STEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ INNOST Obor 6 zdravotnictví

Transkript

1 STEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ INNOST Obor 6 zdravotnictví Záchranná služba Vypracovala: Lenka Vavrová 2.roník Obchodní Akademie, vyšší odborná škola cestovního ruchu a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Karlovy Vary Karlovy Vary Karlovy Vary, 2008 Karlovarský kraj

2 Tímto prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala sama a uvedla v seznamu literatury veškeré použité zdroje vetn Internetu. V Karlových Varech dne

3 Podkování Tímto bych chtla podkovat záchranám ze ZZS Žlutice, dále panu MUDr. Ondeji Frakovi, MUDr. Drahomíru Sigmundovi, Lukáši Huttovi, posádce ZZS Sokolov a posádce LZS Plze-Lín za drahocenné informace a také za to, že m utvrdili v mém názoru o záchranáích a záchranné služb. Dále bych chtla podkovat Ing. Vladimíru Havlíkovi za rady a informace týkající se mé práce a v neposlední ad patí mé díky Elišce Davidové, Daniele Šnajdrové, Lucii Vavrové, Honzovi Panuškovi, Katein Ludvíkové a Karolín Hrubé za ochotu pi focení zranní. 3

4 OBSAH 0. Úvod Cíle práce Metodika Teoretická ást 8. A) Obecné informace 8. I. Co je to vlastn záchranná služba 8. II. Pednemocniní neodkladná pée 9. III. ím se liší záchranná služba a pohotovost 10. IV. Výjezdové skupiny 11. V. Rozhodnutí o vyslání jednotlivých skupin 11. VI. Systém ZZS v R 12. VII. Znaky záchranné služby 13. B) Historie 14. I. Historie 14. II. Jean Dominique Larrey 14. C) Integrovaný záchranný systém 15. I. Vzájemná spolupráce mezi složkami IZS 15. II. Jednotné evropské íslo tísového volání 15. III. Kdy použít íslo IV. Kdy použít národní tísová ísla 16. D) Další druhy záchranné služby 17. I. Letecká záchranná služba 17. II. Vodní záchranná služba 20. III. Báská záchranná služba 20. IV. Speleologická záchranná služba 21. V. Vojenské záchranné útvary Praktická ást 24. A) Problematika ZZS 24. I. Bezpenost sanitek 24. II. Absence centrálního vedení ZZS 25. B) Výsledky dotazník 26. C) První pomoc Pehled používaných zkratek Výsledky Závr Seznam použité literatury Pílohy 42. 4

5 0. Úvod Vážení páni, Vážené dámy, tato práce je vytvoena jako návrh publikace, která má rozšíit všeobecné znalosti oban o Zdravotnické záchranné služb a jejich problematice. Dále má seznámit veejnost se základy první pomoci, nebo nikdy nevíme, kdy nás mže jiný lovk potebovat, a správné poskytnutí první pomoci mu mže zachránit život i zdraví. Práce též slouží pro uvdomní si, že život není film, který lze petoit a pozmnit jeho dj, ale as, který utíká neúprosnou rychlostí stále kupedu. Život je jako nepipravený scéná s nevyzpytatelnými situacemi. Mžete to být i Vy, komu jediná sekunda zmní život... 5

6 1. Cíle práce Prvním cílem mé práce je sepsat práci takovou formou, aby mohla být vytisknuta jako informaní materiál o záchranné služb. Smyslem je zvýšit informovanost veejnosti o záchranné služb, aby se minimalizovaly vtípky oban typu:,, Nudím se, tak zavolám na záchranku, nechám je chvíli mluvit a pak zavsím. " nebo,, Honem pijete, kámoš se opil, je to tady na Masaryce" sanitka pijede a nikdo nikde. Veejnost by mla pochopit, že výjezd zdravotnické záchranné služby není jen tak. Za prvé výjezd není levnou záležitostí, a za druhé, posádka mže být zapotebí na jiném míst, kde nkdo opravdu potebuje odbornou pomoc pi boji o svj život. Druhým cílem mé práce je snaha vyešit nkteré další problémy týkající se záchranných služeb, jako napíklad bezpenost sanitních voz. Tetím a poslední cílem mé práce je piblížit poskytování první pomoci jednoduchou formou s pomocí fotodokumentace nkterých zranní. 6

7 2. Metodika V teoretické ásti jsem se zamila na obecné informace pro piblížení záchranné služby veejnosti. Vysvtluji, že zdravotnická záchranná služba není jen samozejmou službou našeho všedního dne, ale také je to souást Integrovaného záchranného systému, že na záchranných službách pracují lidé, kteí jsou stejní jako my a sdílejí s námi naše osudy. V této ásti také blíže rozdluji druhy záchranné služby. V praktické ásti rozebírám problémy záchranných služeb a navrhuji jejich ešení. Do této ásti jsem zahrnula i získávání informací pomocí dotazník od pracovník záchranných služeb a od veejnosti. Kapitolu,,První pomoc" jsem pedstavila pomocí modelových situací a názorných ukázek správných i špatných provedení první pomoci. 7

8 3. TEORETICKÁ ÁST A) Obecné informace I. Co je to vlastn záchranná služba? Záchranná služba je služba, jejíž posláním je pée o pacienty, jejichž zdravotní stav se náhle a neoekávan zhoršil a jejichž základní životní funkce (tj. vdomí, obh a dýchání) jsou ohroženy selháním nebo již selhávají. Typickými dvody výjezdu záchranné služby jsou projevy náhlého onemocnní srdce a plic (tlak i bolest na prsou, dechové potíže), neurologické potíže (epilepsie padoucnice, cévní píhoda mozková), psychiatrické píhody (neurózy, psychózy, otravy a jiné sebevražedné pokusy), závažnjší úrazy a otravy, rzné stavy s poruchou vdomí i bezvdomím a všechny ostatní stavy, kdy dochází k náhlému a neoekávanému zhoršení zdravotního stavu. Zdravotnická záchranná služba (ZZS) zajišuje odbornou pednemocniní neodkladnou péi. Pomoc zranným a zasaženým poskytují výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby podle zákonných pedpis, z nichž nejvýznamnjší je Vyhláška MZ R. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné služb, v platném znní vyhl.. 175/1995 Sb Celostátn platné tísové íslo záchranných služeb je 155, které se volá vždy bez jakékoliv pedvolby a volání na n je vždy zdarma. Nová koncepce eského Integrovaného záchranného systému má univerzální íslo

9 II. Pednemocniní neodkladná pée - PNP Pednemocniní neodkladná pée (PNP) je definována jako pée o postižené na míst jejich úrazu nebo náhlého onemocnní, v prbhu jejich transportu k dalšímu odbornému ošetení a pi jejich pedání do zdravotnického zaízení. PNP je odborná pée, která je zabezpeována zdravotnickými pracovníky zdravotnické záchranné služby. PNP byla od poátku v eské republice organizována tak, že lenem výjezdové skupiny bývá i léka, avšak v souasnosti není pítomnost lékae u všech výjezd pravidlem. Pednemocniní neodkladná pée je garantována státem a hrazena ze státního rozpotu a zdravotního pojištní. PNP je poskytována pi stavech, které: bezprostedn ohrožují život postiženého zpsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé následky mohou vést prohlubováním chorobných zmn k náhlé smrti psobí náhlé utrpení a bolest psobí zmny chování a jednání, ohrožující postiženého nebo jeho okolí Další innost zdravotnické záchranné služby: kvalifikovaný píjem, zpracování a vyhodnocení tísových výzev doprava ranných, nemocných a rodiek v podmínkách pednemocniní neodkladné pée mezi zdravotnickými zaízeními (tzv. sekundární transporty) doprava související s plnním úkol transplantaního programu doprava ranných a nemocných v podmínkách pednemocniní neodkladné pée ze zahranií do eské republiky pednemocniní neodkladná pée pi likvidaci zdravotních následk hromadných neštstí a katastrof zajištní rychlé dopravy odborník k zabezpeení akutní pée do zdravotnických zaízení, která jimi nedisponují souinnost s dalšími složkami integrovaného záchranného systému výuková a vdecká innost 9

