v oblasti vysokých tlaků spěvek k termodynamickým funkcím 1.3 Extrapolace tepelných kapacit mimo oblast stability
|
|
- Marian Moravec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Chemické a fázovf zové rovnováhy v heterogenních systémech (1) 1.1 Stavové chování a termodynamické funkce evných látekl v oblasti vysokých tlaků 1. Magnetický řís sěvek k termodynamickým funkcím 1.3 Extraolace teelných kaacit mimo oblast stability htt://il.vscht.cz/studium/studijni materialy/chem materialy/chem faz rovn 16 1/49
2 Stavové chování evných látekl V f(, ) m V V dv = d + d = m m m α V 1 Vm = V m κ 1 Vm 1 = V = B m Koeficient izobarické telotní roztažnosti Koeficient izotermní stlačitelnosti αv κ = 16 /49
3 Stavové chování evných látekl = f(, V ) m d = d + dv V V m m m V m α κ V = = α B V B = = V κ V V 1 m m m thermal ressure cold ressure ( V ) d d m = + V V V m m κ 1 Vm 1 = = Vm B 16 3/49
4 dvm = α V Vmd V m = f( ), α V = konst., [ ] d V V ( ) = dlnv = ln = α d = α ( ) m m m V V 1 Vm Vm( 1) V ( ) = V ( )ex[ α ( )] m m 1 V 1 1 α = 1E-4 K -1 Látka C(dia) Fe(bcc) Pb(fcc) K(bcc) m m 1 m[ %] 1 1{ ex α V ( 8 1) 1} V m( 1) V m (98 K) [m 3.mol -1 ] 3, , , ,5.1-6 ( ) ( ) V V V = = α V (98 K) [K -1 ], ,.1-5 8, ,9.1-5 V m [%] 1E-5 5E-6 1E / [K] 5E-5
5 V m = f( ), α V = f( ), [ ] αv = α+ α1 + α +... V ( ) 1 1 ln m 3 3 = α ( 1 ) + α1 ( 1 ) + α ( 1 )... V ( ) 3 + m 1 α [K -1 ] 6x1-5 C(grafit) C(diamant) 5x1-5 Cr(bcc) Fe(bcc) 4x1-5 Mo(bcc) 3x1-5 x1-5 1x [K] 16 5/49
6 α V = f( ) J. Hama, K. Suito: hermoelastic model of minerals: alication to Al O 3, Phys. Chem. Minerals 8 (1) /49
7 Anizotroie telotní roztažnosti 1 6 α a, 1 6 α c (K -1 ) AlN α a α c (K) V = abc 1 a 1 b 1 c α = α + α + α = + + V a b c a b c 16 7/49
8 α V <, [ ] Látka ZrW O 8 Ag O PbiO 3 Si α V [K -1 ] -9, , , Změna vibračních modů (L) Τ [K] Ag O Fázová transformace. řádu (L-H) 16 8/49 htt://uload.wikimedia.org/wikiedia/commons//a/logitudinal_and_ransverse_vibrations.ng
9 Oblast vysokých tlaků 1 GPa a výše Vysokotlaké syntézy Syntetický diamant: 4 6 GPa (13 18 K) Kubický BN: Monokrystaly GaN: 1 GPa (15 18 K) Hydrotermální metody: ~,1 GPa (6 7 K) Geochemické alikace 1 km od ovrchem ~1 GPa 6 km od ovrchem ~13 GPa Jádro ( km) ~3 37 GPa laková stunice Fázové řeměny Ba(~1 GPa), Pb(~13 GPa) Stavové chování (Au, Pt, MgO, NaCl, ) Luminiscence rubínu Al O 3 :Cr 16 9/49
10 dvm = κ Vmd V m = f(), κ = konst., [ ] d V V ( ) = dlnv = ln = κ d = κ ( ) m m m 1 Vm Vm( 1) V ( ) = V ( )ex[ κ ( )] m Látka C(dia) Fe(bcc) Pb(fcc) K(bcc) m 1 1 m m 1 m [%] 1 Vm( 1) 1{ ex κ ( - 1) 1} -4 V m (98 K) [m 3.mol -1 ] 3, , , ,5.1-6 ( ) ( ) V V V = = κ (98 K) [Pa -1 ] 1, , , ,.1-1 V m [%] 1x1 6 1x1 7 1x1 8 1x1 9 1x1 1 1x / E-1 e [Pa] =,95, e =,368,1 1 1E-11 1E-1 β = 1E-9 Pa -1
11 Stavové rovnice ro evné látky Murnaghan (1944) B B B, =, + B = -1 B B =, = κ, = 1+ κ, B κ, V κ V = = = =, dln ln κ d d V 1+ B κ, 1 1 = κ ln 1+ κ = ln 1+ κ ( B ) ( B ),,, Bκ, B 16 11/49
12 Stavové rovnice ro evné látky Murnaghan (1944) V B = 1+ V B, 1 V 1 ln ln 1 B = + V B B, B B, V = 1 B V B Látka MoS MoSe WSe MgO KNbO 3 BaiO 3 CaZrO 3 YAlO 3 FeB GaN PbF B, (GPa) 53,4 45, ,4 47, B 9, 11,6 4,1 4,15 5 6,4 5,9 7,3 4,4 4,5 7,9 16 1/49
13 Stavové rovnice ro evné látky Birch-Murnaghan V 3 V V = B, 1 ( + B 4) 1 V V 4 V Generalizovaný tvar ro B = 4 3 V V = B, V V /49
14 Stavové rovnice ro evné látky Birch-Murnaghan EOS (1947) FV ( ) = U ( V) + E ( V) stat strain = K FV ( ) Estrain ( V) = = V V = V Estrain = bf + cf + d f +..., f = 1 V E ( V) f strain = f V = = Eulerova m Eulerova míra deformace 16 14/49
15 Stavové rovnice ro evné látky Birch-Murnaghan EOS (1947) nd order E = bf + cf f V V strain 3 1 V = V ( 1 f ) = + E 3 strain = f V 1 f E strain f ( V) = b+ cf 53 1 V 1 1 f = = + V 3V V 3V b cf = + f + + f 3V 3V ( 1 ) ( 1 ) ( f ) 5 5 = : V = V, f =, B = B b=, f c 9VB B = V = V = c= V f V 9V 5 = 3B f 1+ f = B V V V V, ( ), 16 15/49
16 Stavové rovnice ro evné látky Vyhodnocení arametrů BM EOS z -V dat V 3 V V = B, 1 ( + B 4) 1 V V 4 V B, = 5,6 GPa B' = 5, /49
17 1. V/V Au V - 1,15 cm 3 mol -1 B = 166,4 GPa B, = 166,4 GPa, B' = 6, Pressure (GPa) V B = 1+ V B, V V = ex B 1 B 16 17/49
