Funkce rostoucí, funkce klesající II

Podobné dokumenty
2.1.6 Graf funkce II. Předpoklady: 2105

2.1.5 Graf funkce I. Předpoklady: 2104

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

2.4.7 Omezenost funkcí, maximum a minimum

( ) Opakování vlastností funkcí. Předpoklady:

Spojitost funkce, limity funkce I

( ) Grafy mocninných funkcí. Předpoklady: 2414, 2701, 2702

Průběh funkce I (monotónnost)

2.5.1 Kvadratická funkce

[ 5;4 ]. V intervalu 1;5 je funkce rostoucí (její první derivace je v tomto intervalu

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

Parametrické systémy lineárních funkcí II

2.5.1 Kvadratická funkce

[ ] Parametrické systémy lineárních funkcí I. Předpoklady: 2110

2.8.6 Parametrické systémy funkcí

Průběh funkce II (hledání extrémů)

2.1.9 Lineární funkce II

2.4.4 Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I

Hyperbola. Předpoklady: 7507, 7512

Funkce přímá úměrnost III

( ) ( )( ) ( x )( ) ( )( ) Nerovnice v součinovém tvaru II. Předpoklady: Př.

Logaritmická funkce I

Kvadratické nerovnice Předpoklady: Př. 1: Úvaha: Pedagogická poznámka:

Funkce. b) D =N a H je množina všech kladných celých čísel,

Lineární funkce IV

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.

Lineární funkce III

2.7.8 Druhá odmocnina

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

2.7.3 Použití grafů základních mocninných funkcí

7.5.1 Středová a obecná rovnice kružnice

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

Grafy funkcí s druhou odmocninou

Funkce kotangens

Parabola a přímka

2.6.5 Další použití lineárních lomených funkcí

2.1.4 Funkce, definiční obor funkce. π 4. Předpoklady: Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují.

2.1.9 Lineární funkce II

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus I

8.2 GRAFY LINEA RNI CH LOMENY CH FUNKCI

Nepřímá úměrnost I

4.4.8 Zase nějaké... Předpoklady: ,6 l benzínu stálo 993,24 Kč. Kolik Kč by stálo 44,8 litru benzínu?

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

[ 0,2 ] b = 2 y = ax + 2, [ 1;0 ] dosadíme do předpisu Soustavy lineárních nerovnic. Předpoklady: 2206

( x) ( ) ( ) { } Vzorce pro dvojnásobný úhel II. Předpoklady: Urči definiční obor výrazů a zjednoduš je. 2. x x x

2.9.1 Exponenciální funkce

2.3.9 Lineární nerovnice se dvěma neznámými

( ) ( ) Negace složených výroků II. Předpoklady:

Použití substituce při řešení soustav rovnic

7.1.3 Vzdálenost bodů

Cyklometrické funkce

Vektorový součin I

Funkce - pro třídu 1EB

1.4.3 Složené výroky implikace a ekvivalence

2 Reálné funkce jedné reálné proměnné

+ 2 = 1 pomocí metody dělení definičního oboru. ( )

2.7.7 Inverzní funkce

Funkce pro učební obory

4.2.9 Vlastnosti funkcí sinus a cosinus

ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A ZLOMKOVÝCH NEROVNIC V ŠESTI BODECH

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

1.3.3 Množinové operace

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

2.4.3 Kreslení grafů funkcí metodou napodobení výpočtu II

{ } B =. Rozhodni, které z následujících. - je relace z A do B

Rovnice s neznámou pod odmocninou I

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

Využití programu MS Excel při výuce vlastností kvadratické funkce

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

( ) ( ) Logaritmické nerovnice II. Předpoklady: 2924

( ) ( ) ( ) Logaritmické nerovnice I. Předpoklady: 2908, 2917, 2919

Cíl a následující tabulku. t [ s ] s [ mm ]

Funkce kotangens. cotgα = = Zopakuj všechny části předchozí kapitoly pro funkci kotangens. B a

Kreslení graf obecné funkce II

4.2.3 Oblouková míra. π r2. π π. Předpoklady: Obloukovou míru známe z geometrie nebo z fyziky (kruhový pohyb) rychlé zopakování.

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

Použití substituce pro řešení nerovnic II

7.5.3 Hledání kružnic II

Funkce pro studijní obory

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

4.3.7 Součtové vzorce. π π π π. π π π. Předpoklady: 4306

Funkce arcsin. Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 - je číslo, které když dám na druhou tak vyjde 4.

