Krizvý prgram 582/PR/2018 KRIZOVÝ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ šklní rk 2018/2019 Suvisející předpisy: Metdický pkyn ministryně šklství, mládeže a tělvýchvy k prevenci a řešení šikany ve šklách a šklských zařízeních (č. j. MŠMT-21149/2016) Preventivní prgram škly č. 583/PR/2018 Zpracval: Mgr. Libr Vakrčka, metdik prevence rizikvéh chvání Účinnst: 3. září 2018 Platnst d: 31. srpna 2019 Aktualizace dkumentu: Rzdělvník: 559/PR/2017 Všichni zaměstnanci Pdpis: Přílhy: Mgr. Marek Wandrl v.r., ředitel škly 1 Stadia šikanvání 2 Přímé a nepřímé varvné signály šikanvání 3 Prtektivní a rizikvé faktry
KRIZOVÝ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Schpnst dpuštět neznamená přijímat neb schvalvat ubližvání. J. Gray Obsah KRIZOVÝ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ... 1 Úvdní ustanvení... 4 Charakteristika šikany... 4 Bezpečné prstředí ve škle... 5 Základní pstup v řešení šikany... 6
Nápravná patření... 7 Odpvědnst rdičů a kmunikace škly s rdiči... 7 Šikana zaměřená na učitele: jak ji předcházet a jak ji řešit... 8 Právní dpvědnst škly... 10 Škla má hlašvací pvinnst při výskytu šikany v následujících případech:... 10 Trestně-právní hledisk šikany... 11 Pdávání pdnětů, stížnstí a známení... 12 Prgram prti šikanvání SOŠ Jsefa Susedíka Vsetín... 13 Charakteristika škly... 13 Charakteristika budv:... 13 Charakteristika materiálně technickéh vybavení:... 13 Scikulturní a nárdnstní charakteristika... 13 Rizikvá prstředí ve škle... 13 Analýza situace... 14 Mtivace a vzdělávání pedaggů... 14 Realizační tým řešení výskytu a prevence RCH... 14 Vedení škly... 14 Výchvná kmise (slžení)... 14 Výchvná kmise (činnst)... 14 Další mžnsti řešení výskytu a prevence RCH... 14 Splečný pstup při řešení šikanvání... 15 První pmc při pčáteční šikaně... 15 Krizvý scénář pr výbuch skupinvéh násilí při pkrčilé šikaně:... 15 Primární prevence ve výuce... 15 Primární prevence ve šklních i mimšklních prgramech... 15 Ochranný režim... 15 Splupráce s rdiči... 16 Šklní pradenské služby... 16 Splupráce se specializvanými zařízeními... 16 PŘÍLOHA 1: Stadia šikanvání... 17 PŘÍLOHA 2: Přímé a nepřímé varvné signály šikanvání... 18 PŘÍLOHA 3: Prtektivní a rizikvé faktry... 19
Úvdní ustanvení Škla má ze zákna jednznačnu dpvědnst za vytváření a udržvání bezpečnéh prstředí, za chranu žáků a jejich zdraví a za předcházení vzniku jakýchkli frem rizikvéh chvání na škle, tedy i šikany. Ředitel škly má zárveň dpvědnst za zajištění bezpečnsti a chrany zdraví pr své zaměstnance, tedy také za prevenci šikany zaměřené na učitele. Charakteristika šikany Šikana je agresivní chvání ze strany žáka/ů vůči žákvi neb skupině žáků či učiteli, které se v čase pakuje (nikli nutně) a je zalžen na vědmé, záměrné, úmyslné a bvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emcinálně, sciálně a/neb v případě šikany učitele také prfesinálně. Šikana je dále charakteristická nepměrem sil, bezmcnstí běti, nepříjemnstí útku pr běť a samúčelnstí agrese. Pdby šikany: Přímá šikana může mít pdbu fyzicku (např. bití, plivání, tahání za vlasy), verbální (např. vulgární nadávky, zraňující kmentáře k rase, nárdnsti, etnicitě, nábženství neb sexualitě, výhružky, násilné a manipulativní příkazy); neb neverbální (např. urážlivá gesta a zvuky, zírání, pužívání zastrašujících neb výhružných výrazů ve tváři, neb v řeči těla, ničení/schvávání/kradení věcí neb učebních pmůcek). Nepřímá šikana má za cíl způsbit emcinální a psychlgické utrpení a pškdit sciální status běti. Tat šikana je vyknávána způsbem, kdy útčník půsbí blest tak, aby t vypadal, že žádný takvý záměr ve skutečnsti nemá. Hlavní agresr k útku čast využívá prstředníka, neútčí přím. Nepřímá šikana je většinu nefyzická, nicméně v některých případech může být také třetí strana manipulvána d situace, kdy má zapříčinit fyzické ublížení. Nefyzické frmy nepřímé šikany pak mhu zahrnvat záměrnu ignraci neb izlvání žáka neb učitele rzšiřvání zákeřných pmluv a lží, neprávněná nařčení ze sexuálníh btěžvání neb nespravedlivéh hdncení (u učitele), ničení pvěsti a reputace, pnižvání před statními žáky i pedaggy, nepříjemné sexuální prvkace. Jednu z nejčastějších frem šikany je také elektrnická šikana, tj. kyberšikana, která může mít pdbu např. zakládání falešných prfilů na jmén žáka či učitele s dehnestujícím bsahem, prezentace pnižujících videí na prtálech, jak je yutube.cm, spluzaci.cz neb facebk.cm apd., prezentace zraňujících kmentářů na webu, rzesílání vulgárních neb výhružných kláží s tváří žáka neb učitele či příslušníků jeh rdiny, výhružné SMS neb e-maily apd. Oprti šikaně tváří v tvář má kyberšikana ze své pdstaty mnhem větší dsah, čímž ještě více zhršuje pržívání běti. Pkud je běť šikanvána ve třídě, svědky pmluv, nadávek, psmívání a ztrapňvání je max. něklik desítek lidí. V prstředí internetu může být svědkem (ale i útčníkem) stejnéh chvání i něklik desítek tisíc lidí. Kyberšikana bývá u dětí šklníh věku čast dplňkem klasické přímé a nepřímé šikany. Je tedy důležité při řešení prvěřit případné suvislsti s klasicku šikanu. Tedy pkud prbíhá klasická šikana (např. nadávky, pnižvání), je nutné zjistit situaci běti v kyberprstru (mbil, prfil, chat apd.) a napak. Škla by se kyberšikanu měla zabývat vždy, když se ní dzví. Základním úklem musí být zmapvání knkrétníh případu, které škle pmůže rzhdnut se pr správný pstup řešení. Hranice, která dlišuje šikanvání d škádlení neb agrese, bývá někdy nezřetelná. U žáků se za šikanvání nepvažuje škádlení neb agrese, které nemá znaky šikanvání. Jedním z rzlišujících prvků je schpnst žáka škádlení pětvat, bránit se mu, zastavit h. Ve chvíli, kdy se žák škádlení neb agresi