UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie. Jan HERCIK

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírdvědecká fakulta katedra gegrafie Jan HERCIK DOPRAVNÍ SYSTÉMY ČESKÉ REPUBLIKY A SLOVINSKA SE ZAMĚŘENÍM NA VEŘEJNOU DOPRAVU Transprtatin systems in the Czech republic and Slvenia with special fcus n public transprtatin Diplmvá práce veducí práce: RNDr. Pavel Ptáček, Ph.D. Olmuc 2008

2

3

4 Tímt prhlašuji, že jsem zadanu diplmvu práci vypracval samstatně pd vedení RNDr. Pavla Ptáčka Ph. D. a uvedl jsem všechnu pužitu literaturu, prameny i jiné zdrje pužité při tvrbě diplmvé práce. v Olmuci 30. dubna 2008 vlastnruční pdpis autra

5 Předem bych chtěl pděkvat všem, kteří mi při tvrbě práce pmhli. Mé díky především směřuji k veducímu práce RNDr. Pavlu Ptáčkvi za jeh rady a pmc. Dále bych chtěl pděkvat ing. Libru Liškvi z Krajskéh úřadu Libereckéh kraje a Janezi Hancmanvi z dpravníh dbru Mestne bčiny Maribra a zástupcům dpravních firem půsbících v Libereckém kraji za pskytnutí cenných infrmací. V nepslední řadě děkuji Bc. Petru Hlečkvi za pmc při přizvání ftdkumentace a realizaci dtazníkvéh šetření. Za pmc s gramaticku a stylisticku správnstí děkuji paní mgr. Evě Šímvé a paní Věře Hercíkvé. Všem výše jmenvaným i řadě dalším patří můj vřelý dík. Předem bych chtěl pděkvat lidem, institucím a firmám bez jejichž pmci by tat práce nejspíše nikdy nevznikla.

6 Obsah 1. Úvd Cíl práce Metdlgie práce Splečná tradice Čechů a Slvinců Základní gegrafické údaje ČR a Slvinska Stručná gegrafická charakteristika Libereckéh kraje a Pdrávskéh reginu VÚSC Liberecký kraj Pdrávský regin Nástin histrickéh vývje dpravních systémů na území ČR a Slvinska Dprava d starvěku p raný nvvěk Vývj dpravních systémů v dbě industrializace Vznik městské hrmadné dpravy v Liberci Vznik linkvé autbusvé dpravy v Pdrávském reginu Dpravní systémy České republiky a Slvinska v éře scialismu Změny v dpravě p rce 1989 (1991) Dpravní plitika, sučasný stav a trendy ve veřejné dpravě sb v Evrpské unii Obecné trendy v sbní dpravě v Evrpské unii Dpravní plitika Evrpské unie Rzvj kvalitní městské dpravy jak jedna z pririt EU Trendy v městské a reginální veřejné dpravě v Evrpě Dpravní plitika ČR a Slvinska zaměřená na veřejnu sbní dpravu Dpravní plitika ČR Dpravní plitika Slvinska Srvnání dpravní plitik v blasti veřejné hrmadné dpravy sb Charakteristika systémů veřejné dpravy ppisvaných států Letecká dprava Česká republika Slvinsk Srvnání Pravidelná pzemní veřejná sbní dprava v České republice Autbusvá dprava Železniční dprava Integrace systémů veřejné dpravy v České republice 52 6

7 8.3. Pravidelná pzemní veřejná sbní dprava v České republice Autbusvá dprava Železniční dprava Dpravní plitika na reginální a městské úrvni Dpravní plitika Libereckéh kraje Dpravní strategie větších měst Libereckéh kraje Dpravní plitika města Liberce Případvá studie: Prjekt Česká Lípa zdravé měst (hdncení z phledu dpravy a navržení jeh zdknalení) Dpravní plitika reginu Pdráví Dpravní plitika města Maribr SWOT analýza dpravní plitiky Liberce a Maribru SWOT analýza dpravní sítě Libereckéh kraje a Pdrávskéh reginu Veřejná hrmadná dprava na Liberecku a v Pdráví Veřejná hrmadná dprava v Libereckém kraji Autbusvá dprava Železniční dprava Městská hrmadná dprava Integrvaný dpravní systém Libereckéh kraje Veřejná hrmadná dprava v Pdrávském reginu Autbusvá dprava Železniční dprava Městská hrmadná dprava Pkus navržení pstupu při integraci veřejné dpravy v Pdrávském reginu SWOT analýza reginální veřejné sbní dpravy Případvá studie stavu městské sbní dpravy v Liberci a Maribru Systém městské dpravy v Liberci Městská hrmadná dprava Cyklistická a pěší dprava Systém městské dpravy v Maribru Městská hrmadná dprava Cyklistická a pěší dprava SWOT analýza městské dpravy v Liberci a v Maribru 105 7

