Akční plány k nesplněným předběžným podmínkám

Transkript

1 Přílha č. 5 Akční plány k nesplněným předběžným pdmínkám Akční plány k nesplněným PP jsu průběžně vytvářeny a aktualizvány jedntlivými gestry PP. Sučástí tét přílhy jsu Akční plány tematických PP 2.1. (verze k ), PP 4.1. (verze k ), PP 5.1. (verze k ), PP 9.2. (verze k ), PP 9.3. (verze k ), PP (verze k ), PP (verze k ), PP (verze k ) a becné PP 6. (verze k ). Akční plány PP 7.1. PP 11., PP4., PP5., PP nejsu samstatně vytvářeny nad rámec textů v tabulkách plnění PP.

2 Akční plán pr předběžnu pdmínku 2.1. Úvd Předběţné pdmínky jsu definvány v tzv. becném nařízení 1 pr evrpské strukturální a investiční fndy (čl. 19). Jejich zavedení vyplývá z pţadavku EK zajistit dsahvání prkazatelných výsledků intervencí z Evrpských strukturálních a investičních fndů (ESIF) v prgramvacím bdbí Cílem předběţných pdmínek je zajistit, aby byly vytvřeny v členských státech EU nezbytné rámcvé pdmínky pr účinné vyuţívání pdpry z ESIF. Přílha XI becnéh nařízení bsahuje výčet tematických předběţných pdmínek pr jedntlivé tematické cíle dle čl. 9 návrhu becnéh nařízení. Kncept předběţných pdmínek je dále rzpracván v dkumentu EK Draft Guidance n Ex Ante Cnditinalities fr the Eurpean Structural and Investment Funds (ESI) (EK, únr 2014). Tent dkument ve větším detailu rzpracvává mj. tázku aplikvatelnsti či naplnění kritérií předběţných pdmínek. Předběţné pdmínky by měly becně splněny d knce r. 2013, neb při schválení peračníh prgramu. Pkud předběţná pdmínka není splněna, musí být přijata patření k jejímu splnění. Nejzazším termínem pr splnění pdmínek je Předběžná pdmínka 2.1. Digitální růst: Strategický rámec plitiky pr digitální růst, který má pdněcvat cenvě dstupné, kvalitní a interperabilní sukrmé a veřejné služby v blasti IKT a zvýšit míru jejich využívání bčany (včetně zranitelných skupin), pdniky a rgány veřejné správy včetně přeshraničních iniciativ Kritéria předběţné pdmínky jsu detailně uvedena dále v tabulkách naplňvání předběţné pdmínky. V suladu s Akčním plánem řízení a krdinace předběţných pdmínek v prgramvém bdbí (MMR, verze III, ) byl MPO určen jak gestr celkvéh splnění předběţné pdmínky 2.1. Aktuální stav Strategický rámec je dpsud tvřen strategickými dkumenty Státní plitika v elektrnických kmunikacích - Digitální Česk (dále jen Digitální Česk) a Digitální Česk v. 2.0 Cesta k digitální eknmice (dále jen Digitální Česk 2), resp. pţadavky předběţné pdmínky jsu také naplňvány Kncepcí pdpry MSP Tyt strategické dkumenty tvří rámec zejména 1 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prsince 2013 splečných ustanveních hledně Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, Evrpskéh sciálníh fndu, Fndu sudrţnsti, Evrpskéh zemědělskéh fndu pr rzvj venkva a Evrpskéh námřníh a rybářskéh fndu, jichţ se týká Splečný strategický rámec, becných ustanveních hledně Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, Evrpskéh sciálníh fndu a Fndu sudrţnsti a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 2

3 pr intervence v rámci Operačníh prgramu Pdnikání a invace pr knkurenceschpnsti (OP PIK). K dtvření strategickéh rámce by měly přispět také další strategické dkumenty: - rámec bude dtvřen připravvanu Strategií inteligentní specializace (RIS3) (hlavní krdinátr MŠMT), v termínu nejpzději d knce rku zbývá přijmut vládu Strategický rámec rzvje veřejné správy České republiky který je stěţejní pr intervence v rámci Integrvanéh reginálníh peračníh prgramu (IROP) v blasti veřejné správy - dále by měla být zpracvána Strategie pr zvýšení digitální gramtnsti a rzvj elektrnických dvednstí bčanů (gesce MŠMT a MPSV), která fakticky naplňuje patření v kapitle 5.6. Digitální gramtnst, elektrnické dvednsti (e-skills) v zastřešující strategii Digitální Česk 2.0. Termín daný usnesením vlády je červen Strategie pr zvýšení digitální gramtnsti a rzvj elektrnických dvednstí bčanů bude navazvat na Strategii digitálníh vzdělávání (gesce MŠMT), která bude dknčena d knce října Předběžná pdmínka Oblast Splugestr 2.1. Strategický rámec pr digitální růst: - Strategie digitální gramtnsti a rzvje elektrnických dvednstí bčanů - Strategický rámec rzvje veřejné správy České republiky MPSV (gestr), MŠMT (spluges tr) MV - Strategie inteligentní specializace (RIS3) MŠMT Připmínky EK k naplňvání PP 2.1. (z jednání k předběžným pdmínkám v rámci Dhdy partnerství) EAC 2.1 Digital grwth- The strategic plicy framewrk fr digital grwth as required by this EAC was submitted t the EC. Hwever it cntains n infrmatin n SWOT r similar analysis, n descriptin f crrespnding methdlgy, n infrmatin n the allcatin f budget, n analysis f supply and demand and, n mnitring and indicatrs t measure prgress f interventins in areas such as digital literacy, e-inclusin, e-accessibility, and f e-health. - EK knstatvala, ţe tut PP pvaţuje za částečně splněnu - Na základě připmínky EK byla ze strany MPO pr ptřeby Dhdy partnerství dplněna vyjádření k jedntlivým kritériím pdmínky za blast dkumentů Digitální Česk tak, aby vyjádření více směřval k pžadavkům kritérií (zaslán MMR dne

