Nauka o zbraních. Části zbraně. Krátká kulová zbraň - pistole

Transkript

1 Nauka zbraních Části zbraně Mderní zbraně se bvykle skládají z desítek sučástí. Zákn zbraních přesně stanvuje, které části zbraně pdléhají registraci - jsu t tzv. hlavní části střelné zbraně: hlaveň, vlžná hlaveň, vlžná nábjvá kmra, rám, válec revlveru, puzdr závěru neb těl a závěr. Tyt a některé další důležité části by měl být žadatel zbrjní průkaz schpen bez prblému na zbrani určit a ppsat jejich funkci (přestže nikde není přesně stanven, na c se kmisař bude u zkušky ptát). Krátká kulvá zbraň - pistle Pistle CZ 75D Cmpact Jeden ze zástupců pčetné rdiny pistlí řady CZ 75 z České zbrjvky. Tyt pistle jsu asi nejznámnější české zbraně a dčkaly se p celém světě mnha napdbenin (např. italský Tanfgli neb švýcarský Sphinx). "Pětasedmy" jsu u zkušek dbrné způsbilsti využívány nejčastěji. Pistle typu CZ 75 je samnabíjecí zbraň, využívající uzamčený závěr systému Brwning. Závěr je uzamčen pmcí uzamykacích zubů / žeber na vršku hlavně (před kmru), které v uzamčeném stavu zapadají d tvrů v závěru. Th je dcílen malým vertikálním phybem zadní části hlavně. Různé zbraně řady CZ 75 se d sebe liší zejména různu velikstí, délku hlavně, spušťvým mechanismem (SA/DA neb jen SA) a sazením pjistku neb vypuštěním khutu. Hlavní části pistle jsu: těl závěr, hlaveň (na brázku viditelné puze ústí).

2 Základ pr brázky převzat ze stránek České zbrjvky. těl je základní částí zbraně, nese spušťvé i část bicíh ústrjí, jsu v něm drážky pr vedení závěru a rukjeť služí zárveň jak zásbníkvá šachta; závěr služí zejména pr uzamčení kmry při výstřelu, dále také jak hmatník pr natažení závěru (tj. zasunutí nábje d nábjvé kmry respektive vytažení z nábjvé kmry, natažení bicíh mechanismu, pětvné uzamčení); nese další důležité sučástky jak např. úderník či mířidla;

3 hlaveň vede střelu než pustí zbraň, za pmci drážek jí uděluje rtaci (čímž zvyšuje přesnst); v zadní části hlavně se nachází nábjvá kmra - v ní je nábj během výstřelu (a před výstřelem) muška a hledí, mířidla, služí k zamíření zbraně, přímka spjující hledí, mušku a záměrný bd na cíli se nazývá záměrná; uzamykací zuby - starají se t, aby byl při výstřelu závěr uzamknut s hlavní v jeden pevný celek (tzv. uzamčený systém závěru); výstražník signalizuje přítmnst nábje v nábjvé kmře; vytahvač - při phybu závěru vzad vytahuje drápkem za drážku nábjnici neb nábj z nábjvé kmry; vyhazvač - těsně před zadní úvratí závěru narazí vytahvačem tažená nábjnice či nábj na vyhazvač, který ji/h vyhdí ze zbraně ven; khut - p stisknutí spuště dpadá khut na zápalník, který dále naráží na zápalku nábje a dpaluje h; bicí pružina udržuje khut dpružený; střenky pskytují lepší úchp; zásbník zásbuje zbraň nábji; pdavač - dpružená sučástka v zásbníku, která tlačí nábje vzhůru k závěru; p dpálení psledníh nábje tlačí pdavač na záchyt závěru a způsbí tak, že p pslední ráně zůstane závěr v zadní (tevřené) plze; tlačítkem vypuštění zásbníku se vysuvá zásbník ze zbraně; páčku vypuštění khutu se dá bezpečně spustit již natažený khut, i pkud je už nábj v nábjvé kmře; u jiných verzí zbraně CZ-75 vypuštění khutu chybí a na jeh místě je pjistka, která v zajištěném stavu brání výstřelu; spuští se vládá spušťvý mechanismus, který dále vládá bicí mechanismus; kl spuště se nachází lučík (sučást těla), který brání náhdnému stisku spuště psunutím záchytu závěru d hrní plhy je mžné zajistit závěr v zadní plze (vhdné např. pr kntrlu nábjvé kmry); čep záchytu závěru je důležitu sučástku pr samnabíjecí funkci pistle (řídí phyb hlavně a tím demykání závěru); vratná pružina tlačí závěr d přední (klidvé) plhy, půsbí pačným směrem prti zpětnému rázu při výstřelu; je mtána klem tyčky vedení vratné pružiny. Uvedený ppis platí pr zbraně typu CZ 75 a u statních zbraní se některé části ppisu liší. Krátká kulvá zbraň - revlver Revlver Kra Revlvery se sice u zkušek dbrné způsbilsti nebjevují, není však d věci, naučit se něc i nich.

4 Většina knstrukcí mderních revlverů je velmi pdbná - pakvací zbraň, kde k připravení dalšíh nábje a natažení bicíh ústrjí dchází prmáčknutím spuště či natažením khutu. Na ukázku je zde revlver d brněnské zbrjvky Kra alias Krk. Základ pr brázek převzat ze stránek Kra Brn. rám je základní částí zbraně, nese spušťvé a bicí ústrjí, nábjvý válec a zepředu je k němu přimntvána hlaveň; hlaveň vede střelu než pustí zbraň, za pmci drážek jí uděluje rtaci (čímž zvyšuje přesnst); je přišrubvána k přední části rámu bvykle před hrní kmru (ale existují i knstrukce, kde jsu nábje dpalvány ze spdní kmry); v nábjvém válci jsu umístěny nábjvé kmry (bvykle pět či šest, u malrážkvých až sm) - válec se vždy před výstřelem ptčí tak, aby se mezi hlaveň a bicí ústrjí dstal další nábj; tlačítk demykání válce služí k demknutí válce pr vyklpení; některé výknější revlvery mají i druhé tlačítk, umístěné před válcem; muška a hledí, mířidla, služí k zamíření zbraně, přímka spjující hledí, mušku a záměrný bd na cíli se nazývá záměrná; khut - p stisknutí spuště dpadá khut na zápalník, který dále naráží na zápalku nábje a dpaluje h; u některých dvjčinných revlverů je khut úplně skrytý; spuští se vládá spušťvý mechanismus, který dále vládá bicí mechanismus; kl spuště se nachází lučík (sučást rámu), který brání náhdnému stisku spuště

5 rukjeť pskytuje lepší úchp a dá se vyměnit pdle ptřeb střelce - pr snadnější skryté nšení neb třeba pr lepší zvládání zpětnéh rázu; Dluhá kulvá zbraň - malrážka CZ 452 ZKM Česká puška CZ-452 je typickým zástupcem malrážek, které se bvykle vyskytují u zkušek dbrné způsbilsti. Jedná se dluhu zbraň pr nábje s krajvým zápalem (v ČR zejména.22 LR) s válcvým tčným dsuvným závěrem vládaným kliku.

