemnsti příslušným adresátům (fyzickým neb právnickým sbám), stejně jak kmunikují s jinými rgány veřejné správy. Veškerým úknům, které jsu prstřednictvím elektrnické datvé schránky, resp. přepážky činěny, je přiznána ekvivalence k úknům činěným písemně. Dpručený vzr ( frmulář ) Editr egon rzhraní egon služba Jakýkliv úřad může p bčanech vyžadvat vyplnění puze těch frmulářů, které jsu centrálně stanveny, tzn. mají pru v právním předpisu (jejich pdba je přesně dána). Ostatní frmuláře pužívané na jedntlivých správních úřadech jsu spíše vzrem/návdem, jak má pdání v určité věci vypadat (c musí bsahvat, aby pr řešení knkrétní živtní situace byl tzv. perfektní). Správní rgán nemůže dmítnut pdání, které je p bsahvé stránce v přádku, ale není ddržena dpručená frma frmuláře. Jestliže se bčan rzhdne dpručený vzr (návd, frmulář ) využít, je jeh vyplnění zcela dbrvlné, a t i v případě, že bude bsahvat údaje, které jsu bsaženy v ZR. Definice dle ZZR: 2 písm. g) Orgán veřejné mci, který je právněn zapisvat referenční údaje d základníh registru a prvádět změny zapsaných referenčních údajů. egon rzhraní je vnějším rzhraním ISZR, které služí pr vlání egon webvých služeb. Seznam egon služeb je bsažen v dkumentu Katalg egon služeb, který je vystaven a průběžně aktualizván na webvých stránkách SZR ( ). Služby pskytující přím referenční údaje ze základních registrů i služby pskytující zprstředkvané údaje z jiných registrvaných AIS. Služby jsu publikvané na vnějším rzhraní systému základních 14/86

15 registrů. Frmulářvý AIS FAIS Sada frmulářů v prstředí CzechPOINT@Office umžňující: pskytvat referenční údaje (věřit údaje vůči referenčním vedených v základních registrech) inicivat prces reklamace referenčníh údaje (vznesení pchybnsti správnsti referenčníh údaje) nahlásit klientvi seznam sb, které budu frmu datvé schránky infrmvání změně referenčních údajů klienta (zmcnění k infrmaci změnách) Infrmační systém datvých schránek Infrmační systém infrmačních systémech veřejné správy Infrmační systém základních registrů Infrmační systém veřejné správy ISDS ISISVS ISZR ISVS Infrmační systém datvých schránek je infrmačním systémem veřejné správy, který bsahuje infrmace datvých schránkách a jejich uživatelích. Prvzvatelem infrmačníh systému datvých schránek je držitel pštvní licence. Je definván záknem č. 300/2008 Sb., elektrnických úknech a autrizvané knverzi dkumentů. Aplikace Infrmační systém infrmačních systémech služí ke sběru a pskytvání infrmací infrmačních systémech veřejné správy. Jedná se základní infrmace ISVS a infrmace dstupnsti ISVS. Tent systém byl vyvinut v suladu se záknem č. 365/2000 Sb., ISVS, a příslušným navazujícím prváděcím právním předpisem Vyhlášku Ministerstva infrmatiky České republiky č. 528/2006 Sb., infrmačním systému ISVS. Na uvedeném základě je tent infrmační systém rutinně prvzván d 1. ledna Pdrbnější infrmace viz uživatelská příručka ISVS.pdf. Definice dle ZZR: 2 písm. f) Infrmační systém veřejné správy, jehž prstřednictvím je zajišťván sdílení dat mezi jedntlivými základními registry navzájem a základními registry a agendvými infrmačními systémy, správa právnění přístupu k datům a další činnsti pdle zákna základních registrech. Jsu subrem infrmačních systémů, které služí pr výkn veřejné správy. Jsu jimi i infrmační systémy zajišťující činnsti pdle zvláštních záknů viz 3 dst. 1 zákna ISVS. Jedntný identitní prstr JIP Jedntný identitní prstr, zabezpečená adresářvá služba bsahující údaje pr autentizaci a autrizaci uživatelů. Katalg autentizačních a autrizačních služeb Kmunikační infrastruktura veřejné správy Nesprávný referenční údaj KAAS KIVS Webvé služby pr autentizaci uživatelů d AIS a pr správu dat ulžených v JIP. Jedntná kmunikační infrastruktura pr elektrnické úřadvání. Je t bezpečné míst prpjení mezi veřejnstí a veřejnu správu. Zabezpečuje prpjení sítí a systémů d splečnéh prstředí. Je zalžena na Kncepci KIVS, která byla schválena usnesením vlády. KIVS služí ke garantvané, bezpečné a auditvatelné výměně infrmací mezi jedntlivými rgány veřejné správy. Definice dle ZZR: 4 dst. 5) Referenční údaj značený jak nesprávný má p dbu, p kteru je takt značen, puze infrmativní pvahu. Výklad: Správnst referenčníh údaje může zpchybnit kdkliv, kd je právněn daný referenční údaj získat ze základníh registru a t v případě, že je schpen prkázat jeh nesprávnst, neb má jiné právněné pchybnsti jeh správnsti. Referenční údaj za 15/86

16 nesprávný značuje editr tht údaje. Označení referenčníh údaje za nesprávný dstraňuje editr tht údaje neprdleně pté, c věří jeh správnst. Ohlášení agendy Ohlašvatel agendy Ohlášení agendy je sučástí celéh prcesu registrace agend a půsbnstí OVM v agendě. Ohlášení agendy prvádí ústřední správní úřad, neb jiný správní úřad s celstátní půsbnstí. Rzsah údajů v hlášení agendy knkrétně definuje 54 dstavec 1) zákna základních registrech. Definice dle ZZR: 54 dst. 1) písm. a) Orgán veřejné mci, který hlašuje agendu. Výklad: Ústřední správní úřad, v jehž půsbnsti je agenda a který prvádí její hlášení ve smyslu zákna základních registrech. Orgán veřejné mci OVM Definice dle ZZR: 2 písm. c) státní rgán, územní samsprávný celek a fyzická, neb právnická sba, byla-li jí svěřena půsbnst v blasti veřejné správy. Oznámení půsbnsti v agendě Referenční údaj Registrace agendy Registrace OVM pr výkn půsbnsti v agendě Oznámení vyknání půsbnstí v agendě (dále jen Oznámení) je sučástí celéh prcesu registrace agend a půsbnstí OVM v agendě. Oznámení vyknávání půsbnsti v agendě pdle 55 zákna základních registrech prvádí každé OVM, pr které je definván výkn půsbnsti v tét agendě. OVM musí tt známení prvést d 30 dnů de dne registrace agendy (známení registraci agendy bdrží každé dtčené OVM d datvých schránek). Tat pvinnst se týká i těch OVM, pr které na základě veřejnprávní smluvy vyknává půsbnst jiné OVM. Ptřebné údaje si musí vyžádat u OVM, které za něj půsbnst vyknává a známení prvede sam. Definice dle ZZR: 2 písm. b) údaj vedený v základním registru, který je značen jak referenční údaj. Výklad: Státem garantvaný správný údaj bsažený v příslušném základním registru, který rgán veřejné mci využívá při své činnsti a t, aniž by věřval jejich správnst. Od sb, p kterých je jiným právním předpisem dlžení takvých údajů pžadván, je rgán veřejné mci právněn pžadvat pskytnutí takvých údajů puze, pkud nejsu v základním registru bsaženy, neb jsu značeny jak nesprávné, neb vznikne právněná pchybnst správnsti referenčníh údaje, neb jsu nezbytné pr bezpečnstní řízení pdle jinéh právníh předpisu. Prces registrace agend je definvaný záknem základních registrech v Skládá se z hlášení agendy a její následné registrace a známen půsbnsti OVM v agendě a následné registrace tét půsbnsti. Registrace půsbnsti OVM v agendě prbíhá na základě známení jedntlivých rgánů veřejné mci k výknu půsbnsti v agendě. Na základě vyplněných údajů v známení prvede Ministerstv vnitra kntrlu těcht údajů, a pkud byl v registraci agend pžadván, zašle tt známení k psuzení i správci agendy a správcům agendvých infrmačních systémů. P kladném psuzení je rgán veřejné mci registrván k výknu půsbnsti v agendě. Registr byvatel ROB V tmt registru jsu vedeny referenční údaje fyzických sbách. Jedná se bčany ČR a EU, cizince s pvlením pbytu v ČR a cizince, kterým byla na území České republiky udělena mezinárdní chrana 16/86

17 frmu azylu neb dplňkvé chrany. Zdrjem dat jsu sučasné relevantní evidence. Registr sdílí ptřebná data s statními základními registry. Registr sb ROS V tmt registru jsu vedeny referenční údaje všech sb s právní subjektivitu, tj. fyzických a právnických sb, veřejnprávních sb. Registr sdílí ptřebná data s statními základními registry. Registr práv a pvinnstí RPP V tmt registru jsu vedeny referenční údaje půsbnsti rgánů veřejné správy (výčet referenčních údajů vedených v RPP je v ZZR, 51-52), právech a pvinnstech fyzických a právnických sb a právnění k přístupu k datům vedeným v základních registrech neb v agentvých infrmačních systémech. Vedle evidence agend veřejné správy jsu sučástí tht registru prjekty esbírka záknů a elegislativa. Registr umžní také sledvat stav správníh řízení u jedntlivých správních úřadů. Registr sdílí ptřebná data s statními základními registry. Registr územní identifikace, adres a nemvitstí Rle Rzprvé řízení Technický certifikát RÚIAN V tmt registru jsu vedeny referenční údaje územní identifikaci a katastru nemvitstí (výčet referenčních údajů vedených v RUIAN je v ZZR, 31-35). Registr sdílí ptřebná data s statními základními registry. Definice dle ZZR: 48 písm. b) suhrn právnění úřední sby, která vyknává určitu činnst, k přístupu k referenčním údajům v základních registrech neb k údajům v agendvých infrmačních systémech. Výklad: Rle se vztahuje ke knkrétní činnsti v knkrétní agendě a znamená právnění knkrétníh úředníka při výknu tét knkrétní činnsti vytvářet, rušit, zjišťvat, neb měnit údaje v základních registrech a agendvých infrmačních systémech. Prces inicivaný rgánem veřejné mci týkající se chybně registrvané agendy neb chybné registrace rgánu veřejné mci pr výkn agendy. Prces zahajuje správce RPP vůči hlašvateli agendy neb znamvateli vyknávání půsbnsti. Výsledkem je zamítnutí známené vady neb nvé hlášení agendy/známení půsbnsti a registrace. V kntextu tht dkumentu se jedná servervý certifikát umžňující bezpečný přens dat mezi lkálními AISy a ISZR. Na stránkách správy základních registrů v sekci pr vývjáře ( je ppsán pstup, jak připravit žádst technický certifikát, včetně vygenervání asymetrickéh klíčvéh páru, jehž veřejná část je nedílnu sučástí přílhy. Správa základních registrů SZR Správa základních registrů je správním úřadem, který vznikl k záknem č. 111/2009 Sb., základních registrech. Úřad je samstatnu rganizační slžku státu, která je účetní jedntku a sučástí rzpčtvé kapitly Ministerstva vnitra. V čele Správy základních registrů stjí ředitel, kteréh jmenuje ministr vnitra. Správce infrmačníh systému veřejné správy Správce RPP Subjekt, který pdle zákna určuje účel a prstředky zpracvání infrmací a za infrmační systém dpvídá. Správcem registru práv a pvinnstí je Ministerstv vnitra. Správce RPP umžňuje ústředním správním úřadům hlásit agendy v jejich půsbnsti, prvádí registraci agend, infrmuje OVM vyknávající agendy tm, že byla agenda registrvána a prvádí registraci OVM pr výkn v agendě. 17/86

18 USB Tken USB Tken je zařízení, které služí k ulžení důvěrných dat, jak jsu digitální certifikáty a páry veřejných a privátních klíčů. Data jsu ulžena bezpečně a nelze je neautrizvaně využívat. V praxi se pak tt zařízení pužívá jak elektrnický klíč - zařízení se pmcí USB prtu připjí k pčítači a pskytvatel infrmací využije data umístěná na tkenu k tmu, aby věřil právněnst přístupu danéh uživatele k daným infrmacím. USB tken lze díky veliksti nsit vždy s sebu, stejně jak skutečné klíče. Ústřední správní úřad ÚSÚ Ústřední správní úřad neb jiný správní úřad s celstátní půsbnstí, který hlašuje agendy ve své půsbnsti. Základní registr(y) ZR Základní registr je infrmační systém veřejné správy, který bsahuje Referenční údaje a představuje základní kámen pr rzšiřvání služeb pr bčany v rámci strategie rzvje prjektů egvernmentu. Registry představují subr dat a údajů, které bude sdílet celá veřejná správa. Ostatní registry budu čerpat údaje ze základních registrů. Základním registrem je dle ZZR, 3: a) základní registr byvatel b) základní registr právnických sb, pdnikajících fyzických sb a rgánů veřejné mci c) základní registr územní identifikace, adres a nemvitstí d) d) základní registr agend rgánů veřejné mci a některých práv a pvinnstí Zákn základních registrech Zdrjvý identifikátr fyzické sby ZZR ZIFO Zákn č. 111/2009 Sb., základních registrech, ve znění pzdějších předpisů Zdrjvý identifikátr fyzické sby je neveřejným identifikátrem. Ze zdrjvéh identifikátru fyzické sby nelze dvdit sbní ani jiné údaje fyzické sbě, jíž byl přiřazen. 18/86

19 3 Analýza sučasnéh stavu Analýza sučasnéh stavu si kladla za cíl identifikvat prblémy, které v sučasné dbě úřady územní samsprávy pvažují za nejvýznamnější, a přibližně zmapvat sučasný stav připravensti krajů a bcí všech typů na spuštění stréh prvzu základních registrů k Základními výchdisky pr zpracvání dkumentu, zmapvání sučasnéh stavu, ppis návrhů a dpručených pstupů byly následující nástrje: Zákny a vyhlášky vztahující se k řešené prblematice Dtazníkvé šetření Místní šetření Internetvé zdrje, včetně metdik a metdických pstupů správců jedntlivých registrů a evidence průřezvých dtazů adresvaných Správě základních registrů. 3.1 Místní a dtazníkvé šetření V suladu se zadáním byly v průběhu analytické části prjektu Analýza dpadů zákna č. 111/2009 Sb. na územní samsprávu využity pr identifikaci prblémvých blastí a knkrétních dtazů (týkajících se implementace zákna základních registrech) místní a dtazníkvé šetření. V rámci bu průzkumů byly slveny vybrané kraje a bce všech typů tak, aby získané dpvědi pmhly identifikvat nejasnsti v chápání zákna č. 111/2009 Sb. a klíčvé prblémy a pskytly zpětnu vazbu rgánů veřejné mci reprezentujících územní samsprávu a zárveň vyknávajících státní správu v přenesené půsbnsti k tét prblematice. Přehled subjektů, které byly slveny prstřednictvím dtazníkvéh šetření, je uveden v následující tabulce: Typ subjektu územní samsprávy Kraje Statutární měst, městské části Obce s rzšířenu půsbnstí Obce s pvěřeným úřadem Obce základníh typu Respndent Jihčeský kraj, Jihmravský kraj, Mravskslezský kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středčeský kraj, Ústecký kraj, Zlínský kraj Karlvy Vary, Karviná, Kladn, Olmuc, Opava, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Přerv, Zlín Hřice, Česká Lípa, Český Těšín, Dačice, Dmažlice, Hlučín, Chrudim, Jablnec nad Nisu, Jihlava, Klatvy, Knice, Liberec, Litvínv, Náměšť nad Oslavu, Nvé Měst na Mravě, Nvé měst nad Metují, Nvý Bydžv, Měst Krměříž, Milevsk, Rsice, Semily, Třebíč, Uherský Brd, Ústí nad Orlicí, Velké Meziříčí, Vdňany, Vizvice Dbřany, Mirslav, Třešť, Kjetín Barchv, Javůrek, Nvý Br, Okříšky, Osek u Rkycan, Petrvice u Karviné, Sklnice, Střelná, Vyské Studnice Někteří z dtázaných respndentů přípravu na implementaci dpadů zákna č. 111/2009 Sb. základních registrech dpsud nezahájily, viz následující graf: 19/86

20 Struktura respndentů s dpvědí Ne : Typ subjektu Pčet respndentů Kraj 1 ORP 4 POÚ 0 Obec základníh typu 3 Naprstá většina respndentů však již alespň částečně prváděla či prvádí analýzu dpadů zákna č. 111/2009 Sb. vlastními silami a d buducna by uvítala zejména metdicku pmc či více infrmací z technické blasti, viz následující graf: C se týká dpadů d vnitřníh chdu úřadu, dtazvané OVM uvažují změně vnitřních předpisů, knkrétní návrhy však zatím vytvřeny nejsu. Téměř shdně však všechny subjekty pčítají s vynalžením finančních prstředků zejména na uzpůsbení stávajících IS pr ptřeby napjení na základní registry, viz následující graf: O jejich výši mají jedntliví respndenti různé představy, a t v rzmezí jedntek tisíc/ais až p stvky tisíc/ais. Zajímavá je rvněž skutečnst, že v tut chvíli ani jeden z dtázaných subjektů (v rámci dtazníkvéh šetření) nezahájil úpravu frmulářů, které jsu v gesci příslušnéh OVM a jsu využívány v rámci výknu veřejné správy. 20/86

21 Subjekty územní samsprávy, u kterých byl prveden místní šetření, jsu uvedeny v následujícím seznamu: Typ subjektu územní samsprávy Kraje Statutární měst, městské části Obce s rzšířenu půsbnstí Obce s pvěřeným úřadem Obce základníh typu Respndent Plzeňský kraj, Kraj Vysčina, Zlínský kraj, Ústecký kraj Opava, Plzeň, Zlín, Městská část Praha 13 Chrudim, Jablnec nad Nisu, Klatvy Dbřany, Mirslav, Třešť, Kjetín Barchv, Sklnice Rzhvrů se účastnili vybraní zaměstnanci či celé týmy pvěřené přípravu příslušnéh úřadu na implementaci dpadů zákna základních registrech. Zpracvatelé tak získali reálný braz stavu připravensti úřadů územní samsprávy na spuštění základních registrů k a bdrželi velmi knkrétní zpětnu vazbu na plžené dtazy. Dtazy a prblémvé kruhy pakvaně uváděné jedntlivými respndenty v průběhu dtazníkvéh i místníh šetření byly následně knzultvány se: správci jedntlivých registrů, tj. ČSÚ, ČÚZK, MV, zástupci Ministerstva vnitra jak s hlavním garantem prjektu základních registrů, hlavním architektem základních registrů, vybranými ústředními správními úřady. Na tmt místě je třeba pděkvat všem, kteří prváděnému šetření věnvali svůj čas ať už při samstatném vyplňvání dtazníku, neb při videknferencích a sbních schůzkách. Velmi děkujeme za splupráci, vstřícnst a chtu všem respndentům! 3.2 Internetvé zdrje Jeden z významných infrmačních zdrjů vztahující se k řešené prblematice představují internetvé stránky Správy základních registrů (viz Ty bsahují strukturvané infrmace, metdiky a pstupy zveřejněné a aktualizvané jedntlivými garanty základních registrů (tedy ČSÚ, ČÚZK, Ministerstvem vnitra) či přím Správu základních registrů. Pr ptřeby tht prjektu byly využity zejména následující dkumenty: Seznam FAQ splu s vysvětlujícími infrmacemi, viz Odpvědi na nejčastěji kladené dtazy a metdické materiály vztahující se k Registru sb (ROS), které byly vydány ČSÚ; jedntlivé dkumenty viz Metdické a infrmační materiály vztahující se k Registru byvatel (ROB), které byly vydány Ministerstvem vnitra České republiky; jedntlivé dkumenty viz Metdické a infrmační materiály vztahující se k Registru územní identifikace, adres a nemvitstí, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, dstupné na Metdické materiály vztahující se k Registru práv a pvinnstí vydané Ministerstvem vnitra, dstupné na Při zpracvání analýzy byla pužita schémata z prezentací Ministerstva vnitra, Českéh úřadu zeměměřickéh a katastrálníh a Českéh statistickéh úřadu. 21/86

22 4 Metdický přístup k analýze dpadů zákna Dpady zákna č. 111/2009 Sb. lze pr ptřeby veřejné správy analyzvat různými způsby. Jak vhdný nástrj pr přípravu typvých pstupů uvedení zákna d praxe byl vybrán tzv. Hexagn veřejné správy. Jedná se mdel a zárveň analytický nástrj umžňující ppsat a pchpit blasti dpadů připravvaných změn ve veřejné správě. Tent mdel byl pprvé ficiálně představen a ppsán ve vládním materiálu Strategie realizace Smart Administratin v bdbí a vychází z předpkladu, že veřejná rganizace je tvřena šesti slžkami (vrchly), které se navzájem vlivňují a navzájem na sebe reagují. P důkladném analyzvání zákna č. 111/2009 Sb. je zcela zřejmé, že zákn bude mít dpady na všechny slžky rganizace veřejné správy (vrchly hexagnu). Knkrétní dpady identifikvané pr každu z dimenzí Hexagnu jsu ppsány v následujících samstatných kapitlách. 22/86