4 2014), nicméně dkument Digitální Česk nemůţe pkrýt všechny části kritérií, která by měla naplňvána také dalšími strategickými dkumenty (viz výše). Další krky a patření ke splnění pdmínky K řešení připmínek a návrhu dalšíh pstupu v naplňvání předběţné pdmínky inicival MPO splečné jednání zástupců resrtů, d jejich půsbnsti spadají další strategické dkumenty v rámci tét pdmínky, které se uskutečnil dne na MPO. Na základě tht jednání byl detailněji rzpracván naplňvání předběţné pdmínky a patření ke splnění pdmínky vč. pdrbnějšíh harmngramu (pţadavek EK na úpravu tzv. akčníh plánu pdmínky v rámci šabln EK pr perační prgramy a tzv. assessment grid dle Guidance d Ex-ante Cnditinalities EK). Strategický rámec rzvje veřejné správy ČR Gesce: Ministerstv vnitra Půvdní záměr Ministerstva vnitra spčíval v přijetí dvu strategických dkumentů pr bdbí let 2014+, které budu samstatně pkrývat blast veřejné správy a její elektrnizace. Jednal se Strategický rámec rzvje veřejné správy České republiky 2014+, který zahrnval právě blast rzvje veřejné správy a dále se jednal Strategický rámec rzvje egvernmentu 2014+, který se zabýval tázku rzvje egvernmentu, tj. elektrnizací výknu veřejné správy. Předpkládaný termín pr předlţení těcht dkumentů vládě České republiky (dále jen vláda ČR ) ke schválení byl v dubnu 2014, následně byl psunut na měsíc červen Dle aktuálně dstupných infrmací, byl Ministerstvem vnitra rzhdnut slučení těcht dvu dkumentů v jeden, přičemţ však budu zachvány jejich základní prvky. Strategický rámec rzvje veřejné správy ČR bude pkrývat bě zmiňvané blasti v důsledku tht slučení je reálná mţnst zúţení stávajících témat ve vazbě na blast egvernmentu. Termín předlţení Strategickéh rámce rzvje veřejné správy ČR vládě ČR ke schválení byl stanven na měsíc červen 2014, bdbně jak u půvdních dkumentů. Vzhledem k charakteru dkumentu, bude meziresrtnímu připmínkvému řízení předcházet nadresrtní jednání se zainteresvanými stranami, tj. jedntlivými resrty, Úřadem vlády ČR, Svazem měst a bcí ČR, Asciací krajů ČR a dalšími. Identifikvaná mţná rizika Daný dkument se v blasti elektrnizace veřejné správy bude, dle dstupných infrmací, věnvat především úplnému elektrnickému pdání. Rizikem je z hlediska přípravy prgramvéh bdbí skutečnst, ţe zúţením tématu můţe djít k absenci tzv. eprjektů (např. ehealth, ejustice apd.) v daném dkumentu. Cílem bude tmut stavu zabránit a zajistit sulad plánvaných investic s těmi navrţenými v nvém strategickém rámci. Rvněţ můţe djít ke zpţdění schválení 4

5 dkumentu z th důvdu, ţe některá témata především v blasti veřejné správy jsu pvaţvána za prblematická z hlediska dalších aktérů veřejné správy. Strategie pr zvýšení digitální gramtnsti a rzvj elektrnických dvednstí bčanů Gesce: MPSV, splugesce MŠMT Strategie fakticky naplňuje patření v kapitle 5.6. Digitální gramtnst, elektrnické dvednsti (eskills) v zastřešující strategii Digitální Česk 2.0. Termín daný usnesením vlády je červen Strategie pr zvýšení digitální gramtnsti a rzvj elektrnických dvednstí bčanů bude navazvat na Strategii digitálníh vzdělávání (gesce MŠMT), která bude dknčena d knce října změna názvu strategie MV 5

6 Akční plán pr předběžnu pdmínku 4.1. Úvd Předběţné pdmínky definuje tzv. nařízení splečných ustanveních 2 týkajících se evrpských strukturálních a investičních fndů (článek 19). Jejich zavedení vychází z pţadavku Kmise, aby byla přijata patření k zajištění prkazatelných výsledků intervencí z evrpských strukturálních a investičních fndů (ESIF) v prgramvém bdbí Účelem předběţných pdmínek je zajistit, aby členské státy EU zavedly rámcvé pdmínky nezbytné pr efektivní vyuţívání pdpry z fndů ESIF. Přílha XI nařízení splečných ustanveních bsahuje přehled tematických předběţných pdmínek pr všechny tematické cíle stanvené v článku 9 tht nařízení. Pdrbněji je návrh předběţných pdmínek rzpracván v dkumentu Kmise nazvaném Návrh pkynů k předběţným pdmínkám pr evrpské strukturální a investiční fndy (ESI) (Evrpská kmise, únr 2014). Tent dkument se mim jiné pdrbněji věnuje tázce puţitelnsti neb splnění kritérií předběţných pdmínek. Předběţné pdmínky by becně měly být splněny d knce rku 2013 neb při schválení peračníh prgramu. Není-li určitá předběţná pdmínka splněna, měla by být přijata patření k jejímu splnění. Nejzazší lhůtu pr splnění předběţných pdmínek je 31. prsinec Předběžná pdmínka Byla prvedena patření na pdpru nákladvě efektivníh zvyšvání energetické účinnsti u kncvéh uţivatele a nákladvě efektivních investic d energetické účinnsti při výstavbě a renvaci budv. Těmit patřeními jsu: I. patření k zajištění minimálních pžadavků týkajících se energetické nárčnsti budv v suladu s články 3, 4 a 5 směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2010/31/EU. Útvary Kmise chtějí upzrnit na t, ţe čl. 4 dst. 2 směrnice energetické nárčnsti budv (přepracvání) stanvuje restriktivní seznam kategrií budv, u kterých se mhu členské státy rzhdnut nestanvit neb neuplatňvat určité pţadavky. Zákn č. 318/2012 Sb., 7 dst. 5 písm. d) vyjímá z těcht pţadavků stavby pr rdinnu rekreaci, zatímc směrnice stanvuje, ţe je mţné vyjmut bytné budvy, které jsu uţívány neb určeny k uţívání buď kratšímu neţ čtyři měsíce v rce, neb případně k vyuţívání na mezenu část rku, a jejichţ dhadvaná sptřeba energie je niţší neţ 25 % ze sptřeby, k níţ by dšl při celrčním uţívání. Kmise se dmnívá, ţe vynětím veškerých staveb pr rdinnu rekreaci bez stanvení knkrétní definice těcht staveb (jeţ by měla být v suladu s čl. 4 dst. 2 směrnice energetické nárčnsti budv) zákn č. 318/2012 Sb. umţňuje vylučení budv nad rámec restriktivníh seznamu uvedenéh ve směrnici 2010/31/EU (přepracvání). T znamená, ţe je ve vnitrstátním právu prvedena chybně. 2 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prsince 2013 splečných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudrţnsti, Evrpském zemědělském fndu pr rzvj venkva a Evrpském námřním a rybářském fndu, becných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudrţnsti a Evrpském námřním a rybářském fndu a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/

7 Kritéria splněna: ne Důvdy nesplnění a kmentáře: Česká republika zapracvala minimální pţadavky na energeticku nárčnst budv pdle článku 3, článku 4 a článku 5 směrnice 2010/31/EU d zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií (paragraf 7 Sniţvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pţadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Česká republika se rzhdla vyhvět Evrpské kmisi a přijmut následující změny. Ustanvení 7 dst. 5 zákna č. 406/2000 Sb. bude změněn. C se týče vnitrstátníh legislativníh prcesu, zmíněná změna zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií má vstupit v platnst v lednu Členský stát neb jeh reginy přijaly metdu výpčtu energetické nárčnsti budv (nejzazší lhůta stanvená směrnicí byla 9. ledna 2013). Kritéria splněna: an Důvdy nesplnění a kmentáře: Česká republika přijala metdu výpčtu energetické nárčnsti budv (nejzazší lhůta stanvená směrnicí byla 9. ledna 2013). Česká republika zapracvala minimální pţadavky na energeticku nárčnst budv pdle článku 3, článku 4 a článku 5 směrnice 2010/31/EU d zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií (paragraf 7 Sniţvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pţadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Metda je v suladu s přílhu I, zejména: Energetická nárčnst budvy se určí na základě vypčtené neb naměřené sptřeby energie ptřebné ke splnění pţadavku na sptřebu energie v suvislsti s typickým uţíváním budvy, cţ zahrnuje mim jiné energii na vytápění, na chlazení, na větrání, na přípravu teplé vdy a na světlení. Kritéria splněna: an Důvdy nesplnění a kmentáře: Česká republika přijala metdu výpčtu energetické nárčnsti budv (nejzazší lhůta stanvená směrnicí byla 9. ledna 2013). Česká republika zapracvala minimální pţadavky na energeticku nárčnst budv pdle článku 3, článku 4 a článku 5 směrnice 2010/31/EU d zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií (paragraf 7 Sniţvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pţadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 3 tét vyhlášky stanvuje ukazatele energetické nárčnsti budvy, paragraf 4 výpčet ddané energie a paragraf 5 výpčet primární energie. Přílha č. 1 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. 7