neumí neb nemůže bránit, cítí se bezradný a bezmcný, a přest škádlení neb agrese pkračuje, pak tt chvání přerůstá v šikanu. Pdbně, jedná-li se šikanu pedagga žáky, pak šikana není zlbení a nerespektvání ze strany žáků, které pstrádá znaky šikany. Napak přerůstá v šikanu, stává-li se vědmým, záměrným, úmyslným a cítí-li pedagg, že není v jeh mci jej zastavit, cítí se bezbranně, ztrácí autritu a pměr sil v rlích žák/žáci x pedagg se brací. Většina bětí šikany a jejích svědků se snaží situaci udržet c nejdéle v tajnsti, bjí se někmu svěřit. Důsledkem může být pdcenění závažnsti a rzsahu výskytu šikany neb btížné nalezení útčníků. Prt je v prevenci velmi důležité zaměřit se specificky na identifikaci rizikvých znaků a signálů pr výskyt šikany. Důvdem neb bsahem šikany může být jakákli dlišnst žáka neb pedagga, např. fyzická zdatnst, vzhled, hmtnst, barva pleti, tělesná nebratnst, inteligence - snížení rzumvých schpnstí, neb napak nadání, jazykvá/kmunikační bariéra, sci-eknmická dlišnst, psychická dlišnst, speciální vzdělávací ptřeby žáka apd. Šikana může mít také specifický braz, dehrává-li se ve vztahu k žákům neb pedaggům z
důvdu etnicity, rasvé neb nárdnstní příslušnsti, nábženskéh vyznání neb víry (čast také v kmbinaci s phlavím např. muslimské dívky, židvští chlapci apd.), sexuální rientace (nejčastěji prti hmsexuálům) apd. Bezpečné prstředí ve škle jak předcházet šikaně 1. Škla respektuje identitu a individualitu každéh svéh člena, dmítá násilí a zneužití mci v jakékli pdbě a přiznává rizik výskytu šikany. Je důležité, aby škla tyt hdnty jasně kmunikvala směrem dvnitř škly i vně a zřetelně je hájila a prsazvala (např. tím, že bjeví-li se šikana, přistupuje škla k řešení včasně a tevřeně). Je důležité, aby se na vytváření bezpečnéh prstředí a předcházení šikany pdílela celá škla. Stěžejní rli a zdpvědnst za tut blast nese ředitel škly, jeh rle a aktivní přístup k prblematice předcházení a řešení šikany je nenahraditelná 2. Pr prevenci i řešení šikany vedení škly určí knkrétní dpvědnst směrem k řediteli a jeh zástupcům, třídním učitelům, pedaggům, statním zaměstnancům škly, žákům, rdičům a šklnímu pradenskému pracvišti, která je adekvátní jejich rli a mžnstem (sučást bezpečnstníh a krizvéh plánu). 3. Vedení škly pvěří alespň jednu sbu z řad pedaggických pracvníků specifickými tázkami v prevenci a řešení šikany, která se bude v tématu pravidelně vzdělávat (např. šklní metdik prevence, výchvný pradce). Tat pvěřená sba by měla dispnvat kmpetencemi zejména k šetření a řešení pčáteční šikany a vyhdncvání ptřeb škly ve vztahu k pkrčilé šikaně. 4. Škla nastaví knkrétní a srzumitelná pravidla v chvání ve svém šklním řádu, která budu specificky vztažená také k prjevům šikany (bude jasné, jaké chvání je pvažván za dehnestující a hržující a jak bude sankcinván). Sučástí šklníh řádu by měla být pravidla pr pužívání infrmačních a kmunikačních technlgií, internetu a mbilních telefnů (během vyučvání, přestávkách, v prstru škly). Bližší pdněty pr šklní řád jsu uvedeny v Přílze č. 4 Dpručené znění textů ve šklním řádu pr prblematiku šikanvání. 5. Škla nastaví důsledky za prušení pravidel u žáků, přičemž je důležité, aby uměla rzlišvat závažnst prušení. Pedaggvé a statní zaměstnanci škly znají své pravmci a aplikují pravidla chvání a důsledky za neddržení jedntně a knzistentně pr všechny žáky. 6. Ve třídě jsu nastavena třídní pravidla, která nenahrazují ani nezdvjují šklní řád. Ideální je, pkud se na tvrbě třídních pravidel a na reflexi jejich ddržvání pdílejí splu s pedaggem (nejlépe třídním učitelem) d značné míry samtní žáci. 7. Škla usiluje včasné dhalení šikany a za tímt účelem má nastavený funkční systém vzájemné kmunikace mezi pedaggy signálech, výskytu prušení pravidel, neb jiných rizikvých faktrech tak, aby byl pedagg vždy včas infrmván tm, jaká atmsféra je v jeh třídě. Sučasně má škla nastaven pravidelný mnitring varvných signálů výskytu šikany a využívá k němu adekvátní nástrje (více v Přílze č. 3 Přímé a nepřímé varvné signály šikanvání). 8. Škla zajistí infrmvanst všech svých členů tm, c je a c není šikanvání, jak se zachvat ve chvíli, kdy je žák neb pedagg hržván agresry, a kam se může brátit pmc. Žáci, pedaggvé i rdiče jsu srzumitelnu frmu infrmváni tm, na kh se mají brátit a jak a kmu je mžné si stěžvat, pkud nejsu spkjeni s pstupem pedagga neb škly. 9. Škla kntinuálně realizuje specificku primární prevenci rizikvéh chvání (včetně šikany), kteru má ppsánu v Preventivním prgramu škly někdy nazývaném také minimální preventivní prgram. Sučástí tht prgramu škly je také šklní prgram prti šikanvání. Škla má ppsány knkrétní preventivní mechanismy, které pužívá k tmu, aby šikanu minimalizvala a měla ji pd kntrlu (bezpečnstní plán). Účelem je riziku účinně a knkrétně předcházet. Sučasně má škla ppsány pstupy řešení krizvých situací pr případ, že situace šikany nastala (krizvý plán). Na základě svých zkušenstí škla tyt plány pravidelně vyhdncuje a upravuje. 10. Škla zajišťuje pdpru a rzvj pedaggů v pdbě dalšíh vzdělávání; uvádějících učitelů pr začínající pedaggy; dstupné intervize a/neb supervize. Plán dalšíh vzdělávání pedaggů zahrnuje šklení pedaggů a ve zvýšené míře pracvníka pvěřenéh řešením šikany (zpravidla šklníh metdika prevence) a třídních učitelů (zejm. v prevenci šikanvání, v blasti kmunikace, řešení knfliktů, interakce mezi učitelem a žákem, v diagnstice klimatu šklní třídy, v vlivňvání pstjů žáků v přijímání různsti, v pdpře sbnstně-sciálníh rzvje žáků, v tvrbě pravidel třídy a hdncení jejich ddržvání, v evaluaci klimatu třídy jak výchdiska k plánvání služeb škly). Zárveň zajišťuje vzdělávání ředitelů v blasti právníh pvědmí.