18 Pressure (GPa) Au V - 1,15 cm 3 mol -1 B = 166,4 GPa B, = 166,4 GPa, B' = 6,5 (M) B, = 166,4 GPa, B' = 6,5 (B-M) B B, V = 1 B V 3 = B,... V = B ln V V/V V V 3 V = B, 1+ ( B 4) 1 V V 4 V 16 18/49
19 eelné kaacity evných látekl C = C + C + C + C +... m vib dil el mag 16 19/49
20 eelné kaacity evných látek l - okračov ování Dynamiku krystalu řeší na základě vibrací jednotlivých nezávislých atomů, které jsou osány jako tři nezávislé lineární harmonické oscilátory (LHO) kmitající se stejnou frekvencí ν E (N atomů 3N LHO). Energie každého LHO je vyjádřena na základě kvantově mechanického modelu vztahem ( současný tvar) 1 En = n+ hν E Rozdělení energií je dáno Maxwellovou-Boltzmanovou statistikou (neinteragující rozlišitelné částice), v rámci které ro artiční funkci každého LHO (q vib ) latí vib E 1 hν hνe n k k k n E + q = e = e = e B B B n= n= 1 e 1 hν E k B 16 /49
21 eelné kaacity evných látek l - okračov ování hν E ln Qvib = 3Nln qvib = 3N ln 1 e k B U hν E ln Q= 3N 3Nln 1 e k k U = k B B ln Q B ( hν k ) ( hν k ) 3 ΘE hν U = U E + NkBΘ E + 3 NkB, Θ E =... (Einsteinova telota) ΘE e 1 k E B E B B C V U = = 3Nk ΘE ΘE e B ( Θ e 1) V E h = 6, J.s k = 1, J/K Θ E 1 K ν 1 1 s -1 (tera) 16 1/49
22 eelné kaacity evných látek l - okračov ování Krystal cháe jako elastické kontinuum, kterým se šíří akustické kmity. Frekvenční sektrum je sojité, shora omezené ν max, hustota frekvencí je kvadratickou funkcí g(ν) ν. Dynamiku krystalu řeší na základě vibrací jednotlivých nezávislých vibračních modů, které jsou osány jako lineární harmonické oscilátory (LHO) kmitající s různou frekvencí ν i (N atomů 3N frekvencí). Energie každého LHO je vyjádřena na základě kvantově mechanického modelu (viz Einsteinův model) Pro artiční funkci každého modu (q vib ) latí q 1 hν i + n hν i kb k e B vib, i = e = hν i kb n= 1 e 16 /49
23 eelné kaacity evných látek l - okračov ování vib 3N 3N hν k ν h k B D ν i B e e ln Q = ln q = ln = g( ν ) ln dν vib, i hνi kb hν kb i = 1 i = 1 1 e 1 e g( ν ) = 9N ν ν 3 D ν 3 B ν D D U 9N e hν k ln Q = + ν ln dν k hν kb 1 e B xd 3 9 9NkB x ΘD hν D B D 3 D D 8 x xd e 1 kb U = U + Nk Θ + d x, x =, Θ =... Debyeova telota C V xd 4 x U 9NkB x e 3 V xd e = = ( x 1) dx 16 3/49
24 eelné kaacity evných látek l - okračov ování Θ (Cu) = 44 K E Θ (Cu) = 314 K D Debye Einstein Θ Θ =,78 E D Platí: ΘE π 3 =,86 Θ 6 D 16 4/49
25 eelné kaacity evných látek l - okračov ování LDA GGA PBE h = 6, J.s k = 1, J/K Θ D = 5 K ν = 1,4 Hz ν/c = 347 cm /49
26 eelné kaacity evných látek l - okračov ování C D /3NR Θ D = 1 K Θ D = 5 K Θ D = 1 K /K 16 6/49
27 eelné kaacity evných látek l - okračov ování vib ,7 5 π = = θd θd C R Cel = γel Látka θ D (K) γ el (mj K - mol -1 ) C vib (1 K) (J K -1 mol -1 ) C el (1 K) (J K -1 mol -1 ) C el (1 K) (% z C vib + C el ) K 91,14,579,1,8 Pb 15 3,14 1,679,31 1,8 Na 158 1,38,493,14,8 Ag 5,63,171,6 3,4 Zn 37,66,56,7 11,1 Cu 343,69,48,7 1,7 Al 48 1,35,5,14 35,9 Cr 63 1,59,8,16 66,7 Be 144,17 6,5.1 4, 75,5 C(dia) 3 1, /49
28 eelné kaacity evných látek l - okračov ování 3 xd 4 x 3N 3 xe i x e xei e har anh 9 d x anh Θ Ei D i= 1 [ e 1] CV = C + C = R x+ R + C ( x e 1) 3 akustické mody (Debye) 3N 3 otické mody (Einstein) C V,harm, C V, C C anh... "intrinsic anharmonicity" C Vm, C m (J K -1 mol -1 ) 3NR C anh, C dil (J K -1 mol -1 ) 5 15 C dil (K) C anh Forsterit Mg SiO 4 lnνi = 5 1 < 1 K (K) 16 8/49 a i a i V
29 eelné kaacity evných látek l - okračov ování α m V dil = m Vm = κ C C C V Al(fcc) 16 9/49
30 16 3/49 Závislost entalie,entroie a Gibbsovy vislost entalie,entroie a Gibbsovy energie evných l energie evných látek na telot tek na telotě C H H d d d m m m = = C S S d d d m m m = = ) ( ) ( ) ( m m S H G m = + = 1 d ) ( ) ( m 1 m m C H H + = 1 d ) ( ) ( m 1 m m C S S
31 Integrované tvary ro entalii a entroii C = A + B + m C B ( ) ( ) 1 1 Hm( ) = Hm( 1) + A C 1 S S C 1 1 ( ) m( ) = m( 1) + Aln + B /49
32 Entalie Ca v závislosti z na telotě 16 3/49
33 Závislost entalie,entroie a Gibbsovy energie evných látek l na tlaku Hm dhm = d = (1 αv) Vmd H ( ) = H ( ) + (1 α ) V d m m 1 V m 1 Sm dsm = d = αvvmd S ( ) = S ( ) α V d m m 1 V m 1 Gm ( ) = H m( ) Sm G m ( ) ( ) = Gm ( 1) + Vmd /49