8 Metda výpčtu zhledňuje sptřebu energie na vytápění, chlazení, větrání a přípravu teplé vdy pr dmácnst a u nebytvých budv na světlení. Kritéria splněna: an Důvdy nesplnění a kmentáře: Česká republika přijala metdu výpčtu energetické nárčnsti budv (nejzazší lhůta stanvená směrnicí byla 9. ledna 2013). Česká republika zapracvala minimální pţadavky na energeticku nárčnst budv pdle článku 3, článku 4 a článku 5 směrnice 2010/31/EU d zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií (paragraf 7 Sniţvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pţadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 3 tét vyhlášky stanvuje ukazatele energetické nárčnsti budvy, paragraf 4 výpčet ddané energie a paragraf 5 výpčet primární energie. Přílha č. 1 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. Energetická nárčnst budvy je vyjádřena transparentně a zahrnuje ukazatel energetické nárčnsti a číselný ukazatel sptřeby primární energie. Kritéria splněna: an Důvdy nesplnění a kmentáře: Česká republika přijala metdu výpčtu energetické nárčnsti budv (nejzazší lhůta stanvená směrnicí byla 9. ledna 2013). Česká republika zapracvala minimální pţadavky na energeticku nárčnst budv pdle článku 3, článku 4 a článku 5 směrnice 2010/31/EU d zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií (paragraf 7 Sniţvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pţadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 3 tét vyhlášky stanvuje ukazatele energetické nárčnsti budvy, paragraf 4 výpčet ddané energie a paragraf 5 výpčet primární energie. Přílha č. 1 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. Metda zhledňuje níţe uvedené faktry, jeţ mají vliv na energeticku nárčnst: - Charakteristiky budvy a energetických zařízení: vytápění, ddávky teplé vdy, klimatizace, větrání, světlení, slární systém a chrana, vnitřní klimatické pdmínky atd. (viz bd 3 přílhy č. 1). Kritéria splněna: an Důvdy nesplnění a kmentáře: Metda je v suladu s přílhu I. Česká republika zapracvala minimální pţadavky na energeticku nárčnst budv pdle článku 3, článku 4 a článku 5 směrnice 2010/31/EU d zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií (paragraf 7 Sniţvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pţadavky stanvuje 8

9 vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 3 tét vyhlášky stanvuje ukazatele energetické nárčnsti budvy, paragraf 4 výpčet ddané energie a paragraf 5 výpčet primární energie. Přílha č. 1 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. - Faktry, jeţ mhu pzitivně vlivnit energeticku nárčnst: místní pdmínky slunečníh svitu, aktivní slární systémy a jiné tpné sustavy a elektrické systémy vyuţívající energii z bnvitelných zdrjů; elektřina vyráběná frmu kmbinvané výrby tepla a elektřiny; denní světlení (bd 4 přílhy č. 1). Kritéria splněna: an Důvdy nesplnění a kmentáře: Metda je v suladu s přílhu I. Česká republika zapracvala minimální pţadavky na energeticku nárčnst budv pdle článku 3, článku 4 a článku 5 směrnice 2010/31/EU d zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií (paragraf 7 Sniţvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pţadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 3 tét vyhlášky stanvuje ukazatele energetické nárčnsti budvy, paragraf 4 výpčet ddané energie a paragraf 5 výpčet primární energie. Přílha č. 1 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. - Byla přijata patření k zajištění th, aby byly stanveny minimální pţadavky na energeticku nárčnst nvých budv (neb ucelených částí budv), které jsu předmětem větší renvace, a prvků budv, jeţ jsu sučástí bvdvéh pláště budvy a jeţ mají významný dpad na energeticku nárčnst budvy, za účelem dsaţení nákladvě ptimálních úrvní (lhůta pr přijetí těcht patření v případě budv uţívaných rgány veřejné mci byla směrnicí stanvena d 9. ledna 2013 a u statních budv d 9. července 2013): Nákladvě ptimální úrvně pţadavků na energeticku nárčnst byly vypčteny pdle srvnávacíh metdickéh rámce, jejţ Kmise stanvila pr různé kategrie budv (přílha I nařízení Kmise v přenesené pravmci č. 244/2012). Zde byla lhůta stanvena d 21. března Kritéria splněna: an Důvdy nesplnění a kmentáře: Nákladvě ptimální úrvně minimálních pţadavků na energeticku nárčnst byly vypčteny pdle srvnávacíh metdickéh rámce, jejţ Kmise stanvila pr různé kategrie budv. Česká republika zapracvala minimální pţadavky na energeticku nárčnst budv pdle článku 3, článku 4 a článku 5 směrnice 2010/31/EU d zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií (paragraf 7 Sniţvání energetické nárčnsti budv ). Knkrétní technické pţadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 6 tét vyhlášky stanvuje pţadavky na energeticku nárčnst stanvené na nákladvě ptimální úrvni. Přílha č. 2 a 3 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. 9