8 13. Závěr Resumé Seznam pužité literatury a internetvých zdrjů Seznam zkratek Přílhy 117 8

9 1. Úvd Dprava vždy byla, je a bude důležitu sučástí živta každéh člvěka. Bez th aniž by si t řada lidí uvědmvala den c den využívá den c den přím či nepřím jedntlivé její slžky. Cukrvinky, které si malé děti kupují v sambsluze tam musely být dněkud a něčím přivezeny, všichni byvatelé zeměkule jsu přímými účastníky dpravy při cestě d práce (pkud tedy nepracují dma) a tak t bychm mhli pkračvat dál a dál. Mezinárdní rganizace i jedntlivé státy si více či méně uvědmují význam dpravy pr správné fungvání všech slžek státu a pr spkjenst svých bčanů. Občané se stávají přímými aktéry dpravy vždy když vyjdu z dmu na ulici, když nasednu d auta, na kl či d prstředku veřejné hrmadné dpravy. Právě veřejná hrmadná dprava má na evrpském kntinentě něklikasetletu tradici. Její význam a charakter se během dby a v různých částech Evrpy měnil až se vyvinul v mderní službu, kteru více či méně využívá 9/10 byvatel Evrpy. Tent jev si evrpští plitikvé většinu uvědmují a kladu rzvji hrmadné dpravy velku váhu. Hrmadná dprava však nemá puze význam přemisťvání byvatel z místa na míst. K tmu se přidává i řada dílčích, ale velice důležitých aspektů: 1. sciální (každý nemá mžnst se dpravvat svým sbním autmbilem) 2. eknmický (veřejná dprava zaměstnává brvské mnžství lidí) 3. eklgický (veřejná dprava je mnhem eklgičtější než individuální autmbilvá dprava, které by měla být výrazným knkurentem a přispět k jejímu snižvání) 4. faktr bezpečnsti (veřejná dprava je mnhem bezpečnější než dprava autmbilvá) atd. Veřejná dprava také napmáhá ke kmplexnímu rzvji i těch nejdlehlejších reginů. Je prt nutné veřejnu sbní dpravu pskytvat v c nejlepší kvalitě a ptimální kvantitě nejen na vytížených linkách, ale i tam kde jí využívá jen hrstka bčanů. K lepší dpravní bslužnsti, knkurenceschpnsti vůči sbním autmbilům a celkvě trvale udržitelnému rzvji reginů by měly přispět ve většině státech Evrpy již zcela bvyklé a Evrpsku unií pdprvané Integrvané dpravní systémy a rzvj mderních způsbů veřejné dpravy. Jakýkliv druh dpravy, ať už veřejná či individuální, sbní či nákladní, by nemhl existvat bez kvalitní sítě dpravních cest, které jsu v některých částech Evrpy ve velice žalstném stavu. T je prblém zejména pstkmunistických zemí, jak je Česká republika i Slvinsk. Zdejší vlády vynakládají rčně velké sumy na mdernizaci a údržbu dpravní sítě. Velký rzdíl však je v přístupu k veřejné dpravě, která je v České republice celkvě 9

10 více pdprvaná a nalézá se mnhem blíže vyspělým dpravním systémům některých států západní Evrpy. Tat práce vznikla jak sučást studijníh pbytu ve Slvinské republice na Univerzitách v Maribru a Lublani. Díky němu se mi naskytla příležitst vidět dpravní systémy Slvinska v praxi. Mhl jsem si tak udělat brázek jejich fungvání, nedstatcích i přednstech. Jak užší regin jsem si vybral regin Pdráví, který se nalézá v severvýchdní části Slvinska. Důvdem byl můj tříměsíční pbyt v tét blasti a tedy i mžnst dluhdbějšíh pzrvání zdejší dpravy. Regin Pdráví není správní jedntku, nýbrž jedntku statisticku NUTS III. Slvinsk ttiž nemá dsud vyřešené rzdělení na větší správní celky (něc jak v ČR kraje). Můžeme se tak setkat s dvjím dělením. Většina Slvinců rzdělují svu zemi na sm histrických reginů. Pkud bychm brali tt dělení, tak zkumaný regin by byl sučástí reginu Štajerska. Dalším mžným dělením jsu statistické jedntky NUTS III, kterých je dvanáct. Za český prtějšek k Pdráví jsem si vybral VÚSC Liberecký kraj. Důvdů byl něklik. Z český krajů se tvarem i charakterem nejvíce pdbá Pdráví. Oba reginy byly v 90. letech výrazně pstiženy restrukturalizací hspdářství, mají přibližně stejný pčet byvatel, jejich charakter předurčuje některé blasti k perifernsti (např. Frýdlantský výběžek, a blast jihvýchdu a severvýchdu Pdráví) a v nepslední řadě jsu ba phraničními reginy, cž je výrazným faktrem při dpravní bsluze území, ale také určitu mžnstí a výzvu pr rzvj přeshraniční splupráce i v blasti veřejné sbní dpravy. 10