34 Integrál V m d ro různr zné závislosti V m = f() V m = konst. V = ex[ κ ] m, Vm, 1 = = V d = V m m 1 = = V d = V m, m, 1 ex κ [ κ ] B Vm, = Vm, 1+ B, 1 B B' 1 ( ) d V = dv + V d ( ) 1 = = V = V V = V + V d d d V ( B 1) B B, B Vm, d = V m, B 1 B, V1 1 34/49
35 Vliv tlaku na molárn rní Gibbsovu energii Fe(bcc) Fe(bcc), = 1 K G m (11,35 kpa) = Jmol -1 V m (11,35 kpa) = 7, m 3 mol -1 κ = 6,3.1-1 Pa -1 n = 4,7 1x1 8 G m ()-G m ( o ) Jmol -1 1x1 7 1x1 6 1x1 5 1x1 4 1x1 3 1x1 1x1 1 V m = konst. V m = f(), κ = konst. V m = f(), κ = f() 1 GPa 1x1 1x1 1x1 1 1x1 1x1 3 1x1 4 1x1 5 1x1 6 1x1 7 1x1 8 / o 16 35/49
36 Fázové řeměny 1. a. řádu dg = Sd + Vd G G = S, = V G S C G V, = = = = κv 16 36/49
37 Magnetický řís sěvek k termodynamickým funkcím Souvisí se změnou magnetického usořádání evných látek: l feromagnetický stav aramagnetický stav (Curieova telota C ) antiferomagnetický stav aramagnetický stav (Néelova telota N ) Látka C (K) Látka N (K) Fe(bcc) 14 MnO 116 Co 1388 MnS 16 Ni 67 Mne 37 Gd 9 FeCl 4 CrO 386 CoCl 5 Fe 3 O NiCl 5 MnFe O NiO 55 Y 3 Fe 5 O 1 56 Cr(bcc) 38 C m /JK -1 mol -1 6 Lu 3 Fe 5 O C = 531,5 K /K 16 37/49
38 Magnetický řís sěvek teelné kaacity C = C C C C mag m vib dil el... τ = / c Chang et al C mag ( ) ( ) = kf τ ex 4 1 τ τ<1 Cmag = k τ ex 8 q 1 τ τ >1 Hillert a Jarl 1978 SGE C C mag mag τ τ = k f τ τ<1 τ τ = k τ τ> /49
39 Magnetický řís sěvek teelné kaacity 3 C mag (JK -1 mol -1 ) Fe(bcc) C = 14 K Chang et al. Hillert & Jarl (K) 16 39/49
40 Magnetický řís sěvek Gibbsovy energie Magnetické standardní stavy: Zcela usořádaný (cfm = comletely feromagnetic), reálný stav (eqm = equilibrium magnetic) se blíží cfm ro. Zcela neusořádaný (cm = comletely aramagnetic), reálný stav (eqm = equilibrium magnetic) se blíží cm ro (je výhodnější ro ois systémů ři vyšších telotách). cfm cm ( ) = ( ) + ( ) = ( ) + ( ) G G G G G eqm cfm mag cm mag ( ) ( ) ( ) G = H S cfm cfm cfm mag mag mag cfm cfm mag H mag ( ) Cmagd Smag ( ) d = = C ( ) ( ) ( ) G = H S cm cm cm mag mag mag cm cm mag H mag ( ) Cmagd Smag ( ) d = = C C H = C S = mag mag ( cfm cm) magd mag ( cfm cm) d 16 4/49
41 cfm eqm mag ( ) Magnetický řís sěvek Gibbsovy energie Cmag magd cfm cm mag ( ) G = C d mag G Cmagd d = C 16 41/49
42 Magnetický řís sěvek Gibbsovy energie C G = C cm eqm mag mag ( ) d d mag Chang et al. Hillert & Jarl - G mag (Jmol -1 ) Fe(bcc) C = 14 K (K) 16 4/49
43 Magnetický řís sěvek Gibbsovy energie () cm cm ( ) = ( ) + ( ) G G G m m mag - G m (Jmol -1 ) Fe(bcc) C = 14 K cm mag tot (K) 16 43/49
44 Extraolace telotní závislosti C m mimo oblast stability dané fáze Výočet rovnovážného složen ení heterogenních systémů: Při výočtu je třeba znát rozdíl standardních chemických otenciálů (molárních Gibbsových energií) složek v různých fázích: G m (α β) = G m (α) G m (β), tzv. lattice stability. ( α β, ) ( α β, ) ( α β, ) G = H S m m m ( ) ( ) ( ) H α β, = H α β, + C α β d m m m ( α β) ( β) ( α) ( α β) C S = S + m m( α β, ) m( α β, ) d C = C C m m m 16 44/49
45 Vyjádřen ení C (α β) ři i fázových f řem eměnách I. řádu eq ( ) A ( β) A α C m ( α β ) = ( ) ( ) ( ) C α β = C β, C α, = konst. m m eq m eq ( α β) ( β, ) ( α, ) ( ) C = C C = f m m m ento ostu může zůsobit roblémy nař. ři výočtu G(α β) (viz dále) ( α β) ( α β, ) C = C < m m eq eq eq ( α β) ( α β, ) C = C > 6 1 m m eq eq eq 16 45/49
46 C m m (i,hc), C m (i,bcc) eq = 1155 K, C m (i,hc bcc, bcc, eq ) = -5,3 JK - 1 mol -1-1 C m = C m (JK -1 mol -1 ) i(hc) i(bcc) C m = -5, m m eq eq eq (K) C ( α β) = C ( α β, ) < 6 1 C ( α β) = C ( α β, ) > m m eq eq eq 16 46/49
47 C m m (i,hc), C m (i,bcc) eq = 1155 K, C m (i,hc bcc, bcc, eq ) = -5,3 JK - 1 mol i(hc) 34 C m (JK -1 mol -1 ) C m (i,hc) C m (i,bcc) i(bcc) (K) ( hc, > ) = ( bcc, ) F ( hc bcc) ( bcc, < ) = ( hc, ) + F ( hc bcc) C C C m eq m m C C C m eq m m 16 47/49
48 C m m (Li, i,sol), C m (Li, i,liq) eq = 454 K, C m (Li,sol liq, eq ) =,74 JK - 1 mol Li(sol) C m (Li,sol) C m (Li,liq) C m (JK -1 mol -1 ) G F m (Li) v závislosti na telotě o je šatně! 1 Li(liq) (K) Li(liq) C F m (JK-1 mol -1 ) Li(sol) Li(liq) (K) /49 G m F (kj.mol -1 ) Li(sol) ( ) ( ) F m m m C m = C = C Li,liq, C Li,sol, = f ( ) C m =,74 J.K -1 mol -1 C m = f( ) (K)