10 II. patření nezbytná pr zavedení systému certifikace energetické nárčnsti budv v suladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU. Není splněn kritérium 2 (článek 11). Vyhláška č. 78/2013 Sb. paragraf 8 dst. 2 stanvuje, ţe eknmická vhdnst se dkládá dsaţením prsté dby návratnsti kratší neţ dba ţivtnsti dpručenéh patření. T není zcela v suladu s ustanvením čl. 11 dst. 3 směrnice, jeţ pţaduje, aby certifikát udával rzsah bdbí návratnsti neb nákladů a výnsů p dbu eknmickéh ţivtníh cyklu budvy, a prt není prvedení ve vnitrstátním právu správné. Kritéria splněna: an Důvdy nesplnění a kmentáře: Česká republika se dmnívá, ţe výše uvedený pţadavek není v suladu s pţadavkem směrnice Evrpskéh parlamentu a Rady 2010/31/EU energetické nárčnsti budv (přepracvání), jejíţ čl. 11 dst. 3 ukládá puze pvinnst, ţe dpručení bsaţená v certifikátu energetické nárčnsti musí být pr knkrétní budvu technicky prveditelná. Uvedený článek nestanvuje ţádnu další pvinnst. Dále upzrňuje na t, ţe dpručení bsaţená v certifikátu mhu, a nikliv musí udávat dhad rzsahu bdbí návratnsti neb nákladů a výnsů p dbu jejíh eknmickéh ţivtníh cyklu. - Certifikát energetické nárčnsti existuje prt, aby umţnil vlastníkům neb nájemcům budvy neb ucelené části budvy prvnání a psuzení její energetické nárčnsti (citace vnitrstátníh/reginálníh regulačníh rámce). Certifikáty bsahují alespň tyt údaje: energetická nárčnst budvy, referenční hdnty, jak jsu minimální pţadavky na energeticku nárčnst, a dpručení na sníţení energetické nárčnsti budvy neb ucelené části budvy, které je ptimální neb efektivní vzhledem k vynalţeným nákladům. Pskytne také údaje tm, kde vlastník neb nájemce můţe získat pdrbnější infrmace. Kritéria splněna: ne Důvdy nesplnění a kmentáře: Česká republika prvedla ve vnitrstátním právu pţadavky na certifikáty energetické nárčnsti v suladu s článkem 11 směrnice 2010/31/EU. Prvedla je záknem č. 406/2000 Sb. hspdaření energií. Příslušný pţadavek je bsaţen v paragrafu 7a Průkaz energetické nárčnsti. Knkrétní pţadavky stanvuje vyhláška č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. Paragraf 9 stanvuje vzr a bsah průkazu. Přílha č. 4 tét vyhlášky stanvuje knkrétní technické údaje. Avšak v suvislsti s řízením pr nesplnění pvinnsti CZ 2012/0335 Evrpská kmise České republice vytýká, ţe z prvedení v právních předpisech České republiky není jasné, ţe mezi patření uvedená v certifikátu energetické nárčnsti by měla být zahrnuta také patření přijatá v suvislsti s jedntlivými prvky budv nezávisle na větší renvaci (čl. 11 dst. 2 písm. b) směrnice dpručená patření pr jedntlivé prvky budv). Další námitka Evrpské kmise zní, ţe i kdyţ ČR v suladu s čl. 11 dst. 4 zavedla nástrje pr pdrbnější infrmvání, knkrétně v pdbě infrmačních sluţeb EKIS, v českých právních předpisech není uveden ţádný dkaz na tyt sluţby. Uvedené stíţnsti Kmise budu 10

11 zhledněny ve vyhlášce Ministerstva bchdu a průmyslu č. 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv. C se týče vnitrstátníh legislativníh prcesu, zmíněná změna vyhlášky č. 78/2013 Sb. má vstupit v platnst v lednu III. patření v suladu s článkem 13 směrnice 2006/32/ES, jež zajistí vybavení knečných zákazníků individuálními měřiči (směrnice stanvila lhůtu d 17. května 2008): - Členské státy zavedly regulační rámec, který zajistí, aby u nvých budv neb budv, které jsu předmětem větší renvace, či pkud je t technicky mţné, byli kneční zákazníci debírající elektřinu, zemní plyn, dálkvé vytápění či chlazení a teplu vdu pr dmácnsti vţdy vybaveni, budu-li náklady úměrné ptenciálním úsprám energie, individuálními měřiči, které přesně zbrazují skutečnu sptřebu energie a skutečnu dbu její sptřeby. Kritéria splněna: ne Důvdy nesplnění a kmentáře: Ddávky elektřiny, zemníh plynu, energie na vytápění a chlazení včetně ddávek teplé vdy kncvým zákazníkům se v České republice měří jiţ dluh a tat měření jim v sučasnsti pskytují dstatečné infrmace skutečné sptřebě za knkrétní bdbí. Pvinnsti týkající se měření sptřeby a účtvání jsu ve vnitrstátním právu prvedeny záknem č. 458/2000 Sb., tzv. energetickým záknem, knkrétně paragrafy 49, 71 a 78, záknem č. 406/2000 Sb. hspdaření energií, knkrétně paragrafem 7, a vyhláškami č. 218/2001 Sb., č. 251/2001 Sb., č. 82/2011 Sb., č. 372/2001 Sb. a č. 541/2005 Sb. Tyt předpisy ukládají distributrům pvinnst bezplatně instalvat měřicí zařízení, tedy vybavit kncvé zákazníky měřičem. U ddávek tepla a teplé vdy z centrálníh zdrje se puţívají měřící zařízení pr účtvání sptřeby na předávacích stanicích. Předávací stanice by měla být zřízena pkud mţn pr kaţdéh zákazníka samstatně, zvláště u větších renvačních prjektů. Takt naměřená sptřeba se dále transparentně účtuje pmcí různých druhů měřicích zařízení pr tepl a teplu vdu. Zřídí-li se nvé připjení v nvé budvě neb při větších renvacích pdle směrnice 2002/91/ES, pr plyn a elektřinu příslušnu pvinnst jasně stanvuje energetický zákn, pr vytápění tat pvinnst platí všude tam, kde lze měřit skutečnu sptřebu. Kmise však kritizuje Česku republiku za t, ţe české právní předpisy nestanvují dstatečně jasně pvinnst zajistit pdle čl. 13 dst. 1 směrnice, aby všichni kncví zákazníci byli vybaveni individuálními elektrměry. Kmise ţádá, aby byl výslvně stanven práv kncvéh zákazníka na individuální měřicí zařízení. ČR změní text 2 dst. 2 písm. a) bdu 17 energetickéh zákna tak, aby definice zákazníka byla zcela v suladu s definicí uvedenu v čl. 3 písm. n) směrnice. Dále změní znění 49 dst. 7 energetickéh zákna tak, aby byl výslvně stanven práv zákazníka na individuální měřící zařízení. C se týče vnitrstátníh legislativníh prcesu, zmíněná změna energetickéh zákna má vstupit v platnst v lednu C se týče pvinnéh zavádění měřicích zařízení v případě nvéh připjení v nvé budvě neb při větší renvaci budvy, Česká republika pakuje, ţe uvedená pvinnst distributrů zavést individuální měřiče není mezena puze na stávající, nvé neb renvvané budvy. Tat pvinnst má pravdu širký rzsah, a tak je ve skutečnsti kaţdý zákazník vybaven měřicím zařízením. Česká republika se tudíţ dmnívá, ţe pkud jde jasnst navrhvaných změn, uvedený sprný bd se tím vyřeší. 11