11 1. 1. Cíl práce Práce si klade za cíl pskytnut ucelený přehled vývje a sučasnéh stavu dpravních systémů v České republice a Slvinsku s důrazem na veřejnu sbní dpravu. Dalším úklem je pskytnut přehled dpravní plitikách na úrvni Evrpské unie a všech úrvních státní správy, tedy d úrvně státu, přes reginy, až p větší města. Práce se v tmt hledu snaží jedntlivé dpravní plitiky, resp. strategie rzvje nejen ppsat, ale i zhdntit, navzájem prvnat a na vybraných úrvních se pkusit i navržení jejich dílčích vylepšení. Práce se dále zaměřuje na invační a mderní trendy ve veřejné a městské dpravě. Tyt pstupy se snaží implikvat d zkumaných reginů a měst. V nepslední řadě by měla práce pskytnut analýzu sučasnéh stavu městské a příměstské dpravy v Liberci, resp. Maribru a klí. Výsledkem tét analýzy by měl být vyzdvižení úspěšných a invativních přístupů řešení městské dpravy příznivé pr byvatele, které vedu k naplňvání dpravní plitiky Evrpské unie. 11

12 1. 2. Metdlgie práce Pstupy, kterými vznikla tat práce, bychm mhli rzdělit d tří skupin: kmpilace infrmací z dbrné literatury, analýza pramenných údajů a terénní výzkum. Navíc byly všechny infrmace pdrbeny pr prvnání dvu území srvnávací analýze. Různst metd je dána šíří zpracvávanéh tématu. Každá část si vyžádala zcela jiný přístup a jiný druh pužitých materiálů. Pr první část práce byl nejdůležitější pužití dbrné slvinské a české histrické literatury a histrických statistických pramenů. V další části je práce zaměřena na analýzu dbrné literatury z blasti dpravní plitiky a evrpských dpravních systémů. Při tm byla pužita kritická analýza získaných pznatků. V závěrečné fázi se přidala metda terénníh výzkumu a dtazníkvé šetření, která byla prváděna d jara d pdzimu 2007 v Pdráví a d pdzimu 2007 d jara 2008 v Libereckém kraji. Základem terénníh výzkumu byly rzhvry se zástupci dpravních pdniků a představitelů samsprávy. Ve Slvinsku byla tat část prvázena velkým nezájmem ze strany státní správy i dpravců. Dtazníkvé šetření je v tét práci spíše určitým dplněním a jeh analýze tak není věnvána takvá pzrnst. Dtazníkvéh šetření se zúčastnil přibližně 25 respndentů v každém reginu. Při sběru údajů se vyskytla řada, někdy i neřešitelných prblémů. V první řadě t byla nechta některých dpravních firem i státních úřadu (zejména ve Slvinsku) ke splupráci, a tím i nepskytnutí statistických údajů. Dalším prblémem byla neexistence prvnatelných dkumentů a statistik v bu státech, resp. reginech. Díky neexistenci správníh členění na větší celky ttiž neexistují např. ucelené reginální dpravní plitiky a není k dispzici ani řada statistických údajů pr jedntlivé reginy. Ve všech částech diplmvé práce jsu pužity vhdné brazvé přílhy, mapy, tabulky a grafy. Ty pmáhají pr lepší pchpení prblematiky. Grafy a schémata byly vytvářeny v prgramu MS Office 2003 a Obrazvý materiál a mapvé přílhy jsu čast převzaty d dpravců či státních institucí. Část brazvých přílh je dílem autra a jeh splupracvníků. 12

13 2. Splečná tradice České republiky a Slvinska Pdle pčtu byvatel a rzlhy t jsu zcela neprvnatelné státy. I přest nalezneme celu řadu věcí, u kterých je mezi běma pjítk velice těsné. Začít bychm mhli například u histrie. Pkud pmineme středvěké bdbí, ve kterém bychm nalezli celu řadu splečných kamžiků, tak pravdu splečná histrie Čechů a Slvinců začíná rkem 1526, kdy se české země stávají sučástí Habsburské mnarchie. V rce 1918 stály ba nárdy u rzpadu tht mnhnárdnstníh státníh útvaru, aby se staly sučástmi nvých státních útvarů, jejichž splupráce, a nejen diplmatické styky budu na velmi vyské úrvni Českslvenska a Králvství Srbů, Chrvatů a Slvinců. V bdbí p 2. světvé válce se k mci v bu státech (Českslvensku i Jugslávii) dstali k mci kmunisté a bě země se vydaly p cestě ttality a řízenéh hspdářství. V bu dvu zemích však kmunistické systémy vypadaly zcela dlišně. Zatímc Českslvensk přejímal světský mdel, tak Titva Jugslávie šla vlastní cestu. Samstatné demkratické Slvinsk vzniká p rzpadu Jugslávie v rce 1991 a dva rky pzději rzpadem Českslvenska vzniká Česká republika. V nedávné dbě se tradiční spjení mezi těmit zeměmi pět bnvuje. Splečně se stáváme členy NATO a šest let pzději splečným vstupem d Evrpské unie. Znakem splupráce mezi běma zeměmi je i přímé dpravní spjení metrplí. Existuje letecká linka Praha Lublaň (Brnik) 1 a z Prahy a Lublaně denně vyjíždí vlak EC 100/101 Jže Plečnik 2. 1 linka ČSA OK 0828 (Praha Ruzyně-Lublaň Brnik), OK 0829 (Lublaň-Praha) dle letvéh řádu ČSA na rk dle jízdníh řádu ČD 2007/2008 (platnst d 9. prsince 2007 d 13. prsince 2008) 13

