Ekvivalence. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 5

Podobné dokumenty
prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. BI-ZMA ZS 2009/2010

Řešení rekurentních rovnic 2. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 11

Pojem relace patří mezi pojmy, které prostupují všemi částmi matematiky.

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

Matematická analýza 1

Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy

PŘEDNÁŠKA 7 Kongruence svazů

Uspořádání. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2014/15, Lekce 4

Teorie množin. Čekají nás základní množinové operace kartézské součiny, relace zobrazení, operace. Teoretické základy informatiky.

Matematická indukce. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 3

Aritmetika s didaktikou I.

Historie matematiky a informatiky Cvičení 2

Teoretická informatika Tomáš Foltýnek Algebra Struktury s jednou operací

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Pumping lemma - podstata problému. Automaty a gramatiky(bi-aag) Pumping lemma - problem resolution. Pumping lemma - podstata problému

Kongruence na množině celých čísel

Princip rozšíření a operace s fuzzy čísly

VLASTNOSTI GRAFŮ. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze. BI-GRA, LS 2010/2011, Lekce 5

Relace. R, S vyjmenovaním prvků. Sestrojte grafy relací R, S. Určete relace

Řešení rekurentních rovnic 3. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 12

Matematika B101MA1, B101MA2

NP-ÚPLNÉ PROBLÉMY. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze

Lineární algebra : Skalární součin a ortogonalita

Pro každé formule α, β, γ, δ platí: Pro každé formule α, β, γ platí: Poznámka: Platí právě tehdy, když je tautologie.

Kapitola 1. Relace. podle definice podmnožinou každé množiny. 1 Neříkáme už ale, co to je objekt. V tom právě spočívá intuitivnost našeho přístupu.

Kritéria dělitelnosti Divisibility Criterions

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory

Základy teorie množin

Matematická logika. Miroslav Kolařík

TURINGOVY STROJE. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze

Cvičení 1. Úvod do teoretické informatiky(2014/2015) cvičení 1 1

ORIENTOVANÉ GRAFY, REPREZENTACE GRAFŮ

Relace a kongruence modulo

Matematická indukce a správnost programů. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 13

Základy teorie množin

METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY

prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. BI-ZMA ZS 2009/2010

Cílem kapitoly je opakování a rozšíření středoškolských znalostí v oblasti teorie množin.

3. Algebraické systémy

ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole

Teoretická informatika Tomáš Foltýnek Teorie čísel Nekonečno

Projekty - Úvod do funkcionální analýzy

Aplikovaná numerická matematika

B i n á r n í r e l a c e. Patrik Kavecký, Radomír Hamřík

Logika II. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

Lineární algebra : Lineární (ne)závislost

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

Nechť M je množina. Zobrazení z M M do M se nazývá (binární) operace

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Cvičení z logiky II.

Matematika pro informatiky

Matematika pro informatiku 2

MIDTERM D. Příjmení a jméno:

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Teoretická informatika - Úkol č.1

KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO LINEÁRNÍ ALGEBRA 1 OLGA KRUPKOVÁ VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN

TOKY V SÍTÍCH II. Doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky, FIT České vysoké učení technické v Praze

Matematická analýza pro informatiky I.

Množiny, základní číselné množiny, množinové operace

RELACE, OPERACE. Relace

Vlastnosti regulárních jazyků

3 Množiny, Relace a Funkce

Aplikovaná numerická matematika - ANM

Mgr. Rudolf Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký Dr.Sc.

Formální systém výrokové logiky

Základní datové struktury III: Stromy, haldy

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diskrétní matematika. študenti MFF 15. augusta 2008

Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 5

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra. študenti MFF 15. augusta 2008

Zadání semestrálního projektu Algoritmy II. letní semestr 2017/2018

Relace a kongruence modulo

Základy matematické analýzy

V: Pro nulový prvek o lineárního prostoru L platí vlastnosti:

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

AUTOMATY A GRAMATIKY

Logika III. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

I. Úvodní pojmy. Obsah

Formální jazyky a gramatiky Teorie programovacích jazyků

Úlohy k procvičování textu o svazech

Polynomy nad Z p Konstrukce faktorových okruhů modulo polynom. Alena Gollová, TIK Počítání modulo polynom 1/30

Booleovy algebry. Irina Perfilieva. logo

Množiny, relace, zobrazení

KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO ALGEBRA DAGMAR SKALSKÁ VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α

15. Moduly. a platí (p + q)(x) = p(x) + q(x), 1(X) = id. Vzniká tak struktura P [x]-modulu na V.

ÚVOD DO ARITMETIKY. Michal Botur

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice

Úvod do lineární algebry

Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce

Cvičení 5. Přednášející: Mgr. Rudolf B. Blažek, Ph.D. prof. RNDr. Roman Kotecký, DrSc.