11. Škla zajišťuje pravidelnu realizaci třídnických hdin, které by měly žákům pskytnut bezpečný prstr k reflexi vlastní zkušensti ve škle, kdy mhu mluvit své spkjensti ve škle, pcitu bezpečí, vztazích ve škle a ve třídě, učit se efektivně řešit knfliktní situace atd. 12. Škla má zmapvanu síť pmci pr žáky i pedaggy ve svém reginu a navazuje s ní splupráci (např. pedaggick-psychlgická pradna, speciálně pedaggické centrum, středisk výchvné péče a neziskvé rganizace, rgán sciálně právní chrany dětí, krizvé centrum, zdravtnická zařízení, Plicie ČR případně další dbrníci). Je dbré, pkud škla zveřejňuje tyt kntakty pr žáky, rdiče a pedaggy tak, aby jim byly na čích a mhli vyhledat pmc také sami. Základní pstup v řešení šikany 1. Preventivní patření škly směřují k minimalizaci rizika výskytu šikany. Škla ale musí být připravena i na situaci, kdy se přes všechna patření šikana bjeví. Metdický pkyn uvádí základní pravidla v šetření a řešení šikany 2. Účinná intervence vyžaduje d th, kd ji pskytuje, zkušensti s fungváním skupinvé dynamiky a vedením rzhvru. Je důležité, aby škla dispnvala pracvníky, kteří si tyt kmpetence rzšířili dalším vzděláním 3. Šklní šikanvání má svůj záknitý vnitřní vývj. První stadium se v pdstatě dehrává v jakékli skupině. Jde mírné, převážně psychické frmy násilí, kdy jde dmítání, nekmunikaci, pmluvy, intriky vůči některému, zpravidla neblíbenému a nejméně vlivnému členu skupiny. Tat situace je již zárdečnu pdbu šikanvání a bsahuje rizik dalšíh negativníh vývje. V dalším stadiu dchází ke stupňvání manipulací, bjevuje se zprvu pnejvíce subtilní fyzická agrese a strakizvaný žák služí pr dreagvání napětí skupiny. Třetí stadium je už klíčvé, kdy se vydělí jádr útčníků a systematicky začne šikanvat nejvhdnější běti. Následně ale djde k bdu zlmu, kdy se šikanvání stane nepsaným záknem a celá skupina se stává krutu. V pátém stadiu se šikanvání stane skupinvým prgramem (pdrbněji viz Přílha č. 1 Stadia šikanvání). 4. Pr vlbu způsbu šetření a řešení šikany je zásadní vyhdncení závažnsti situace. Škla musí nejprve psudit a dhadnut závažnst šikany. Existuje zásadní rzdíl ve vyšetřvání a řešení pčátečních a pkrčilých stadií šikany. 5. P vyhdncení závažnsti situace a dále v průběhu celéh šetření škla musí zvažvat, zda je sama kmpetentní šikanu šetřit a řešit neb zdali pžádá pmc zvenčí (např. pedaggick-psychlgicku pradnu, středisk výchvné péče, neziskvu rganizaci). 6. Pedaggvé, především šklu pvěřený a vyšklený pedagg pr prevenci a řešení šikany (např. šklní metdik prevence), by měli zvládnut pčáteční šikanu, tj. první, druhé a někdy i třetí stadium, kdy ještě nalezneme vhdné svědky a žáky chtné splupracvat na změně, a kdy ještě ubližvání slabším není řízen jádrem agresrů (struktura pstupu uvedená v Přílze č. 6 Pstupy pr vyšetření a řešení šikany). V případě ptřeby se škla brací na externí dbrníky. 7. Při vyšetřvání a řešení pkrčilé šikany se škla brátí na externí dbrníky na šikanu, kteří jsu vybaveni pr řešení třetíh, ale i čtvrtéh a pátéh stadia. 8. Jeden typ pkrčilé šikany výbuch skupinvéh násilí, tzv. šklní lynč, je výjimku. Zde nelze čekat na dbrníka, běti hrzí těžké pškzení zdraví, krmě th pzději t již nelze vyšetřit. Z tht hlediska musí mít každá škla krizvý plán bsahující předem prmyšlené krky, rle a úkly členů týmu (struktura pstupu je uvedená v Přílze č. 6 Pstupy pr vyšetření a řešení šikany). 9. Při řešení by měl být kladen akcent na t, že žák, který je bětí šikany, není jejím viníkem a neměl by tedy být důsledky řešení znevýhdněn. Je důležité se samtným žákem prbrat, c škla může udělat pr t, aby se zase cítil bezpečně. 10. P celu dbu řešení škla zajišťuje chranu infrmací a infrmátrů, jasně vyjadřuje negativní pstj k násilí a ukazuje, že je tt téma pvažván za vážné. 11. Sučástí řešení pak musí být vždy nastavení zdravných mechanismů pr všechny, kteří se šikany účastnili, a dále pr celu skupinu (třídu). Pr nápravu situace ve skupině je ptřeba pracvat s celým třídním klektivem. Je nezbytné vypřádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina či menšina). 12. Dpručuje se dále pracvat s agresrem (vedení k náhledu na vlastní chvání, mtivy apd.) i s bětí šikany. V případě ptřeby dpručit záknnému zástupci péči dítěte v pedaggick-psychlgické pradně, středisku výchvné péče neb jiných dbrníků klinických psychlgů, psychterapeutů neb psychiatrů. 13. Škla eviduje prjevy šikany a dále reviduje preventivní pstupy, bezpečnstní a krizvé plány a nastaví takvá patření, aby bránila návratu rizikvéh chvání.
14. Při řešení by se škla měla vyvarvat těcht nevhdných pstupů: přehlížení, bagatelizací agresivníh neb násilnéh chvání dkazvání na t, aby si běť svji situaci řešila sama, pstavila se jí nucení žáků, aby veřejně řekli, c viděli neb se veřejně ihned na místě mluvali vedení rzhvru s žákem situaci před statními žáky, vedení rzhvrů žáků zapjených d šikany splečně nedstatečnéh vyhdncení závažnsti prblému a z th plynucí vlby neadekvátních pstupů neb nepřiměřenéh trestu emtivníh řešení prblému (k řešení prblému je třeba přistupvat věcně) agresivníh řešení prblému (např. násilím) příliš autritativníh řešení (např. zastrašváním neb vyhržváním), cž může vést spíše ke zhršení situace, případně ke skrytějším frmám šikany, neb i k jinému rizikvému jednání předjímání recidivy útčníka řešení i méně závažnéh rizikvéh chvání v sučinnsti s plicií (zbytečná kriminalizace útčníka) autmatickéh bviňvání běti (sekundární viktimizace) vyhýbání se prblematickým aktivitám jak zdrjům buducí šikany 15. Řešením situací kmplikvanéh chvání žáků se zabývá materiál Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy (dále jen MŠMT ) s názvem Využití právních patření při řešení prblémvéh chvání žáků na šklách, který je zveřejněn na webvých stránkách MŠMT: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyuziti-pravnich-patreni-pri-reseni prblémvéh-chváni. Pdrbnější infrmace k mžnstem právníh řešení prblematiky šikany ve šklách je zpracván v metdickém dkumentu Pznámky k mžnstem právníh řešení prblematiky šikany ve šklách, který je též zveřejněn na webvých stránkách MŠMT: http://www.msmt.cz/file/37239/ a který seznamuje škly s mžnstmi preventivních, kázeňských a sankčních patření při výskytech šikany ve šklách. Nápravná patření Škla má k dispzici pr zastavení násilí agresrů nápravná patření, z nichž některá přicházejí při šikanvání v úvahu: výchvná patření (napmenutí a důtka třídníh učitele, důtka ředitele škly; pdmíněné vylučení a vylučení ze škly) realizace individuálníh výchvnéh plánu agresra; snížení známky z chvání převedení d jiné třídy, pracvní či výchvné skupiny (je třeba individuálně psudit efektivitu tht patření, aby nedšl k přesunutí