Syntetická geometrie I

Transkript

1 Kružnice Pedagogická fakulta

2 & přímka Vzájemná poloha přímky a kružnice p 1 vnější přímka p 2 tečna s bodem dotyku T p 3 sečna X 1 X 2 tětiva Y 1 Y 2 průměr Y 1 S poloměr

3 Úhly v kružnici Věta (O obvodovém a středovém úhlu) Velikost středového úhlu je rovna dvojnásobku velikosti každého obvodového úhlu příslušného k témuž oblouku. Důkaz (Výčtem možností) AVB - obvodový úhel ASB - středový úhel a) S AV BSV - rovnoramenný SBV = BVS = α BSV = π 2α BSA = 2α

4 Úhly v kružnici Věta (O obvodovém a středovém úhlu) Velikost středového úhlu je rovna dvojnásobku velikosti každého obvodového úhlu příslušného k témuž oblouku. Důkaz (Výčtem možností) AVB - obvodový úhel ASB - středový úhel b) S je vnitřní bod úhlu AVB C SV k převedeme na úhly AVC, BVC AVB = AVC + BVC

5 Úhly v kružnici Věta (O obvodovém a středovém úhlu) Velikost středového úhlu je rovna dvojnásobku velikosti každého obvodového úhlu příslušného k témuž oblouku. Důkaz (Výčtem možností) AVB - obvodový úhel ASB - středový úhel c) S je vnější bod úhlu AVB C SV k převedeme na úhly AVC, BVC AVB = BVC AVC

6 Úhly v kružnici Věta (O obvodovém a středovém úhlu) Velikost středového úhlu je rovna dvojnásobku velikosti každého obvodového úhlu příslušného k témuž oblouku. Důkaz (Výčtem možností) AVB - obvodový úhel ASB - středový úhel d) pro tupý AVB C SV k převedeme na úhly AVC, BVC AVB = BVC + AVC

7 Úhly v kružnici Věta (O úsekovém úhlu) Úsekový úhel daného oblouku je shodný se všemi obvodovými úhly příslušnými k danému oblouku, Důkaz AB, t - úsekový úhel ABS je rovnoramenný DBS je pravoúhlý SD je osa úhlu ASB DSA = DSB = α DBS = π 2 α AB, t = α

8 Úhly v kružnici Aplikace: množina G všech vrcholů V úhlu AVB o velikosti α, jejíchž ramena procházejí body A B. konstrukce tečny daným bodem

9 Obvod a obsah Obvod kružnice: O = 2πr Obsah kružnice: S = πr 2 Délka oblouku kružnice: l = α 2π O = 2παr 2π = αr Obsah kruhové výseče: S výseče = α 2π S = παr 2 Obsah kruhové úseče: S úseče = S výseče S = αr 2 2π = αr r 2 sin α = 1 2 r 2 (α sin α)

10 Mocnost bodu ke kružnici Definice (Mocnost bodu ke kružnici) Mocnost bodu A ke kružnici k(s, r) nazýváme číslo M(A, k) = AS 2 r 2. M(A, k) > 0 A je vně k AS 2 r 2 = AT 2 > 0 M(A, k) = 0 A k AS 2 r 2 = 0 M(A, k) < 0 A je uvnitř k AS 2 r 2 = AD 2 < 0

11 Mocnost bodu ke kružnici Věta Je dána kružnice k a bod A. Bodem A ved me libovolnou sečnu s kružnice k. Průsečíky sečny s a kružnice k označme X, Y. Pro body X a Y platí: { M(A, k) pokud A k nebo A je vně k (1) AX AY = M(A, k) pokud A je uvnitř k (2) Důkaz (1) AX AY = ( AP XP )( AP + YP ) AX AY = AP 2 XP 2 AX AY = AS 2 SP 2 (r 2 SP 2 ) AX AY = AS 2 r 2 = M(A, k)

12 Mocnost bodu ke kružnici Věta Je dána kružnice k a bod A. Bodem A ved me libovolnou sečnu s kružnice k. Průsečíky sečny s a kružnice k označme X, Y. Pro body X a Y platí: { M(A, k) pokud A k nebo A je vně k (1) AX AY = M(A, k) pokud A je uvnitř k (2) Důkaz (2) AX AY = ( XP AP )( AP + YP ) AX AY = XP 2 AP 2 AX AY = r 2 SP 2 ( AS 2 SP 2 ) AX AY = r 2 AS 2 = M(A, k)

