Klasický svět. Přednáška 5, Pavel Cejnar. Principy kvantové fyziky. Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK

Podobné dokumenty
Klasický a kvantový chaos

Difúze. 0 m n pu p m n pu kbt n. n u D n n m. Fickův zákon Po dosazení do rovnice kontinuity

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

Přednáška 9 Reverzibilita fyzikálních procesů a šipka času

Rentgenová strukturní analýza

Singulární charakter klasické limity

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Aplikace VAR ocenění tržních rizik

Neurčitost a provázanost kvantový svět

11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 0

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

9 PŘEDNÁŠKA 9: Heisenbergovy relace neurčitosti, důsledky. Tunelový jev. Shrnutí probrané látky, příprava na zkoušku.

6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4

10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 1

Vznik a šíření elektromagnetických vln

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

Electron Density. One-el. Functions. Traditional Ab initio. Model of independent electrons. Electron correlation neglected

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

Úloha 1 Přenos tepla

Úvod do fyziky plazmatu

Trivium z optiky Fotometrie

I. MECHANIKA 8. Pružnost

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

část 8. (rough draft version)

Aktivita. Curie (Ci) = rozp.s Ci aktivita 1g 226 Ra (a, T 1/2 = 1600 let) počet rozpadů za jednotku času

Československá společnost pro růst krystalů ČVUT FEL Praha, 30. března 2006, 13:30

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Katedra mikroelektroniky SEMESTRÁLNÍ PROJEKT X34BPJ

Vliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění

ÚVOD DO KVANTOVÉ CHEMIE

Příklady z kvantové mechaniky k domácímu počítání

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

- 1 - Druhá přednáška o axiomu jednoty CHYBY NIELSE BOHRA. Ph.M. Kanarev. 1. Úvod

Teorie elektrických ochran

Kapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku

Pavel Cejnar. mff.cuni.cz. Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta University Karlovy v Praze

Jednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika)

PJS Přednáška číslo 2

INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chemie, KCH/P401

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební. Laboratoře TZB. Ing. Daniel Adamovský, Ph.D. Katedra TZB, fakulta stavební, ČVUT v Praze

Příběh atomového jádra

Přednáška 10 Fázové přechody od klasického varu ke kvantové supraradiaci

Kinetika spalovacích reakcí

Vlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého v čase i prostoru pomalu proměnného stavu

MODELOVÁNÍ A SIMULACE

Kdo otevřel Pandořinu skříňku? Kvantová teorie atomů. Fotoelektrický jev. Fotoelektrický jev světlo je částice. Tepelná kapacita za nízkých teplot

Kvantové provázání. Pavel Cejnar ÚČJF MFF UK Praha

Měrný náboj elektronu

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ

Elektronový obal atomu

Měrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Vlny. částice? nebo. Pavel Cejnar ÚČJF MFF UK FJDP 2018/19. Objevování kvantového světa

Demonstrace skládání barev

4. Tažené a tlačené pruty, stabilita prutů Tažené pruty, tlačené pruty, stabilita prutů.

REGULACE. Rozvětvené regulační obvody. rozvětvené regulační obvody dvoupolohová regulace regulační schémata typických technologických aparátů

Tepelné soustavy v budovách - Výpočet tepelného výkonu ČSN EN Ing. Petr Horák, Ph.D.

11 Kvantová teorie molekul

MAKROSVĚT ~ FYZIKA MAKROSVĚTA (KLASICKÁ) FYZIKA

PLANCK EINSTEIN BOHR de BROGLIE

Interakce. Přednáška 3, ve které se pokusíme přiblížit elementárním kvantovým procesům. Pavel Cejnar. Principy kvantové fyziky

Řešení Navierových-Stokesových rovnic metodou

Obr. 1. Tepelné toky ve stáji pro dochov selat

pravou absorpcí - pohlcené záření zvýší vnitřní energii molekul systému a přemění se v teplo Lambertův-Beerův zákon: I = I

USE OF ELASTICITY CATEGORY IN FORMING OF PERSPECTIVE AGRICULTURAL POLICY TOWARDS SUSTAINABLE DEVELOPMENT

Absolutní nebo relativní?

