Lokální analýza dat Národního registru CMP. Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava

Podobné dokumenty
NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.

Lokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011

IKTA : analýza dat IC Nemocnice Chomutov (1) MUDr. Jiří Neumann MUDr. Ján Macko

Projekt vzdělávací sítě iktových center- IKTA

LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled údajů z Národního kardiochirurgického registru NZIS REPORT č. R/1 (10/2018)

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Vyhodnocení studie SPACE

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

NÁRODNÍ REGISTR IMPLANTABILNÍCH KARDIOVERTER- DEFIBRILÁTORŮ

Analytická zpráva DME a přehled stavu registru k :

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU

Registr IKTA Národní registr cévních mozkových příhod

Time management cévních mozkových příhod. Rostislav Verner Magda Fleková Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.

Analytická zpráva DME a přehled stavu registru k :

TULUNG - AVASTIN. Klinický registr pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic. Stav registru k datu

TULUNG - AVASTIN. Klinický registr pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic. Stav registru k datu

Intravenózní trombolýza mezi hodinou

Modernizace a obnova přístrojového vybavení

15. Forum Onkologů Klinická zpráva z lékových registrů

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (CMP)

TARCEVA klinický registr

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Země 1 až 8 Číslo nemocnice. OTÁZKY O VAŠÍ NEMOCNIČNÍ DATABÁZI A POUŽITÍ KÓDOVÁNÍ DLE MKN (ICD Vedete chorobopis pro každého pacienta

Síť center. Směrování pacienta s akutní cévní mozkovou. vzniku příznaků a vzdáleností do nejbližšího. Iktového centra (IC).

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - ZLOMENINA HORNÍHO KONCE STEHENNÍ KOSTI

Účinnost a bezpečnost mechanické rekanalizace mozkové tepny

Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP

Lékový registr ALIMTA

Lékový registr ALIMTA

Možnosti neurochirurgie v léčbě a prevenci mozkové ischemie

Krtička M. 1, Švancara J. 2 1 Klinika úrazové chirurgie TC FN Brno, LF MU 2 Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

Mozkové krvácení po intravenosní trombolýze

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

Cévní mozkové příhody (ictus cerebri)

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Problema)ka péče o akutní CMP

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

FN Olomouc. Iktové centrum, Neurologická klinika FN Olomouc NEUROLOGICKÁ KLINIKA FN A LF UP OLOMOUC

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště

Klinický profil, léčba a prognóza 121 případů Guillainova- Barrého syndromu u 119 nemocných prospektivně zaznamenaných v české národním registru GBS.

prodlouženém intervalu do 4,5 hod od vzniku příhody

Pravidelný report projektu BREAST - Avastin

CORECT - VECTIBIX. Klinický registr pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem. Stav registru k datu

Výhody a případná úskalí standardu pro léčbu CMP. Standardy v oblasti cerebrovaskulární medicíny

Hospitalizovaní a zemřelí na cévní nemoci mozku v ČR v letech

Roční zpráva o výsledcích projektu Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita

Standardní katalog NSUZS

CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (iktus, CMP) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Kardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava

Akutní CMP na ose urgentní péče (zkušenosti z Emergency FNOL)

VŠB Technická univerzita Ostrava BIOSTATISTIKA

TARCEVA klinický registr

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Monitoring Efektivní Terapie ICHDK

Interpretace hodnoty INR

NEUROSONOLOGIE. Intimomediáln Aterosklerotický plát

,, Cesta ke zdraví mužů

MAMOGRAFICKÝ SCREENING V ČESKÉ REPUBLICE

Epidemiologie hematologických malignit v České republice

Simulace ošetřovatelské péče akutní CMP: Nový program v České republice

Cévní mozkové příhody: příčiny, klinický obraz, diagnostika a terapie Michal Král, Daniel Šaňák

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

In#momediální šíře a ateroskleróza

Heterogenita v poskytování akutní lůžkové péče v ČR

povodí a její úskalí Jiří Neumann Neurologické oddělení a Iktové centrum KZ, a.s. Nemocnice Chomutov, o.z. Neurosonologický seminář, 1.2.