49 1.1 Stavové chování,, EOS G. Grimvall: hermohysical roerties of materials, nd. Ed., Elsevier 1999 (dostuné na web stránkách VŠCH: htt://knihovna.vscht.cz/eiz t_cze.html). O.L. Anderson: Equations of state of solids for geohysics and ceramic science, Oxford University Press, 1995). P.B. Roy, S.B. Roy: An isothermal equation of state for solids, Physica B 35 (4) X.G. Lu, M. Selleby, B. Sundman: Imlementation of a new model for ressure deendence of condensed hases in hermo Calc, CALPHAD 9 (5) Závislost Z termodynamických funkcí na tlaku A. Fernandez Guillermet, P. Gustafson, M. Hillert: he reresentation of thermodynamic roerties at high ressures, J. Phys. Chem. Solids 46 (1985) A. Fernandez Guillermet, P. Gustafson: An assessment of the thermodynamic roerties and the (,) hase diagram of iron, High em. High Pressures 16 (1985) Magnetický řís sěvek k termodynamickým funkcím M. Hillert, M. Jarl: A model for alloing effects in ferromagnetic metals, CALPHAD (1978) G. Inden: he role of magnetism in the calculation of hase diagrams, Physica 13B (1981) 8 1. Y. Y. Chuang, R. Schmid, Y.A. Chang: Magnetic contributions to the thermodynamic functions of ure Ni, Co, and Fe, Metall. rans. 16A (1985) , A. Fernandez Guillermet, P. Gustafson: An assessment of the thermodynamic roerties and the (,) hase diagram of iron, High em. High Pressures 16 (1985) Extraolace C = f(), mřížkovm kové stability Literatura J. O. Andersson, A. Fernandez Guillermet, P. Gustafson, M. Hillert, B. Jansson, B. Jönsson, B. Sudman, J. Ågren: A new method of describing lattice stabilities, CALPHAD 11 (1987) /49
Fyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži
Vibrace jader atomů v krystalové mříži v krystalu máme N základních buněk, v každé buňce s atomů, které kmitají kolem rovnovážných poloh výchylky kmitů jsou malé (Taylorův rozvoj): harmonická aproximace
VíceTermodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn
Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10
VíceVibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek
Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek Atomy vázané v mřížce nejsou v klidu. Míru jejich pohybu vyjadřuje podobně jako u plynů a kapalin teplota. - Elastické vlny v kontinuu neatomární
VíceFyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
VíceDodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace
Dodatkové říklady k ředmětu Termika a Molekulová Fyika Dr Petr Jiba II rinci termodamický a jeho alikace Pfaffovy formy a exaktní diferenciály Příklad 1: Určete která následujících 1-forem je exaktním
VíceFyzikální vlastnosti materiálů FX001
Fyzikální vlastnosti materiálů FX001 Ondřej Caha 1. Vazba v pevné látce, elastické a tepelné vlastnosti materiálů 2. Elektrické vlastnosti materiálů 3. Optické vlastnosti materiálů 4. Magnetické vlastnosti
VíceDodatkové příklady k předmětu Termika a Molekulová Fyzika. Dr. Petr Jizba. II. princip termodamický a jeho aplikace
Dodatkové říklady k ředmětu Termika a Molekulová Fyika Dr Petr Jiba II rinci termodamický a jeho alikace Pfaffovy formy a exaktní diferenciály Příklad 1: Určete která následujících 1-forem je exaktním
VíceFyzikální vlastnosti materiálů FX001
Fyzikální vlastnosti materiálů FX001 Ondřej Caha 1. Vazba v pevné látce, elastické a tepelné vlastnosti materiálů 2. Elektrické vlastnosti materiálů 3. Optické vlastnosti materiálů 4. Magnetické vlastnosti
VíceFyzika IV Dynamika jader v molekulách
Dynamika jader v molekulách vibrace rotace Dynamika jader v molekulách rotační energetické hladiny (dvouatomová molekula) moment setrvačnosti kolem osy procházející těžištěm osa těžiště m2 m1 r2 r1 R moment
VíceTento dokument je doplňkem opory pro studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
Statistická fyzika - cvičení RNDr. Filip Moučka, Ph.D., filip.moucka@ujep.cz Tento dokument je doplňkem opory pro studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Cílem tohoto textu
VíceFyzikální chemie. Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302. 14. února 2013