6 Základ pr brázek převzat ze stránek České zbrjvky. hlaveň vede střelu než pustí zbraň, za pmci drážek jí uděluje rtaci (čímž zvyšuje přesnst); v zadní části hlavně se nachází nábjvá kmra - v ní je nábj během výstřelu (a před výstřelem)

7 puzdr závěru - prstr ve kterém se phybuje závěr, jsu k němu připevněny některé další sučásti zbraně jak hlaveň či pažba; závěr služí k navedení nábje d kmry a uzamčení kmry, nese v sbě celý bicí mechanismus; je vládán kliku závěru muška a hledí, mířidla, služí k zamíření zbraně, přímka spjující hledí, mušku a záměrný bd na cíli se nazývá záměrná; pažba a předpažbí umžnují kvalitní úchp a přilícení, bvykle tvří celek a jsu vyrbeny z dřeva neb plastu; na předpažbí jsu někdy uchyceny nžičky / bipd pr střelbu s pru; vytahvač - při phybu závěru vzad vytahuje drápkem za drážku nábjnici neb nábj z nábjvé kmry; přímběžný úderník dpaluje p stisknutí spuště nábj v kmře; úderník je natažen kliku závěru při zamykání kmry (při stažení kliky d spdní plhy); pružina úderníku uděluje úderníku energii pr dpálení nábje; pjistka v zajištěném stavu brání výstřelu zbraně; pružina dpru spuště ddává spušti dpr, půsbí prti tahu prstu střelce; čast bývá stavitelná; spuští se vládá spušťvý mechanismus, který dále vládá bicí mechanismus; kl spuště se nachází lučík, který brání náhdnému stisku spuště páčku záchytu zásbníku se uvlňuje zásbník pr vyjmutí ze zbraně; plechvý plášť zásbníku tvří kstru zásbníku; pdavač je dpružená sučástka v zásbníku, která tlačí nábje vzhůru k závěru; je dpružen tzv. pružinu pdavače / zásbníkvu pružinu. Uvedený ppis platí pr zbraně typu CZ 452 a u statních zbraní se některé části ppisu liší. Dluhá brkvá zbraň - brkvnice Franchi Highlander U zkušek dbrné způsbilsti se pužívají různé typy brkvnic, bvykle je t dvjka (dvě brkvé hlavně vedle sebe) se sklpným svazkem hlavní. Na ukázku je zde brkvnice Highlander d italské zbrjvky Franchi. Přesně s tut zbraní se u zkušek asi nesetkáte (bvyklé jsu výrbky zbrjvky Brn neb ruské brkvnice), ale princip funkce a ppis sučástí je velice pdbný. Jedná se dluhu brkvu zbraň s tzv lůžkvým závěrem. Má dvě brkvé hlavně umístěné napevn vedle sebe.

8 Základ pr brázky převzat ze stránek Franchi USA. svazek hlavní - v tmt případě svazek dvu brkvých hlavní vedle sebe (tzv. dvjka), ale existují různé kmbinace (viz níže hlavňvé svazky); vývrt hlavně je bvykle hladký, tj. bez drážek, pr střelbu hrmadnu střelu, avšak existují i verze s drážkami, pr střelbu jedntnu střelu; baskule / lůžk - jedna z hlavních částí brkvnice, ve které je ulžen spušťvé a bicí ústrjí, řídí uzamykání hlavně a služí jak závěr (lůžkvý); pažba a předpažbí umžnují kvalitní úchp a přilícení, bvykle jsu vyrbeny z dřeva; předpažbí bývá snadn dnímatelné a jeh demntáž je prvním krkem rzbrky brkvnice vyhazvače vyhazují p sklpení hlavní vystřelené nábjnice; u jiných knfigurací mhu být namíst vyhazvačů tzv. vytahvače, které nábjnice nevyhdí, ale puze pvysunu, pr snazší vytažení střelcem; temenní klička služí k vládání uzamykacíh klínu a tím k demčení a sklpení hlavní;

9 šupátkvá pjistka v zajištěném stavu brání výstřelu zbraně (u mnhých brkvnic je pjistka p natažení zbraně (tj. uzavření hlavní) autmaticky zajištěna); spuští se vládá spušťvý mechanismus, který dále vládá bicí mechanismus; některé dvuhlavňvé brkvnice mají dvě spuště (pr každu hlaveň zvlášť), jiná prvedení jen jednu a mechanismus autmaticky mezi kmrami přepíná; prvedení bicíh mechanismu se liší - některé brkvnice mají tzv. skrytá kladívka, jiné mdely mají kladívka vnější Dluhá kulvá zbraň - samnabíjecí puška (nevyskytuje se u zkušek dbrné způsbilsti) Sa vz. 58 Sampal vzr 58 je i dnes standardní pěchtní zbraní české armády. Jde pušku s mžnstí plně autmatické střelby i střelby jedntlivými ranami. Závěrvý mechanismus je pháněn plyny vznikajícími při hření střelnéh prachu v nábji a využívá uzamčení kyvnu závru (viz níže). Tent princip je dlišný d pušek typu "kalašnikv", byť z vnějšku vypadají pdbně. Na civilním trhu je dnes dstupných také mnh samnabíjecích klnů těcht zbraní - u nás tak spadají d kategrie B. Pzn.: Dnešní terminlgie značuje tent typ zbraně jak "útčnu pušku" (z německéh Sturmgewehr), avšak z histrických důvdů se tent mdel nadále značuje jak sampal (cž je becně značení pr samčinné zbraně na pistlvé nábje jak jsu český Sa vz. 61 či německý H&K MP5). (Phyblivý mdel Sa vz. 58 naleznete níže.) Muška a hledí tvří mířidla. Přes plynvý kanálek a plynvý násadec prudí prachvé plyny p výstřelu na píst, který udělí energii nsiči závrníku - ten začne s demykáním závěru (viz phyblivý mdel níže) Nadpažbí, pdpažbí, pažba a pažbička tvří úchpvé části zbraně

10 Vík puzdra závěru - Puzdr závěru kryje závěr splu se spušťvým a bicím ústrjím Spušť (krytá lučíkem) služí k vládání spušťvéh mechanismu Hlaveň vede střelu než pustí zbraň, za pmci drážek jí uděluje rtaci (čímž zvyšuje přesnst a dstřel); v zadní části hlavně se nachází nábjvá kmra; zhruba v plvině vývrtu se nachází plynvý kanálek. Přeřaďvač / pjistka (dstupná puze z pravé strany) služí k nastavení režimu střelby (u samčinné verze) neb zajištění spušťvéh ústrjí. Zásbník zásbuje zbraň nábji. Zbraňvé mechanismy První palné zbraně se nabíjely zepředu, tzv. předvky. Ty nejjednduší byly v pdstatě jen trubky na kusu dřeva, na jedné straně uzavřené a s malu dírku (tzv. zátravka) pr zápal černéh prachu (viz píšťala). V průběhu dby se bjevila různá vylepšení: lepší způsby dpalu ( dutnákvé, klečkvé, křesadlvé a perkusní zámky), anatmičtější pažby umžňující lepší držení a míření, drážkvané hlavně pr větší přesnst a dstřel a další různé vynálezy. Velký skk vpřed ale znamenaly hlavně první pušky s nabíjením zezadu, tzv. zadvky. Krmě zřejmé výhdy snazšíh nabíjení t znamenal hlavně lepší utěsnění střely v hlavni (prjektil nemusel být před každým výstřelem prtlačen vývrtem), díky čemuž se dal dsahvat větších výknů a vyšších rychlstí střely, zlepšila se i přesnst a dstřel. T však s sebu také přinesl prblém, jak řádně utěsnit zadní část kmry při výstřelu. Příchd jedntných nábjů (tj. střela, prachvá slž, zápalka a nábjnice v jednm celku) s vlastním těsnením pmcí nábjnice z měkkéh kvu tt sice usnadnil, přest je ddnes princip uzavření nábjvé kmry jedním z hlavních prvků knstrukce každé palné zbraně. Samzřejmě v celé histrii zbraní se bjevvaly snahy zkrácení času mezi jedntlivými výstřely. Zprvu se th dsahval vícehlavňvými systémy, kdy byla kmra každé hlavně zvlášť nabitá prachem, střelu a zápalku (např. různé mdely tzv. pepřenek). S příchdem jedntných nábjů však byl mžné výrazně urychlit i samtné nabíjení. Brzy se tak bjevily první pakvačky, tedy zbraně umžňující snadné ruční vyhzení vystřelené nábjnice a nabití nvéh nábje. Pzději se bjevily také samnabíjecí zbraně, které k vyhzení prázdné nábjnice a nabití nvéh nábje využívají energie předchzíh výstřelu, i plně samčinné zbraně, které umžňují více výstřelů na jedn stisknutí spuště. Pr zájemce detailní histrii knstrukcí palných zbraní existuje na trhu nepřeberné mnžství české i cizjazyčné literatury tmt tématu. Pr inspiraci se můžete pdívat třeba zde (dpručujeme: Ruční palné zbraně d Jarslava Lugse). Závěrvé systémy Záklpkvý závěr Zadní část hlavně je uzavřena záklpku, která p dklpení tevře nábjvu kmru pr zasunutí nábje neb vytažení nábjnice. K výstřelu dchází úderem khutku na úderník v záklpce, který dpálil zápalku.

