Táborové etapové hry PAVEL TESA, 1997

Transkript

1 Vrcholem roku skautského oddílu bývá tábor a pro vtšinu len i vedoucích je tábor charakterizován etapovou (celotáborovou) hrou. Tato práce by nemla být univerzálním dogmatickým návodem, jak takovou etapovku pipravit, ale spíše inspirací pro ostatní vedoucí. Myslím, že není nutné njak podrobn vysvtlovat, co to taková celotáborová hra je. Chtl bych zde spíše nastínit jaké rysy by etapovky mly mít. V našem oddíle mezi sebou tradin bojují ti družiny o vítzství v celotáborové he, a z toho také v této práci vycházím. Ješt bych chtl upozornit na to, že zde píši zejména o celotáborových hrách pro chlapecké oddíly, s jejichž pípravou mám zkušenost. Vtší ást mé práce však platí myslím všeobecn. Te bych tedy do nkolika bod shrnul to, ím by se podle mého názoru mla každá etapovka vyznaovat: VÝCHOVNÝ ZÁMR - Omlouvám se za tento termín, ale nevím, jak bych to jinak nazval. Ped pípravou etapovky by se ml její autor zamyslet nad tím, eho chce realizací této hry na táboe dosáhnout. Zda mu jde o rozšíení vdomostí dtí v uritém oboru zábavnou formou (škola hrou) nebo o zvýšení fyzické kondice len oddílu, atd. To by ml každý vedoucí ped výbrem tématu zohlednit. Jasné to bude myslím po uvedení nkolika píklad z naší oddílové historie. V roce 1993 etapová hra Koruna eská - zámr: seznámit dti s dobou posledních Pemyslovc a rytískou kulturou a prohloubit vdomosti o stedovkých hradech (zejména eských) Boj o wampumový pás - kultura severoamerických Indián Projekt Austrálie - piblížit práci pírodovdeckých expedic v souasné dob Mata-ki-te-rangi - historie, pírodní a zempisné zvláštnosti Velikononího ostrova formou experimentální archeologie Za prameny Nilu - rozšíit vdomosti o africkém kontinentu a o objevitelských výpravách do celého svta. Z toho jasn plyne, že každý vedoucí musí dokonale zvládnout problematiku zvoleného tématu. Je to podobný pípad jako uitel ve škole, který musí mít ve svém pedmtu hlubší znalosti než jeho žáci, aby jim byl schopen nco nového pinést. Je to také pedpoklad k tomu, aby jim nevykládal njaké bludy nebo aby v nich nevybudoval njaký špatný názor na uritou vc, plynoucí z neznalosti problematiky. Toto mi napíklad zabránilo udlat etapovku o Islámu, která mne již dlouho láká. I pes njaké studium materiálu, bych urit nebyl schopen pipravit etapovku, která by v dtech nevytvoila zkreslený názor na toto téma. Takováto tžká témata by myslím mla patit osobám znalým v daném oboru. Jak jsem již napsal, je nutné ped pípravou nastudovat pár knih zabývajících se daným námtem. Nechci nikoho zrazovat od náronjších motiv a ani bych nechtl, aby to vypadalo, že jsem opomenul etapovky zcela vymyšlené. Ty samozejm také mají svj význam. Ale myslím si, že tábor je výborná píležitost nauit dti zábavnou formou nemu novému

