Zpsob trávení volného asu žák v Domov mládeže ve Vizovicích. Pavlína Juráková

Transkript

1 Zpsob trávení volného asu žák v Domov mládeže ve Vizovicích Pavlína Juráková Bakaláská práce 2008

2

3

4 ABSTRAKT V teoretické ásti bakaláské práce je rozebrána problematika trávení volného asu dnešní mládeže, je vnována pozornost sociologickým výzkumm této oblasti v R a analýze souasného stavu v nabídce a využití volnoasových aktivit v DM Vizovice. Praktická ást se vnuje przkumu zpsobu trávení volného asu žák v DM Vizovice. Klíová slova: volný as, volnoasové aktivity, funkce volného asu, výchova, rozvoj osobnosti, školská zaízení pro výchovu mimo vyuování, obanská sdružení, adolescence, mládež, subkultura mládeže, domov mládeže, zájmová innost, životní styl. ABSTRACT In the theoretical part of the bachelor project I m focused on: - how teenagers spend their leisure time - the sociology research of this field in the Czech Republic - an analyse of actual spending of leisure time in DM Vizovice My practical purpose was to find how students from Vizovice spend their leisure time. Keywords: The Leisure Time, The Leisure Time Activity, The Role of Leisure Time, an Aducation, The Development of Personality, an Educational Institution except school, The Civic Association, an Adolescence, The Teenagers, The Culture of young people, The Residental Halls, The Hobbitry, The Lifestyle.

5 Dkuji paní Ing. Mgr. Svatav Kašpárkové, Ph.D. za vedení práce. Dkuji také svým blízkým za trplivost a podporu pi studiu.

6 OBSAH ÚVOD...8 I TEORETICKÁ ÁST VOLNÝ AS FUNKCE VOLNÉHO ASU VOLNÝ AS A VÝCHOVA VOLNÝ AS A ŽIVOTNÍ STYL AKTIVITY VE VOLNÉM ASE ŠKOLSKÁ ZAÍZENÍ PRO VÝCHOVU MIMO VYUOVÁNÍ OBANSKÁ SDRUŽENÍ Asociace stedoškolských klub eské republiky Pínos lenství v ASK R pro naše žáky SOUASNÁ MLÁDEŽ OBDOBÍ ADOLESCENCE SUBKULTURA MLÁDEŽE SOCIOLOGICKÉ VÝZKUMY Z OBLASTI VOLNÉHO ASU MLÁDEŽE DOMOV MLÁDEŽE VIZOVICE ZÁJMOVÉ KROUŽKY A VOLNOASOVÉ AKTIVITY V DM VIZOVICE...22 II PRAKTICKÁ ÁST METODOLOGIE VÝZKUMU ROZVEDENÍ VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU DO DÍLÍCH OTÁZEK PROVEDENÍ PEDVÝZKUMU Vyhodnocení pedvýzkumu SPECIFIKACE DALŠÍHO VÝZKUMNÉHO POSTUPU Vyslovení hypotéz Volba výzkumných metod Stanovení výzkumného vzorku VYHODNOCENÍ VÝZKUMU Návratnost vyplnných dotazník POPIS A ANALÝZA VNJŠÍCH PODMÍNEK PRO VOLNOASOVÉ AKTIVITY ŽÁK V DOMOV MLÁDEŽE Spokojenost žák a rodi s nabídkou zájmových kroužk Spokojenost žák a rodi s možnostmi kulturního, sportovního a spoleenského vyžití v DM Spokojenost žák a rodi s klimatem v DM Pobyt žák v DM Spokojenost žák a rodi s vybavením audio, video a výpoetní technikou Spokojenost žák a rodi s lenstvím v ASK Spokojenost žák a rodi s informovaností o pipravovaných akcích v DM...35

7 5.5.8 Zájmová innost, která v DM chybí...36 DÍLÍ ZÁVR SUBJEKTIVNÍ PEDPOKLADY ŽÁK K TRÁVENÍ SVÉHO VOLNÉHO ASU Spokojenost žák s množstvím svého volného asu Spokojenost se zpsobem trávení volného asu Úast žák v zájmových kroužcích Sledování televize, videa a DVD Podpora rodiny Jak žáci hodnotí vliv financí na trávení volného asu? Volný as trávený doma o víkendu Pání žák týkající se aktivit ve volném ase DÍLÍ ZÁVR ASOVÝ SNÍMEK BŽNÉHO DNE ŽÁKA V DM VIZOVICE DÍLÍ ZÁVR...45 ZÁVR...46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...47 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...48 SEZNAM OBRÁZK...49 SEZNAM TABULEK...50 SEZNAM PÍLOH...51