12 Dále Kmise kritizuje Česku republiku za t, ţe české právní předpisy neplní dstatečně pvinnst zajistit pdle čl. 13 dst. 1 směrnice, aby všichni kncví zákazníci byli vybaveni individuálními měřiči sptřeby tepla a teplé vdy. Jak byl uveden výše u výtky týkající se elektřiny, Česká republika se rzhdla vyhvět Evrpské kmisi a přijmut následující změny. Ustanvení 7 dst. 4 zákna č. 406/2000 Sb. hspdaření energií budu změněna. Harmngram legislativní práce bude shdný jak u výše navrhvanéh pstupu nvelizace energetickéh zákna. C se týče zavedení individuálních měřicích zařízení v případě nvéh připjení v nvé budvě neb při větší renvaci budvy, ve shdě s vysvětlením uvedeným v dstavci výše můţeme pukázat na t, ţe příslušná výtka se 7 dst. 4 energetickéh zákna netýká, nebť ustanvení tét pvinnsti nečiní rzdíl mezi jiţ pstavenými budvami a nvými budvami a nestanvuje pvinnst zavést měřicí zařízení při kaţdé renvaci. - Tent regulační rámec má zajistit, aby byl vyúčtvání, které prvádějí distributři energie, prvzvatelé distribučních sustav a malbchdní prdejci energie, pkud je t vhdné, zalţen na skutečné sptřebě energie, byl předkládán v jasné a pchpitelné frmě a byl prváděn čast, aby zákazníci mhli svu sptřebu energie regulvat. Kritéria splněna: ne Důvdy nesplnění a kmentáře: Sptřeba elektřiny, plynu a tepla se kncvým zákazníkům měří a platby se becně prvádějí frmu měsíčních zálh a čtvrtletních neb rčních vyúčtvání. Vyúčtvání bsahuje pdrbné eknmické údaje, infrmace tm, jaké plţky platba zahrnuje, a graf znázrňující srvnání se sptřebu za předchzí bdbí. Zákaznicí si mhu zvlit frmu platby. Kmise však tvrdí, ţe pskytvané infrmace vyúčtvání nejsu dstatečné. Nicméně Kmise samtná prhlašuje, ţe t je puze důsledek špatně upravenéh práva kncvéh zákazníka na elektrměr a měřicí zařízení sptřeby tepla a teplé vdy. Česká republika tudíţ vychází z th, ţe legislativní změny uvedené v dstavci výše tent prblém nepchybně vyřeší. C se týče vnitrstátníh legislativníh prcesu, zmíněná změna energetickéh zákna má vstupit v platnst v lednu Členský stát můţe dlţit, ţe knečným zákazníkům jsu v účtech, smluvách, transakcích a stvrzenkách na distribučních místech pskytvány, kde je t vhdné, tyt infrmace: aktuální skutečné ceny a skutečná sptřeba energie; srvnání aktuální sptřeby energie se sptřebu za stejné bdbí předchzíh rku; kntaktní údaje na rganizace sptřebitelů, energetické agentury neb pdbné subjekty (včetně adres internetvých stránek), u nichţ jsu dstupné infrmace patřeních ke zvýšení energetické účinnsti atd. Kritéria splněna: an Důvdy nesplnění a kmentáře: Vyúčtvání ddávek elektřiny, plynu a energie na vytápění neb chlazení se řídí vyhlášku č. 210/2011 Sb. rzsahu, náleţitstech a termínech vyúčtvání ddávek elektřiny, plynu neb tepelné energie a suvisejících sluţeb. Vyúčtvání elektřiny a plynu zákazníci dstávají alespň jednu rčně neb v kratších intervalech a zálhy se platí kaţdý měsíc. Ddavatelé tepla zákazníkům bezplatně vyúčtují ddávky tepelné energie nejméně jednu v kaţdém kalendářním rce, a t nejpzději 31. prsince, jenţ je psledním dnem účetníh bdbí. 12

13 Ddavatelé tepla předlţí zákazníkům vyúčtvání za kalendářní rk nejpzději d 28. únra následujícíh kalendářníh rku, pkud se se zákazníkem nedhdnu jinak. Kncví zákazníci mhu získat veškeré ptřebné infrmace v energetických knzultačních a infrmačních střediscích, jeţ fungují v kaţdém kraji, neb jim jejich dtazy mhu být zdpvězeny prstřednictvím internetvéh knzultačníh střediska na adrese Předběžný časvý plán legislativníh prcesu: I: vláda prjedná změny: 06/2014 II. český parlament prjedná změny: 09/2014 III. čekávané datum účinnsti: 01/2015 MPO,

14 Akční plán pr předběžnu pdmínku 5.1. v gesci MŽP Předcházení riziku a řízení rizika: Existence vnitrstátníh neb reginálníh psuzvání rizik pr zvládání katastrf s hledem na přizpůsbení se změně klimatu stav ke dni Úvd Akční plán se týká předběţné pdmínky 5.1 (a EZFRV: 4.4) Předcházení riziku a řízení rizika: Existence vnitrstátníh neb reginálníh psuzvání rizik pr zvládání katastrf s hledem na přizpůsbení se změně klimatu, která náleţí d tematickéh cíle 5 Pdpra přizpůsbení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik. EX ANTE CONDITIONALITY 5.1 Risk preventin and risk management: The existence f natinal r reginal risk assessments fr disaster management taking int accunt climate change adaptatin Criteria fr fulfilment A natinal r reginal risk assessment with the fllwing elements shall be in place: A descriptin f the prcess, methdlgy, methds and nn-sensitive data used fr risk assessment as well as f the risk-based criteria fr the priritisatin f investment; A descriptin f single-risk and multi-risk scenaris; Taking int accunt, where apprpriate, natinal climate change adaptatin strategies. Metdické dkumenty Kmise guidances Evrpská kmise pr jedntlivé fndy vydává metdické návdy k předběžným pdmínkám. Metdickým dkumentem Kmise pr EFRR, ESF a FS je Draft Guidance n Ex ante Cnditinalities (part I. a part II včetně tzv. hdntících tabulek). Guidance představuje další prstředek k upřesnění výkladu a způsbu plnění předběžných pdmínek. Materiál blíže specifikuje psuzvání předběžných pdmínek ze strany Evrpské kmise. GUIDANCE ON EX ANTE CONDITIONALITIES, PART II, 20 August 2013 (výběr relevantních částí) Definitins (based n ISO 31010, risk management, risk assessment techniques) Risk assessment means the verall crss-sectrial prcess f risk identificatin, risk analysis, and risk evaluatin undertaken at natinal r apprpriate sub-natinal level. Risk scenaris are a plausible descriptin f hw the future may develp. Scenari building is mainly based n experiences frm the past, but als events and impacts which have s far nt ccurred shuld be cnsidered. Scenaris shuld be based n a cherent and internally cnsistent set f assumptins abut key relatinships and driving frces. Ratinale fr the ex ante cnditinality The lack f relevant risk preventin and management strategies/plans at natinal/reginal level culd undermine the effectiveness f the Funds' interventin. Withut a cnsistent climate frecasting methd and apprach and plan t act n climate change impacts, adaptatin measures can be inefficient and even cunterprductive (maladaptatin, e.g. increased use f irrigatin against drught). 5. Fulfilment and nn-fulfilment f criteria (Assessment grid) Cmment t single-risk and multi-risk scenaris: In rder t prepare their self-assessment, MSs are encuraged t lk at the Cmmissin Staff Wrking Paper n Risk assessment and Mapping Guidelines fr Disaster Management (21 December 2010, see the link in Annex). Extract f relevant dcuments Cuncil cnclusins n Further Develping Risk Assessment fr Disaster Management within the Eurpean Unin (11-12 April 2011): 2. Recalling that befre the end f 2011, the Member States are invited t further develp natinal appraches t, and prcedures fr, risk management, including risk analyses, cvering the ptential majr natural and man-made disasters, taking int accunt the future impact f climate 14

15 change, and recalling that befre the end f 2012 the Cmmissin, using the available natinal risk analysis and taking int accunt the future impact f climate change and the need fr climate adaptatin, is t prepare a crss-sectral verview f the majr natural and man-made risks that the EU may face in the future and n this basis identify risks r types f risks that wuld be shared by Member States r regins in different Member States; 15