1 Elektrotechnika 1. 9:00 hod. G 0, 25

F=F r1 +F r2 -Fl 1 = -F r2 (l 1 +l 2 )

MODERNÍ METODY MĚŘENÍ FÁZOVÉHO ROZDÍLU - OVĚŘENÍ VLASTNOSTÍ V PROSTĚDÍ MATLAB

Vlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nebo v čase a/nebo v prostoru pomalu proměnného stavu

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

2. Elektrotechnické materiály

Časové řady typu I(0) a I(1)

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má

Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE III

VYPOUŠTĚNÍ KVANTOVÉHO DŽINA

Anihilace pozitronů v pevných látkách

Úvod do laserové techniky

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ IZOLAČNÍ MATERIÁLY M02 TECHNICKÉ IZOLACE

4.KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolující pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Ideální krystalová mřížka periodický potenciál v krystalu. pásová struktura polovodiče

Úloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.

Komentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu

SP2 01 Charakteristické funkce

Nerovnovážná termodynamika

Charakteristiky optického záření

(1) 2 kde m je klidová hmotnost a q je náboj elektronu. + -

popsat činnost základních zapojení převodníků U-f a f-u samostatně změřit zadanou úlohu

28. Základy kvantové fyziky

2 e W/(m2 K) (2 e) = (1 0.85)(1 0.2) = Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami

Atomové jádro, elektronový obal

Transkript:

Pavl Cjnar Ústav částcové a jadrné fyzky MFF UK Přdnáška 5, v ktré s budm chtít vrátt zpátky domů, al nbudm vědět jak Klascký svět Prncpy kvantové fyzky Fyzka jako dobrodružství poznání MFF UK v Praz, ltní smstr 06

Lmta fyzkální tor Nová obcná tor by měla za jstých okolností přcházt na starou spcální tor obcná Tor O Tor S bzrozměrný paramtr tor lm 0 O spcální S Příklady: O = spcální rlatvta S = klascká mchanka v c S? O O = statstcká fyzka S = trmodynamka N O = kvantová fyzka S = klascká fyzka?? Ptr Brugl starší (+569) Vlké ryby jdí malé ryby (556)

Lmta fyzkální tor Klascká lmta kvantové mchanky S f ( t [ q t) ] dt L[ q( t), q( t), t t ] akc Varační prncp klascké mchanky S 0 trajktor

Lmta fyzkální tor Klascká lmta kvantové mchanky S f ( t [ q t) ] dt L[ q( t), q( t), t t ] akc Varační prncp klascké mchanky S.050 0.66 34 Js V fs Škála Planckovy konstanty S 0 Charaktrstcká změna akc na škál rozlštlnost S trajktor klascká kvantová jursdkc Škála rozlštlnost trajktorí

Lmta fyzkální tor Klascká lmta kvantové mchanky má sngulární charaktr! akc S.050 34 Js 0.66 V fs Škála Planckovy konstanty S 0 Charaktrstcká změna akc na škál rozlštlnost S trajktor klascká kvantová jursdkc Škála rozlštlnost trajktorí

Lmta fyzkální tor Klascká lmta kvantové mchanky má sngulární charaktr! Příklad: tunlový jv průchod částc potncálovou barérou a mv 0 0 Přdpoklám, ž transmsní pst. s bud blížt klasckému očkávání T = 0 nbo Transmsní pravděpodobnost: T 4 ( ) 4 ( ) snh sn ( ) ( ) snh x E V 0 x x x E V 0

Lmta fyzkální tor Klascká lmta kvantové mchanky má sngulární charaktr! Příklad: tunlový jv průchod částc potncálovou barérou a mv 0 0 Přdpoklám, ž transmsní pst. s bud blížt klasckému očkávání T = 0 nbo Transmsní pravděpodobnost: T 4 ( ) 4 ( ) snh sn ( ) ( ) snh x E V 0 x x x E V 0

Lmta fyzkální tor Klascká lmta kvantové mchanky má sngulární charaktr! Příklad: tunlový jv průchod částc potncálovou barérou a mv 0 0 Přdpoklám, ž transmsní pst. s bud blížt klasckému očkávání T = 0 nbo Transmsní pravděpodobnost: T 4 ( ) 4 ( ) snh sn ( ) ( ) snh x E V 0 x x 3 x E V 0

Lmta fyzkální tor Klascká lmta kvantové mchanky má sngulární charaktr! Příklad: tunlový jv průchod částc potncálovou barérou a mv 0 0 Přdpoklám, ž transmsní pst. s bud blížt klasckému očkávání T = 0 nbo Transmsní pravděpodobnost: T 4 ( ) 4 ( ) snh sn ( ) ( ) snh x E V 0 x x 4 x E V 0

Lmta fyzkální tor Klascká lmta kvantové mchanky má sngulární charaktr! Příklad: tunlový jv průchod částc potncálovou barérou a mv 0 0 Přdpoklám, ž transmsní pst. s bud blížt klasckému očkávání T = 0 nbo Transmsní pravděpodobnost: T 4 ( ) 4 ( ) snh sn ( ) ( ) snh x E V 0 x x 5 x E V 0

) Klascká lmta ) Dkohrnc John How

Kvazpravděpodobnost Obraz vlnové funkc v fázovém prostoru Hustota pravděpodobnost v fázovém prostoru ( x, p ) ~ ( x) ( p) Why u no hav a dstrbuton of probablty n th phas spac lk any classcal partcl?