8 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 8 ÚVOD Imppuul I lsseem kkee zzppr raaccoovváánní í toohhoot t too téémaat t tuu ddoo bbaakkaal láá sskkéé ppr rááccee mii bbyyl laa máá ppr roof feessee vvyycchhoovvaat teel lkkyy vv ddoomoovv mlááddeežžee pp ii sst teeddnní í šškkool lee aa zzeej jméénnaa sskkuut teennoosst t,, ssee kkt teer roouu ssee sseet tkkáávváám ssppool luu ssee ssvvýými i kkool leeggyynnmi i kkaažžddooddeennnn,, aa toouu t jee j vveel lmii nní ízzkkáá aa rookk r oodd rookkuu r kkl leessaaj jíccí í úúaasst t nnaašši icchh žžáákk vv zzááj jmoovvýýcchh kkr roouužžccí ícchh aa jij innýýcchh vvool lnnooaassoovvýýcchh aakkt tivvi itáácchh.. PPr raaccoovvaat t ss mlááddeežží í jee j kkr ráássnnáá,, aal lee nnáár roonnáá ppr rááccee.. TTéét too i innnnoosst tii ssee vvnnuuj jii jij ižž vví íccee nneežž ddvvaacceet t leet l t.. ZZee ssvvéé ppr raaxxee aa zz vvl laasst tnní í zzkkuuššeennoosst tii moohhuu ppoot tvvr rddi it,, žžee zzí ísskkaat t žžáákkyy ppr roo vvool lnnooaassoovvéé aakkt tivvi ityy jee j vv ppoossl leeddnní ícchh leet l teecchh sst táál lee oobbt tížžnnj jšší í.. aassyy ssee mnní í,, mnní í ssee ssppool leeeennsskkéé hhooddnnoot tyy,, žži ivvoot tnní í sst tyyl l,, moor ráál lnní í aa ssoocci iáál lnní í nnoor rmyy.. Dnneeššnní í mlááddeežž jee j jij innáá nneežž bbyyl laa pp eedd ddvvaacceet tii leet l tyy,, vvyyvví íjíí ssee zzáár roovvee ss vvýývvooj jeem ssppool leennoosst ti,, ppssoobbí í nnaa nni i vvššeecchhnnyy ssppool leeeennsskkéé zzmnnyy.. ZZaamyyssl leel laa jsseem j ssee nnaadd ssoouuaassnnoouu mlááddeežží í aa nnaadd jeej j jím vvzzt taahheem kk vvool lnnéémuu aassuu.. Innf I foor rmaaccee oo bbžžnnéém cchhoovváánní í aa tyyppi t icckkýýcchh aakkt tivvi itáácchh bbhheem ddnnee vv ddoomoovv mlááddeežžee moohhoouu bbýýt t ddl leežži itoouu vvsst tuuppnní í innf i foor rmaaccí í ppr roo leeppšší l í ppoor roozzuumnní í ssuubbj jeekkt tivvnní ímuu ssvvt tuu nnaašši icchh žžáákk.. ZZááj jmyy aa aakkt tivvi ityy jeeddi j innccee toot t tižž nnaavvaazzuuj jíí nnaa hhooddnnoot toovvoouu oor rieennt taacci i,, kkuul ltuur ruu aa zzppssoobb žži ivvoot taa jeehhoo j rooddi r innyy.. Cíleem teeoor t reet ticckkéé áásst tii méé bbaakkaal láá sskkéé ppr rááccee jee j vvyymeezzeenní í zzáákkl laaddnní ícchh ppooj jm týýkkaaj t jíccí ícchh ssee ppr roobbl leemaat tikkyy vvool lnnééhhoo aassuu aa ddáál lee ppr roovveeddeenní í reeššeer r rššee ooddbboor rnn zzaam eennéé lil iteer raat tuur ryy vvzzt taahhuuj jíccí í ssee kk ddaannéémuu téémaat t tuu.. Cíleem ppr raakkt ticckkéé áásst tii jee j lééppee l nnaaššee žžáákkyy ppoozznnaat t,, ppoor roozzuumt t jij im,, lééppee l ppoocchhooppi itt jeej j jicchh ppoot teebbyy,, sseezznnáámi itt ssee ss jeej j jicchh nnáázzoor ryy aa ppoosst tooj jii kk vvool lnnéémuu aassuu,, zzj jisst tit,, jaakk j ssvvj j vvool lnnýý aass vv ddoomoovv mlááddeežžee trt ráávví í,, jaakkýým j i innnnoosst teem ssee vvnnuuj jíí ddoomaa oo vví íkkeenndduu,, jaakkéé j maaj jíí zzááj jmyy,, zzáál libbyy,, jaakkáá j jssoouu j jeej j jicchh pp áánní í týýkkaaj t jíccí í ssee trt ráávveenní í vvool lnnééhhoo aassuu aa ppookkuussi itt ssee taakk t oossvvt tlitt ddvvooddyy,, ppr roo jee j nnaaššee nnaabbí íddkkaa zzááj jmoovvýýcchh aakkt tivvi itt vv ddoomoovv mlááddeežžee pp ílišš nneeoossl loovvuuj jee.. SSvvooj jii ppr ráácci i jsseem j ppooj jaal laa jaakkoo j pp íppaaddoovvoouu sst tuuddi iii Doomoovvaa mlááddeežžee vvee Vizzoovvi iccí ícchh aa vv ím,, žžee bbuuddee mítt ppr raakkt ticckkýý pp ínnooss ppr roo vvššeecchhnnyy ppeeddaaggooggi icckkéé ppr raaccoovvnní íkkyy nnaaššeehhoo zzaa ízzeenní í aa zzeej jméénnaa ppaakk ppr roo žžáákkyy ssaamoot tnnéé,, aa too t vvyyt tvvoo eenní ím ccoo moožžnnáá nneej jleeppšší íhhoo ppr roosst teeddí í ppr roo jeej j jicchh vvýýcchhoovvuu aa oossoobbnnoosst tnní í roozzvvooj r j,, pp izzppssoobbeenní ím nnaašší í nnaabbí íddkkyy zzááj jmoovvýýcchh i innnnoosst tíí aa kkr roouužžkk taakk, t, aabbyy lééppee l ssppl l oovvaal laa ooeekkáávváánní í nnaašši icchh žžáákk aa uussppookkooj joovvaal laa jeej j jicchh pp áánní í aa ppoot teebbyy..

9 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 9 I. TEORETICKÁ ÁST

10 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 10 1 VOLNÝ AS Každému lovku je s jeho píchodem na svt vymen uritý as k životu. Jakým zpsobem a v jaké kvalit bude jednotlivé asové úseky svého života napl ovat, záleží na jeho fyzických a duševních možnostech a na rodinném a spoleenském prostedí, ve kterém vyrstá. Historický vývoj spolenosti zpsobil rozdlení lidského asu na as pracovní a mimopracovní. Díky postupnému zkracování pracovní doby došlo ve spolenosti ke snižování objemu pracovního asu a naopak k narstání objemu asu mimopracovního. Celkový as lovka obecn rozdlil Tuek (2003, s.175) na ti velké asové bloky: as pracovní as vázaný - zahrnuje dojíždní a nutné životní nezbytnosti. Je to as, který souvisí s nutností uspokojování biologických a fyziologických poteb lovka (spánek, jídlo, osobní hygiena, zajištní chodu rodiny a provozu domácnosti a rzné mimopracovní povinnosti). as volný - z kvantitativního hlediska je to ten asový prostor, který lovku zbývá po splnní pracovních a mimopracovních povinností a z kvalitativn obsahového hlediska je to komplex tch inností, k jejichž vykonávání se lovk rozhodl vícemén sám ze své vle a vykonává je zpravidla pro n samé. V souasné dob v literatue existuje velké množství definic volného asu. Záleží na tom, z jakého pohledu se jednotliví autoi na pojem volný as dívají a které hledisko upednost ují. Podle sociologických kriterií za volný as považuje Sak (2004, s.59) as, v nmž jedinec svobodn na základ svých zájm, nálad a pocit volí svou innost. Jedná se o tu ást mimopracovního, mimoškolního asu, která zbude po zabezpeení individuálních, rodinných, existenních a biologických poteb. Pávková (2003, s.32) definuje volný as jako dobu, která lovku zbývá po splnní povinností. Je to oblast svobodné volby každého lovka. Zahrnuje innosti, které vykonáváme dobrovoln, rádi a pinášejí nám radost i sebeuspokojení. Odpoinek, rekreaci, zábavu, zájmové innosti, zájmové vzdlávání, dobrovolnou, spoleensky prospšnou innost i asové ztráty s tmito innostmi spojené.

11 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 11 Hofbauer (2002, s.14) vidí volný as jako as, kdy lovk nevykonává innosti pod tlakem závazk, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvlášt z dlby práce a nutnosti zachovat a rozvíjet svj život. Podle zpsobu, jakým autoi jednotlivých definic chápou a vysvtlují pojem volný as, rozdluje Vážanský (1995, s.23) tyto definice do dvou hlavních smr. Negativní chápání volného asu znamená, že volný as je v tomto pípad pouze zbývající doba celkového denního asu lovka, která zstala po splnní všech jeho pracovních povinností, úkolech v domácnosti a po uspokojení základních fyziologických poteb. Naproti tomu teorie, které vycházejí z pozitivního chápání pojmu volný as, se zabývají obsahovými funkcemi volného asu pro lovka a spolenost. Volný as je charakterizován jako disponibilní asový prostor, ve kterém se individuum mže nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradn svobodn realizovat a dlat to i ono, k emu je nikdo nenutí a k emu též není podvdom nucen. Z hlediska dtí a mládeže do volného asu nepatí vyuování a innosti s ním spojené, sebeobsluha, základní pée o zevnjšek a osobní vci, povinnosti spojené s provozem rodiny, domácnosti nebo výchovného zaízení i další uložené sebevzdlávání a další asové ztráty. Souástí volného asu nejsou ani innosti zabezpeující biologickou existenci lovka (jídlo, spánek, hygiena, zdravotní pée). 1.1 Funkce volného asu Každý lovk potebuje volný as k odpoinku, k naerpání nových sil a energie, k odstranní únavy po pracovní nebo studijní innosti. Ve volném ase se lovk touží pobavit, rozptýlit, zmnit stereotyp všedního pracovního dne, chce zažít nco zajímavého, nového. innosti, kterými se lovk ve svém volném ase zabývá, psobí na celou jeho osobnost a rozvíjejí její duševní, tlesnou i emocionální složku. Jaké jsou tedy funkce volného asu? U rzných autor opt existuje jejich rzné vymezení. Hofbauer (2003, s.14) za hlavní funkce volného asu považuje: odpoinek, který je nutný k regenerace pracovní síly zábavu potebnou k regeneraci duševních sil rozvoj osobnosti ke spoluúasti na vytváení kultury

