Základy e-learningu. 1. Začínáme s e-learningem. 1.1 Předchůdci e-learningu a jeho vznik. 1.2 Základní představy o e-learningu. Sestavil Karel Květoň

Transkript

1 Základy e-learningu Sestavil Karel Květň 1. Začínáme s e-learningem 1.1 Předchůdci e-learningu a jeh vznik Vyučvací strje byly půvdně speciální mechanické a elektrnkvé strjky, pzději zalžené na vyšších elektrnických prvcích. Na sálvých pčítačích se pzději aplikval vzdělávací sftware, který byl zalžen na terii prgramvanéh učení. Hlavní důvdy maléh rzšíření d praxe byly pdbné jak dnes eknmická nákladnst a malá připravenst dstatečnéh pčtu tvůrců kvalitníh didaktickéh sftware. Vzdělávání na persnálních pčítačích (PC) se začal rzvíjet v bdbí 1984 až E-learning zapčal teprve s rzvjem Internetu a webu p r Je zajímavé, že d rku 1999 nebyl pjem e-learning zaveden. Zprvu se více pužíval pjem nline learning (cž je výuka nejen pmcí webu, ale i dalších internetvých technlgií). 1.2 Základní představy e-learningu Pjetí e-learningu není dsud ustálené a v praxi se setkáváme s různým výkladem i těch nejzákladnějších pjmů (tak například pjem "elektrnické vzdělávání" někteří autři chápu šířeji než "e-learning", jiní ba pjmy zttžňují). Ve spjení "e-learning" klademe bsahvý důraz na slvní základ "learning" (učení), nikliv na předpnu "e-" (elektrnické). Pedaggické, technlgické a síťvé pjetí představuje tři základní varianty z mnha existujících vymezení e-learningu (nejde tedy přesné definice). Dmnívám se, že e-learning je úplněji charakterizván spjením všech tří uvedených pjetí, než puze jedním z nich. Pedaggické pjetí: e-learning je vzdělávací prces, ve kterém pužíváme multimediální technlgie, Internet a další elektrnická média pr zlepšení kvality vzdělávání. (Multimedia umžňují pužívání brazvých, zvukvých a textvých infrmací k bhacení bsahu výuky. Internet pskytuje lepší přístup ke studijním materiálům a službám, k výměně infrmací a ke splupráci vzdělávací kmunity.) Technlgické pjetí: E-learning je spektrum aplikací a prcesů jak je Web-based training (WBT), Cmputer-based training (CBT), virtuální třídy neb digitální splupráce. Zahrnuje přens bsahu kurzů prstřednictvím elektrnických médií, např. Internetu neb Intranetu, satelitníh vysílání, interaktivních televizních přadů a výukvých CD-ROMů, čast s pdpru učitele. Síťvé pjetí: E-learning spčívá v užití pčítačvých sítí pr přens dvednstí a znalstí. (T je úzké vymezení e-learningu, nezahrnuje např. výuku pmcí CD-ROMu.) E-learning je tedy vzdělávací prces se slžitu strukturu. Je prblémem především pedaggickým, pté technickým. Většina autrů se dnes shduje, že nejperspektivnější frmu e-learningu je Webbased training (WBT). Tét frmě se zde budeme věnvat nejvíce.