23 5 Občan (klient) Realizace základních registrů přináší významnu změnu ve vztahu bčan/pdnikatel stát, která přináší klientvi následující benefity: klient nemusí dkladvat referenční údaje něm vedené, klient má přehled, jaké referenční údaje jsu něm vedeny a kd je využívá je mu pskytnut výpis referenčních údajů něm vedených a záznamů jejich využívání jedntlivými OVM, autmatické rzesílání změn (ntifikací) vybraných referenčních údajů na sukrmprávní subjekty, které klient určí. 5.1 Nedkladvání referenčních údajů klientem Klient nemusí na základě 5 dst. 1 ZZR dkládat referenční údaje, které jsu něm vedeny. Tyt referenční údaje si OVM zjišťuje sám prstřednictvím základních registrů. Výjimku tvří případy, kdy referenční údaje: a) nejsu v základním registru bsaženy, b) jsu značeny jak nesprávné, c) vznikne právněná pchybnst správnsti referenčníh údaje, neb d) jsu nezbytné pr bezpečnstní řízení pdle jinéh právníh předpisu. Pdle názru zpracvatele tt ustanvení ZZR nemá vliv na pvinnst identifikvat žadatele neb předmět jeh pdání (více kap. 8.3), a t prstřednictvím čísla elektrnicky čitelných identifikačních dkladů (bčanský průkaz, cestvní pas, průkaz pvlení k pbytu) neb kmbinací údajů bsažených např. 36 zákna č. 500/2004 Sb. (přestže se jedná referenční údaje): jmén, ppřípadě jména, a příjmení datum a míst narzení adresa místa trvaléh pbytu. Tt ustanvení zákna základních registrech fakticky navazuje na 6 správníh řádu, který upravuje pstup správníh rgánu tak, aby dtčenu sbu c mžná nejméně zatěžval. Pdklady d dtčené sby vyžaduje jen tehdy, stanví-li tak právní předpis. Lze-li však ptřebné údaje získat z úřední evidence, kteru správní rgán sám vede, a pkud t dtčená sba pžádá, je pvinen jejich bstarání zajistit. Tat skutečnst však může být v některých případech v rzpru se speciálními zákny, např. záknem č. 133/2000 Sb., evidence byvatel, kdy se při hlášení změny místa k trvalému pbytu vyžaduje dlžení vlastnictví bytu neb dmu. 5.2 Pskytnutí výpisu referenčních údajích vedených bčanvi/sbě a záznamů využívání údajů jedntlivými rgány veřejné mci Klientvi jsu pskytnuty údaje něm vedené v základních registrech v následujících případech: pkud djde ke změně referenčníh údaje, a t bez zbytečnéh dkladu bezplatně d datvé schránky (má-li jí zřízenu), výpis pžádá, a t na základě žádsti pdané: elektrnicky (žádst lze pdat na frmuláři zpřístupněném Ministerstvem vnitra dálkvým přístupem, musí však být pdepsána zaručeným elektrnickým pdpisem neb prvede pdání prstřednictvím datvé schránky), 23/86

24 v listinné pdbě (dručené kterémukliv becnímu úřadu ORP, krajskému úřadu neb Ministerstvu vnitra a patřené úředně věřeným pdpisem) neb sbně na kntaktním místě veřejné správy, pkud má sba zřízenu datvu schránku, zasílá správce příslušnéh základníh registru bezplatně jednu rčně klientvi d DS záznam využívání údajů v základním registru vztažených k jeh sbě. 5.3 Rzeslání změn referenčních údajů třetím sbám Klient může na základě pdané žádsti umžnit přístup ke změnám vybraných referenčním údajů své sbě třetím subjektům. V žádsti klient identifikuje, které změny referenčních údajů mají být předávány kterým knkrétním subjektům. Tímt způsbem nemusí klient dkladvat změny referenčních údajů něm vedených i mim veřejnu správu, tzn. je mžné tyt údaje prstřednictvím ntifikací zasílat např. bankám, utilitním splečnstem, lékařům d jejich datvých schránek. Takt pskytnuté údaje nesmí třetí sba bez výslvnéh suhlasu klienta předat dalším subjektům. Tent suhlas může klient pět na základě žádsti kdykli dvlat. Samtné infrmvání vybraných subjektů změněných referenčních údajích zajišťuje ISZR. Subjekt územní samsprávy puze přijímá a zadává žádst klienta d CzechPOINT. Dpručení: Krmě infrmační kampaně zajišťvané jedntlivými správci registrů dpručujeme rvněž bcím a krajům infrmvat své bčany a pdnikatele změnách vyvlaných nasazením základních registrů. Tat infrmativní kampaň může mít pdbu např. infrmací zveřejněných v krajských či radničních listech, na webvých stránkách, a t včetně zveřejnění vnitřní směrnice upravující pstupy a prcesy uvnitř úřadu. 24/86

25 6 Úředník Tat dimenze Hexagnu identifikuje nárky na vzdělání či rzšíření kvalifikace úředníků, které ppisvaná prblematika generuje. Všichni zaměstnanci úřadu vyknávající agendy/činnstní rle, jejichž půsbnst příslušný úřad známil, by měli být seznámeni s bsahem zákna základních registrech a jeh dpady na výkn činnstí, zejména se změnu prcesních a pracvních pstupů výknu agend spjených s: Pvinnstí využívat údaje ze základních registrů při výknu činnsti (viz 5 ZZR) v rzsahu, v jakém je právněn tyt údaje využívat pdle zákna č. 111/2009 Sb. neb pdle jiných právních předpisů. V případě řízení by měl zaměstnanec prvést zttžnění vůči ZR u klientů, kteří jsu subjekty řízení. Pčet a kamžik validace těcht údajů je věcí knkrétní úpravy prcesníh pstupu každéh z úřadů, zpracvatelé však dpručují prvést tut validaci minimálně v kamžiku přijetí žádsti, kmunikace s dalšími subjekty a uknčení případu. Vzhledem k předpkládaným úpravám lkálních AIS bude tat validace prbíhat na pzadí aplikace (např. p stisknutí tlačítka validace údajů ) a pr zaměstnance úřadu tak nebude nijak zatěžující. Důvdem pr tut úpravu půvdníh pstupu je mžnst účastníka řízení pdat dvlání prti vydanému rzhdnutí a t z důvdu nesprávnéh výrku rzhdnutí vlivem nevěření údajů. V suladu se správním řádem však musí účastník řízení v rámci takvéht dvlání příkladně uvést důsledky nevěření údajů na vedené řízení a zejména na vydané rzhdnutí (pkud tht není schpen, samtné dvlání prti prcedurálním a frmálním náležitstem řízení není přípustné). Náhradu půvdních lkálních infrmačních systémů, pkud se OVM rzhdne využívat nvě vytvřených centrálních AIS (např. Integrvaný AIS ROS). Zaměstnanci úřadu tak budu pracvat v jiném aplikačním prstředí, se kterým by měli být seznámeni. Úpravu výknu knkrétních agend v blasti územní identifikace (např. hlašvání adres d ISEO). Pdrbněji jsu knkrétní živtní situace z tét blasti zpracvány v pdkladech a metdických materiálech pskytnutých ČÚZK viz a e-learningvý kurz, který ppisuje knkrétní pracvní pstupy, viz Způsbem jednznačné identifikace klienta. P bude mžné prvést v některých případech identifikaci bčana i na základě čísla elektrnicky čitelnéh identifikačníh dkladu (bčanskéh průkazu, cestvníh pasu, pvlení k pbytu, vízvý štítek a pbytvý štítek) neb na základě kmbinace údajů umžňujících jednznačnu identifikaci (uvedením jména, příjmení, místa trvaléh pbytu a data narzení). Příslušné frmuláře a dpručené vzry 1 by tedy měly umžňvat vyplnění čísla elektrnicky čitelnéh identifikačníh dkladu a bsahvat prstr pr vyplnění údajů pr jednznačnu identifikaci. Pdrbněji viz kapitla 8.3. Zaměstnanci pvěření rlí editra pak musí být seznámeni se vznikem nvých pvinnstí spjených s editací referenčních údajů (pkud je výknem tét činnsti zaměstnanec pvěřen): zapsat referenční údaj neb prvést jeh změnu v ZR bez zbytečnéh dkladu, nejdéle však d 3 pracvních dní, kdy se vzniku neb změně skutečnsti dzvěděl. vyřídit případnu reklamaci referenčních údajů bez zbytečnéh dkladu. Pr pdpru vzdělávání v tét blasti je mžné využít: Připravvané materiály Ministerstvem vnitra vztahující se k prblematice základních registrů, jejich dpadů a knkrétní metdické pstupy, které budu distribuvány d území prstřednictvím krajů v průběhu dubna a května V sučasné dbě již existující základní e-learningvý kurz, který je dstupný prstřednictvím egon center (zpracvaný Institutem pr veřejnu správu Praha). Představuje velmi stručný a becný úvd d řešené prblematiky vhdný pr seznámení se s prblematiku základních registrů. 1 Viz slvníček 25/86

26 Již zveřejněné metdické materiály jedntlivých garantů základních registrů, připravené e-learningvé kurzy ČÚZK (zaměřené na práci s RÚIAN) a Ministerstva vnitra (zaměřené na práci s RPP). Pdrbněji jsu tyt mžnsti rzepsány v kapitle 14. Knkrétní činnsti, které vyplývají ze zákna základních registrech a mají dpad d vnitřníh chdu úřadu, jedntlivých prcesů, vnitřních předpisů a metdických pstupů, jsu pdrbněji ppsány v následující kapitle. Dpručení: Zaměstnanci úřadů by měli být prkazatelně seznámeni s existencí, významem a dpadem základních registrů a t minimálně v případě, kdy zajišťují výkn agendy pracující s referenčními údaji. Zvláštní důraz by pak měl být kladen na zaměstnance vydávající úřední rzhdnutí a pvěřené editací referenčních údajů, u nichž je dpad na změnu pracvníh pstupu nejzásadnější. Pr pršklení zaměstnanců úřadu lze již nyní využít existující e-learningvéh kurzu v prstředí egon center. Dále je mžn pužít: metdické a infrmační materiály, které jsu centrálně připravvány Ministerstvem vnitra a budu v průběhu dubna/května 2012 distribuvány prstřednictvím krajských metdiků d území, e-learningvý kurz připravený ČÚZK, který je již nyní dstupný na adrese šklení a e-learningvé kurzy připravvané Ministerstvem vnitra k RPP. Pdrbnější infrmace jsu k dstupným metdickým materiálům a šklením bsaženy v kapitle č /86

27 7 Legislativa, prváděcí předpisy a vnitřní předpisy rganizace Na základě průběhu implementace zákna základních registrech se připravuje vydání zákna, kterým by měly být nvelizvány některé právní předpisy v suvislsti se spuštěním základních registrů (tzv. tlusťch ). V případě vnitřních předpisů a interní dkumentace by dtčené subjekty veřejné správy měly prvést úpravu minimálně těcht vnitřních předpisů či interních dkumentů (pkud v rganizaci existují): pracvních náplní, rganizačníh řádu, pdpisvéh řádu. Sučasně s těmit změnami lze dpručit zpracvání samstatné směrnice kmplexně upravující změny vyvlané ZZR v rámci úřadu, např. pkynem tajemníka/ředitele úřadu. 7.1 Směrnice pr aplikaci zákna základních registrech d úřadu V následující tabulce je uveden příklad struktury vnitřníh předpisu, kterým je mžné prmítnu dpady zákna základních registrech d úřadu. Návrh směrnice tajemníka/ředitele úřadu aplikaci zákna č. 111/2009 Sb., základních registrech Obsah: čl. I. Preambule čl. II. Předmět úpravy zákna čl. III. Obecná ustanvení a pjmy: (základní registry, referenční údaje, infrmační systém základních registrů, Správa základních registrů, agenda, činnstní rle, agendvý infrmační systém, hlášení a registrace agendy, známení vyknávání půsbnsti v agendě, registrace OVM pr výkn agendy, editr základníh registru, využívání údajů ze základních registrů, reklamace údajů bsažených v základních registrech, identifikátry fyzické a právnické sby, vydávání věřených výstupů ze základních registrů) čl. IV Registr byvatel 1. subjekty vedené v ROB 2. údaje vedené v ROB 3. zapisvání údajů d ROB 4. pskytvání údajů z ROB 5. uchvávání a likvidace údajů vedených v ROB čl. V Registr sb 1. subjekty vedené v ROS 2. údaje vedené v ROS 3. zapisvání údajů d ROS 4. pskytvání údajů z ROS čl. VI. Základní registr územní identifikace 1. bjekty údajů vedených v RÚIAN 2. údaje bjektech vedené v RUIAN 3. zbrazení územních prvků 4. zapisvání údajů d RÚIAN 27/86

28 5. pskytvání údajů z RÚIAN čl. VII. Registr práv a pvinnstí 1. bsah registru 2. referenční údaje vedené v RPP 3. zápis údajů 4. pskytvání údajů čl. VIII. Pstupy v rámci knkrétníh OVM 1. známení vyknávání půsbnsti v agendě 2. připjení jedntlivých AIS 3. přiřazení rlí jedntlivým úředním sbám 4. úřední pstupy čl. IX. Občané, právnické sby a pdnikatelé čl. X. Služby CzechPOINT@Office čl. XI. Suvisející změny v statních interních předpisech úřadu čl. XII. Závěrečná ustanvení. 7.2 Pracvní náplně Pracvní náplně knkrétních zaměstnanců by měly být rzšířeny/upraveny na základě: Oznamvání výknu půsbnsti, kdy některé činnsti stanvené záknem jak práv neb pvinnst nejsu zajišťvány knkrétním zaměstnancem úřadu (např. úřad tét pvinnsti vůbec neví, výkn pvinnsti nikdy nenastal neb se jedná velice spradicku činnst) a tedy nebyly dpsud v pracvních náplních šetřeny. Cílem je uvést d suladu bsah pracvních náplní se skutečným stavem a údaji uvedenými v RPP (v rámci známení půsbnsti). Garantem tét aktualizace by měl být persnální ddělení, změny pracvních náplní lze prvést frmu ddatků. Vzniku výknu nvých činnstí na základě implementace zákna základních registrech d rganizace, např. pvěření sb znamváním výknu půsbnsti, rzprváním známené resp. registrvané půsbnsti vůči správci RPP, zadáváním údajů d jedntnéh identitníh prstru, pvěřením sb správu a připjením AIS, bnvu certifikátů získaných pr lkální AIS apd. Tyt změny v pracvních náplních by měly být prvedeny persnálním ddělením na základě pvěření příslušných zaměstnanců výknem uvedených činnstí vedením úřadu. Rzšíření pvinnstí příslušných zaměstnanců v metdické blasti a t jak směrem dvnitř d úřadu, tak d území (např. u krajských úřadů). Nvých pvinnstí vyplývajících přím ze zákna základních registrech, které upravují rzsah a pstup vyknávaných činnstí. Jedná se zejména : pvinnst využívat údaje ze základních registrů při výknu činnsti, pvinnsti editra referenčních údajů vyřizvat reklamace referenčních údajů a zapisvat či prvádět změny referenčních údajů c nejdříve d jejich zjištění, nejdéle však ve lhůtě 3 pracvních dnů. Cílem tét úpravy je přenést zdpvědnst za plnění nvě vzniklých pvinnstí na knkrétní zaměstnance dle skutečnéh stavu. Variantu k tét úpravě pracvních náplní je vydání samstatné směrnice ředitele/tajemníka aplikaci zákna č. 111/2009 Sb., která bude tut pvinnst definvat. Garantem tét změny by měl být vedení úřadu ve splupráci s persnálním ddělením a případně s metdiky úřadu. V následující tabulce jsu uvedeny návrhy frmulací, které je mžné dplnit d ppisu pracvníh místa neb d pvěřvací listiny. 28/86

29 Pracvní náplň editra referenčních údajů (zaměstnanec pvěřený editací referenčních údajů v základních registrech): Zaměstnanec je pvinen zapsat referenční údaj d základníh registru neb prvést jeh změnu bez zbytečnéh dkladu, nejpzději však d 3 pracvních dnů de dne, kdy se vzniku neb změně skutečnsti, kteru referenční údaj ppisuje, dzvěděl. Zaměstnanec prvádí zápis referenčníh údaje d základníh registru prstřednictvím příslušnéh agendvéh infrmačníh systému. Zaměstnanec je v případě pchybnstí správnsti referenčníh údaje pvinen značit referenční údaj jak nesprávný a neprdleně věřit správnst údajů. Zaměstnanec je pvinen prvádět čištění referenčních údajů v suladu s pkyny jedntlivých správců základních registrů ve stanvených termínech a rzsahu. Pracvní náplň zaměstnance pvěřenéh metdicku pdpru a krdinací implementace zákna základních registrech d OVM: Na základě známení registraci agendy bdrženém d datvé schrány úřadu prvede zaměstnanec známení vyknávané půsbnsti úřadu v agendě (prstřednictvím AIS RPP Půsbnstní) v suladu s pžadavky zákna č. 111/2009 Sb. Pčty úředních sb zaměstnanec zjišťuje na základě rganizačníh řádu, pracvních náplní a knzultací s příslušnými veducími pracvníky úřadu, právníkem a vedením úřadu. Odeslání známení vyknávání půsbnsti prvádí zaměstnanec až na základě suhlasu tajemníka/ředitele. V případě, že známení registraci agendy vykazuje chyby, knzultuje tut skutečnst s právníkem a na základě jeh dpručení zahájí prces reklamace agendy. Zaměstnanec v rámci svých znalstí a mžnstí zajišťuje metdicku pdpru pr statní zaměstnance úřadu v blasti implementace zákna č. 111/2009 Sb. a krdinuje úpravu dtčených frmulářů. Zaměstnanec krdinuje aktualizaci vnitřních předpisů a interních dkumentů na základě známené půsbnsti tak, aby byl zajištěn sulad se skutečným stavem. Zaměstnanec vede a aktualizuje evidenci známené půsbnsti v pdrbnsti dané dkumentem xy. Tat evidence známení půsbnsti je přílhu rganizačníh řádu. Pracvní náplň infrmatika/správce IS: Zaměstnanec prvádí registraci AIS určených pr kmunikaci se základními registraci d IS ISVS v suladu s pžadavky zákna č. 365/2000 Sb. a zákna č. 111/2009 Sb. Zaměstnanec zajišťuje připravenst infrmačních a kmunikačních technlgií úřadu pr kmunikaci s ISZR v suladu s pžadavky zákna č. 111/2009 Sb. Zaměstnanec prvádí ve splupráci s Metdikem základních registrů a persnálním ddělením správu uživatelských účtů agendvých infrmačních systémů. Zaměstnanec zajišťuje registraci AIS d JIP. Zaměstnanec aktualizuje infrmační kncepci v suladu se záknem č. 365/2000 Sb. Zaměstnanec prvádí správu certifikátů pr zajištění kmunikace AIS s ISZR. Pracvní náplň všech zaměstnanců úřadu vyknávající agendy, jejichž půsbnst byla známena: Zaměstnanec je pvinen pskytnut editrvi referenčních údajů v základním registru ptřebnu sučinnst pr věření správnsti údajů. Zaměstnanec je pvinen využívat při své činnsti referenční údaje bsažené v příslušném základním registru v rzsahu, v jakém je právněn tyt údaje využívat pdle zákna č. 111/2009 Sb. neb jiných právních předpisů. 29/86

30 7.3 Organizační řád Organizační řád, který by měl být aktualizván v suladu s známenu půsbnstí tak, aby rzsah vyknávaných agend jedntlivými dbry/dděleními dpvídal stavu uvedenému v AIS RPP Půsbnstní. Sučástí přílhy rganizačníh řádu může být evidence známené půsbnsti, tak jak byla zadána d prstředí AIS RPP Půsbnstní. Každé OVM by ttiž měl znamvání výknu půsbnsti prvádět systematicky, na základě alespň minimální analýzy skutečnéh výknu a tent přehled (ve frmě evidence) udržvat. Návrh na úpravu rganizačníh řádu v částech upravujících rzsah svěřených činnstí útvarům: Řídící kmpetence a půsbnst tajemníka: Tajemník kntrluje prces aplikace základních registrů a krdinuje aplikaci zákna č. 111/2009 Sb. d pracvněprávních a dalších interních předpisů úřadu. Organizační jedntka typu Oddělení metdické pdpry/oddělení e-gvernmentu/oddělení pdpry řízení: Veducí ddělení se pdílí se na metdice a implementaci základních registrů v rámci úřadu. Organizační jedntka typu Oddělení persnální a mzdvé: Organizuje šklení k aplikaci zákna č. 111/2009 Sb., zajišťuje dplnění agendy základních registrů d ppisů pracvních činnstí jedntlivých zaměstnanců pvěřených činnstmi, které suvisí se základními registry, zajišťuje dplnění i d statních pracvněprávních dkumentů suvisejících se základními registry. Organizační jedntka typu Odbr infrmatiky: Zajišťuje technlgicku připravenst agendvých infrmačních systémů na kmunikaci se základními registry a splupracuje s Oddělením metdické pdpry/e-gvernmentu/pdpry řízení na implementaci zákna č. 111/2009 Sb. 7.4 Pdpisvý řád Pdpisvý řád, který by měl zhlednit případnu kmunikaci prstřednictvím datvé schránky, pkud byl kruh právněných zaměstnanců rzšířen na základě výknu nvých činnstí. 7.5 Další interní nrmy V případě velkých územních samsprávných celků se může implementace zákna základních registrech prmítnut i d dalších speciálních vnitřních předpisů, např.: prvz a využívání IT prstředků, bezpečnst infrmací, chrana sbních údajů, pskytvání infrmací pdle zákna č. 106/1999 Sb. Dpručení: Veducí pracvník OVM by měl zajistit, aby byly nvě vzniklé pvinnsti na základě zákna základních registrech prmítnuty v ptřebném rzsahu d vnitřních předpisů a interní dkumentace. U větších typů OVM (ORP, statutární měst, kraj) se předpkládá aktualizace a sjedncení minimálně pracvních náplní, Organizačníh řádu a známení vyknávání půsbnsti v AIS RPP Půsbnstní, případně lze tyt změny pstihnut vydáním samstatnéh vnitřníh předpisu shrnujícíh dpad a nvě vzniklé pvinnsti zaměstnanců úřadu. 30/86