11 Příklady zbraní se záklpkvým závěrem: zadvky českéh knstruktéra Sylvestra Krnky z 50. až 70. let 19 stletí; Snider 1865; Berdan 1866; české raketvé pistle vz. 28 a 30. Tent typ závěru se u mderních typů zbraní už téměř nepužívá. Lůžkvý závěr Tent typ závěru se pužívá u zbraní s phyblivu hlavní (či svazkem hlavní), bvykle sklpnu. Hlaveň (či svazek hlavní) jsu k lůžku připjeny tčným klubem a v uzavřeném stavu jsu blkvány systémem klínů, které zapadají d tvrů v plšině hlavní. K demčení závěru bvykle služí páčka umístěná buď p straně neb na temeni lůžka. U některých knstrukcí djde při demčení či uzamčení závěru sučasně i k natažení bicíh mechanismu. Dnes se lůžkvý závěr pužívá zejména u lveckých brkvnic a kulvnic (případně kmbinvaných zbraní), sprtvních brkvnic, jednranných pistlí (zejména signálních, např. česká vz. 44) či třeba jednranných granátmetů (např. americký M79). Válcvý závěr Válcvý závěr sestává z válce s kliku, který se phybuje v pevném puzdře závěru. V praxi se bjevují dvě různá prvedení tht typu závěru: Otáčivý válcvý závěr K tevření je třeba nejprve tčit kliku zhruba čtvrt táčky nahru a pté stáhnut vzad, k uzavření djde pačným pstupem. Tat knstrukce se bjevvala už u prvních pušek s jehlvým zápalem (tzv. jehlvek) a je ddnes nejpužívanějším typem závěru u pakvacích kulvnic. Typickým zástupcem je německá puška Mauser M 98 (či česká vz. 24) Přímtažný válcvý závěr K tevření či uzavření stačí závěr stáhnut vzad respektive zasunut vpřed. Tent systém umžňuje prti předchzímu rychlejší palbu, avšak za cenu slžitějšíh mechanismu. Tent typ závěru využívají např. rakuská puška Steyr Mannlicher M1985 neb švýcarská K31. Blkvý závěr Vertikální kluzavý blkvý závěr Nábjvá kmra je uzavřena blkem závěru, který zajíždí ve drážkách vertikálně d puzdra závěru (viz animace na wiki). Závěr je bvykle vládán páku. Příklady zbraní: puška francuzské císažské gardy, Ruger N. 1 ad. Kývavý kluzavý blkvý závěr Tent typ je pdbný předchzímu, avšak blk závěru je v zadní části čepem tčně připjen k puzdru závěru. P tevření závěru páku sjela přední část blku závěru dlů a umžnila tak ruční vyjmutí nábjnice neb vsunutí nábje. Příklady zbraní: pušky typu Peabdy či Martini-Henry. Otáčivý kluzavý blkvý závěr

12 Blk závěru má pdbu části kruhu s čepem v jeh středu, kterým uzavře nábjvu kmru. V kamžiku výstřelu je v uzavřeném stavu jištěn khutem, závěrem lze tedy vlně táčet (tevírat či zavírat) jen při nataženém khutu. Příklady zbraní: pušky Remingtn z druhé plviny 19. stletí, např. M1867 či Mdel Hrizntální psuvný blkvý závěr Tent typ závěru je dnes využíván téměř všemi mderními samnabíjecími a samčinnými zbraněmi. Blk závěru se phybuje v drážkách hrizntálně vpřed a vzad. T s sebu přináší prblém, jak závěr uzamknut, aby byl zabráněn jeh phybu vzad při výstřelu. Revlvery Zvláštní skupinu jsu revlvery, které bvykle nemají vůči hlavni phyblivý závěr, dpravení nvéh nábje se napak stará táčivý válec s vícer nábjvými kmrami. Způsby uzamčení závěru a přebití nábje v samnabíjecích a samčinných zbraních Většina mderních knstrukcí samnabíjecích a samčinných zbraní využívá blkvý závěr, který se phybuje za hlavní hrizntálně vpřed a vzad. Prtže při výstřelu půsbí síly rzpínajících se prachvých plynů nejen vpřed na dn střely a d stran na střeny nábjnice, ale i dzadu na dn nábjnice, které je přené čel závěru, je nutn zabránit vlnému phybu závěru vzad. Při předčasném tevření závěru ttiž hrzí, že tlaky v hlavni a nábjnici budu ještě příliš velké a předčasně vytažená nábjnice by se bez pry stěn nábjvé kmry mhla rztrhnut. Neuzamčený (dynamický) závěr U méně výknných ráží jsu tlaky v nábjnici dstatečné nízké natlik, že není třeba závěr nijak uzamykat a prti zpětnému phybu závěru tak půsbí puze vratná pružina (bvykle se uvádí, že d ráže 9mm Luger je již třeba uzamčení závěru). Hlaveň je bvykle pevně spjena s tělem zbraně a během výstřelu se nephybuje. Tent systém využívají např. Walther PP a PPK. Patří sem i systémy s předkluzem hlavně, kde má zbraň pevný závěr a phyblivu hlaveň. Při výstřelu vzniká mezi prjektilem a vývrtem tření, čímž dchází k dpřednému phybu hlavně. Když prjektil pustí hlaveň, tlačí vratná pružina hlaveň zpět, čímž djde k pětnému nabrání nvéh nábje a natažení bicíh ústrjí. Tent systém využíval něklik pistlí z přelmu 19. a 20. stletí. Od té dby se vyskytl jen u něklika vjenských zbraní a u mderních zbraní se prakticky nevyskytuje. Pluzamčený (bržděný) závěr Některé zbraně využívají tzv. pluzamčený závěr. Závěr není pevně spjen s hlavní, ale jeh tevření je různými způsby zpmalen, aby k úplnému tevření dšl teprve až když tlaky pklesnu na bezpečnu úrveň. Jedním ze způsbů brždění závěru je systém dvu válečků zapadajících d tvrů v puzdře závěru, které se při phybu závěru vzad musí nejprve přiblížit k sbě, čímž urychlí phyb

13 úderníku. Teprve když jsu válečky dstatečně sblíženy se může závěr vlně phybvat vzad. Viz např. schéma mechanismu sampalu H&K MP5. Pzn.: Válečků je využit i u některých uzamčených závěrů, kde je ale hlaveň phyblivá a v kamžiku výstřelu je pevně spjená se závěrem; např. česká pistle vz. 52 či německý kulmet MG 42. Dalším ze způsbů je například brždění pvýstřelvými plyny, jejichž část se dvede d speciální kmry, kde brzdí phyb závěru vzad (viz např. schéma mechanismu pistle H&K P7). Pzn.: Pvýstřelvých plynů je využit i u mnhých uzamčených závěrů, kde je ale pužit k ddálení demčení a tevření závěru - tedy nikli jen zpmalení tevírání. Viz níže. Uzamčený závěr V kamžiku výstřelu je závěr pevně spjen s hlavní a k rzpjení djde p určité prdlevě. Dsahuje se th různými způsby: Krátký zákluz hlavně s pklesem Tt je dnes jednznačně nejrzšířenější systém uzamčení mderních samnabíjecích pistlí. P výstřelu se závěr phybuje pmalu vzad, přičemž zadní část hlavně pmalu klesá, než výstupky na vrchlu hlavně úplně vyjedu z vybrání v závěru. Teprve nyní dchází k demčení a závěr se phybuje vlně (jen prti dpru vratné pružiny) vzad. Pklesu hlavně se dsahuje např. řetízkem (pistle 1911, viz animace), uzavřenu kulisu pd hlavní, kteru prchází čep (CZ 75) neb výstupkem na spdní straně hlavně, který naráží na dpvídající hranu na těle závěru (Glck). Krátký zákluz hlavně s rtací P výstřelu se závěr phybuje vzad splu s hlavní. Na hlavni jsu výstupky, které zapadají d vybrání v tělu zbraně (neb napak), které nutí při phybu vzad hlaveň k rtaci. Tím se pstupně vysuvají žebra hlavně z vybrání v závěru až djde k úplnému dmčení a závěr se může phybvat vlně vzad. Výhdu tht řešení je, že hlaveň zůstává stále v se a může tak dsahvat lehce vyšší přesnsti. Tent systém využívá např. slvenská pistle GP K100. Krátký zákluz hlavně s uzamčením pmcí systému pák P výstřelu se hlaveň phybuje vzad splu se závěrem, který drží na místě dvě páky spjené klubem. Když sustava hlavně a závěru urazí určitu vzdálenst, narazí klub pák na výstupek na tělu zbraně, který h nasměruje vzhůru a demkne závěr. Tent systém využívá např. německá pistle P08. Pěknu animaci najdete třeba zde. Odběr plynů z hlavně V určité části vývrtu hlavně je jeden neb více tvrů, kterým(i) je dvedena část pvýstřelvých plynů, jejichž energie je pužita pr přebití: - Přímý tlak plynů

