2.4.13 Kreslení graf obecné funkce II



Podobné dokumenty
Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus I

2.4.4 Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I

Lineární funkce IV

2.4.3 Kreslení grafů funkcí metodou napodobení výpočtu II

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Soustavy více rovnic o více neznámých III

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

+ 2 = 1 pomocí metody dělení definičního oboru. ( )

2.7.3 Použití grafů základních mocninných funkcí

Soustavy více rovnic o více neznámých II

7.1.3 Vzdálenost bodů

Lineární funkce III

2.5.1 Kvadratická funkce

( ) ( ) Lineární nerovnice II. Předpoklady: Jak je to s problémem z minulé hodiny? Získali jsme dvě řešení nerovnice x < 3 :

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

Grafy relací s absolutními hodnotami

( ) ( )( ) ( x )( ) ( )( ) Nerovnice v součinovém tvaru II. Předpoklady: Př.

Kvadratické nerovnice Předpoklady: Př. 1: Úvaha: Pedagogická poznámka:

= - rovnost dvou výrazů, za x můžeme dosazovat různá čísla, tím měníme

Absolutní hodnota I. π = π. Předpoklady: = 0 S nezápornými čísly absolutní hodnota nic nedělá.

( x) ( ) ( ) { } Vzorce pro dvojnásobný úhel II. Předpoklady: Urči definiční obor výrazů a zjednoduš je. 2. x x x

Grafy funkcí s druhou odmocninou

2.3.7 Lineární rovnice s více neznámými I

4.3.2 Goniometrické rovnice II

2.5.1 Kvadratická funkce

Kvadratické rovnice (dosazení do vzorce) I

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

( ) Grafy mocninných funkcí. Předpoklady: 2414, 2701, 2702

[ ] Parametrické systémy lineárních funkcí I. Předpoklady: 2110

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

Logaritmická funkce II

Soustavy dvou lineárních rovnic o dvou neznámých I

4.3.3 Goniometrické nerovnice

( ) ( ) Logaritmické nerovnice II. Předpoklady: 2924

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus II

LINEÁRNÍ ROVNICE S ABSOLUTNÍ HODNOTOU

4.4.8 Zase nějaké... Předpoklady: ,6 l benzínu stálo 993,24 Kč. Kolik Kč by stálo 44,8 litru benzínu?

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

2.8.6 Parametrické systémy funkcí

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

4.3.2 Goniometrické nerovnice

4.3.1 Goniometrické rovnice

Parametrické systémy lineárních funkcí II

1.8.5 Sčítání a odčítání celých čísel I

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

( ) Absolutní hodnota. π = π. Předpoklady: základní početní operace. 0 = 0 S nezápornými čísly absolutní hodnota nic nedělá

Nepřímá úměrnost I

Použití substituce pro řešení nerovnic II

( ) ( ) ( ) Logaritmické nerovnice I. Předpoklady: 2908, 2917, 2919

6.1.2 Operace s komplexními čísly

2.3.8 Lineární rovnice s více neznámými II

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Slovní úlohy I

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

( ) ( ) ( ) ( ) Kvadratické rovnice (dosazení do vzorce) II. Předpoklady: 1101

4.2.5 Orientovaný úhel II. π π = π = π (není násobek 2π ) 115 π není velikost úhlu α. Předpoklady: Nejdříve opakování z minulé hodiny.

2.3.5 Ekvivalentní úpravy

2.1.6 Graf funkce II. Předpoklady: 2105

4.3.8 Vzorce pro součet goniometrických funkcí. π π. π π π π. π π. π π. Předpoklady: 4306

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

Nerovnice v podílovém tvaru II. Předpoklady: 2303, x. Podmínky: x x 1, 2 x 0 x 2, 1 3x

4.2.5 Orientovaný úhel II

5.2.5 Vypuklé zrcadlo

2.9.4 Exponenciální rovnice I

2.1.4 Funkce, definiční obor funkce. π 4. Předpoklady: Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují.

JAK ČTEME Z DERIVACÍ PRŮBĚH PŮVODNÍCH FUNKCÍ? Pozn: veškeré funkce mají ve vnitřních bodech definičního oboru první derivaci. 1.