Zobrazení. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

Historie matematiky a informatiky Cvičení 1

1. Množiny, zobrazení, relace

Pravděpodobnost a statistika (BI-PST) Cvičení č. 2

Patří-li do množiny A právě prvky a, b, c, d, budeme zapisovat A = {a, b, c, d}.

/1: Teoretická informatika(ti) přednáška 4

Automaty a gramatiky(bi-aag) Motivace. 1. Základní pojmy. 2 domácí úkoly po 6 bodech 3 testy za bodů celkem 40 bodů

Základy logiky a teorie množin

Transkript:

doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky FIT České vysoké učení technické v Praze c Josef Kolar, 2011 Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 5 Evropský sociální fond. Praha& EU: Investujeme do vaší budoucnosti doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Ekvivalence ZDM, ZS 2011/12, Lekce 5 1/ 19

Definice ekvivalence Co je to ekvivalence? Ekvivalence(neformálně) je vzájemný vztah příbuznosti mezi nějakými objekty, ovšem ne každá příbuznost je ekvivalence. Příklad 1 Jednoduché příklady příbuznosti: relace asb df osoba ajesourozencemosoby b relace abb df osoba ajebratrancemosoby b Definice 2 ( ekvivalence) Binární relaci R na množině A nazýváme ekvivalencí na A, pokud je reflexivní, symetrická a tranzitivní. Jsou relace S a B uvedené výše ekvivalencemi? doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Ekvivalence ZDM, ZS 2011/12, Lekce 5 2/ 19

Rozklad na množině Připomeneme si pojem rozkladu, s nímž má ekvivalence těsný vztah. Definice 3 ( rozklad na množině) Pro neprázdnou množinu A nazýváme systém A={A i : i I }neprázdnýchpodmnožinmnožiny Arozklademna množině A, pokud splňuje následující dvě podmínky: i I A i= A (podmínkapokrytí) A i A j = provšechna i,j I,i j (podmínkadisjunkce) Prvky A i tohotosystémunazývámetřídamirozkladunamnožině A. S -sudáceláčísla, L -licháceláčísla, {S,L}jerozkladmnožiny Z celých čísel B = {0,1} -množinavšechbinárníchřetězů, B ij -podmnožina binárních řetězů, které obsahují přesně i nul a j jedniček, pak {B ij : i,j N}jerozklademnamnožině B. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Ekvivalence ZDM, ZS 2011/12, Lekce 5 3/ 19

Třída prvku v ekvivalenci Definice 4 (třídaprvku)nechť Rjeekvivalencenamnožině A,potomprokaždý prvek a Anazývámetřídouprvku avekvivalenci Rpodmnožinu [a] R = {x A; xra}. Věta5 Nechť Rjerelaceekvivalencenanějakémnožině A,nechť a A.Potom mají třídy prvků v ekvivalenci R následující vlastnosti: 1 prokaždé b,c [a] R platí brc, 2 prokaždé b [a] R a c Aplatí brc c [a] R, 3 prokaždé b [a] R platí[a] R =[b] R, 4 prokaždé a,b Aplatí arb [a] R =[b] R, 5 provšechna a,b Aplatí,žebuď[a] R =[b] R,nebo[a] R [b] R =. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Ekvivalence ZDM, ZS 2011/12, Lekce 5 4/ 19

Důkaz: Ekvivalence 1 prokaždé b,c [a] R platí brc: b,c [a] R bra cra SY bra arc TR brc 2 prokaždé b [a] R a c Aplatí brc c [a] R : b [a] R brc bra brc SY,TR cra c [a] R 3 prokaždé b [a] R platí[a] R =[b] R : Je b [a] R,vezměmelibovolné c [b] R.Pakje crb SY,2 c [a] R. Dokázalijsmetedy[b] R [a] R. Nechťnaopak c [a] R,tj. cra.nyní b [a] R bra SY arb.je ale cra arb TR crb c [b] R.Dokázalijsme[a] R [b] R. 4 prokaždé a,b Aplatí arb [a] R =[b] R : Důsledektvrzení3: arb a [b] R 3 [a]r =[b] R. Nechťnaopak[a] R =[b] R.Pak a [a] R =[b] R,tedy a [b] R a arb přímopodledefinice[b] R. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Ekvivalence ZDM, ZS 2011/12, Lekce 5 5/ 19