2 1.3 Vize e-learningu Vizí rzumíme představu cílvéh či žáducíh stavu. V praxi se vyskytuje ptřeba vzdělávat různé skupiny studujících v různých disciplínách. Pdmínky pr realizaci e-learningu nejsu stejné a není překvapivé, že i vize e-learningu jsu různé a diskutabilní. Základní vizí e-learningu rzumím takvu integraci e-learningu d vzdělávání, která zvýší přístup ke vzdělání a zajistí vyhvující kvalitu vzdělávání za přijatelnu cenu. Ve vyspělých zemích se pužívá e- learning hlavně pr zvýšení přístupu ke vzdělávání, zejména pr zvýšení pčtu celživtně se vzdělávajících dspělých studujících. Prezenční studium je frma studia, při které se vyžaduje fyzická účast studentů při výuce ve třídě. P dbu výuky jsu učitel a studující v přímém kntaktu (při studiu dma t neplatí). Distanční vzdělávání (DiV) je vzdělávací prces, který umžňuje ddělit vyučujícíh a studujícíh v čase neb místě, ppřípadě v bjím. Kmunikace mezi učitelem a studujícím prbíhá v mderních distančních kurzech hlavně elektrnicky (pmcí u, chatu, audia, videa, teleknference, nejčastěji v prstředí webu). Výukvé materiály, jak knihy, audi a vide kazety, CD-ROM může být někdy účelné zasílat pštu, nikliv p síti pté mluvíme krespndenčním (klasickém) DiV. Blended learning. V praktické výuce se nevyskytují bvykle "čisté" frmy, například čistá prezenční, elektrnická neb distanční frma. V praxi se prsazuje kncepce smíšenéh vzdělávání (blended learning), cž je kmbinace prvků prezenčníh i e-learningvéh vzdělávání, která má největší perspektivu pužití na středních a především vyských šklách. E-learning na univerzitách. Na univerzitách se stále více využívá e-learningu jak dplňku k prezenční frmě studia (blended learning). Při vzdělávání vyskšklské mládeže se student bez učitele nebejde. Prezenční výuka převažuje dsud i v USA. (V rce 2002 nabízel distanční vzdělávání asi 2/3 amerických univerzit, ale jen asi 10% kurzů byl distančních). 1.4 E-kurz Studijní kurz a jeh slžky. Základním prvkem e-learningu, pdbně jak v prezenčním vzdělávání, je studijní kurz. Kurz bsahuje blky z různých předmětů, uspřádané tak, aby byl dsažen pžadvaných cílů vzdělávání. Elektrnický studijní kurz (zkráceně e-kurz) charakterizují zejména tyt slžky: vzdělávací bsah studijních materiálů elektrnická distribuce vzdělávacíh bsahu elektrnická správa e-kurzů. Vzdělávací bsah studijních materiálů. Pr vzdělávací bsah e-kurzů jsu určující jejich vzdělávací charakteristiky, tj. didaktické naprgramvání (didaktická transfrmace) bsahu učiva d frmy interaktivníh pčítačvéh sftware specificky určenéh pr samstudium. Prt didaktický sftware pr e-kurzy bsahuje (pdle J. Nikla) prgramvané vstupní infrmace učební úlhy zpětnvazební kntrlní infrmace nezbytné řídící instrukce. E-kurzy bsahují nejčastěji multimediální studijní materiály. Tvrba bsahu studijních multimediálních materiálů pr e-kurzy je prfesinální úlha, která vyžaduje mj. znalsti autrských nástrjů pr tvrbu kurzů. Dnes se klade důraz na dělení bsahu d znvupužitelných vzdělávacích bjektů (reusable learning bjects) a na pužívání standardů.