10 III. ím se liší záchranná služba a lékaská služba první pomoci Zdravotnická záchranná služba (ZZS), nazývaná také "záchranná služba", RLP, RZP, "lítaka", "úrazovka", je služba urená zejména k ešení náhlých a neoekávaných zmn zdravotního stavu, zpravidla život bezprostedn ohrožujících. Indikací výjezdu jsou zejména známky selhání nebo selhávání základních životních funkcí (vdomí, obhu, dýchání), závažné úrazy, otravy a situace s výskytem vtšího potu ranných. Dalšími indikacemi výjezdu záchranné služby mže být napíklad náhle vzniklá silná bolest i psychiatrická píhoda (zejména pokud je pacient agresivní a ohrožuje sebe anebo okolí). Vozidlo záchranné služby musí být vybavené k poskytnutí komplexní pednemocniní pée. Vedoucím výjezdové skupiny je léka s atestací (odbornou zkouškou) v nkterém z obor anestesie a resuscitace, chirurgie, interní lékaství, všeobecné lékaství nebo dtské lékaství, mající speciální školení v poskytování pednemocniní neodkladné pée. V pípadech, kdy nejde o život bezprostedn ohrožující onemocnní, mže být vedoucím výjezdové skupiny stední zdravotnický pracovník ("sestra"), kvalifikovaný k monitorování základních životních funkcí a provádní základních, život zachraujících úkon. Hlavním úkolem záchranné služby není léit onemocnní, které bylo píinou ohrožení životních funkcí, ale tyto životní funkce stabilizovat, zajistit a pacienta bezpen dopravit do nejbližšího vhodného zdravotnického zaízení ke stanovení definitivní diagnózy a léb. Nejbližší vhodné zdravotnické zaízení je pitom to, které je schopné poskytnout pacientovi definitivní ošetení, tj. nejzávažnjší stavy (úrazy apod.) by mly být transportovány pímo z místa události do specializovaného centra, nikoliv do místní nemocnice a odtud teprve dál na místo definitivního ošetení. Lékaská služba první pomoci (LSPP) známá jako pohotovost, je služba urená pro ošetení bžných, život neohrožujících onemocnní a pacient s chronickým (dlouhodobým) onemocnním, jejichž zdravotní stav kolísá. Službu zajišují výhradn praktití lékai. Lékae je možné navštívit v pohotovostní ambulanci, pípadn si lze vyžádat jeho návštvu v byt. Rozsah vybavení a služeb odpovídá bžné praxi praktického lékae,to znamená, že je výrazn menší než u záchranné služby, ale naproti tomu disponuje nap. recepty pro pedpis lék (Záchranná služba zpravidla nikoliv, nebo by se nemla zabývat pacienty, kteí potebují pouze domácí ošetování). V ideálním pípad má "záchranka" a "pohotovost" spolené operaní stedisko neboli dispeink. Zde tak jedna osoba rozhodne o tom, vyslání jaké pomoci je nejúelnjší. Poznámka: V nkterých místech již nyní nefunguje LSPP v noních hodinách a perspektiva této služby v rámci systému zdravotnictví je díky legislativnímu vakuu nadále zcela nejasná. Shrnutí: - cítíte-li že jde o situaci, v níž je pacient ohrožen na život, volejte záchrannou službu (155). - jde-li o onemocnní, pro které neoekáváte hospitalizaci, kontaktujte "pohotovost" - lékaskou službu první pomoci (telefon vám sdlí váš praktický léka, pípadn operaní stedisko záchranné služby - tel. 155) 10

11 IV. Výjezdové skupiny Ped-nemocniní neodkladnou péi poskytují výjezdové skupiny: rychlá zdravotnická pomoc (RZP), v níž je nejmén dvoulenná posádka složená z idie a zdravotnického záchranáe, rychlá lékaská pomoc (RLP), s nejmén tílennou posádkou. leny posádky jsou idi, zdravotnický záchraná a léka (min. 1 atestace v oboru chirurgie, vnitní lékaství, všeobecné lékaství, anesteziologie a resuscitace nebo pediatrie) letecká záchranná služba (LZS), s pilotem, SZP a lékaem skupina lékaské služby první pomoci (LSPP)- s idiem a lékaem. V. Rozhodnutí o vyslání jednotlivých výjezdových skupin Rozhodnutí je výhradn v kompetenci dispeera. V pípadech, kdy reáln hrozí nebo došlo k selhání základních životních funkcí (dýchání, krevní obh, vdomí), je na místo události vysílána posádka RLP nebo LZS. Tyto stavy však tvoí necelých 10 % všech výjezd ZZS. V ostatních pípadech mže být pacient kvalifikovan ošeten posádkou RZP. 11

12 VI. Systém zdravotnické záchranné služby v R Záchranné služby ve stední Evrop jsou tradin organizované jako lékaské záchranné služby. To znamená, že v pípad vážné nehody nebo náhle vzniklé život ohrožující píhody vyjíždí pímo na místo léka (tzv. Rychlá lékaská pomoc - RLP). Tento systém, akoliv je ve stední Evrop bžný, je z celosvtového hlediska spíše výjimený. V naprosté vtšin zahraniních systém, a to i v tak vysplých zemích jako jsou Spojené státy, Velká Británie nebo Holandsko, zajišují pednemocniní péi záchranái bez lékaského vzdlání, cviení k preciznímu provádní nejdležitjších život zachraujících úkon, a neposkytující další odborná vyšetení. Ta jsou provádna až na centrálních píjmových oddleních nemocnic nazývaných obvykle EMERGENCY. Se stále se zvyšujícími nároky na kvalitu a dostupnost pednemocniní pée zaínají v posledních letech i u nás nabývat na významu posádky záchranné služby bez lékae (Rychlá zdravotnická pomoc RZP). Jsou jednak nasazovány v pípadech, kdy dvod výjezdu není tak závažný, aby vyžadoval pítomnost lékae, a jednak jejich existence dovoluje za finann pijatelných podmínek rozšíit poet stanoviš a tím snížit dojezdové doby. Posádky RZP jsou pitom cvieny v provádní neodkladné resuscitace i nkterých dalších život zachraujících úkonech. V nkterých místech u nás tak již dnes zabezpeují posádky bez lékae vtšinu výjezd záchranné služby. Nkde, zejména ve velkých mstech, funguje záchranná služba tzv. rendez-vous systémem. V takovém pípad se kompletní zásahový tým sjíždí až na míst píhody. Léka s idiem pijíždjí rychlým osobním vozem a partnerem je jim posádka RZP se sanitkou. Výhodou takového systému je, že léka je blokován podstatn kratší dobu než pi tradiním zpsobu jeho dopravy pímo v sanitce. V naprosté vtšin pípad se totiž na míst nepotvrdí, že jde o život bezprostedn ohrožující stav, a pokud je pacient transportován do nemocnice, není již doprovod lékae nutný, a ten se mže vnovat dalším pacientm. Souástí systému je i 10 stanoviš letecké záchranné služby. Zdravotnická osádka vrtulníku je zpravidla dvoulenná a tvoí ji léka a záchraná. Organizaní složkou, která se pohybuje na pomezí mezi záchrannými službami a bžnou návštvní službou praktických léka je takzvaná Lékaská služba první pomoci. Tato ve svt ojedinlá záležitost de facto prodlužuje ordinaní hodiny praktických léka na 24-hodinový provoz. V posledních letech je práv tato služba pedmtem velkých diskusí, nebo se stoupajícími náklady si stále více komunit nemže udržení LSPP ekonomicky dovolit. Souasný stav a perspektivy organizace systému v R K vzniklo 14 krajských Územních stedisek záchranné služby. Tato stediska, zizovaná nyní krajskými úady, odpovídají za poskytování pednemocniní neodkladné pée (za záchrannou službu) na území kraje. Perspektiva organizace záchranných služeb na území kraj je ovšem nejednotná - v nkterých krajích jsou inny velmi konkrétní kroky pro sjednocení všech záchranek do jediné, centráln ízené organizace, v nkterých si zejm zachovají bývalé okresní záchranné služby vtší i menší autonomii. Legislativa innost záchranných služeb se opírá o vyhlášku Ministerstva zdravotnictví. 434 z roku 1992 ve znní nkolika novel. 12