Fyzikální chemie Magda Škvorová KFCH CN463 magda.skvorova@ujep.cz, tel. 3302 14. února 2013 Co je fyzikální chemie? Co je fyzikální chemie? makroskopický přístup: (klasická) termodynamika nerovnovážná
VíceTERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny
TERMIKA VIII Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Joule uv a Thomson uv okus ro reálné lyny 1 Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Maxwellova rychlostní rozdělovací funkce se
VíceTepelná vodivost pevných látek
Tepelná vodivost pevných látek Přenos tepla vedení mřížková část tepelné vodivosti Dvouatomový lineární řetězec přiblížení např. NaCl (1) u -1 (A) u s-1 (B) u (A) u s (B) u s+1 (B) u +1 (A) Např. = příčné
VíceFyzikální vlastnosti materiálů FX001
Fyzikální vlastnosti materiálů FX001 Ondřej Caha 1. Vazba v pevné látce, elastické a tepelné vlastnosti materiálů 2. Elektrické vlastnosti materiálů 3. Optické vlastnosti materiálů 4. Magnetické vlastnosti
VíceFyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů
Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů 1897: J.J. Thomson - elektron jako částice 1900: P. Drude: kinetická teorie plynů - kov jako plyn elektronů Drudeho model elektrony se mezi srážkami
VíceZákladem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:
Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie
VíceVyužití kalorimetrie při studiu nanočástic. Jindřich Leitner VŠCHT Praha
Využití kalorimetrie při studiu nanočástic Jindřich Leitner VŠCHT Praha Obsah přednášky 1. Velikost a tvar nanočástic 2. Povrchová energie 3. Teplota a entalpie tání 4. Tepelná kapacita a entropie 5. Molární
VíceKovy - model volných elektronů
Kovy - model volných elektronů Kovová vazba 1. Preferuje ji většina prvků vyskytujících se v přírodě. Kov je tvořen kladně nabitými ionty (s konfigurací vzácného plynu) a relativně velmi volnými elektrony.
VíceKvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)
Kvantová a statistická fyzika 2 (ermodynamika a statistická fyzika) ermodynamika ermodynamika se zabývá zkoumáním obecných vlastností makroskoických systémů v rovnováze, zákonitostmi makroskoických rocesů,
VíceVlastnosti pevných látek
Vlastnosti pevných látek fyzikální vlastnost: odezva na určitý podnět, fyzikální rovnice definuje vztah mezi nimi (fyzikální veličiny skaláry, vektory, tenzory) Příklad: elastická deformace izotropního
VíceRovnováha Tepelná - T všude stejná
Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Rovnováha Tepelná - T všude stejná Mechanická - p všude stejný Chemická -
VíceFluktuace termodynamických veličin
Kvantová a statistická fyzika (Termodynamika a statistická fyzika Fluktuace termodynamických veličin Fluktuace jsou odchylky hodnot fyzikálních veličin od svých středních (rovnovážných hodnot. Mají původ
VíceFyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika. Čas k řešení je 120 minut (6 minut na úlohu): snažte se nejprve rychle vyřešit ty nejsnazší úlohy,
Státní bakalářská zkouška. 9. 05 Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika (test s řešením) Jméno: Pokyny k řešení testu: Ke každé úloze je správně pouze jedna odpověď. Čas k řešení je 0 minut (6
Více1 Tepelné kapacity krystalů
Kvantová a statistická fyzika 2 Termodynamika a statistická fyzika) 1 Tepelné kapacity krystalů Statistická fyzika dokáže vysvětlit tepelné kapacity látek a jejich teplotní závislosti alespoň tehdy, pokud
VíceA až E, s těmito váhami 6, 30, 15, 60, 15, což znamená, že distribuce D dominuje.
Příklad 1 Vypočtěte počet způsobů rozdělení 18 identických objektů do 6 boxů s obsahem 1,0,3,5,8,1 objektů a srovnejte tuto váhu s konfigurací, kdy je každý box obsazen třemi objekty. Která konfigurace
VíceKonstrukce a interpretace fázových diagramů
Konstrukce a interpretace fázových diagramů http://www.atilim.edu.tr/~ktur/ktur/images/chocolate%20phase%20diagram.gif J. Leitner Ústav inženýrství pevných látek VŠCHT Praha 1 O čem to bude? Co jsou FD
VíceTepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Periodická soustava prvků Chemické prvky V současné době známe 104 chemických prvků. Většina z nich se vyskytuje v přírodě. Jen malá část byla
VíceStruktura a vlastnosti kovů I.