šikany d nvéh prstředí a pdmínek) vylučení ze škly při mimřádně závažné šikaně a pakvané šikaně p rzhdnutí výchvné kmise nelze pužít v případě žáka, který plní pvinnu šklní dcházku. Při vylučení žáka se musí pstupvat v suladu se záknem č. 561/20004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn), ve znění pzdějších předpisů a záknem č. 500/2004 Sb., správní řád v extrémních případech si lze představit ptřebu urychlit prces vylučení žáka prt, aby se nepakvaly negativní prjevy plynucí z přítmnsti prblematickéh žáka ve škle. Takvá ptřeba může vzniknut zejména v situaci, kdy selžu všechna statní patření rganizačníh, výchvnéh či kázeňskéh charakteru. Pr urychlení prcesu vylučení žáka ze škly zejména v jasných případech, kdy není pchyb tm, že jsu pr takvý pstup splněny pdmínky, je mžné uvažvat vylučení dkladnéh účinku rzhdnutí vylučení žáka ze škly pdle 85 správníh řádu. Takt nabyde rzhdnutí vylučení žáka ze škly právní mci již dručením účastníkvi neb účastníkům řízení a nemusí se čekat na uplynutí lhůt pr pdání dvlání, případně na rzhdnutí dvlání. Žák bude takt vylučen ze škly již dnem dručení rzhdnutí žákvi (v případě, že je žák zletilý), neb jeh záknným zástupcům dpručení rdičům, aby dbrvlně umístili žáka d pbytvéh ddělení střediska výchvné péče, případně dpručení realizvat dbrvlný diagnstický pbyt žáka v diagnstickém ústavu pdání návrhu rgánu sciálně-právní chrany dětí k zahájení práce s rdinu, případně k zahájení řízení nařízení předběžnéh patření či ústavní výchvy s následným umístěním v diagnstickém ústavu. Odpvědnst rdičů a kmunikace škly s rdiči Rdičvská dpvědnst zahrnuje pvinnsti a práva rdičů, která spčívají v péči dítě, zahrnující zejména péči jeh zdraví, jeh tělesný, citvý, rzumvý a mravní vývj. Rdičvsku dpvědnst
týkající se sby dítěte vyknávají rdiče způsbem a v míře dpvídající stupni vývje dítěte. Rdiče mají rzhdující úlhu ve výchvě dítěte. Dkud se dítě nestane svéprávným, mají rdiče práv usměrňvat své dítě výchvnými patřeními, jak t dpvídá jeh rzvíjejícím se schpnstem, včetně mezení sledujících chranu mrálky, zdraví a práv dítěte, jakž i práv jiných sb a veřejnéh přádku. Rdiče pak mají být všestranně příkladem svým dětem, zejména pkud se jedná způsb živta a chvání v rdině. Škla by měla hned na začátku šklníh rku infrmvat rdiče prgramu prti šikanvání Když rdiče přijdu žádat pmc hledně šikany svéh dítěte nereaguje pedagg branně a nedůvěřivě. Nevyjadřuje pchybnsti, nechápe prsbu rdičů jak stížnst. Nezlehčuje situaci tvrzením, že jejich dítě prvkval, neb že se jednal jenm škádlení atd. Je nutné rdiče v klidu vyslechnut, nechat vymluvit, nepučvat, aktivně nasluchat. Je ptřeba se umět dptat na důležité infrmace. Pdezření neb tvrzení rdičů, že je jejich dítě šikanván, se nesmí nikdy pdcenit a je ptřeba účinně a bezpečně situaci pršetřit Škla nezve rdiče prtagnistů šikany d škly, když ještě šikana není vyšetřena. V praxi se vyskytuje závažná chyba, kdy si ředitelé pzvu najednu rdiče údajných bětí a údajných agresrů, pdezřelé žáky, některé pedaggy a vyšetřují situaci se všemi najednu, případně přizují vide neb audi záznam. Rzhvr s rdiči běti prbíhá individuálně. U pčáteční šikany, která se dá vyšetřit během jednh neb dvu dnů, bvykle prběhne až p jejím vyšetření. Úklem je rdiče infrmvat zjištěních a závěrech škly a dmluvit se na dalších patřeních. Někdy je užitečné připravit rdiče běti i na třídní schůzku, kde bude pdána infrmace řešení šikany. Vážnu chybu je neinfrmvání rdičů řešení šikany. Chybu je taktéž nepřipravená třídní schůzka a pakvané řešení šikany s rdiči, cž vede k eskalaci destruktivních prcesů a negativních emcí. Ve všech případech je ptřeba infrmvat rdiče, že ve třídě byla šikana a škla ji řešila. U pčáteční šikany zpravidla stačí pdat infrmaci na pravidelné schůzce, u pkrčilé šikany je na místě svlat schůzku mimřádnu. Vždy je důležité, aby byl na schůzce přítmný šklu pvěřený a vyšklený pedagg pr prevenci a řešení šikany (případně i externí dbrník). Rzhvry s rdiči, rzhvry s prtagnisty šikany (bětmi, svědky, agresry) jsu nárčné. Určený pedagg pr prevenci a řešení šikany musí abslvvat alespň základní výcvikvý kurz první pmc při šikanvání. Šikana zaměřená na učitele: jak ji předcházet a jak ji řešit 1. Šikana zaměřená na učitele ze strany žáků musí být chápána jak celstní a multidimenzinální prblém, který se týká všech členů škly. Není puze výsledkem sbnstních charakteristik učitele neb jeh sciálních či pedaggických kmpetencí, jak bývá někdy interpretvána. Neměla by být prt v žádném případě pvažvána za individuální záležitst knkrétníh pedagga, kteru by si měl vyřešit sám. Odpvědnst za prevenci a řešení šikany nese vedení škly, ptažm také zřizvatel. 2. Šikana zaměřená na učitele je specifická tím, že djde k narušení jasně definvaných rlí (učitel žák) a žák/student se dstane d pzice větší mci než pedagg, bez hledu na frmálně vyšší mc a autritu učitele. Tat frma šikany je tedy charakteristická tím, že strana s nižším statusem a nižší míru frmálně přidělené mci ubližuje straně s vyšším statusem a frmální autritu. 3. Šikana zaměřená na učitele se nejčastěji dehrává ve škle ve třídách a na chdbách, nicméně může se dehrávat také mim šklu ve veřejných prstrách, v místě bydliště pedagga neb v kyberprstru. 4. Je zaptřebí mít na paměti, že šikanu může trpět i vysce zkušený a kmpetentní pedagg, který dbře zná svůj předmět, vládá třídní management a má dbré pedaggické schpnsti. Ani takvý pedagg nemusí dispnvat kapacitu zamezit některým šikanujícím prjevům vůči sbě. Pedagg může vnímat situaci, kdy je šikanván žáky, jak stigma a pciťuje stud a selhání, cž mu zárveň čast brání vyhledat pmc u klegů, vedení škly neb ve svém klí. V řešení situace pak pedagga také slabuje becně zažitý mylný názr, že kmpetentní pedaggvé prblém s udržváním kntrly ve třídě nemají. Učitelé se tak mhu citnut v paradxní situaci, ve které jsu činěni zdpvědnými za násilí, které je namířen prti nim samtným. Je zaptřebí, aby škla vytvřila bezpečné prstředí a atmsféru důvěry, ve kterém bude tent druh rizika šikana učitele uznán a budu nastaveny mechanismy a pstupy (krizvý plán) k chraně pedaggů a k účinné prevenci a řešení takvéh chvání, se kterými budu všichni žáci, pedaggvé a záknní zástupci seznámeni. 5. Agresivní chvání s cílem ublížit učiteli ze strany vedení (nejčastěji jak bssing), klegů (nejčastěji jak mbbing), pdřízených klegů (nejčastěji jak staffing), neb šikana ze strany záknných zástupců nebude předmětem tht metdickéh pkynu, prtže pstrádá aspekt rizikvéh chvání žáků. Tyt frmy šikany patří d pracvněprávní prblematiky a pstupy řešení vymezuje zákník práce, případně trestní zákník či bčanský zákník. Jejich výskyt však zvyšuje pravděpdbnst pr výskyt