14 3. Základní gegrafické údaje ČR a Slvinska Ačkliv je Slvinsk pdle rzlhy méně než třetinvým státem než je Česká republika, pestrstí reliéfu Česk překnává. Na tak malém území najdeme velehry Alpy, rviny v dlním Pdráví a Pmuří či krasvý reliéf v jižním Slvinsku a ve větší části Slvinska ptm pahrkatiny a hrnatiny. Oba státy jsu parlamentními republikami. I díky rzdílnému reliéfu mají zcela rzdílný charakter sídlení a rzdílné hustty zalidnění. Tab. 1: Základní údaje České republice a Slvinsku Stát Slvinská Česká republika republika rzlha (v tis. km 2 ) pčet byvatel (v mil.) 10,2 2 hustta zalidnění 132 byv./km 2 99,6 byv./km 2 14

15 4. Stručná gegrafická charakteristika Libereckéh kraje a Pdrávskéh reginu Při velice letmém phledu na reginy Pdráví a Liberecký kraj nalezneme řadu splečných charakteristik. Oba reginy leží na severních krajích bu států, jsu t reginy phraniční, Pdrávský statistický regin susedí na severu s Rakuskem, resp. se splkvu zemí Štýrsk a na jihvýchdě s Chrvatskem. Právě tent charakter je významným pjítkem výrazně vlivňující celu sci-eknmicku sféru bu reginů. Významným faktrem, který přispívá k rzvji reginů, je jejich začlenění d eurreginů. Statistický regin Pdráví je sučástí Eurreginu Steiermark/Severvzhdna Slvenija a velká část Libereckéh kraje je začleněna d Eurreginu Neisse-Nisa-Nysa (viz. přílha 3, 4). V bu reginech také nalezneme důležitý prvek pmáhající celkvému vzestupu bu reginů, a t univerzitu Technická univerzita v Liberci a Univerzita v Maribru. Jedním z dalších splečných věcí je restrukturalizace, která v bu tradičně průmyslvých reginech (Libereck textilní a strjírenský průmysl, Pdráví strjírenský průmysl) prběhla v 90. letech 20. stletí. V nepslední řadě je splečným rysem také přibližně stejná vzdálenst d hlavních měst a jejich spjení s nimi mderními kmunikacemi (z Maribra d Ljubljaně zmdernizvaná železniční trať a dálnice, z Liberce d Prahy rychlstní kmunikace R35, R10). Tt je jen kusý výčet nejdůležitějších splečných rysů bu reginů. Pdrbnější srvnání v základních ukazatelích nabízí tabulka 2. Tab. 2: Srvnání základních ukazatelů Libereckéh kraje a Pdrávskéh statistickéh reginu Regin Liberecký kraj 3 Pdrávský stat. regin 4 Rzlha km km 2 pčet byvatel (k ) (k ) hustta sídlení 136,2 byv./km 2 147,1 byv./km 2 pčet bcí (bčin) pdíl blasti na rzlze státu 4,0 % 9,2 % největší měst s pčtem byvatel Liberec (k ) Maribr (k ) VÚSC Liberecký kraj Vyšší územně samsprávní celek Liberecký kraj vznikl na základě refrmy veřejné správy k 1. lednu Jak již byl zmíněn, tak se rzprstírá v severní části České 3 dle: Statistická rčenka Libereckéh kraje ČSÚ, Liberec údaje dle: Slvenske regije v številkah. Statistični urad republike Slvenije, Ljubljana