31 8 Organizace, prcesy a pstupy Příprava a spuštění základních registrů vyžaduje p rganizaci úpravu technických, metdických a rganizačněprcesních pdmínek uvnitř rganizace. Vzhledem ke skutečnsti, že dpady zákna č. 111/2009 Sb. jdu napříč rganizací, zpracvatel dpručuje vytvřit pracvní skupinu (v závislsti na veliksti subjektu), ve které budu kmpetentní zástupci z blastí správy a řízení prcesů rganizace, kvality, infrmačních a kmunikačních technlgií, zajištění metdické pdpry dvnitř úřadu, právní pdpry a persnalistiky. Tat pracvní skupina by měla být přím pdřízena řediteli/tajemníku úřadu (v případě větších OVM kanceláři ředitele/tajemníka či bdbnéh útvaru); v případě, že bec nemá jmenvanéh tajemníka, přím starstvi. V rámci tét pracvní skupiny je ptřeba zajistit činnsti v blastech: znamvání půsbnsti v agendách, registrvání AIS jak ISVS, čištění dat, pvěření zaměstnanců výknem nvě vzniklých činnstí a prcesů, prvedení aktualizace vnitřních předpisů a interní dkumentace pdrbněji je rzsah a přehled vnitřních předpisů a interních dkumentů dpručených k aktualizaci uveden v kapitle čísl 7, zajištění připravensti infrmačních a kmunikačních technlgií, včetně získání technickéh certifikátu, prvedení úpravy frmulářů, zajištění metdické pdpry. 8.1 Oznámení vyknávání půsbnsti v agendách Územní samsprávný celek a jeh zřizvané rganizace 2, kterým byla svěřena půsbnst v blasti veřejné správy, musí známit Ministerstvu vnitra jak správci Registru práv a pvinnstí vyknávání půsbnsti v agendě d 30 dnů de dne registrace agendy, a t pkud: a) jsu editrem referenčních údajů, b) pžadují získávání údajů ze základních registrů, c) pžadují získávání údajů z agendvých infrmačních systémů jiných správců. Tent prces navazuje na prcesy: hlášení agend, které prvádí ústřední správní úřady neb jiné správní úřady s celstátní půsbnstí, a t včetně agend vyknávaných rgány územních samsprávných celků v rámci samstatné půsbnsti, registrace agend, kteru prvádí Ministerstv vnitra jak správce RPP. P prvedení známení půsbnsti k příslušné agendě knkrétním OVM (prstřednictvím AIS RPP Půsbnstní) Ministerstv vnitra tut půsbnst rgánu veřejné mci zaregistruje prběhne prces tzv. registrace půsbnsti. Schematický přehled jedntlivých činnstí a jejich návaznsti je uveden na následujícím brázku: 2 Vychází z definice rgánu veřejné mci uvedené v 2 písm. c) ZZR 31/86

32 Činnsti, které vyknává rgán územní samsprávy Výzvu k známení vyknávání půsbnsti v agendě bdrží OVM d Ministerstva vnitra d datvé schránky. Oznámení vyknávání půsbnsti v agendě prvede OVM prstřednictvím AIS RPP Půsbnstníh. Pdmínku práce v AIS RPP Půsbnstní je zřízení účtu uživateli, který bude známení prvádět - ve Správě dat aplikace Seznam OVM 3 nastavte rli Ohlašvatel půsbnsti v agendě. Oznámení vyknávání půsbnsti v agendě se prvádí vyplněním: pčtu úředních sb pdílejících se na výknu dané činnstní rle, celkvéh pčtu úředních sb pdílejících se na výknu agendy. Pjem úřední sba není v zákně č. 111/2009 Sb., základních registrech definván, zpracvatel však dpručuje vycházet ze stanviska Ministerstva vnitra, které byl zveřejněn na stránkách SZR (viz highlightwrds=p%c5%afsbnst+ovm ): Pkud vznikla nejasnst, kh zapčíst jak úřední sbu v dané agendě, platí becně, že se jedná zejména sby, které se bezprstředně pdílí na výknu pravmci správníh rgánu (tedy zajišťují výkn činnstí neb úknů specifických pr danu agendu, tj. zajišťují výkn veřejné správy). Za směrdatný výklad právních předpisů pr účely hlašvání a registrace agend se zde pvažuje zejména metdické stanvisk legislativníh gestra příslušnéh zákna. Vyplnění známení půsbnsti v AIS RPP Půsbnstní tedy předpkládá znalst pčtu úředních sb, které se na výknu dané agendy pdílí. Zpracvatel prt dpručuje: prvést analýzu a přiřazení těcht sb k jedntlivým agendám, kdy nejvhdnějším zdrjem pr tut analýzu je rganizační řád úřadu a pracvní náplně jedntlivých zaměstnanců, zalžit a vést přehlednu evidenci zjištěných a známených údajů minimálně na úrvni: hlášená agenda hlášený pčet úředních sb pr výkn knkrétní činnstí rle/agendy jak celku výčet příslušných pracvních pzic knkrétní jmenný seznam zaměstnanců; viz následující ukázka velmi jednduché evidence: /86

33 Čísl agendy Název agendy Název rle Přijetí prhlášení snubenců uzavření manželství a dhda užívání přijímení p uzavření manželství Prminutí předlžení dkladů k uzavření manželství Přijetí suhlasnéh prhlášení rdičů určení tcvství Celkvý pčet pracvníků (za agendu) A 46 Uzavírání manželství a určvání tcvství Úřední sba Odbr/ddělení Pracvní pzice Jmén zaměstnance Matrikářka Jana Malá Odbr správní Matrikářka Petra Velká Odbr správní Matrikářka Jana Malá Odbr správní Matrikářka Petra Velká Odbr správní Matrikářka Jana Malá Odbr správní Matrikářka Petra Velká Odbr správní Celkem 2 Větší rganizace mhu vést mnhem sfistikvanější evidenci, která umžní využívat již existující lkální evidence (např. bude čerpat údaje zaměstnancích z persnálníh systému) a napmůže sjedncení jedntlivých blastí. Dpručení: Při znamvání vyknávání půsbnsti a zadávání pčtu sb je důležité zhlednit také zastupitelnst sb tak, aby na příklad v případě dluhdbé nemci byl mžné plynule zajistit výkn příslušné činnstní rle/agendy. Zejména u malých bcí (kde agendu vyknává např. 1 zaměstnanec) prt raději zadávejte pčet jeden vyšší. Oznámení vyknávání půsbnsti vnímejte jak příležitst zmapvat si výkn knkrétních činnstí uvnitř úřadu, sjedntit evidence zaměstnanců, případně si vytvřit základ katalgu prcesů/služeb a kmpetenčníh mdelu. V případě, kdy knkrétní činnstní rle či agenda je stanvena záknem jak práv, které není v případě knkrétníh OVM naplněn, je mžné ve frmuláři pr známení půsbnsti uvést jak pčet úředních sb 0 (např. pkud v případě agendy A 49 Péče zdraví lidu nejste zřizvateli žádnéh zdravtnickéh zařízení, v případě agendy A 572 nezajišťujete dpravní bslužnst veřejnými službami v přepravě cestujících). Zvažte však v těcht případech, zda v nejbližší dbě nebudete tut činnstní rli/agendu vyknávat. V případě, že OVM bude chtít změnit pčet známených úředních sb (např. dpsud nevyknávaná agenda/činnstní rle má být na základě rzhdnutí Zastupitelstva vyknávána, při známení půsbnsti byl zadán špatné čísl, apd.): d kamžiku nasazení cílvé aplikace (v tut chvíli je využívána starší verze aplikace AIS RPP Půsbnstní), které je plánván přibližně na knec dubna 2012, je mžné zažádat změnu prstřednictvím žádsti přes helpdesk SZR pdpra@szrcr.cz (následně je pžadvané známení půsbnsti znvu převeden d stavu Rzpracván a příslušné OVM může pčty úředních sb editvat), p spuštění cílvé aplikace (přibližně ke knci dubna 2012) bude k dispzici v aplikaci funkcinalita, která umžní každému OVM průběžně aktualizvat pčty úředních sb v závislsti na změnách v úřadu. V případech, kdy registrvaná agenda vykazuje chybné údaje (např. špatně uvedené OVM k činnstní rli, špatný zákn, chybné přístupy k referenčním údajům), může OVM inicivat zahájení rzprvéh řízení (agendu reklamvat). Reklamace se realizuje prstřednictvím dpisu d datvé schránky správci RPP (Ministerstv vnitra), který zahájí prces rzprvéh řízení vůči hlašvateli agendy. Pkud hlašvatel agendy uzná myl, prvede nvé hlášení agendy, správce RPP prvede nvu registraci a všechna dtčená OVM budu znvu vyzvána k známení vyknávání půsbnsti prstřednictvím AIS RPP Půsbnstní. Shrnutí základních principů znamvání půsbnsti na základě stanviska správce základníh registru agend rgánů veřejné mci a některých práv a pvinnstí ( 33/

34 %C5%AFsbnst+OVM): Pkud je půsbnst OVM jednznačně stanvena záknem jak pvinnst, ale není zajišťvána knkrétním zaměstnancem úřadu (např. se tét pvinnsti vůbec neví, neb se jedná natlik spradicku činnst, že nebyla dsud šetřena v pracvní náplni), je nutn ve frmuláři jak pčet úředních sb uvést pčet 1, nebť tut pvinnst v případě její knzumace musí zajistit minimálně statutární zástupce OVM. Pkud je půsbnst OVM stanvena záknem jak práv, které může, ale nemusí být naplněn (typicky se může jednat agendu neb její činnsti v samstatné půsbnsti) je mžnst ve frmuláři jak pčet úředních sb uvést 0. Pkud je agenda registrvána s údaji, které jsu v rzpru s platným právním předpisem, je ptřeba údaje rzprvat u správce RPP (Ministerstv vnitra). Agenda a následně půsbnsti OVM budu změněny pstupem dle 54, dst. 6 ZZR. Mdelvý příklad: Ústřední správní úřad prvede hlášení agendy, v jejíž půsbnsti je krmě ORP nahlášen také kraj, kterému však legislativní kmpetence výkn tét agendy neumžňuje. P registraci agendy a rzeslání výzvy k známení půsbnsti d DS, prvedu jedntlivá ORP známení půsbnsti (v suladu se skutečným stavem u každé jedntlivé bce). Kraje, které chybu identifikují, tt známení půsbnsti neprvedu a zahájí rzprvé řízení (dpisem d DS Správci RPP, tedy Ministerstvu vnitra). Ústřední správní úřad, který agendu hlásil, na základě pdnětu Správce RPP (Ministerstva vnitra) reklamaci vyhdntí a prvede nápravu, tedy agendu znvu hlásí a správce RPP ji registruje nvě nyní puze s půsbnstí pr ORP. Všechna ORP tedy budu znvu vyzvána k známení vyknání půsbnsti k tét agendě (ačkliv v případě jejich půsbnsti chyba nenastala), prtže dšl k její přeregistraci a půvdní údaje byly zneplatněny. V případě, že registrvaná agenda je vyknávaná jiným OVM na základě veřejnprávní smluvy, znamuje půsbnst k tét agendě t OVM, kterému tat půsbnst dle záknných předpisů přísluší. Příslušné pčty úředních sb si musí vyžádat u OVM, které za ně půsbnst vyknává. Shrnutí V případě, že OVM ptřebuje změnit pčet úředních sb (pr jedntlivé činnstní rle neb celkvý pčet úředních sb) v již schváleném známení (tj. půsbnst již byla registrvána): 1. p dbu fungvání sučasné prvizrní aplikace (která bude využívána přibližně d knce dubna 2012) zašle žádst na helpdesk SZR (pdpra@szrcr.cz) 2. p spuštění cílvé aplikace (d pčátku května 2012) bude mci editvat pčty úředních sb přím v aplikaci AIS RPP Půsbnstní pmcí příslušné funkcinality. Detailní pstup pr prces známení půsbnsti v agendě naleznete v dkumentu: vyknavani_pusbnsti_v_agende_ 0.5.pdf. 8.2 Zajištění pdpry infrmačních a kmunikačních technlgií Se základními registry resp. s infrmačním systémem základních registrů (ISZR) je mžné (krmě kmunikačních kanálů CzechPOINT a Datvých schránek) kmunikvat puze prstřednictvím agendvých infrmačních systémů (AIS). V případech, kdy OVM půsbí v rli editra, musí k základním registrům vždy přistupvat prstřednictvím agendvých infrmačních systémů, které jsu ve velké většině prvzvané centrálně. V statních případech však budu OVM přistupvat k základním registrům zpravidla prstřednictvím lkálních AIS integrvaných 34/86

35 s rzhraním ISZR. Mhu však nastat situace, kdy OVM v rámci výknu půsbnsti v agendě ptřebuje využívat referenční údaje ze základních registrů, ale: Pr výkn agendy nepužívá žádný infrmační systém není vedena jakákli elektrnická evidence a data jsu ulžena v papírvé pdbě, např. v sešitě, d kteréh jsu zapisvány např. údaje platbách za místní pplatek (pplatek za psa). Pr výkn agendy pužívá jednduchý kancelářský prgram, např. tabulka v prstředí MS Excel. Pr výkn agendy využívá lkální specializvaný ISVS, který není integrvaný s rzhraním ISZR. Jeh integrace není mžná z důvdu technlgickéh mezení neb neúměrných finančních nákladů, které integrace vyžaduje ve srvnání s ptenciálními přínsy (např. malá pakvanst výknu agendy, malé zefektivnění práce; mžný pstup takvét analýzy je pdrbně ppsán v kapitle 9.2) a je tedy výrazně neeknmická. Zpracvatel tedy dpručuje prvést alespň jednduchu úvahu/analýzu eknmické vhdnsti integrace jedntlivých ISVS. V těcht případech je mžné využít pr přístup k základním registrům: FAIS tedy frmulář v prstředí CzechPOINT, který umžňuje kmunikaci se základními registry nline, datvu schránku, prstřednictvím které zašle OVM frmulář se žádstí referenční údaje Správě základních registrů, centrální AIS jinéh správce (pkud je k dispzici, např. ROS-IAIS). Bezprstředně suvisející prcesy spjené se zajištěním pdpry infrmačních a kmunikačních technlgií (které se pr každý AIS pakují), jejich pslupnst a návaznst na další činnsti je pak pr jedntlivé varianty schematicky zbrazena na následujícím brázku: Dplnění/ddatkvání prvzních smluv Zajištění prcesů suvisejících s blastí infrmačních a kmunikačních technlgií tedy předpkládá určení dpvědných zaměstnanců, kteří budu mít na starsti: registraci AIS v Infrmačním systému infrmačních systémech veřejné správy, více viz kapitla 8.2.1, získání certifikátu pr kmunikaci s ISZR, viz kapitla 8.2.2, 35/86

36 přiřazení úředních sb k agendě včetně zřízení uživatelských účtů, viz kapitla 8.2.3, zajištění prvedení upgrade/rzvje jedntlivých AIS (viz kapitla 8.2.4Prvedení update/upgrade lkálníh AIS), včetně: zajištění zabránění neprávněnéh přístupu k údajům vedeným v AIS a k referenčním údajům vedeným v základních registrech (více v kapitle 9.2.2), vedení záznamů přístupu k údajům bsažených v základních registrech, včetně zdůvdnění (více v kapitle 9.2.2), testvání kmunikace s ISZR, viz kapitla 8.2.5, dplnění resp. ddatkvání prvzních smluv, prvedení aktualizace infrmační kncepce (a IS ISVS), viz kapitla 8.2.6, zajištění přístupu k centrálnímu AIS, viz kapitla a pdrbněji kapitla 9.2.1, využití alternativníh nástrje pr získávání infrmací ze základních registrů, např. zajištěním přístupu k Frmulářvému AIS v rámci CzechPOINT@Office, viz kapitla Registrace AIS (ISVS) d IS ISVS Agendvý infrmační systém je dle 2 ZZR infrmačním systémem veřejné správy, který služí k výknu agendy, a jak takvý musí splňvat pdmínky dané záknem č. 365/2000 Sb., infrmačních systémech veřejné správy, ve znění pzdějších přepisů, a předpisem vydaným k jeh prvádění, kterým je vyhláška č. 528/2006 Sb.4. V případě, že chce OVM pr kmunikaci se základními registry využít vlastní agendvý infrmační systém, je základní pdmínku prvedení registrace každéh takvéh AIS rgánem veřejné mci d Infrmačníh systému infrmačních systémech veřejné správy (ISISVS) 5. Puze registrvaný AIS v ISISVS je mžné následně (p získání certifikátu pr kmunikaci s ISZR a prvedení příslušných úprav) připjit k rzhraní ISZR. Pznámka: Agendvý infrmační systém registruje správce, tzn. v případě centrálních IS je tímt správce ústřední správní úřad. Ten rvněž zajišťuje realizaci vazby mezi AIS a ISZR a splnění dalších záknných pžadavků (např. vedení záznamů přístupech). V bdbí piltníh prvzu nebyl pr připjení AIS k rzhraní ISZR vyžadván splnění pžadavku, aby byl AIS prvzván v suladu se záknem č. 365/2000 Sb. a tedy zaregistrván v ISISVS. P zahájení testvacíh prvzu (d ) se však bude již jednat pdmínku pvinnu a každý AIS, který má kmunikvat s ISZR, musí být zaregistrván v ISISVS. Pdrbný pstup plnění pvinnstí vyplývajících ze zákna č. 365/2000 Sb. (včetně plnění ISISVS) je uveden zde: V bdbí piltníh a testvacíh prvzu je mžné k rzhraní ISZR připjit i AIS, který bsahuje nezaregistrvanu agendu tt však neplatí pr prduktivní prvz d vyhláška frmě a technických náležitstech předávání údajů d infrmačníh systému, který bsahuje základní infrmace dstupnsti a bsahu zpřístupněných infrmačních systémů veřejné správy (vyhláška infrmačním systému infrmačních systémech veřejné správy) /86

37 Pznámka: V případě, že OVM nemůže ke dni spuštění základních registrů ( ) připjit AIS k ISZR z důvdu neprběhlé registrace agendy a tedy nemžnsti známit půsbnst v tét agendě, pužije se ustanvení 63 dst. 1 ZZR: Pkud rgán veřejné mci nemá z technických důvdů dsud zaveden přístup k základním registrům, d dby, než bude tent přístup zaveden, se 5 ZZR pr tent rgán veřejné mci nepužije. Rzhdnutí identifikaci (a členění) jedntlivých ISVS je plně v kmpetenci správce ISVS. Bhužel k tét prblematice neexistuje jednznačný výklad, vydaný kmentář 6 k záknu ISVS je zaměřen na výklad rzdílu mezi ISVS a prvzními infrmačními systémy. Definice uvedená v zákně ISVS v 3 dst. 1 říká, že Infrmační systémy veřejné správy jsu subrem infrmačních systémů, které služí pr výkn veřejné správy. Existují následující základní přístupy ke způsbu registrace jedntlivých AIS d ISISVS: 1. Agendvý kdy jsu jedntlivé AIS d ISISVS zaregistrvány tak, že i v případě integrvaných sftwarvých řešení činí pměr AIS k vyknávaným agendám 1:1. Pkud tedy aplikace zajišťuje pdpru výknu více agend, budu d ISISVS zaregistrvány jedntlivé mduly, kdy mdul = agenda. 2. Aplikační jedntlivé AIS jsu d ISISVS zaregistrvány jak samstatné celky. V případě integrvaných sftwarvých řešení, které zajišťují pdpru výknu více agend, bude činit vztah mezi AIS v ISISVS k agendám 1:n. 3. Kmbinace výše uvedených způsbů, kdy mhu být některé mduly integrvaných řešení zaregistrvány splečně jak jeden AIS d ISISVS (jedná se velice pdbné či vzájemně prvázané agendy), zbylé pak samstatně pr každu jedntlivu agendu. Způsb, jakým OVM zaregistrují AIS d ISISVS by neměl vlivnit princip pužívání AIFO v rámci výknu jedntlivých agend v suladu s výkladem zákna základních registrech musí být každé agendě přidělen unikátní AIFO a t i v případě, kdy se jedná integrvaný sftware (tent pžadavek musí v rámci úpravy aplikace zajistit ddavatelé, pdrbněji viz kapitla a ppis integrvanéh agendvéh systému). Kmplexněji a pdrbněji jsu jedntlivé mžnsti přístupu OVM k referenčním údajům ppsány v kapitle 9.1. Shrnutí: Všechny uvedené varianty registrace lkálních AIS d ISISVS jsu mžné. S hledem na pžadavek vydání technickéh certifikátu pr každý AIS a mnžství agend, které jedntlivá OVM vyknávají, lze dpručit registrvat agendvé infrmační systémy v suladu s aplikačním přístupem, tedy jak integrvané infrmační systémy pdprující výkn více agend. Vdítkem může být členění AIS pdle ddavatelů jedntlivých řešení. Pzr: I přes výše uvedené dpručení zhledněte aspekt chrany sbních údajů v jedntlivých částech AISu a pvinnsti nesdružvat sbní údaje7. Vlastní pstup vyplňvání ISISVS je ppsán v dkumentu Stručný návd pr registraci infrmačních systémů veřejné správy pdle zákna č. 365/2000 Sb., infrmačních systémech veřejné správy dstupný na V knkrétních krcích je mžné pstup ppsat: 1. Statutární rgán rganizace určí pvěřenu sbu správce, která musí mít kvalifikvaný certifikát Přístup d IS ISVS je na adrese: 6 Kmentář k záknu č. 365/2000 Sb., infrmačních systémech veřejné správy a změně některých dalších záknů - C je a c není infrmační systém veřejné správy, je zaměřen na výklad rzdílu mezi ISVS a prvzními infrmačními systémy. 7 5 dst. 1h) zákna č. 101/2000 Sb. - správce je pvinen při zpracvání sbních údajů nesdružvat sbní údaje, které byly získány k rzdílným účelům. 8 vydaným akreditvaným pskytvatelem certifikačních služeb pdle zákna č. 227/2000 Sb., elektrnickém pdpisu 37/86