šikany mezi žáky a také šikany zaměřené na učitele (viz Přílha č. 2 Rizikvé a prtektivní faktry) a jejich prevence a včasné a vhdné řešení musí být akcentvanu sučástí vytváření bezpečnéh prstředí každé škly. Specifika pr prevenci šikany zaměřené na učitele Pr prevenci šikany zaměřené na učitele platí dpručení pr vytváření a udržvání bezpečné škly uvedené v Čl. 3 tht metdickéh pkynu. Pravděpdbnst výskytu šikany zaměřené na učitele dále snižuje: Prevence stjí na celšklním přístupu, který akcentuje dbré sciální klima, připuští rizik výskytu šikany učitele ve škle, tevřeně takvé chvání dmítá a realizuje prevenci případně intervenci, pkud k výskytu djde. Uvědmění si rizika a jeh deklarace může významně snížit rzvj šikany. Vedení škly vyjadřuje pedaggům pdpru, ceňuje jejich práci, vytváří atmsféru důvěry, pdpruje splupráci v pedaggickém sbru a zastává neknfliktní způsb řešení prblémů. Škla má jasně stanvený způsb, jakým mají pedaggvé pdezření na šikanu své sby neb klegy, neb známení šikaně pdat, kmu a jak s tím bude nakládán. Pedagg nastavuje a uplatňuje jasná pravidla ve třídě; na knflikt neb nerespektvání reaguje včas, pracuje s pravidly v chvání a pužívá stanvené důsledky jejich nerespektvání knzistentně; vyhýbá se řešení knfliktu a knfrntací ze strany žáka před celu třídu, usměrňuje řešení na individuální knzultaci; vyhýbá se knfrntačnímu tónu. Pedagg psiluje zapjení žáků/studentů d výuky, dává jim na výběr, činí úkly a výuku pr žáky/studenty zajímavými, prpjuje výuku s běžným živtem a ptřebami žáků; jeh výklad a čekávání jsu pr žáky srzumitelné, dpvídají btížnsti, kteru mhu zvládnut apd. Očekává úspěch u všech žáků a pdpruje je, dává žákům zpětnu vazbu k tmu, c udělali dbře, staví na silných stránkách žáků. Nezpůsbuje pnížení neb zesměšnění žáka před třídu; při hdncení žáka zachvává jeh důstjnst. Všímá si změn v náladě, emcích a v chvání žáků a včas na ně reaguje. Prblémy neřeší sám, ale ve splupráci se šklním pradenským pracvištěm, případně s vedením škly. Všímá si prsciálníh a kperativníh chvání žáků a ceňuje je; pdpruje kperaci mezi žáky a prstředím, kde se každý žák/student cítí přijatý. Specifika pr řešení šikany zaměřené na učitele Pr řešení šikany zaměřené na učitele platí dpručení uvedené v Čl. 4 tht metdickéh pkynu. Dále je důležité respektvat tyt zásady: Pedagg, který čelí šikaně ze strany žáků, je v dané situaci v pzici běti, která by neměla zůstávat v situaci sama, ale měla by vyhledat pmc statních. Nelze čekávat, že situaci, kteru lze klasifikvat jak šikanu, vyřeší pedagg v pzici běti sám. Prt je zaptřebí, aby tut skutečnst škla nečekávala a nevyžadvala. Napak je zaptřebí, aby pdprvala své pedaggy k vyhledání pmci, zajistila bezpečí pr pedagga a řešila vzniklu situaci se žáky, rdiči a statními pedaggy. Škla musí mít připravený krizvý plán, ve kterém bude specifikván, jak se v situaci naplnění tht rizika zachvá, jaku rli a mžnsti řešení krizvé situace má sám pedagg, jaku rli vedení škly, šklní pradenské pracviště apd. Plán rvněž zahrnuje pkyny pr zajištění bezpečí pr hrženéh pedagga a žáky. V případě bezprstředníh hržení pedagga žákem/žáky se pedagg řídí krizvým plánem škly. Pkud je tent plán nedstatečný, zajistí si pedagg pr sebe bezpečí (dejde ze třídy, přivlá si pmc apd.) a pžádá splupráci jinéh klegu neb vedení škly pr zajištění dhledu ve třídě, případně izlaci agresra a zajištění bezpečí pr statní žáky ve třídě vyžaduje-li t situace. Je zaptřebí, aby pedagg sám, jeh klegvé i vedení škly przuměli tmu, že pedagg byl vystaven traumatickému zážitku. Tent zážitek může být blestným i pr svědky (klegy neb žáky ve třídě). Je prt zaptřebí dvlit si čas na zpracvání šku, nebviňvat se, vyhledat si pr sebe sciální pdpru d klegů, přátel, rdiny, mnitrvat u sebe znaky stresu, které se mhu bjevit i pzději (např. prblémy se spánkem, pzrnstí, úzksti, zvýšená citlivst, nechuť k jídlu neb napak) a případně vyhledat pr sebe dbrnu pmc. Šikana pedagga bývá čast spjena s šikanu mezi žáky. Škla zajistí psuzení sciálních vztahů ve třídě a na základě výsledků nastaví dpvídající řešení. Pr třídu, ve které se šikana dehrávala, zajistí škla intervenční prgram k řešení šikany za účelem znvunastlení bezpečí ve třídě (jedná se prgram selektivní neb indikvané primární prevence, nikli všebecné prevence). Stejně jak u šikany mezi žáky i zde je ptřeba, aby p takvé situaci škla revidvala mechanismy a pstupy (krizvý plán), aby byl zřejmé, jak zacházet s případnými pdbnými situacemi v buducnu. V případě, že je pedagg nespkjený s řešením situace ze strany vedení škly, může se brátit na příslušný inspektrát práce.
Právní dpvědnst škly Škla má dpvědnst za žáky. V suladu s ustanvením 29 zákna č. 561/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném a jiném vzdělávání (šklský zákn), ve znění pzdějších předpisů, jsu škly a šklská zařízení pvinny zajišťvat bezpečnst a chranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a suvisejících aktivit a sučasně vytvářet pdmínky pr jejich zdravý vývj a pr předcházení vzniku rizikvéh chvání. Z tht důvdu pedagg musí šikanvání mezi žáky neprdleně řešit a každé jeh běti pskytnut kamžitu pmc. Pdle vyhlášky č. 263/2007 Sb., kteru se stanví pracvní řád pr zaměstnance škl a šklních zařízení zřízených Ministerstvem šklství, mládeže a tělvýchvy, krajem, bcí neb dbrvlným svazkem bcí, dpvídá i za škdu způsbenu žákům v dbě vyknávání přechdnéh dhledu, tj. při vyučvání a v přímé suvislsti s ním. Ředitel škly nese také dpvědnst za zajištění bezpečnsti a chrany zdraví pr své zaměstnance dle 101 a 102 zákna č. 262/2006 Sb., zákník práce, ve znění pzdějších předpisů. Škla má hlašvací pvinnst při výskytu šikany v následujících případech: Djde-li k šikaně v průběhu vyučvání, s ním suvisejících činnstí aneb pskytvání šklských služeb, má škla pvinnst tut skutečnst známit záknnému zástupci jak žáka, který byl útčníkem, tak žáka, který byl bětí. Tat pvinnst vyplývá ze šklskéh zákna ( 21 dst. 2 šklskéh zákna). Škla hlašuje rgánu sciálně-právní chrany dětí takvé skutečnsti, které nasvědčují tmu, že dítě je v hržení buď prt, že h hržuje někd jiný, neb prt, že se hržuje svým chváním sam. Situace hržení dítěte přitm musí trvat p takvu dbu neb nabývat takvé intenzity, že nepříznivě vlivňuje vývj dítěte aneb je neb může být příčinu nepříznivéh vývje dítěte (viz 6, 7 a 10 zákna č. 359/1999 Sb., sciálně-právní chraně dětí, ve znění pzdějších předpisů); v případě šikany se jedná všechny případy, které škla známila plicejnímu rgánu neb státnímu zástupci a dále případy, které sice výše uvedeným nebyly známeny, avšak které jsu svu pvahu velmi závážné a nasvědčují tmu, že dítě se nachází v nepříznivé sciální situaci, jelikž jeh