16 Harmngram splnění PP (pr MŽP) Předběžná pdmínka Kritéria Opatření Termín splnění (datum) Sekce zdpvědná za plnění TC 5: Pdpra přizpůsbení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik PP 5.1 (a EZFRV: 4.4) Předcházení riziku a řízení rizika: Existence vnitrstátníh neb reginálníh psuzvání rizik pr zvládání katastrf s hledem na přizpůsbení se změně klimatu Je zaveden vnitrstátní neb reginální psuzení rizik bsahující tyt prvky: Schválení plánů pr zvládání pvdňvých rizik v suladu se Směrnicí 2007/60/ES vyhdncvání a zvládání pvdňvých rizik. XII Schválení aktualizvaných plánů pvdí v suladu s Rámcvu směrnicí vdách 2000/60/ES. XII , splupráce 600 Schválení Kncepce envirnmentální bezpečnsti s výhledem d rku 2030 Schválení Strategie přizpůsbení se změně klimatu v pdmínkách ČR (dále adaptační strategie), kterému předcházejí tyt dílčí krky: - známení kncepce dle 10c zákna psuzvání vlivů na živtní prstředí XII , splupráce 700 a 600 VI , splupráce 700 a , splupráce meziresrtní připmínkvé řízení 600, splupráce 700 a vyhdncení vlivů kncepce na živtní prstředí a veřejné zdraví (vyhdncení SEA) 600, splupráce 700 a vydání stanviska SEA předlžení vládě ke schválení 600, splupráce 700 a ppis pstupu, metdiky, metd a jiných neţ citlivých údajů Zpracvání kmplexní studie dpadů, zranitelnsti a zdrjů rizik pr nejhrţenější sektry XII , splupráce 700 a

17 pužívaných pr účely psuzvání rizik, jakţ i kritéria pr stanvvání investičních pririt v závislsti na riziku, - případné zhlednění vnitrstátních strategií pr přizpůsbení se změně klimatu. Definvání kritérií pr stanvvání investičních pririt v závislsti na riziku XII , splupráce 700 a 020 Schválení adaptační strategie VI , splupráce 700 a 020 Případné zhlednění adaptační strategie v dpvídajících vnitrstátních neb reginálních psuzeních rizik Návrh adaptační strategie je dpvídajícím způsbem zhledňván v připravvaných Plánech pr zvládání pvdňvých rizik a aktualizvaných Plánech pvdí a Kncepci envirnmentální bezpečnsti. Případné relevantní změny adaptační strategie (jeţ mhu být vyvlané prcesem SEA neb MPŘ) budu d Plánů pr zvládání pvdňvých rizik a Plánů pvdí uplatněny v rámci připmínek veřejnsti (d ) a d Kncepce envirnmentální bezpečnsti před jejím schválením (d ). Adaptační strategie bude p svém schválení uplatněna v dpvídající krizvé dkumentaci dtčených resrtů d XII Kritéria Assessment grids Opatření Existuje vnitrstátní neb reginální psuzení rizik bsahující tyt prvky: A natinal r reginal risk assessment is in place. 3 The relevant peratinal prgramme cntains a reference t the name f the plan r framewrk and indicates where it is r its different elements are published (in a frm f a link) Schválení plánů pr zvládání pvdňvých rizik v suladu se Směrnicí 2007/60/ES vyhdncvání a zvládání pvdňvých rizik. Schválení aktualizvaných plánů pvdí v suladu s Rámcvu směrnicí vdách 200/60/ES. Schválení Kncepce envirnmentální bezpečnsti s výhledem d rku Schválení Strategie přizpůsbení se změně klimatu v Termín splnění (datum) XII Fr sme prjects, the existence f a reginal risk assessment is mre apprpriate than natinal risk assessment. 17

18 - ppis pstupu, metdiky, metd a jiných neţ citlivých údajů pužívaných pr účely psuzvání rizik, jakţ i kritéria pr stanvvání investičních pririt v závislsti na riziku, - ppis scénářů s jedním rizikem a s více riziky; - případné zhlednění vnitrstátních strategií pr přizpůsbení se změně klimatu. The existing natinal r reginal risk assessments fulfil the requirements f a risk assessment prcess (ISO 31010) including: The prcess f prducing a natinal r reginal risk assessment has invlved a wide range f actrs and stakehlders (e.g. ne crdinating authrity has been designated; wrking grups invlving public authrities frm different levels, research and business, nn-gvernmental rganisatins have been planned); The risk assessment has cnsidered all three categries f impacts (human, ecnmic and envirnmental, and plitical and scial impacts); Stakehlders and interested parties have been widely cnsulted n the draft risk assessments and infrmatin has been disseminated twards the general public n the prcess and the utcmes f risk assessment; Crss-brder issues have been addressed. The priritisatin f investments has been based n the risk assessment, prviding the list f majr risks t treat. Single-risk and multi-risk scenaris have been elabrated 5 A descriptin f these scenaris is available. Natinal climate change adaptatin strategies address the impact f climate change n health, agriculture and frest, bidiversity and ecsystems, water, cstal and marine areas, and infrastructures and cnstructins. The Climate change adaptatin strategies have been taken int accunt t priritise the investments t address specific risks, ensuring disaster resilience and develping disaster management systems. pdmínkách ČR (adaptační strategie). Krmě výše uvedených patření bude pdprvána Nárdní platfrma pr mezvání rizika katastrf 4. Zpracvání kmplexní studie dpadů, zranitelnsti a zdrjů rizik suvisejících se změnu klimatu pr nejhrţenější sektry. Definvání kritérií pr stanvvání investičních pririt v závislsti na riziku. Realizace záknných pvinnstí suvisejících s přípravu nárdních či reginálních materiálů dle jejich typu (veřejnéh či utajvanéh) např. SEA (vč. veřejnéh prjednání), připmínkvá řízení. Krmě výše uvedených patření bude pdprvána Nárdní platfrma pr mezvání rizika katastrf. Splněn. Schválení adaptační strategie (aktuální návrh řeší dpady změny klimatu na zdraví, zemědělství a lesnictví, bilgicku rzmanitst a eksystémy, vdu, infrastrukturu a stavby; Česká republika nedispnuje pbřeţními a mřskými blastmi - krmě velmi mezených území určených pr výzkum na Antarktidě a hlubkmřských území určených pr případný průzkum a těţbu survin). Případné zhlednění adaptační strategie v dpvídajících vnitrstátních neb reginálních psuzeních rizik, upřesnění investičních pririt zaměřených na specifická rizika v kntextu změny klimatu za účelem zajištění dlnsti vůči katastrfám. Návrh adaptační strategie je dpvídajícím způsbem zhledňván v připravvaných Plánech pr zvládání XII 2015 XII V sučasné dbě jsu členy zástupci MZe, MV, MŢP, ČHMÚ, ČGS, VÚV, ČIŢP, Vyská škla báňská, CZECHGLOBE (při AV ČR), Český nárdní výbr pr mezvání následků katastrf.s., Svaz měst a bcí 5 In rder t prepare their self-assessment, MSs are encuraged t lk at the Cmmissin Staff Wrking Paper n "Risk assessment and Mapping Guidelines fr Disaster Management (21 December 2010, see the link in Annex). 18