16 republiky při hranicích se Splkvu republiku Německ (20 km dluhá splečná hranice se splkvu zemí Sask) a Plskem (130 km dluhá splečná hranice). Na západě kraj susedí s Ústeckým, na jihu se Středčeským a na výchdě a jihvýchdě s Králvéhradeckým kraje. Je převážně hrnatý, přičemž nejčlenitější je západní a severní část reginu. Zcela jiný charakter má kraj při hranicích se Středčeským a částečně i Ústeckým krajem (jih, jihzápad a jihvýchd kresu Česká Lípa). Členitý reliéf zde byl a stále ještě je důležitým determinujícím faktrem pr dpravu v reginu (prblémy při stavbě a údržbě kmunikací atd.). Liberecký kraj je tvřen kresy Česká Lípa, Liberec, Jablnec nad Nisu a Semily. Na jeh území se nachází 10 správních bvdů bcí s rzšířenu půsbnstí a v rámci nich 21 územních bvdů pvěřených bcí (stav d ). Největšími městy jsu Liberec, Jablnec nad Nisu, Česká Lípa a Turnv. Z hlediska hspdářství, je v reginu nejdůležitější průmysl. Dluhu tradici zde má zejména sklářský a v pslední dbě útlumvý textilní průmysl. Dále se zde rzvíjí strjírenský průmysl (v návaznsti na autmbilvý průmysl), výrba a zpracvání plastů atd. Velký význam má pr regin cestvní ruch a v psledních letech stále psilující dvětví dpravy a bchdu. Pr rzvj reginu je také velice důležitá zdejší Technická univerzita v Liberci Pdrávský statistický regin ( Pdravska statistična regija ) 6 Pdrávský regin není správní jedntku, ale puze jedntku statisticku ve frmě statistické jedntky EU NUTS III. Neexistence nějakéh vyšší správníh celku je velku překážku pr další rzvj všech reginů Slvinska. Obrazně řečen vzdálenst mezi centrální vládu a bčinami je hdně velká. Samtné bčiny pak jsu pr rzvj reginu jak celku velmi malu jedntku. NUTS III Pdravska regija susedí na výchdě s Pmurje, na západě s reginem Krška a na jihu se reginem Savinjska. Z hlediska charakteru reliéfu lze Pdráví rzdělit na hrnatu subalpsku část na západě tzv. Zgrnje Pdravje (Hrní Pdráví) a na nížinatu část Dravsk-Ptujskéh pdél řeky Drávy na výchdě tzv. Spdnje Pdravje (Spdní Pdráví). Mezi nejvýznamnější centra Dlníh Pdráví řadíme Ptuj či Ormž a d Hrníh Pdráví napak patří Slvenská Bistrice, Lenart a zejména pak centrum celé statistické jedntky Maribr. Pdrávský regin je druhým největším statistickým reginem (NUTS III) 5 Statistická rčenka Libereckéh kraje ČSÚ, Liberec 2007, s dále jen Pdrávký regin či Pdráví 16

17 Slvinska (16,1 % byvatel Slvinska). Na jeh území je celkem 34 bčin, z nichž nejvýznamnější jsu: Maribr, Ptuj, Slvenska Bistrica, Ormž a Lenart. Tent regin byl vždy důležitu průmyslvu blastí Slvinska. V dbách Jugslávie se zde nalézala brvská tvárna na autmbily, která vyráběla sučástky k autmbilům, autbusy a nákladní auta jak civilní, tak zejména pak vjenská. I přes restrukturalizaci v 90. letech a četné hspdářské prblémy je i dnes Pdrávský regin druhým nejvýznamnějším reginem Slvinska (dle HDP) hned p Střední Slvinsku s Ljubljaní (Osrednslvenska regija). V sučasné dbě si stále uchvává nejvýznamnější míst strjírenský průmysl. Oprti Libereckému kraji má zde velký význam i zemědělství (6,1 % EAO pracuje v zemědělství). Stejně jak Liberecký kraj i bce v Pdráví kladu velký důraz na rzvj cestvníh ruchu. A i zde je důležitým faktrem pr buducí rzvj regin existence Univerzity v Maribru. 7 7 Slvenske regije v številkah. Statistični urad republike Slvenije, Ljubljana 2007, s. 13, 32 33, 57 s. 17