12 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 12 Ke stejnému vymezení funkcí, které volný as plní, se piklání také áp (1993, s.306) a dodává, že se tyto funkce volného asu vzájemn prolínají. Z hlediska realizace výchovy dtí a mládeže lení Kavanová a Chudý (2005, s.17) funkce volného asu následovn: Výchovn vzdlávací funkce - rznými aktivitami ve volném ase mže lovk získávat nové informace ze všech oblastí spoleenského života, kultury, vdy, techniky i prostednictvím médií, ímž se rozvíjí kognitivní, motorická i afektivní složka jeho osobnosti. Rekrean relaxaní funkce - pi výchov dtí a mládeže ve volném ase musíme zohled ovat také psychohygienická hlediska, zásady pro udržení fyzického zdraví a dodržovat zásady bezpenosti pi provozování jednotlivých inností. Sociální funkce - každý mladý lovk touží stát se lenem njaké vrstevnické skupiny, nkam patit. Ideálem je, když je to skupina vrstevník se stejnými nebo podobnými zájmy. Dti a mládež se pi práci ve skupin uí komunikovat, spolupracovat, navazovat mezilidské vztahy. Pedagog má možnost pi práci se skupinou eliminovat pípadné nedostatky rodinného prostedí a zajistit, aby všichni její lenové mohli prezentovat své schopnosti, vdomosti, zažili úspch a získali ve skupin pimený status. Seberealizaní funkce - zájmová innost ve volném ase umož uje uspokojovat poteby a seberealizaci lovka. Každý lovk touží po úspchu. Úspch je velká motivaní síla, je to motor, který žene lovka dopedu, napomáhá rozvíjet nadání a talent. Preventivní funkce - nemalé ásti mladých lidí se z rzných dvod nedaí vyrovnat se pimen s osobními a sociálními požadavky, konflikty, školními problémy a rznými náronými životními situacemi. Zástupným ešením a únikem od reality pak pro n bývá zneužívání drog a alkoholu, záškoláctví, šikana, vandalismus a další formy nežádoucího chování, které spadá do oblasti spoleensko - patologických jev. lovk, který má své zájmy, který se jim pravideln vnuje a rozvíjí je, vtšinou nemá žádný dvod inklinovat k sociáln patologickému chování.

13 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Volný as a výchova Dti a mládež mají relativn velké množství volného asu a z výchovných dvod je žádoucí jeho pedagogické ovliv ování. V dtství a v mládí se utváí hodnotový systém každého lovka, který pak tvoí základ jeho životního zpsobu. Dti a mládež by se mli nauit vhodným zpsobem trávit svj volný as a rozumn ho využívat, protože volný as je píležitost pro rozvoj rzných druh inností, kterými se formuje osobnost, získávají se nové vdomosti, rozvíjí se schopnosti, dovednosti, zájmy, volní vlastnosti. Dobe pipravit dít na samostatný život není jednoduchý úkol. Cílem výchovy je harmonicky rozvíjet a kultivovat innost, aby vychovávaný dosáhl svj životní cíl. (Kavanová, Chudý, 2005, s.20). Z pedagogického hlediska má podle Pávkové (2002, s.18) volný as dtí a mládeže a pée o nj dva úkoly: Výchovu ve volném ase, to znamená bezprostední napl ování volného asu smysluplnými aktivitami rekreaními i výchovn-vzdlávacími. Výchovu k volnému asu, což je seznámení jedince s množstvím zájmových aktivit, poskytne mu v nich základní orientaci a pomže mu na základ vlastních zkušeností v rzných oborech najít oblast zájmové innosti, která mu dá možnost uspokojení a seberealizace. Vytváí tedy návyky pro budoucí trávení volného asu. Výchova ke správnému a úelnému trávení volného asu hraje v souasné dob pro lovka dležitou roli. Mladý lovk se seznamuje se zpsoby chování ve volném ase a uí se rzným innostem. Tyto zpsoby chování postupn pebírá a v prbhu svého života je pak dále rozvíjí a prosazuje. Spousta (1996, s.17) upozor uje, že je vhodné s výchovou k volnému asu a výchovou ve volném ase zaít již od nejútlejšího mládí a pedevším pak pokraovat ve škole, kde žák pijímá již metodicky utídné informace. Velkou roli v tomto procesu sehrávají i mimoškolní výchovná zaízení a organizace. Míra ovliv ování volného asu dtí a mládeže závisí na vku, mentální vysplosti i na charakteru rodinné výchovy. V pedškolním období musí být as dítte organizován, své místo mají hra, odpoinek, zábava. Povinnosti dítte jsou determinovány zpsobem života jeho rodiny.

14 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 14 V mladším školním vku na prvním stupni základní školy je volný as také organizován dosplými. Dít ve starším školním vku na druhém stupni základní školy je již samostatnjší a má tendence nakládat se svým volným asem podle svého rozhodnutí. V období dospívání dochází k sebeuvdomování, dospívající chce rozhodovat samostatn. Výchova pechází v tomto období do sebevýchovy. Pi práci a mládeží je dležité dodržovat princip dobrovolnosti. V dosplosti je trávení volného asu determinováno spoleensko-ekonomickou situací každého jedince. Ve vku stárnutí a stáí se volný as podílí na celkové psychofyziologické kondici a je v pímém vztahu k pocitu životní pohody lovka. 1.3 Volný as a životní styl Smysluplné a aktivní trávení volného asu patí ke zdravému životnímu stylu lovka. Bohatý a smyslupln trávený volný as zvyšuje kvalitu života jednotlivce i celé spolenosti. Životní styl zahrnuje hodnotovou orientaci lovka a projevuje se v jeho chování i ve zpsobu využívání a ovliv ování materiálních i sociálních životních podmínek. Termín zpsob života Tuek (2003, s.168) vysvtluje jako strukturovaný souhrn relativn ustálených praktik, zpsob realizace inností a zpsob chování v rzných sférách lidské existence. Konkrétní podoba životních zpsob je podle Tuka (2003) ovliv ována v zásad dvma faktory: Vnjšími životními podmínkami, jakýmisi mantinely, ve kterých se život lovka pohybuje a které naznaují možnosti a meze pro innosti a zpsoby chování. Vnitním faktorem, což je lovk jako konkrétní subjekt životního zpsobu, jeho osobnost se všemi potebami, hodnotami, dovednostmi, zkušenostmi, schopnostmi, ambicemi, postoji, V té míe, v jaké se liší jednotlivci, liší se i jejich reakce na stejnou i obdobnou situaci. Zpsob trávení volného asu lidí je ovlivnn také vývojem spolenosti. V posledních letech došlo ve spolenosti k velkým zmnám. Došlo ke zmnám hodnot prosazovaných i odsuzovaných spoleností, došlo ke zmnám hodnotových orientací jednotlivc a souasn k výraznému rozšíení prostoru pro svobodnou volbu v jakékoliv oblasti tedy i v oblasti trávení volného asu. Rozvíjí se vda a technika, rozvíjí se podnikání, možnosti