14 Pvýstřelvé plyny jsu vedeny trubičku až přím na závěr. Nevýhdu tét metdy je zvýšené zanášení závěru mechanismu výstřelvými zpldinami. Tent mechanismus využívají např. pušky typu AR-15 (M-16, M-4 apd.). - Přens energie pmcí pístu s krátkým phybem Pvýstřelvé plyny jsu vedeny na píst, který krátkým úderem zprstředkuje přens energie na závěr. Píst se pté nephybuje dále se závěrem, ale ihned se vrací zpět na míst. Tent mechanismus využívá např. českslvenská puška vz. 58 (viz animace níže). - Přens energie pmcí pístu s dluhým phybem Pvýstřelvé plyny jsu vedeny na píst, čímž rzhýbají závěr. Píst je pevnu sučástí závěru a urazí tak stejnu vzdálenst jak závěr. Tent mechanismus využívají např. světské pušky typu kalašnikv. Objevuje se i u pistle Desert Eagle, která je jednu z mála krátkých zbraní využívajících tent systém. T umžňuje pužíti mnhem výknnějších nábjů, než je u samnabíjecích pistlí bvyklé, všem za cenu větší veliksti a hmtnsti mechanismu. Samtné uzamčení závěru je řešen různými způsby, nejčastěji pmcí rtačníh závrníku, který má v přední části dva neb více zubů, kterými se uzamkne d dpvídajících vybrání v zadní části hlavně (AR-15, AK-47 ad.), viz animace na anglické Wikipedii. Níže vidíte česku útčnu pušku ("sampal") vz. 58, která využívá přens energie pmcí pístu s krátkým phybem a uzamčení závěru kyvnu závru. Rzevřít animaci Existuje samzřejmě mnh dalších různých více či méně úspěšných knstrukcí, bvykle hybridních spjení různých zde zmíněných řešení. Pchpitelně není mžné je zde vyjmenvat všechny a zájemce více infrmací tak dkazujeme na dbrnu literaturu. Spušťvé a bicí mechanismy U mderních palných zbraní je bicí mechanismus bvykle zalžen na principu khutu neb přímběžnéh úderníku. Iniciace khutem Khut má bvykle klasicku pdbu táčivé dpružené sučástky, která p uvlnění naráží buď přím na zápalku nábje (integrvaný zápalník) neb na zápalník, který pak vlastní setrvačnstí iniciuje zápalku nábje (viz animace pistlí výše). Khut může být vnější i skrytý vnitřní (ten se bvykle značuje jak kladívk). Tent systém využívají prakticky všechny revlvery a mnh samnabíjecích pistlí (Clt 1911, CZ 75 ad.). Objevuje se také u některých samnabíjecích pušek (AR-15, AK-47 ad.). Iniciace úderníkem

15 Úderník je dpružená, bvykle válcvá sučástka, která p uvlnění naráží buď přím na zápalku nábje (integrvaný zápalník, např. Glck) neb na zápalník, který pak vlastní setrvačnstí iniciuje zápalku nábje (Sa vz. 58). Spušťvé mechanismy se dělí pdle způsbu vládání (napínání a vypuštění) bicíh mechanismu. Liší se d sebe zejména dprem a délku chdu spuště. Všechny mají své výhdy i nevýhdy a prefervaný spušťvý systém je jedním z důležitých aspektů výběru vhdné zbraně. Jednčinná spušť (Single Actin - SA) Stisk spuště prvede puze jednu činnst: uvlnění předem nataženéh bicíh mechanismu, tedy khutu či úderníku. Před každým výstřelem je třeba znvu natáhnut bicí mechanismus, buď ručně neb autmaticky během předchzíh výstřelu (viz animace výše). Chd spuště je velmi krátký a lehký, hdí se tak pr přesnu sprtvní střelbu, ale není vhdný pr nšení nabité nezajištěné zbraně. Tent systém je histricky nejstarší. Ddnes jej využívají téměř všechny dluhé zbraně. Pužívali jej první revlvery (např. Clt SAA) i pistle. Zejména díky velmi blíbeným klnům pistlí Clt 1911 je tent systém mezi pistlemi rzšířen ddnes a bjevují se i nvé mdely s tímt systémem (Springfield XD). Výhradně dvjčinná spušť (Duble Actin Only - DAO) Stisk spuště prvede dva úkny - natáhne bicí mechanismus a na knci své dráhy h pět uvlní, čímž djde k výstřelu. Není mžné natáhnut bicí mechanismus natažením khutu či závěru, prt mají některé systémy skryté khuty (např. S&W M&P 340), čímž se snižuje mžnst zachycení za děv při tasení. Chd spuště je dluhý a těžký, takže se příliš nehdí pr přesnu sprtvní střelbu, avšak s kvalitním, lučík kryjícím puzdrem umžňuje nsit nabitu (ale nenataženu) zbraň i bez dalších pjistek. V případě střelby v nutné braně či krajní nuzi tak stačí puze tasit a stisknut spušť. Tent systém je blíbený u malých branných pistlí a revlverů. Dvjčinná spušť (Duble Actin - DA či také SA/DA) Tent systém je spjením bu předchzích mechanismů. Je tedy mžné střílet v jednčinném i dvjčinném režimu. T umžňuje u SA/DA pistlí první výstřel v DA režimu a všechny další spuštění již v režimu SA (bicí mechanismus je napínán phybem závěru). Tyt zbraně jsu čast vybaveny i vypuštěčem khutu (deccker), kterým je mžné bezpečně vypustit natažený khut. U revlveru má střelec mžnst si při každém výstřelu vybrat, zda khut natáhne předem palcem, neb během spuštěni ukazvákem. Tent systém pužívá např. českslvenská pistle CZ 75 či italská Beretta 92. Existují dknce i knstrukce revlverů, které fungují pdbně jak samnabíjecí pistle, tedy první výstřel DA, následující SA, viz Mateba. Přednatažená spušť Bicí mechanismus je závěrem během ručníh přetažení závěru neb v důsledku předchzíh výstřelu napnut d částečně natažené plhy. Během stiskání spuště dchází pstupně k úplnému natažení a naknec uvlnění bicíh mechanismu a výstřelu. Střelec tak nemusí vlastní silu překnávat celý dpr bicíh mechanismu. Na druhu stranu kdyby se bicí mechanismus uvlnil z přednatažené plhy, neměl by ještě dst energie k dpálení nábje, zachvává se tak bezpečnst systému. Nevýhda prti DA systému je, že v případě selhače (závada nábje) není mžné jednduše znvu stisknut spušť (byť už se bjevili i hybridní přednatažené systémy, které tt