13 VII. Znaky ZZS - Modrá hvzda života Co znamená modrá hvzda života? Každý z paprsk "hvzdy života" reprezentuje jednu ze šesti funkcí záchranného etzce: Rozpoznání stavu - Oznámení - Výjezd - Pée na míst - Pée bhem transportu a Pedání k definitivní péi. Had a Aeskulapova hl jsou tradiní symboly medicíny a lékaského stavu. Modrá hvzda života je symbol, který se v posledních desetiletích stal i u nás zcela bžn používaným oznaením vozidel záchranných služeb. Jak vypadá? Základní barva hvzdy je modrá. Musí být umístna na bílém tvercovém, nebo kruhovém podklad. Administrativní personál a dispeei mají hada a orámování hvzdy provedené ve stíbrné barv a tato hvzda nemusí být na bílém podklad. Historie symbolu Všechno zaalo v roce 1973 na základ stížnosti amerického erveného kíže, který u NHTSA (National Highway Traffic Safety Administration, jedna z federálních agentur, která má ve svém "referátu" tradin i záchranné služby) namítl, že používaný symbol záchranných služeb, oranžový kíž v bílém poli, imituje uznávaný symbol erveného kíže. NHTSA tuto námitku uznala. A tak se editel oddlení EMS, Leo R. Schwartz, pustil do tvorby nového znaku EMS. Šestiramenný kíž s adaptovaným znakem léka byl jako registrovaná známka pihlášen k 1. únoru 1977 na dobu dvaceti let. Použití na sanitkách a uniformách personálu je podmínno splnním standard výbavy a výcviku. Také je možné symbol použít k oznaení míst, kde je dostupná kvalifikovaná první pomoc a na smrovkách k nim, dále k oznaení výbavy záchranných tým, knih, manuál a dalších tiskovin s tématikou EMS, jakož i uniforem administrativního a pomocného personálu EMS. Obr.0: Modrá hvzda života (Píloha 000a) 13

14 I. Historie záchranné služby B) Historie Polní nouzová pée byla poskytována v rzných formách od zaátku zaznamenané historie. Nový zákon obsahuje podobenství dobrého Samaritána, kde muž, který byl poražen, je opeováván Samaritánem. Bhem stedovku, rytíi St. John, známí také jako Maltézští rytíi, zaali pomáhat jejich zranným druhm, tvoili tak základ moderního sboru Maltézských rytí a innosti ambulance St. John. První záznam o použití ambulance pi nehod sahá do roku 1487, do doby Španlské královny Isabelly. Španlská armáda byla svého asu extrémn dobe vypracovaná a pitahovala dobrovolníky z celého svta, ást z nich poté vytvoila první vojenské nemocnice neboli "ambulancias", avšak zranní vojáci stejn nebyli kvli léb zvednuti díve než skonila bitva, proto stále mnoho život konilo umíráním v bitevním poli. Bhem bitvy byli z bojišt ranní odnášeni až za doby francouzského chirurga Jeana Dominique Larreyho ( ), který je považován za otce pednemocniní neodkladné pée, jelikož zavedl tzv.,,létající ambulanci" pro poskytování chirurgické pomoci v blízkosti bojišt, kdy až po primárním ošetení byli zranní odváženi do stálých lazaret. Zavedl nosítka pro penášení ranných, vdl, že je nutné vždy nejdíve zastavit krvácení, a pišel na to, že rány musejí být pekryty istým obvazem, jinak hrozí tém vždy ranná infekce s fatálním koncem. Válená chirurgie tedy položila základy dnešní urgentní medicín. II: Jean Dominique Larrey Jako vojenský chirurg se zabýval vylepšením organizace vojenské zdravotní služby a roku 1793 vypracoval ideu ambulance volante tedy létajících i lépe mobilních ambulancí. Tuto myšlenku pes tvrdý odpor svým rostoucím vlivem pln prosadil až ve Velké armád, a tím nejen že zásadn ovlivnil vývoj válené medicíny, ale stal se zakladatelem oboru, kterému dnes íkáme urgentní medicína. Myšlenka vycházela z osobního pozorování, že voják ošetený brzy po zranní má mnohem vtší šanci na pežití, než ten který je léen až po mnoha hodinách. Také si všiml, že velká ztráta krve je významné špatné znamení, a proto kladl draz na okamžité zastavení krvácení. Za tím úelem navrhl sanitní vz tažený konm i mulou, který by vyjíždl ješt v prbhu boje na bojišt. Tam personál ošetoval ranné a zajistil transport imobilních do lazaretu umístného tsn za bojištm. To bylo zcela nové revoluní pojetí organizace lékaské polní služby, jelikož do té doby byly lazarety umístny v hlubokém zázemí a byly proslulé svými špatnými léebnými výsledky, které z velké ásti souvisely s pozdním léebným zásahem. Plným právem tak je historie válené chirurgie dlena na období ped Larreyem a po Larreyovi. Odpor proti novinkám byl jak z dvod své revolunosti, tak i proto, že zdravotní personál tehdy nepožíval žádné ochrany v boji, a byl vystaven stejnému, i mnohdy vtšímu riziku jako adový frontový voják (ervený kíž byl založen až roku 1863). Larreyova vstícnost, soucítní s poranným a obtavost byly proslulé až legendární, a získaly si úctu a respekt voják a politik všech bojujících stran. Larrey byl též prvním, který nedlal vbec žádný rozdíl mezi vlastním a nepátelským zranným. Nesoustedil se pouze na válenou chirurgii, ale ovládal obor chirurgie v celém tehdejším rozsahu. Jeho mobilní ambulance byly pozdji zavádny ve všech moderních armádách, a i slavné Mobile Army Surgical Hospital (M.A.S.H.) v USA byly budovány na myšlenkách Larreyových. [citace z ŠT TINA, J. Medicína katastrof a hromadných neštstí.] 14