15 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 15 cestování, osobní poítae, mobily, a to vše se samozejm také odráží v kvalit i náplni volného asu. Tuek (2003, s.170) shrnuje promny životního zpsobu v naší spolenosti po roce 1990 do tech základních trend: pechod od znané uniformity k pluralit, rozšíení spektra možných variant životních zpsob, tak svobody volby samotné (demokratizace spolenosti). diferenciace objektivních podmínek a z toho vyplývající diferenciace zpsob života, založena na univerzálních kriteriích typu vku, pohlaví, ale také na ekonomických a sociálních možnostech rzných lidí. výrazný nárst významu ekonomické a sociáln ekonomické diferenciace zpsob života a rozšíení konzumních tendencí. Pávková (2002, s.29) lení lidi z hlediska volného asu podle toho, jakou hodnotu volnému asu pisuzují. Pro nkteré lidi je nejvtší hodnotou práce, volný as nkdy posuzují jako nco nepatiného a nesprávného. Plnní povinností chápou jako své životní poslání, asto sami sebe petžují a nedokážou odpoívat bez výitek svdomí. Pro jiné lidi jsou podstatnou a nejvýznamnjší životní náplní innosti ve volném ase, osobní koníky nebo rzná zábava. Pracovní povinnosti chápou jako nutné zlo. Dti a mládež se uí od svých rodi žít uritým zpsobem, do jisté míry pebírají životní styl svých rodi. Životní styl, ve kterém je vztah lovka k trávení volného asu njakým zpsobem narušen, je pro lovka z dlouhodobého hlediska rizikový po stránce psychické, fyzické i sociální. lovk se tak pipravuje o psychohygienické a rekreaní úinky volného asu. Bylo by tedy ideální, kdyby lovk dokázal uvést do rovnováhy pracovní povinnosti a svj volný as. 1.4 Aktivity ve volném ase Každý lovk prožívá a napl uje innostmi svj volný as podle svých pedstav. Aktivity ve volném ase by ml lovk dlat protože chce, protože mu pinášejí radost a uspokojení, ne proto, že musí. Souasná spolenost pináší lidem mnohem více volnosti a

16 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 16 nových podnt, a proto je dležité ukázat dtem a mládeži kvalitu tchto podnt a naznait jim správnou cestu. Mezi innostmi ve volném ase se podle ápa (1993, s.307) rozlišují innosti oddychové a zábavní a naproti tomu innosti zájmové. Pro výchovu a formování osobnosti jsou zvláš dležité innosti zájmové, které se týkají vždy urité oblasti skutenosti nebo praxe, realizují se dlouhodob a se silnou motivací, kladou zvýšené požadavky na psychické pedpoklady, takže mají výrazné úinky formativní, poskytují znanou píležitost k uspokojení lovka v jeho nejrznjších potebách vetn poteby seberealizace, mohou se stát východiskem pro profesionální vývoj jedince a pro jeho pínos lenm rodiny. Volný as z hlediska dtí a mládeže je as mimo vyuování, kdy se jim naskýtá mnoho možností a aktivit, které mohou, ale nemusí dlat. Zájmová innost ve volném ase má rznou míru organizovanosti. Hovoíme o innostech spontánních, píležitostných a pravidelných. Každý druh innosti ve volném ase má mít podle Spousty (1996, s.33-34) svou ideální délku, aby ml relaxaní charakter a nemusel být provádn s volním úsilím. Sak (2004, s.59) upozor uje na to, že v dtství a mládí je lovk schopen zajímat se o široké spektrum aktivit. V dosplosti se již tato pluralita zájmových inností snižuje. Práv z tohoto dvodu má velký význam obsahové napl ování volného asu dtí a mládeže. innosti lovka ve volném ase jsou výrazem jeho subjektivní stránky, jeho poteb a zájm. innosti ve volném ase by mly pispívat k utváení pozitivních mezilidských vztah, podporovat zdravý tlesný a duševní vývoj lovka, rozvíjet všechny stránky jeho osobnosti, tlesné a duševní vlastnosti i sociální vztahy. 1.5 Školská zaízení pro výchovu mimo vyuování Formování osobnosti dtí a mládeže ovliv uje spoleenské prostedí i podmínky, ve kterých svj volný as dti a mládež tráví. Na prvním míst je to záležitost rodiny, ale sama rodina výchovu ve volném ase svých dtí zabezpeit nemže. Mladí lidé se tedy formují nejen v rodinném prostedí, ale také v dob mimo vyuování a mimo rodinu. Mezi školská zaízení, která zabezpeují výchovu mimo vyuování, patí školní družina a školní klub, stedisko volného asu dtí a mládeže a domov mládeže.

17 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 17 Školní družina a školní klub jsou zaízení, která peují v prbhu školního roku o dti zamstnaných rodi. Školní družiny jsou ureny dtem na 1. stupni základní školy a zajišují základní péi a dohled nad dtmi. Školní kluby navštvují dti ze 2. stupn základních škol, pracují na principu dobrovolnosti a poskytují ve srovnání s družinami dtem vzhledem k jejich vku více volnosti a samostatnosti. Nápl inností ve školním klubu by mla být natolik pestrá, aby si každý žák mohl vybrat. Ve školní družin i ve školním klubu se uskute ují innosti, které specifickým zpsobem navazují na innost základní školy. Podle Pávkové (2002, s.112) jsou to innosti odpoinkové, rekreaní, zájmové, sebeobslužné, veejn prospšné a píprava na vyuování. Stediska pro volný as dtí a mládeže jsou zaazována také do sít školských zaízení. Jejich posláním je napl ovat rekreaní a výchovn-vzdlávací funkci širokou zájmovou psobností. Zájmové oblasti jsou rozdleny do skupin na spoleenskovdní, estetickovýchovné, tlovýchovné a sportovní, turistické, technické a pírodovdné. Domovy mládeže jsou ureny žákm stedních a vyšších odborných škol a navazují na obsah vzdlávací práce stední školy. Zajišují žákm ubytování, stravování a kvalifikovaným výchovným vedením psobí na rozvíjení osobnosti žák, jejich seberealizaci v zájmových innostech v dob osobního volna a vytváení studijních návyk pi píprav do vyuování. Vychovatel má v domov mládeže nejen funkci pedagoga, ale zastupuje zde i rodie, proto je v jeho práci dležité navázání neformálního vztahu se svými žáky, individuální pístup k žákm a vybudování pátelské atmosféry a dvry v domov mládeže, aby se zde žáci cítili dobe a bezpen. Ve výchov v DM je potebné dbát pedevším na rozšiování vdomostí a dovedností žák, rozvíjení zájm, aktivit samostatnosti a iniciativnosti, formování základních mravních vlastností a utváení správné duševní a tlesné rovnováhy žák. 1.6 Obanská sdružení Po roce 1989, kdy zanikla pionýrská organizace, dochází v eské republice k obnov mládežnických organizací, které u nás pracovaly do roku Mezi tyto organizace patí napíklad Junák, YMCA, YWKA, Sokol, Orel. Zárove také dochází ke vzniku nových obanských sdružení. V souasnosti u nás pracuje nkolik obanských sdružení, která se zabývají prací s dtmi a mládeží. Jsou to obanská sdružení mládeže, jejichž lenskou