19 pvdňvých rizik a aktualizvaných Plánech pvdí a Kncepci envirnmentální bezpečnsti. Případné relevantní změny adaptační strategie (jeţ mhu být vyvlané prcesem SEA neb MPŘ) budu d Plánů pr zvládání pvdňvých rizik a Plánů pvdí uplatněny v rámci připmínek veřejnsti (d ) a d Kncepce envirnmentální bezpečnsti před jejím schválením (d ). Adaptační strategie bude p svém schválení uplatněna v dpvídající krizvé dkumentaci dtčených resrtů d Rizika pr splnění Akčníh plánu Rizik časvé - případné kmplikace v průběhu prcesu SEA a meziresrtníh připmínkvéh řízení adaptační strategie, případné zdrţení při hledání plitické shdy ve Vládě ČR, časvě nárčná příprava a implementace jedntlivých patření. Rizik adekvátníh naplnění pžadavků EK a rizik krdinační - dstatečnst pkrytí spektra pţadavků vyplývajících z kritérií splnění předběţné pdmínky, jeţ se pstupným zpřesňváním rzšiřují; rizika suvisející se změnu klimatu mají meziresrtní přesah a kaţdý resrt tat rizika jinak vnímá, analyzuje a řeší je tázku, jak navrţená patření ke splnění předběţné pdmínky EK pchpí a přijme. Rizik plitické shdy nad schválením adaptační strategie. 19

20 Akční plán plnění předběžné pdmínky 9.2. Vypracvání vnitrstátníh strategickéh rámce plitiky začleňvání Rmů Úvd Předběţné pdmínky jsu definvány v tzv. becném nařízení 6 pr evrpské strukturální a investiční fndy (čl. 19). Jejich zavedení vyplývá z pţadavku EK zajistit dsahvání prkazatelných výsledků intervencí z Evrpských strukturálních a investičních fndů (ESIF) v prgramvacím bdbí Cílem předběţných pdmínek je zajistit, aby byly vytvřeny v členských státech EU nezbytné rámcvé pdmínky pr účinné vyuţívání pdpry z ESIF. Přílha XI becnéh nařízení bsahuje výčet tematických předběţných pdmínek pr jedntlivé tematické cíle dle čl. 9 návrhu becnéh nařízení. Kncept předběţných pdmínek je dále rzpracván v dkumentu EK Draft Guidance n Ex Ante Cnditinalities fr the Eurpean Structural and Investment Funds (ESI) (EK, únr 2014). Tent dkument ve větším detailu rzpracvává mj. tázku aplikvatelnsti či naplnění kritérií předběţných pdmínek. Předběţné pdmínky by měly být becně splněny d knce r. 2013, neb při schválení peračníh prgramu. Pkud předběţná pdmínka není splněna, musí být přijata patření k jejímu splnění. Nejzazším termínem pr splnění pdmínek je S předběţnu pdmínku 9.2. úzce suvisí Dpručení Rady účinných patřeních v blasti integrace Rmů v členských státech, přijaté dne 9. prsince 2013, 7 které je vůbec prvním právním nástrjem na úrvni EU pr začleňvání Rmů. Dpručení má pskytnut členským státům pmc při zvyšvání účinnsti jejich patření pr integraci Rmů. Navrhuje zavést tematická patření k zajištění plné rvnsti Rmů v praxi v blastech přístupu ke vzdělání, zaměstnání, zdravtní péči a bydlení, hrizntální plitická patření v blastech bje prti diskriminaci, chrany rmských dětí a ţen, sníţení chudby, pdpry sciálníh začlenění a psílení sciálníh pstavení Rmů a tzv. strukturální patření, mezi něţ patří například místní patření, psílení nárdních kntaktních míst pr integraci Rmů a psílení nadnárdní splupráce. Dpručení klade silný důraz na dstranění segregace v bydlení a vzdělávání. Pţaduje důrazné mnitrvání a vyhdncvání přijatých patření a plitik, aby byla zajištěna jejich účinnst v praxi. Členské státy by měly s dbrvlnu pdpru Agentury Evrpské unie pr základní práva definvat hlavní ukazatele a metdy empirickéh sciálníh výzkumu či sběru údajů. T by umţnil systematické srvnávání situace Rmů a nermskéh byvatelstva a měření dsaţenéh pkrku. Dpručení rvněţ vyzývá členské státy k přidělení dpvídajících finančních prstředků na prvádění a mnitrvání nárdních i místních strategií a akčních plánů. 6 Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prsince 2013 splečných ustanveních hledně Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, Evrpskéh sciálníh fndu, Fndu sudrţnsti, Evrpskéh zemědělskéh fndu pr rzvj venkva a Evrpskéh námřníh a rybářskéh fndu, jichţ se týká Splečný strategický rámec, becných ustanveních hledně Evrpskéh fndu pr reginální rzvj, Evrpskéh sciálníh fndu a Fndu sudrţnsti a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/ Dpručení Rady ze dne 9. prsince 2013 účinných patřeních v blasti integrace Rmů v členských státech, Úř. věst. C 378, ,

21 Členské státy jsu pvinny známit EK veškerá patření přijatá v suladu s tímt dpručením d 1. ledna Termín je tak shdný s nezazším termínem pr naplňvání předběţných pdmínek. Návazně budu členské státy infrmvat EK přijatých patřeních kaţdrčně. Předběžná pdmínka 9.2. a její naplňvání Pr Česku republiku není vypracvání strategickéh rámce pr začleňvání Rmů nvým úklem, prtţe jiţ d rku 2000 jsu systematicky pr tut blast přijímány na sebe navazující strategické dkumenty na vládní úrvni (Kncepce rmské integrace a na ně navazující akční plány). Pslední kncepce rmské integrace a akční plán byly zpracvány pr rky viz Vedle th existuje i dluhdbý strategický dkument Zásady dluhdbé kncepce rmské integrace d rku 2025, Přílha k usnesení vlády ze dne 12. dubna 2006, č. 393, na který jedntlivé kncepce navazují, cţ zajišťuje jejich sulad z hlediska dluhdbých cílů. Přes tut dbu praxi z hlediska zpracvání rmských strategií však představuje nvé Dpručení značnu výzvu a klade na zpracvání dkumentu větší nárky neţ tmu byl v minulsti. Sučasně Dpručení akceptuje princip partnerství, cţ znamená knzultace s dtčenými skupinami, především představiteli rmské menšiny. Platfrmu pr tyt knzultace je především Rada vlády pr záleţitsti rmské menšiny, která je pradním rgánem vlády, a její výbry. Zejména z důvdu dčasné nefunkčnsti Rady, kteru byl p jmenvání nvé vlády ptřeba nvě ustavit, dšl při přípravě strategie k určitým psunům prti půvdním plánům. Sučasný stav naplňvání předběţné pdmínky 9.2. je zachycen v přilţených tabulkách. Harmngram naplňvání předběžné pdmínky 9.2.: V sučasnsti je realizvána a plánvána řada krků ke splnění předběţné pdmínky 9.2. tj. schválení Strategie rmské integrace d rku 2020 vládu. Níţe uvádíme základní milníky: duben 2014 zpracvání verze Strategie pr vnitřní knzultace - splněn veřejné knzultace zveřejnění dkumentu na webvých stránkách Rady vlády pr záleţitsti rmské menšiny, přijímání a vypřádání připmínek - splněn jednání členů Rady vlády pr záleţitsti rmské menšiny (bčanská část) - splněn prjednání Strategie na Jednání Rady vlády pr záleţitsti rmské menšiny - splněn celdenní knzultace ke Strategii: členvé Rady vlády pr záleţitsti rmské menšiny, rmský zástupce Rady vlády pr nárdnstní menšiny, dbrníci - splněn týden rzeslání Strategie rmské integrace d rku 2020 d meziresrtníh připmínkvéh řízení kulatý stůl se členy pracvních skupin, kteří se pdíleli na přípravě Strategie, a dbrníky