přirzené prstředí nedkáže dstatečným způsbem naplňvat své funkce při zajišťvání přiměřené chrany příznivéh vývje dítěte. OSPOD vstupuje d řešení těch případů agresivníh chvání dítěte ve škle, v nichž jsu tyt prjevy puze sekundárním důsledkem nepříznivé sciální situace dítěte a jeh rdiny a v nichž je třeba dítěti a jeh rdině zprstředkvat a zajistit dpvídající pmc a pdpru prstřednictvím nástrjů sciální práce. Základními nástrji práce OSPOD je vyhdncení situace dítěte a jeh rdiny a individuální plánvání krdinvané intervence. Dalším významným nástrjem OSPOD pr řešení nepříznivé sciální situace dítěte a jeh rdiny jsu případvé knference, tj. případvá setkání těch sb, které mhu dítěti a jeh rdině pskytnut dpvídající pmc a pdpru, které staví dítě a jeh rdinu d centra řešení jejich situace a které vychází z principu partnerství a splupráce, jakž i z principu důvěrnsti, diskrétnsti a bezpečnéh prstru pr vzájemné sdílení infrmací. Případvá knference je nástrjem případvé práce (tzv. case managementu), cž determinuje pravidla, která je třeba v jejím rámci respektvat. Vymezení kruhu zúčastněných sb je plně v kmpetenci sciálníh pracvníka, který bude vycházet z předmětu případvé knference. Zástupce škly může být na případvu knferenci přizván, pkud n sám jak fyzická sba, s hledem na význam, který zastává ve vztahvé síti dítěte, či škla jak instituce mhu s hledem na knkrétní klnsti případu přispět k řešení situace dítěte a jeh rdiny. Pkud je zástupce škly na knferenci účasten, pak je ze zákna vázán zachváváním mlčenlivsti (dle 57 dst. 2 zákna sciálně-právní chraně dětí). Infrmace, které se na knferenci dzví, jím nesmí být nikam přeneseny, ani d prstru škly. Pkud jedním z výstupů případvé knference bude přijetí knkrétníh patření za účelem úpravy pdmínek ve šklním prstředí, je třeba pstupvat v suladu se šklským záknem. Není přitm nezbytné na půdě škly sdělvat, že knkrétní patření je přijímán jak jeden z výstupů případvé knference, a t z důvdu chrany dítěte před případnu stigmatizací. Je třeba zdůraznit, že nástrj případvých knferencí není výlučným nástrjem OSPOD při pskytvání sciálně-právní chrany dětí, ale může být využit i šklu bez nutnsti účasti OSPOD jak nástrj případvé práce při řešení situace ve třídě či škle, v níž je třeba uskutečnit setkání více sb a krdinvat jejich další pstupy. Djde-li v suvislsti se šikanu k jednání, které by mhl naplňvat znaky přestupku neb trestnéh činu, brací se škla na Plicii ČR. Trestní známení je mžné pdat také na státní zastupitelství. Tut skutečnst známí ředitel škly neb jiná pvěřená sba jakukliv frmu (písemně, telefnicky, sbně) na Plicii ČR, v ideálním případě přím specialistvi na prblematiku mládeže Služby kriminální plicie a vyšetřvání, jinak na nejbližším bvdním ddělení Plicie ČR. V takvém případě vystupuje
tat sba jak znamvatel a má práv na vyrzumění d jednh měsíce d pdání známení. Oznámení může pdat také záknný zástupce dítěte. Trestně-právní hledisk šikany 1. V zákně č. 40/2009 Sb, trestní zákník, ve znění pzdějších předpisů (dále jen trestní zákník ) ani v jiném zákně není šikana sama sbě definvána jak trestný čin neb přestupek, přest šikana může svým charakterem naplňvat znaky některéh z přestupků či trestných činů. 2. Prtiprávní jednání s prvky šikany může být kvalifikván jak přestupek dle zákna čísl 200/1990 Sb., přestupcích, ve znění pzdějších předpisů (dále jen zákn přestupcích ). Nejčastěji se bude jednat přestupky prti bčanskému sužití dle ustanvení 49 dst. 1 zákna přestupcích (např. ublížení na cti, vyhržvání újmu na zdraví atd.). Za přestupek je dpvědná sba starší 15 let. 3. Závažnější frma šikany může vykazvat znaky skutkvé pdstaty například těcht trestných činů: prti zdraví: 145 Těžké ublížení na zdraví; 146 Ublížení na zdraví; prti svbdě a právům na chranu sbnsti, sukrmí a listvníh tajemství: 171 Omezvání sbní svbdy; 173 Lupež; 175 Vydírání; 177 Útisk; dále pak trestných činů prti lidské důstjnsti v sexuální blasti: 185 Znásilnění; 186 Sexuální nátlak; 187 Phlavní zneužití; 191 Šíření prngrafie; 192 Výrba a jiné nakládání s dětsku prngrafií; trestných činů prti majetku: 205 Krádež; 228 Pškzení cizí věci; knečně se může jednat i trestné činy narušující sužití lidí: 353 Nebezpečné vyhržvání; 354 Nebezpečné prnásledvání. 4. Je-li šikana mtivvána důvdy, jak jsu zdravtní pstižení, etnicita, nábženství a pdbně, a splňuje-li znaky pdle příslušných níže uvedených ustanvení trestníh zákníku, lze v určitých případech uvažvat také trestném činu hanbení nárda, rasy, etnické neb jiné skupiny sb, případně i pdněcvání nenávisti vůči skupině sb neb k mezvání jejich práv a svbd ( 355, resp. 356 trestníh zákníku). Takvýt mtiv může rvněž u některých výše uvedených trestných činů pdmiňvat užití přísnější klasifikace, tedy mžnst udělení vyššíh trestu. 5. Kyberšikana bdbně jak šklní šikana sice není sama sbě trestným činem ani přestupkem, ale její prjevy mhu naplňvat skutkvu pdstatu např. těcht trestných činů: nebezpečné prnásledvání (tzv. stalking, 354 trestníh zákníku) např. dluhdbě pakvané pkusy kntaktvat všemi dstupnými prstředky běť, která prt pciťuje důvdné bavy živt neb zdraví své či svých blízkých; účast na sebevraždě ( 144 trestníh zákníku) např. zaslání SMS běti s úmyslem přimět ji k sebevraždě, kteru skutečně spáchá či se ni pkusí; prušení tajemství dpravvaných zpráv ( 182 trestníh zákníku) např. prušení tajemství listin a jiných dkumentů uchvávaných v sukrmí ( 183 trestníh zákníku), např. zveřejnění ftgrafií z telefnu běti; pmluva ( 184 trestníh zákníku) např. vytvření webvých stránek, které nepravdivě zesměšňují běť; šíření prngrafie dle 191 trestníh zákníku (viz sexting); výrba a jiné nakládání s dětsku prngrafií (dítětem se rzumí sba mladší 18 let) dle 192 trestníh zákníku (viz sexting). 6. Trestní dpvědnst Ve smyslu zákna č. 218/2003 Sb., dpvědnsti mládeže za prtiprávní činy a sudnictví ve věcech mládeže a změně některých záknů (zákn sudnictví ve věcech mládeže), ve znění pzdějších předpisů, je trestně dpvědnu sba starší 15 let, která je dstatečně rzumvě a mravně vyspělá. Pr účely zákna sudnictví ve věcech mládeže se pak takvý trestný čin značuje jak prvinění. V případě jednání vykazujícíh znaky trestnéh činu, kteréh se dpustil dítě mladší 15 let, se hvří činu jinak trestném. I když dítě mladší 15 let není trestně dpvědné, mhu mu být dle tht zákna sudem pr mládež ulžena patření ptřebná k jeh nápravě. Činu jinak trestnéh se může dpustit též mladistvý (sba starší 15 a mladší 18 let, která je trestně dpvědná), který v dbě spáchání činu nedsáhl takvé rzumvé a mravní vyspělsti, aby mhl rzpznat prtiprávnst činu neb vládnut své jednání. 