Struktura a vlastnosti kovů I. Vlastnosti fyzikální (teplota tání, měrný objem, moduly pružnosti) Vlastnosti elektrické (vodivost,polovodivost, supravodivost) Vlastnosti magnetické (feromagnetika, antiferomagnetika)
VíceIV. Fázové rovnováhy. 4. Fázové rovnováhy Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze
IV. Fázové rovnováhy 1 4. Fázové rovnováhy 4.1 Základní pojmy 4.2 Fázové rovnováhy jednosložkové soustavy 4.3 Fázové rovnováhy dvousložkových soustav 4.3.1 Soustava tuhá složka tuhá složka 4.3.2 Soustava
VíceTermodynamické základy ocelářských pochodů
29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických
VíceACH 02 VZÁCNÉPLYNY. Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY
VZÁCNÉPLYNY ACH 02 Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY 1 VZÁCNÉ PLYNY 2 Vzácné plyny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII s 2 p
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VíceVlastnosti pevných látek
lastnosti pevných látek fyzikální vlastnost: odezva na určitý podnět, fyzikální rovnice definue vztah mezi nimi Příklad: elastická deformace izotropního pružného tělesa l 0 (Hookův zákon) = E tahové napětí
VíceE = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah)
GALVANICKÉ ČLÁNKY E = E red,rvý E red,levý E D = E red,rvý E ox,levý E D G = z E E E S = z = z T E T T Q= T S [] G = z E rg E E rs = = z, r rg T rs z = = T E T T T E E T T ν i E = E ln i z i mimo rovnováhu
VíceTermodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
VícePočet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě
Počet atomů a molekul v monomolekulární vrstvě ϑ je stupeň pokrytí ϑ = N 1 N 1p N 1 = ϑn 1p ν 1 = 1 4 nv a ν 1ef = γν 1 = γ 1 4 nv a γ je koeficient ulpění () F6450 1 / 23 8kT v a = πm = 8kNa T π M 0 ν
VíceKovy a jejich vlastnosti. Kovy dělíme na: a) nepřechodné (s- a p-prvky) b) přechodné (d- a f- prvky)
Kovy a jejich vlastnosti Kovy dělíme na: a) nepřechodné (s- a p-prvky) b) přechodné (d- a f- prvky) Nepřechodné kovy mají konfiguraci valenční slupky: ns 1 ns 2 ns 2 p 1 ns 2 p 2 ns 2 p 3 ns 2 p 4 ns 2
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
VíceV p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :
Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku
VíceCvičení z termodynamiky a statistické fyziky
Cvičení z termodynamiky a statistické fyziky 1 Matematické základy 1 Parciální derivace Necht F(x,y = xe x2 +y 2 Sočtěte F x, F y, 2 Úlný diferenciál I Bud 2 F x 2, 2 F x y, dω = A(x,ydx + B(x,ydy 2 F
VíceSPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,
SEKTRÁLNÍ METODY Ing. David MILDE, h.d. Katedra analytické chemie Tel.: 585634443; E-mail: david.milde@upol.cz (c) -2008 oužitá a doporučená literatura Němcová I., Čermáková L., Rychlovský.: Spektrometrické
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly
VíceRovnováha tuhá látka-kapalina
Krystalizace kovů Rovnováha tuhá látka-kapalina Výpočty fázových rovnováh a základní typy fázových diagramů Způsoby přípravy a vlastnosti monokrystalů Whiskery a jejich pevnost Růst nové fáze, difúze,
VíceDo známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.
Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3
VíceCvičení z NOFY / Termodynamika. 1 Cvičení Totální diferenciál. 1.1 Totální diferenciál Teplota a tlak pro ideální plyn
Cvičení z NOFY031 2009/2010 1 Termodynamika 1 Cvičení 1.10.2008 Totální diferenciál 1.1 Totální diferenciál 1. Jsou zadány dva výrazy: df 1 (x, y) = 6xy 3 dx + 9x 2 y 2 dy, df 2 (x, y) = 6xy 2 dx + 9x
VíceSTRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK 1. Druhy pevných látek AMORFNÍ nepravidelné uspořádání molekul KRYSTALICKÉ pravidelné uspořádání molekul krystalická mřížka polykrystaly více jader (krystalových zrn),
VíceVlastnosti pevných látek
Vlastnosti pevných látek fyzikální vlastnost: odezva na určitý podnět, fyzikální rovnice definue vztah mezi nimi Příklad: elastická deformace izotropního pružného tělesa l 0 (Hookův zákon) = E tahové napětí
VíceKmity a rotace molekul
Kmity a rotace moleul Svět moleul je neustále v pohybu l eletrony se pohybují oolo jader l jádra mitají olem rovnovážných poloh l moleuly rotují a přesouvají se Ion H + podrobněji Kmity vibrace moleul
VíceFyzika - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Fyzika Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence komunikativní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceFenomenologická termodynamika
Atkins 1 Fenomenologická termodynamika Popisuje makroskopický stav Neuvažuje vnitřní stavbu hmoty okolí termodynamická soustava (systém) okolí Vnitřní parametry teplota T vnitřní energie U tlak p látková
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
VíceAb-inito teoretické výpočty pozitronových parametrů
Ab-inito teoretické výpočty pozitronových parametrů Standardní schéma: J. Puska, R. ieminen, J. Phys. F: Met. Phys. 3, 333 (983) at elektronová hustota atomová superpozice (ATSUP) n r n r Ri i limit of
VíceIII. Základy termodynamiky
III. Základy termodynamiky 3. ermodynamika FS ČU v Praze 3. Základy termodynamiky 3. Úvod 3. Základní ojmy 3.3 Základní ostuláty 3.4 Další termodynamické funkce volná energie a volná entalie 3.5 Kritérium
VíceFázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem
Fázové heterogenní rovnováhy Fáze = homogenní část soustavy, oddělná fyzickým rozhraním, na rozhraní se vlastnosti mění skokem Rovnováha Tepelná - T všude stejná Mechanická - p všude stejný Chemická -
Více7. Fázové přeměny Separace