2 nebo alespo rozšíit jejich znalosti. Znovu zdrazuji zábavnou formou, protože pokud by to pro dti nebylo zábavné, pineslo by to více škody než užitku. Neustále zde píši o prohlubování znalostí, ale etapovka by mla sloužit samozejm i k zlepšování fyzické kondice, taktického myšlení, manuální zrunosti, estetického cítní a v neposlední ad i týmové spolupráce. K tomu všemu dopomáhají jednotlivé etapy a záleží pouze na schopnostech vedoucího, jak je to v nich schopen skloubit. Myslím si také, že by družiny vždy mli bojovat na stran dobra. Dvod je asi celkem jasný. Nechtl bych v dtech budit zdání ernobílého svta, ale asi by nebylo píliš vhodné, aby družiny byly napíklad skupiny fašistických voják za 2. svtové války. Vím, je to špatný píklad, pokouším se ve svých etapovkách vyhýbat militantním tématm. Je tu také nebezpeí zkreslování fakt, zejména u historických námt. Narazil jsem na to pi píprav etapovky z doby Pemysla Otakara II. (1993). eské djiny nejsou píbhem utlaovaného, skromného a vzdlaného národa, který bojuje proti krutovlád barbarských soused. Není myslím dobré témata opakovat (úzká specializace oddílu nap. na Indiány nebo pravk zabrauje všeobecnému rozhledu len). Zopakování námtu pichází v úvahu až v dob, kdy se etapovky aktivn nezúastní poslední pamtník tábora se stejnou tématikou (bu z oddílu odešel nebo se již podílí na píprav tábora jako vedoucí). CÍL, HODNOCENÍ ETAP (URENÍ VÍTZE) - Mám velký odpor k bodování (nemyslím hodnocení) výsledk družin v jednotlivých etapách. Myslím, že úrove každé celotáborové hry nesmírn snižuje zapisování bod družin do tabulek a vyhodnocení celkového vítze prostým soutem získaných bod. Zásadn to odporuje navozované atmosfée cizích kraj a dávných dob. Prameny Nilu nenašel ten, kdo ulovil nejvíce africké zve a nejobratnji elil rzným nástrahám, ale ten, kdo u nich byl první. A proto by mlo být snahou autora každé etapovky vymyslet bodovací systém vyplývající co možná nejpirozenji ze zvoleného tématu. Na zaátku tábora by mli být družiny seznámeny s cílem jejich snažení (najít prameny Nilu, získat nejvtší území, vypátrat poklad, rozluštit hieroglyfy,...). Jednotlivé etapy pak slouží jako prostedek k dosažení tohoto cíle a úspšnost v nich jim to velmi usnadní. Velké množství námt jsme u nás v oddíle získali v knížkách Jaroslava Foglara (Výprava na Yucatan a Poklad erného delfína). Pro ilustraci zde opt uvedu nkolik píklad z našeho oddílu: Koruna eská - Po smrti Pemysla Otakara II. a uvznní jeho syna Václava Otou Braniborským bylo úkolem každého estného rytíského rodu vybojovat co možná nejvtší území, které po nástupu Václava II. na trn pedá králi. V etapách se získávali stíbrné hivny, za které bylo možno vykoupit jednotlivá panství, o která mohly jednotlivé rody navzájem bojovat na herním plánu (mapa eského království konce 13.stol.).

3 Boj o wampumový pás - Za úspšnost v jednotlivých etapách si bylo možno vybrat písmena ze zprávy, jejíž vyluštní dovedlo družinu na místo, kam ukryl vedoucí jednoho zaniklého oddílu jejich wampumový pás (Poklad erného delfína) Projekt Austrálie - Cílem každého expediního týmu bylo odevzdat spolenosti, která je na tuto expedici vyslala, co nejpesnji vedený deník s namenými hodnotami atmosférických podmínek každého dne. Za každý úspšn splnný úkol získala expedice australské dolary na nákup mících pístroj. Do té doby museli lenové expedice hodnoty každý den tipovat. Expedice s nejpravdivjšími hodnotami se stala vítzem etapové hry Mata-ki-te-rangi - Každý klan na Velikononím ostrov se snažil udobit si bohy stavbou tzv. AHU (velké dláždné plochy na postavení soch - moiaií). Podle toho, jak se klany vypoádaly s životními nástrahami bylo jim umožnno pivalit si na stavbu své AHU uritý poet kamen (nezáleželo na velikosti). Vítzem táborové hry se stal klan s nejlépe vydláždnou AHU. Bhem tábora všichni reptali, že když vyhrají etapu, tak ješt za odmnu musí pivalit vtší poet balvan. Te jsou na své AHU, které dodnes stojí na našem táboišti, hrdí Za prameny Nilu - Podle výsledk v etapách dostávala každá výzkumná výprava rzn veliký díl mapy Nilu. Ti, kteí mli mapu na konci tábora nejúplnjší, mli právo vyrazit jako první k pramenm našeho potoka a za nimi další v odstupech vyplývajících z velikosti jejich mapy. Pi našich etapovkách se ídíme heslem, že i v plnní rzných úkol neúspšné družiny by mli mít šanci zasáhnout do celkového poadí. A to napíklad rychlejším luštním, taktickým myšlením pi rzných deskových hrách (také forma bodování etap - za úspšnost více figurek,...), manuální zruností (využití menšího potu kamen na dláždní AHU - viz výše) a nakonec vtší bojovností v závru etapovky. Toto všechno vnese do táborové hry více vzruchu a naptí a povzbudí i mén úspšné družiny. Dležité je, aby k prbžným výsledkm mli všichni kdykoliv pístup, a to ne pouze formou tabulky (prbh vydláždní AHU, velikost mapy, postup na hrací desce,...). Vyjímku tvoí napíklad typ pevzatý z knihy Poklad erného delfína, kdy utajení prbhu luštní zprávy bylo souástí hry. PEVLEKY A REKVIZITY - Úrove etapových her jist vylepší, když všichni úastníci tábora na jednotlivé etapy nastupují v obleení vycházejícím z daného námtu (rytíská zbroj, cestovatelské pilby, expediní stejnokroj,...). Táboru to dodá neopakovatelnou atmosféru. Dti si tyto obleky musí vtšinou (a jsem toho zastáncem) samy zhotovit a to pináší množství úskalí. Pokud jde o náronjší práce (papírová pilba, rytíský štít), je lepší, aby se s výrobou zaalo již ped táborem. To ovšem pekazí utajení námtu, což je nkdy nevýhodné (výjimkou jsou etapovky zaínající již ped táborem - viz níže). Šití