16 umžňují). Tent systém využívají výhradně samnabíjecí/samčinné pistle, mezi nejznámější patří rakuské pistle Glck. Existují i další pmcné systémy, např. tzv. napínáček, který se pužívá u některých kulvých lveckých zbraní. Pmcí napínáčku je mžné předepnut spušť, která má pté jen minimální chd a dpr. Sníží se tak rizik stržení výstřelu během spuštění. Nábje d ručních palných zbraní Stejně jak vývj palných zbraní, tak i vývj střeliva má za sebu něklik staletí vývje. V dnešní dbě se bvykle pužívají jedntné kulvé nábje s kvvu nábjnicí a středvým zápalem, u malých ráží také s krajvým zápalem. Pr brkvé nábje je nejčastější plastvá či papírvá nábjnice (s kvvým kváním) a středvý zápal. Přest i v dnešní dbě existují další menšinvé knstrukce (jak např. beznábjnicvé systémy), kterých se zde však nebudeme zmiňvat - tent krátký článek si neklade za cíl vyjmenvat všechny typy nábjů, nábjnic, střel apd. Kulvé nábje Kulvé nábje bvykle sestávají z jedntné střely (existují ale i některé speciální brkvé nábje pr pistlvé ráže), kvvé nábjnice, výmetné náplně a zápalky (u středvéh zápalu) či zápalkvé slže (u krajvéh zápalu). střela bývá buď plášťvá (lvěné jádr plášťvané měkkým kvem - bvykle msaz či měď), cellvěná či celá vysustružená z kvu; nábjnice může být válcvitá, lehce kuželvitá či lahvvitá (s krčkem), jejím hlavním účelem je držet celý nábj phrmadě, ale také chránit výmetnu náplň před vlhkem; lahvvitá nábjnice umžňuje pjmut větší mnžství výmetné náplně při zachvání menší ráže střely a pužívá se jak u puškvých, tak pistlvých ráží (např..357 SIG či 7,62mm Tkarev); nábjnice mají ve své spdní části (tzn. dn) drážku či kraj (či kmbinaci bjíh) služící ke snadnému vytažení nábje či prázné nábjnice z nábjvé kmry; výmetná náplň služí - jak název napvídá - k vymetení střely ven ze zbraně a v mderních nábjích je z bezdýmnéh prachu zápalka v nábjích se středvým zápalem bsahuje zápalkvu slž, která p iniciaci (bvykle kineticku energií úderníku) skrz zátravku zapaluje výmetnu náplň; u nábjů s krajvým zápalem je zápalkvá slž umístěna přím v kraji nábjnice; Puškvý nábj:

17 Pistlvý nábj: Základ pr brázek převzat ze stránek českéh výrbce střeliva Sellier & Bellt.

18 Základ pr brázek převzat ze stránek českéh výrbce střeliva Sellier & Bellt. Malrážkvý nábj: Základ pr brázek převzat ze stránek českéh výrbce střeliva Sellier & Bellt.

19 Brkvé nábje Brkvé nábje sestávají z hrmadné či jedntné střely, plastvé či papírvé nábjnice s kvvým kváním, plastvéh kntejneru či plstěnné zátky, výmetné náplně a zápalky. střela je buď hrmadná, tzn. slžená z většíh pčtu menších prjektilů (brků) neb jedntná (tzv. slug); plstěnná zátka služí k utěsnění spalných plynů při výstřelu, plastvý kntejner plní stejnu funkci a zárveň nese a chrání brky; p výstřelu se d brků dděluje; nábjnice jsu v dnešní dbě zejména plastvé, někdy také papírvé (zejména pr lv), zesílené ve spdní části zvenčí kváním a zevnitř čast plastvým tulcem; hrní uzavření hrmadné střely se prvádí buď zakružením (jak na brázku) neb uzavírku (plastvý či papírvý ktuček) a zakružením (přehnutí pláště nábjnice); výmetná náplň služí - jak název napvídá - k vymetení střely ven ze zbraně a v mderních nábjích je z bezdýmnéh prachu zápalka bsahuje zápalkvu slž, která p iniciaci (bvykle kineticku energií úderníku) skrz zátravku zapaluje výmetnu náplň; Brkvý nábj s hrmadnu střelu:

20 Brkvý nábj s jedntnu střelu: Základ pr brázek převzat ze stránek českéh výrbce střeliva Sellier & Bellt.

21 Základ pr brázek převzat ze stránek českéh výrbce střeliva Sellier & Bellt. Princip funkce nábje Dnešní nábje mají bvykle pdbný princip: 1. zápalník naráží na zápalku (středvý zápal) neb kraj nábjnice se zápalkvu slží (krajvý zápal)

22 2. třaskavá zápalkvá slž v zápalce neb kraji nábjnice je citlivá na mechanické impulsy a tak je prudkým nárazem zápalníku inicivána 3. hření zápalkvé slže je příslušnými tvry veden d prstru, kde se nachází výmetná náplň a djde k jejímu zážehu 4. při hření (nikli výbuchu!) výmetné náplně (střelnéh prachu) dchází k rychlé tvrbě výstřelvých plynů a prudkému nárůstu tlaků, které tlačí na dn střely, stěny nábjnice a dn nábjnice 5. i. jakmile síla plynů překná výtažnu sílu, střela se uvlní d nábjnice a začne pstupvat dál d vývrtu hlavně (výtažná síla závisí mim jiné na tm, jak silně je střela v nábjnici zaškrcena) ii. iii. tlaku na stěny nábjnice vzdrují stěny nábjvé kmry a brání tak defrmaci (či v extrémním případě destrukci) nábjnice tlak na dn nábjnice se přenáší na čel závěru a u knstrukcí zalžených na využití zpětnéh rázu se začne phybvat vzad (u uzamčených závěrů nejprve splu s hlavní) 6. pkud byl výkn nábje dstatečný, puští střela hlaveň a závěr vykná celý cyklus vyhzení prázdné nábjnice a nabití nvéh nábje Pr středvý zápal se dnes pužívají tyt dva typy zápalek (a tmu dpvídajících nábjnic): Typ berdan Zápalka berdan je malý kalíšek z měkkéh plechu, v jehž dně se nachází třaskavá zápalkvá slž. Při výrbě nábje jsu nalisváni d válcvéh tvru ve dně dpvídající nábjnice. Nábjnice pr zápalky berdan mají uprstřed tht tvru malý výstupek, tzv. kvadlinku, a p jejích stranách se nacházejí dva průšlehvé tvry. Kvadlinka služí k tmu, aby měl zápalník něc tvrdéh prti čemu narazit. Výhdu těcht zápalek je, že jsu jedndušší a levnější na výrbu, prt tent typ využívá většina armádních tváren na nábje. Nevýhdu je slžitější přebíjení. Typ bxer Zápalka bxer je malý kalíšek z měkkéh plechu, v jehž dně se nachází třaskavá zápalkvá slž, na které je malá kvvá část z tvrdšíh plechu, která služí jak kvadlinka (viz výše). Ta má takvu pdbu, aby klem ní mhl bez prblému prjít výšleh d zápalkvé slže. Nábjnice tak neptřebuje vlastní kvadlinku a průšlehvý tvr je puze jeden, větší a uprstřed. Přestže jsu tyt zápalky výrbně trchu dražší (bsahují sučástku více), jsu mezi střelci blíbenější, prtže se snáze přebíjejí (zápalka se dá jednduše vypíchnut trnem skrz vnitřek nábjnice). Pr střelbu není mezi těmit typy zápalek žádný rzdíl a ze zbraní je mžné střílet nábje bu typů. Z vnějšku není mžné nijak pznat, jaký typ zápalky nábj pužívá, ale u vystřelené nábjnice je t snadné - phledem dvnitř nábjnice je jasně vidět, zda má nábjnice jeden neb dva průšlehvé tvry.