18 5. Nástin histrickéh vývje dpravních systémů na území České republiky a Slvinska Jak je tmu ve většině lidských činnstech, tak i v dpravě platí, že pr pchpení stavu sučasnéh a jeh dalšíh zlepšvání buducnsti je nutn mim jiné pchpit dsavadní vývj. Jednduše řečen je sučasný dpravní systém kdekliv na světě výsledkem dluh trvajícíh vývje. Česká republika a Slvinsk tak nejsu žádnu výjimku a t tím spíše, že na území bu států má dprava se všemi svými slžkami více jak dva tisíce let dluhu tradici. Vývj dpravních systémů v těcht dvu zemích, stejně jak jinde v Evrpě, lze přesněji členit puze pdle vývje jedntlivých slžek systému. Tat práce se zabývá zejména veřejnu dpravu, a prt zde přináším jedn z mžných členění vývje právě veřejné sbní dpravy ve střední Evrpě 8 : 1. pěší bdbí (pravěk raný nvvěk) 2. bdbí kčárů a pštvních dstavníků (d 15. d 1. plviny 19. stletí) 3. bdbí železnice a vzniku veřejné sbní dpravy (knec 1. plviny 19. stletí knec 1. světvé války) 4. bdbí silniční mtrvé dpravy (20. léta 20. stletí 50. léta 20. stletí) 5. bdbí letecké dpravy (d padesátých či šedesátých let 20. stletí) Je samzřejmě jasné, že s příchdem nvéh dpravníh prstředku v přepravě sb nezanikl ten předcházející, a tak tt dělení vývje veřejné dpravy je vytvřen nejen pdle dminantně užívanéh dpravníh prstředku té dby, ale také pdle th, kdy se nvinka ve veřejné dpravě stala masvě užívanu. Výše uvedené dělení vývje je vytvřen pr střední Evrpu becně, a tak nijak nezhledňuje plitický, hspdářský ani dpravní vývj jedntlivých států. Prt je zde na místě pkusit se vytvřit ještě jedn dělení vývje veřejné dpravy, knkrétně pr území České republiky a Slvinska (viz. tabulka 3). Pr náš další text prt pužijeme určitu kmbinaci bu uvedených dělení. 8 Při tmt dělení je pužit za kritérium druh dpravníh prstředku, jeh význam v dané dbě a hrmadné rzšíření jeh využívání. 18

19 Tab. 3: Obdbí vývje veřejné a dpravy na území ČR a Slvinska histrické bdbí dminantní dpravní prstředek charakteristický znak dpravníh systému území ČR území Slvinska území ČR území Slvinska Pravěk Chůze chůze vyšlapané pěšiny a stezky Starvěk Chůze chůze řídká síť keltských silnic římské silnice jantarvá stezka středvěk Chůze chůze bchdní stezky bchdní stezky Raný nvvěk Chůze chůze bchdní stezky bchdní stezky Habsburská mnarchie pčátky veřejné hrmadné dpravy sb (mezistátní, vnitrstátní, reginální, městské) pstupné rzšiřvání a zdknalvání kčáru na knci 17. stletí snahy zlepšení stavu cest a rzšíření jejich sítě plvina 19. stletí Chůze chůze výstavba umělých silnic tzv. chausée zavedení pravidelných pštvních dstavníků diligencí vznik prvních silničních záknů 2. pl. 19. stl chůze, vlak chůze, vlak rzšíření železnice a dstavba reginálních silnic rzpad Rakuska-Uherska a vznik ČSR a Králvství SHS vlak, aut, autbus, (tramvaj) nvé směry dpravních prudů bdbí scialismu vlak, bus, aut vliv centrálně řízenéh hspdářství vlastní cesta scialistickéh tramvaj, trlejbus, metr (trlejbus) světskéh typu hspdářství bdbí tržníh hspdářství aut, autbus, vlak, letadl privatizace části dpravníh sektru tramvaj, trlejbus, metr stavba tranzitních kridrů velký vzestup individuální autmbilizace Pčátek 21. stletí aut, autbus, vlak, letadl snaha eklgicky šetrnu dpravu tramvaj, trlejbus, metr, autbus autbus rzvj alternativních frem dpravy pčátek liberalizace v železniční dpravě 19

20 5. 1. Dprava d starvěku p raný nvvěk Křeny prtmderní dpravy sahají na sledvaných území d bdbí Římské říše. Klem rku 10 př. n. l. se území dnešníh Slvinska dstal d pdručí Římské říše 9. Již dalek předtím však začali Římané napjvat zdejší území na síť svých velice kvalitních silnic tzv. via. Ty byly ještě více než tisíc let p zániku Římské říše nedsažitelným příkladem kvantity a zejména pak kvality dpravníh stavitelství a plánvání. Ddnes ve slvinské krajině nalézáme pzůstatky p těcht dpravních skvstech (viz. br. 1). Římské silnice Obr. 1 Linie staré silnice u Kačji vsi u Planiny (zdrj: spjily římská města Emnu (dnes sučást Lublaně), Ptuj ad. s Apeninským plstrvem, resp. s Balkánským plstrvem a se severvýchdní částí Římské říše (viz. br. 2). Důkazem kvality a prpracvansti sítě římských silnic je především využití jejich vedení i řady stavebních prvků (zářezy, násypy ad.) při pzdějším budvání středvěkých stezek. Obr. 2 Schéma římských silnic v blasti dnešníh Slvinska ve 2. a 1. stl. př. n. l. (zdrj: ANSI 1975 překlad autra)