7. Pvinnst překazit a známit trestné činy uvedené v trestním zákníku Přestže, jak byl řečen výše, šikana není sama sbě definvána jak trestný čin neb přestupek, může svým charakterem naplňvat znaky prtiprávníh jednání na úrvni přestupku neb trestnéh činu. Trestní zákník zakládá v určitých případech pvinnst některým činům zabránit, a jiné zmíněným rgánům hlásit. Smyslem ustanvení trestnsti nepřekažení trestnému činu je zabránit spáchání některých závažných činů a tím chránit splečnst před jejich důsledky. S účinnstí d 1. 12. 2016 se rvněž níže ppsaných trestných činů bude mci dpustit i sama škla jak právnická sba, kdyby například úmyslně zatajvala, že u nich uvedeným trestným činům dchází. Pvinnst překazit páchání neb spáchání trestnéh činu ( 367 trestníh zákníku): kd se dzví, že jiný připravuje neb páchá trestné činy v tmt ustanvení vyjmenvané, má pvinnst spáchání neb dknčení takvéh činu překazit. Jestliže t neudělá a nebránily mu v tm klnsti v tmt ustanvení vyjmenvané, sám spáchal trestný čin nepřekažení trestnéh činu a vystavuje se tím trestnímu pstihu. Překazit trestný čin lze i jeh včasným známením státnímu zástupci neb plicejnímu rgánu. V případě šikan by se mhl jednat například následující trestné činy: vraždy (
140), zabití ( 141), těžkéh ublížení na zdraví ( 145), zbavení sbní svbdy ( 170), lupeže ( 173), vydírání ( 175), znásilnění ( 185), phlavníh zneužití ( 187), krádeže ( 205). Neznámení trestnéh činu ( 368 trestníh zákníku): kd se dzví, že jiný spáchal trestné činy v tmt ustanvení vyjmenvané, je pvinen t bez dkladu známit státnímu zástupci neb plicejnímu rgánu. Jestliže t neudělá a nebránily mu v tm klnsti v tmt ustanvení vyjmenvané, sám spáchal trestný čin neznámení trestnéh činu a vystavuje se tím trestnímu pstihu. V případě šikany by se mhl jednat například následující trestné činy: vraždy ( 140), těžkéh ublížení na zdraví ( 145), zbavení sbní svbdy ( 170). V uvedených případech má každý pvinnst vyjmenvané jednání buď překazit, aneb něm infrmvat státníh zástupce neb plicejní rgán. V statních případech pvinnst ze zákna sice nevznikla, ale t neznamená, že znamvat nelze (nenásleduje sankce za neznámení). Zárveň je však třeba mít na paměti, že úmyslně lživé bvinění jinéh ze spáchání trestnéh činu může sam představvat trestný čin křivéh bvinění ( 345). Právnické sby vyknávající činnst škl, jak pskytvatelé veřejné služby, by měly u každéh prtiprávníh jednání spáchanéh v jejich jurisdikci, které naplňuje znaky trestnéh činu, tyt skutečnsti znamvat a t zejména prt, že příjemci jejich služeb jsu žáci, které ve většině případů nemhu svá práva účinně vymáhat a jsu prt dkázáni na pmc druhých (viz dst. 3, bd 3). 8. Při znamvání a zjišťvání infrmací je zaptřebí mít na paměti presumpci neviny, tedy dkud pravmcným dsuzujícím rzsudkem sudu není vina vyslvena, nelze na th, prti němuž se vede trestní řízení, hledět jak by byl vinen. Pdávání pdnětů, stížnstí a známení Pr zajištění tevřené kmunikace je žáducí, aby škla stanvila jasný a jednznačný pstup pr příjem pdnětů a stížnstí ze strany zaměstnanců, žáků a záknných zástupců. A t i annymně. Takvý pstup jasně deklaruje: kam a jak pdnět či stížnst pdat; jak bude s pdnětem či stížnstí nalžen kde, kdy a jakým způsbem; jak pstupvat v případě nespkjensti s vypřádáním. V případech pdezření neb již prkazatelných prjevů šikany, které nejsu bezdkladně a uspkjivě řešeny v pravmci pedaggických pracvníků včetně šklníh metdika prevence či výchvnéh pradce, je nutné se brátit na ředitele příslušné škly neb šklskéh zařízení. Pkud se však prjeví nečinnst i ze strany ředitele a pstup škly v řešení šikany je nedstatečný, je mžné jednat v tét záležitsti se zřizvatelem škly neb pdat stížnst neb známení České šklní inspekci (dále jen ČŠI ). Stížnst neb známení pdané písemně, sbně neb v elektrnické pdbě se přijímají na všech pracvištích ČŠI. V případě, že stěžvatel pžádá utajení své ttžnsti, zaručuje ČŠI annymitu při pršetřvání. Je však důležité, aby ve stížnsti byly ppsány všechny pdstatné klnsti, včetně identifikace škly Stížnst neb známení je mžné adresvat příslušnému inspektrátu ČŠI i na ústředí, tzn. na adresu: Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5, resp. elektrnicky na adresu psta@csicr.cz. Při šetření zřizvatelem a ČŠI bývá d týmu zařazen specialista na řešení šikany. Sučasně je mžné stížnst pdávat šklskému mbudsmanvi (mbudsman@msmt.cz), veřejnému chránci práv (pdatelna@chrance.cz) a na příslušné státní zastupitelství. V případě, že stížnst či známení zasahuje blast pracvně-právních vztahů, je mžné se brátit na příslušný inspektrát práce. Další mžnstí je pak řešení spru pdáním žalby na chranu sbnsti neb pmcí antidiskriminačníh zákna u sudu.
Prgram prti šikanvání SOŠ Jsefa Susedíka Vsetín Charakteristika škly NÁZEV A SÍDLO ŠKOLY Střední dbrná škla Jsefa Susedíka Vsetín, Benátky 1779 PRÁVNÍ FORMA Příspěvkvá rganizace IDENTIFIKÁTORY ŠKOLY IČ: 13643878 DIČ: CZ13643878 IZO: 600018253 ZŘÍZOVATEL Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně, Tř. T. Bati 21, 760 01 Zlín ŘEDITEL ŠKOLY Mgr. Marek Wandrl STATUTÁRNÍ ZÁSTUPCE ŘEDITELE PaeDr. Brnislava Kudelvá Studijní bry: http://www.ssvsetin.cz/page/prehled-bru/ ) Střední vzdělání s výučním listem - denní frma studia 26-51-H/02 Elektrikář - silnprud 36-64-H/01 Tesař 36-67-H/01 Zedník 36-52-H/01 Instalatér 33-56-H/01 Truhlář 23-56-H/01 Obráběč kvů 23-52-H/01 Nástrjař 23-68-H/01 Mechanik pravář mtrvých vzidel 41-55-H/01 Opravář zemědělských strjů 29-54-H/01 Cukrář 65-51-H/01 Kuchař - číšník Střední vzdělání s maturitní zkušku - denní frma studia 65-41-L/01 Gastrnmie 39-41-L/01 Auttrnik 23-45-L/01 Mechanik seřizvač 63-41-M/01 Eknmika a pdnikání Charakteristika budv: teretické vyučvání pavilnvá městská sídlištní škla dbrný výcvik - dlučená pracviště Bbrky (technické bry), restaurace Bečva (gastr bry), ul. Družstevní (eknmické bry) Charakteristika materiálně technickéh vybavení: teretické vyučvání tři pčítačvé učebny, dataprjektry téměř ve všech učebnách, specializvané učebny (jazykvé, pr jedntlivé bry, přírdvědné předměty, metrlgie, 3D tiskárna ) dbrný výcvik velice kvalitní vybavení dílen zejména pr strjaře a aut bry, mžnst vyknávat praxi přím u firem na dlučených pracvištích, Scikulturní a nárdnstní charakteristika: SOŠ J. Susedíka Vsetín je jedinu šklu s učebními bry nejen ve Vsetíně, ale i v celém Hrním Vsacku, prt spádvá blast a spektrum žáků, hlásících se na šklu je velmi širké. Každrčně se na šklu hlásí i rmští žáci. Vzhledem k demgrafickému vývji v reginu a chtě středních škl přijímat i žáky se slabším prspěchem se již něklik let ptýkáme s úbytkem žáků Rizikvá prstředí ve škle: Všechna rizikvá prstředí jsu šetřena Šklním řádem (http://www.ssvsetin.cz/page/nejdulezitejsi-dkumenty-skly/ ).