22 červenec vypřádávání připmínek z meziresrtníh připmínkvéh řízení d předlžení Strategie rmské integrace d rku 2020 vládě 8 srpen/ září schválení Strategie rmské integrace vládu srpen/září/říjen kulaté stly ke Strategii rmské integrace d rku 2020 na krajích (4 akce) Sučasně s rzesláním materiálu d meziresrtníh připmínkvéh řízení budu činěny krky v rámci mediální strategie k představení kncepce širší veřejnsti. Sekce pr lidská práva, Úřad vlády, Praha, Zpracvala. A. Baršvá 8 Byl pţádán dklad předlţení materiálu vládě jeden měsíc, d z důvdu prvedení knzultací s členy Rady vlády pr záleţitsti rmské menšiny.

23 Akční plán plnění předběžné pdmínky pr blast zdraví 9.3. Úvd Předběţné pdmínky jsu definvány Nařízením Evrpskéh parlamentu a rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prsince 2013 splečných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudrţnsti, Evrpském zemědělském fndu pr rzvj venkva a Evrpském námřním a rybářském fndu, becných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudrţnsti a Evrpském námřním a rybářském fndu a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ( becné nařízení ), a t v článku 19. Jejich zavedení vyplývá z pţadavku Evrpské kmise zajistit dsahvání prkazatelných výsledků intervencí z Evrpských strukturálních a investičních fndů ( ESIF ) v prgramvém bdbí Cílem předběţných pdmínek je zajisti, aby byly vytvřeny v členských státech EU nezbytné rámcvé pdmínky pr účinné vyuţívání pdpry z ESIF. Předběžná pdmínka 9.3. Pr intervence d blasti zdravtnictví pţaduje becné nařízení splnění předběţné pdmínky 9.3: Existence vnitrstátníh neb reginálníh strategickéh rámce plitiky v blasti zdraví A v mezích článku 168 Smluvy fungvání EU, který zajistí hspdářsku udrţitelnst. Nařízení sučasně uvádí kritéria splnění tét předběţné pdmínky: je vypracván vnitrstátní neb reginální strategický rámec plitiky v blasti zdraví, který bsahuje: krdinvaný přístup ke kvalitním zdravtnickým sluţbám, patření na pdpru účinnsti ve zdravtnictví zavedením mdelů pskytvání sluţeb a infrastruktury, systém mnitrvání a hdncení. Členský stát neb regin přijal rámec, který rientačně vymezuje dstupné rzpčtvé prstředky a nákladvě efektivní sustředění prstředků pr ptřeby ve zdravtnictví značené jak priritní. Zdraví 2020 Nárdní strategie chrany a pdpry zdraví a prevence nemcí Pţadavky stanvené becným nařízením pr předběţnu pdmínku 9.3 budu za Česku republiku naplňvány dkumentem Zdraví 2020 Nárdní strategie chrany a pdpry zdraví a prevence nemcí. Nárdní strategie vychází z prgramu Světvé zdravtnické rganizace (SZO) Zdraví navazuje na Dluhdbý prgram zlepšvání zdravtníh stavu byvatelstva ČR Zdraví 201 pdpřený vládu ČR v rce 2002 a je naplněním pţadavku vlády na aktualizaci tht strategickéh dkumentu. Vyuţívá mim jiné zkušensti a dpručení Zprávy hdncení plnění jedntlivých cílů dkumentu Zdraví 21 d rku 2003 d rku 2012 a rvněţ navazuje na Kncepci hygienické sluţby a primární prevence v chraně veřejnéh zdraví, která byla přijata Ministerstvem zdravtnictví ČR

24 v rce Je v suladu s vývjem a závazky na mezinárdní úrvni jak v rámci Evrpské unie (EU), tak evrpskéh reginu SZO. Účelem Nárdní strategie je především stabilizace systému prevence nemcí a chrany a pdpry zdraví a nastartvání účinných a dluhdbě udrţitelných mechanizmů zlepšení zdravtníh stavu ppulace. Nárdní strategie Zdraví 2020 rzpracvává vizi systému veřejnéh zdraví jak dynamické sítě zainteresvaných subjektů na všech úrvních splečnsti a je tedy určena nejen institucím veřejné správy, ale také všem statním slţkám jedincům, kmunitám, neziskvému a sukrmému sektru, vzdělávacím, vědeckým a dalším institucím. Má za úkl přispět k řešení slţitých zdravtních prblémů 21. stletí spjených s eknmickým, sciálním a demgrafickým vývjem, a t zejména cestu prevence nemcí a chrany a pdpry zdraví. Zdraví 2020 je adaptabilním a praktickým strategickým rámcem umţňujícím jedinečné a specificky zaměřené přístupy zhledňující například phlaví, věk či sciální zázemí lidí. Implementace nárdní strategie: Implementace Nárdní strategie bude detailněji ppsána v implementačních dkumentech, tj. akčních plánech, jejichţ příprava a tvrba bude krdinvána prstřednictvím Resrtní pracvní skupiny pr pdpru a chranu veřejnéh zdraví a prevenci nemcí a pr implementaci prgramu Zdraví 2020 v ČR ( RPS Z2020 ), která byla zřízena 11. listpadu 2013 Příkazem ministra č. 28/2013. Na meziresrtní úrvni bude implementace Nárdní strategie krdinvána a zajišťvána prstřednictvím Rady pr zdraví a ţivtní prstředí, jejíţ předsedu je ministr zdravtnictví. Předsedu resrtní pracvní skupiny je z titulu své funkce náměstek pr chranu a pdpru veřejnéh zdraví a hlavní hygienik České republiky. Přehled stavu naplňvání předběžné pdmínky Nárdní strategie Zdraví 2020 byla zpracvána a schválena na úrvni Ministerstva zdravtnictví v rce V rce 2014 prjednala strategii vláda ČR a usnesením vlády ze dne 8. ledna 2014 č. 23 jej vzala na vědmí. Sučástí usnesení vlády je rvněţ úkl ulţený ministru zdravtnictví rzpracvat d Nárdní strategii d jedntlivých implementačních dkumentů a jednu rčně infrmvat vládu stavu realizace. Nárdní strategii rvněţ pdpřila Pslanecká sněmvna Parlamentu ČR ve svém usnesení č. 175 ze dne 20. března Schválením implementačních dkumentů akčních plánů bude tvrba nárdní strategie kmpletně finalizvána, čímž bude splněn pžadavek na předběžnu pdmínku 9.3 stanvený becným nařízením.