38 3. Pstup přihlášení d IS ISVS je mžné nalézt na str. 10 příručky zveřejněné na webu Ministerstva vnitra na adrese: 4. P přihlášení pvěřené sby d IS ISVS je ptřeba nastavit přístup administrátrem systému IS ISVS (tedy MV) - kntaktujte em administrátra (marketa.bittnerva@mvcr.cz) s uvedením identifikačníh čísla (IČO) vašeh OVM. Pvěřená sba bude zpětně vyrzuměna em, že již může v systému pracvat zadávat údaje ISVS. 5. Pvěřená sba zapíše údaje ISVS d elektrnickéh frmuláře v systému ISISVS a pdepíše je elektrnickým pdpisem. Pvěřená sba zdpvídá za správnst zapsaných údajů, Ministerstv vnitra kntrluje úplnst záznamu a frmální správnst. 6. Připravvaný záznam může pvěřená sba pakvaně editvat. Naknec jej předlží administrátrvi IS ISVS ke zveřejnění. 7. Administrátr záznam zveřejní a systém zašle tut zprávu pvěřené sbě, neb záznam vrátí d přípravy s žádstí dplnění údajů Získání certifikátu pr kmunikaci s ISZR Jakmile OVM známí půsbnst ke všem agendám (v AIS RPP Půsbnstní), pr jejichž výkn bude knkrétní lkální AIS využívat, vyplní frmulář žádsti získání certifikátu pr kmunikaci s ISZR. Vzhledem k tmu, že v tut chvíli není znám pstup v případě, kdy OVM již získal pr knkrétní AIS certifikát ke kmunikaci s ISZR (v žádsti uvedl např. puze čtyři agendy) a ddatečně se rzhdne využít tent AIS také pr výkn další (např. páté), zpracvatel dpručuje zažádat certifikát až v kamžiku, kdy bude mít OVM známenu půsbnst ke VŠEM agendám, pr které bude lkální AIS využíván pr kmunikaci se ZR. Pznámka: V bdbí piltníh prvzu není pdmínka, aby OVM známil svu půsbnst ve všech agendách bsažených v AIS, pvinná. Tat pdmínka však bude pvinná pr prvz d Pr vydání technickéh certifikátu musí OVM vygenervat subr, který bude bsahvat veřejnu část klíče, viz návd Pstup pr genervání asymetrickéh klíčvéh páru, který je uveřejněn na stránkách SZR OVM upraví název vygenervanéh subru, který bsahuje veřejnu část klíče na Mycsr_ICO.txt. (tj. Mycsr_8 číslic bez mezer.txt). Samtná žádst získání certifikátu pr kmunikaci s ISZR je v sučasné dbě dstupná na stránkách SZR ( v dkumentu pd názvem Žádst technický certifikát (viz dkument Vyplněnu žádst ve frmátu *.pdf. OVM dešle splu s přilženým subrem Mycsr_ICO.txt d datvé schránky certifikační autrity SZR (ID jjqjqih). Upzrnění: Prces vydávání technických certifikátů pr účely prvzu s strými daty bude ještě upřesněn. Ptřebné pdklady a návdy platné ke stavu k březnu 2012 jsu uvedeny na stránkách Technický certifikát vystavený pr piltní prvz (testvání) má platnst max. 1 rk Přiřazení úředních sb k agendě včetně zřízení uživatelských účtů V rámci naplnění pžadavku na zajištění evidence přístupů k údajům v základních registrech musí OVM přiřadit knkrétní zaměstnance k jedntlivým agendám a jejich činnstním rlím. Pr většinu centrálních AIS platí pravidl: aby uživatel mhl pracvat s centrálním AIS, musí být zaveden v JIP. Editaci údajů v JIP, včetně správy lkálních administrátrů a lkálních uživatelů, je mžné realizvat dvěma způsby: 38/86

39 aktualizace údajů OVM a lkálních administrátrech prstřednictvím interaktivních frmulářů umístěných na webvém prtále ( statní aktualizace, jak správa uživatelů, přidělvání rlí, certifikátů, zařazvání d rganizační struktury apd. prstřednictvím webvé aplikace pr Správu dat Seznamu OVM: ( Seznam častých dtazů, včetně návdu jak v těcht případech pstupvat, je zveřejněn na adrese: Tip: Na prtále ELEV je dstupný e-learningvý kurz ppisující, jak pracvat s webvým prtálem Seznam OVM ( V případě centrálních AIS, které budu řešit správu identit mim JIP (např. v prstředí danéh centrálníh AIS), pstupujte dle pkynů knkrétníh správce AIS. Pžadavek: V rámci uživatelské dkumentace danéh centrálníh AIS by měl být ppsán pstup řešení správy identit, včetně přebírání infrmací vyknávaných agendách a činnstních rlí zaznamenaných v prcesu známení půsbnsti při výknu agend danéh OVM. Pr lkální AIS existují následující mžnsti zajištění živtníh cyklu identity: 1. Využití služeb JIP/KAAS Tat mžnst řešení využívá služeb katalgu autentizačních a autrizačních služeb pr správu identit ptřebných pr práci s lkálním AIS. Implementace tét mžnsti řešení spčívá buď v úpravě lkálníh AIS, který bude kmunikvat prstřednictvím webvých služeb s JIP/KAAS za účelem autentizace uživatele, neb v synchrnizaci vybraných identit s lkálními adresářvými službami (viz následující dpručení). 2. Zajištění živtníh cyklu identity lkálně Lkální AIS řeší správu identit buď ve svém vlastním nativním prstředí (v rámci danéh infrmačníh systému), neb prstřednictvím lkálních adresářvých služeb, které nejsu synchrnizvány s JIP. Knkrétní způsb zajištění živtníh cyklu identity by měl být kmpatibilní s ICT architekturu danéh OVM. Ta by měla respektvat: bezpečnstní předpis OVM, technlgické mžnsti jedntlivých AIS, infrmační strategii OVM, pžadavky na kmunikaci s ISZR. Dpručení: Zpracvatel dpručuje jak ptimální variantu využívající lkálních adresářvých služeb, které mají implementvány prcesy synchrnizace vybraných lkálních uživatelských účtů s JIP/KAAS. Tak je mžné zajistit jedntnu správu identit pr ptřeby centrálních a lkálních AIS. 39/86

40 8.2.4 Prvedení update/upgrade lkálníh AIS Zákn základních registrech a celý kncept základních registrů vyvlává změnu v agendvých infrmačních systémech. Tat změna suvisí zejména se zajištěním funkcinality typu: zavedení AIFO, úprava frmulářů, kmunikace s ISZR, zabránění neprávněnéh přístupu k údajům vedeným v AIS a k referenčním údajům vedeným v základních registrech, vedení záznamů přístupu k údajům bsaženým v základních registrech. V případě, že se OVM rzhdne lkální aplikaci pužívat jak AIS, je nutné prvést update/upgrade příslušnéh AIS v suladu s ppsanými změnami. Rzsah úprav záleží na knkrétním řešení (architektuře, datvém mdelu, mžnstí knfigurace apd.). V případě, že změny vyvlané ZZR nejsu pkryty servisní smluvu (z důvdu neexistence smluvy či chybějící pdmínku na zajištění suladu s platnu legislativu v rzsahu pžadvaných úprav vyvlaných záknem základních registrech), je nutné zajistit dkupení funkcinality a služeb suvisejících s implementací (např. instalace, úpravy dat, šklení). V tmt případě je nutné pstupvat v suladu se záknem veřejných zakázkách a vnitřním předpisem OVM upravujícím pstup při zadávání zejména zakázek maléh rzsahu. V případě, že upgrade resp. rzvj AIS je sučástí prjektů realizvaných v rámci Integrvanéh peračníh prgramu výzev č. 06 (ORP), 08 (kraje) či 09 (statutární města), musí OVM pstupvat v suladu s pdmínkami jedntlivých výzev. Dpručení: Iniciujte jednání s ddavateli AISů, které se rzhdnete integrvat se základními registry a jednejte mžnstech a termínech realizace ptřebných úprav. V případě, že servisní smluva nepkrývá zajištění suladu s platnu legislativu v rzsahu pžadvaných úprav vyvlaných záknem základních registrech, pčítejte, že úpravy AISy si vyžádají finanční náklady. V suvislsti s přízením nvé funkcinality je dpručen pdepsat neb rzšířit prvzní smluvu mezi OVM a ddavatelem závazek udržvat ddávané řešení v suladu se zákny č. 111/2009 Sb., č. 365/2000 Sb. a č. 101/2000 Sb., všechny ve znění pzdějších předpisů. Příklad frmulace v servisní smluvě Zaplacením pplatku za údržbu sftware získává zákazník nárk na t, že bude ddaný sftware v suladu s aktuálním stavem právníh řádu České republiky. Legislativní úpravu se rzumí úprava stávající funkčnsti systému (sftware), kteru je nutné prvést, prtže tat stávající funkcinalita by nutila zákazníka knat v rzpru s nvu legislativní úpravu. Aktualizace bude zajišťvána prstřednictvím upgrade neb update sftware, jehž realizace je sučástí legislativní pdpry Testvání kmunikace s ISZR Důležitým krkem před tím, než bude mžn pužívat lkální AIS pr kmunikaci s ISZR v rutinním prvzu, je věření jeh funkcinality. Pr úspěšné a hladké věření rzšiřující funkcinality AIS je klíčvé pskytnutí sučinnsti ze strany OVM pr ddavatele řešení. Ta je nezbytná pr případy, kdy ddavatel nemá žádnu mžnst věřit kmunikaci s ISZR, cž bude častým jevem. Zajištění sučinnsti by měl vycházet z bezpečnstní plitiky OVM a zárveň by neměl způsbvat ddavateli AIS velké kmplikace. Jednu z variant věřvání kmunikace AIS s ISZR je umžnit ddavateli využít staticku IP adresu, včetně certifikátu. Dpručení: 40/86

41 Zahajte prces testvání kmunikace mezi AIS a ISZR. Pskytněte sučinnst ddavatelům vašich řešení (např. pskytnutím statické IP adresy, včetně certifikátu pr ptřeby testvání). Certifikát vydaný pr účely testvání kmunikace AIS s ISZR je puze dčasný. Pr následný prdukční prvz bude zaptřebí zažádat vydání nvéh. Pr účely testvání jsu připravena testvací data, a t na adrese Na témže místě je zveřejněn Katalg egon služeb a XSD a WSDL s ppisem datvých typů včetně seznamu publikačních služeb Aktualizace infrmační kncepce (a ISISVS) Pvinnst zpracvat infrmační kncepci a prvést následnu atestaci dluhdbéh řízení infrmačních systémů veřejné správy vyplývá ze zákna č. 365/2000 Sb., ve znění pzdějších předpisů. V rámci tét kncepce uvádí správce seznam ISVS a jejich předpkládaný rzvj. Změnu definice resp. rzšířením ISVS všechny agendvé infrmační systémy dchází k revizi seznamu ISVS, prt je nutné prvést aktualizaci infrmační kncepce tak, aby dpvídala záznamům v ISISVS. Tat pvinnst se vztahuje i na bce vyknávající přenesenu půsbnst v základním rzsahu, na které se sice pvinnst atestace dluhdbéh řízení nevztahuje, ale infrmační kncepci si vytvřit musí. Dpručení: Nezapmeňte prvést aktualizaci infrmační kncepce tak, jak vyplývá z pžadavků zákna č. 365/2000 Sb., ve znění pzdějších předpisů Využití centrálníh AIS Centrální AIS je využíván zejména u agend, kde OVM půsbí v rli editra. Pdmínku zajištění přístupu je prvedení známení vyknávání půsbnsti. Všechny činnsti spjené s připravenstí AIS na kmunikaci s ISZR zajišťuje správce příslušnéh AIS, OVM je puze uživatelem systému. Jak uživatel systému musí OVM prvést přiřazení úředních sb k jedntlivým agendám, které jsu příslušným AIS pdprvány a prvést zaevidvání uživatelů d JIP neb k řízení přístupvých práv dle pravidel stanvených správcem AIS. Ke každému ze základních registrů bude k dispzici minimálně jeden centrální AIS. Příklad jedntlivých editačních AIS dstupných pr OVM je uveden v kapitle Využití alternativníh nástrje pr získávání infrmací ze základních registrů V případě, kdy OVM pr výkn své agendy nepužívá žádný AIS, musí mít zaměstnanec k dispzici způsb, jakým může prvést věření referenčních údajů či reklamvat chybný údaj v základních registrech. V praxi nastane nejčastěji jedna z následujících variant: OVM využije tzv. Frmulářvý AIS (FAIS) dstupný z prstředí CzechPOINT@Office. Každému zaměstnanci, který ptřebuje k výknu přístup k údajům ze základních registrů (v kntextu uvedených pčtů úředních sb známených v půsbnsti pr výkn knkrétní agendy), je pr tent způsb kmunikace ptřeba na jeh pčítač naistalvat prstředí pr jeh užívání (alespň 602XML filler). Každéh takvéh zaměstnance je nutné zadat d JIP prstřednictvím Seznamu OVM na adrese a přidělit mu příslušná právnění. Rvněž je nutné pr každéh zaměstnance přistupujícíh k CzechPOINT@Office přídit vlastní kmerční a kvalifikvaný certifikát ulžený na externím nsiči (tken, čipvá karta). V případě, kdy OVM nemá zřízen přístup k CzechPOINT@Office, pžádá Ministerstv vnitra jeh zpřístupnění, a t na základě vyplnění frmuláře. Frmulář je třeba pdepsat kvalifikvaným elektrnickým pdpisem právněné sby neb vytisknut, patřit pdpisem právněné sby a 41/86

42 zaslat na adresu Ministerstv vnitra ČR, dbr rzvje služeb a prjektů egvernment, náměstí Hrdinů 1643/3, Praha 4, je mžné jej zaslat i prstřednictvím datvé schránky. Využití prhlížečky dat ze základních registrů, která může mít pdbu: Samstatnéh mdulu integrvanéh infrmačníh systému, který takt umžní nahlížení na referenční data i pr výkn jiných agend, než jsu v AIS vedeny a standardně nemají např. žádnu aplikační pdpru. Přím AIS, který kmunikuje s ISZR, případně je interním AIS, který ISZR využívá prstřednictvím zaregistrvanéh jedntnéh rzhraní (tt rzhraní musí být registrván vůči ISZR jak AIS). V těcht případech není nutné vést další databázi zaměstnanců (v JIP) a s identitami úředníků je mžné pracvat vůči lkální databázi uživatelů. Rvněž není nutné pr každéh uživatele přizvat kmerční a kvalifikvaný certifikát ulžený na externím nsiči. 8.3 Úpravy frmulářů V rámci přípravy na zavedení ZZR je dpručen prvést analýzu frmulářů a dpručených vzrů ( frmulářů ) 9, které jsu v rámci veřejné správy pužívány. Jakýkliv úřad může p bčanech vyžadvat vyplnění puze těch frmulářů, které jsu centrálně stanveny, tzn. mají pru v právním předpisu (jejich pdba je přesně dána speciálním záknem neb prváděcím předpisem). Tyt speciální zákny zpravidla upravují pvinnsti pdání, v těcht případech je mžn dpručit dplnění těcht náležitstí frmulářů čísl elektrnicky čitelnéh identifikačníh dkladu pr efektivnější kntrlu správnsti uvedených údajů na žádsti vůči základním registrům. Úpravu těcht frmulářů můžu zajistit puze ústřední správní úřady. V případech, kdy nejsu náležitsti pdání upraveny speciálním záknem, ale jsu v režimu zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, musí dle 37 dst. 3 správníh řádu: Fyzická sba v pdání uvést: jmén a příjmení, datum narzení, míst trvaléh pbytu, ppřípadě jinu adresu pr dručvání pdle 19 dst. 3 správníh řádu. V pdání suvisejícím s její pdnikatelsku činnstí fyzická sba uvést: jmén a příjmení, ppřípadě ddatek dlišující sbu pdnikatele neb druh pdnikání vztahující se k tét sbě neb jí prvzvanému druhu pdnikání, identifikační čísl sb, adresu zapsanu v bchdním rejstříku neb jiné záknem upravené evidenci jak míst pdnikání, ppřípadě jinu adresu pr dručvání. Právnická sba v pdání uvést: název neb bchdní firmu, identifikační čísl sb neb bdbný údaj, adresu sídla, ppřípadě jinu adresu pr dručvání. Nemá-li pdání předepsané náležitsti neb trpí-li jinými vadami, pmůže správní rgán pdateli nedstatky dstranit neb h vyzve k jejich dstranění a pskytne mu k tmu přiměřenu lhůtu. Právě z důvdu jednznačné identifikace se dpručuje při kntrle pdání prvést zttžnění vůči základním registrům, kdy v případě zjištění vad je účastník pvinen předlžit na výzvu právněné úřední sby průkaz ttžnsti (z něh je mžné pr identifikaci zjistit i jiný údaj, např. čísl elektrnicky čitelnéh identifikačníh dkladu), viz 36 9 Je mžné využít zkušensti Úřadu městské části Praha 13, která tut analýzu piltně zpracvala. 42/86

43 dst. 4. Prt se dpručuje tt čísl elektrnicky čitelnéh identifikačníh dkladu rzšířit frmuláře pr pdání. V případě pdání mim režim správníh řádu a pvinnsti využít centrální frmuláře pak zákn základních registrech ukládá rgánu veřejné mci pvinnst využívat při své činnsti referenční údaje bsažené v příslušném základním registru v rzsahu, v jakém je právněn tyt údaje využívat, a t aniž by věřval jejich správnst. Občan pak může pr svu identifikaci pskytnut puze čísl elektrnicky čitelnéh identifikačníh dkladu (bčanskéh průkazu, cestvníh pasu, pvlení k pbytu, vízvéh štítku a pbytvéh štítku) neb dbrvlně uvést jmén, příjmení, míst trvaléh pbytu a datum narzení. Dpručení: K datu zpracvání tht dkumentu není mžné pskytnut jednznačné dpručení. K prblematice frmulářů a jejich úprav v závislsti na dpadech zákna č. 111/2009 Sb. dpručujeme Ministerstvu vnitra prvést analýzu frmulářů v kntextu jedntlivých záknů upravujících pvinné náležitsti pdání a vytvřit ficiální a jedntný metdický výklad (zejména ve vztahu k speciálním záknům a prváděcím vyhláškám). Příklad: Žadatel Čísl bčanskéh průkazu, cestvníh dkladu neb průkazu pvlení k pbytu pr cizince:..... Příjmení:.... Jmén (jména):..... Datum narzení:... Míst trvaléh pbytu: Jiná adresa pr dručvání (nepvinné):.... Věcná část pdání. 8.4 Metdická pdpra V rámci zajištění metdické pdpry je vhdné, aby zaměstnanec/pracvní skupina pvěřená přípravu úřadu na zavedení základních registrů zajistila činnsti suvisející s interním helpdeskem a šklení. Metdická pdpra a šklení jsu důležité zejména při rzběhu základních registrů, kdy pvinnsti vyplývající ze ZZR nebudu ještě zcela zažité a vyžádají si změnu v pstupech, t se týká zejména práce s referenčními údaji. Prt se dpručuje, aby pracvní skupina/metdik základních registrů reagval na dtazy zaměstnanců úřadu, prvedl úvdní seznámení s prblematiku základních registrů (neb využil prstředí e-learningu) a pskytl základní návdy, jak řešit knkrétní situace. Rzsah a mžná témata šklení jsu ppsána v kapitle č. 6 Úředník, mžné infrmační zdrje jsu uvedeny v pslední kapitle. 8.5 Zajištění editrské pvinnsti Editrem referenčních údajů v základních registrech je OVM, který je právněn zapisvat referenční údaje d základníh registru a prvádět změny zapsaných referenčních údajů ( 2 ZZR). Editr je na základě zákna základních registrech: zdpvědný za t, že jím zapsané referenční údaje jsu v suladu s údaji uvedenými v dkumentech, na jejichž základě jsu údaje d příslušnéh základníh registru zapsány ( 4 dst. 2). pvinen zapsat referenční údaj d základníh registru neb prvést jeh změnu bez zbytečnéh dkladu. 43/86

44 v případě pchybnsti značit referenční údaj jak nesprávný a věřit jeh správnst. Editr zapisuje referenční údaje d základníh registru prstřednictvím AIS. Jedntlivé pvinnsti a další úkny spjené s rlí editra referenčních údajů jsu ppsány v následujících pdkapitlách Základní editrské pvinnsti Editr zapíše referenční údaj d základníh registru neb prvede jeh změnu bez zbytečnéh dkladu, nejpzději však d 3 pracvních dnů de dne, kdy se vzniku neb změně skutečnsti, kteru referenční údaj ppisuje, dzví ( 4 dst. 3). Editr ZR je pvinen zajistit dstatečnu bezpečnst svéh AIS a zdpvídá za přidělvání a debírání rlí (práv) pr přístup k AIS. Editr je zdpvědný za ( 56 dst. 3 ZZR): a) určení úředních sb, které půsbí v jedntlivých rlích, a za prvádění změn v těcht určeních, b) zabránění neprávněnéh přístupu k údajům vedeným v AIS a k referenčním údajům vedeným v základních registrech. Obce půsbí v rli editra např. v těcht případech: registru byvatel při zápisu údaje adrese místa trvaléh pbytu (hlašvna) matriční činnsti (např. při zápisu údajů narzení, změně phlaví, změně příjmení, určení tcvství, svjení, uzavření manželství, úmrtí) registru sb při zřizvání příspěvkvých rganizací dle zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů při zápisu fyzických sb prvzvatelů stanic měření emisí dle zákna č. 56/2001 Sb., pdmínkách prvzu vzidel na pzemních kmunikacích (puze ORP) při zápisu hnebních splečenstev dle zákna č. 449/2001 Sb., myslivsti (puze ORP) registru územní identifikace, adres a nemvitstí při zápisu: ulice stavebníh bjektu, který nevyžaduje stavební pvlení ani hlášení stavebnímu úřadu adresníh místa, jestliže nevzniká splu se stavebním bjektem vyžadujícím pvlení neb hlášení stavebnímu úřadu údaje stavebním bjektu, který vyžaduje stavební pvlení neb hlášení stavebnímu úřadu (puze bec neb kraj se stavebním úřadem neb speciálním stavebním úřadem) adresníh místa, které vzniká splu s uvedeným stavebním bjektem (puze bec se stavebním úřadem) registru práv a pvinnstí při znamvání půsbnsti OVM v agendě Kraje půsbí v rli editra např. v těcht případech: registru byvatel při zapisvání údajů d Infrmačníh systému evidence byvatel (zápis údajů nabytí státníh bčanství ČR udělením, prhlášením, pzbytí státníh bčanství ČR nabytím cizíh státníh bčanství, prhlášením vzdání se státníh bčanství ČR) registru sb při udělvání právnění k činnsti, registraci neb rzhdvání vzniku: fyzické sby - prvzvatelé stanice technické kntrly fyzické sby - nestátní zdravtnické zařízení fyzické sby - pskytvatelé sciálních služeb 44/86