3 Znvupužitelné vzdělávací bjekty. Příklady vzdělávacích bjektů jsu: jedntlivé digitální brázky, části textů a jednduché animace, ale i celé webvé stránky, které bsahují text, brázky, další média či aplikace a které mhu přenášet relativně malý, ale kmplexní výukvý blk. Základní výhdu vzdělávacích bjektů je, že mhu být navrženy jak znvupužitelné (reusable) kmpnenty, které lze mnhnásbně aplikvat v různých vzdělávacích situacích (kurzech). Vzdělávací bjekt je nejen jedntka s bsahem výuky, ale zahrnuje rvněž svůj vlastní ppis, jak jsu infrmace typu: druh bsahu, učební cíl, autr, jazyk a verze. Standardy jsu nrmy, garantující (při jejich respektvání) vzájemnu přensitelnst a pužitelnst sftwarvých prduktů vyvinutých různými firmami. Standardy napmáhají zabezpečit interperabilitu v blasti tvrby kurzů i v blasti kmunikace mezi kurzy a řídícím systémem vzdělávání. Výsledkem dsavadních standardizačních snah je subr dpručení SCORM (Sharable Cntent Object Reference Mdel). SCORM je jedntný suhrn klíčvých specifikací a standardů pr bsah, technlgie a služby, spjené s e-learningem. Aplikace standardů může pdstatně zlevnit dsavadní drahé e-kurzy, prtže mezí pakvané vytváření pdbných studijních materiálů a umžní přens již htvých e-kurzů d různých systémů pr řízení studia. Elektrnická distribuce vzdělávacíh bsahu. V mderních distančních a e-learningvých kurzech se pr distribuci bsahu využívá především Internetu, zejména služby WWW (webu). Přens bsahu e-kurzů se může dít i prstřednictvím satelitníh vysílání, interaktivních televizních přadů a dalších technlgií, které mají své výhdy a nevýhdy. Jedním z hlavních předpkladů pr úspěšné e- learningvé vzdělávání je kmbinace ptimálních technlgií (jak z pedaggickéh, tak i z technickéh a eknmickéh hlediska). Řízení studia. Řízení studia v prstředí webu zabezpečují SW systémy pr řízení studia (Learning Management Systems [LMS], někdy též Curse Management System). LMS usnadňují tvrbu, pužívání a správu e-kurzů především tím, že pskytují minimálně: subr vzdělávacích nástrjů, usnadňujících učení, kmunikaci a splupráci, např.: kmunikační nástrje, umžňující diskuse, výměnu subrů, interní vu krespndenci, chatvání, přens videa, atd. nástrje pr pdpru prduktivity vzdělávání, umžňující např. práci ffline, vkládání vlastních pznámek, pužití kalendáře, help, atd. nástrje pr pdpru splupráce studujících, např. pdpru práce na prjektech. subr pdpůrných nástrjů, pmáhajících v prcesu správy a vedení kurzu, např.: nástrje pr administraci, např. pr vedení studijních evidencí, adresářů kntaktů nástrje pr řízení, např. nástrje pr management a sledvání práce studujících nástrje pr návrh kurikula. Jak nárčná je tvrba e-kurzů? Tvrba studijních materiálů pr e-kurzy je vysce prfesinální úlha. Nelze ji zadat pedaggům bez specifické dbrné přípravy. Vyžaduje znalst technlgie didaktickéh zpracvání učiva i znalst autrských nástrjů pr tvrbu kurzů. Sftwarví specialisté vycházejí z věcnéh bsahu výukvéh materiálu, který musí být didakticky transfrmván. Vývj a následná ptimalizace studijních materiálů pr e-kurzy je bvykle nesrvnatelně nárčnější, než vývj učebních materiálů analgických klasických vzdělávacích kurzů. Klade též vyšší nárky na týmvu splupráci. Tvrba e-kurzů je prt bvykle nárčná na finanční i lidské zdrje. Vzniká tedy právněná tázka: Je elektrnické vzdělávání efektivní? Odpvěď může být an, jestliže jsu splněny nejméně tyt předpklady: elektrnické vzdělávání je aplikván ve spjení s prezenční výuku tak, aby v dané knkrétní situaci převládly výhdy smíšenéh vzdělávání nad jeh nevýhdami metdy a pužité technlgie jsu vhdné pr cíle výuky

4 prbíhá interakce studujících a aktuální zpětná vazba d učitele ke studujícím vzdělávací instituce vytvří studujícím i učitelům pdmínky pr úspěšnu práci vzdělávací instituce zabezpečí realizaci e-kurzů prfesinálním způsbem.