4 pevlek na táboe není leny obzvlášt cenna, mám na mysli chlapecké oddíly. Tento oblek by ml být jasn definovaný (cestovatelé 19. století nechodí v teplákách a s šátkem pod kšiltovkou) a ml by se lišit od bžn užívaného obleení. Nejsem však pro to, aby se na táboe poád chodilo v rytíské zbroji. S tím souvisí i poteba rzných rekvizit, což klade na vedoucí dosti velké nároky (i pevleky by mli mít lepší úrove než u dtí, aby jim i v tomto pípad byli vzorem). Je nutné, aby tyto rekvizity (pomcky k etapám, atd.) vycházely ze skutenosti, ale samozejm nemusí jít o dokonalé kopie. asto se jedná i o recesi (kamelot z 19. století prodával noviny z doby reálného socialismu). JEDNOTLIVÉ ETAPY - Díve jsem si myslel, že jednotlivé etapy se od rzných táborových her liší pouze legendou ped zaátkem a zaazením do kontextu celotáborové etapovky. Mezi vedoucími se íkalo, že etapy jsou si velmi podobné (nkdy i stejné) a jde jen o to vymyslet k nim barvitou legendu, aby bylo jasné, že práv toto provádli rytíi 13. století a jindy že to bylo souástí bžného života severoamerických Indián. Procitnutí z tohoto bludu se mi dostalo až na letošním táboe pi rozhovoru s leny našeho oddílu o etapovce. A proto si myslím, že skutenou etapou není obyejná hra zahalená do roušky legendou, ale mlo by se jednat o náronjší (fyzicky, psychicky i organizan) zkoušky, které by svou kvalitou mly vynikat nad bžné táborové hry. Zkušenost nám íká, že s hrdostí a pýchou mluví kluci ješt nkolik let o etapách skuten nároných (dlouhé teba i noní pochody, suchou nohou pes rybník,...), na nž bhem realizace neskuten reptají, ale bezvýrazné obyejné hry pestrojené na etapu zapadnou snad ješt bhem tábora. Co se týká potu, osvdilo se nám na tytýdenním táboe zhruba deset etap (tzn. jedna etapa vychází v prmru na každý tetí den, ale samozejm tato pravidelnost není dležitá). Pi píprav se snažíme neopomenout rzné druhy her, které by co možná nejlépe vyzkoušely všestrannou zdatnost našich len. Zaazujeme tedy jednu nebo dv noní etapy, alespo dv putovní a bojové, jednu na manuální zrunost a vždy minimáln jednu na rybníce nebo potoce. Pokud se tyto faktory v jednotlivých úsecích mísí a nejsou takto vyhranny, tím lépe. Ale neml by se žádný z nich opomenout. U jednotlivých etap nelze pehlížet ani formu jejich vyhlášení. Mluvil jsem již o oblecích, ale nemén dležitý je i prbh vyhlášení, který by ml být bhem tábora nemnný, aby si hned každý uvdomil, že zaíná další úsek táborové hry. I vyhlášení by mlo vycházet z tématu. Není proto vhodné svolávat na etapovku píš alkou. Je tedy nutné zvolit vhodnjší prostedky jako lodní zvon, indiánskou válenou píse, buben, atd. Existují i nápaditjší formy jako ukrytý šíp se zprávou, kdy se eká až ho nkdo najde (1994). Nebo táborem procházející kamelot prodávající noviny se zprávami o hledání pramen Nilu (1997). Obvykle se pi tomto nástupu te tzv. legenda, po které je poteba ješt dopodrobna vysvtlit pravidla. Není to však jediná možnost. ím originálnjší