45 právnické sby - svazky bcí právnické sby - zájmvá sdružení právnických sb právnické sby - příspěvkvé rganizace registru územní identifikace, adres a nemvitstí při zápisu stavebníh bjektu a adresníh místa v rámci vdprávníh řízení registru práv a pvinnstí při znamvání půsbnsti OVM v agendě. Sučástí prvedení změny referenčních údajů je OVM pvinn prvést zápis rzhdnutí, na základě kteréh se tak děje, d RPP 10. Pr tyt účely bsahuje katalg egon služeb služby pr zapsání, změnu, zrušení a zpchybnění rzhdnutí, které musí příslušný editační AIS využívat. Referenčními údaji rzhdnutích jsu: a) název rgánu veřejné mci, který rzhdnutí vydal, a identifikátr tht rgánu, b) čísl a název právníh předpisu a značení jeh ustanvení, pdle kteréh byl rzhdnutí vydán, c) jmén, ppřípadě jména, příjmení, adresa místa pbytu, datum narzení fyzické sby ve frmě referenční vazby na referenční údaj v registru byvatel neb bchdní firma neb název, adresa sídla právnické sby ve frmě referenční vazby na referenční údaj v registru sb, kterým práv neb pvinnst vznikly, d) značení bjektu, němž jsu vedeny referenční údaje v registru územní identifikace identifikátrem pdle registru územní identifikace, e) název a kód agendy, při jejímž výknu byl rzhdnutí vydán, f) vymezení práva neb pvinnsti, které subjektu pdle písmene c) rzhdnutím vznikly, g) datum nabytí právní mci, vyknatelnsti neb jiných právních účinků rzhdnutí, h) značení rlí pdle 51 dst. 1 písm. h), jejichž nsitelé mají pdle jinéh právníh předpisu přístup k referenčním údajům vydaném rzhdnutí. Zápis těcht rzhdnutí resp. údaje těcht rzhdnutích, jsu zapisvány prstřednictvím příslušnéh editačníh AIS sučasně s prvedením změny referenčních údajů Prvtní čištění dat Ověření správnsti a úplnsti údajů nezbytných pr naplnění základních registrů vedených v agendvých infrmačních systémech se prvádí v krcích a harmngramu daném Nařízením vlády ze dne 25. května 2011, stanvení harmngramu a technickéh způsbu prvedení patření pdle 64 až 68 zákna základních registrech. Tyt krky jsu upřesňvány jedntlivými správci základních registrů, kteří zpracvávají knkrétní metdiky pr daný pstup a agendu. Tyt pstupy jsu zveřejňvány na stránkách Správy základních registrů. Tt čištění dat musí prvést vždy příslušný editr referenčních údajů. Pkud není hdnta některéh referenčníh údaje známa, pnechá editr bsah příslušnéh atributu v registru editr prázdný a hdntu atributu správnsti nastaví na nedefinvanu. Tent typ mezení platnsti může být pužit puze při prvtním plnění u vybraných údajů dříve zaniklých sb. Těmit údaji je adresa sídla firmy (místa pdnikání), datum vzniku a datum zániku. Příklad: Adresa sídla firmy, která již uknčila svji činnst, se nachází v bci, která zanikla v důsledku důlní činnsti. Nelze tedy nijak dhledat adresu a nelze navázat kntakt za účelem zjištění aktuální adresy. Hdnta referenčníh dkazu d RÚIAN pr adresu sídla firmy nebude vyplněna a atribut správnsti bude nastaven na nedefinvaný. 10 D registru práv a pvinnstí zapisují rgány veřejné mci údaje rzhdnutích pdle 52 dst. 1 ZZR, která nabudu právní mci, vyknatelnsti neb jiných právních účinků, p zaregistrvání rgánu veřejné mci pr výkn agendy pdle 55 ZZR. 45/86

46 Čištění údajů adresách v systému RÚIAN/ISÚI vůči ISEO Ve splupráci ČÚZK s Ministerstvem vnitra byly v listpadu rku 2011 vygenervány rzdílvé subry, které bsahvaly rzdíly mezi adresami vedenými nvě v systému RÚIAN/ISÚI a mezi adresami, které jsu již dluhdbě vedeny jak sučást evidence byvatel ministerstva vnitra - ISEO. Rzdílvé subry byly distribuvány bcím s rzšířenu půsbnstí pprvé dne z ČÚZK datvými schránkami a také cestu krajských úřadů. Pr čištění dat byla ve splupráci ČÚZK a Ministerstva vnitra vydána metdika Prvnání adres mezi ISEO a RÚIAN (ISÚI), která ppisuje řešení základních situací, které při prvnávání dat z bu uvedených databází mhu nastat. Metdika je také dstupná na Obce s rzšířenu půsbnstí začaly tyt nesulady dstraňvat buď samstatně, neb v sučinnsti s příslušným stavebním úřadem, případně v sučinnsti s jedntlivými bcemi v jejich správním území, pkud jsu tyt bce nesulady adres dtčeny. Je zřejmé, že mnhde zahájené krky k dstranění nesuladů mhu být dluhdbé, závisí čast i na reakci bčana/stavebníka, vyzvanéh úřadem k sučinnsti Prvtní imprt a čištění údajů prvzvatelích stanic technické kntrly (fyzické sby) Krajský úřad vstupuje d rle editra ROS z důvdu udělvání právnění k činnsti. Dle vlastníh rzhdnutí uplatňují krajské úřady jednu ze tří variant: Varianta A: 1. Krajské úřady připravily subr s referenčními údaji fyzických sb - prvzvatelů stanic technické kntrly a tent subr dručily na ČSÚ. Subr musel splňvat pravidla a frmát uvedený v pkynu ČSÚ (dpis ČSÚ adresvaný krajům dne , Příprava krajských úřadů na rli editra základníh registru sb - instruktážní materiál ). 2. ČSÚ prvedl kntrlu dat a nahrání dat d ROS-IAIS. 3. Krajské úřady prvedu kntrlu suladu nahraných dat s jejich evidencí a prvedu jejich případné pravy, dplnění a dsuhlasení. 4. ČSÚ naplní ROS dsuhlasenými daty v ROS-IAIS. Varianta B: 1. Krajské úřady připravily subr s IČO fyzických sb - prvzvatelů stanic technické kntrly, které vedu ve své evidenci, a tent subr dručily na ČSÚ. Subr musel splňvat pravidla a frmát uvedený ve výše uvedeném pkynu. 2. ČSÚ prvedl dplnění údajů, které vedu ve statistickém registru eknmických subjektů (RES), a prvedl nahrání dat d ROS-IAIS. 3. Krajské úřady zkntrlují sulad nahraných dat s jejich evidencí a prvedu jejich případné pravy, dplnění a dsuhlasení. 4. ČSÚ naplní ROS dsuhlasenými daty v ROS-IAIS. Varianta C 1. Krajské úřady p zpřístupnění ROS-IAIS manuálně zapíšu existující fyzické sby - prvzvatele stanic technické kntrly, které vedu ve své evidenci d ROS-IAIS a následně prvedu jejich dsuhlasení. 2. ČSÚ naplní ROS dsuhlasenými daty v ROS-IAIS. Pkud krajské úřady vedu ve své evidenci puze malý pčet fyzických sb - prvzvatelů stanic technické kntrly, je dpručen uplatnit variantu C tj. manuální zapsání sb d ROS-IAIS. V pačném případě je vhdné uplatnit variantu A neb B, přičemž varianta B představuje větší nárky krajských úřadů na kntrlu a případné pravy údajů v ROS-IAIS z důvdu, že data z RES nemusí být vždy v suladu s jejich evidencí a nebsahují všechna pžadvaná data. 46/86

47 Prvtní imprt a čištění dat nestátních zdravtnických zařízení (fyzické sby) Krajský úřad vstupuje d rle editra ROS z důvdu udělvání právnění k činnsti. Pr prvtní imprt a čištění dat se uplatní pstup: 1. ČSÚ d ROS-IAIS nahraje údaje fyzických sb nestátní zdravtnická zařízení z registru zdravtnických zařízení vedenéh Ministerstvem zdravtnictví (UZIS). 2. Krajské úřady zkntrlují sulad nahraných dat s jejich evidencí a prvedu jejich případné pravy, dplnění a dsuhlasení způsbem ppsaným v dkumentu Primární plnění ROS-IAIS, který je zveřejněný na webvých stránkách Správy základních registrů ( 3. ČSÚ naplní ROS dsuhlasenými daty v ROS-IAIS Prvtní imprt a čištění dat pskytvatelů sciálních služeb (fyzické sby) Krajský úřad vstupuje d rle editra ROS z důvdu udělvání právnění k činnsti. Pr prvtní imprt a čištění dat se uplatní pstup: 1. ČSÚ d ROS-IAIS nahraje údaje fyzických sb pskytvatelů sciálních služeb z registru pskytvatelů sciálních služeb vedenéh Ministerstvem práce a sciálních věcí. 2. Krajské úřady zkntrlují sulad nahraných dat s jejich evidencí a prvedu jejich případné pravy, dplnění a dsuhlasení způsbem ppsaným v dkumentu Primární plnění ROS-IAIS, který je zveřejněný na webvých stránkách Správy základních registrů ( 3. ČSÚ naplní ROS dsuhlasenými daty v ROS-IAIS Prvtní imprt a čištění dat dbrvlných svazků bcí Krajský úřad vstupuje d rle editra ROS z důvdu registrace dbrvlných svazků bcí. Pr prvtní imprt a čištění dat se uplatní pstup: 1. ČSÚ d ROS-IAIS nahraje údaje dbrvlných svazků bcí a zájmvých sdružení právnických sb z RES. 2. Krajské úřady zkntrlují sulad nahraných dat s jejich evidencí a prvedu jejich případné pravy, dplnění a dsuhlasení. 3. ČSÚ naplní ROS dsuhlasenými daty v ROS-IAIS Prvtní imprt a čištění dat zájmvých sdružení právnických sb Krajský úřad vstupuje d rle editra ROS z důvdu registrace zájmvých sdružení právnických sb. Pr prvtní imprt a čištění dat se uplatní stejný pstup jak u dbrvlných svazků bcí, viz kap Čištění údajů příspěvkvých rganizacích Krajský úřad vstupuje d rle editra ROS z důvdu rzhdvání vzniku příspěvkvých rganizací (stejně tak i bce). Dle vlastníh rzhdnutí uplatňují krajské úřady jednu ze tří variant pr prvtní imprt a čištění dat: Varianta A: 1. Krajské úřady připravily subr s referenčními údaji příspěvkvých rganizací a ten dručily na ČSÚ. Subr musel splňvat pravidla a frmát uvedený v dpise ČSÚ adresvanéh krajům dne ČSÚ prvedl kntrlu dat a prvedl imprt dat d ROS-IAIS. 3. Krajské úřady zkntrlují sulad nahraných dat s jejich evidencí a prvedu případné pravy, dplnění a dsuhlasení. 4. ČSÚ naplní ROS dsuhlasenými daty v ROS-IAIS. Varianta B: 47/86

48 1. Krajské úřady připravily subr s IČO příspěvkvých rganizací, které vedu ve své evidenci a subr dručily na ČSÚ. Subr musel splňvat pravidla a frmát uvedený v dpise ČSÚ adresvanéh krajům dne ČSÚ dplnil k IČO údaje, které vede v RES a prvedl imprt d ROS-IAIS. 3. Krajské úřady prvedu kntrlu suladu nahraných dat s jejich evidencí a prvedu případné pravy, dplnění a dsuhlasení způsbem ppsaným v dkumentu Primární plnění ROS-IAIS, který je zveřejněný na webvých stránkách Správy základních registrů ( 4. ČSÚ naplní ROS dsuhlasenými daty v ROS-IAIS. Varianta C 1. Krajské úřady p zpřístupnění ROS-IAIS manuálně zapíší existující příspěvkvé rganizace, které vedu ve své evidenci d ROS-IAIS a následně prvedu jejich dsuhlasení dle dkumentu Primární plnění ROS-IAIS. 2. ČSÚ naplní ROS dsuhlasenými daty v ROS-IAIS. Pkud krajské úřady vedu ve své evidenci puze malý pčet příspěvkvých rganizací, dpručuje se uplatnit variantu C tj. manuální zapsání sb d ROS-IAIS. V pačném případě je vhdné uplatnit variantu A neb B, přičemž varianta B představuje větší nárky krajských úřadů na kntrlu a případné pravy údajů v ROS-IAIS z důvdu, že data z RES nemusí být vždy v suladu s jejich evidencí a nebsahují všechna pžadvaná data. Pznámka: Přístup pr zástupce krajských úřadů d ROS-IAIS byl prvizrně zřízen správcem aplikace, cž umžňval malý pčet takvýcht uživatelů (na základě vyplněnéh Frmuláře pr registraci agendy v ROS-IAIS - pr fázi primárníh plnění). Obdbný přístup pr bce nebyl mžn realizvat z důvdu kapacit na straně ČSÚ. Obec je editrem údajů příspěvkvých rganizacích dle zákna č. 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů. Čištění údajů příspěvkvých rganizacích z pzice editra ke dni zpracvání analýzy nebyl zahájen z důvdu: neprvedení registrace příslušné agendy, a tedy ani neprvedení známení půsbnsti k agendě jedntlivými OVM, neprvedení imprtu údajů příspěvkvých rganizacích z RES d ROS, nenapjení ROS-IAIS na JIP a nepřiřazení agendy a činnstní rle k jedntlivým uživatelům. Pdle infrmací získaných d správce registru se předpkládá p splnění výše uvedených pdmínek slvení všech bcí dpisem d datvé schránky se žádstí kntrlu, prvedení případných prav, dplnění statutární zástupce a dsuhlasení způsbem, který bude ppsán v metdickém dkumentu. Tent metdický dkument bude správcem registru zveřejněn na webvých stránkách Správy základních registrů. Tat kntrla a dplnění bude prveden v prstředí ROS-IAIS Čištění údajů hnebních splečenstvích Obec s rzšířenu půsbnstí je editrem hnebních splečenstev dle zákna č. 449/2001 Sb., myslivsti. Čištění údajů ke dni zpracvání analýzy nebyl zahájen z bdbných důvdu jak v kap Pdle infrmací získaných d správce registru se předpkládá p splnění všech pdmínek slvení bcí s rzšířenu půsbnstí dpisem d datvé schránky se žádstí kntrlu, prvedení případných prav, dplnění infrmací hnebním starstvi a dsuhlasení způsbem, který bude ppsán v metdickém dkumentu. Tent metdický dkument bude správcem registru zveřejněn na webvých stránkách Správy základních registrů. Tat kntrla a dplnění bude prveden v prstředí ROS-IAIS Čištění údajů prvzvatelích stanic měření emisí (fyzické sby) Obec s rzšířenu půsbnstí je editrem prvzvatelů stanic měření emisí (fyzické sby) dle zákna č. 56/2001 Sb., pdmínkách prvzu vzidel na pzemních kmunikacích. 48/86

49 Pdle infrmací získaných d správce registru se předpkládá p splnění všech pdmínek slvení bcí s rzšířenu půsbnstí dpisem d datvé schránky se žádstí zápis těcht sb prstřednictvím ROS-IAIS. Zápis prvede ORP na základě své evidence dle metdiky vydané správcem registru Čištění dat v registru práv a pvinnstí Čištění dat v registru práv a pvinnstí je atypické prti statním registrům, nebť data v RPP prvtně vznikají hlašváním a registrací agend a znamváním půsbnstí v agendách. Z tht prcesu je nicméně zřejmé, že tent prces byl zahájen prvním zasláním pžadavku na známení půsbnsti jedntlivým OVM, které v řadě případů inicivali zahájení rzprvéh řízení k registrvané agendě. Ohlašvatelé tak byli nuceni prvést nvé hlášení agendy a správce RPP prvedl nvu registraci. Právě prt byli správcem RPP jedntlivé dtčené OVM vyzváni k pakvanému znamvání půsbnsti k agendám Prvedení zttžnění údajů bsažených v sučasných databázích vůči základním registrům Ke dni zpracvání analýzy není známa metdika pr prvedení prvtníh zttžnění záznamů bsažených v lkálních databázích (lkálních AIS) vůči základním registrům (včetně prvtníh získání AIFO pr jedntlivé agendy), cž je prces, kterým je mj. pdmíněn získávání ntifikací změnách prvedených v ZR. Dpručení: Správa základních registrů musí před spuštěním základních registrů stanvit metdiku pr prvedení prvtníh zttžnění údajů bsažených v lkálních databázích OVM vůči základním registrům Prces reklamace Referenční údaj je pvažván za správný, pkud není prkázán pak neb pkud nevznikne právněná pchybnst správnsti referenčníh údaje. V případě pchybnsti editr značí referenční údaj jak nesprávný; tt značení editr dstraní neprdleně pté, c věří správnst údajů ( 4 dst. 4 ZZR). P celu dbu, kdy je údaj editrem značen jak nesprávný, má puze infrmativní hdntu. Příklad: Fyzická sba (FO) nemá v agendě uknčenu činnst, agenda bdrží upzrnění d jinéh OVM na t, že FO již činnst uknčila. Agenda neví, kdy činnst byla uknčena; značí prt nenaplněný údaj datum zániku neb datum výmazu z evidence pdle jiných právních předpisů na hdntu nesprávný a zahájí zjišťvací řízení. Pdle zjištěné skutečnsti pak údaj praví (buď nastaví datum, neb pnechá údaj prázdný) a nastaví atribut správnsti na správný. Prces reklamace je becně řešen ve 3 krcích: a) bčan neb rganizace dlží chybu rgánu veřejné mci, který s daným údajem pracuje. Tím vznikne právněná pchybnst správnsti evidvanéh údaje a OVM uvědmí příslušnéh editra ( 5 dst. 2 zákna základních registrech), b) editr zpchybněnéh údaje značí tent údaj jak nesprávný, c) editr věří správnst evidvanéh údaje a pdle výsledku buď údaj praví, neb reklamaci zamítne ( 4 dst. 4 ZZR). 8.6 Uživatel referenčních údajů Orgán veřejné mci využívá při své činnsti referenční údaje bsažené v příslušném základním registru v rzsahu, v jakém je právněn tyt údaje využívat, a t aniž by věřval jejich správnst. Od sb, p kterých je jiným právním předpisem dlžení takvých údajů pžadván, je rgán veřejné mci právněn pžadvat pskytnutí takvých údajů puze, pkud: a) nejsu v základním registru bsaženy, 49/86

50 b) jsu značeny jak nesprávné, c) vznikne právněná pchybnst správnsti referenčníh údaje, neb d) jsu nezbytné pr bezpečnstní řízení pdle jinéh právníh předpisu. Z výše uvedenéh vyplývá, že není mžné pžadvat p klientvi dlžení referenčních údajů, které si musí OVM zjistit v rámci svým kmpetencí vyknávat příslušnu agendu. Zárveň ale úřední sba může p klientvi vyžadvat předlžení průkazu ttžnsti, aby mhl prvést identifikaci, a t včetně údajů jménu a příjmení, data narzení a místa trvaléh pbytu, viz 36 dst. 4 zákna č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pzdějších předpisů. Shrnutí: OVM využívá referenční údaje v rzsahu svéh právnění (v kntextu vyknávané agendy) a nezkumá jejich správnst. P klientvi OVM nepžaduje dlžení údajů, které jsu referenční, ale zjistí si tyt údaje v základních registrech, vyjma ptřeby identifikace. V případě, že rgán veřejné mci, který není editrem danéh údaje v základním registru, při své činnsti zjistí nesulad referenčních údajů vedených v základním registru se skutečným stavem, aneb vznikne-li u něj právněná pchybnst správnsti referenčníh údaje, uvědmí tm neprdleně editra danéh referenčníh údaje. Má se za t, že ten, kd vychází z referenčníh údaje, je v dbré víře, že stav referenčníh údaje v základním registru dpvídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět jeh nesprávnsti ( 4 dst. 6 ZZR). Pvinnstí editrů i uživatelů je vedení záznamů přístupu k neveřejným údajům ( 57 ZZR), kdy je pvinnstí vést záznamy přístupu k údajům bsaženým v základních registrech (nejde-li přístup k údajům veřejně přístupným), a uchvávat je p dbu 1 rku. Tat evidence musí bsahvat: a) uživatelské jmén právněné úřední sby pdle 56 dst. 3 písm. a), která přístup učinila, b) rli pdle 51 dst. 1 písm. h), ve které úřední sba přístup učinila, c) výčet údajů, ke kterým úřední sba získala přístup, d) datum a čas přístupu, e) důvd a knkrétní účel přístupu. Dpručení: Určení úředních sb musí zajistit příslušný OVM. Knkrétní editři referenčních údajů si musí být vědmi nvě vzniklých pvinnstí, tedy např. pvinnsti zadávat či měnit referenční údaje v ZR bez zbytečnéh dkladu, neprdleně vyřizvat prces reklamace u zpchybněných údajů (jimiž jsu editrem). Funkcinalitu vztahující se k zabránění neprávněnéh přístupu k údajům vedeným v AIS a vedení evidence přístupu k neveřejným údajům musí zajistit ddavatel knkrétníh AIS. OVM je pvinný uchvávat tut evidenci nejméně p dbu 1 rku! Pr archivace těcht dat je mžné využít např. krajská garantvaná úlžiště. 8.7 Dpad na městské části Městské části jsu pvažvány za OVM puze v případě městských částí Hlavníh města Prahy. Tyt městské části mají veškeré pvinnsti vyplývající ze ZZR jak každý jiný rgán veřejné mci. V případě statních statutárních měst nejsu městské části/bvdy samstatnu právnicku sbu (nemají vlastní IČO), prt veškeré pvinnsti vyplývající ze ZZR zajišťuje příslušný magistrát (tzn. při znamvání vyknávání půsbnsti zhlední v zadávaných pčtech úředních sb d AIS RPP Půsbnstní i sby na městských částech/bvdech). V případě, že městské části/bvdy bdrží d datvé schránky pžadavek na známení půsbnsti, zahájí příslušný magistrát rzprvé řízení. 50/86