13 Mocnost bodu ke kružnici Konstrukce (Dáno: kružnice k, X, Y k, M(A, k) > 0. Sestrojte bod A XY ) Pro M(A, k) > 0 platí M(A, k) = AS 2 r 2 Bod A leží na XY a na kružnici l(s, AS = M(A, k) + r 2 ). Postup: 1 t; t je tečna ke k v bodě X 2 k 1 ; k 1 (X, M(A, k)) 3 Q; Q t k 1 4 l; l(s, SQ ) 5 A l XY

14 Mocnost bodu ke kružnici

15 Mocnost bodu ke kružnici Konstrukce (Dáno: kružnice k, X, Y k, M(A, k) < 0. Sestrojte bod A XY ) Pro M(A, k) < 0 platí M(A, k) = r 2 AS 2 Bod A leží na XY a na kružnici l(s, AS = r 2 + M(A, k)). Postup: 1 k t ; k t (XS) 2 k 1 ; k 1 (X, M(A, k)) 3 Q; Q k t t k 1 4 l; l(s, SQ ) 5 A l XY

16 Mocnost bodu ke kružnici

17 & Kružnice opsaná k(s o, r) BS o S c sin γ = c 2r 2r = c sin γ = b sin β = S = 1 2ab sin γ S = abc 4r a sin α

18 & Kružnice vepsaná k(s v, ρ) ρ = S ABC = s (s a)(s b)(s c) s S ABC = S ABSv + S BCSv + S ACSv S ABC = 1 2 ρc ρa ρb S ABC = ρ a+b+c 2 = ρs AT c S v = ATb S v dle Ssu ( AS v, ρ, π 2 ) AT c = AT b = x BT c = BT a = y CT a = CT b = z a + b + c = 2x + 2y + 2z s = x + y + z s a = x xyz ρ = x + y + z

19 & Kružnice připsané k a, k b, k c

20 Vzájemná poloha 2 Definice (Soustředné kružnice) Dvě kružnice se nazývají soustředné, jestli mají společný střed. Definice (Středná) Spojnice středů dvou kružnic se nazývá jejich středná. totožné soustředné k 2 uvnitř k 1 S 1 = S 2 S 1 = S 2 S 1 S 2 r 1 = r 2 r 1 r 2 S 1 S 2 < r 1 r 2

21 Vzájemná poloha 2 vnitřní dotyk k 1 a k 2 se protínají ve 2 bodech vnějši dotyk S 1 S 2 S 1 S 2 S 1 S 2 S 1 S 2 = r 1 r 2 r 1 r 2 < S 1 S 2 < r 1 + r 2 S 1 S 2 = r 1 + r 2

22 Vzájemná poloha 2 k 1 a k 2 leží vzájemně vně S 1 S 2 S 1 S 2 > r 1 + r 2

23 Vzájemná poloha 2 Definice (Ortogonální kružnice) Dvě kružnice, které se protínají, se nazývají vzájemně kolmé (ortogonální), jsou-li vzájemně kolmé jejich tečny ve společných průsečících. S 1 S 2 S 1 S 2 = r r 2 2

24 Stejnolehlost dvou kružnic Věta (Stejnolehlost dvou kružnic) Necht jsou dány dvě kružnice k 1 (S 1, r 1 ), k 2 (S 2, r 2 ). Platí, že: jsou-li k 1, k 2 soustředné, potom mezi nimi existuje 1 stejnolehlost. jsou-li S 1 S 2 a současně r 1 = r 2, potom mezi nimi existuje 1 stejnolehlost. jsou-li S 1 S 2 a současně r 1 r 2, potom mezi nimi existují 2 stejnolehlosti. Vnitřní stejnolehlost se středem I na úsečce S 1 S 2. Vnější stejnolehlost se středem E vně úsečky S 1 S 2.

