1 Tuhé těleso a jeho pohyb



Podobné dokumenty
TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

Mechanika tuhého tělesa

Obsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8

Digitální učební materiál

5. Mechanika tuhého tělesa

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

7. Mechanika tuhého tělesa

F - Mechanika tuhého tělesa

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

6. MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

BIOMECHANIKA. 3,Geometrie lidského těla, těžiště, stabilita, moment síly

FYZIKA I. Pohyb setrvačníku. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

Moment síly výpočet

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

Obsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL:

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony

Mechanika - síla. Zápisy do sešitu

Fyzika 2 - rámcové příklady Magnetické pole - síla na vodič, moment na smyčku

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ TĚŽIŠTĚ

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Hydromechanické procesy Hydrostatika

2.5 Rovnováha rovinné soustavy sil

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavební mechaniky

Obsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL: SKLÁDÁNÍ SIL -

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

SÍLY A JEJICH VLASTNOSTI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

7. Gravitační pole a pohyb těles v něm

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí

MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU

LET Z KULOVNICE. Petr Lenhard

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

OTAČIVÉ ÚČINKY SÍLY (Jednoduché stroje - Páka)

Měření momentu setrvačnosti

FYZIKA Mechanika tuhých těles

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);

Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil

(3) Vypočítejte moment setrvačnosti kvádru vzhledem k zadané obecné ose rotace.

Počty testových úloh

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

Soustava hmotných bodů

Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL

Fyzika - Kvinta, 1. ročník

MATEMATIKA 5. TŘÍDA. C) Tabulky, grafy, diagramy 1 - Tabulky, doplnění řady čísel podle závislosti 2 - Grafy, jízní řády 3 - Magické čtverce

1. Dva dlouhé přímé rovnoběžné vodiče vzdálené od sebe 0,75 cm leží kolmo k rovine obrázku 1. Vodičem 1 protéká proud o velikosti 6,5A směrem od nás.

Práce, energie a další mechanické veličiny

Podmínky k získání zápočtu

SHODNÁ ZOBRAZENÍ V ROVINĚ GEOMETRICKÁ ZOBRAZENÍ V ROVINĚ SHODNÁ ZOBRAZENÍ

Zadání programu z předmětu Dynamika I pro posluchače kombinovaného studia v Ostravě a Uherském Brodu vyučuje Ing. Zdeněk Poruba, Ph.D.

n je algebraický součet všech složek vnějších sil působící ve směru dráhy včetně

TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.

Momenty setrvačnosti a deviační momenty

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

2.4 Výslednice rovinné soustavy sil

Příklad 5.3. v 1. u 1 u 2. v 2

a) Jak na sebe vzájemně mohou působit tělesa? b) Vysvětli, jak je možné, aby síla působila na dálku. c) Co může způsobit síla? d) Vysvětli pojmy a

Kontrolní otázky pro průběžné studium a pro přípravu ke zkoušce ze statiky. Základní pojmy

3.4.2 Rovnováha Rovnováha u centrální rovinné silové soustavy nastává v případě, že výsledná síla nahrazující soustavu je rovna nule. Tedy. Obr.17.

4. Napjatost v bodě tělesa

Fyzika pokus Zjištění těžiště tuhého tělesa 11.2 funkce těžiště na stabilitu tuhého tělesa

5. P L A N I M E T R I E

TŘENÍ A PASIVNÍ ODPORY

FYZIKA I. Pohybová rovnice. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole

I. MECHANIKA 5. Otáčení tuhého tělesa III

Shodná zobrazení v rovině

Obr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9.

5. Statika poloha střediska sil

3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného kyvadla v rámci modelu kyvadla matematického.

m.s se souřadnými osami x, y, z? =(0, 6, 12) N. Určete, jak velký úhel spolu svírají a jakou velikost má jejich výslednice.

DYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB

Analýza napjatosti PLASTICITA

Dynamika soustav hmotných bodů

b) Po etní ešení Všechny síly soustavy tedy p eložíme do po átku a p ipojíme p íslušné dvojice sil Všechny síly soustavy nahradíme složkami ve sm

PRAKTIKUM I Mechanika a molekulová fyzika

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

STAVEBNÍ STATIKA. Ing. Petr Konečný, Ph.D. LPH 407/3. tel

Další plochy technické praxe

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Magnetická síla a moment sil

FYZIKA I. Gravitační pole. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

Experimentální hodnocení bezpečnosti mobilní fotbalové brány

hmotný bod je model tělesa, nemá tvar ani rozměr, ale má hmotnost tuhé těleso nepodléhá deformacím, pevné těleso ano

1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.