Analýza situace V minulých letech jsme řešili něklik případů šikany. Ve všech případech jsme pstupvali pdle krizvéh prgramu a situace ve třídách se p intenzivní intervenci ze strany členů šklní výchvné kmise, TU a vedení škly zklidnila. Mtivace a vzdělávání pedaggů Na splečných pradách pravidelně vystupují členvé výchvné kmise a infrmují případných výskytech náznaků RCH, změnách v depistáži žáků a na základě vyhdncení adaptačních kurzů i případných agresrech neb ptenciálních bětech v jedntlivých třídách. Členvé výchvné kmise úzce splupracují s TU. Další vzdělávání pedaggů v blasti prevence RCH (viz PP pr rk 2018/19 bd Práce s dalšími cílvými skupinami) Vedení škly Realizační tým řešení výskytu a prevence RCH zajišťuje pskytvání pradenských služeb ve škle se zaměřením na primární prevenci sciálně patlgických jevů, řeší aktuální prblémy suvisející s výskytem RCH, krdinuje tvrbu a kntrluje realizaci Minimálníh preventivníh prgramu, jmenuje šklníh metdika prevence, šklní výchvnu kmisi, pdpruje splupráci metdika prevence, výchvnéh pradce, třídních učitelů a dalších pedaggických i nepedaggických pracvníků škly, pdpruje aktivity na využívání vlnéh času žáků. Ve šklním rce 2013/14 zřídil vedení škly výchvnu kmisi, která ve splupráci s TU, všemi pedaggickými pracvníky a zejména se šklním pradenským pracvištěm, se zabývá nejen řešením všech kázeňských a výchvných prblémů, ale i prací s prblematickými žáky a žáky se specifickými pruchami učení. Výchvná kmise (slžení) předsedkyně: Mgr. Alena Schrvá výchvná pradkyně členvé: PaeDr. Brnislava Kudelvá zástupkyně ředitele, Mgr. Dagmar Hlubvá výchvná pradkyně, PhDr. Martina Jandrvá šklní psychlžka, Mgr. Libr Vakrčka metdik prevence RCH, ing. Petr Pala učitel dbrných předmětů a zástupci dbrnéh výcviku. Výchvná kmise (činnst) Na svých zasedáních prbírá výchvná kmise všechna výchvná patření d návrhu důtky ředitele škly p návrhy na pdmíněné vylučení, která navrhují TU neb statní pedaggičtí pracvníci a pstupuje je řediteli škly. Na zasedání jsu zváni nejen žáci, ale i jejich záknní zástupci, které výchvná kmise infrmuje dalším pstupu škly. Další mžnsti řešení výskytu a prevence RCH Třídnické hdiny Každý týden teretickéh vyučvání je pslední pndělní VH třídnická. TU tak dstává dstatek prstru pr práci se třídu (TU má mžnst využít nabídky šklní psychlžky a metdika prevence RCH na pmc s rganizací TH) Žákvský parlament, rada rdičů Od šklníh rku 2012/13 úspěšně funguje žákvský parlament i na naší škle. Žákvský parlament bude pkračvat ve své činnsti, jelikž se úzká splupráce zástupců z řad žáků s vedením škly svědčila (http://www.ssvsetin.cz/page/studentsky-parlament/ ). Ve šklním rce 2014/15 byla zřízena i rada rdičů, ve které se zvlení záknní zástupci žáků jedntlivých tříd setkávají vždy při příležitsti třídních schůzek s vedením škly, aby splečně prdiskutvali prblémy, návrhy a připmínky ze strany rdičů.
Splečný pstup při řešení šikanvání První pmc při pčáteční šikaně: 1. dhad závažnsti a frmy šikany 2. rzhvr s těmi, kteří na šikanvání upzrnili, a s běťmi 3. nalezení vhdných svědků 4. individuální rzhvry se svědky (nepřípustné je splečné vyšetřvání agresrů a svědků a knfrntace běti s agresry) 5. chrana běti 6. předběžné vyhdncení a vlba ze dvu typů rzhvru: rzhvr s běťmi a rzhvr s agresry (směřvání k metdě usmíření) rzhvr s agresry (směřvání k metdě vnějšíh nátlaku) 7. realizace vhdné metdy: metda usmíření metda vnějšíh nátlaku (výchvný phvr neb výchvná kmise s agresrem a jeh rdiči 8. třídní hdina: efekt metdy usmíření známení ptrestání agresrů 9. rzhvr s rdiči běti 10. třídní schůzka 11. práce s celu třídu Krizvý scénář pr výbuch skupinvéh násilí při pkrčilé šikaně: První (alarmující) krky pmci zvládnutí vlastníh šku bleskvý dhad závažnsti a frmy šikany bezprstřední záchrana běti, zastavení skupinvéh násilí Příprava pdmínek pr vyšetřvání zalarmváni pedaggů na pschdí a infrmvání vedení škly zabránění dmluvě na křivé skupinvé výpvědi pkračující pmc běti (přivlání lékaře) známení na plicii, paralelně navázání kntaktu se specialistu na šikanvání, infrmace rdičům Vyšetřvání rzhvr s bětí a infrmátry nalezení nejslabších článků, nesplupracujících svědků individuální, případně knfrntační rzhvry se svědky rzhvr s agresry, případně knfrntace mezi agresry, není vhdné knfrntvat agresra (agresry) s bětí (běťmi) Náprava metda vnějšíh nátlaku a změna knstelace skupiny. Primární prevence ve výuce Viz PP pr šklní rk 2018/19 bd Preventivní témata bsažená v ŠVP (http://www.ssvsetin.cz/page/vychvne-pradenstvi/) Primární prevence ve šklních i mimšklních prgramech Viz PP pr šklní rk 2018/19 bd Preventivní prgramy a Nespecifická prevence (http://www.ssvsetin.cz/page/vychvne-pradenstvi/) Ochranný režim Šklní řád (http://www.ssvsetin.cz/page/nejdulezitejsi-dkumenty-skly/ ). Dhledy učitelů a učitelů OV
Splupráce s rdiči Seznámení s PP a Prgramem prti šikanvání na úvdních třídních schůzkách PP a Prgram prti šikanvání je zveřejněn na webvých stránkách škly (http://www.ssvsetin.cz/page/vychvne-pradenstvi/) Knzultace všech vyučujících (středa 14:30-16:00), knzultace šklní psychlžky, výchvných pradkyň, metdika prevence zveřejněny na nástěnkách i na webvých stránkách škly (http://www.ssvsetin.cz/page/vychvne-pradenstvi/) Jednání výchvné kmise Mžnst dmluvy individuálních návštěv (kntakty zveřejněny na nástěnkách i na webvých stránkách škly) Třídní schůzky Rada rdičů Šklní pradenské služby Viz PP pr šklní rk 2018/19 přílha č. 2, přílha č. 5 (http://www.ssvsetin.cz/page/sklni-pradenskepracviste/ ) Splupráce se specializvanými zařízeními Viz PP pr šklní rk 2018/19 bd Splupráce s dbrníky a partnery Zpracval: Mgr. Libr Vakrčka metdik prevence RCH Schválil: Mgr. Marek Wandrl ředitel škly