15 C) Integrovaný záchranný systém - IZS V pípad mimoádné události je zízeno jedno operaní stedisko, které ídí veškeré záchranné akce, vetn nasazení sil a prostedk. Nazýváme jej dispeinkem IZS. Pojmem Integrovaný záchranný systém se rozumí koordinovaný postup jeho složek pi píprav na mimoádné události a pi provádní záchranných a likvidaních prací. a) Základními složkami IZS jsou: Hasiský záchranný sbor eské republiky jednotky požární ochrany zaazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany. Zdravotnická záchranná služba Policie R b) Ostatními složkami IZS jsou: vylenné síly a prostedky ozbrojených sil ostatní ozbrojené bezpenostní sbory orgány ochrany veejného zdraví havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby zaízení civilní ochrany neziskové organizace a sdružení oban, která lze využít k záchranným a likvidaním pracím. I. Vzájemná spolupráce mezi základními složkami IZS je trvale koordinována pi akcích, které nemají charakter mimoádné události, ale souinnost je žádoucí - zejména pi zajištní osobní bezpenosti výjezdových skupin hasiského záchranného sboru a zdravotnické záchranné služby. Klasickým píkladem souinnosti složek IZS jsou dopravní nehody na míst nehody policie vyšetuje její píiny, hasii svou technikou vyprošují ranné, a po vyproštní záchranná služba ranné ošetí. II. Jednotné evropské íslo tísového volání (112) Jednotné evropské íslo tísového volání 112 je tísová linka fungující ve vtšin evropských stát, a je bezplatn dostupná jak z pevné sít, tak z mobilních telefon. Hlavním cílem provozu je jednotné telefonní íslo, aby lovk v nouzi nemusel bádat nad tím, které íslo má volat. A už proto, je-li více ísel na rzné druhy pohotovostí (zpravidla záchranná služba, hasii a policie), nebo proto, že je v cizí zemi a nezná, i si nepamatuje místní ísla. Odprci této linky argumentují tím, že v okamžiku nutnosti záchrany lidského života, kde asto záleží na sekundách, dochází ke ztrátám drahocenného asu kvli pepojování ze spolené ústedny na centrálu záchranné služby. Linka 112 je používána, kompletn nebo ásten, (jen pro uritý typ služby i jen z mobilních telefon) i v nkterých mimoevropských zemích: Filipíny, Indonésie, Jihoafrická republika, Jižní Korea a Saúdská Arábie. V amerických státech bývá podobn používána linka 911. V eské republice se íslo 112 v minulosti využívalo jako informaní linka o pesném asu. 15

16 III. Kdy použít íslo 112 Evropská bezpenostní linka funguje v celé Evrop, v každém ze stát Evropské unie se dovoláte na dispeink. Je jedno, jestli potebujete lékae, policii nebo hasie. Z centrálního dispeinku si informace pedají tam, kam je poteba. Dležitou vlastností ísla 112 je možnost zavolání z jakéhokoliv telefonu. Mlo by být možné volat z veejných automat i bez vložení mince (i ostatní ísla jsou zdarma, ale nkteré starší automaty vyžadovaly vložení mince, kterou poté vrátily. Nemusíte jí mít zrovna k dispozici). Lze se dovolat i z cizího mobilního telefonu. Nemusíte znát PIN kód, staí zapnout a vytoit. Národní ísla lze zavolat jen z telefonu, který je zapnut. Pokud u nehody zvednete vypnutý cizí telefon ze zem, mžete z nj po jeho zapnutí bez dalšího zavolat 112. Jednotné evropské íslo tísového volání by mlo být použito v pípad rozsáhlejších katastrof, kdy musí zasahovat nkolik složek integrovaného záchranného systému (pedevším Policie R, Hasiský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba). IV. Kdy použít národní tísová ísla Centrální dispeink 112 obhospodauje vtší území a tak nemá tak dobré znalosti okolí, jako dispeinky národních ísel. Tohle mže v nkterých pípadech znamenat zdržení, zejména pokud nejste místní a nebo nevíte dosti pesn kde jste. V takovém pípad je lepší zavolat nkteré z ísel 150, 155, 158 pípadn 156. Je pak o nco vtší pravdpodobnost, že lidé z dispeinku budou místní a budou lépe znát místopis a máte vtší šanci, že pijedou vas. Na dispeinku 112 jsou proškolené operátorky specializované pímo pro práci na lince 112 (ovládají nmecký, anglický jazyk a technologie podporuje innost operátor v dalších šesti jazycích). Jsou dobe proškoleni, avšak v pípad zdravotních problém vám neporadí stejn dobe jako na dispeinku 155 a váš problém pesunou tam. Proto je vhodné volat pímo národní íslo. Poslední nevýhodou je zdržení pí pedávání informací. Jedná se o minutu, nebo dv, což v pípad pímého ohrožení života z dvodu zdravotních (nap. srdení zástava) snižuje možnost záchrany lidského života o 10 % až 20 %. Každopádn se nerozmýšlejte dlouho a pokud jste na pochybách zavolejte kterékoliv z uvedených ísel. 16

17 D) Další druhy záchranné služby I. Letecká záchranná služba LZS eská republika patí mezi nkolik stát Evropy ( Nmecko, Rakousko, Švýcarsko), ve kterých je zízen systém letecké záchranné služby (LZS) pro celé území. Mezi obany a zejména mezi zdravotnickými pracovníky byl ješt do nedávné doby veden spor, zda by ekonomická náronost systému LZS nemla vést ke zrušení této dležité služby. Objektivní skutenosti však dokázaly, že bez použití vrtulník bychom nemohli zachránit mnoho lidských život anebo zlepšit prognózu onemocnní zejména u dopravních úraz (polytrauma). Na schematické map republiky (píloha 001a) vidíme 10 stedisek LZS, která jsou zizována tak, aby akní rádius jedné výjezdové skupiny LZS nepekroil km, což je vzdálenost dosažitelnosti maximáln do 15-ti minut, jak ukládá Vyhláška MZ R. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné služb, v platném znní Vyhlášky. 175/1995 Sb. Obr.1:Dislokace stanoviš LZS s vyznaením provozovatele vrtulníku(píloha 001a) Zdravotnická ást posádky LZS (léka, záchraná) poskytuje odbornou lékaskou péi ranným a nemocným ve stejném rozsahu jako výjezdové skupiny RLP. Pedností LZS je rychlost dosažení místa zásahu, asto i v mén pístupném terénu, šetrnost transportu postiženého, zkrácení doby pepravy a možnost dopravit postiženého do vzdáleného specializovaného pracovišt (nap. traumatologické centrum, kardiocentrum atd. ) pímo z místa pímého zásahu. Nezastupitelnou úlohu má LZS pi likvidaci následk mimoádných událostí. Vrtulník, který létá ve výši m, hledá místo mimoádné události a pesn lokalizuje tento prostor, navádí pozemní síly a prostedky všech složek IZS a provádí nejpesnjší informaní innost o hromadném neštstí. Operaní stedisko zdravotnické záchranné služby tak dostává první odhad o rozsahu katastrofy, potu zasažených bezpenosti pístupových a odsunových cest. Zejména pi požárech a chemických haváriích má LZS mimoádný význam. 17