5 tím lepší. Pi etapovce Projekt Austrálie (1995) byly legendy nahrazeny vysílakou, která morseovkou vysílala nové expediní úkoly. Zmiované legendy pak slouží jako upomínka na jednotlivé herní úseky. Dležité je mít pipraveno vše již ped táborem, protože na táboe na to nezbývá již as. Za zmínku stojí i etapovky zaínající již ped táborem. Velmi asto mají formu jakési pedehry nebo pípravy. Družiny získávají body do hry za zhotovení oblek, pípravu potebného materiálu (nap. zlatokopecké pánve,...) nebo za znalosti o zvolené zemi i dob. DOPROVODNÉ AKCE, ATMOSFÉRA TÁBORA - Jak jsem již napsal v odstavci Výchovný zámr, je táborová hra výbornou píležitostí rozšíit u dtí znalosti o urité zemi i dob. Ovšem, že nelze toto všechno zakomponovat do jednotlivých herních úsek. Proto využíváme naše snmy (veerní setkání ve snmovním týpí se zpíváním, tením a vypravováním) k povídání o skuteném život v dané zemi nebo období. Autoi etapovky si pipravují toto povídání o historii, zempisných zvláštnostech nebo o souasném život (pokud jde o cizí zemi) již ped táborem. asto tyto veery slouží i k vysvtlení kvli etapovce lehce zkreslených fakt. Krom tchto snm a etap se do táborového plánu snažíme zaadit i jiný program vyplývající z daného námtu. Jedná se zejména o nesoutžní formy zábavy nebo o akce, které pro svou náronost nelze zaadit jako jednu z etap. Mám na mysli napíklad tanec, zpv, skalní malby, urování polohy sextantem, stavby (viz níže), typické hry, apod. Jako píklad z našeho tábora uvedu ješt pldenní pokus celého oddílu pemis ovat sochy na Velikononím ostrov (ti svázané kmeny) podle návodu eského vdce Ing. Pavla Pavla. Návštvník tábora by se ml s etapovkou setkávat na každém kroku, a proto je dobré i rozpisy program, noních hlídek a jídelník na jednotlivé dny, které se vší na nástnku, vyhotovovat s motivy etapovky. asto je nutné zmnit pro dobu tábora jména družin a rzných funkcí (kroniká, šéfkucha,...). Atmosféru dokreslují i kvli táborové he zbudované zvláštní stavby (palisády, strážní vž, lodní stže místo stožáru na státní vlajku, kapitánský mstek, aj.). Je jasné, že táborový program, aby byl dostaten rznorodý a tedy i zábavný, není možné naplnit pouze etapovou hrou. Pesto si myslím, že by úastníci tábora mli být neustále do dje etapovky vtahováni. Toho na našich táborech dosahujeme tzv. pepady. Jedná se o krátké epizody vycházející z tématu (stedovký hrad mohl být kdykoliv pepaden, stejn tak i cestovatelé byli asto napadáni divochy, mezikmenové války...). Vtšinou jde o krátké bitvy (maximáln zaberou 15 minut) s papírovými míky, které se vyhlašují zcela neekan v jakoukoliv denní dobu bhem jakéhokoliv programu. Výsledky tchto souboj je dobré zakomponovat do hodnocení družin v táborové he.

6 Táborové etapové hry práce k vdcovským zkouškám PAVEL TESA 1997