VZÁJEMNÉ SILOVÉ PŮSOBENÍ VODIČŮ S PROUDEM A MAGNETICKÉ POLE

4. Práce, výkon, energie a vrhy

3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem

Moment síly Statická rovnováha

Přímková a rovinná soustava sil

Transkript:

1 Tuhé těleso a jeho pohyb Tuhé těleso (TT) působením vnějších sil se nemění jeho tvar ani objem nedochází k jeho deformaci neuvažuje se jeho částicová struktura, těleso považujeme za tzv. kontinuum spojité prostředí Pohyb TT : posuvný (translace) otáčivý (rotace) Translace Úsečka pevně spojená s tělesem je stále rovnoběžná s původní polohou. směr posunutí Rotace Všechny body tělesa se otáčí stejnou úhlovou rychlostí ω. Těleso se otáčí kolem nehybné osy. body opisují kružnice středy kružnic leží na ose otáčení v 1 = ω r 1 v 2 = ω r 2 v 3 = ω r 3 Př. bruska, vrtačka, dveře, soustruh

2 Moment síly vzhledem k ose otáčení abychom těleso roztočili, musíme na něj působit silou předpokládáme (pro jednoduchost) že síla na osu otáčení Otáčivý účinek síly závisí na: velikosti síly směru síly poloze působiště Př. dveře - 1 = 2 = 3 ale 1 dveřmi neotočí a 2 otočí snadněji než 3 3 2 1 M moment síly vzhledem k ose otáčení *M+ = N m vektorový součin (matematika 3. ročníku) Pro M d rameno síly (na kolmici k působící síle a prochází osou otáčení) d pohled shora: d

Směr M pravidlo pravé ruky: Studentovo minimum GNB Mechanika tuhého tělesa Položíme-li pravou ruku na těleso tak, aby prsty ukazovaly směr otáčení, vztyčený palec ukazuje směr momentu síly. Při působení více sil na těleso: M výsledný moment sil Momentová věta: Otáčivé účinky sil působících na TT otáčivé kolem nehybné osy se navzájem ruší, je-li vektorový součet momentů všech sil vzhledem k ose otáčení nulový: 3 Skládání sil Výslednice sil je dána vektorovým součtem jednotlivých sil. Na těleso působí v bodech A a B síly 1 a 2 Tyto síly můžeme nahradit působením jediné síly v bodě C o velikosti vektorového součtu 1 a 2 1 A C B 2

Speciální případy a) rovnoběžné síly souhlasně orientované (stejného směru) d 2 2 = 2 N 1 = 4 N d 1 výslednice sil = 1 + 2 směr shodný se směrem 1, 2 Otáčivý účinek sil 1 a 2 lze nahradit účinkem síly jediné výslednice Výsledný moment sil je roven nule, tj. M = 0, protože tyč se neotáčí. M 1 = M 2 d 1 1 = d 2 2 b) rovnoběžné síly opačně orientované (opačného směru) d 1 2 = 2 N d 2 1 = 4 N výslednice sil = 1 2 směr shodný se směrem větší síly 1 Otáčivý účinek sil 1 a 2 lze nahradit účinkem síly jediné výslednice Výsledný moment sil je roven nule, tj. M = 0, protože tyč se neotáčí. M 1 = M 2 d 1 1 = d 2 2 4 Dvojice sil dvě stejně veliké síly opačného směru d moment dvojice sil D nezávisí na vzdálenosti od osy otáčení d rameno dvojice sil kolmá vzdálenost vektorů sil

5 Rozklad sil rozložit sílu na složky znamená najít 2 a více sil, jejich složením vznikne výslednice totožná s původní silou Př. 1 nakloněná rovina 1 n Při pohybu na nakloněné rovině na těleso působí pouze výsledná tíhová síla. Tuto sílu můžeme rozložit na dvě kolmé složky: n (tlaková síla na nakloněnou rovinu) a 1 (síla ve směru pohybu) G Př. 2 nosník (traverza) α G tíhová síla výsledná síla působící v místě dotyku lana s nosníkem 1 síla působící na lano 2 síla působící na nosník Př. 3 závěsná lana