18 Teprve po splnní úkol rekognoskaních a navádcích pistává vrtulník LZS na místo mimoádné události a provádí zdravotnickou innost. Léka LZS se stává vedoucím pracovníkem zdravotnických skupin do doby píjezdu vedoucího lékae krizového štábu a je trvale ve spojení s píslušným operaním stediskem. Zkušenosti ze zásah zejména pi povodních ukazují, že práv toto je nejvhodnjší zpsob komunikace, nebo ÚOS informace neustále pijímá, tídí a vydává pokyny pro souinnost nejenom složek IZS, ale i dalších zdravotnických subjekt. LZS mže být využita v rámci technické pomoci (podvs, jeáb) pro vyprošování postižených z nepístupných míst (výškové budovy, dráty vysokého naptí, mýtiny v lesích, horský terén, povodn, požáry atd. ) Letecká záchranná služba je nedílnou souástí systému poskytování pednemocniní neodkladné pée. Poet zásah LZS v eské republice od roku 1987 ukazuje graf (Obr.2) v absolutních íslech. Indikace k zásahm LZS prošla významným kvalitativním vývojem, nebo tato služba je vysoce specializovaná a ekonomicky nároná. Pro poteby IZS je teba vytvoit takové podmínky, aby vrtulníky nesloužily jenom zdravotnictví, ale celému záchrannému systému. Podle dostupných statistik je využití pro zdravotnickou službu 87%, pro policejní akce 10% a pro HZS 3%. V roce 1996 se konal v Mnichov Svtový kongres leteckých služeb AIRMED Z jeho závr vyplynulo, že systém poskytování neodkladné pée skupinami LZS v eské republice je pinejmenším na takové odborné úrovni jako ve vysplých evropských státech nebo v USA. Obr.2 Pehled innosti LZS eské republiky v letech (píloha 001b) 18

19 Algoritmus zásahu letecké záchranné služby 1. Pijetí tísové výzvy na linky 155, 150, 158, pípadn na všechna ostatní telefonní ísla operaního stediska okresního nebo územního stediska záchranné služby. 2. Vyhodnocení výzvy a její pedání operanímu stedisku ÚSZS. 3. Pokyn posádce vrtulníku (skupiny LZS) k záchrannému letu. 4. Start vrtulníku LZS do 2-3 minut podle poasí a klimatických podmínek. V pípad požadavku na záchranu v podvsu se doba vzletu prodlužuje o další 3 minuty. 5. Bhem vlastního letu k místu mimoádné události je trvalé spojení s operaním stediskem a jsou neustále upesovány údaje ( nap. možnost zamoení chemickými látkami, terénní pekážky, možnost výbuchu) tak aby, zásah LZS byl pro posádku naprosto bezpený. 6. Po dosažení místa mimoádné události vrtulník nepistává, ale létá nad místem. Jsou pedány operanímu stedisku co nejpesnjší údaje o rozsahu hromadného neštstí, geografické upesnní, významné orientaní body, možné píjezdové cesty pro výjezdové skupiny IZS. 7. Po splnní pedchozích úkol a zjištní bezpenosti prostoru je vydáno rozhodnutí o pistání vrtulníku. 8. Vyhledání ranných nebo zasažených, zhodnocení jejich zdravotního stavu, základní tídní, poskytnutí neodkladné pée a rozhodnutí o zpsobu a poadí transportu. 9. Po pistání musí být vrtulník zajištn proti poškození. 10. Spolupráce s dalšími výjezdovými skupinami zdravotnické záchranné služby, které se dostavily na místo mimoádné události. Do píjezdu poveného vedoucího lékae zásahu je léka LZS odpovdný za organizaci poskytování zdravotní pée. 11. Stálá komunikace s operaním stediskem a ešení úkol podle rozsahu mimoádné události a nov vzniklých požadavk od výjezdových skupin IZS. 12. Pi rozsáhlém hromadném neštstí je vyžádána souinnost dalších skupin LZS eské republiky. Tato spolupráce musí být koordinována podle aktuální situace a v žádném pípad to neznamená, že ešení likvidace následk katastrofy se musí zúastnit všechny vrtulníky systému LZS. Naopak je možné využít vrtulníky stední a tžké tídy k doprav záchranných tým, lék, zdravotnického materiálu a zdravotnické techniky. 13. Transport pacient do zdravotnických zaízení podle zdravotního stavu postižených. V naléhavých pípadech lze realizovat pevoz na specializovaná pracovišt. 14. Ukonení innosti podle pokynu okresní havarijní komise ( krizového štábu). 15. Vyhodnocení a písemná zpráva pro krizový štáb, editele územního stediska záchranné služby a ministerstvo zdravotnictví. Tabulka 1 - Rozmístní stedisek LZS v R (píloha 001c) Stedisko Sídlo Provozovatel vrtulníku Kryštof 1 Praha Policie R Kryštof 4 Brno Policie R Kryštof 5 Ostrava DSA Kryštof 6 Hradec Králové Policie R Kryštof 7 Plze - Lín Armáda R Kryštof 9 Olomouc Alfa-Helicopter Kryštof 12 Jihlava Alfa-Helicopter Kryštof 13 eské Budjovice-Hosín Alfa-Helicopter Kryštof 15 Ústí nad Labem DSA Kryštof 17 Havlíkv Brod Zrušeno 1994 Kryštof 18 Liberec DSA 19

20 II. Vodní záchranná služba eského erveného Kíže Vodní záchranná služba K je obanské sdružení, kolektivní len K, která má ve svém poslání preventivn záchrannou innost na vodních lokalitách v eské republice. Dalším zamením záchraná je poskytování kvalifikované pedlékaské první pomoci ve stanicích a ošetovnách VZS K. Ideou všech len je pomocí dokonalé techniky zajistit na všech vodních lokalitách snížení nebezpeí tonutí a poty utonulých. Nedílnou souástí innosti krom záchrany je osvtová innost, kdy lenové vysvtlují obyvatelstvu nebezpeí u vody a na vod. Mají také za úkol podílet se na plaveckém výcviku dtí a mládeže, a na výuce záchranáských technik. Úastní se také boj s vodními živly, ale i nkterými pozemními katastrofami, a organizují cviení a soutže vodní záchranné služby. Znak eského erveného Kíže - Píloha 004. III. Báská záchranná služba Báská záchranná služba je nedílnou souástí hornické innosti. Její postavení i úkoly jsou stanoveny Horním zákonem, Vyhláškou eského báského úadu o báské záchranné služb a Služebním ádem schváleným eským báským úadem. Úkolem báské záchranné služby je provádt práce a rychlé a úinné zásahy k: 1. záchran lidských život a majetku pi haváriích vetn poskytování první pomoci v podzemí 2. zdolávání havárií 3. odstraování následk havárií. Krom tchto úkol báská záchranná služba: vykonává i jiné innosti v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostedí a další speciální a rizikové práce, nap. ve výšce, nad volnou hloubkou nebo pod vodní hladinou spolupracuje s organizacemi pi havarijní prevenci a zajišování bezpenosti a ochrany zdraví pi práci a bezpenosti provozu zejména tím, že provádí namátkové prohlídky jejich pracoviš a kontroly prostedk pro zdolávání havárií, popípad i školení a výcvik zamstnanc plní úkoly a povinnosti vyplývající pro ni též ze zvláštních právních pedpis. Hlavní úkoly BZS zajišuje stálou pohotovost báských záchraná a potebné techniky zajišuje lékaskou službu první pomoci v podzemí provádí školení a praktický výcvik báských záchraná opravuje, kontroluje a zkouší sebezáchranné pístroje, dýchací pístroje, oživovací pístroje a záchranáskou techniku metodicky ídí a kontroluje innost ZBZS kontroluje zaízení a prostedky sloužící havarijní prevenci a havarijní plány školí a zkouší zamstnance urené pro výdej, údržbu a opravy detekních a indikaních pístroj pro kontrolu složek dlního ovzduší a analytiky plynových laboratoí dodává nebo zabezpeuje cejchovní plyny a kontroluje plynové laboratoe. 20