21 Zcela jiná situace byla za Alpami, kam takvét výdbytky římské civilizace, kterými kvalitní silnice bezespru byly, v takvé míře neprnikly. Nemysleme si však, že naše území byl d statní Evrpy dpravně, a tedy i bchdně zcela izlván. Již v bdbí před plvinu 1. tisíciletí př. n. l. existval spjení dnešních Čech a Rakuska a dtud dále až d dnešníh Slvinska, k Jaderskému mři. Na západ vedly cesty d Prýní a na výchd d Trnavské rviny. Tat výchdní cesta se na jižní Mravě křížila s cestu směřující d Baltskéh mře k jihu. 10 P příchdu Keltů se síť cest zlepšila p kvantitativní i kvalitativní stránce. I v pzdější dbě se většina suchzemských cest držela tků větších řek. Jednznačně nejdůležitější dálkvu bchdní cestu dby laténské i římské na našem území byla tzv. Jantarvá cesta, jíž fakticky tvřil systém řady kmunikací, jejichž průběh se d určité míry v čase měnil. I na tét jedné z nejvýznamnějších cest starvěku můžeme dkázat dpravní prpjení námi sledvaných území, tedy dnešní České republiky a Slvinska. 11 Obr. 3: Mapa starvěké Evrpy s naznačením hlavních cest spjujících Baltské a Jaderské mře (zdrj: hispam.wz.cz) P rzpadu západřímskéh impéria nastal v západní Evrpě 12 bdbí hspdářskéh úpadku, který krmě jiných důsledků přinesl i masvé vylidňvání a faktický zánik velké části římských měst. Lidé se stěhvali za ptravu na venkv, kde se z bchdníků stávali pmalu zemědělci, a tak z Evrpy na dalších více než dvě stě let zmizel jeden z předpkladů rzvje dpravy, tedy města. Obnva dálkvéh bchdu a na t navazující pstupná brda starších měst a zakládání měst nvých začíná v jižní a západní Evrpě v 10. a 11. stletí v se severní Itálie větší západevrpské tky (Rýn, Rhôna) atlantické a severmřské pbřeží. Tt utváření 10 Musil, Jiří F. : P stezkách k dálnicím. NADAS, Praha 1987, 213 s., s Flprecht, J. : Dějiny dpravy a dpravní techniky (Měst a dprava). VŠB TU Ostrava, Ostrava 2006, s. 15, s Rzumějme tím blast bývalé Západřímské říše. Vývj hspdářský, plitický i dpravní na výchdě v Byzantské říši prbíhal zcela jinak. 21

22 či bnva páteřních dpravním kmunikací (vdních i suchzemských) vede ke vzniku vedlejších cest a stezek, a tak se pstupně d evrpské sítě napjují i severní blasti Slvinska a něc pzději i českých zemí (cca. 12. stletí). Je t prakticky ten samý systém (zákn), který ppisuje Henry Piren pr rzvj bchdu, tedy že bchd vyvlává další bchd. 13 Jak je vidět z mnhem mladší dby a i ze sučasnsti tent zákn platí pr dpravu bezespru. Střední Evrpa byla ve středvěku pstupně prtkána sítí cest a stezek, které se staly tepnami prpjujícími tyt blasti se západní i jižní Evrpu. Způsby cestvání p těcht kmunikacích stručně nastiňuje přílha 5. Při srvnání středvěké dpravní sítě na území dnešníh Libereckéh kraje a reginu Pdráví nalezneme celu řadu dlišnstí pramenících jak z jejich plhy, tak dsavadníh histrickéh vývje. Z hlediska celevrpskéh dpravníh významu je pstavení těcht dvu reginu v celé histrii prakticky nesrvnatelné. Pdrávím prcházela jak římská silnice, tak celevrpsky významná Jantarvá stezka a pzdější stezka veducí ze severu na jih d terstskéh přístavu (pzdější tzv. Terstská silnice). Tent celevrpský význam pr tranzitní dpravu neztratil Pdráví ddnes. Na druhé straně Libereck byl p dluhu dbu krajvým reginem Čech. I přest přes něj již d středvěku prcházely pr český stát významné bchdní stezky, které spjvaly Prahu s Lužicí (např. Žitavská stezka a Milevská neb-li Nisská stezka). Vedle těcht zde samzřejmě existval spjení samtnéh Liberce s Prahu, tzv. Liberecká stezka 14. Mezi tyt cesty patřily: Žitavská nebli Záhšťská stezka, Milevská či Nisská stezka a stezka Liberecká. 15 Význam měst a reginů, které středvěké stezky prpjvaly, v dalších staletích nijak trvaleji neupadal, ba napak čast výrazně vzrstl, a tak, když se začal v 18. stletí uvažvat stavbě nvých kvalitních silnic, byl čast využit vedení těcht starších cest. Tam, kde žádná takvá cesta nevedla, či její vedení byl zcela nevyhvující, byla pstavena zcela nvá silnice. Tent stavební bm mhl však začít až tehdy, když si habsburští panvníci vládnucí jak v Čechách (d rku 1526), tak ve všech zemích d kterých patřil slvinské území (d stl. ), knečně uvědmili důležitst kvalitní dpravní sítě pr rzvj hspdářství celéh státu. Stal se tak až na pčátku 18. stletí za vlády Jsefa I. a zejména pak Karla VI. Ten také začal se stavbu prvních kilmetrů nejdůležitějších silnic říše 13 Piren, H. : Středvěká města. Praha 1927, s Zajímavstí je, že d rku 1351 byla tat stezka využívána nelegálně. Tehdy ttiž císař a král Karel IV. stezku přes Liberec na základě stížnsti žitavských měšťanů zakázal. I pře tent zákaz však zde i nadále vládl čilý dpravní ruch, a t i přeshraniční. 15 Rubík, F. : Silnice v Čechách a jejich vývj. Spl. přátel staržitnstí Českslvenska v Praze, Praha 1938, 115 s., s