18 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 18 základnu tvoí mládež a dále jsou to obanská sdružení, jejichž hlavní inností je práce s mládeží. Sdružení dtí a mládeže jsou dostupná všem zájemcm i ze sociáln slabších rodin. Nabízejí široké spektrum inností a dostatené množství možností k aktivnímu trávení volného asu dtí a mládeže. Mají vzdlávací charakter, uí spolupráci, kamarádství, respektování druhých, empatii a napomáhají svojí inností k eliminaci negativních jev u mladé generace Asociace stedoškolských klub eské republiky Žáci Domova mládeže Vizovice jsou leny Asociace stedoškolských klub eské republiky, o.s. (dále jen ASK R ). ASK R je nepolitickým mládežnickým sdružením, které usiluje o rozvoj odborných a zájmových aktivit mládeže ve vku do 26 let. Má celorepublikovou psobnost a více jak patnáctiletou tradici. V souasné dob psobí na 65 školách ve vtšin kraj eské republiky s lenskou základnou pesahující len. Podporuje rzné formy vdecké a technické innosti mládeže na stedních školách, zejména ve volném ase. Napomáhá a sjednocuje úsilí mládeže na zakládání klub spoleenských a odborných aktivit. Je místem výmny zkušeností, poznatk a informací o innosti mládeže na stedních školách. Poskytuje spolenou platformu pro prosazování oprávnných poteb mládeže, finanní prostedky pro provozní výdaje a aktivity volného asu a reálnou možnost pro uskutenní ady nápad a aktivit mládeže v rzných oblastech innosti. ASK R byl v roce 2007 udlen estný titul Organizace uznaná MŠMT pro oblast práce s dtmi a mládeží na léta 2007 až Pínos lenství v ASK R pro naše žáky Domov mládeže Vizovice se stal ped sedmi lety lenem ASK R a díky tomuto lenství se nabídka zájmových inností a možností volnoasových aktivit v domov mládeže zpestila. Poet volnoasových akcí se zvýšil a zvýšila se také dostupnost tchto akcí žákm, a to i žákm z ekonomicky slabších rodin. Z fondu ASK R každoron dostáváme na provoz kroužk, nákup materiálu, na rozvoj materiáln technické základny a na uskutenní ady nápad a aktivit více než 50 tisíc korun. Žákm z dotací ASK R pispíváme na vstupné a jízdné na kulturní a spoleenské akce,hradíme finanní zajištní sportovních turnaj a rzných besed, nakupujeme knihy do knihovny apod.

19 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 19 2 SOUASNÁ MLÁDEŽ Každý, kdo pracuje a pichází do kontaktu s mladými lidmi, by se jim ml snažit porozumt. Starší i stední generace si utváela a upev ovala jednotlivé prvky svého životního zpsobu vetn trávení volného asu za zcela jiných spoleenských podmínek a okolností. V souasné dob k tomuto porozumní mladé generaci nestaí pouze zkušenosti s vlastním dospíváním. Mladá generace je podle Tuka (2003) podstatn mobilnjší a rovnž náchylnjší k pejímání vzor u nás díve neobvyklých a namnoze po roce 1989 k nám importovaných vetn tendencí k jejich jednostrannému pehánní. Podle mého mínní má dnešní mládež mnohem menší úctu k autoritám, nebojí se oteven íci svj názor, nebojí se oponovat uitelm a vychovatelm. Souasní mladí lidé kladou vtší draz na relaxaci a zábavu, chtjí žít život naplno, chtjí se bavit a ze sebemenší námahy chtjí vytžit co nejvíce. Bžnou souástí komunikace mládeže se staly poítae a mobilní telefony, základním zdrojem informací je pro ni internet. Za mladou generaci je považována v souladu s koncepcí UNESCO vková skupina dtí a mladých lidí do 26 let. V souladu s Úmluvou o právech dítte jsou za dti oznaovány osoby ve vku do 18 let, za mládež pak osoby ve vku od 18 do 26 let. Tato skupina obyvatelstva eské republiky pedstavuje zhruba 4 miliony osob. 2.1 Období adolescence Období dospívání se oznauje termínem adolescence. Podle Macka (2003, s.9) je to období, které tvoí jakýsi most mezi dtstvím a dosplostí. Vtšinou se za období adolescence považuje vk mezi patnáctým až dvaadvacátým rokem života jedince. Poátek adolescence je spojován s plnou reprodukní zralostí jedince. Ukonení období adolescence je z pohledu sociologie vymezeno dosažením osobní autonomie a pevzetím role dosplého. Z pedagogického hlediska je za ukonení období adolescence považováno ukonení vzdlávání a získání profesní kvalifikace. V období adolescence dochází k sebeuvdomování a hledání vlastní identity, což je spojeno se snahou o samostatnost a s touhou rozhodovat sám o sob. Mladý lovk si jasn uvdomuje své emocionální

20 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 20 prožitky, své poteby, své myšlenky, zabývá se svým sebehodnocením a smyslem svého života. Výchova tomto období pechází do sebevýchovy. V období dospívání narstá význam vrstevnických skupin. Absence pozitivních sociálních vazeb, nedostatek citu, pocit, že se o m nikdo nezajímá a nikdo o m nestojí, opakované neúspchy ve škole, pocity nudy to jsou vlivy, které formují jedince, s nimiž lze posléze lépe manipulovat a kteí asto hledají a nalézají možnosti seberealizace v sociáln závadném prostedí. Pi práci s adolescenty by se dosplí mli snažit o nabídku pestrých zájmových aktivit, pi kterých by ml každý mladý lovk možnost optimálního sebeprosazení, individuálního projevu, sociální integrace a plné emocionální reflexe. 2.2 Subkultura mládeže Adolescenti používají specifické výrazové prostedky, k nimž patí specifický slovník a užívání specifických výraz pro vyjadování postoj k jiným lidem, pro hodnocení vztah a chování v uritých konkrétních situacích. Užívání slangu je kritériem pro získání statusu a prestiže ve vrstevnické skupin a vyjádením píslušnosti k urité komunit. Unikátnost a pocit výjimenosti ve vztahu k urité konvenní spolenosti a pocit sounáležitosti ke specifické skupin vrstevník posiluje úes a odv mladého lovka. Velký význam má pro n také hudba, která vyjaduje hodnoty, názory a pocity adolescent. V dsledku vydlení adolescence jako relativn samostatného a specifického období života vznikl i fenomén nazývaný subkultura mládeže. Termínem subkultura se oznauje specifická skupina, která je tvrkyní a nositelkou zvláštních, odlišných norem, hodnot, vzorc chování a životního stylu. Rozvoj kultury a následn i subkultury mládeže je podle Macka (2003, s.38) markantní zejména po druhé svtové válce. Vznikla nejdíve jako opozice ke kultue dosplého svta, postupn však získává stále specifitjší a autonomnjší charakter. V moderních spolenostech dosplí do kultury mládeže zasahují jen minimáln a berou ji bu jako nco, co je mimo dosah jejich chápání, anebo na ní pímo participují a profitují.