Kvazpravděpodobnost Obraz vlnové funkc v fázovém prostoru Hustota pravděpodobnost v fázovém prostoru ( x, p ) ( ) n d d (, ) x p Fourrova transformac Kvantová hustota pravděpodobnost v fázovém prostoru ( x, p ) Q Wgnrova funkc Má něktré vlastnost pravděpodobnostního rozdělní (např. normalzac na ) Charaktrstcká funkc x p hustoty pst (, ) dxdp ( x, p) Q (, ) základní stav harmonckého osclátoru xp x p x J.S.Lundn, T.Curtrght, Wkpda x p Hrrmann Wyl (885-955) Eugnn Wgnr (90-95) H. Wyl, Z. Phys. 46, (97) E.P. Wgnr, Phys. Rv. 40, 749 (93) x p xˆ pˆ kvantový stavový vktor dokáž kopírovat klascký pohyb p kohrntní stav harmonckého osclátoru

Kvazpravděpodobnost Obraz vlnové funkc v fázovém prostoru Hustota pravděpodobnost v fázovém prostoru ( x, p ) ( ) n d d (, ) x p Fourrova transformac Kvantová hustota pravděpodobnost v fázovém prostoru ( x, p ) Q Wgnrova funkc Má něktré vlastnost pravděpodobnostního rozdělní (např. normalzac na ) al pro obcný stav ( např. suprpozc vlnových balíků ) nabývá také záporných hodnot x Charaktrstcká funkc x p hustoty pst (, ) dxdp ( x, p) Q (, ) vzdálnost maxm/mnm 0 0 d d v klascké lmtě s osclac stanou nkončně husté x p Hrrmann Wyl (885-955) Eugnn Wgnr (90-95) H. Wyl, Z. Phys. 46, (97) E.P. Wgnr, Phys. Rv. 40, 749 (93) x p xˆ pˆ p kvantový stavový vktor www.qutp.org http://blog.jssrdl.com/

Kvazpravděpodobnost Hustota pravděpodobnost v fázovém prostoru Obraz vlnové funkc v fázovém prostoru ( x, p ) ( ) n d d (, ) x p Fourrova transformac Kvantová hustota pravděpodobnost v fázovém prostoru ( x, p ) Q Wgnrova funkc Má něktré vlastnost pravděpodobnostního rozdělní (např. normalzac na ) al pro obcný stav ( např. suprpozc vlnových balíků ) nabývá také záporných hodnot x Charaktrstcká funkc x p hustoty pst (, ) dxdp ( x, p) Q (, ) vzdálnost maxm/mnm 0 0 d v klascké lmtě s osclac stanou nkončně husté x p Hrrmann Wyl (885-955) Eugnn Wgnr (90-95) H. Wyl, Z. Phys. 46, (97) E.P. Wgnr, Phys. Rv. 40, 749 (93) kvantový stavový vktor x p xˆ pˆ x p www.qutp.org p E. Psanty, Wkpda

Kvazpravděpodobnost Hustota pravděpodobnost v fázovém prostoru Obraz vlnové funkc v fázovém prostoru ( x, p ) ( ) n d d (, ) x p Fourrova transformac Kvantová hustota pravděpodobnost v fázovém prostoru ( x, p ) Q Wgnrova funkc Má něktré vlastnost pravděpodobnostního rozdělní (např. normalzac na ) al pro obcný stav ( např. suprpozc vlnových balíků ) nabývá také záporných hodnot Charaktrstcká funkc x p hustoty pst (, ) dxdp ( x, p) Q (, ) x p Hrrmann Wyl (885-955) Eugnn Wgnr (90-95) H. Wyl, Z. Phys. 46, (97) E.P. Wgnr, Phys. Rv. 40, 749 (93) x p xˆ pˆ kvantový stavový vktor Tunlování částc potncálovou barérou (CC) Cabrra & Dnysbondar, Wkpda