23 Hlavňvé svazky uška Jedn jka Dv B rkvá kzlice B rkvý trják jetnice Ob Kul brkvá kzlice Dv jákvý trják ják Tr jáček Tr jče Tr vnice Kul ják Dv K ulvá kzlice K ulvý trják řče Čty (B - brkvá hlaveň, K - kulvá hlaveň, m - malrážkvá hlaveň) Zdrje: Jarslav Lugs: Ruční palné zbraně I. a II., nakladatelství Naše vjsk, 1. vydání, 1956 A. B. Žuk: Revlvery a pistle, nakladatelství Naše vjsk, 2. vydání, 1993 Wikipedia GunsLt.cm

24 Manipulace se zbraněmi Zásady manipulace se zbraněmi Se zbraní vždy zacházejte jak by byla nabitá Nikdy nemiřte zbraní na něc, na c nechcete střílet - ústí hlavně by měl stále směřvat d bezpečnéh prstru Nikmu nevěřte, že zbraň není nabitá - když vezmete zbraň d ruky, musí následvat kntrla, zda zbraň není nabitá Nedávejte prst na spušť, dkud zbraň nemíří na cíl a vy plánujete střílet Při střelbě pužívejte chranu sluchu a zraku Před střelbu zkntrlujte stav zbraně i munice Nemanipulujte se zbraní, pkud jsu vaše schpnsti mezeny alkhlem, drgami, léky, nemcí, únavu apd. Zbraň dkládejte/uschvávejte puze v nenabitém stavu (prázdná kmra, zásbník mim zbraň) Zbraň mějte stále pd dhledem, neb dbře zajištěnu (zejména prti dětem, krádeži apd.) Další infrmace a ftky manipulaci se zbraněmi při zkušce nám zaslal pan Petr Kpecký, kterému děkujeme! Krátká kulvá zbraň (KKZ) Pr účely bezpečné manipulace s KKZ se pužívají nejrzšířenější druhy těcht zbraní v České republice. Jedná se především pistle CZ 75/85, ČZ vz. 50/70 a ČZ vz. 82/83. Před samtnu manipulací se zbraní žadatel dpvídá na tázky zkušebníh kmisaře ze základních becně knstrukčních znalstí ke těmt zbraním, které by měl znát pr další manipulaci, vlastní střelbu a pužívání, tak jak mu t umžňuje zákn zbraních. T znamená, že uvede jaký druh zbraně se jedná, stručný ppis zbraně a funkce zbraně. Pistle je krátká kulvá ruční palná zbraň určená zejména ke sprtvním účelům, k výknu zaměstnání a chraně živta zdraví neb majetku. Většinu pistle mají funkci samnabíjecí, cž je umžněn phyblivým závěrem a jsu vybaveny zásbníkem pr více nábjů. K hlavním částem pistlí patří rám s úchpvu částí, hlaveň a závěr. K dalším částem patří především spušťvý mechanismus a zásbník. Pistle mhu mít závěr trjí knstrukce, a t uzamčený závěr, pluzamčený závěr a neuzamčený (dynamický) závěr. Hlaveň u většiny pistlí je s drážkvým vývrtem, ale může se vyskytnut i vývrt plygnální. Spušťvé ústrjí zbraně může být s khutvým napínáním - jednčinné SA (Single actin), před prvním výstřelem je nutné manuálně natáhnut khut. S khutvým i spušťvým napínáním - dvjčinné DA (Duble actin), napínání lze jak manuálně, tak i pmcí závěru. Třetím typem je spušťvé napínání DAO (Duble actin nly), k napínání dchází tlakem na spušť bezprstředně před výstřelem, u těcht zbraní jsu bvykle khuty skryté. Další hlavní části pistlí je pjistka, která v zajištěném stavu zabraňuje nechtěnému výstřelu. Pjistka je ve většině případu jednramenná páka, která má dvě plhy zajištěn a djištěn. U některých pistlí může pjistka ještě plnit funkci vypuštění khutu d přední plhy.

25 Další tázku k pistlím pužitých u zkušky je druh a ráže střeliva, na které jsu tyt pistle zknstruvány. T znamená, že se jedná střeliv (nábje) se středvým zápalem, kdy každý nábj se skládá ze střely, nábjnice, výmetné prachvé náplně a zápalky. Ráže střeliva u pistlí je uváděna v milimetrech neb v setinách anglickéh palce. U shra uvedených pistlí pužitých ke zkušce je nejběžnější ráže 9 mm Luger, 9 mm Makarv a 7,65 mm Brwning. P těcht základních tázkách žadatel přistupuje k vlastní manipulaci se zbraní, která se skládá z prhlídky pistle, rzebírání a skládání zbraně a cvičnéh pstupu při střelbě se šklním nábjem. Zkušebním kmisařem je určen bezpečný prstr, d něhž žadatel bude směřvat su hlavně pistle. Tent prstr je určen pr všechny druhy zbraní, se kterými je prváděna zkuška. Žadatel prvádí následující pstup prhlídky a rzebírání a skládání zbraně (u praváka): Uchpení zbraně d pravé ruky tak, aby ukazvák nebyl umístěn v lučíku neb dknce na spušti a palec splu s statními prsty pevně bepíná rukjeť pistle. Takt je pistle držená p celu dbu manipulace. Kntrla zajištění pistle a její případné zajištění, pkud t knstrukce zbraně umžňuje. Pmcí stlačení palcem tlačítka záchytu zásbníku tent vyjmut ze šachty rukjeti a dlžit na pult. Druhu ruku uchpení drážkvané zadní části bčních stěn závěru a tent stáhnut vzad, tak aby mhla být prvedena vizuální kntrla, phledem d výhzníh kénka závěru, zda-li v nábjvé kmře se nenachází nábj. Pté následuje pzvlné vrácení závěru d přední plhy a vypuštění khutu bicíh ústrjí d přední plhy. P prvedené kntrle zbraně následuje částečné rzebrání zbraně. Zde již dchází k dchylkám u každéh typu pistlí. U pistle CZ 75/85 se stáhne závěr d plhy, kdy je srvnána drážka v zadní části závěru a na rámu zbraně. Pté se stlačí přímý čep páky závěru a vyjme se z rámu. Následně na t se z rámu sejme závěr, z něhž se vyjme hlaveň.

26 U pistle ČZ vz. 50/70 se stlačí tlačítk pr rzebírání pistle a závěr se stáhne d zadní plhy, lehce nadzdvihne a sejme z rámu. Hlaveň je pevně spjena s rámem. lučík spuště, závěr se stejně jak u předchzí varianty sejme z rámu. U pistle ČZ vz. 82/83 se dklpí Při skládání pistlí se pstupuje bráceným způsbem, puze p slžení se prvede kntrla funkčnsti závěru stažením vzad a uvlněním, vypuštění khutu d přední plhy a vlžení zásbníku. V případě, že žadatel při prhlídce, rzebírání a skládání zbraně neudělal hrubu chybu, tak ještě před zkušebním kmisařem předvede pstup při přípravě zbraně ke střelbě, během vlastní střelby a při uknčení střelby. V tét části se pužívají šklní nábje. Uvedený pstup je shdný či bdbný pr všechny druhy a typy zbraní užitých při zkušce a předvedení pstupu je stejné s vlastní prakticku střelbu s strými nábji. Žadatel je pd neustálým dzrem zkušebníh kmisaře a při předvádění cvičné a pté stré střelby nesmí závažným způsbem pchybit, jinak v daném případě je praktická část uknčena. Dluhá kulvá zbraň (DKZ) Pr účely bezpečné manipulace s DKZ se pužívá pakvací malrážka výrbce ČZ, typu ZKM 451/452. Před samtnu manipulací se zbraní žadatel pět dpvídá na tázky zkušebníh kmisaře ze základních becně knstrukčních znalstí ke tét zbrani, které by měl znát pr další manipulaci, vlastní střelbu a pužívání, tak jak mu t umžňuje zákn zbraních. T znamená, že uvede jaký druh zbraně se jedná, stručný ppis zbraně a funkce zbraně. Malrážka je dluhá kulvá palná zbraň na střeliv ráže.22 Lng Rifle s krajvým zápalem a je určená zejména ke sprtvním a lveckým účelům. Tent typ malrážky má funkci pakvací, cž znamená, že před každým výstřelem je třeba ručně phybem závěru vyhdit z nábjvé kmry vystřelenu nábjnici a zavést d nábjvé kmry další nábj. Závěr je vládán pmcí vnější kliky. Hlavní (základní) části malrážky jsu hlaveň, závěr a puzdr závěru. K dalším částem patří pažba, bicí a spušťvé ústrjí a zásbník. Střeliv u malrážek je s krajvým zápalem ráže 5,6 mm neb v setinách anglickéh palce.22 Lng Rifle. Slžení nábje je stejné jak u pistlvých nábjů. P těcht základních tázkách žadatel přistupuje k vlastní manipulaci se zbraní, která se skládá z prhlídky malrážky, rzebírání a skládání zbraně a cvičnéh pstupu při střelbě se šklním nábjem. Žadatel prvádí následující pstup prhlídky a rzebírání a skládání zbraně (u praváka):