5 1.5 Tým realizátrů e-kurzů Realizátry e-kurzů jsu specialisté, jejichž prfese jsu e-manažer, e-vývjář a e-tutr (viz Předpny "e" u uvedených prfesí pužíváme pr zdůraznění, že práce příslušnéh specialisty se dehrává v e- learningvém prstředí. Tabulka 1. 5 Příklady úklů jedntlivých prfesí při vývji e-kurzu Prfese Úkl Specialista e-manažer e-vývjář e-tutr Návrh a krdinace prjektu Celkvá strategie Analýza a evaluace výuky Zabezpečení servisu Marketing Prjekt výuky Vytvření dbrnéh bsahu Didaktická transfrmace bsahu Psuzení bsahu Tvrba multimedií Převd bsahu d LMS Tvrba pčítačvé grafiky Prgramátrské práce Piltní věření e-kurzu Aplikace LMS v e-kurzu Vedení výuky Rady ke studiu, knzultace Pdpra a usnadnění studia Administrace výuky Prjektant e-kurzu Znalec e-learningu Pedagg didaktik výuky Techničtí pracvníci Marketingvý pracvník Prjektant výuky Autr bsahu Expert na pedaggiku Expert na bsah Specialista na multimedia Znalec LMS Pčítačvý grafik Prgramátr Hdntitelé (učitelé a studující) Aktivní uživatel LMS Veducí výuky Knzultant, pradce Pdprvatel, usnadňvatel Administrátr Minimální velikst týmu pr vývj e-kurzů. Jeden pracvník může prvádět (má-li příslušnu kvalifikaci) více úklů, v tabulce uvedených. Prfesi e-vývjáře však bvykle nezastává jedna sba, ale tým e-vývjářů, který je slžen z minimálně 3 pracvníků: prjektanta výuky (Instructinal Designer), tedy experta na pedaggiku, který vytvří prjekt kurzu a zárveň rzumí dbrnému bsahu kurzu autra bsahu, který je expertem na dbrný bsah, resp. disciplinu (Subject matter expert, SME) pčítačvéh dbrníka, který je specialistu na grafiku, web a systémy řízení studia LMS (Graphics, Web Designer and LMS Specialist). 1.6 Přehled technlgií pr e-learning Druhy technlgií pr e-learning a DiV. Technlgie, užívané pr distribuci vzdělávacíh bsahu v e-learningu a v DiV, lze rzdělit d čtyř základních kategrií pdle druhu média, které infrmace přenáší: tisk auditechnlgie videtechnlgie pčítačvé technlgie. Každá z těcht kategrií se dále dělí, avšak některé technlgie uvedené kategrie přesahují. Například audi a videknference se mhu uskutečnit za pužití pčítače a Internetu.

6 Tab. 1.6 Přehled technlgií, jejich výhdy a nevýhdy Tisk Hlasvá pšta Audi kazeta Audi knference Videkazeta Satelitní videknference Videknference přenášená mikrvlnami Televize Online Chat Webvé vzdělávání Výhdy Levný materiál Přensitelnst Phdlné studium Širce dstupné Snadné užití Mžná interaktivita Levná a dstupná Snadn se kpíruje Levná Snadn se realizuje Nevýhdy Neinteraktivní Omezené zapjení smyslů Vyžaduje čtenářské schpnsti Těžk se aktualizuje Omezená délka záznamu Bez vizuálních prvků Neinteraktivní Bez vizuálních prvků Neinteraktivní Bez vizuálních prvků Vyžaduje hardware Levná Slžité nahrávání Snadn dstupná Neinteraktivní Snadn se kpíruje Vyžaduje hardware Audi a vizuální prvky Těžk se aktualizuje Realistická Může být interaktivní Realistická Může být interaktivní Relativně levná Drahý hardware Vyžaduje časvý rzvrh Obvykle jen jednsměrné vysílání Vyžaduje časvý rzvrh Limitvaný dsah Přens jen v přímé viditelnsti Snadn pužitelná Vyské prdukční náklady Snadn dstupná Vyžaduje hardware Prgram lze nahrát Neinteraktivní Audi a vizuální prvky Vyžaduje časvý rzvrh Flexibilní Interaktivní Sučasná interaktivita Přímá zpětná vazba Vyžaduje hardware Sftware se liší Vyžaduje pdbný sftware Vyžaduje časvý rzvrh Vyžaduje hardware Může zahrnut Vyžaduje pčítač multimedia Sftware může být drahý Celsvětvý přístup Vyžaduje přístup k Interaktivní Internetu Snadn se aktualizuje Občas technické prblémy