6 Těžiště tělesa Studentovo minimum GNB Mechanika tuhého tělesa působiště tíhové síly G působící na těleso v homogenním tíhovém poli experimentální určení těžiště: těleso zavěšujeme různými konci na provázek, který vytyčí na tělese težnici těžiště je průsečíkem těžnic poloha těžiště je dána rozložením látky v tělese zvláštní případy: a) stejnorodé těleso mající střed souměrnosti (např. koule, krychle) T je totožné se středem b) stejnorodé těleso mající osu souměrnosti (válec, kužel) T leží na této ose c) těžiště mimo těleso dutá koule, prstenec, provazochodec s tyčí Výpočet těžiště tělesa u stejnorodého předmětu složeného z různě hmotných částí: Těleso složené z jednotlivých částí o hmotnostech m 1, m 2, m 3,, m n Výsledný moment všech sil musí být roven nule těleso podepřené v těžišti se neotáčí: x 1, x 2,, x n vzdálenosti středů jednotlivých částí od počátku souřadné soustavy *0;0+ jestliže těleso umístíme ve směru osy x a kraj první části je v počátku

7 Rovnovážná poloha tuhého tělesa Rovnovážná poloha: výslednice všech sil je nula těleso nekoná posuvný pohyb = 1 + 2 + + n = 0 výslednice všech momentů sil je nula těleso se neotáčí M = M 1 + M 2 + + M n = 0 Typy rovnovážných poloh: a) stálá stabilní při vychýlení tělesa z této polohy se zvětšuje jeho E p, těžiště stoupá b) volná indiferentní při vychýlení zůstává těleso v rovnovážné poloze, E p se nemění c) vratká labilní při vychýlení se nadále zvětšuje výchylka tělesa, T klesá až do doby, kdy těleso zaujme jednu z předchozích dvou poloh Stabilita tělesa určuje stálost rovnovážné polohy práce, kterou je nutno vykonat, abychom těleso dostali z polohy stabilní do polohy labilní poloha těžiště vyznačena r vzdálenost těžiště T od osy otáčení (např. od hrany, kolem které se těleso otáčí) h původní výška těžiště T h r W = G (r h)

8 Kinetická energie tuhého tělesa a) posuvný pohyb rozložíme-li těleso na jednotlivé části o hmotnostech m 1, m 2,, m n, které se všechny pohybují stejnou rychlostí v, je celková kinetická energie dána součtem jednotlivých energií E K = ½ m 1 v 2 + ½ m 2 v 2 + = ½ v 2 (m 1 + m n ) = ½ mv 2 b) otáčivý pohyb těleso se otáčí konstantní úhlovou rychlostí ω obvodové rychlosti jednotlivých bodů jsou různé v 1 v 2 v n v n = ω r n E K = ½ m 1 v 1 2 + ½ m 2 v 2 2 + = ½ m 1 ω 2 r 1 2 + ½ m 2 ω 2 r 2 2 + = ½ ω 2 (m 1 r 1 2 + m 2 r 2 2 + ) J moment setrvačnosti tuhého tělesa vzhledem k ose otáčení [J] = kg m 2 Vyjadřuje rozložení látky v tělese vzhledem k ose otáčení J = m 1 r 1 2 + m 2 r 2 2 + + m n r n 2 Momenty setrvačnosti některých těles (m hmotnost tělesa, R poloměr tělesa, l - délka a) prstenec J 0 = m R 2 b) válec J 0 = ½ m R 2 c) koule J 0 = 2/5 m R 2 d) tyč J 0 = 1/12 m l 2 při otáčení tělesa kolem nehybné osy působí na jednotlivé body setrvačné síly namáhají osu volná osa setrvačné síly se navzájem ruší, osa není namáhána a prochází vždy těžištěm T setrvačník tuhé těleso otáčivé kolem volné osy vzhledem k níž má velký moment setrvačnosti; osa setrvačníku při velké úhlové rychlosti ω zachovává svůj směr (př. parní stroje, stabilizace lodí, umělý horizont v letadle, hračka káča, hybridní automobily) celková kinetická energie tělesa, které koná současně posuvný a otáčivý pohyb