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

x 0; x = x (s kladným číslem nic nedělá)

Rovnice paraboly

Nepřijde a nedám 100 Kč měl jsem pravdu, o této

2.7. Průběh funkce. Vyšetřit průběh funkce znamená určit (ne nutně v tomto pořadí): 1) Definiční obor; sudost, lichost; periodičnost

4.2.6 Tabulkové hodnoty orientovaných úhlů

Exponenciální rovnice. Metoda převedení na stejný základ. Cvičení 1. Příklad 1.

Lineární funkcí se nazývá každá funkce, která je daná rovnicí y = ax + b, kde a, b jsou reálná čísla.

III Určování hodnot funkcí sinus a cosinus

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

4.2.3 Orientovaný úhel

Transkript:

.. Funkce rostoucí, funkce klesající II Předpoklad: Př. : Rozhodni, zda funkce = na následujícím obrázku je rostoucí nebo klesající. = - - - - Pro záporná jde funkce dolů, pro kladná nahoru není ani rostoucí ani klesající. Kdbchom do porovnávání brali pouze kladná ;, bla b rostoucí (pravá polovina grafu) funkce je rostoucí v intervalu 0; ) (je rostoucí pro kladná čísla). Kdbchom do porovnávání brali pouze záporná ;, bla b klesající (levá polovina grafu) funkce je klesající v intervalu ( ;0 (je klesající pro záporná čísla). Př. : Zformuluj definici funkce rostoucí a klesající v intervalu J. Definice: Funkce f se nazývá rostoucí v intervalu J právě, kdž pro všechna ; z intervalu J platí: je- < pak f ( ) < f ( ). li Definice: Funkce f se nazývá klesající v intervalu J právě, kdž pro všechna ; z intervalu J platí: je-li < pak f ( ) f ( ) >.

Př. : Rozhodni, zda je funkce = rostoucí nebo klesající. Případně zda je rostoucí (či klesající) v nějakém intervalu. - - - - Graf funkce jde pořád dolů, ale funkce není klesající (neplatilo b například porovnání pro = ; = ). vbírat pouze z intervalu ( ;0) nebo z intervalu ( ) Musíme ; je funkce klesající. 0;. V těchto intervalech Př. : Do grafu funkce poloh blo zřejmé, že funkce = není klesající. f( ) = nakresli dva bod ; f ( ) a ( ) ; f tak, ab z jejich - f( ) - Platí: <, ale neplatí f ( ) f ( ) > funkce není klesající. Pedagogická poznámka: Příklad vpadá zbtečně, řešení blo řečeno už v předchozím příkladu (vžd dotčné bod na tabuli ukazuji nebo kreslím, před zadáním příkladu se je snažím nenápadně smazat), ale kupodivu se najde dost takových, kteří to stihnou zapomenout nebo to v předchozím příkladě nepochopili. Ptám se studentů, kteří v příkladě špatně odhadovali, že funkce = je klesající, zda

jsou si jistí, že si svoji chbu už budou vžd pamatovat a zda si nemslí, že tuto dvojici bodů měli mít v sešitu nakreslenou i bez předchozího příkladu. Př. 5: Na obrázku jsou nakreslen graf funkcí f; f; f urči interval, ve kterých jsou funkce rostoucí (klesající). f f - - - - f funkce rostoucí ( ;0 ; ; ) klesající ; konstantní 0; funkce f : rostoucí ; 0 ; ; ) klesající ( ; 0; funkce f : rostoucí ( ;0 ; ; ) konstantní 0; Př. 6: Petáková: strana 5/cvičení 9 strana 5/cvičení 0 Pedagogická poznámka: Následující příklad nesouvisí přímo s rostoucími a klesajícími funkcemi. Jde v nich v prvé řadě o to, ab se studenti naučili udělat libovolnou funkci, která splňuje nějaké podmínk. Slovo libovolnou je tučně, protože právě libovolnost jim dělá velké potíže, jsou vedeni k opakování naučených postupů a jakákoliv libovolnost je pro ně problém. Pedagogická poznámka: U výsledků následujícího příkladu je nutné dbát na to, že nejde o znalosti určené k naučení (zapamatování), že jde jenom o důsledk základních pravidel pro kreslení grafů a je možné je formulovat mnoha různými způsob. Témto způsobem je třeba pohlížet i na uvedené řešení.