23 tzv. Terstské či Jižní (z Vídně d Terstu či Rijeky) a Vídeňské (z Vídně d Prahy). Ve stavební činnsti pkračvala i Karlva dcera Marie Terezie a zejména pak její syn Jsef II. Za jejich vlády byly plženy také první právní, technické a administrativní základy pr stavbu těcht umělých silnic, tzv. CHAUSÉEN (pzději zvaných císařských či erárních). 16 Díky těmt třem panvníkům a přes četné ptíže při stavbě většiny silnic vznikla d knce první plviny 19. stletí vznikla v celém Rakusku síť kvalitních hlavních silnic, které se staly základem pr vznik mderní silniční sítě ve velké části střední Evrpy. Pdbně jak v celém státě, prbíhal vývj stavby chauséen i v jedntlivých reginech, resp. na Liberecku a v Pdráví. Stejně jak všude jinde i zde se začal s reknstrukcemi starších stezek na pčátku 18. stletí. Pdráví byl sučástí Štýrskéh vévdství, čemuž také dpvídal vedení jedntlivých cest. 17 Během druhé plviny 18. a na pčátku 19. stletí byly v reginu bnveny a zmdernizvány silnice spjující Maribr s Dravgradem (dále ve směru na Klagenfurt), dále z Radgry přes Ljutmer d Murskeh Središče, silnice ze Štigva d Čakvce, z Maribru přes Ptuj a Ormž d Čakvce, v Ptuji a Ormže d ní dbčující silnice d Varaždinu a další hlavní a ještě více vedlejších silnic. 18 Vedle nejvýznamnější silnice reginu - Terstské silnice, jejíž celkvá reknstrukce byla dknčena v rce 1729, se jednu z nejdůležitějších cest Štejerska 19. stletí stala tzv. Ptujská pštvní a kmerciální silnice dbčující d Terstské silnice v Maribru a dále veducí přes Ptuj a před Dubravu překračvala hranici 19. Její význam je vidět i na snaze státu její dbrý stav 20 a také v její zařazení mezi chausséen v rce Celkvý přehled silnicích na území dnešníh Slvinska v 19. stletí přináší mapa v přílze 6. Stav na Liberecku byl d vývje v Pdráví (v Dlním Štýrsku) pněkud dlišný. 21 Plha kraje vzhledem k dpravním tepnám Evrpy byla d plhy Pdráví zcela dlišná již d starvěku a tent stav se jen velice mál změnil ve středvěku. S tímt dědictví se musela celá blast Liberecka ptýkat i v bdbí habsburské nadvlády. Už nám je znám, že umělé silnice 18. a 19. stletí se z velké části stavěly ve směrech starších cest a stezek. Pdráví 16 Hercik, J. : Vývj dpravy na Mladbleslavsku. Olmuc 2006, 68 s., s Je t vidět zejména na četnsti silničních, ale i pzdějších železničních spjení dřívějšíh Hrníh Štýrska (dnes splkvá země Štýrsk) a Dlníh Štýrska (slv. Štajerska) dnes reginu Pdráví. Pdbně t lze vypzrvat na hranicích splkvé země Krutany a slvinskéh histrickéh reginu Krška. 18 Hlz, E. : Razvj cestnega mrežja na Slvenskem v 19. stletju. Ljubljana 1991, 378 s., s Vedla přes kraje Starše, Majdiva, Ptuj, Spuhlja, Bukvci, Muretinci a Gajevci. 20 Oklní bčiny musely dva krát rčně pravit silnici, a tak se všemžně snažily, aby údržbu silnice převzal stát. 21 Liberec se tehdy nazýval německy Reichenberg. V reginu ttiž již d dby vnější klnizace (13. stletí) převládali německy mluvící byvatelstv. 23