Organizace péče o pacienty s CMP v ČR: Výsledky indikátorů kvality péče za rok 2014

Škoda O., Cerebrovaskulární sekce ČNS J.E.P., Neurologické odd., Nemocnice Jihlava

Analytická zpráva a přehled stavu registru k :

NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková

EPOSS výsledky interim analýzy. Jan Maláska za kolektiv investigátorů projektu EPOSS

Organizace péče o pacienty s CMP v ČR

Analýza dat LP Revlimid z registru pacientů v ČR

EPOSS - co jsme (možná) dosud nevěděli? EPOSS lessons learned

Hraniční indikace trombolýzy Wake-up iktus / iktus s neznámou dobou vzniku - šedá zóna současné akutní cerebrovaskulární péče

Poslední hospitalizace onkologických pacientů v ZZ následné péče a lůžkových hospicích

CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (iktus, CMP) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Obsah. 1 Plnění dílčích aktivit Plnění harmonogramu projektu Plnění cílů projektu Počet center a případů...6.

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

Screening karcinomu prsu: silné a slabé stránky dle dostupných dat

Národní diabetologický program MUDr. Helena Sajdlová ředitelka odboru zdravotních služeb Ministerstvo zdravotnictví ČR

Škály v cévní neurologii, CMP kontroverze

RNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr.

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Přehled statistických výsledků

Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím

Hlavní principy. Farmako-ekonomika OLA

Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.

Co se lze dozvědět o polytraumatech z úrazového registru ČR

Prevence, příznaky a léčba cévní mozkové příhody. MUDr. Jan Bartoník Neurologické odd. KNTB, a. s. Zlín

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Praxe hodnocení cílené biologické léčby zhoubných nádorů v ČR a její edukační obsah

Transkript:

NÁRODNÍ REGISTR CMP Lokální analýza dat Národního registru CMP za rok 2010 Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava MUDr. Martin Roubec Garant centra: MUDr. Michal Bar, Ph.D. Garant registru: Doc. MUDr. Z. Kalita, CSc. Informační technologie: Ing. Petr Brabec, RNDr. Daniel Klimeš Analýza dat: Mgr. Jan Švancara, RNDr. Jiří Jarkovský, Ph.D., Doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Národní registr CMP Centrální registr pacientů s cévní mozkovou příhodou součást Národního cerebrovaskulárního programu Vznik ve spolupráci Cerebrovaskulární sekce české neurologické společnosti ČLS JEP a Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Hlavní cílem je zaznamenávat a analyzovat epidemiologické a klinické informace o pacientech s CMP v České republice a výhledově i v dalších evropských zemích K ibil í ký i CMP (E S k Kompatibilní s evropským registrem CMP (European Stroke Database)

Struktura datového souboru Primární spádová oblast Sekundární spádová oblast Registr IKTA obsahuje 504 pacientů, kteří prodělali iktus a byli hospitalizováni v období od 1.1 2010 do 31.12 2010 ve Fakultní nemocnici v Ostravě. pitalizovanýc ch pacientů Počet hos 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 504 475 432 382 330 292 251 215 173 130 79 38 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Diagnostické závěry N = 504 Druh choroby 8.7% 13.1% N = 394 Typ ischemie TIA Infarkt Neuvedeno 0% 20% 40% 60% 80% 100% 19.8 79.9 0.3 78.2% Hemoragie (N = 66) Ischemie (N = 394) SAK (N = 44) U pacientů byla nejčastěji diagnostikována ischemie, a to v 78.2% případů. 80 60 40 20 0 Aterotrombotická Etiologie ischemie 52.8 30.4 15.9 1.3 Embolická Lakunární Jiná

Diagnostické závěry N = 426* Druh choroby 17.3% Hemoragie (N = 66) Ischemie - infarkt (N = 316) 82.7% Ischemie (v tomto případě infarkt) převládá (82.7%) i u segmentu pacientů bez TIA. *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech, kteří neměli TIA.

CMP dle sociální anamnézy N = 504 N Věk méně než 70 let 14.8 69.3 16.0 257 70 let a více 11.3 87.4 247 Pohlaví Ženy 11.7 75.3 13.0 239 Muži 14.3 80.8 4.9 265 Hemoragie Bydlení Žije sám Nežije sám 10.3 13.0 84.1 78.1 5.6 8.9 126 338 Ischemie SAK Instituce 4.5 95.5 22 Není známo 44.4 16.7 38.9 18 Zaměstnán Fyzicky pracující 13.7 60.3 26.0 73 Duševně pracující 14.3 57.1 28.6 28 Nezaměstnaný 0.0 100.0 2 Důchodce 12.6 83.3 4.0 396 Jiná práce 40.0 40.0 20.0 5 Celkem 8.9 90.2 257