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

Funkce pro studijní obory

( ) ( ) ( ) Tečny kružnic I. Předpoklady: 4501, 4504

Parabola a přímka

III Rychlé určování hodnot funkcí sinus a cosinus. Předpoklady: 4207, 4208

( ) ( ) Binomické rozdělení. Předpoklady: 9209

( ) ( ) Rozklad mnohočlenů na součin I (vytýkání) Předpoklady:

5.2.8 Zobrazení spojkou II

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

2.9.1 Exponenciální funkce

[ 0,2 ] b = 2 y = ax + 2, [ 1;0 ] dosadíme do předpisu Soustavy lineárních nerovnic. Předpoklady: 2206

x 0; x = x (s kladným číslem nic nedělá)

Kreslení elipsy Andrej Podzimek 22. prosince 2005

2.3.9 Lineární nerovnice se dvěma neznámými

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

Soustavy více rovnic o více neznámých II

Hyperbola. Předpoklady: 7507, 7512

1.5.2 Číselné soustavy II

0,2 0,20 0, Desetinná čísla II. Předpoklady:

5.2.7 Zobrazení spojkou I

( x ) 2 ( B) ( ) ( ) ( ) Rozklad mnohočlenů na součin pomocí vzorců. Předpoklady: ) ( )( ) a) ( ) ( ) ( ) b) ( ) ( ) ( ) Př.

2.4.2 Kreslení grafů funkcí metodou napodobení výpočtu I

Projekt ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Logaritmická funkce I

Hledání úhlů se známou hodnotou goniometrické funkce

2.7.7 Inverzní funkce

Nerovnice v součinovém tvaru, kvadratické nerovnice

Dláždění I. Předpoklady:

Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. Počítání rovnic za pomoci ekvivalentních úprav. Pravidla zacházení s rovnicemi

2.5.1 Opakování - úměrnosti se zlomky

Pedagogická poznámka: Celý obsah se za hodinu stihnout nedá. z ] leží na kulové ploše, právě když platí = r. Dosadíme vzorec pro vzdálenost:

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

4.3.3 Goniometrické nerovnice I

Transkript:

..1 Kreslení graf obecné funkce II Předpoklady: 0, 0, 1 Stejně jako v minulé hodině budeme kreslit grafy funkcí odvozených od funkce y = f ( x), která je dána grafem na obrázku: Př. 1: Nakresli graf funkce y f ( x 1) =. Funkce y = f ( x 1) se od funkce y = f ( x) liší takto: funkce y = f ( x) : pokud například za x zvolíme číslo 0, do funkce y = f ( ) dosazujeme číslo 0 (a funkce z něj vyrobí hodnotu 1), y f x 1 funkce = ( ) : pokud například za x zvolíme číslo 0, funkce y f ( ) = nevyrábí hodnotu z čísla 0, protože ještě před dosazením do funkce odečítáme od zvoleného x jedničku do funkce dosazujeme číslo x 1 = 0 1 = 1 (a funkce z něj vyrobí hodnotu 0) funkce tedy nekreslí graf podle čísel, která popisují čísla na ose x, ale podle čísel zmenšených o jedna změněná čísla (zmenšená o 1) si napíšeme pod původní očíslování osy a obrázek kreslíme podle nich (protože tato změněná čísla se dosazují do funkce a z nich funkce vyrábí hodnoty, o číslech, která byla na ose x původně, funkce nic neví, protože je před dosazením změnil výpočet v závorce). Vypočteme x 1 y = f x 1 1