25 Stejnolehlost dvou kružnic Věta (Stejnolehlost dvou kružnic) S 1 = S 2 H(S 1, r 2 r1 ) S 1 S 2 r 1 = r 1 H(I(středS 1 S 2 ), 1)

26 Stejnolehlost dvou kružnic Věta (Stejnolehlost dvou kružnic) S 1 S 2 r 1 r 1

27 Stejnolehlost dvou kružnic Věta (Stejnolehlost dvou kružnic) S 1 S 2 r 1 r 1

28 Stejnolehlost dvou kružnic Věta (Stejnolehlost dvou kružnic) S 1 S 2 r 1 r 1

29 Stejnolehlost dvou kružnic Věta (Stejnolehlost dvou kružnic) S 1 S 2 r 1 r 1

30 Stejnolehlost dvou kružnic Aplikace: sestrojení tečen dvou kružnic. S 1 S 2 r 1 r 1

31 Mongeova věta Věta (Mongeova věta) Jsou-li k 1, k 2, k 3 kružnice s nekolineárními středy a různými poloměry, pak platí pro vnější a vnitřní středy stejnolehlosti každých dvou z těchto kružnic: všechny 3 vnější středy stejnolehlosti (E 12, E 23, E 13 ) leží v přímce každé dva vniřní středy stejnolehlosti a jeden vnějši leží v přímce 3 vnitřní středy stejnolehlosti (I 12, I 23, I 13 ) neleží v přímce

32 Mongeova věta

33 Mongeova věta Věta (Mongeova věta) Důkaz Je jednoduchý Vnější stejnolehlost mezi k 1 a k 2 je H 12 (E 12, r 2 r1 ). Vnitřní stejnolehlost mezi k 1 a k 2 je H 12 (I 12, r 2 r1 ). Vnější stejnolehlost mezi k 2 a k 3 je H 23 (E 23, r 3 r2 ). Vnitřní stejnolehlost mezi k 2 a k 3 je H 23 (I 23, r 3 r2 ). Vnější stejnolehlost mezi k 1 a k 3 je H 13 (E 13, r 3 r1 ). Vnitřní stejnolehlost mezi k 1 a k 3 je H 13 (E 13, r 3 r1 ). H 13 = H 23 H 12 a E 13 leží na přímce E 12 E 23 H 13 = H 23 H 12 a I 13 leží na přímce I 12 E 23 atd.

34 Stejnolehlost - kružnicový dodatek Věta Každou přímou vlastní podobnost lze rozložit na stejnolehlost a otočení se stejným středem. Důkaz Přímá vlastní podobnost je zadána 2 páry odpovídajících si bodů X, Y X, Y. 1) XY X Y, potom existuje stejnolehlost. 2) XY X Y K XY X Y. Sestrojíme kružnice opsané k x (XX K ), k y (YY K ):2a) k x, k y mají společný právě bod K rotace se středem K : X X 1, Y Y 1 a následně stejnolehlost se středem K : X 1 X, Y 1 Y.

35 Stejnolehlost - kružnicový dodatek Věta Každou přímou vlastní podobnost lze rozložit na stejnolehlost a otočení se stejným středem. Důkaz 2a)

36 Stejnolehlost - kružnicový dodatek Věta Každou přímou vlastní podobnost lze rozložit na stejnolehlost a otočení se stejným středem. Důkaz 2b) k x, k y mají společné body K, S obvodové úhly SXK = SX K ; SYK = SY K, takže použijeme rotaci se středem S o úhel XSX : X X 1, Y Y 1. a potom stejnolehlost se středem S : X 1 X, Y 1 Y.

37 Stejnolehlost - kružnicový dodatek Věta Každou přímou vlastní podobnost lze rozložit na stejnolehlost a otočení se stejným středem. Důkaz 2b)

38 Stejnolehlost - kružnicový dodatek Věta Každou nepřímou vlastní podobnost lze rozložit na stejnolehlost a osovou souměrnost, jejíž osa prochází středem stejnolehlosti. Věta Každá vlastní podobnost má právě jeden samodružný bod. Důkaz Důsledek předešlých dvou vět je, že existuje alespoň jeden samodružný bod. Kdyby existovali dva samodružné body, tak jejich vzdálenost se zachovává a jde o shodnost.

39 Chordála dvou kružnic Definice (Chordála) Množina bodů, které mají stejnou mocnost k dvoum nesoustředným kružnicím se nazývá chordála. Chordála je přímka kolmá ke středné (bez důkazu). Konstrukce k 1 k 2 ve dvou bodech

40 Chordála dvou kružnic Konstrukce k 1 k 2 v jednom bodě

41 Chordála dvou kružnic Konstrukce k 1 a k 2 nemají společný bod Použijeme třetí kružnici, která má 2 společné body s oběma kružnicemi. Průsečík jejich chordál se nazývá potenční střed a leží na chordále k 1 a k 2.