7 2. Účastníci e-learningu 2.1 e-studující K minimálním pžadavkům na účast studujícíh v nline kurzu patří přístup k pčítači a k Internetu a mtivace studenta uspět v netradiční frmě výuky. Student musí umět splupracvat s učitelem i s statními studenty s pužitím infrmačních technlgií, věnvat připjení d kurzu ptřebný čas, aktivně kmunikvat a plnit průběžně zadané úkly. Studující si musí být jist, že učitel i vzdělávací instituce pr ně zajistí dstatečnu pdpru při dstraňvání případných studijních i technických btíží. Úspěšné studium v e-learningvém prstředí vyžaduje především pdpru vedení firmy i rdiny studujícíh, přístup k ptřebnému technickému vybavení, pravidelné aktivní studium, častý elektrnický kntakt s tutrem a se splužáky a aplikaci nabytých znalstí v zaměstnání. Před zápisem d kurzu by měl mít studující jasn, jaké jsu cíle jeh studia a věřit si, zda sylabus kurzu je v suladu s ptřebami a mžnstmi studujícíh. Jak studující pzná, že nabízený e-kurz je kvalitní? Dtažte se abslventů e-kurzu, který hdláte studvat, zda v kurzu významně převažují výhdy elektrnickéh vzdělávání nad nevýhdami. Zjistěte si, jaké jsu prfesinální kvality rganizátrů, autrů a tutrů e-learningvých kurzů, zejména, jaku mají publikační činnst a jak jsu jejich práce citvány. 2.2 e-učitel e-učitel jak tutr. Vedení výuky v nline kurzu je záležitstí speciálně vyšklenéh učitele - tutra. Základem práce tutra je pdpra vlastníh učení se studujících, ke které patří pdnětné náměty k přemýšlení a k diskuzi, pmc při překnávání studijních btíží a hdncení výsledků studujících. Tutr zajišťuje zpětnu vazbu směrem k vzdělávací instituci, k návrháři kurzu a k autrvi dbrnéh textu a dává jim pdněty ke zlepšení práce. Čast vede i administrativní agendu studujících v kurzu. Základní kmpetence tutra v elektrnické výuce zahrnují především: Odpvídající pedaggicku kvalifikaci, k jejímuž dsažení je třeba tutry vyšklit. Umění dbré kmunikace. V e-learningvém prstředí je základním způsbem kmunikačníh prcesu kmunikace písemná. Otevřenst, zaujetí pr věc, přístupnst ke změnám. Vnímavst, tevřenst a flexibilita tutra jsu nezbytnstí. Pkud tutr nedkáže v kurzu vytvřit přátelské prstředí, může se stát, že se studující ve skupině dcizí jemu i navzájem. Praktické zkušensti. e-learning vyžaduje tutry, kteří umí aplikvat látku na praktické úlhy. Nestačí puze dbré teretické znalsti předmětu. Ve vztahu ke studentům by tutr měl především: Včasně a vhdně pskytvat zpětnu vazbu. Pvzbuzvat a pdprvat dezvu studujících p celu dbu výuky. Reagvat na příspěvky studujících d diskusí, na dmácí práce a výsledky v testech. Rle učitele jak e-autra. Někteří učitelé prezenční výuky se pdílejí i na vývji