Rozklad definovaný ekvivalencí Věta6 Každá ekvivalence na neprázdné množině X definuje rozklad na této množině a každý rozklad na X definuje ekvivalenci. Důkaz: ekvivalence rozklad: Uvažujeme systém všechn různých tříd prvků [a] R,a X.Každátřídajeneprázdná(neboť a [a] R )azestejného důvodu a X [a] R = X(podmínkapokrytí). Podle části 5 předchozí věty jsou každé dvě různé třídy disjunktní, takže je splněna i podmínka disjunkce. rozklad ekvivalence:je-li {X i : i I} rozkladna X,pak definujeme ekvivalenci R na X takto: xry ( i I) x X i y X i Rjepakekvivalencína X,neboťmávlastnosti(RE),(SY)a(TR) (ověřit!) doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Ekvivalence ZDM, ZS 2011/12, Lekce 5 6/ 19

Faktorová množina Podle předchozí věty tedy: je-li Rekvivalencena X,pak systémtříd {[a] R ;a X}tvořírozkladna X. Nové pojmy a značení: 1 Tentosystémtřídseoznačujejako X/Ranazývásefaktorovou množinou množiny X podle ekvivalence R. 2 Zobrazení f: a [a] R nazývámepřirozenýmzobrazenímmnožiny X na faktorovou množinu X/R. 3 Pokudnehrozínedorozumění,značímesymbolem atřídu[a] R (určenou ovšem svým libovolným prvkem). doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Ekvivalence ZDM, ZS 2011/12, Lekce 5 7/ 19

Kongruence (mod p) Příklad 7 NamnožiněcelýchčíselZzavedemerelaci (mod p)prozvolené (nenulové) přirozené číslo p vztahem a b(mod p) df a b jedělitelné p. Tato relace je ekvivalencí(ověřit!) na Z a nazýváme ji kongruencí modulo p(nebotéžpodlemodulu p).jakáceláčíslajsouspolu kongruentní modulo p? Faktorovoumnožinu Z/ (mod p)tvoří ptříd Z p = {0,1,...,p 1} - tzv. úplná soustava zbytkových tříd modulo p. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Ekvivalence ZDM, ZS 2011/12, Lekce 5 8/ 19

Vlastnosti ekvivalencí Věta8 Nechť R,S jsouekvivalencenamnožině X.Potomplatí: 1 R Sjeekvivalencena X 2 R Sjeekvivalencena X (R S) (S R) R S. Důkaz: R S: R S: (RE): X R X S X (R S) (SY): R=R 1 S= S 1 R S= R 1 S 1 =(R S) 1 (TR): R R R S S S (R S) (R S) (R R) (R S) (S R) (S S) (R R) (S S) (RE) a(sy) pro sjednocení ekvivalencí jsou zaručené (TR): R R R S S S (R S) (R S) = (R R) (R S) (S R) (S S) R S (R S) (S R) R S. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Ekvivalence ZDM, ZS 2011/12, Lekce 5 9/ 19

Jak udělat ekvivalenci Jak pro zadanou relaci R získáme co nejmenší ekvivalenci S, která tuto relaci obsahuje? reflexivnostzajistímepomocí S = R X symetriizajistímesymetrizací,tj.pomocí S = R R 1 tranzitivnostzajistímepomocítranzitivníhouzávěru S = R + V jakém pořadí budeme tyto úpravy provádět? S=( R), kde R=R R 1 jesymetrizacerelace R Lze zadanou ekvivalenci R plně charakterizovat pomocí nějaké její minimální podmnožiny S R? Relace Sbymohlabýtasymetrická(atedyireflexivní)ataké bez tranzitivity - všechny tyto vlastnosti už umíme doplnit. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Ekvivalence ZDM, ZS 2011/12, Lekce 5 10/ 19

Ekvivalence určená zobrazením Věta9 Nechť R je ekvivalence na množině X. Potom existuje zobrazení f: X Xtakové,žeplatí R=f f 1 Důkaz:(návod) Nechť X/R={X i ;i I}jerozkladmnožinyXpodleekvivalenceR. Vkaždétřídě X i zvolímejedenprvek x i jakožtoreprezentantatřídy X i.zobrazení fbudepřiřazovatkaždémuprvku x Xreprezentanta x i třídy X i =[x] R. Reprezentace ekvivalence pomocí tohoto zobrazení není ovšem minimální(proč?). Poznámka: Za zobrazení f jsme mohli vzít i přirozené zobrazení f: X P(X), f(a)=[a] R. doc. Josef Kolář (FIT ČVUT) Ekvivalence ZDM, ZS 2011/12, Lekce 5 11/ 19