21 Další provádné innosti: opravy, kontroly, plnní a tlakové zkoušky hasících pístroj provoz, servis a údržba dlních svítidel otryskávání kovových výrobk trhání prostého betonu, železobetonu, skla bez použití trhací práce pomocí hydraulického zaízení mení únik tepla termovizní kamerou servis a tlakové zkoušky tlakových lahví chromatografické rozbory ovzduší fotodokumentace a videozáznamy technicko-poradenská a konzultaní innost zkušebnictví a testování. IV. Speleologická záchranná služba Speleologická záchranná služba byla zízena v roce 1982 jako dobrovolná specializovaná složka eské speleologické spolenosti jejímž posláním je: poskytnout neprodlenou a kvalifikovanou pomoc v pípad nehody v jeskyních nebo jiných extrémních podmínkách, na nž je materiáln i odborn pipravena spolupracovat pi záchranných akcích v pípad pírodních katastrof a stavech ohrožení život a majetku na základ vyzvání složek Integrovaného záchranného systému eské republiky jehož je souástí Psobí v ní vybraní zkušení speleologové, kteí procházejí lezeckým a zdravotnickým výcvikem a jsou schopni v pípad poteby poskytnout kvalifikovanou pomoc. Díky dlouholetým zkušenostem a pravidelnému nácviku velmi dobe ovládá vyproštní zranného z tžko pístupných podzemních prostor. Speleologická záchranná služba je tvoena 30 leny ve dvou stanicích s psobností v oblastech echy a Morava. Tyto zkušenosti pedává lenm lezeckých družstev Hasiského záchranného sboru s nímž úzce spolupracuje. 21

22 V. Vojenské záchranné útvary [citace ze Skupina krizového ízení 15. Zžb. Vojenské záchranné útvary-možnosti využití.] Vznik 15. ženijní záchranné brigády Už v dobách minulých byla msta v Jihoeském kraji významným místem, odkud se velelo vojskm v dob husitské slávy, a v nedávné dob i jednotkám Armády eské republiky. Msta tohoto regionu se tak zapsala do historie, ale i souasnosti, s právem ovlivovat vojenskou historii djin. Stejn je tomu i dnes. Velitelství vojenských záchranných útvar Armády R je umístno ve mst v Jihoeském kraji, ležícím nedaleko Tábora. I ono mlo z vojenského pohledu významnou úlohu pedevším v oblasti vojenského letectví. Tím mstem je Bechyn, kde v souasné dob sídlí velení 15. ženijní záchranné brigády spolen se 151. ženijním praporem. Schéma 1 Organizaní struktura 15.žzb a podízenost záchranných prapor 15.žzb Bechyn Velitelství a štáb 151.žpr Bechyn 152. zpr Kutná Hora 153.zpr JindichvHradec 154. zpr Rakovník 155. zpr Buovice 156.zpr Olomouc 157.zpr. Hluín Tabulka 2 - Regionální psobnost záchranných prapor: Útvar Psobnost 152.zpr Kutná Hora 153. zpr. J. Hradec 154. zpr Rakovník 155. zpr Buovice 156. zpr. Olomouc 157. zpr. Hluín Hlavní msto Praha (ást msta na pravém behu Vltavy). Stedoeský kraj (území na pravém behu eky Vltavy), Liberecký kraj, Královéhradecký kraj Jihoeský kraj, kraj Vysoina Hlavní msto Praha (ást msta na levém behu eky Vltavy), Stedoeský kraj (území na levém behu eky Vltavy), Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Plzeský kraj Jihomoravský kraj, Zlínský kraj Olomoucký kraj, Pardubický kraj Moravskoslezský kraj Velitelé záchranných prapor odpovídají v regionu takto stanovené psobnosti za organizaci a zabezpeení plnní humanitárních úkol civilní ochrany. K tomu mají i pravomoc jednat s pedstaviteli orgán státní správy a samosprávy odpovídajících úrovní, a s funkcionái operaních a informaních stedisek IZS. 22

23 Hlavní úkoly a) Pomoc obyvatelstvu -plnní humanitárních úkol civilní ochrany, záchranné, vyprošovací a další neodkladné práce pi pohromách, nebo pi jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, znané majetkové hodnoty nebo životní prostedí (požáry, povodn, hromadná neštstí, prmyslové havárie) -jako podpora a doplnní základních složek IZS, ped nasazením ostatních vojenských útvar a zaízení b) Ženijní podpora vojsk -ženijní zabezpeení úkolových uskupení (ženijní przkum, zabezpeení pekonávání pekážek, odminování, odtarasování a úprava cest, zatarasování a niení, podpora pedsunutého letectva, udržování prostor rozmístní vojsk a míst velení, maskovací opatení apod.) -odstraování a likvidování nevybuchlé munice -ženijní podpora a zabezpeení vojsk v misích (mimo území R) Možnosti použití jednotek Záchranné prapory jsou v pípad vzniku pohrom na území R nasazovány na podporu IZS ze souástí AR jako první. Teprve v pípad vzniku pohrom znaného rozsahu a nebezpeného charakteru jsou nasazovány síly a prostedky dalších souástí armády. Vlastní rozsah úkol civilní ochrany specifikují,, Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám" z 12. Srpna Podle tchto "Protokol" znamená civilní ochrana plnní nkterých nebo všech níže uvedených humanitárních úkol, jejichž cílem je chránit civilní obyvatelstvo ped nebezpeím, pomoci mu odstranit bezprostední úinky nepátelských akcí nebo pohrom a také vytvoit nezbytné podmínky pro jeho pežití. Tmito úkoly jsou: - hlásné služby - evakuace - organizování a poskytování úkryt - zatemování - záchranné práce - zdravotnické služby vetn první pomoci a také náboženská pomoc - boj s požáry - zjišování a oznaování nebezpených oblastí - dekontaminace a podobná ochranná opatení - poskytování nouzového ubytování a zásobování - okamžitá pomoc pi obnov a udržování poádku v postižených oblastech - okamžitá oprava nezbytných veejných zaízení - bezodkladné pohební služby - pomoc pi ochran pedmt nezbytných k pežití - doplující innost nezbytná k plnní výše uvedených úkol, vetn plánování a organizování Záchranné prapory vzhledem ke svému materiálnímu a technickému vybavení, úrovní pipravenosti a organizaním strukturám, nemohou zabezpeovat plnní všech uvedených humanitárních úkol civilní ochrany. Na jejich plnní se však podílí a psobí v souinnosti se složkami IZS, souástmi CO R, orgány státní správy a samosprávy. Uvedený seznam úkol civilní ochrany je konený a záchranné prapory nesmí plnit další úkoly. Nesmí provádt ani innosti ve prospch vojenského personálu bojujících vojsk vlastní strany konfliktu. Za váleného stavu plní záchranné prapory uvedené civilní ochrany výlun na území eské republiky. Pitom píslušníci i prostedky záchranných prapor jsou oznaeni mezinárodn platnými rozpoznávacími znaky pro zdravotní službu a civilní ochranu. 23