tradičních kurzů, například vytvářejí učebnice (skripta) pr přednášky, labratrní cvičení neb píší sbírky příkladů pr seminární cvičení. Pr zvládnutí rle autra v klasické výuce musí být učitel především dbrým znalcem bsahu, musí mít příslušné znalsti tvrbě učebních textů a dbré pedaggické schpnsti a zkušensti. V e-kurzu ptřebuje mít učitel v rli e-autra (dále jen autra) další dplňující znalsti, schpnsti a zkušensti. Především by měl umět: psudit vhdnst existujících studijních materiálů pr aplikaci v e-kurzu a umět didakticky transfrmvat vzdělávací bsah kmbinvat vhdně prvky tradiční a elektrnické výuky a vhdná multimedia

8 mít úspěšnu praxi jak tutr e-learningu. 2.3 e-vývjář Úlhy e-vývjáře se týkají etap tvrby e-kurzů. Mezi základní vývjvé etapy patří zejména: Návrh výukvých cílů. Předpkládá stanvení ptřebnsti výuky a prvedení analýzy studijní skupiny. Pté lze přistupit ke knkretizaci výukvých cílů. Vlba výukvé strategie. Zahrnuje strategii pr aktivizaci studujícíh v distančním vzdělávání, strategii tvrby bsahu výukvých a pdpůrných materiálů a následný výběr metdy distribuce učebních materiálů. Psuzení vhdnsti učebních materiálů. Běžné učebnice nemusí být v distanční výuce vždy pužitelné. Více než v prezenční výuce je třeba ddržvat pravidla pr strukturu tištěnéh studijníh textu, pravidla pr pstup a styl psaní textů a pravidla pr prezentaci infrmací v nline materiálech. Návrh pužití multimedií ve výuce předpkládá, že návrhář kurzu i učitel zná výhdy a nevýhdy klasických technlgií pr záznam a přens infrmací a že má základní znalsti metdách distribuce multimediálních výukvých materiálů. Evaluace a revize kurzu zahrnuje základní evaluační metdy a vyžaduje sběr a analýzu údajů pr evaluaci a následnu revizi kurzu. Obecné zásady pr práci vývjáře v prstředí e-learningu zahrnují mj. tyt teze: e-kurzy je třeba vytvářet jak krátké, 5-15 min. trvající lekce se zpětnu vazbu krátké lekce by měly být uknčeny testy d kurzu je nutné zařazvat jen nezbytné infrmace kurz musí být stále k dispzici kurzy by měly respektvat různé styly učení rientace v kurzu by měla být intuitivní výukvé materiály by měly být vícenásbně pužitelné slžitá řešení a nárčné technlgie se nedpručují aktualizace, pravy a změny v kurzu by měly být snadn prveditelné vytvářejte nástrje pr efektivní učící se kmunitu, které umžní splupráci studujících navzájem i jejich splupráci se členy e-týmu. Metdlgie tvrby vzdělávacích kurzů pskytuje etapvý přístup k analýze ptřeb studujících, k návrhu, vývji, realizaci a evaluaci vzdělávacíh prcesu. Analýza zahrnuje tyt krky: Definice cílů. Vymezení skupiny studujících. Rzbr zdrjů pr realizaci prjektu. Očekávané překážky. Ppis bsahu. Prezentace bsahu. Návrh prjektu má etapy: Uspřádání bsahu výuky. Ověření zásad pr návrh prjektu. Interaktivita. Rámcvý plán, vývjvé diagramy a scénáře. Vytvření a test prttypu. Prvedení návrhu prjektu zahrnuje vytváření vlastníh výukvéh prduktu: Výběr vývjvých nástrjů a standardů. Shrmáždění a digitalizace existujících učebních materiálů. Vytvření nvéh bsahu. Dknčení dkumentace pr plánvání. Vývj prduktu. Hdncení a testvání. Opravy.