Ischemie dle sociální anamnézy N = 393* N Věk méně než 70 let 23.7 76.3 177 70 let a více 16.7 83.3 216 Pohlaví Ženy 22.2 77.8 180 Muži 17.8 82.2 213 Bydlení Žije sám 13.2 86.8 106 Nežije sám 22.4 77.6 263 Instituce 23.8 76.2 21 Zaměstnán Není známo 100.0 Fyzicky pracující 18.6 81.4 3 43 Duševně pracující 37.5 62.5 16 Nezaměstnaný 100.0 2 Důchodce 19.4 80.6 330 Jiná práce 100.0 2 Celkem 19.8 80.2 393* TIA Infarkt *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech s ischémií a uvedeným typem ischemie.

CT vyšetření Vyšetření Čas do prvního CT* Celkem N=498 N = 504 1.2% TIA N=76 60 Infarkt N=311 98.8% % pac cientů 50 40 30 20 33.1 42.1 32.8 25.9 22.4 21.5 45.7 41.0 35.5 Provedeno (N = 498) 10 Neprovedeno, neznámo (N = 6) 0 Do 3 hod. 3-6 hod. Více jak 6 hod. Vyšetření CT nebylo provedeno pouze u jednoho pacienta. Nejčastěji byli pacienti vyšetřeni po 6 hodinách. Kratší čas do vyšetření byl u pacientů stia TIA. *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech se známým časem provedení prvního CT.

Trombolýza N = 504 Intravenózní trombolýza Intraarteriální trombolýza Ano Ne, neuvedeno Ano Ne, neuvedeno 99.0% 91.1% 8.9% 10% 1.0% 9.9% tedy 50 pacientů bylo léčeno trombolýzou. Pacienti s infarktem měli provedenou trombolýzu v 15.2%, pacienti s TIA v 2.6%

Rizikové faktory N = 504 Ano Ne/neuvedeno Počet osob s rizikovými faktory Alkohol Hypertenze ICHS Dyslipidemie Diabetes mellitus Fibrilace síní Předchozí iktus Kouření Jiná cévní onemocnění Stenozy ACI nad 50% IM 77.7 73.0 22.3 27.0 39.4 60.6 29.8 70.2 26.4 73.6 21.7 78.3 19.3 80.7 19.1 80.9 14.5 85.5 12.7 87.3 11.7 88.3 N= 391 N= 367 N= 198 N= 150 N= 133 N= 109 N= 97 N= 96 N= 73 N= 64 N= 59 TIA 6.4 93.6 N= 32

Rizikové faktory podle diagnostického závěru a typu ischemie Ischemie (N=394) Infarkt (N=315) Ano Ne/neuvedeno TIA (N=78) Hemoragie (N=66) Hypertenze 73.6 26.4 74.3 25.7 70.5 29.5 90.8 9.2 Alkohol 76.9 23.1 78.1 21.9 71.8 28.2 75.4 24.6 Dyslipidemie 46.4 53.6 48.9 51.1 35.9 64.1 21.5 78.5 ICHS 35.8 64.2 35.9 64.1 34.6 65.4 12.3 87.7 Kouření 29.4 70.6 27.3 72.7 37.2 62.8 23.1 76.9 Diabetes mellitus 25.6 74.4 27.6 72.4 16.7 83.3 12.3 87.7 Předchozí iktus 21.8 78.2 22.2 77.8 20.5 79.5 13.8 86.2 Fibrilace síní 23.1 76.9 23.8 76.2 19.2 80.8 4.6 95.4 Jiná cévní onemocnění 16.0 84.0 15.9 84.1 16.7 83.3 12.3 87.7 Stenozy ACI nad 50% 15.7 84.3 18.1 81.9 6.4 93.6 3.1 96.9 IM 14.0 86.0 15.6 84.4 7.7 92.3 6.2 93.8 TIA7.4 92.6 7.0 93.0 9.0 91.0 3.1 96.9