51 8.8 Dpad na zřizvané rganizace Zřizvané rganizace jsu pvažvány za OVM v případě, kdy jim byla záknem neb zřizvatelem svěřena půsbnst v blasti veřejné správy. T je případ např. základních škl, kdy zápis žáka je správním rzhdnutím. V takvém případě má příspěvkvá rganizace veškeré pvinnsti vyplývající ze ZZR. Tent dpad je však širší, znamená pvinnst zřídit si datvu schránku, aby příslušná rganizace byla bsažena v Seznamu OVM a mhla bdržet žádst známení půsbnsti v agendě. Pznámka: K datu zpracvání analýzy nebyl ze strany Ministerstva vnitra rzhdnut, zda je zřizvaná rganizace pvažvána ve smyslu ZZR za rgán veřejné mci a zda se tedy na ní vztahují všechny pvinnsti vyplývající ze zákna základních registrech. 8.9 Veřejnprávní smluvy Veřejnprávní smluva (VPS) je institut umžňující přens půsbnstí v blasti státní správy mezi jedntlivými bcemi. Obce, které vyknávají přenesenu půsbnst ve stejném ORP, mhu uzavřít VPS, na jejímž základě bude jedna bec vyknávat přenesenu půsbnst jiné neb jiných bcí (bce splu nemusí susedit). Předmětem VPS však nemůže být přenesená půsbnst, která je na základě zákna svěřena rgánům jen některých bcí, cž je případ stavebních neb matričních úřadů. Shrnutí: V případě, že registrvaná agenda je vyknávaná jiným OVM na základě veřejnprávní smluvy, znamuje půsbnst k tét agendě t OVM, kterému tat půsbnst dle záknných předpisů přísluší. Příslušné pčty úředních sb si musí vyžádat u OVM, které za ně půsbnst vyknává. V případě, že registrvaná agenda je vyknávaná jiným OVM na základě veřejnprávní smluvy, znamuje půsbnst k tét agendě t OVM, kterému tat půsbnst dle záknných předpisů přísluší. Příslušné pčty úředních sb si musí vyžádat u OVM, které za ně půsbnst vyknává. K uzavření VPS mezi bcemi je třeba suhlasu krajskéh úřadu, mezi bcemi s rzšířenu přenesenu půsbnstí je třeba suhlasu Ministerstva vnitra. Veřejnprávní smluva musí bsahvat: účastníky smluvy (mhu být sjednány i vícestranné smluvy) dbu trvání smluvy přesný rzsah přenesené půsbnsti s dkazem na příslušná záknná ustanvení způsb úhrady nákladů spjených s výknem smluvu delegvané přenesené půsbnsti. Obec, která je smluvní stranu smluvy, je pvinna ji zveřejnit na své úřední desce nejméně p dbu 15 dnů, sučasně se zveřejní i ve Věstníku právních předpisů kraje. Příklad VPS zabezpečení prvedení zápisů údajů d infrmačníh systému územní identifikace, adres a nemvitstí: Předmět, rzsah a pdmínky smluvy 1. V suladu s ustanvením 63 dst. 1 zákna č. 128/2000 Sb., bcích (becní zřízení), v platném znění se MĚSTO zavazuje, že budu jeh rgány zabezpečvat pvinnsti, k jejichž výknu je ve smyslu níže uvedených ustanvení zákna č. 111/2009 Sb., základních registrech, v platném znění (dále jak 51/86

52 zákn ), věcně a místně příslušná OBEC, tzn.: budu zapisvat d infrmačníh systému územní identifikace, adres a nemvitstí (dále též jak ISUI ) následující údaje, kterých je OBEC pvinna MĚSTU v suladu s tut smluvu předat ptřebné pdklady: a) vzniku, změně neb zániku stavebníh bjektu, který nevyžaduje stavební pvlení ani hlášení stavebnímu úřadu (stavebním bjektem je dknčená budva zapisvaná d katastru nemvitstí České republiky neb jiná dknčená stavba, která se d katastru nemvitstí nezapisuje, pkud služí k ubytvání lidí neb k pdnikání neb jiné eknmické činnsti, například pdzemní stavba), a t údaje: - identifikační údaje stavebníh bjektu - jeh vazbách na statní územní prvky a na územně evidenční jedntku část bce - definičním bdu stavebníh bjektu - typu stavebníh bjektu - způsbu jeh využití a jeh technickeknmických atributech - technickeknmický atribut stavebníh bjektu, kterým je měsíc a rk jeh dstranění b) název ulice a údaje vazbách ulice na statní územní prvky c)změny údajů adresním místě a změny příslušnsti stavebních bjektů d části bce. 2. OBEC, resp. rgán bce, se zavazuje údaje (pdklady) blíže knkretizvané v dst. 1.) tht článku smluvy předávat určenému rgánu MĚSTA, a t vždy nejpzději následující pracvní den p jejich dručení a příslušný rgán MĚSTA je pvinen údaje pskytnuté OBCÍ zaevidvat d věcně příslušnéh systému ISUI nejpzději následující pracvní den p jejich prkazatelném bdržení. Více institutu veřejnprávních smluv najdete na: 52/86

53 9 Technické zajištění Zaměstnanec rgánu veřejné mci, který řeší jedntlivé případy v rámci dané agendy, ptřebuje v určitých fázích živtníh cyklu knkrétníh případu kmunikvat se základními registry. Tat kmunikace může být vyvlána ptřebu dplnit údaje, které dpvídají referenčním údajům ZR, ppř. ptřebuje věřit správnst údajů danéh případu prti referenčním údajům ze ZR. Typickým příkladem může být věření údajů fyzické sby (žadatele) při zpracvání knkrétníh případu Výběr místníh pplatku za psa d bčana XY, který na frmuláři uvedl puze čísl elektrnicky čitelnéh dkladu (knkrétně čísl bčanskéh průkazu). Aby mhl být tent případ v rámci agendy Místní pplatky úspěšně řešen, je nezbytné při příjmu žádsti věřit čísl elektrnicky čitelnéh dkladu (např. čísl bčanskéh průkazu) prti referenčním údajům v základních registrech a získat ptřebná data fyzické sby, včetně adresy. Základní pravidl pr kmunikaci se základními registry je: S infrmačním systémem základních registrů smí kmunikvat puze registrvané agendvé infrmační systémy. Agendvé infrmační systémy jsu infrmační systémy, které umžňují vedení jedné, ppř. více agend v elektrnické pdbě s využití ICT. Z glbální architektury systému základních registrů vyplývají následující základní principy: Agendvé infrmační systémy (AIS) kmunikují se základními registry výhradně prstřednictvím vnějšíh rzhraní infrmačníh systému základních registrů (ISZR). Pr tut kmunikaci pužívají služby vnějšíh rzhraní (egon služby). AIS mhu d systému základních registrů pskytvat také vlastní služby. Tyt služby jsu také publikvané na vnějším rzhraní ISZR. Každý ZR kmunikuje výhradně s ISZR přes vnitřní rzhraní ISZR. Veškeru vzájemnu kmunikaci mezi AIS a základními registry zprstředkvává ISZR včetně kntrly právnění přístupu jedntlivých systémů k publikvaným službám. Evidenci katalgů služeb a právnění agend k těmt službám eviduje Registr práv a pvinnstí (RPP). 53/86

54 9.1 Způsby přístupu OVM k referenčním údajům ZR Následující brázek znázrňuje přístup AIS ke službám základních registrů. Pr kmunikaci se základními registry je tedy mžné využít centrální AIS a/neb lkální AIS Kmunikace se ZR prstřednictvím AIS centrální V případě AIS centrální se jedná agendvý infrmační systém, který je prvzván centrálně a jeh správcem je třetí subjekt (nikliv OVM územní samsprávy). Centrální AIS lze využít v případě: je jeh využití pvinné a pr splnění editační pvinnsti není mžné využít lkální AIS (např. ISEO) kdy pr výkn dané agendy nemá OVM k dispzici žádný AIS neb lkální AIS kmunikaci se základními registry neumžňuje (např. technlgicky zastaralý systém, které nesplňuje pdmínky připjení AIS k základním registrům a jehž upgrade by byl finančně velmi nárčný). Klíčvé výhdy a nevýhdy ve využívání centrálníh AIS, vůči lkálnímu AIS, jsu následující: Výhdy Umžňuje uživateli přístup k referenčním údajům v případě, že OVM: nemá mžnst pr výkn agendy pužít lkální AIS (např. hlášení půsbnsti v agendě prstřednictvím AIS Půsbnstní, přístup d RÚIAN pmcí ISUI, apd.); nemá žádný lkální AIS; lkální AIS neumžňuje kmunikaci se systémem ZR; prbíhá implementace nvéh, ppř. rzšíření stávajícíh AIS; lkální AIS je pr uživatele p delší dbu nedstupný (jedná se prvzní dstávku systému zapříčiněnu např. implementací nvéh AIS, rzšířením stávajícíh AIS, neb jiným technickým prblémem). Je garantvaná dstupnst aplikace na základě SLA. Nevýhdy Centrální AIS nemusí řešit celý kmplexní prces zpracvání případu v rámci agendy (tzv. end-t-end prces), ale puze jeh část. Např. věření fyzické sby, změna fyzické sby, věření adresy, apd. Tzn. centrální AIS nemusí řešit veškeré činnsti v rámci výknu dané agendy, ale puze vybrané. V případě, že OVM využívá lkální AIS, který nekmunikuje se systémem ZR, ale pkrývá veškeré činnsti v rámci zpracvání případu dané agendy, pak je nezbytné zajistit manuální přepis údajů 54/86

55 z centrálníh AIS d svéh lkálníh AIS. Tent pstup představuje velké rizik chybvsti v přepisu údajů. OVM nemusí řešit napjení AISu na systém základních registrů Kmunikace se ZR prstřednictvím AIS lkální AIS lkální je agendvý infrmační systém, jehž správcem je dané OVM a využívá jej pr kmpletní řešení svých případů v rámci vybraných agend. Klíčvé výhdy a nevýhdy ve využívání lkálníh AIS pr kmunikaci se základními registry vůči centrálnímu AIS, jsu shrnuty v následující tabulce: Výhdy Lkální AIS zpravidla zajišťuje celý živtní cyklus případu v rámci dané agendy (tzn. realizaci všech činnstí v rámci agendy). Lkální AIS může věřvat, či dplňvat údaje ze základních registrů v různých kamžicích zpracvání případu v rámci dané agendy. Např. dplnění údajů fyzické sby při příjmu žádsti, věření správnsti pužití údajů fyzické sby při desílání rzhdnutí, apd. Pzn.: V jakém kamžiku a jaké údaje má lkální AIS věřvat prti referenčním údajům ZR, či dplňvat údaje na základě jednznačnéh identifikátru bjektu (FO, PO, adresy, apd.) závisí na knkrétní implementaci bchdní lgiky dané agendy. Tu zajišťuje ddavatel AIS. Nevýhdy Nutnst zajištění kmunikace lkálníh AIS se systémem ZR. Pzn.: Rzsah úprav lkálníh AIS je dán jeh technicku architekturu. Nutnst splnění technických pdmínek pr prvz lkálníh AIS, zejména v blasti bezpečnsti (např. zajištění chrany sbních údajů) a lgvání jedntlivých transakcí (zejména v případech kmunikace s ISZR). Pkud OVM využívá pr kmunikaci se základními registry také lkální AIS, mhu tyt agendvé infrmační systémy přistupvat k základním registrům dlišným způsbem: 1. prstřednictvím jednagendvéh lkálníh AIS, (tj. 1 AIS = výkn 1 agendy), 2. prstřednictvím integrvanéh lkálníh AIS (tj. AIS = výkn více agend), 3. prstřednictvím integrační platfrmy (integrující různě agendvé infrmační systémy). Uvedené varianty jsu zbrazeny na následujícím brázku. 55/86

56 V praxi pak může nastat libvlná kmbinace těcht způsbů, kdy OVM bude mít část agendvých infrmačních systémů integrvánu pmcí integrační platfrmy, zbylé budu kmunikaci s ISZR zajišťvat na přím. Přístup k referenčním datům ZR prstřednictvím Jednagendvéh lkálníh AIS (1) Přístup k referenčním datům ZR prstřednictvím Jednagendvéh lkálníh AIS znamená, že pr pdpru výknu jedné knkrétní agendy je určen právě jeden lkální AIS. Pr pdpru výknu jiné agendy zase jiný lkální AIS. Správcem těcht lkálních AIS jsu jedntlivé OVM. Jednagendvé AIS jsu zpravidla různé architektury a d různých ddavatelů. Ve většině případů nedispnují splečným aplikačním základem, nemají jedntnu správu uživatelů a aplikačních právnění. Nastavení aplikace je v rámci každéh AIS různé a každý systém má svje vlastní číselníky a kmenvá data. Za kmenvá data jsu, v kntextu tht dkumentu, pvažvána data subjektu (fyzické a právnické sbě), místě adrese a rzhdnutí. Tat struktura je pdbná struktuře referenčních dat základních registrů - ROB, ROS, RÚIAN, RPP (referenční část - data rzhdnutí, na základě kterých se mění referenční údaje v ZR). V takvémt případě je třeba realizvat úpravy pr kmunikaci s ISZR pr každý AIS zvlášť. Jelikž je každý AIS určen pr pdpru činnstí právě jedné agendy, mají evidvané fyzické sby vždy přidělené jedn AIFO. Tím pádem dpadá řešení prblematiky práce s více AIFO pr fyzicku sbu v případě, že AIS řeší živtní cyklus více agend. Přístup k referenčním datům ZR prstřednictvím integrvanéh lkálníh AIS (2) Oprti předchzímu ppsanému způsbu přístupu k referenčním datům ZR se jedná situaci, kdy jeden AIS aplikačně pdpruje živtní cyklus více agend. Ve většině případů je takvýt integrvaný AIS vytvřen na splečném aplikačním jádře v rámci jedné technlgie. Zpravidla má jedntnu správu uživatelů a aplikačních právnění, která může být integrvána na lkální, neb centrální adresářvé služby. Ve většině případů má splečnu funkcinalitu administrace aplikace, jednu evidenci číselníků a kmenvých dat. Krmě výše ppsané základní funkcinality, kteru se integrvaný lkální AIS liší d jedntlivých dílčích lkálních AIS ppsaných v předešlém dstavci, bývá navíc implementván integrační mdul služící pr kmunikaci zejména s externími aplikacemi. V tmt případě je architektura AIS pdbná architektuře ppisvané níže - Přístup k referenčním datům ZR prstřednictvím integrační platfrmy AIS. Je na zvážení OVM, zda bude d ISISVS registrvat integrvaný lkální AIS jak celek (a tedy pr kmunikaci s ISZR bude ptřebný puze jeden technický certifikát) neb tzv. agendvě, tedy pr každý mdul integrvanéh infrmačníh systému následně získá technický certifikát. Zpracvatel dpručuje první variantu, tedy tzv. aplikační přístup (viz kapitla 8.2.1), přičemž ddavatel musí zajistit, aby pr každu integrvanu agendu byl v rámci kmunikace se základními registry pužíván dlišné AIFO jedné fyzické sby. Výhdy řešení Výkn něklika agend mám zajištěn pmcí 1 lkálníh integrvanéh AIS, jehž integrace s externími aplikacemi (ISZR) se řeší zpravidla v rámci jednh mdulu, včetně jedntnéh lgvání a zajištění jedntné bezpečnsti. T může vést v důsledku ke snížení nákladů na tvrbu jedntlivých rzhraní. V případě aplikační přístupu (viz kapitla 8.2.1) musím zajistit puze jeden technický certifikát pr zajištění přístupu integrvaných agend referenčním datům v ZR. Při specifikaci řešení úprav lkálníh integrvanéh AIS se zpravidla vedu jednání s jedním ddavatelem, který by měl být na prblematiku kmunikace se systémem ZR připraven a všem zákazníkům nabízet svje řešení, které je v suladu s platnu legislativu. 56/86

57 Nevýhdy řešení Kmplikací tht řešení může být pžadavek na přiřazvání AIFO fyzické sbě v rámci 1 agendy, tj. pr každu z agend, které jsu v takvémt řešení integrvány, musí mít fyzická sba přiřazené jiné AIFO. Zásadním pžadavkem je pak v tmt případě zajištění takvé míry zabezpečení aplikace, aby nemhl djít k účelvému sdružvání údajů fyzické sbě napříč případy integrvaných agend v aplikaci. T může klást vyšší nárky na úpravu aplikační architektury, nicméně ddavatel integrvanéh lkálníh AIS by měl garantvat shdu s legislativními předpisy a měl by být připraven tent prblém vyřešit. Přístup k referenčním datům ZR prstřednictvím integrační platfrmy AIS (3,4) V případě, že se jedná větší OVM, který má něklik integrvaných či jednagendvých lkálních AIS, může být kmunikace s ISZR realizvána prstřednictvím integrační platfrmy. Tat platfrma je klíčvým prvkem kmunikace lkálních AIS s klními (zejména externími) aplikacemi. C se týče aplikační architektury, je tent způsb řešení bdbný, jak případ kmunikace lkálníh integrvanéh AIS. Na brázku výše jsu znázrněny dva způsbu kmunikace prstřednictvím integrační platfrmy (3, 4). Rzdíl je následující: Řešení (3) představuje integrační platfrmu a jedntlivé lkální AIS jak jeden ISVS. Jde registraci tht jednh lkálníh AIS jak lkálníh integrvanéh AIS pdprující výkn více agend. S tím suvisí i pdání žádsti na jeden technický certifikát pr kmunikaci s ISZR. Řešení (4) představuje každý lkální AIS jak samstatný ISVS, tj. takt (samstatně) by měly být i tyt lkální AIS registrvány v ISVS a každý z těcht lkálních AIS by měl získat svůj vlastní technický certifikát. V tmt případě bude úlha integrační platfrmy puze jak zprstředkvatel kmunikace s ISZR, který však bude zárveň představvat jedn míst pr centrální lgvání kmunikace a řízení integračních prcesů. Výhdy řešení Realizace jednh centrálníh místa integrace, pr kmunikaci se systémem ZR. Jedntný způsb lgvání, včetně zajištění jedntné úrvně zabezpečení kmunikace. Existence velké škály kmunikačních prtklů a adaptérů (adresářvé služby, webvé služby, databázvá knektivita pr různé databázvé systémy, zpracvání subrů, lgů apd.). Nižší náklady na zprvznění nvéh, ppř. výměně stávajícíh, lkálníh AIS, v případě napjení na ISZR. Nevýhdy řešení Ddavatel integrační platfrmy je bvykle další subjekt, jehž úklem je implementvat sfistikvanu integrační úlhu a splupracvat s ddavateli jedntlivých lkálních AIS. T může vést k vyským finančním a případně i kapacitním nárkům. Vyské nárky na zajištění sučinnsti všech zúčastněných stran. Zajištění prvzu dalšíh aplikačníh vybavení, včetně získání pměrně značných technických kmpetencí pr správce systému. Nutnst řešení přiřazení více AIFO k jedné fyzické sbě, pkud se tat sba vyskytuje v případech různých agend. V tmt případě je nezbytné zajistit takvu míru zabezpečení aplikace, aby nemhl djít k účelvému sdružvání údajů fyzické sbě napříč případy různých agend. 57/86

58 9.2 Pstup zajištění přístupu k referenčním údajům ze ZR Jak je uveden výše, dané OVM bude mci přistupvat k referenčním datům základních registrů buď prstřednictvím centrálních AIS, neb svých lkálních AIS. Jelikž existují agendy a činnsti, kde je v sučasné dbě vyžadván přístup výhradně prstřednictvím centrálních AIS, bude třeba zajistit pr jejich výkn přístup k těmt centrálním AIS. Aktuálně neexistuje veřejně dstupný výčet všech centrálních AIS. V kapitle Využití centrálních AIS pr kmunikaci se základními registry je ppis v sučasné dbě známých centrálních AIS. Dpručení: Správa základních registrů by měla na svých stránkách ( zveřejnit seznam všech centrálních AIS, včetně ppisu způsbu jejich využití (kd může, neb musí daný AIS pužívat, v rámci jaké agendy a jaké rle) a zajištění přístupu (pdprvané kmunikační kanály a prtkly KIVS, HTTPs, VPN, pevná IP adresa, IPSec, apd.). Pr statní agendy a jejich činnsti může OVM využít své lkální AIS pr přístup k referenčním údajům ZR. Zdali OVM využije své lkální AIS pr přístup k údajům ZR, závisí na něklika aspektech. Např. na technické mžnsti a způsbilsti danéh lkálníh AIS pracvat s údaji ZR, dále připravensti ddavatele danéh lkálníh AIS zrealizvat pžadvanu funkcinalitu (např. vytvřením nvéh aplikačníh mdulu), finančních mžnstí OVM, apd. Obě mžnsti využití AIS pr přístup k referenčním údajům ZR (centrálních i lkálních) jsu ppsány níže. Dpručení: Pvěřený tým zaměstnanců OVM (např. zaměstnanec ddělení / dbru IT, dále zaměstnanec znalý interních prcesů a zaměstnanec zdpvědný za krdinaci aktivit v blasti egvernmentu) by měli připravit interní pdklady k rzhdnutí tm, jaké AIS by se měly pr výkn jakých agend (a jejich činnstí) pužít v kmunikaci se ZR. Jeden z pdkladů k rzhdnutí může mít strukturu tabulky, bsahující slupce: název agendy (a činnsti) centrální AIS správce centrálníh AIS lkální AIS ddavatel lkálníh AIS kandidát pr přístup k referenčním údajům ZR důvdnění vybrání danéh kandidáta 58/86