7. Fázové řeměny Searace Fáze Fázové rovnováhy Searace látek Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 7. Fázové řeměny Searace fáze - odlišitelný stav látky v systému; v určité
VícePružnost. Pružné deformace (pružiny, podložky) Tuhost systému (nežádoucí průhyb) Kmitání systému (vlastní frekvence)
Pružnost Pružné deformace (pružiny, podložky) Tuhost systému (nežádoucí průhyb) Kmitání systému (vlastní frekvence) R. Hook: ut tensio, sic vis (1676) 1 2 3 Pružnost 1) Modul pružnosti 2) Vazby mezi atomy
Více4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul
Fyzika 20 Otázky za 2 body. Celsiova teplota t a termodynamická teplota T spolu souvisejí známým vztahem. Vyberte dvojici, která tento vztah vyjadřuje (zaokrouhleno na celá čísla) a) T = 253 K ; t = 20
VíceLaserové technologie v praxi I. Přednáška č.1. Fyzikální princip činnosti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011
Laserové technologie v praxi I. Přednáška č. Fyzikální princip činnosti laserů Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 0 LASER kvantový generátor světla Fyzikální princip činnosti laserů LASER zkratka
VíceLekce 4 Statistická termodynamika
Lekce 4 Statistická termodynamika Osnova 1. Co je statistická termodynamika 2. Mikrostav, makrostav a Gibbsův soubor 3. Příklady Gibbsových souborů 4. Souborové střední hodnoty 5. Časové střední hodnoty
VíceOddělení technické elektrochemie, A037. LABORATORNÍ PRÁCE č.9 CYKLICKÁ VOLTAMETRIE
ÚSTV NORGNIKÉ THNOLOGI Oddělení technické elektrochemie, 037 LBORTORNÍ PRÁ č.9 YKLIKÁ VOLTMTRI yklická voltametrie yklická voltametrie atří do skuiny otenciodynamických exerimentálních metod. Ty doznaly
VíceKlasifikace struktur
Klasifikace struktur typ vazby iontové, kovové, kovalentní, molekulové homodesmické x heterodesmické stechiometrie prvky, binární: X, X, m X n, ternární: m B k X n,... Title page symetrie prostorové grupy
VíceE = E red,pravý E red,levý + E D = E red,pravý + E ox,levý + E D
11. GALVANICKÉ ČLÁNKY 01 Výočet E článku, γ ± 1... 0 Střední aktvtní koefcent z E článku... 03 Výočet E článku, γ ± 1... 04 Tlak lnu na elektrodě z E článku; aktvtní koefcent... 05 E článku a dsocační
VíceEnergie, její formy a měření
Energie, její formy a měření aneb Od volného pádu k E=mc 2 Přednášející: Martin Zápotocký Seminář Aplikace lékařské biofyziky 2014/5 Definice energie Energos (ἐνεργός) = pracující, aktivní; ergon = práce
VícePlastická deformace a pevnost
Plastická deformace a pevnost Anelasticita vnitřní útlum Tahová zkouška (kovy, plasty, keramiky, kompozity) Fyzikální podstata pevnosti - dislokace (monokrystal polykrystal) - mez kluzu nízkouhlíkových
VíceTERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
Více14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1
14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok
VíceFyzikální vlastnosti materiálů FX001
Fyzikální vlastnosti materiálů FX001 1. Vazba v pevné látce, elastické a tepelné vlastnosti materiálů 2. Elektrické vlastnosti materiálů 3. Optické vlastnosti materiálů 4. Magnetické vlastnosti materiálů
VíceChemická kinetika. Reakce 1. řádu rychlost přímo úměrná koncentraci složky
Chemická kinetika Chemická kinetika Reakce 0. řádu reakční rychlost nezávisí na čase a probíhá konstantní rychlostí v = k (rychlost se rovná rychlostní konstantě) velmi pomalé reakce (prakticky se nemění
VíceFYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn
Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a
VícePředmluva k 1. vydání (tištěná verze, VŠCHT, Praha 1992, ISBN )
Předmluva k 1. vydání (tištěná verze, VŠCHT, Praha 1992, ISBN 80-7080-167-0) Skripta Termodynamika materiálů vznikla na základě přednášek stejnojmenného předmětu, který je v této podobě od r.1991 přednášen
VíceVyužití kalorimetrie při studiu nanočástic. Jindřich Leitner VŠCHT Praha
Využití kalorimetrie při studiu nanočástic Jindřich Leitner VŠCHT Praha Obsah přednášky 1. Velikost a tvar nanočástic 2. Povrchová energie 3. Teplota a entalpie tání 4. Tepelná kapacita a entropie 5. Molární
VíceHistorie zapsaná v atomech
Historie zapsaná v atomech Pavel Cejnar Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK pavel.cejnar@mff.cuni.cz Symposion 2010, Gymnázium Jana Keplera, Praha Stopy, kroky, znamení Historie zapsaná v atomech Pavel
VíceSkupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe
Skupenské stavy Plyn Zcela neuspořádané Hodně volného prostoru Zcela volný pohyb částic Částice daleko od sebe Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe
VíceOpakování: Standardní stav þ ÿ
Opakování: Standardní stav þ ÿ s.1 12. øíjna 215 Standardní stav þ ÿ = èistá slo¾ka ve stavu ideálního plynu za teploty soustavy T a standardního tlaku = 1 kpa, døíve 11,325 kpa. Èistá látka: Pøibli¾nì:
VíceCvičení z termodynamiky a statistické fyziky
Cvičení termodynamiky a statistické fyiky 1Nechť F(x, y=xe y Spočtěte F/ x, F/, 2 F/ x 2, 2 F/ x, 2 F/ x, 2 F/ x 2 2 Bud dω = A(x, ydx+b(x, ydy libovolná diferenciální forma(pfaffián Ukažte, ževpřípadě,žedωjeúplnýdiferenciál(existujefunkce
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceUČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie
PŘEDMĚT: FYZIKA ROČNÍK: SEXTA VÝSTUP UČIVO MEZIPŘEDM. VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA, PROJEKTY, KURZY POZNÁMKY Zná 3 základní poznatky kinetické teorie látek a vysvětlí jejich praktický význam Vysvětlí pojmy
VíceProfilová část maturitní zkoušky 2017/2018
Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 78-42-M/01 Technické lyceum Předmět: FYZIKA
VícePřednáška IX: Elektronová spektroskopie II.
Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II. 1 Försterův resonanční přenos energie Pravděpodobnost (rychlost) přenosu je určená jako: k ret 1 = τ 0 D R r 0 6 0 τ D R 0 r Doba života donoru v excitovaném
VícePlyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2
Plyny Plyn T v, K Vzácné plyny 11 plynných prvků He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn 165 Rn 211 N 2 O 2 77 F 2 90 85 Diatomické plynné prvky Cl 2 238 H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2 H 2 He Ne Ar Kr Xe 20 4.4 27 87 120 1 Plyn
VíceStavová rovnice. Ve stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní parametry Y i
ermodynamický ostulát: Stavová rovnice e stavu termodynamické rovnováhy termodynamicky homogenní soustavy jsou všechny vnitřní arametry Y i určeny jako funkce všech vnějších arametrů X j a teloty Y i f
VíceTermická analýza a kalorimetrie oxidových materiálů
ermická analýza a kalrimetrie xidvých materiálů David Sedmidubský Š Praha yská škla chemick-technlgická v Praze Ústav anrganické chemie htt://ld.vscht.cz/ach/ub/xmater-aal.d xmater-aal.t ermická analýza
VíceCvičení z termodynamiky a statistické fyziky
Cvičení termodynamiky a statistické fyiky 1 Bud dω A(x, ydx+b(x, ydy libovolná diferenciální forma (Pfaffián Ukažte, že v říadě, že dω je úlný diferenciál (existuje funkce F (x, y tak, že dω df, musí latit
VíceANODA KATODA elektrolyt:
Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -
VíceKryogenní materiály. Experimentální metody fyziky kondenzovaných soustav II NFPL146 NFPL 095 ZS 2010/11
Kryogenní materiály Experimentální metody fyziky kondenzovaných soustav II NFPL146 NFPL 095 ZS 010/11 1 Materiály pro kryogeniku Dobré vodiče tepla měď, hliník, stříbro Špatné vodiče tepla slitiny mědi,
Více1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem. 1.2 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem 1000
U otázek označených * je víc srávných odovědí 1.1 Koncentrace látky A v binární směsi látek A a B, vyjádřená výrazem ma / MA na nb kde m A je hmotnost složky A, M A její molární hmotnost a n i látkově
VíceExponenciální funkce, rovnice a nerovnice
Eonenciální unkce, rovnice a nerovnice Mamut s korovou omáčkou (Eonenciální unkce) a) AN; b) NE; c) NE; d) AN; e) NE; ) NE; g) AN; h) NE a),; b),; c) ; d) ; e) ; ) e + b) - - - D()= R; H ()=( ; ) ; P neeistuje
Víceelektrony v pevné látce verze 1. prosince 2016
F6122 Základy fyziky pevných látek seminář elektrony v pevné látce verze 1. prosince 2016 1 Drudeho model volných elektronů 1 1.1 Mathiessenovo pravidlo............................................... 1
VíceKrystalizace, transformace, kongruence, frustrace a jak se to všechno spolu rýmuje
Krystalizace, transformace, kongruence, frustrace a jak se to všechno spolu rýmuje Pavel Svoboda, Silvie Mašková Univerzita Karlova v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta, Katedra fyziky kondenzovaných
VíceAproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny
U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně
VíceFyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika (test s řešením)
Státní bakalářská zkouška 27. 8. 2013 Fyzika (učitelství) Zkouška - teoretická fyzika (test s řešením) Jméno: Pokyny k řešení testu: Ke každé úloze je správně pouze jedna odpověď. Čas k řešení je 120 minut
VíceFázové rovnováhy I. Phase change cooling vest $ with Free Shipping. PCM phase change materials
Fázové rovnováhy I PCM phase change materials akumulace tepla pomocí fázové změny (tání-tuhnutí) parafin, mastné kyseliny tání endotermní tuhnutí - exotermní Phase change cooling vest $149.95 with Free
VíceAtomové jádro, elektronový obal
Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným
VíceNáboj a hmotnost elektronu
1911 změřil náboj elektronu Pomocí mlžné komory q = 1.602 177 10 19 C Náboj a hmotnost elektronu Elektrický náboj je kvantován, Každý náboj je celistvým násobkem elementárního náboje (elektronu) z hodnoty
VíceUčební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.
Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Školní rok 0/03, 03/04 Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup) Počet hodin pro kapitolu Úvod
VíceFotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec
Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace RNDr. Věra V Vodičkov ková,, PhD. Katedra materiálů TU Liberec Obecné schéma metody Dopad rtg záření emitovaného ze zdroje na vzorek průnik fotonů několik µm
Vícebak-06=1/1 http://www.vscht.cz/fch/cz/pomucky/kolafa/n403011p.html
bak-06=1/1 pst=101325 = 1.013e+05 Pa R=8.314 = 8.314JK 1 mol 1 Gibbsovo fázové pravidlo v = k f + 2 C počet stupnů volnosti počet složek počet fází počet vazných podmínek 1. Gibbsovo fázové pravidlo Určete
VíceAplikace jaderné fyziky (několik příkladů)
Aplikace jaderné fyziky (několik příkladů) Pavel Cejnar Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK pavel.cejnar@mff.cuni.cz Příklad I Datování Galileiho rukopisů Galileo Galilei (1564 1642) Všechny vázané
VíceStavba hmoty. Atomová teorie Korpuskulární model látky - chemické
Stavba hmoty Atomová teorie Korpuskulární model látky - chemické látky jsou složeny z mikroskopických, chemicky dále neděčástic atomů. Později byl model rozšířen na molekuly a ionty (chemický druh - specie).
Více