Životní styl pacientů s CMP N = 503 ření Kou Užívání alkoholu N=503 Abstinent Konzument Abusus Nekuřák 21.1% 58.3% 1.6% Exkuřák 1.0% 3.6% 0.2% Aktivní 0.2% 13.3% 0.8% Většina pacientů jsou nekuřáci, itři čtvrtiny ti jsou konzumenti alkoholu, častá je kombinace nekuřáctví a konzumace alkoholu u 58.3% pacientů. % pacientů 100 80 60 40 20 0 Užívání alkoholu 75.1 22.3 2.6 pacientů % 100 80 60 40 20 0 80.9 Kouření 4.8 14.3 Abstinent Konzument Abusus Nek kuřák Ex kuřákku AktivníAk *1 pacient neměl vyplněnou informaci o kouření a alkoholu

Životní styl pacientů s CMP Užívání alkoholu TIA N=78 Infarkt N=315 Kouření 100 100 80 70.5 71.7 80 80.8 76.2 % pacientů 60 40 20 0 29.5 25.7 2.5 % pa acientů 60 40 20 0 18.7 10.3 9 5.1 Abstinentnt Konzumentnt Abususus Abstinentnt Konzumentnt Abusus *1 pacient neměl vyplněnou informaci o kouření a alkoholu

Rankin skóre před iktem a při propuštění % pacientů N = 503* 0% 20% 40% 60% 80% 100% Rankin skóre před iktem 83.1 70 7.0 5834 5.8 3.4 Rankin skóre při propuštění 27.0 19.1 13.1 6.8 7.4 18.3 8.3 0-žádné postižení 1-životní styl není ovlivněn, postižení přítomno 2-životní styl ovlivněn, ale je soběstačný 3-potřebuje malou pomoc 4-potřebuje velkou pomoc 5-potřebuje stálou péči 6-zemřel/a Zgrafů je patrné, že po prodělání iktu dochází u pacientů ke zhoršení Rankin skóre. Hodnota statistické významnosti tohoto rozdílu počítaná Wilcoxonovým testem je p<0.001 *Rankin skóre před iktem a při propuštění srovnáváno jen u pacientů s vyplněnými oběma záznamy.

Rankin skóre před iktem a při propuštění Rankin skó óre před ikt tem Rankin skóre při propuštění 0 1 2 3 4 5 6 0 26.8% 15.5% 9.7% 4.6% 5.2% 14.3% 7.0% 1 0.2% 3.6% 1.0% 0.2% 0.4% 1.2% 0.4% 2 2.2% 1.0% 0.6% 1.6% 0.4% 3 0.2% 1.0% 0.6% 1.0% 0.6% 4 0.6% 0.2% 0-žádné postižení 3-potřebuje malou pomoc 1-životní styl není ovlivněn, postižení přítomno 4-potřebuje velkou pomoc 2-životní styl ovlivněn, ale je soběstačný 5-potřebuje stálou péči N = 503* Tabulka sumarizuje kombinace vstupní hodnoty Rankin skóre a jeho hodnoty při propuštění. Z tabulky je patrné, že po prodělání iktu dochází u pacientů buď ke stagnaci nebo ke zhoršení Rankin skóre. Zlepšení stavu dle Rankin skóre je pozorováno pouze u 0.4% pacientů, zhoršení u 65.4% pacientů a stagnace u 34.2% pacientů. zhoršení stavu zachování stejného stavu zlepšení stavu *Rankin skóre před iktem a při propuštění srovnáváno jen u pacientů s vyplněnými oběma záznamy.

Rankin skóre podle diagnostického závěru Rankin skóre % pacientů 0% 20% 40% 60% 80% 100% Hemoragie (N=66) 86.4 9.1 1.53.0 před p<0.001 7.6 10.6 7.6 4.5 9.1 40.9 19.7 po Ischemie (N=393) 81.4 6.9 6.9 3.8 před p<0.001 28.5 22.4 14.5 6.6 7.4 14 6.6 po TIA (N=78) 88.5 3.8 3.81.3 2.6 před p=0.027 82.1 6.4 5.11.3 2.6 po Infarkt (N=314) 79.6 7.6 7.6 4.5 před p<0.001 15.3 26.1 16.9 8.0 8.6 16.9 8.3 po 0-žádné postižení 1-životní styl není ovlivněn, postižení přítomno 2-životní styl ovlivněn, ale je soběstačný 3-potřebuje malou pomoc 4-potřebuje velkou pomoc 5-potřebuje stálou péči 6-zemřel/a Statisticky významné změny v Rankin skóre byly pozorovány u všech podskupin pacientů. Výpočet byl prováděn pouze na pacientech s vyplněnými oběma hodnotami Rankin skóre.