Problém t Evoluc klasckého nntgrablního systému vykazujícího dtrmnstcký chaos: tvar buňky fázového prostoru s stává vlm komplkovaným (objm s zachovává). Po jstém čas začnou klascké fázové struktury ntrfrovat s škálou kvantových fluktuací. Njpozděj od tohoto t t t času s klascké a kvantové voluční rovnc musí začít rozcházt (tzv. kvantovém potlační chaosu ). Odhad kvantového času: L quant quant N l L 0 xp / / f chaos f obvod clé buňky v čas τ quant obvod clé buňky v čas 0 lnární rozměr kvant.buňky počt kvant.buněk v clé buňc quant chaos ln f Na této škál probíhají kvantové fluktuac kvantová buňka 3N τ chaos = čas nastolní klasckého chaotckého chování τ quant = čas vznku kvantového dynamckého ržmu f = počt stupňů volnost systému (přdpoklad f >>) Ω = objm fázové buňky Toto j sc pro klascké systémy obrovské číslo, al logartmus ho dokáž zkrott!!!

Problém t Evoluc klasckého nntgrablního systému vykazujícího dtrmnstcký chaos: tvar buňky fázového prostoru s stává vlm komplkovaným (objm s zachovává). Po jstém čas začnou klascké fázové struktury ntrfrovat s škálou kvantových fluktuací. Njpozděj od tohoto t t t času s klascké a kvantové voluční rovnc musí začít rozcházt (tzv. kvantovém potlační chaosu ). Odhad kvantového času: L quant quant N l L 0 xp / / f chaos f obvod clé buňky v čas τ quant obvod clé buňky v čas 0 lnární rozměr kvant.buňky počt kvant.buněk v clé buňc quant chaos ln f M.8 0 9 kg kvantová buňka 3N Hypron (Saturnův chaotcký satlt) τ chaos 00 dní τ quant 37 lt!!! M. Brry 00, Chaos and th smclasscal lmt of quantum mchancs (s th moon thr whn sombody looks?)

Emrgnc kvantových klasckých vlastností Nurčtost (suprpozc) Provázanost ( nlokalta ) Nlnarta (chaos, komplxta) Irvrzblta (špka času) kvantová fyzka klascká fyzka 007-03 Klmass

) Klascká lmta ) Dkohrnc

Kvantově klascká hranc Kd s nachází hranc mz kvantovým a klasckým světm? W.H. Zurk, Physcs Today, Octobr 99

Kvantově klascká hranc Kvantové suprpozc dns lz přpravt na vlkých objktch Suprconductng Quantum Intrfrnc Dvc Suprpozc proudových stavů ~μa Magntcké momnty ~0 0 Bohrových magntonů SQUID Atomová ntrfromtr sparac vln.balíků.5 cm Nutronová ntrfromtr sparac vln.balíků 7 cm Bos-Enstnův kondnzát Intrfrnc makromolkul M Arndt, K Hornbrgr, Natur Physcs 0, 7 (04)

Kvantově klascká hranc Co když má akc nbo víc klascky odlštlných mnm? Pak j možné, ž pro systém zůstan v suprpozc makroskopcky S rozlšných stavů tzv. Schrödngr cat stat S S 0 S 0 kvantové fluktuac S E Schrödngr, Naturwssnschaftn 3 (935) 807 D ggnwärtg Stuaton n dr Quantnmchank Erwn Schrödngr (887 96) trajktor

Schrödngrova kočka Wkpda kvantový mchansmus, ktrý můž, al nmusí rozbít ampulku s jdm E Schrödngr, Naturwssnschaftn 3 (935) 807 D ggnwärtg Stuaton n dr Quantnmchank Erwn Schrödngr (887 96)

Schrödngrova kočka kvantový mchansmus, ktrý můž, al nmusí rozbít ampulku s jdm Wkpda mrtvá mrtvá koč koč nbo smutn př žvá žvá koč koč vsl př (a) (b) (a) Přítl způsobí kolaps (b) Přítl s prováž Ktrá z těchto možností nastan? Erwn Schrödngr (887 96) E.P. Wgnr (96), "Rmarks on th mnd-body quston", n: I.J. Good: Th Scntst Spculats

Vlv prostřdí na kvantové procsy Fotonový ntrfrnční xprmnt: Mach-Zhndrův ntrfromtr zrcadlo dělč svazku atom dělč svazku D dtktory zrcadlo D = zdroj fotonů (vysílá fotony jdnotlvě) Atom př průchodu fotonu mění svůj stav Jdnofotonová ntrfrnc př přítomnost atomu zmzí stjně jako př umístění skutčného (ndstruktvního) dtktoru. Možné dráhy fotonu ramny ntrfromtru jsou pak totž prncpálně rozlštlné J-l k dspozc whch-path nformac, částc nntrfrují.