21 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 21 3 SOCIOLOGICKÉ VÝZKUMY Z OBLASTI VOLNÉHO ASU MLÁDEŽE Zpsob trávení volného asu mládeže roste na významu, o emž svdí mnohé výzkumy, které byly v této oblasti u nás i ve svt v posledních letech provedeny. Podle šetení z poloviny devadesátých let, jak uvádí Hofbauer (2004, s.44), byla vtšina naší populace(52%) s nižším vzdláním a z menších obcí pedevším konzumentem médií, nesportovala, necestovala, nerozvíjela pátelské kontakty a jenom 28% respondent se úastnilo rodinných výlet. Tento vzorec chování psobil zptn i na celkovou atmosféru rodinného života a na pístupy dtí k volnému asu. Podle Saka (2004, s.69-70) koncem devadesátých let dochází k vyhra ování trávení volného asu. U ady aktivit se zvyšuje jejich frekvence. Toto vyhra ování inností ve volném ase je výrazem uritého obratu ve vývoji spolenosti. Ve spolenosti probíhá ada diferencianích proces, které ve svém celkovém psobení vedou od nivelizované a homogenní spolenosti osmdesátých let ke spolenosti diverzifikované pedevším majetkov, ale i sociokulturn. Dsledkem je jakési,,rozlomení mladé generace. Mezi jejími ástmi vzniká propast, kterou odráží i kvalita trávení volného asu. Sak (2004, s.64) dále udává výet nejrozšíenjších aktivit u mládeže. Podle výzkumu z roku 2001 jsou u naší mládeže nejvyšší frekvence aktivit ve vkové skupin let tyto: Sledování televize, poslech hudby, povídání si s páteli, nicnedlání, práce s poítaem, etba knih, aktivní sport, sledování videa, studium a píprava na školu, chov zvíat, návštva diskoték, hry, hudební a dramatická innost, psaní dopis, návštva sportovních utkání, návštva divadla, návštva koncert populární hudby. K pozitivním zmnám v trávení volného asu mládeže patí rst asu vnovaného studiu, astjší jsou návštvy divadla i výstav a galerií a také vlastní umlecké aktivity. K nejvtšímu nárstu došlo u využívání osobního poítae mládeží. Práce s poítaem je aktivita, jejíž nárst nejvýraznji charakterizuje zmny v trávení volného asu mládeže. Na druhou stranu narstají také frekvence spíše negativních aktivit jako je nicnedlání, návštva restaurací a využívání hracích automat.

22 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 22 4 DOMOV MLÁDEŽE VIZOVICE Domov mládeže Vizovice (dále jen DM) je uren žákm Stední školy odvní a služeb Vizovice. V souasné dob je v našem DM ubytováno celkem 180 žák, z toho pouze 16 chlapc a 158 dvat, což je dáno obory, které se na naší škole studují. Je to tíletý uební obor kadeník, krejí, fotograf a tyleté studijní obory kosmetika, odvnictví. Žáci, kteí úspšn ukonili nkterý z uebních obor, si mohou doplnit stedoškolské vzdlání dvouletým nástavbovým studiem podnikání v oboru. V DM Vizovice se o žáky stará sedm vychovatelek. Zajišujeme žákm ubytování, stravování, vedeme je k pravidelné píprav ke studiu a snažíme se v DM vytváet pozitivní a pátelské prostedí, výchovn na žáky psobit a zajišovat jim pestrou nabídku zájmových a volnoasových aktivit. Náš DM je domov spíše rodinného typu, naše práce je založena pedevším na lidském vztahu a individuálním pístupu k žákm. 4.1 Zájmové kroužky a volnoasové aktivity v DM Vizovice Vychovatelé v našem domov mládeže se snaží pro žáky zajistit a pipravit mnoho zajímavých možností k trávení volného asu. Skladba a nabídka kroužk je dána pedevším specializací vychovatelek a také tím, že v našem zaízení jsou ubytována pevážn samá dvata. V DM Vizovice mají žáci možnost trávit svj volný as v tchto zájmových kroužcích: Kalanetika kroužek je uren všem zájemcm o cviení zamené na formování postavy, ke cviení požívají úastníci také míe a posilovací gumy. Floorball do kroužku chodí pevážn chlapci, trénují a pipravují se na vzájemná pravidelná utkání se žáky DM Klevka. Pracovn technický kroužek v kroužku si mohou žáci vyrobit rzné drobné pedmty, dárky pro rzné píležitosti. innosti v kroužku se pizpsobují páním žák. Využívají se zde rzné techniky jako je malování na sklo, pískování, ubrousková technika, mramorování, výroba svíek z velího vosku, smaltování, výroba vizovického peiva, výroba runího papíru..

23 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 23 Výtvarný kroužek kroužek pracuje rovnž podle pání svých len. Rozvíjí a prohlubuje potebné vdomosti a dovednosti v oblasti výtvarné a estetické výchovy. Žáci se uí základm rzných výtvarných technik jako je kresba uhlem, vodovými i temperovými barvami. Práce žák výtvarného kroužku zajišují estetickou výzdobu DM. V kroužku se žáci seznámí také s technikami jako je savování, drátování a batikování, vnují se výrob loutek a výrob suché vazby. Kroužek vaení a peení je zamen na pípravu jednoduchých pokrm teplé a studené kuchyn, dále pak na pípravu rzných peených i nepeených dezert, vánoního a velikononího peiva a seznamuje úastníky kroužku s pravidly zdravé výživy a správného stolování. Kroužek runích prací práce v kroužku je zamena na rozvoj estetického cítní a jemné motoriky žák, seznamuje zájemce se základy vyšívání, pletení a hákování. Svou inností se kroužek snaží prakticky využít dovednosti získané na odborném výcviku oboru krejová a odvnictví. Kroužek ruského jazyka žáci se v kroužku nauí základm ruštiny, tení a psaní v azbuce, slovní zásob a konverzaci. Kroužek pracuje podle uebních text Raduga pro stední a jazykové školy. Hra na kytaru kroužek je uren jak zaáteníkm, tak pokroilým. Pod vedením zkušené lektorky se žáci v kroužku uí základy hry na kytaru, akordy a doprovodné skladby, pi vystoupení pveckého kroužku doprovázejí zpváky hrou na kytaru. Kytary jsme nakoupili z prostedk ASK, takže žáci nemusí vlastnit svj nástroj, ale mohou si kytaru v DM zapjit. Pvecký kroužek se vnuje nácviku lidových a folkových písniek i písní ostatních žánr podle výbru a zájmu žák. Pvecký kroužek vystupuje v programu pi rzných píležitostech jako je besídka žák nebo pehlídka zájmové a odborné innosti žák školy. Posilovna je souástí domova mládeže. Je zaízena základními posilovacími stroji a náadím a poskytuje žákm možnost každodenního procviení celého tla.. Knihovna je také souástí DM. Obsahuje svazk knih nejrznjších žánr a obor. V návaznosti na výuku jazyka eského a díky financím z fondu ASK dopl ujeme pravideln knižní fond nejen povinnou školní etbou, encyklopediemi a odbornými

24 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 24 publikacemi, které žáci využívají k píprav do výuky a odborného výcviku, ale i novinkami z krásné literatury. Jednorázové akce v DM - pravideln poádáme pro žáky poznávací exkurze do Prahy s návštvou muzikálu, návštvy divadelních a filmových pedstavení a výstav. Dále pak vycházky do pírody, výlety do zoologické zahrady, návštvy bowlingu a sportovního centra, turnaje ve florbalu a stolním tenise s DM Klevka. Zajišujeme besedy s protidrogovou tematikou v kontaktním centru Onyx Zlín a pro dívky besedy s gynekologem. Žáci mají možnost bez omezení využívat tlocvinu a poítae s internetem. Na ízení zpsobu života v DM žáci spolupracují a vyjadují se také k možnostem trávení svého volného asu prostednictvím pravidelných jednání žákovské samosprávy, na která každá výchovná skupina vysílá svého zástupce.