Př. 7: V následujících příkladech budeš kreslit libovolné funkce, které splňují dané podmínk. Rozhodni, jak bude možné na výsledném obrázku zkontrolovat (nebo při jeho kreslení splnit) splnění jednotlivých vlastností v tomto seznamu: a) jde o funkci b) prochází daným bodem c) má daný definiční obor d) má daný obor hodnot e) je prostá f) je rostoucí (nebo klesající) a) jde o funkci v grafu nesmí být dva bod přímo nad sebou b) prochází daným bodem vznačím bod, který musí být součásti grafu c) má daný definiční obor na ose vznačíme definiční obor a ke každému vznačenému číslu musí eistovat bod v grafu d) má daný obor hodnot na ose vznačíme obor hodnot a ke každému vznačenému číslu musí eistovat bod v grafu e) je prostá v grafu nesmí být dva bod ve stejné výšce f) je rostoucí (nebo klesající) v intervalu vznačíme na ose interval a v této oblasti musí jít graf buď nahoru (rostoucí) nebo dolů (klesající) Pedagogická poznámka: Následující příklad řeší studenti ve dvojicích. Každý má své zadání, nakreslí svou funkci a poté předá sousedovi. Soused nekontroluje správnost, ale pouze určuje vlastnosti, které má nakreslená funkce a kterých se týkalo zadání. Například pokud v zadání měla funkce mít určitý definiční obor, soused určí definiční obor nakreslené funkce. Pak si sousedi papír opět vmění a každý zjistí, zda podmínk splnil nebo ne. Při řešení tohoto příkladu je třeba bojovat se dvěma sndrom: a) dělám jen to, co mi dovolili ve škole Studenti se snaží dodržovat nějaká omezení, která jim nikd nikdo nedal (důsledek toho, že česká škola tíhne k omílání učitelstvem schválených postupů). Máloco dovede student do takových rozpaků jako fakt, že můžou tu čáru udělat z jednoho bodu do druhého téměř jakkoliv. Celá dosavadní zkušenost jim říká, že určitě bude eistovat jen jeden způsob, jak se to dá udělat správně a kdž nedokážou najít ten jediný způsob jsou zcela bezradní. b) vždť to mám přece správně Eistuje poměrně početná skupina, kteří dokážou bez problémů určit definiční obor funkce nakreslené na tabuli. Kdž si však mají zkontrolovat svůj graf, který nakreslili a který má mít určitý definiční obor, zjistí, že ho nakreslili správně i kdž je úplně špatně. Vědomí, že ho kreslili s tím, ab splňoval zadání je vede neodvratně k tomu, že ho považují za správný ať je sebehorší. Nejsou totiž schopni nezaujatého přístupu ke grafu, jaký používají, kdž studují obrázek od učitele. Tohle je zásadní nedostatek (a hodně vsvětluje, proč mají studenti tak chabou

schopnost sebekontrol obecně). Kvůli tomuto je v příkladech zavedena křížová kontrola a fakt, že soused jim obrázek pořád vrací s tím, že definiční obor je špatně (i kdž podle jejich kontrolování je dobře) je vede k tomu, ab se pokusili na svém kontrolování něco změnit. Pedagogická poznámka: Pokud b se k následujícímu zadání přidalo ještě pár řádek, stačilo b to na celou hodinu práce. Mám trochu pocit, že následující příklad b si zasloužil více času než 0-5 minut, které ke konci hodin zbudou. Možná b se dala vužít čas, který zbude z následující hodin, která také vžaduje více než jednu vučovací hodinu. Př. 8: Následující příklad řešte ve dvojicích. Každý z dvojice má ve svém sloupci zadání, které vřeší. Hotový příklad předá sousedovi a požádá ho o zkontrolování výsledku. Nakresli libovolnou funkci, která najednou splňuje následující podmínk: D ( f ) = { ;0;; }, funkce je prostá ( ) { ; ;;} H f =, funkce je klesající D ( f ) = R, H ( f ) = ; { 5} D ( f ) = { } ;, H ( f ) = R D ( f ) = ( ; ) ;, H ( f ) = R, D ( f ) = R, H ( f ) = ; ( ; ), ( ) f ( 0) = D ( f ) = R, H ( f ) = ( ;) ;5, f ( ) =, klesající v intervalu ; D ( f ) = R, H ( f ) = ( 5; ) ;, f ( ) =, rostoucí v intervalu ;0 f = Pedagogická poznámka: Hned v prvním zadání se dobře uplatní křížová kontrola. Polovina studentů nakreslí místo samostatných bodů plnou čáru, jejíž definiční obor (nebo obor hodnot) kontrolující většinou správně zapíše pomocí intervalu. Shrnutí: Funkce můžem být rostoucí nebo klesající kromě celého definičního oboru i v pouhém intervalu. 5