24 I. Bezpenost sanitek 4. PRAKTICKÁ ÁST A) Problematika ZZS K záchrance patí sanitka. Bez sanitek to zkrátka na záchrance nejde. Pednemocniní neodkladná pée tak zažila velký rozvoj vozového parku. Dnes máme automobilových znaek bezpoet evropských i neevropských výrobc. Výkony sanitek a jejich kvalita kopírují rozvoj automobilismu, ale princip zstává stejný. Totiž, že malá i vtší dodávka sériov vyrábná pedevším pro nákladní dopravu je pestavna za úelem provozu v urgentní medicín, k ošetování a k transportu vážn nemocných, tžce ranných i práv rodících pacientek. Vozidla urená pedevším k peprav pytl s poštou a bedýnek s limonádou vozí pacienty záchranné služby. Sice pestavby vozidel a zástavby podléhají písným pedpism, státním normám a realizují je atestovaní dodavatelé vlastnící i mezinárodní certifikáty, ale nejeden záchraná mohl být svdkem, jak po elním nárazu letlo v sanitce všechno: pístroje i bomby, ampule i nosítka s pacientem, a to i s certifikáty. Nemluv o velkém množství hran, výnlk i ostrých roh a mizivém až nulovém množství airbag v zadní ásti sanitky, kde leží pacient. Je dobré, že je již bžnou praxí i v zadní ásti vozu používat bezpenostní pásy. Pacient je dopravován zpravidla v leže s hlavou po smru jízdy, pipoután pevnými pásy. Také nesmíme zapomenout na otepaný problém s vakuovými dlahami a matracemi nap. když posádky ZZS pedají letecké záchranné služb pacienta v nové vakuové matraci, kterou jim LZS nevrátí, ale za kterou od nich dostanou výmnou starou a odenou, která nedostaten tsní. ešení: Bezpenost sanitek - Ostré hrany by mly být zbroušeny do okrouhlých tvar, a stny sanitek vypolstrovány mkkým, omyvatelným materiálem. Sedadlo pro záchranáe, které je v souasnosti umístno za nosítky, tedy za hlavou pacienta, by mlo být zabudováno tak, aby záchraná neml nohy pímo za nosítky, nebo pi prudkém nárazu sanitky hrozí vysazení nosítek s pacientem z drážek, a tím zpsobení záchranái mnohaetných zlomenin dolních konetin a vážná poranní dutiny bišní. Na zavírání skínk pro uložení medikament by nemly být použity žádné druhy skla, ale pevný materiál nap. devo, i pevný kov, a tento materiál poté vypolstrovat. Lahve obsahující plyny zajistit do uzavíratelné skíky temi pásy z ocelových vlákének. Vakuové matrace - každá matrace ponese oznaení z jaké ZZS a sanitky pochází. Posádkám by poté mohly být posílány z píjm nemocnic. 24

25 II. Absence centrálního vedení Mezi další problémy záchranné služby patí absence centrálního vedení. Hasii i Policie R mají svého generálního editele nebo prezidenta, který je zastupuje jako celek v rámci republiky. V ZZS takováto funkce neexistuje, mají pouze ministra a 14 krajských editel, kteí eší zejména problematiku svých krajských ZZS. Takové množství lidí nemže být vyhovujícím partnerem pro generálního editele hasi a policejního prezidenta pi ešení dílích problém v záchranáské oblasti. Pro zlepšení souasných vztah a spolupráce mezi ZZS a ostatními složkami by urit pisplo zízení obdobné funkce generálního editele. Jde o funkci jako takovou, aby ZZS mli partnera k ostatním kolegm z IZS pi ešení celoplošných problém. Pozn.: Další problematika uvedena v poítaové prezentaci. 25

26 B) Výsledky dotazník Pracovníkm záchranné služby na rzných místech eské republiky a veejnosti byly podány dotazníky o obsahu otázek, na které bylo odpovzeno takto: Výsledky dotazník podaných pracovníkm ZZS: Otázka. 1. Co vás na této práci baví? Nejastjší odpov: pomoc druhým z neštstí Ostatní odpovdi: kolektivní práce, rozmanitost Otázka. 2. Promoval se asem njak váš pístup k práci? ANO NE 46,7 % 53,3 % Otázka. 3. Co dláte nejastji v ase mezi výjezdy? Nejastjší odpov: píprava na další výjezd, vzdlávání, Ostatní odpovdi: odpoinek Otázka. 4. Pedstavte si lovka, který neví, co práce záchranáe obnáší. Popište mu v nkolika vtách jaká je to práce. Co se objevilo v popisu: Krásná, kolektivní práce, kde všichni musí pracovat na 100% ; odpovdnost nekoneno hodin práce,ale také zábava ; dlouhá doba ekání proložená okamžiky akce ; je to fyzicky i psychicky velice nároná práce. Otázka. 5. Jak si myslíte, že jste vnímáni pacientem? Kladn Nevím Záporn 94,9 % 1,7 % 3,4% Otázka. 6. Máte pocit, že jako záchranái máte u lidí vtší respekt? ANO NE 26,7 % 73,3 % Otázka. 7. Zajímal(a) jste se nkdy o další osud pacienta? ANO NE 56,2 % 43,8 % Otázka. 8. Návaznost PNP a NP. Bezproblémová Problémová 24,8 % 75,2 % 26

27 Otázka. 9. Zptná vazba od NP k PNP. Není Bezproblémová Špatná 87,3 % 0 % 12,7 % Otázka. 10. Jak vnímáte absenci centrálního vedení ZZS? Napíklad policie má svého prezidenta, hasii generálního editele. Nevnímám Je zapotebí 10,4 % 89,6 % Otázka. 11. Jaké jsou ve vašem kraji vztahy s ostatními složkami Civilní Ochrany? Dobré Špatné 92,7 % 7,3 % Otázka. 12. Máte njaké zkušenosti se systémem ZZS v okolních státech? Ano Ne 43,9 % 56,1 % Otázka. 13. Co si myslíte o dobrovolných záchranáích a využití jejich pomoci, napíklad pi hromadném neštstí? Každá zkušená ruka pomže Neutrální postoj Radji bych záchranáství nechal na profesionálech 43,9 % 2,6 % 53,5 % Otázka. 14. Pro na ZZS chybí velký poet zdravotnických pracovník? Nejastjší odpov: Vysoké nároky a špatné ohodnocení. Ostatní odpovdi: Otázka. 15. Jak vnímáte ženy v ZZS? Kladn Záporn 100 % 0 % Otázka. 16. Jaký máte názor na zneužívání ZZS jako "taxi" služby? Nejastjší odpov: Za zneužívání tísových linek by mly být písné tresty, a tyto osoby by mly zbytený výjezd zaplatit. Ostatní odpovdi: Hloupí lidé se najdou vždy a všude. Otázka. 17. Co si myslíte o cviení složek IZS? Je dobré a potebné Zbytenost 96,2 % 3,8 % 27

28 Otázka. 18. Vzpomenete si na njaký pípad, který ve vás zanechal nco víc než teba u jiných výjezd? Vzpomenu si na všechny pípady Na nkteré ano Nevzpomenu 6,9 % 89,5 % 3,6 % Výsledky dotazník podaných veejnosti: Otázka. 1. Máte se záchrannou službou njaké osobní zkušenosti? Ano Ne 33,7 % 66,3 % Otázka. 2. Pro si myslíte, že na ZZS chybí velký poet zdravotnických pracovník? Nevím Málo penz Dlouhá pracovní doba 43,9 % 49,8 % 6,3 % Otázka. 3. Máte k záchranám vtší respekt? Ano Ne 24,3 % 75,7 % Otázka. 4. Jaký máte názor na zneužívání ZZS jako "taxi" služby? Nevnímám to Není to dobré Již jsem to také udlal 26,2 70,2 % 3,6 % Otázka. 5. Co si myslíte o cviení záchranných služeb, kde záchranái na modelových situacích získávají nové informace a pipravují se na realitu? Je to dobrá vc Zbytené plýtvání financemi 52,9 % 47,1 % Otázka. 6. Znáte telefonní íslo na Záchrannou službu? Správn odpovdlo Špatn odpovdlo 71,2 % 28,8 % Otázka. 7. Ovládáte první pomoc? Ano teoreticky Ano i prakticky Ne 29,1 % 4,6 % 66,3 % 28