25 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 25 II. PRAKTICKÁ ÁST

26 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 26 5 METODOLOGIE VÝZKUMU Praktická ást bakaláské práce je zamena na zjišování zpsob trávení volného asu mládeže v DM Vizovice. K ešení výzkumného problému pistupuji jako k pípadové studii. Cílem výzkumu je porozumt situaci v oblasti trávení volného asu a zjistit názor žák na volný as a volnoasové aktivity v DM. Praktická ást bakaláské práce obsahuje pojednání o zvoleném postupu a metodách výzkumu, pak následují výsledky výzkumu, jejich interpretace a závr. 5.1 Rozvedení výzkumného problému do dílích otázek Pedstavy a názory mladých lidí na jakoukoliv oblast života, tedy i trávení volného asu, se asto liší od pedstav a názor starší generace. Cílem výzkumu je, jak již bylo eeno, porozumt situaci v DM Vizovice v oblasti trávení volného asu stedoškolské mládeže. Snahou vychovatelek je vytváení vhodného prostedí a vhodných podmínek pro zájmovou innost žák. Myslím si, že nabídka volnoasových aktivit v DM je pestrá, a pesto je úast našich žák v kroužcích i na jednorázových akcích nízká. Zamyšlením nad píinami tohoto jevu, vyvstala ada dílích otázek, na které chci svým výzkumem nalézt odpovdi. Jaký názor mají žáci na podmínky pro trávení volného asu v našem DM? Kolik volného asu naši žáci mají? Jakým zpsobem tráví žáci volný as na DM? Jakým zpsobem tráví žáci volný as doma? Jaké innosti žákm v DM chybí? Jak jsou žáci s trávením volného asu spokojeni? Jak se liší žáci v DM Vizovice ve zpsobu trávení svého volného asu od souasné mládeže v R? 5.2 Provedení pedvýzkumu Cílem pedvýzkumu bylo získat od žák pedbžné informace o tom, jaké mají pedstavy o trávení svého volného asu. Jak tráví svj volný as doma, jakým aktivitám se vnují, jaký názor mají na podmínky pro trávení volného asu v DM. Zda jsou z jejich pohledu podmínky pro aktivní trávení volného asu v DM dobré, o jaké innosti mají zájem, co je

27 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 27 baví, co jim v DM vyhovuje, jaké kroužky a aktivity naopak postrádají, zda jsou spokojeni s nabídkou zájmových inností a na základ tchto informací pak upesnit dotazníky pro vlastní výzkum. V pedvýzkumu byly použity tyto metody: statistické vyhodnocení pedagogických dokument Záznam o innosti kroužku za školní rok 2006/2007 rozhovor s kolegynmi o jejich zkušenostech s vedením kroužk statistické srovnání údaj v dokumentaci o zapojení mých dvou skupin žák do zájmové innosti ve školním roce 2006/2007 strukturovaný rozhovor se žáky tchto dvou skupin. Skupinu KO 2 tvoí 18 dívek studujících 2. roník studijního oboru kosmetika a skupina oznaena jako KA 2 je tvoena 13 dvaty ze 2. roníku uebního oboru kadenice Vyhodnocení pedvýzkumu Obrázek 1 Prmrné poty žák v kroužcích za týden ve školním roce 2006/2007 Kalanetika Floorball Výtvarný kroužek 115 Pracovn technický kroužek Kroužek vaení a peení Kroužek runích prací Kroužek ruského jazyka Pvecký kroužek Hra na kytaru Knihovna Posilovna Nezapojuje se Z vyobrazených údaj je zejmé, že poty žák, kteí se za týden innosti v kroužcích prmrn zúastnili jsou nízké, tém dv tetiny žák se do žádného kroužku nezapojili. Tyto údaje jsou získány vyhodnocením pedagogických dokument Záznam o innosti kroužku za rok 2006/07. Z rozhovoru s pedagogy vyplynulo, že vtšina z nich vidí naše žáky jako pasivní, bez hlubších zájm o cokoliv, projevující se jako pílišní individualisté, prosazující se na úkor

28 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 28 kolektivu. U pravidelné innosti v kroužku dlouho nevydrží. Pestože se zpoátku pro nco nadchnou, brzy toto nadšení opadá a do kroužku jdou jen tehdy, pokud z toho mají njaký okamžitý užitek a urité materiální výhody. To znamená, že do kroužku pijdou napíklad tehdy, když pro nkoho potebují dárek. V kroužku si mohou vyrobit zdarma njaký výrobek, který si mohou odnést a jako dárek potom použít. Svj volný as podle pedagog vypl ují radji nenáronými, spíše pasivními innostmi, ponejvíce je zajímá komunikace pes mobil a poíta, povídání si s kamarády, zábava, návštva restaurací a diskoték. Tabulka 1 innosti v roce 2006/2007 znázor uje srovnání zapojení skupiny student KO2 a skupiny u KA2 do zájmové Název innosti Žákyn studijního oboru Poet osob v % Žákyn uebního oboru Poet osob v % Pedplatné do divadla Pravidelná innost v kroužku ,5 Obasná innost v kroužku Vycházka do pírody ,5 Celodenní exkurze do Prahy Úast na sportovním odpoledni Úast na filmovém pedstavení Úast na akademii školy Návštva zámku Úast na besed s gynekologem Peení a zdobení perník ,5 Údaje v tabulce jasn vypovídají o tom, že žáci ze studijního oboru se do zájmové innosti zapojují mnohem více než žáci z uebního oboru. Píina bude zejm v rodinném prostedí žák, zejména v rozdílných zvyklostech a zpsobu trávení volného asu rodin. Rodiny student zejm upednost ují aktivnjší životní styl. Vtšina žák skupiny KA2 i KO2 v rozhovoru uvedla, že je v souasné dob spokojena se zpsobem trávení svého volného asu a nic podstatného jim v DM nechybí. Chodit do

29 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 29 kroužk pravideln je nebaví, lepší se jim zdají být jednorázové akce a innosti, kterých se mohou zúastnit pokud mají náladu, a když se jim nechce, chodit tam nemusí. Volný as si vtšina dotázaných pedstavuje jako as, kdy mohou dlat, co je baví a zajímá, nikdo jim do toho nemluví, mohou se rozhodovat sami, emu se budou vnovat a s kým. Jako oblíbené innosti v DM uvádli respondenti povídání si s kamarády, poslech hudby, spánek, vycházky, poíta, internet. Pocity nudy nkteí na DM zažívají, ale jsou líní nco dlat. Tito žáci uvedli, že se nudí asto i doma, protože podle svých slov je nic nebaví. Zdá se jim to bžné, protože nudu obas zažívá úpln každý. Na otázku jak by chtli volný as trávit, mnoho žák odpovdt vbec nedokázalo. Doma tráví svj volný as vtšinou podobn jako na DM, ale navíc pomáhají rodim, vnují se pátelm a chodí na diskotéky. Mnoho dotázaných na otázku trávení volného asu s rodinou k mému pekvapení uvedlo, že s rodinou volný as netráví, protože si spolu nerozumí, anebo nemají spolené zájmy a dostatek asu. 5.3 Specifikace dalšího výzkumného postupu Ve výzkumu zjištní píin a vysvtlení jevu nízké úasti našich žák v zájmové innosti, jsem dále navázala na údaje získané pedvýzkumem. První ást výzkumu zjišuje, jaké jsou podle mínní žák a jejich rodi v našem DM vnjší podmínky pro volnoasové aktivity. Druhá ást výzkumu je zamena na zjištní subjektivních pedpoklad žák k aktivnímu trávení svého volného asu. Tetí ást výzkumu je vnována sestavení asového snímku bžného dne prmrného žáka v domov mládeže. Použila jsem kvantitativní výzkum. Šetení bylo provedeno dotazníkovou metodou. Myslím si, že tento typ výzkumu je pro zkoumání daného tématu nejvhodnjší, protože umož uje oslovení všech žák a všech jejich rodi a získání velkého množství informací, názor a pipomínek potebných k nalezení odpovdí na vyslovené dílí otázky.