NIH skóre při přijetí a propuštění p Při přijetí Při propuštění NIH skóre přijetí NIH skóre propuštění p 100 N 462* Průměr: 87 8.7 57 5.7 80 70.3 Medián: 5 2 <0.001 % pacien ntů 60 40 20 55.4 Maximum: 37 39 Minimum: 0 0 Statistická významnost hodnocena Wilcoxonovým testem 16.5 17.5 10.2 10.6 11.5 8 0 0-5 6-10 11-15 16 a více Hodnota NIH skóre mezi přijetím a propuštěním žijících pacientů statisticky významně klesá. *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech žijících po propuštění s oběma údaji NIH skóre.

Změna NIH skóre dle typu CMP, typu ischemie a léčby trombolýzou U všech podskupin pacientů (ischemie, TIA, infarkt, pacienti léčení trombolýzou) dochází u žijících pacientů k významnému poklesu NIH skóre mezi přijetím a propuštěním pacientů. přijetí propuštění 90% Medián 10% óre Hodno ota NIH sk 35 30 25 20 15 10 p<0.001 p=0.027 p<0.001 p<0.001 p<0.001 p<0.001 5 0 Celkem N=368 Hemoragie N=53 Ischemie N=254 TIA N=78 Infarkt N=289 Trombolýza N=45 Statistická významnost rozdílů NIH skóre při přijetí a při propuštění byla hodnocena Wilcoxonovým testem. Výpočet byl prováděn pouze na pacientech žijících po propuštění s oběma údaji NIH skóre.

Čas od vzniku symptomů do přijetí 21.2% N = 504 29.2% 49.6% % pac cientů 60 50 40 30 20 10 0 49.6 16.7 12.5 7.9 5.0 6.9 1.4 Do 3 hodin (N = 250) 3 až 12 hodin (N = 147) Později (N = 107) Do 3 hodin 3 až 6 hodin 6až 12 hodin 12až 24 hodin 24až 48 hodin 2 až 7 dní Později Téměř polovina pacientů byla přijata do 3 hodin od vzniku symptomů.

NIH skóre při přijetí dle času přijetí 100 Do 3 hodin 3 až 12 hodin Později Do 3 hodin 3až12 hodin Později N 327 Průměr: 10.4 10.3 73 7.3 p % pacien ntů 80 60 40 20 0 67.3 50.3 45.6 17.216.3 14.0 13.6 10.9 4.7 Medián: 7 5 3 0.001 Maximum: 35 37 36 Minimum: 0 0 0 23.622.4 14.0 Statistická významnost hodnocena Kruskal-Wallisovým testem Čas od vzniku symptomu do přijetí je statisticky významně kratší u pacientů s horším NIH skóre. 0-5 6-10 11-15 16 a více Analýza vztahu času přijetí a vstupního NIH skóre byla provedena i na pacientech zemřelých za hospitalizace. *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech s údajem o vstupním NIH skóre.

Čas od vzniku symptomů do přijetí Doba od vzniku CMP do přijetí (v hodinách) 0% 20% 40% 60% 80% 100% % pacientů Celkem Hemoragie Ischemie TIA Infarkt Žijící Zemřelý 21.2 49.6 29.2 N=504 53.0 30.3 50.0 28.9 64.1 20.5 46.7 31.1 48.7 29.4 59.5 26.2 16.7 21.1 N=66 N=394 15.4 N=78 22.2 N=315 21.9 N=462 14.3 N=42 Do 3 hodin 3 až 12 hodin Později Hodnota statistické významnosti rozdílu mezi pacienti s hemoragií a ischemií v časech přijetí počítaná Chí kvadrát testem je p=0.478. Rozdíl tedy není statisticky významný. Hodnota statistické významnosti rozdílu mezi pacienti s TIA a infarktem v časech přijetí počítaná Chí kvadrát testem je p=0.021. Rozdíl tedy je statisticky významný. Hodnota statistické významnosti rozdílu mezi pacienti žijícími a zemřelými v časech přijetí počítaná Chí kvadrát testem t je p=0.150. Rozdíl tedy není statisticky ti ti významný. ý