59 Následující brázek znázrňuje výše uvedené dpručení Prces analýzy způsbu přístupu k referenčním údajům ZR, včetně identifikace vstupů a výstupů prcesu. analysis Analýza Vnitřní zdrj e pr realizaci integrace lkálních AIS k ISZR Znalst v lastních AIS «vstu p» «vstu p» Stav kmunikační infrastruktury pr přístup k ZR «vstu p» Analýza způsbu přístupu k referenčním údaj ům ZR P tře ba p racvat s ú da ji ZR «g al» Rzhdnutí způsbu přístup k referenčním údaj ům ZR pr j edntliv é agendy a činnsti «výstu p» «in f rm ač ní zd rj» Správ a základních registrů «vstu p» AIS Půsbnstní «vstu p» Dpručení v yužití AIS pr kmunikaci se ZR Výstup prj ektů, j ej ichž cílem byla prcesní analýza Právě ptřeba pracvat s údaji ZR (minimálně v rli čtenáře) je důvdem pr vytvření analýzy způsbu přístupu k referenčním údajům ZR. Cílem vytvření tét analýzy je rzhdnutí danéh OVM způsbu přístupu k referenčním údajům ZR prstřednictvím jedntlivých AIS pr zajištění výknu jedntlivých agend, ke kterým OVM známil svji půsbnst. Hlavní vstupy analýzy mhu být: Infrmace zveřejněné v dstupných infrmačních zdrjích (webvý prtál správy základních registrů, různé přádané šklení a semináře na téma základní registry, apd.). Výčet agend a infrmačních systémů OVM, jak nástrje pr výkn daných agend. Zdrjem infrmací může být např. výstup prjektu zabývajícíh se prcesní analýzu úřadu. Znalst vlastních AIS, včetně znalsti d jaké míry tyt AIS agendu pkrývají. Důležitým aspektem pr následné rzhdnutí, zdali tent (neb tyt) AIS pužít pr kmunikaci se ZR je výsledek jednání s ddavatelem (ddavateli) AIS. Dstupnst interních zdrjů (zejména finančních) pr rzšíření funkcinality stávajících AIS pr kmunikaci se ZR. Nutnu pdmínku je mžnst AIS kmunikvat s ISZR. Aktuální a plánvaný stav kmunikační infrastruktury pr přístup d systému ZR (jak prstřednictvím centrálních, tak lkálních AIS). Zásadní je splnění minimálních pdmínek pr přístup k ZR prstřednictvím jedntlivých AIS v různých rlích (editr, ppř. statní). Ideální stav nastává v případě připjení OVM d KIVS. Pkud tak není, je nutné zajistit alespň minimální dpvídající pdmínky pr kmunikaci AIS se ZR definvané správu základních registrů. Dpručení: Správa základních registrů by měla vydat dkument, ppisující pdmínky a prces připjení AIS k ISZR pr strý prvz. 59/86

60 Jak je uveden v textu výše, cílem výstupu analýzy je seznam centrálních AIS a seznam lkálních AIS, které jsu kandidáty pr využívání referenčních údajů ZR při zpracvání jedntlivých případů v rámci agend. Čárkvané spjnice značí mžnst přechdu pkrytí výknu agendy z půvdně plánvanéh lkálníh AIS centrálním AIS. Důvdem přechdu může být nedstatečné finanční prstředky na úpravu AIS ze strany OVM, neb prblémy v technické, či rganizační realizaci rzhraní. Detailnější ppis jedntlivých činnstí k zajištění přístupu k referenčním údajům ZR je předmětem následujících kapitl Využití centrálních AIS pr kmunikaci se základními registry OVM bude mít mžnst využívat centrální AIS pr přístup k referenčním údajům základních registrů. Ke každému ze základních registrů bude k dispzici minimálně jeden centrální AIS. Zpravidla jich bude více. Příklad jedntlivých editačních AIS je uveden v následující tabulce: Registr ROB ROS RUIAN AIS IS evidence byvatelstva (bčanské průkazy a pasy) Cizinecký infrmační systém IS datvých schránek IS bchdní rejstřík IS živnstenský rejstřík ROS-IAIS pr malé agendy IS katastru nemvitstí IS územních identifikací 60/86

61 RPP AIS Půsbnstní AIS Mdelvací všechny editrské AIS zapisující údaje rzhdnutí Krmě výše uvedených editačních AIS existuje Frmulářvý agendvý infrmační systém (FAIS), který bude umžňvat dtaz d základních registrů s využitím interaktivních frmulářvých řešení. Prstředníkem bude prstředí CzechPOINT@Office neb Datvá schránka. Aby mhl OVM využívat služeb centrálních AIS, je nezbytné, aby měl zřízen pr své zaměstnance přístup, včetně zajištění bezpečnéh přístupu prstřednictvím pžadvanéh kmunikačníh kanálu. Ten může být různý, s hledem na přístup ke knkrétnímu AIS. Pdmínku pr získání uživatelských přístupů d centrálníh AIS je známení vyknávání půsbnsti v agendě, včetně ddání pčtu úředních sb, pdílejících se na výknu agendy a jedntlivých činnstních rlí. Ppis jedntlivých činnstí, které jsu nezbytné pr získání přístupu vybraných uživatelů d centrálních AIS: zjištění pdmínek pr využívání referenčních údajů ZR prstřednictvím centrálních AIS, realizace technických a administrativních patření, které umžní přístup knkrétním zaměstnancům OVM k AIS, věření přístupu uživatelů d centrálníh AIS. Zjištění pdmínek pr využívání referenčních údajů ZR prstřednictvím centrálníh AIS Mžným infrmačním kanálem jsu stránky kde je mžné zjistit pr danu cílvu skupinu a rli (např. Editr z bcí, Uživatel z ústředních rgánů, apd.) infrmace dstupných centrálních AIS. Aktuálně je pr knkrétní skupinu a rli publikván velmi mál infrmací. Pr dtazvání se na referenční údaje ze základních registrů bude mžné využívat služeb CzechPOINT@Office. V rámci tht prstředí by měl být mžné využívat sadu frmulářvých řešení, která budu uživateli zpřístupněna prstřednictvím specifickéh FAIS. Jednu z pdmínek pr práci s FAIS je registrace a zavedení uživatelů v rámci JIP. 61/86

62 Aktuálně nejsu centrálně dstupné knslidvané infrmace tm, c je třeba na úrvni OVM učinit, pr přístup k centrálním AIS. Dpručení: Správa základních registrů by měla na svém webvém prtále zveřejnit seznam centrálních AIS, včetně infrmace jejich správcích a nutných pdmínkách pr zřízení přístupu. Pr většinu centrálních AIS platí pravidl, aby mhl uživatel pracvat s centrálním AIS, musí být zaveden v JIP. Editaci údajů OVM v JIP, včetně správy lkálních administrátrů a lkálních uživatelů, je mžné realizvat dvěma způsby: prstřednictvím sady frmulářů umístěných na webvém prtále ( pmcí webvé aplikace Správy dat Seznamu OVM ( ). Jakým způsbem využívat jaký kmunikační prstředek (interaktivní frmuláře neb webvé rzhraní aplikace Správy dat Seznamu OVM), závisí na knkrétní ptřebě danéh OVM. Aktualizace údajů OVM a lkálních administrátrech se mění prstřednictvím interaktivních frmulářů. Ostatní aktualizace, jak správa uživatelů, přidělvání rlí, certifikátů, zařazvání d rganizační struktury apd. se děje prstřednictvím webvé aplikace pr Správu dat Seznamu OVM. Seznam častých dtazů, včetně návdu jak v těcht případech pstupvat, je zveřejněn na adrese: Tip: Na prtále ELEV je dstupný e-learningvý kurz ppisující, jak pracvat s webvým prtálem OVM ( Realizace technických a administrativních patření Na základě předchzí analýzy je nezbytné, aby OVM zajistil veškeré rganizační a technické pdmínky pr přístup k pžadvaným centrálním AIS. Ověření přístupu uživatelů d centrálních AIS Výsledkem realizace všech ptřebných technických a administrativních úknů, které jsu zaptřebí pr přístup uživatele k centrálnímu AIS, je jejich věření. Dpručení: Pvěřený zaměstnanec OVM vybere vzrek uživatelů s různými rlemi (např. editr, čtenář) a případně z různé lkality. Tit uživatelé prvedu věření přístupu d centrálníh AIS. Pkud se vyskytne prblém v přístupu uživatele d systému, bude třeba prvěřit, zdali byly zajištěny všechny nezbytné technické a administrativní pstupy. Pkud byly ddrženy a zajištěny všechny nezbytné úkny, bude třeba kntaktvat technicku pdpru danéh AIS Využití lkálních AIS pr kmunikaci se základními registry Pkud rgán veřejné mci využívá pr výkn některých agend ve své půsbnsti lkální AIS, je mžné uvažvat tmt AIS jak lkálním AIS pr ptřeby kmunikace se ZR. T by měl vyplynut z úvdní analýzy, která je ppisvána v kapitle výše Pstup zajištění přístupu k referenčním údajům ze ZR. V praxi bude velmi častý případ, kdy OVM využije k výknu svých agend krmě svých lkálních AIS i centrální (např. AIS RPP Půsbnstní, ROS-IAIS apd.). 62/86

63 Ppis jedntlivých činnstí, které jsu nezbytné, pr získání přístupu vybraných uživatelů d centrálních AISů: zjištění pdmínek pr využití referenčních údajů prstřednictvím lkálníh AIS, realizace patření pr přístup lkálníh AIS k ISZR, věření přístupu lkálníh AIS k egn službám. Zjištění pdmínek pr využití referenčních údajů prstřednictvím lkálníh AIS Aby mhl být lkální AIS pvažván za kandidáta v kmunikaci s ISZR, měl by splňvat následující pžadavky: Kmplexní evidence celéh živtníh cyklu minimálně jedné agendy, ke které OVM nahlásil svji půsbnst. Architektura AIS umžňující kmunikvat s ISZR prstřednictvím synchrnních i asynchrnních webvých služeb, pdepsaných technickým certifikátem. Asynchrnní služby ISZR se s výhdu pužijí pr dávkvu aktualizaci lkálních dat, dpvídající referenčním datum ZR. Pkud AIS využívá pr zajištění živtníh cyklu agend evidenci kmenvých dat, pak by tat struktura měla být kmpatibilní se strukturu dat ZR. Ddavatel lkálníh AIS by měl realizvat rzšíření IS s hledem na c nejmenší dpad na jeh uživatele. Například pnechat údaje žadateli a jeh bydlišti / sídle na bjektu (frmuláři) žádsti, aby byl mžné zbrazit frmulář žádsti s údaji žadatele, které byly platné v dbě pdání žádsti. Tímt bude zachvána histrie případu v rámci agendy s údaji, které v té dbě dpvídaly referenčním údajům evidvaných v ZR. Nicméně kmenvá data evidvaná v lkálním AIS by dpvídala aktuálnímu stavu ZR. AIS by měl mít realizvány integrační bdy pr kmunikaci se ZR. Jedná se funkcinalitu, kdy AIS bude prvádět kntrlu, neb aktualizaci lkálních dat prti referenčním datům ZR. V kapitle Bdy přístupu při výknu agendy k referenčním datům základních registrů je blíže specifikván návrh těcht integračních bdů. AIS musí zajistit dpvídající bezpečnst zejména zamezení mžnsti sdružvání údajů FO napříč různými agendami. 63/86

64 Pkud budu prstřednictvím AIS realizvány úpravy dat ZR (např. zakládání, změna, neb uknčení platnsti subjektu), je třeba zajisti v rámci zpracvávání tét transakce i zápis rzhdnutí, včetně dkazu na referenční data, která se vztahují k tét změně. Samzřejmstí je, že lkální AIS bude muset mít vnitřně implementvanu funkcinalitu reakce na různé mezní stavy při vlání služeb, včetně šetření případných chyb, vyzvedávání zpracvaných pžadavků na straně ISZR, apd. AIS musí vést záznamy přístupu k údajům bsažených v ZR p dbu minimálně 1 rku. T vyplývá ze zákna č. 111/2009 Sb., 57. Dpručení: Jde především tyt údaje: uživatelské jmén právněné úřední sby pdle 56 dst. 3 písm. a), která přístup učinila, rli pdle 51 dst. 1 písm. h), ve které úřední sba přístup učinila, výčet údajů, ke kterým úřední sba získala přístup, datum a čas přístupu, důvd a knkrétní účel přístupu. Za účelem archivace záznamů přístupu k údajům evidvaných v ZR, může OVM (typicky bce, ORP, města) využívat služeb garantvanéh úlžiště kraje v prstředí technlgických center. Pkud AIS umžňuje aktualizaci referenčních údajů v ZR, pak je nezbytné, aby vedl lkálně histrii těcht údajů. AIS může věřvat uživatele prstřednictvím svých lkálních adresářvých služeb, neb prstřednictvím KAAS/JIP. KAAS je sada webvých služeb pr autentizaci a autrizaci uživatelů vedených v JIP. Sučasný stav: JIP je zdrjem dat OVM pr prces hlášení agendy; JIP je editrem dat OVM v ROS; KAAS zajišťuje autentizaci uživatelů d RPP za účelem známení půsbnsti OVM v agendě. Stav p spuštění základních registrů: JIP získává z RPP seznam činnstních rlí, které si jedntlivé OVM vybírají v rámci prcesu známení půsbnsti OVM v agendě; Agendvé infrmační systémy budu mci pužívat KAAS/JIP pr autentizaci a autrizaci uživatelů přistupujících d ZR. Pr učinění rzhdnutí mžnsti využití či nevyužití lkálních AIS pr kmunikaci s ISZR je nezbytné realizvat sadu jednání s ddavateli. Z jednání by měl vyplynut, jakým způsbem je daný AIS připraven kmunikvat s ISZR za účelem využívání referenčních údajů ZR. Klíčvu úlhu v prcesu rzhdvání hraje smluva pdpře lkálníh AIS, která je uzavřena mezi OVM a ddavatelem. Důležité je pr OVM zjištění, jaké je stanvisk ddavatele k zapracvávání legislativních změn. Z pravidla by je měl realizvat zdarma, respektive v rámci placené pdpry. Pkud má OVM takvýmt způsbem uzavřené smluvy pdpře, je reálná mžnst, že ddavatel připraví kmunikaci lkálníh AIS s ISZR v rámci tét pdpry. Realizace patření pr přístup lkálníh AIS k ISZR Pkud je výsledkem činnsti Zjištění pdmínek pr využití referenčních údajů prstřednictvím lkálníh AIS rzhdnutí jeh využití v kmunikaci s ISZR, je třeba zahájit přípravné fáze na straně OVM. Mezi ně bude patřit zejména: Prvěření, zdali je AIS registrván v ISVS a pkud an, tak jakým způsbem. 64/86

65 Registrvání AIS d JIP. Pznámka: OVM, které bude využívat lkální AIS pr přístup k referenčním údajům ZR, musí prvést jeh registraci d JIP (viz kapitla Využití centrálních AIS pr kmunikaci se základními registry ). V dkumentu Jedntný identitní prstr Prvzní dkumentace je ppsán následující způsb registrace AIS d JIP: Registrace AIS d základních registrů (v případě kmunikace se ZR). Výsledkem úspěšnéh prcesu registrace je bdržení technickéh certifikátu d Správy základní registrů. Frmulář žádsti, včetně sftwarvých utilit pr vygenervání pžadavku na zaslání technickéh certifikátu jsu k dispzici na webvém prtále Správy základních registrů v sekci Pr vývjáře. Pdání žádsti registraci AIS d JIP garantem AIS. Garant AIS pžádá registraci AIS d JIP prstřednictví elektrnickéh frmuláře, který je publikván na adrese: Psuzení žádsti registraci právněným zaměstnancem Správy základních registrů. Výsledek rzhdnutí je deslán d datvé schrány subjektu garanta AIS. Nastavení parametrů AIS pr kmunikaci s KAAS v případě využití autentizace uživatele prti JIP. Tat aktivita se stává ze dvu krků: Přiřazení garanta AIS k zaregistrvanému AIS prstřednictvím aplikace Správa dat seznamu OVM ( Nastavení parametrů AIS. Pvlení přístupu d AIS pr subjekty a uživatele. Správa základních registrů tent prces upraví pr prduktivní prvz a zveřejní na svých webvých stránkách. Pdle získaných infrmací ke dni zpracvání dkumentu prvede: Oprávněný zaměstnanec OVM (správce AIS) v prstředí JIP KAAS: zahájí registraci AIS pdle IČO OVM (autrizace zaměstnance prcesem pdle CzechPOINT, OVM musí být v Seznamu OVM), vybere AIS z nabídky zaregistrvaných AIS v ISISVS (mezen pr dané OVM), přiřadí agendy pdprvané tímt AIS z nabídky Agend registrvaných v RPP, ve kterých má dané OVM hlášenu půsbnst, definuje způsb síťvéh přístupu. Správa základních registrů na základě registrace AIS danéh OVM v JIP/KAAS: přidělí systémvý certifikát pr přístup AIS d ISZR, přidělí údaje nezbytné pr využívání AIFO registrvaným AIS v ORG, zavede AIS d ISZR a umžní jeh přístup, dešle příslušnému OVM ptvrzení registraci AIS pr přístup d ZR. Ověření přístupu lkálníh AIS k egn službám Důležitým krkem před tím, než bude mžn pužívat lkální AIS pr kmunikaci s ISZR v rutinním prvzu, je věření jeh funkcinality. Pr úspěšné a hladké věření rzšiřující funkcinality AIS je klíčvé pskytnutí sučinnsti ze strany OVM pr ddavatele řešení. Ta je nezbytná pr případy, kdy ddavatel nemá žádnu mžnst věřit kmunikaci s ISZR. T bude častým jevem. Zajištění sučinnsti by měl vycházet z bezpečnstní plitiky rganizace a zárveň by neměl způsbvat ddavateli AIS velké kmplikace. Jednu z variant věřvání kmunikace AIS s ISZR je umžnit ddavateli využít staticku IP adresu, včetně certifikátu. 65/86

66 Certifikát vydaný pr účely testvání kmunikace AIS s ISZR je puze dčasný. Pr následný prdukční prvz bude zaptřebí zažádat vydání nvéh. Dpručení: Správa základních registrů by měla pnechat testvací prstředí k dispzici p celu dbu udržitelnsti prjektu. Hlavním důvdem je věření kmunikace mezi lkálním AIS a ISZR. Tat ptřeba může být vyvlána upgrade, neb update lkálníh AIS, neb je implementací kdykli v průběhu prduktivníh prvzu. V rámci servisní smluvy bude nezbytné realizvat update a upgrade prduktu. Důležitým hlediskem bude zajistit zabránění neprávněnéh přístupu k údajům v AIS a k referenčním údajům vedených v základních registrech. 9.3 Bdy přístupu při výknu agendy k referenčním datům základních registrů V rámci výknu dané agendy existují kamžiky, kdy je třeba prvěřvat správnst evidvaných údajů prti referenčním datům vedených v základních registrech. Mezi tyt kamžiky také patří vytváření nvých, či aktualizace stávajících referenčních údajů základních registrů (v případě, že je dané OVM editrem referenčních údajů příslušnéh ZR). Tyt kamžiky jsu vyvlány událstmi, které inicival uživatel, neb systém na pzadí a nazývají se, pr účely tht dkumentu, bdy přístupu. Jelikž nejsu v sučasné dbě známy výstupy z prjektu zabývajícíh se prcesním mdelváním agend a výkn každé agendy je různý, je velmi btížné navrhnut a ppsat jedntlivé bdy přístupu agendy k základním registrům. Nicméně je mžné identifikvat splečné událsti, které lze dpručit jak výše zmiňvané bdy přístupu. Mezi tyt událsti by měla patřit jakákliv kmunikace s fyzickými či právnickými sbami. Bdy přístupu mhu být realizvány manuálně, prstřednictvím lkálníh AIS. Manuální přístup se pužije v případě, že OVM nemá výkn agendy pkryt lkálním AISem, neb lkální AIS není mžný pr výkn agendy v daný kamžik pužít. V tmt případě se zdpvědný zaměstnanec OVM přihlásí d prstředí příslušnéh centrálníh AISu, kde prvede pžadvané činnsti (vyhledání, aktualizaci, zápis, zpchybnění, apd.). O veškerých aktivitách, které uživatel v prstředí danéh centrálníh AISu prvede, se bude evidvat záznam v příslušném lgu. Jedním z mžných přístupů k ZR je využití Frmulářvéh AIS prstřednictvím prstředí CzechPOINT@Office. Přístup prstřednictvím lkálníh AIS se pužije v případě, že OVM má pr výkn agendy lkální AIS, který splňuje: legislativní pdmínky dané záknem č. 111/2009 Sb., základních registrech, pdmínky připjení lkálníh AIS k ISZR zveřejněné na webvých stránkách správy základních registrů v sekci Vývjáři (viz implementvanu vnitřní lgiku kmunikace s ISZR, včetně reakce na výsledky tét kmunikace, další pdmínky dané knkrétním OVM (např. splňující bezpečnstní plitiku OVM, architekturu IS, apd.). Následující tabulky detailněji ppisují mžné bdy přístupu d ZR pr uživatele v rli čtenář. Čísl 01 Bd přístupu Ppis Identifikace referenčních údajů ze žádsti prti ZR Žádst může být přijata buď papírvě, neb elektrnicky. 66/86