29 C) První pomoc I. Bezvdomí Je projevem poruchy centrální nervové soustavy (CNS) a svými komplikacemi, jako jsou zapadnutí koene jazyka, vdechnutí zvratk nebo krve, ohrožuje život lovka. Píznaky: - povolení sval (dsledkem je teba zapadnutí koene jazyka) - lovk neodpovídá na zevní podnty (oslovení, mechanické podráždní) První pomoc: 1. Oslovením nebo teba zatesením rameny se pokusíme navázat kontakt. 2. Opatrn postiženého otoíme na záda, zkontrolujeme ústa, pípadn je vyistíme. 3. Záklonem hlavy a pedsunutím dolní elisti uvolníme dýchací cesty, pi podezení na poranní krní pátee zakláníme hlavu velmi mírn a šetrn. 4. Poslechem, pohledem a pohmatem zkontrolujeme dech. 5. Zkontrolujeme celkový stav a pokud jsou životní funkce v poádku, uložíme postiženého do stabilizované polohy. (Viz. Píloha 002a) II. Krvácení Zástava prudkého krvácení je jedním z nejdležitjších úkon pi poskytování první pomoci. Pi poranní velké tepny mže být ohrožen život bhem nkolika desítek sekund. ím více krve lovk ztratí, tím je jeho stav závažnjší. a) Tepenné krvácení (vnjší) Píznaky: - krev má jasn ervenou barvu, protože je okysliená - z rány pod tlakem perušovan vystikuje, je patrno tepání (pulsace) jejího proudu První pomoc: 1. Postiženého položíme nebo posadíme 2. Zastavení krvácení a) stisknutím tepny pímo v rán (krní tepna) b) pomocí tlakových bod (viz. píloha.002b) c) tlakový obvaz mohou být max. 3 vrstvy tlak. obvazu d) zaškrcovadlo nezaškrcovat v míst ohybu konetiny b) Žilní krvácení (vnjší) Píznaky: - krev je tmavá (neokysliená), z rány voln vytéká, není patrna pulsace proudu První pomoc: 1. Postiženého položíme nebo posadíme a zvedneme porannou konetinu do výšky. 2. Uvolníme možné pekážky žilního odtoku krve nad místem krvácení (tísnící odv apod.) 3. Piložíme tlakový obvaz a konetinu znehybníme. 29

30 III. Resuscitace (oživování) Slouží k obnovení dodávky okysliené krve do tkání. Oživování provádíme pi poruše dýchání a nebo srdení innosti. Velmi dležitý je pitom as, kdy po zástav bylo oživování zahájeno. Pi úplné zástav pívodu okysliené krve do mozku dochází k poškození bunk mozkové kry asi za 5 minut. Pro pežití je bezpodmínené po zjištní zástavy životních funkcí okamžité zavolání ZZS. Pokud jsme u postiženého sami, voláme ZZS ješt ped zaátkem oživování, pokud je postiženo dít, provádíme minutu resuscitaci a potom voláme ZZS. Po telefonátu pokraujeme v oživování do píjezdu odborné pomoci. Oživování zahajujeme v pípad, kdy není zejmá pítomnost známek zachovaných životních funkcí (bezvdomí, nereaguje na oslovení, nemá dýchací pohyby, šedavá nebo namodralá barva oblieje ) a) Zástava dechu Píznaky: - zmna barvy postiženého, nejprve bledost, potom promodrávání - není patrné dýchání, není cítit proud vydechovaného vzduchu - pokud správn neposkytneme první pomoc, do nkolika sekund dochází k poruše vdomí a zástav srdeního obhu. První pomoc: 1. Položíme postiženého na záda 2. Vyistíme ústní dutinu a uvolníme dýchací cesty. 3. Zahájíme umlé dýchání dvma hlubokými vdechy, jdoucími rychle za sebou, neekáme na výdech. 4. Dýcháme rychlostí jednoho vdechu za 6 sekund, hrudník postiženého se musí zvedat. 5. Sledujeme úinnost dýchání, vrací se normální barva pleti. 6. Každé 1-2 minuty kontrolujeme známky krevního obhu. b) Zástava krevního obhu Píznaky: - barva kže je bledá - do nkolika sekund dochází k poruše vdomí a zástav dýchání První pomoc: 1. Po zjištní zástavy krevního obhu a revizi dutiny ústní položíme postiženého na záda na pevnou podložku (ne na postel) 2. Zavoláme ZZS, pípadn požádáme svdky píhody. 3. Položíme hranu dlan kolmo na smr hrudní kosti, pibližn doprosted hrudníku 4. Na hbet ruky položíme dla druhé ruky, prsty smují kolmo k hrudní kosti, nedotýkají se hrudní stny, ruce máme napnuté v loktech a držíme je kolmo k tlu postiženého 5. 30x stlaíme hrudník do hloubky asi 4-5 cm, pak 2x vdechneme do postiženého 6. Pokraujeme v masáži a dýchání v rytmu 30:2 7. Nelze-li do postiženého vdechovat provádíme pouze masáž frekvencí asi 100 krát za minutu 8. Pokraujeme až do pedání postiženého týmu ZZS nebo obnoví-li se životní funkce postiženého i jsou-li zachránci/zachránce zcela vyerpaní. 30

31 IV. Šok Šok je pirozenou ochrannou reakcí na snížený minutový objem obíhající krve. Je to život ohrožující stav, a je poteba co nejrychleji zasáhnout. Pi šoku organizmus krev pednostn hromadí v životn dležitých orgánech (mozek, srdce, plíce), ostatní tkán a orgány trpí nedostatkem krve a tím i nedostatkem kyslíku a živin. Pi dalším prbhu šoku dochází k postupnému selhávání funkcí jednotlivých orgán. Rozvoj šoku je urychlován bolestí a stresem. Píiny: - silné vnjší ale i vnitní krvácení - ztráta tekutiny (nad 20-30%) - rozsáhlé popáleniny II. Stupn - silné prjmy a zvracení (infekní onemocnní) - porucha innosti srdce (infarkt myokardu) - prudká alergie, kdy se tekutina dostává do rozšíených cév v podkoží Píznaky: - zrychlení tepu srdce (nad 100 tep /min) - snížení krevního tlaku - na tepnách na pedloktí je puls špatn hmatný až nehmatný - bledost, studený pot, zmna chování, nezájem o poranní - žíze, nevolnost, u tžkého šoku postižený ztrácí vdomí, selhávají životní funkce První pomoc: 1. Položíme postiženého do protišokové polohy, která slouží k podpoení krevního obhu. Postižený leží na zádech, nohy má podložené a zvednuté alespo o 30cm. 2. Pokud i pes protišokovou polohu dochází k dalšímu rozvoji šoku, zvedneme konetiny kolmo k trupu do tzv. autotransfuzní polohy. Dále se pokusíme o vymasírování krve z dolních konetin ve smru od prst k tíslm a dolní konetiny ovážeme elastickým obinadlem. 3. Pravidlo 5T: Tišení bolesti ošetíme základní poranní, nepodáváme nic ústy Teplo snažíme se o tepelné zabezpeení (v zim pikrývkou postiženého pedevším podložíme) Tekutiny otíráme rty a obliej vlhkým kapesníkem, nikdy nepodáváme tekutiny ústy Ticho snažíme se postiženého uklidnit, zajistíme relativní klid v okolí postiženého Transport pivoláme lékaskou pomoc. Postiženého v šoku nikdy sami netransportujeme. 31