Rankin skóre podle doby od vzniku CMP Rankin skóre vstupní %pacientů 0% 20% 40% 60% 80% 100% N = 503* Do 3 hodin 82.0 8.8 5.22.8 3 až 12 hodin 83.6 41 4.1 68 6.8 55 5.5 Později 85.0 6.5 5.61.9 N=250 N=146 N=107 0-žádné postižení 1-životní styl není ovlivněn, postižení přítomno 2-životní styl ovlivněn, ale je soběstačný Rankin skóre výstupní % pacientů 3-potřebuje malou pomoc 0% 20% 40% 60% 80% 100% Do 3 hodin 29.2 16.8 10.8 6.0 9.2 18 10.0 N=250 3 až 12 hodin 23.3 19.2 13.7 9.6 4.8 21.9 7.5 N=146 Později 27.1 24.3 17.8 4.7 6.5 14.0 5.6 N=107 4-potřebuje velkou pomoc 5-potřebuje stálou péči 6-zemřel/a Hodnota statistické ti ti významnosti rozdílu mezi Rankin skóre vstupním a výstupním počítaná Wilcoxonovým testem t je p<0.001 pro pacienty všech tří časových kategorií. Významnost rozdílu mezi jednotlivými kategoriemi dle času počítaná Kruskal-Wallisovým testem je pro vstupní Rankin skóre 0.793, pro výstupní pak 0.275. *Výpočet byl prováděn pouze na pacientech se známým časem od vzniku CMP a oběma hodnotami Rankin skóre.

Mortalita pacientů s CMP Báze: pacienti s ischemií Celkem N=504 Hemoragie N=66 Ischemie N=394 SAK N=44 TIA N=78 Infarkt N=315 % pacientů 0 10 20 30 40 50 60 0.0 8.3 6.6 6.8 8.3 19.7 p * 0.006 0.004 Trombolýza - ano N=50 10.0 Trombolýza - ne N=454 8.1 0.593 Do 3 hodin N=250 10.0 3 až 12 hodin N=147 75 7.5 0.338 Později N=107 5.6 Aterotrombotická N=207 7.2 0.537 Embolická N=119 7.6 0.508 Lakunární N=62 1.6 0.151 Jiná N=5 20.0 0.291 ezi danými skupin nami Testován rozdíl m Testován roz zdíl mezi danou skupin nou a ostatními pa cienty Statisticky významně zvýšená mortalita byla pozorována u pacientů s hemoragií. Statisticky významný rozdíl je také mezi skupinami pacientů dle typu ischemie. Pacienti s TIA mají nulovou mortalitu. * Statistická významnost pro dobu od vzniku CMP byla počítána ML chí kvadrát testem, pro ostatní proměnné byl použit Fisherův přesný test.

Shrnutí Registr IKTA obsahuje 504 pacientů, kteří prodělali iktus a byli hospitalizováni v období od 1.1 2010 do 31.12 2010 ve Fakultní nemocnici v Ostravě. U pacientů byla nejčastěji diagnostikována ischemie, a to v 78.2% případů. Vyšetření CT bylo provedeno u naprosté většiny pacientů (98.8%). Třetina pacientů byla vyšetřena do 3 hodin. Většina pacientů jsou nekuřáci, tři čtvrtiny jsou konzumenti alkoholu, častá je kombinace nekuřáctví a konzumace alkoholu u 58.3% pacientů. Nejčastějšími rizikovými faktory jsou alkohol (78%), hypertenze (73%), ICHS (39%), dyslipidemie (30%) a diabetes (26%). Po prodělání iktu dochází u pacientů ke statisticky významnému zhoršení Rankin skóre. Zlepšení stavu dle Rankin skóre je pozorováno pouze u 0.4% pacientů, zhoršení u 65.4% pacientů a stagnace u 34.2% pacientů. Statisticky významné změny v Rankin skóre byly pozorovány u všech podskupin pacientů. Hodnota NIH skóre mezi přijetím (medián 5) a propuštěním (medián 2) žijících pacientů statisticky významně klesá. U všech podskupin pacientů (ischemie, hemoragie, TIA, infarkt, pacienti léčení trombolýzou) dochází u žijících pacientů k významnému poklesu NIH skóre mezi přijetím a propuštěním. Polovina pacientů je přijata do 3 hodin od vzniku symptomů, u 21% k přijetí dochází po více než 12 hodinách od vzniku symptomů. ů Celková mortalita souboru pacientů je 8.3%. Statisticky významně zvýšená mortalita byla pozorována u pacientů s hemoragií. Statisticky významný rozdíl je také mezi skupinami pacientů dle typu ischemie. Pacienti s TIA totiž mají nulovou mortalitu.