Dkohrnc Jsou-l stavy atomu v ramn ntrfromtru jdnoznačně odlštlné, j v nch nformac o dráz fotonu obsažna bz ohldu na jjí (n)přčtní atom funguj jako skutčný dtktor a ntrfrnc mzí. Př ndokonalém rozlšní stavů atomu závsí míra narušní ntrfrnčního chování na hodnotě: R kvantový objkt R R fot at fot Podobné fkty nastávají u většny kvantových dějů, ktré njsou zcla zolovány od svého okolí. Kvantový objkt s dostává do provázaného stavu s prostřdím. Čím jdnoznačněj prostřdí montoruj stav objktu, tím víc ztrácí objkt své kvantové vlastnost Příklad: dkohrnc qbtu ) ) 3) 3 R Q E at ( ) R fot R at at fot R R ) ) at ( ) 3). 3 prostřdí (nvronmnnt ) at at ( 0 ) Q ) ) Prostřdí nmění stav qbtu, jn ho přsně montoruj 0 Q 0 E Q t 0 0 E ) ) E E at

W.Zurk, arxv:quant-ph/030607 Dkohrnc Δx Δp Konkrétní forma Q E ntrakc možná rozhoduj o tom, v jakých proměnných s svět stává klascký: nslcton = nvronmnt nducd suprslcton x p p Příklad: Částc provázaná s soustavou harm.osclátorů (kvantovým polm φ) Intrakční hamltonán: souřadnc částc Dtr Zh Wojcch Zurk H nt g (*93) (*95) dt ˆ ntrakční konst. d xˆ ˆ Dkohrnc pro suprpozc prostorově oddělných vlnových balíků j rychljší nž dkohrnc mpulsově oddělných balíků ntrakc vybírá souřadnc! ) ) 3) 3 kvantový objkt Q E ) ) 3). 3 prostřdí (nvronmnnt )

Problém t vyřšn (odložn ) Intrakc s prostřdím gnruj statstcké fluktuac, ktré ndovolí vznk sub-planckovských struktur v fázovém prostoru systému. Tím j klascko-kvantová korspondnc pro smklascké stavy zachráněna rsp. nástup kvantového ržmu s tím odkládá na t t t nurčto (v závslost na vlkost uvažovaného prostřdí). V případě Hypronu s o dkohrnc postarají např. slunční fotony Hrubý odhad dkohrnčního času: změna kavnt.fáz př dopadu fotonu: čtnost dopadů fotonů: J / ~ R / 4 t ~0 s ~0 τ dcoh 0 5 sc. M.8 0 9 kg kvantová buňka 3N Hypron (Saturnův chaotcký satlt) τ chaos 00 dní τ quant 37 lt!!! M. Brry 00, Chaos and th smclasscal lmt of quantum mchancs (s th moon thr whn sombody looks?)

Kvantová špka času V důsldku narůstající provázanost mz kvantovým objktm a prostřdím rost ntrop obou! ) ) 3) Obcný stav systému Q+E s dá přpsat v tvaru tzv. Schmdtovy dkompozc: 3 kvantový objkt Q E ) ) ( t) Pravděpodobnost p (t) určují ntrop jak systému Q, tak prostřdí E S Q( t) p ( t)ln p ( t) SE( t) 3). 3 prostřdí (nvronmnnt ) ( t) j ( t) j HQ H, j p ( t) q( t) ( t) Q E p 0 (t) p (t) p (t) p 3 (t) rálná ampltuda stav Q stav E proměnné ortogonální báz prostorů H Q a H E q ( t) q ( t) ( t) ( t) Q fxní báz j Pro drtvou většnu možných počátčních stavů tato ntrop rost E j t j E

Kvantová špka času Kvantová provázanost možná způsobuj plynutí času! ) Kvantová provázanost přs horzont črné díry????? ) Paměť jako kvantová provázanost systém Q E paměťové médum

Náš klascký svět Klascká fyzka možná vyvstává z kvantového substrátu jn díky naší gnoranc snaz popsovat malé část světa oddělně od zbytku Klascký obraz vznkající v procsu dkohrnc má pravděpodobnostní charaktr rozhodnutí, ktrá z možných altrnatv s ralzuj, nní součástí fyzkálního popsu Forma ntrakc mz sldovaným systémm a jho prostřdím určuj adkvátní stupně volnost systému tj. povahu vnímané ralty