30 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Vyslovení hypotéz Na základ údaj získaných kvalitativn provedeným pedvýzkumem a na základ mých zkušeností (v domov mládeže s našimi žáky v podstat žiji), byly vysloveny tyto hypotézy: H1 DM Vizovice poskytuje žákm vhodné podmínky a vytváí vhodné prostedí pro aktivní trávení volného asu. H2 Zapojení žák do zájmové innosti v DM je ovlivnno pedevším rodinným prostedím a životním stylem rodiny, ve které vyrstají. H3 Žáci v DM Vizovice se výrazn neliší ve zpsobu trávení svého volného asu od souasné mládeže v R. Ze stanovených hypotéz je ve výzkumu dále vycházeno. Výzkum se snaží ovit, zda jsou hypotézy pravdivé nebo ne Volba výzkumných metod Jako výzkumný nástroj jsou použity dotazníky, které jsou sestaveny z otevených i uzavených otázek, kde je každá položka vyjádena tystup ovou verbální škálou. Vypracovala jsem dva druhy dotazník, a to dotazník pro rodie a dotazník pro žáky. Struktura dotazníku pro žáky je složena z šestnácti otázek, které jsou zameny na zkoumání dvou oblastí dané problematiky. Otázky jedna až osm zkoumají kvalitu vnjších podmínek pro volnoasové aktivity žák. Otázky devt až šestnáct jsou zameny na zkoumání subjektivních pedpoklad žák k aktivnímu prožívání volného asu a na jejich pání týkající se volnoasových aktivit. Souástí dotazníku pro žáky je také formulá, který jsem vytvoila pro sestavení asového snímku bžného dne prmrného žáka v DM. Respondentm jsou v nm nabízeny rzné innosti a aktivity, ze kterých mají vybrat ty, kterým se v DM vnují a mají z nich sestavit asový snímek svého bžného dne na DM. Dotazník pro rodie obsahuje osm otázek, které zjišují názory rodi na kvalitu prostedí a vhodné podmínky k trávení volného asu žák v DM Vizovice. Odpovdi rodi a žák jsou statisticky vyhodnoceny a pro lepší pehlednost interpretovaných výsledk jsou použity grafy, ve kterých je provedeno procentuální

31 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 31 srovnání etnosti odpovdí žák a rodi u otázek jedna až osm. Pi vyhodnocení odpovdí žák na otázky devt až šestnáct jsou v grafech porovnány odpovdi žák studijních a uebních obor Stanovení výzkumného vzorku Základní výzkumný soubor tvoí: Všichni ubytovaní žáci v DM Vizovice, což znamená 180 žák. Všichni rodie našich ubytovaných žák, což pedstavuje 180 rodi. Podsoubory tvoí: Žáci studijních obor Žáci uebních obor 5.4 Vyhodnocení výzkumu Výsledky výzkumu jsou pro lepší pehlednost vyhodnoceny ve tech ástech. V kapitole Popis a analýza vnjších podmínek jsou vyhodnoceny výsledky dotazníku pro rodie a výsledky první ásti dotazníku pro žáky, což znamená, že v této kapitole nalezneme interpretaci otázek jedna až osm, které se týkají vhodného prostedí k zájmové innosti v DM. V kapitole Subjektivní pedpoklady žák k trávení volného asu jsou vyhodnoceny odpovdi žák na otázky devt až šestnáct, týkající se subjektivních pedpoklad, pání a pedstav žák vztahující se k trávení svého volného asu. V kapitole asový snímek bžného dne žáka v DM je pedložen pehled inností a aktivit vyjádených v hodinách, kterým se žáci v DM bhem dne prmrn vnují Návratnost vyplnných dotazník Sbr dat v DM pro kvantitativní výzkum probíhal od do Dotazník vyplnilo a odevzdalo 158 žák, což pedstavuje 88% všech ubytovaných žák. 12% dotazník žák chybí, a to z dvodu nepítomnosti žáka v DM v dob, kdy výzkum probíhal, anebo z dvodu odmítnutí žáka dotazník vyplnit.

32 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií 32 Z tchto 158 žák, kteí dotazník vyplnili, bylo 57% žák z uebních obor a 43% žák ze studijních obor. Návratnost vyplnných dotazník od rodi byla nižší. Dotazník vyplnilo a poslalo zpt 103 rodi, což je 64% všech rodi ubytovaných žák. 36% dotazník od rodi chybí, a to bu z dvodu nepítomnosti jejich dítte v DM v dob, kdy výzkum probíhal, nebo z dvodu nepedání dotazníku žákem doma, pípadn odmítnutím rodi dotazník vyplnit. 5.5 Popis a analýza vnjších podmínek pro volnoasové aktivity žák v Domov mládeže V této kapitole je pedkládáno vyhodnocení otázek první ásti dotazníku. Jedná se o otázky íslo jedna až osm, které se vztahují ke zjištní názor rodi a žák na problematiku zajištní vhodných podmínek pro aktivní trávení volného asu žák v DM. Zjištné výsledky z každé otázky jsou vyhodnoceny pomocí graf. Název každého grafu je vytvoen odpovídající otázkou z dotazníku Spokojenost žák a rodi s nabídkou zájmových kroužk První otázka v dotazníku byla zamena na pravidelnou zájmovou innost. Snažila jsem se zjistit, jak jsou rodie i žáci spokojeni s nabídkou a množstvím zájmových kroužk v DM. Graf 1 Pracuje v DM dostatek zájmových kroužk? 100% 80% 60% 40% 20% 0% 52% 36% 35% 31% 13% 27% 6% 0% ano ásten ano ne nevím žáci rodie Z grafu je zejmé, že vtšina žák i rodi je s nabídkou zájmových kroužk v DM spokojena. Tém tetina rodi však nedokázala na otázku odpovdt, z ehož usuzuji, že tito rodie nejsou informováni o tom, jaké kroužky jsou v DM pro žáky zízeny.

33 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií Spokojenost žák a rodi s možnostmi kulturního, sportovního a spoleenského vyžití v DM Druhá otázka v dotazníku byla zamena na zjištní spokojenosti žák i rodi s dostatkem nepravidelných jednorázových volnoasových aktivit a akcí, které v DM pipravujeme. Graf 2 Je snahou vychovatelek zajistit v DM dostatek kulturních, sportovních a spoleenských akcí? 100% 80% 60% 40% 60% 32% 36% 45% žáci rodie 20% 0% 17% 6% 1,50% 2,50% ano ástene ano ne nevím Skupina rodi, kteí neumli odpovdt se oproti pedešlé otázce snížila z 27% na 17%. Tento fakt si vysvtluji tím, že na rozdíl od kroužk si žáci ást náklad jednorázových akcí a aktivit hradí sami, a proto se o úasti na tchto akcích rodim zmínit musejí alespo kvli penzm potebným na jejich zaplacení Spokojenost žák a rodi s klimatem v DM Ve tetí otázce jsem se snažila zjistit, jaký názor mají žáci i rodie na klima v DM a jak hodnotí pístup vychovatelek k žákm. Graf 3 Je atmosféra v DM píjemná, vychovatelky jsou pátelské? 100% 80% 60% 40% 20% 0% 63,50% 30,50% 32% 33% 28% 6% 7% 0% ano ásten ano ne nevím žáci rodie Tetina rodi na tuto otázku nedokázala odpovdt. Tento fakt si vysvtluji tím, že se jedná o ty rodie, kteí si se svými dtmi, z jakéhokoliv dvodu doma píliš nepovídají. Potšující je, že žáci zhodnotili klima i vychovatelky v DM jako pátelské.