67 Papírvý příjem žádsti může být buď sbní (na kntaktním místě), neb dručvací službu. Nevýhda druhéh způsbu příjmu žádsti je, že případné nejasnsti, či rzprů v pdání, není mžné řešit přím na místě s žadatelem. Elektrnický příjem žádsti může být prstřednictvím DS, u, neb prstřednictvím webvé aplikace. Pvěřená úřední sba prvede kntrlu údajů na žádsti, včetně zjištění, zdali se pdařil identifikvat příslušné referenční údaje (např. údaje fyzické sbě, právnické sbě, adrese). Předpkládané vstupy Předpkládané výstupy Vyplněný frmulář žádsti Prvěřené údaje žádsti pdle referenčních údajů ze ZR. Čísl 02 Bd přístupu Ppis Předpkládané vstupy Předpkládané výstupy Kntrla správnsti pužitých referenčních údajů při kntaktu s dalšími subjekty V prcesu realizace knkrétníh případu v rámci agendy dchází k situacím, kdy je třeba kntaktvat další subjekty, které se výknu dané agendy účastní (např. vyjádření se k danému případu, zaslání stanviska, apd.). V tmt případě je dpručen prvést dtaz d ZR za účelem zjištění aktuálních referenčních údajů, které budu využity při kmunikaci s dalšími subjekty (např. kntrla, neb dplnění údajů fyzické sby, která žádst pdávala, neb kntrla správnsti adresních údajů apd). Záznam rzpracvanéh případu v rámci agendy. Aktualizvané údaje rzpracvané agendy prti referenčním údajům ze ZR. Čísl 03 Bd přístupu Ppis Předpkládané vstupy Předpkládané výstupy Dtazvání se na referenční údaje ZR pr ptřeby výknu dané agendy V průběhu realizace knkrétníh případu v rámci agendy dchází k situacím, kdy je třeba prvést dtaz d systému ZR na knkrétní referenční údaje a s nimi dále pracvat. Zpravidla se jedná věření údajů vůči ZR v případě pchybnstí, neb za účelem zjišťvání pdkladů pr rzhdnutí. Iniciace tht bdu přístupu může být pr každu agendu v jiném kamžiku, neb nemusí být iniciván vůbec. Záznam rzpracvanéh případu v rámci agendy. Dplnění údajů rzpracvané agendy údaji ze ZR. Čísl 04 Bd přístupu Ppis Kntrla správnsti pužitých referenčních údajů při vyřízení případu v rámci agendy Při uzavírání případu knkrétní agendy je nutné prvěřit pužité referenční údaje případu vůči referenčním hdntám uvedených v ZR. Pkud by tent bd přístupu nebyl vyknán a výstupem vyřízení případu v rámci agendy je rzhdnutí či usnesení, které se následně zasílá zpět žadateli, vystavuje 67/86

68 se OVM riziku, že pužité údaje subjektu nemusí být aktuální. Předpkládané vstupy Předpkládané výstupy Záznam rzpracvanéh případu v rámci agendy. Aktualizvané údaje rzpracvané agendy prti referenčním údajům ze ZR. 68/86

69 10 Finance Implementace změn vyvlaná ZZR na územní samsprávu sebu přinese finanční náklady, cž vyplývá z prvedených phvrů a dtazníkvéh šetření vedených se zástupci OVM a ddavatelů jedntlivých AIS. Pmineme-li nepřímé finanční náklady suvisející se změnami sučasných a zavedení nvých prcesů uvnitř rganizace (aktualizace a tvrba nvých vnitřních předpisů, změna frmulářů, interní šklení apd.), které budu zpravidla zajištěny stávajícími kapacitami (tedy bez navýšení úvazků prti sučasnému stavu), lze čekávat i finanční náklady suvisející s úpravu sučasných lkálních AISů neb ddáním nvých mdulů zajišťující kmunikaci lkálníh AIS s ISZR. Tyt náklady lze (pdle předběžných vyjádření respndentů dtazníkvéh a místníh šetření) čekávat v řádu desítek až stvek tisíc Kč za jedntlivý AIS, a t dle architektury a kmplexnsti systému. Rzdílnst ve výši těcht investičních nákladů bude suviset zejména s rzsahem servisní smluvy mezi OVM a ddavatelem AIS. Jak vyplývá z prvedených phvrů a dtazníkvéh šetření, je rzsah servisní pdpry různý, d kmpletní legislativní pdpry pkrývající ddávku upgrade včetně implementačních prací, změn ve frmulářích a šklení uživatelů, přes pkrytí nvé funkcinality bez implementačních a s tím suvisejících prací, až p nezajištění jakékli pdpry ze strany ddavatelů (neexistence servisní smluvy). Změnu výše prvzních nákladů lze předpkládat v případech, kdy změna AIS bude realizvána frmu ddávky nvéh mdulu (a tedy ddáním nvé licence). V takvém případě lze čekávat změnu servisní smluvy a tedy její navýšení. V některých případech však může být dpsud využívaný lkální AIS nahrazen jedním z centrálních AISů, které správci nabízí k využití bezúplatně. Příslušné OVM tak může na základě takvéht rzhdnutí ušetřit náklady spjené s upgrade/update a prvzem nahrazvanéh lkálníh AIS (příkladem může být ISUI či ROS-IAIS). Pstup analýzy, na jejímž základě může být takvét rzhdnutí učiněn, je uveden v kapitle 9.2 dkumentu. Pkud je výše finanční investice pr zajištění kmunikace lkálníh AIS s ISZR pr OVM nepřípustná (převyšuje příns tht upgrade, případně se jedná systém pdprující agendy s velmi nízkým výskytem případů a jeh další rzvj je minimálně v tmt prvtním bdbí nepdstatný), může využít pr kmunikaci se ZR sadu frmulářů dstupných v prstředí CzechPOINT@Office, viz kapitla /86

70 11 Harmngram a pstup realizace Harmngram plnění pvinnstí vyplývajících ze zákna č. 111/2009 Sb., a t na straně SZR, správců registrů, ústředních správních úřadů a územní samsprávy stanvuje Nařízení vlády č. 161/2011 Sb., stanvení harmngramu a technickéh způsbu prvedení patření pdle 64 až 68 zákna základních registrech. Tt nařízení resp. v něm uvedené termíny nejsu čast ddržvány a dchází ke zpždění v jejich plnění. Rámcvý přehled aktivit jedntlivých správců registrů je uveden v následující tabulce: Registr/správce registru Aktivity realizvané před Plánvané aktivity p RPP/Ústřední správní úřady RPP/Ministerstv vnitra RPP/ Ústřední správní úřady, Obce a kraje ISZR/Správa základních registrů Ohlášení agend Odstraňvání nedstatků hlašvaných agend Registrace/vrácení k pravě hlášených agend Pskytvání infrmací průběhu implementace základních registrů (sada seminářů, rad shw) Oznámení vyknávání půsbnstí v agendách Iniciace rzprvých řízení Zprvznění vnitřníh rzhraní Zprvznění vnějšíh rzhraní pr připjení ROB, ROS, RPP, RÚIAN Připraven testvací prstředí Připravena testvací data Publikván Katalg služeb verze 7.0 (finální) Vydávání technických certifikátů pr testvací prvz Odstraňvání nedstatků hlašvaných agend Nvé hlášení agend, které byly rzprvány Registrace agend Registrace OVM pr výkn agendy Šklení AIS RPP Pskytvání infrmací průběhu implementace základních registrů (sada seminářů, rad shw) Oznámení vyknávání půsbnstí v agendách Iniciace rzprvých řízení Zpracvání metdiky pr prvtní zttžnění údajů v lkálních AIS vůči ZR Stanvení pdmínek pr připjení se k CMS Zpracvání metdiky pr případy dělení AISů ve smyslu přeregistrace a získání certifikátu a přidělvání AIFO včetně migrace dat Zpracvání metdiky pr stanvení pdmínek a pravidel kmunikace mezi IdM OVM a JIP Zprvznění prstředí JIP pr ZR Vytvření vzrvéh AIS s ppisem Vytvření Frmulářvéh AIS pr prstředí CzechPOINT@Office Ppis testvacích scénářů Vydávání technických certifikátů Zpracvání vzrvých prezentací pr krajské krdinátry (pr předáván infrmací stavu implementace ZR) Zprvznění ServiceDesk 70/86

71 ROB/Ministerstv vnitra ROS/Český statistický úřad Úprava IAS ROB ISEO pr naplnění pžadavků ZZR včetně zajištění kmunikace s ISZR Zpracvání infrmací a manuálů pr matriky, hlašvny, KÚ a sudy Čištění dat určených pr plnění ROB bcemi a krajskými úřady Vytvření ROS-IAIS Stanvení pdmínek pr připjení AIS editrů ROS k systému ZR Zahájení čištění prvtních dat ve splupráci s kraji Čištění dat určených pr plnění ROB bcemi a krajskými úřady Migrace dat d ROS-IAIS Tvrba a distribuce dprvdných metdických pstupů čištění dat pr bce Tvrba a distribuce šklících materiálů ROS/kraje Čištění dat určených pr plnění ROS Čištění dat určených pr plnění ROS P připjení ROS- IAIS na JIP zalžení uživatelů ROS/bce P připjení ROS- IAIS na JIP zalžení uživatelů RÚIAN/Český úřad zeměměřický a katastrální Vytvření ISUI Zpracvání rzprů mezi daty RUIAN a ISEO Vytvření a distribuce metdických materiálů, pstupů Vytvření a distribuce e- learningvéh kurzu Šklení Čištění dat určených pr plnění ROS Distribuce knkrétních návdů řešení živtních situací v blasti územní identifikace uživatelům Šklení RÚIAN/bce Čištění dat Čištění dat OBECNÉ Vydání zákna, kterým by měly být nvelizvány některé právní předpisy v suvislsti se spuštěním základních registrů ( tlusťch ) Vytvření krajských krdinátrů pr předávání infrmací d území a zajištění metdické pdpry pr bce Zajištění úprav AIS pr kmunikaci s ISZR 71/86

72 12 Vzrvé příklady praktické rutinní práce v agendách Pr prakticku ukázku práce s referenčními údaji a pvinnstmi editrů je v následujícím textu demnstrván pstup práce ve vybraných situacích běžných pr výkn veřejné správy Změna místa trvaléh pbytu Zdrj: Infrmace k pstupu hlašven při zápisu údaje adrese místa trvaléh pbytu, Změnu místa trvaléh pbytu zapíše d ISEO hlašvna pdle nvéh místa trvaléh pbytu na základě bčanem vyplněnéh přihlašvacíh lístku k trvalému pbytu: překntrluje správnst vyplněnéh přihlašvacíh tiskpisu pdle předkládaných dkladů - v rámci tét kntrly prvede hlašvna kntrlu údajů vůči základním registrům, ddělí vyznačenu část bčanskéh průkazu, vybere d bčana správní pplatek v hdntě 50,- Kč, vydá bčanvi ptvrzení změně místa trvaléh pbytu, kpii ptvrzení zašle becnímu úřadu bce s rzšířenu půsbnstí, který vydal bčanský průkaz na přecházející adrese trvaléh pbytu, bezdkladně prvede zápis údaje adrese místa trvaléh pbytu d ISEO. Pčátek trvaléh pbytu hlašvna zapíše shdně s datem hlášení změny trvaléh pbytu, které je uváděn na přihlašvacím tiskpisu. Ohlašvny, které nemhu zápis prvést z důvdu nepřipjení se k CzechPOINT@Office, předají kpii přihlašvacíh tiskpisu, nejpzději však následující pracvní den p známení změny hlašvně, s níž mají pr účely zápisu údaje místu trvaléh pbytu uzavřenu veřejnprávní smluvu. Schematicky lze průběh prcesu znázrnit následujícím způsbem. Náležitsti pdání jsu stanveny v 10 zákna č. 133/2000 Sb., evidenci byvatel, ve znění pzdějších předpisů v dst. 6: Při hlášení změny místa trvaléh pbytu pdle dstavce 5 je bčan pvinen a) vyplnit a pdepsat přihlašvací lístek k trvalému pbytu (dále jen přihlašvací tiskpis ), který bsahuje údaje 1. jménu, ppřípadě jménech, příjmení a rdném čísle, předchzí a nvé adrese místa trvaléh pbytu bčana, 72/86

73 2. vlastníku bjektu, kterým se rzumí jmén, příjmení a adresa místa trvaléh pbytu u fyzické sby neb název a sídl u právnické sby; b) předlžit bčanský průkaz, u něhž není ddělena jeh vyznačená část v důsledku změny místa trvaléh pbytu; bčan p uknčení pbytu v cizině předkládá cestvní pas, bčan p nabytí státníh bčanství České republiky předkládá dklad nabytí státníh bčanství; c) dlžit vlastnictví bytu neb dmu, neb dlžit právněnst užívání bytu, aneb předlžit úředně věřené písemné ptvrzení právněné sby suhlasu s hlášením změny místa trvaléh pbytu. Takvé ptvrzení se nevyžaduje v případě, že právněná sba ptvrdí suhlas na přihlašvacím tiskpisu k trvalému pbytu před zaměstnancem hlašvny. Za právněnu sbu se pvažuje sba starší 18 let, způsbilá k právním úknům, která je právněna užívat bjekt uvedený v dstavci 1 neb jeh vymezenu část (např. byt neb bytnu místnst), aneb je prvzvatelem ubytvacíh zařízení, kde se bčan hlásí k trvalému pbytu. V případě, kdy jsu při hlášení místa trvaléh pbytu shledány nedstatky v předkládaných dkladech neb rzpry uváděných údajů s údaji v základním registru byvatel neb v infrmačním systému, vyzve hlašvna bčana k jejich dstranění Změna názvu ulice Zdrj: FAQ metdické dtazy, verze k , ČÚZK Pdle článku XCVIII zákna č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákny v suvislsti s přijetím zákna základních registrech, platí, že: Pkud názvy ulic, silnic, náměstí, parků a mstů, jakž i dalších veřejných prstranství v téže bci, čísla ppisná či evidenční v téže části bce a čísla rientační v téže ulici jsu shdná, bec rzhdne změně jejich názvů, ppřípadě čísel, d 1 rku de dne nabytí účinnsti tht zákna. Účinnst výše uvedenéh zákna nastala Názvy ulic a jiných veřejných prstranství, jejichž tvrba je pdle zákna č. 128/2000 Sb., bcích v kmpetenci bcí, mají být jednznačné v rámci bce. Tak bude zajištěn, že např. ulice Krátká bude v dané bci (Příbram) puze jednu. Tím je také umžněn, aby ulice prcházející přes více částí bce, měla v celém svém průběhu právě jeden název. Jiná situace nastává u číslvání čísly ppisnými, kdy je v zákně bcích výslvně řečen, že Každé ppisné neb evidenční čísl budvy musí být v rámci části bce jedinečné ( 31 dst. 5). Příklad (viz ČÚZK): Ve městě existuje ulice, která má stejný název ulice Družstevní v části XXX i části YYY. Tt je v rzpru s výše uvedeným záknem. Pstup: 1. Zastupitelstv města svým usnesením rzhdne rzdělení a přejmenvání tét ulice tak, že ulice v části YYY je přejmenvána na ulici Družstevní I a ulice v části XXX zůstane beze změny (tedy Družstevní). 2. Prstřednictvím ISÚI zalžte ulici Družstevní I jak nvu. 3. Dále je ptřeba prstřednictvím ISÚI u všech dtčených adresních míst změnit název ulice z Družstevní na Družstevní I, případně je mžné upravit čísla rientační (pkud jsu v ulici zavedena). 4. Zašlete na ČÚZK definiční čáru ulice (bezdkladně p svém rzhdnutí pjmenvání či změně průběhu ulice). Detailní pstup je uveden v dkumentaci ČÚZK, viz Uživatelské pstupy v ISÚI - Zalžení ulice a změna příslušnsti adresníh místa k ulici 73/86

74 Upzrnění: Občanům, kterým se tímt úknem změnila adresa trvaléh pbytu, bude třeba prvést výměnu bčanských průkazů (OP) z mci úřední, nebť údaje adrese trvaléh pbytu jsu p přejmenvání ulice neplatné (jiný název ulice). Obec vyzve bčany k výměně OP. Každý bčan je pvinen si vyměnit OP, který bsahuje neplatné (respektive nesprávné) údaje (celý OP je pak neplatný). Výměna je prváděna bezplatně (bez správníh pplatku viz 8 dst. 2 písm. b) zákna č. 634/2004 správních pplatcích). K výše uvedené situaci se vztahuje zákn č. 133/2000 Sb., evidenci byvatel a rdných číslech a změně některých záknů (zákn evidenci byvatel), ve znění pzdějších předpisů, který ukládá pvinnst (pkud dšl ke změně údajů v Infrmačním systému evidence byvatel změna názvu ulice) hlašvně (bce s rzšířenu půsbnstí) přistupit k výměně OP. Dále pak zákn č. 328/1999 Sb., bčanských průkazech, ve znění pzdějších předpisů, upravuje sknčení platnsti OP v 11 dst. 2 písm. a) u OP, který bsahuje nesprávné údaje (jiný název ulice) Vznik příspěvkvé rganizace Zdrj: Nejčastější dtazy k základnímu registru sb (ROS) Příspěvkvé rganizace zřizuje zastupitelstv kraje pdle 35 dst. 1 písm. j) zákna č. 129/2000 Sb., krajích a zastupitelstv bce pdle 84, dst. 2 zákna 128/2000 Sb., bcích, ve znění pzdějších předpisů, které schvaluje a vydává jejich zřizvací listiny pdle 27 zákna 250/2000 Sb., rzpčtvých pravidlech územních rzpčtů, ve znění pzdějších předpisů. Vznik příspěvkvé rganizace se znamuje Ústřednímu věstníku České republiky. Zápis d ROS prvádí zřizvatel dané příspěvkvé rganizace, tj. příslušná bec neb kraj, a t z důvdu, že se jedná tzv. knstitutivní agendu. Zápis příspěvkvé rganizace d Obchdníh rejstříku je již puze deklaratrní. U data vzniku je rzhdující datum uvedené v rzhdnutí zřizvatele vzniku příspěvkvé rganizace a nikli datum zápisu d Obchdníh rejstříku či datum vydání Zřizvací listiny (viz 27, dst. 7 zákna č. 250/2000 Sb.). Příspěvkvá rganizace se zapisuje d bchdníh rejstříku; návrh na zápis pdává zřizvatel. Vlastní zápis d ROS je mžné prvést prstřednictvím ROS-IAIS, který je správcem registru pskytván bezúplatně. ROS-IAIS umžňuje: zasílání žádstí přidělení IČO příslušnu egon službu a zpracvání výsledku přidělení IČO, vyhledání fyzické sby v ROB (případně ISEO neb CIS) za účelem přidělení AIFO, vyhledávání adresních míst a územních prvků v lkální adresní části RUIAN, vytvření referenční vazby adres sb na prvky RUIAN, zasílání zápisů d ROS a RPP příslušnými egon službami včetně zápisu rzhdnutí, příjem reklamací údajů sb, reklamvání údajů RUIAN, ROB a ROS. V případě, že se rzhdnete využívat pr zápis d ROS vlastní lkální editační AIS, musíte zajistit pžadvanu funkcinalitu specifikvanu v dkumentu Připjení AIS editrů ROS k systému základních registrů, dstupnéh na Oznámení vyknávání půsbnsti v agendě Územní samsprávný celek, kterému byla svěřena půsbnst v blasti veřejné správy, musí známit Ministerstvu vnitra jak správci Registru práv a pvinnstí vyknávání půsbnsti v agendě d 30 dnů de dne registrace agendy. 74/86

75 Výzvu k známení půsbnsti zašle Ministerstv vnitra d datvé schránky každému OVM, které tut půsbnst ze zákna má vyknávat (dle registrvané agendy). Oznámení vyknávání půsbnsti v agendě prvede OVM prstřednictvím Agendvéh infrmačníh systému RPP Půsbnstníh. Pdmínku práce v AIS RPP Půsbnstní je zřízení účtu uživateli, který bude známení prvádět - ve Správě dat aplikace Seznam OVM nastavte rli Ohlašvatel půsbnsti v agendě. Oznámení vyknávání půsbnsti v agendě se prvádí vyplněním: pčtu úředních sb pdílejících se na výknu dané činnstní rle, celkvéh pčtu úředních sb pdílejících se na výknu agendy. Vyplnění frmuláře známení půsbnsti v AIS RPP Půsbnstní tedy předpkládá znalst pčtu úředních sb, které se na výknu dané agendy pdílí, za tímt účelem je vhdné prvést analýzu a přiřazení těcht sb k jedntlivým agendám, kdy nejvhdnějším zdrjem pr tut analýzu je rganizační řád úřadu a pracvní náplně jedntlivých zaměstnanců. V případě, že OVM bude chtít změnit pčet známených úředních sb (např. dpsud nevyknávaná agenda/činnstní rle má být na základě rzhdnutí Zastupitelstva vyknávána, při známení půsbnsti byl zadán špatné čísl, apd.): d kamžiku nasazení cílvé aplikace (v tut chvíli je využívána starší verze aplikace AIS RPP Půsbnstní), které je plánván přibližně na knec dubna 2012, je mžné zažádat změnu prstřednictvím žádsti přes helpdesk Správy základních registrů, pdpra@szrcr.cz (následně je pžadvaná agenda znvu převedena d stavu znamvání půsbnsti a příslušné OVM může pčty úředních sb editvat), p spuštění cílvé aplikace (přibližně ke knci dubna 2012) bude k dispzici v aplikaci funkcinalita, která umžní každému OVM průběžně aktualizvat pčty úředních sb v závislsti na změnách v úřadu. V případech, kdy registrvaná agenda vykazuje chybné údaje (např. špatně uvedené OVM k činnstní rli, špatný zákn, chybné přístupy k referenčním údajům), může OVM inicivat zahájení rzprvéh řízení (agendu reklamvat). Schematicky je pstup uveden na následujícím brázku: 75/86

76 12.5 Obecná živtní situace pdle správníh řádu Situace ppisuje becný pstup v rámci správníh řízení v kntextu základních registrů. Správní řízení je pstup správníh rgánu, jehž účelem je vydání rzhdnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění neb ruší práva aneb pvinnsti jmenvitě určené sby neb jímž se v určité věci prhlašuje, že takvá sba práva neb pvinnsti má aneb nemá. Správní řízení upravuje v ČR zejména správní řád (zákn č. 500/2004 Sb.), který stanví becný pstup ve správním řízení a kteréh se užije, nestanví-li jiné zákny pstup zvláštní 11. Správní řízení se dělí d něklika navazujících fází, které na sebe lgicky i časvě navazují. Správní řízení začíná zahájením řízení. P zahájení řízení se patřují pdklady pr vydání rzhdnutí (sučástí tét fáze může být zejména dkazvání), pté správní rgán zhdntí shrmážděné pdklady a na základě nich vydá rzhdnutí. Rzhdnutí pak písemně vyhtví či ústně vyhlásí. Pté je známí účastníkům - v případě písemnéh vyhtvení je dručí účastníkům, v druhém případě je ústní vyhlášení vlastně sučasně známením rzhdnutí. Tím řízení v zásadě knčí, avšak účastník řízení má pté ještě mžnst dmáhat se v pravném řízení změny či zrušení rzhdnutí (nejčastěji na základě dvlání prti rzhdnutí). 11 viz 76/86