27 Uchpení zbraně běma rukama tak, aby ukazvák pravé ruky nebyl umístěn v lučíku neb dknce na spušti. Ostatní prsty pevně bepínají krk pažby a levá ruka pdepírá zbraň v místě předpažbí. Stlačením tlačítka záchytu zásbníku se vyjme zásbník a dlží na pult. Levu ruku se závěr demkne phybem páky vzhůru a dsunutím d zadní plhy tak, aby mhla být prvedena vizuální kntrla phledem d výhzníh kénka závěru, zda-li v nábjvé kmře se nenachází nábj. Pté následuje přesun d přední plhy a uzamčení závěru. P prvedené kntrle zbraně následuje částečné rzebrání zbraně. V případě tét zbraně spčívá rzebrání pr ptřeby čištění puze ve vyjmutí závěru ze zbraně. K tmu je ptřeba uvlnit záchyt závěru zatlačením jazýčku spuště vpřed neb vzad a vysunut závěr z puzdra závěru. Při skládání malrážky se pstupuje bráceným pstupem. Brkvá zbraň (BZ) Pr účely bezpečné manipulace s BZ se pužívá běžný typ dvuhlavňvé brkvnice. K becně knstrukčním znalstem k těmt zbraním náleží t, že brkvnice je dluhá ruční palná zbraň minimálně s jednu brkvu hlavní s hladkým vývrtem, určená zejména ke sprtvním a lveckým účelům. Hlavní (základní) části brkvnice jsu hlaveň a rám s lůžkvým závěrem (baskule). K dalším částem patří bicí a spušťvé ústrjí, pažba a předpažbí. U nejběžnějších typů dvuhlavňvých brkvnic rzeznáváme pdle uspřádání svazku hlavní brkvé kzlice s hlavněmi nad sebu a brkvé dvjky s hlavněmi vedle sebe. U brkvých dvjek tyt jsu dále děleny na systém hammerless se skrytými khuty bicíh ústrjí a neb systému lancaster s vnějšími khuty. Střeliv u brkvnic je ve většině případů nábj s hrmadnu střelu (brky) se středvým zápalem. Ráže těcht nábjů je uváděna v číslech (12, 16, 20, 32 apd.), kdy průměr není vyjádřen v milimetrech ani v palcích, nýbrž smluvním celým číslem, které je rvn pčtu kulí vyrbených z jedné anglické libry lva, kdy průměr těcht kulí dpvídá jmenvitému vnitřnímu průměru brkvé hlavně (tzn. že na rzdíl n milimetrů či palců zde znamená menší čísl větší průměr hlavně).

28 P těcht základních tázkách žadatel pět přistupuje k vlastní manipulaci se zbraní, která se skládá z prhlídky brkvnice, rzebírání a skládání zbraně a cvičnéh pstupu při střelbě se šklním nábjem. Žadatel prvádí následující pstup prhlídky a rzebírání a skládání zbraně (u praváka). Uchpení zbraně běma rukama tak, aby ukazvák pravé ruky nebyl umístěn v lučíku neb dknce na spušti. Ostatní prsty pevně bepínají krk pažby a levá ruka pdepírá zbraň v místě předpažbí. Sklpení pažby s lůžkvým závěrem se prvádí vychýlením temenní kličky vprav při sučasném tlaku na pažbu, která se sklpí a svazek hlavní zůstává ve vdrvné plze tak, aby mhla být prvedena vizuální kntrla, phledem d bu kmr i vývrtů hlavní, zda-li se v nábjvé kmře nenachází nábj. Pté následuje zpětné zavření svazku hlavní s lůžkvým závěrem. P prvedené kntrle zbraně následuje částečné rzebrání zbraně. V případě tét zbraně spčívá rzebrání pr ptřeby čištění puze v sejmutí předpažbí a sklpení svazku hlavní při jeh sučasném ddělení d baskule. Při skládání brkvnice se pstupuje bráceným pstupem.

29 Nákup neb prdej palné zbraně Zbrjní průkaz v kapse a teď si chcete kupit svji první zbraň? Zde najdete návd jak na t! Nákup zbraně Pdmínky a pstup pr nákup zbraně se liší dle její kategrie. Přesný ppis jedntlivých kategrií zbraní naleznete v zákně zbraních, 3 až 7. Pzr: Nepleťte si kategrie zbraní (A,B,C,D) se skupinami zbrjníh průkazu (A,B,C,D,E)! Zbraně kategrie A - zakázané zbraně, zakázané střeliv neb zakázané dplňky zbraní samčinné zbraně, zákeřné zbraně, nástražná zařízení, některé druhy střeliva, tlumiče a laservé značkvače, zaměřvače s "nčním viděním" a další. Kmpletní seznam v 4 zákna zbraních Pr nákup zbraně kategrie A je nutný zbrjní průkaz skupiny A a výjimka [ 9] d Plicie ČR. Běžný držitel zbrjníh průkazu může získat výjimku prakticky jen ke sběratelským účelům. Na tut výjimku nevzniká právní nárk a záleží tak puze na příslušném útvaru Plicie, zda vám vyhví či nikli. Pkud jste sběratel a máte zájem výjimku na zbraň kategrie A, zeptejte se nejlépe na vašem příslušném ddělení Plicie, jaké jsu vaše mžnsti a šance. Tent dstavec je zde zejména pr úplnst a čerstvé držitele ZP nemusí nijak děsit. P nákupu zbraně neb zakázanéh dplňku kategrie A je třeba ji/h d deseti pracvních dnů zaregistrvat [ 42, dst. 1]. Zbraně kategrie B - zbraně pdléhající pvlení Pistle a revlvery, většina samnabíjecích zbraní, brkvnice s hlavní kratší než 60cm, signální zbraně ráže větší než 16 mm a další. Kmpletní seznam v 5 zákna zbraních Pr nákup zbraně kategrie B je nutné pvlení [ 12] d Plicie ČR: k nabytí vlastnictví, držení či nšení (puze sk. E). Na frmuláři se žádstí škrtněte ta pvlení, která nežádáte a vyplňte vaše sbní údaje dle ppisků. V sekci "Údaje zbrani" stačí vyplnit puze klnku "Druh" (např. pistle samnabíjecí či puška