9 Marketing a implementace mají hlavní pdíl na trvalsti úspěchu. Samzřejmě je nejlepší, máte-li špičkvé prdukty a zárveň je skvěle prdáváte. Patří sem: Publicita, prpagace, pmcné materiály i balení prduktů. Rzšíření: Pšlete svůj prdukt d světa. Evaluace začíná self-evaluací, tedy kntrlu jedntlivých prvků kurzu (charakteristiky studujících, cíle studia, výukvé strategie, rzbr bsahu, atd.) Frmativní (průběžná) evaluace se pužívá v prcesu vývje a implementace kurzu. Zahrnuje názry studujících na výuku p dknčení každé kapitly. Suhrnná evaluace se prvádí na závěr práce. Údržba. Úkly údržby by mhly zahrnut například následující plžky: Technická pdpra. Odstranění chyb. Aktualizace infrmací. Vývj nvých verzí. 2.4 e-manažer Jeh práce velmi úzce suvisí s úkly vzdělávací instituce v distančním a elektrnickém vzdělávání. Manažer e-learningu by měl mim jiné umět: aplikvat strategii tvrby studijních materiálů frmulvat tázky pr rzbr vzdělávacích ptřeb analyzvat studijní skupinu navrhnut výukvé cíle aplikvat základní evaluační metdy kntrlvat kvalitu elektrnickéh vzdělávání vypčítat náklady na zavedení a prvz e-learningu zhdntit efektivitu e-learningu. Kntrla kvality elektrnickéh vzdělávání spčívá v věření kvality všech jejích kmpnent. Manažeři vzdělávání by měli prsadit c nejvyšší kvalitu institucinální pdpry a dbát kvalitní návrh, výuku a studium v kurzu. Důležitá je i kvalita pdpry studujících a učitelů. Celkvá kvalita kurzu se věřuje evaluačními pstupy. Náklady na zavedení a prvz e-learningu jsu bvykle vyské a mhu řádvě převýšit náklady na kurzy klasické. Úspry nákladů na tisk a distribuci materiálů, na služební cesty d šklicích středisek a na řízení kurzů mhu celkvé náklady na šklení ve firmách výrazně snížit; na univerzitách se prjeví mál. Příns e-learningu na šklách nevidíme ve finančních úsprách, ale ve zvýšení přístupu studentů ke vzdělání a kvality abslventů. 2.5 Vzdělávací instituce v e-learningu Základní úlhy vzdělávací instituce v e-learningu. Realizace e-learningu ve vzdělávací instituci se musí pírat dluhdbu strategii (kncepci) rganizace, která musí zahrnut i dluhdbé zajištění finančních prstředků. Vzdělávací instituce musí zabezpečit servisní služby pr přípravu, pdpru a vyváženu funkci všech hlavních prvků e-learningu. T vyžaduje řízení distančníh a elektrnickéh vzdělávání členem nejvyššíh vedení (např. prrektrem pr pedaggiku). Hlavní prblémy při začleňvání e-learningu d vzdělávacíh systému instituce jsu: Malá pdpra pedaggických invací. Zatímc úspěšné plnění vědeckých úklů je dměňván kariérním pstupem i jinak, pedaggické invace nejsu v průměru dstatečně ceňvány ani pdprvány. Nedstatečná pdpra učitelů, kteří musí překnávat tyt překážky: nedstatek času, nedstatečné šklení učitelů, mál zkušenstí, prblematika vlastnických práv, vyské ceny, prblém důvěry, nevyhvující technlgická infrastruktura, nedstatečná pdpra veducích pracvníků, malý zájem nvé metdy. Centrum distančníh vzdělávání buď vůbec neexistuje neb je nedstatečně persnálně, kvalifikačně a finančně zabezpečené a špatně zařazené d struktury instituce. S CDV musí splupracvat učitelé, kteří jsu členy kateder či ústavů. Je věřen, že tým specialistů v Centru distančníh vzdělávání může pskytvat jen nezbytnu pdpru katedrám, ale nemůže bez spluúčasti pracvníků kateder vytvářet kurzy.

10