30 samnabíjecí atd.), pkud vám další údaje nejsu známé - tedy například když se pr značku/mdel chcete rzhdnut až p zkušení v bchdě neb prstě jen chcete mít v zálze "nákupku", kdyby se náhdu bjevila výhdná kupě. D klnky "Důvd žádsti" se píše účel přízení zbraně dle 12, dstavce 5. Na některých služebnách stačí slvně, např.: sběratelská činnst, uskutečňvání sprtvní činnsti, chrana živta, zdraví neb majetku apd. Jinde vyžadují dkaz na přesné písmen, např.: 12 dst. 5 písm. b) zákna č. 119/2002 Sb. pr sprtvní účely, neb 12 dst. 5 písm. f) zákna č. 119/2002 Sb. pr sbní chranu. Zeptejte se na vaší služebně, jaký styl preferují. Žádst pdejte na vašem příslušném útvaru plicie, splu se 100 Kč neb dpvídajícím klkem (liší se dle služebny - někde mají klky vlastní, jinde ne). Plicie následně rzhdne vaší žádsti, většinu d jednh týdne (ale může t trvat až měsíc) a v případě kladnéh vyřízení vám vydá nákupní pvlení na příslušnu zbraň kategrie B. S tím pak můžete v bchdě neb d jinéh střelce zbraň kat. B zakupit. Platnst nákupníh pvlení je 1 rk d jeh vydání a platí na nákup puze jedné zbraně. Pvlení nedevzdávejte prdávajícímu, ale vezměte si h pět s sebu a dma uschvejte. Některé plicejní služebny ale vyžadují, aby jim držitel ZP při registraci nvě nabyté zbraně vrátil riginál nákupníh pvlení - v takvém případě vám dpručujeme, abyste si nákupní pvlení předem kpírvali a archivvali alespň tut kpii. P nákupu zbraně kategrie B je třeba ji d deseti pracvních dnů zaregistrvat [ 42, dst. 1]. Zbraně kategrie C - zbraně pdléhající hlášení Dluhé malrážky (delší než 28cm), dluhé brkvnice (hlaveň > 60cm), pakvací pušky, více než dvuranvé neb pakvací perkusní zbraně, a další. Kmpletní seznam v 6 zákna zbraních Zbraň kategrie C můžete jednduše kupit (samzřejmě v rámci právnění pr vaši skupinu neb skupiny zbrjníh průkazu), bez předchzíh dsuhlasení plicií [ 14]. P nákupu zbraně kategrie C je třeba ji d deseti pracvních dnů zaregistrvat [ 42, dst. 1]. Zbraně kategrie D - statní zbraně Histrické zbraně, jednranvé a dvuranvé dutnákvé, klečkvé, křesadlvé a perkusní zbraně, flbertky s E ústí < 7,5J, vzduchvky, větrvky a plynvky, paintballvé a airsftvé zbraně, znehdncené zbraně a střeliv,

31 výukvé řezy zbraní a střeliva, a další. Kmpletní seznam v 7 zákna zbraních Zbraň kategrie D neb střeliv d tét zbraně může nabývat d vlastnictví a držet neb nsit fyzická sba starší 18 let způsbilá k právním úknům [ 15]. Není tedy zaptřebí zbrjní průkaz ani registrace zbraně. Upzrnění: T, že pr nákup zbraně kat. D není ptřeba zbrjní průkaz neznamená, že její majitel nemá žádné pvinnsti. I majitel vzduchvky neb "airsftky" je pvinen ddržvat 15 zákna zbraních! Prdej zbraně Při prdeji zbraně máte zejména pvinnst zkntrlvat, zda je kupující právněn zbraň získat: u zbraně neb zakázanéh dplňku či střeliva kategrie A musí mít zájemce platný zbrjní průkaz a výjimku na danu zbraň, dplněk zbraně či zakázané střeliv, u zbraně kategrie B musí mít zájemce platný zbrjní průkaz a nákupní pvlení na daný typ zbraně, u zbraně kategrie C musí mít zájemce platný zbrjní průkaz, u zbraně kategrie D musí být zájemce starší 18 let (a být způsbilý neb způsbilá) k právním úknům). Důrazně vám dpručujeme sepsat kupi/prdeji písemnu smluvu. Předejdete tak mžným pzdějším prblémům. Mžný návrh takvé smluvy naleznete zde. Při prdeji zbraně kategrie B také dpručujeme přídit si kpii nákupníh pvlení kupujícíh. P prdeji zbraně kategrie A, B neb C máte pvinnst tent převd vlastnictví d deseti pracvních dnů známit svému příslušnému útvaru plicie [ 42, dst. 2] a devzdat průkaz zbraně, kupující napak zbraň zaregistruje na svém příslušném útvaru plicie. Přihlášení a dhlášení zbraně Každá zbraň kategrie A, B neb C (mim zakázanéh střeliva, kat. A) musí být zaregistrvána [ 41]. Každý nákup, prdej (neb dar, dědictví apd.) zbraně těcht kategrií musíte u plicie nahlásit, služí k tmu frmulář Oznámení nabytí vlastnictví neb převdu vlastnictví zbraně, becně známý jak "šedivák". Vyplněný frmulář předlžíte na svém příslušném útvaru plicie: v případě nabytí vlastnictví předlžíte také ke kntrle nenabitu zbraň, splu s pplatkem 200 Kč či dpvídajícím klkem (pr členy SSK při nákupu zbraně pr sprtvní účely jen 50 Kč), Plicie vám na plátku vystaví nvý průkaz zbraně (bvykle na pčkání); v případě převdu vlastnictví zbraně devzdáte s frmulářem také průkaz zbraně.

32 Pzr: bez průkazu zbraně nesmíte zbraň nsit [ 29, dst. 3, písm. c] ani z ní - mim případy NO neb KN - střílet [zdrj Nábje PV 9mm PA jsu pistlvé nábje s nejdráždivější látku - kajenským pepřem (Oleresin Capsicum

33 Munice pr plynvé zbraně Ptřeba vlastnit branný prstředek z rku na rk stupá. Mezi prvtní příčiny tht jevu patří zhršující se eknmická situace byvatelstva, průnik "západní" anti-kultury - nevyprvkvané násilí a snaha chránit si svůj majetek (bjvé a hlídací psi bez ptřebnéh výcviku). Jak předejít důsledkům napadení? Mžnstí je hdně. My se budeme v tét sérii článků zabývat relativně účinnu mžnstí - plynvými zbraněmi. Aby nedšl k mylu, jak plynvu zbraň (technicky značvanu PTB ) budeme chápat zbraň pužívající slepé střeliv (blank) bsahující krystalky účinné látky (CN, CS neb Nnivamid). Ty během výstřelu přejdu z pevnéh skupenství d plynnéh a právě tent plyn služí k zastavení útčníka. Samtná zbraň je speciálně upravena, aby nemhla pužívat stru munici. Obvykle jsu t různé překážky v hlavni. Při jejich dstranění dchází k jejímu nevratnému pškzení a zbraň se takt stává zcela nefunkční.. Velku výhdu plynvých zbraní je mžnst jejich vlastnění bez zbrjníh průkazu, pdmínku je dsažení 18 let. Předpkládáme, že časem djde k úpravě zákna, a jak např. v Německu, při jejich nšení na veřejnsti bude nutný tzv.. "Malý zbrjní průkaz". Upzrnění: Plynvé zbraně nikdy nepužíváme prti útčníkům se skutečnu střelnu zbraní! Kalibry Plynvé zbraně lze na Slvensku dstat především v těcht rážích:.22 Lng (revlver).380 (Revlver) 8 mm (pistle) 9 mm (pistle) Méně časté kalibry jsu:.315,.45. Těmit se zabývat nebudeme a prt tvrzení v článku se těcht klalibrv netýkají! Na zabezpečanie účinné brany nemá smysl uvažvat ničem menším než 8 mm. I když mnžství plynu jsu stejné, "dstřel" je různý. Uvádíme výsledky p praktických zkuškách za příznivých pdmínek: Kalibr Účinný dsah.22 Lng (revlver) 1,5 m - 1,8 m 8 mm (pistle) 2,0 m - 2,5 m

34 .380 (Revlver) 2,5 m - 2,9 m 9 mm (pistle) 2,8 m - 3,5 m Pistle mají celkvě lepší dsah, nebť nedchází k úniku plynu v prstru mezi válcem a vývrtem. Účinné látky Dnes jsu na trhu 3 druhy účinných látek: mdrá - CN Gas (Chlracetphenn) - Slzné plyn CN žlutá - CS Gas (Chlrbenzalmaldinitril) - Slzné plyn CS hnědá / pmerančvá - INN Pepper Gas (Nnivamid) - technické kření ještě známe střeliv bez účinné látky vhdné pr vystřelvání zábavní pyrtechniky zelená - Blank - slepé střeliv a branné střeliv určené k slepení útčníka silným zábleskem