-5 - -1 1 Na rozdíl od minulé hodiny si do grafu nekreslíme obrázek původní funkce y = f ( x). Tento obrázek v grafu k ničemu nepotřebujeme (v minulé hodině jsme právě podle jeho tvaru kreslili další fáze obrázku), stačí, když jej máme na papíře vedle, abychom se mohli podívat, jaké hodnoty kdy funkce vyrábí.. Jak si budeme výsledek předchozího příkladu pamatovat? 1 v závorce posouvá graf po ose x to ne, popisuje to pouze jeden z mnoha případů, není jasné, proč se tak stalo čísla v závorce mění hodnoty neznámé, kterou dosazujeme do funkce to ano, je jasné, proč se tak děje, sice budeme muset přemýšlet, co konkrétního se děje, ale funguje to vždycky. Pedagogická poznámka: Diskuse o tom, jak je vhodné si předchozí poznatek pamatovat je asi nejdůležitější v celé hodině. Není však třeba ji příliš prodlužovat, protože studenti, kteří zůstanou u posouvání narazí u příkladu. Pedagogická poznámka: Celý obsah hodiny je pro většinu studentů nenakreslitelný. Reálné a možné je dostat se s celou třídou k příkladu 7, který je důležitý pro spojení této a předcházející hodiny. Zbytek si mohou dokreslit doma nebo při cvičení. Př. : Nakresli graf funkce y f ( x ) = +. Funkce y = f ( x + ) se od funkce y f ( x) = liší výpočtem v závorce před dosazením do funkce. Zvolíme si x = 1. Ještě než dosadíme do funkce, uděláme x + = 1+ =. V obrázku f 1 jako hodnotu pro číslo. Kreslíme normální obrázek ze změněných čísel zjišťujeme ( ) změněná čísla si napíšeme pod původní očíslování osy a kreslíme podle nich. Vypočteme x + y = f x +

0 6 Př. : Nakresli graf funkce y f ( x) =. Vypočteme x y = f x -8 0 8 Pedagogická poznámka: U předchozího příkladu ztroskotají skoro všichni, kteří místo přečíslovávání osy fakticky posunují grafy (a nepostupují tedy podle pravidla). Tito studenti buď vůbec nevědí nebo stejně jako u násobení dvěma mimo předpis funkce očekávají zvětšení grafu. Trvám na tom, aby dodržovali postup a pak příklad vyřeší. Př. : Nakresli graf funkce y = f ( x ). Vypočteme x Nakreslíme funkci y = f ( x )

0 Pedagogická poznámka: S příklad má problém mnoho studentů, často i ti, kteří se snaží postupovat správně. Většinou je příčinou neúspěchu podvědomé očekávání, že f x by se měl ve výsledku objevit celý. Tato (samozřejmě logicky graf funkce ( ) ničím neodůvodněná, ale vzhledem k předchozím příkladům pochopitelná představa) jim brání příklad vyřešit. Při kreslení obrázku ze změněných čísel totiž postupují obráceně. Místo, aby v obrázku původní funkce hledali hodnoty pro čísla pod osou, hledají v grafu místa, kam mají překreslit všechny části původního obrázku (a pro záporná x taková místa nenajdou). Př. 5: Nakresli graf funkce y = f ( x ). Vypočteme x Vypočteme x Nakreslíme funkci y = f ( x ) 0 0 Př. 6: Nakresli graf funkce 1 y = f x + 1.

Vypočteme 1 x Vypočteme 1 1 x + Nakreslíme funkci 1 y = f x + 1-1 0 1-1 0 1 Pedagogická poznámka: Snažím se studenty přesvědčit, aby přečíslovávali postupně. Pro každou operaci v postupu psali novou sadu čísel a přečíslování řady udělali najednou. Někteří mají tendenci spočítat celý vnitřní výraz najednou, pro jednotlivá čísla, je to pomalejší a vede to k většímu množství chyb. U studentů, kteří u tohoto způsobu vytrvají, je v případě chyby dobré připomenout, že příčinou je špatný způsob přečíslovávání osy. Př. 7: Nakresli graf funkce y = f ( x 1) Jde o kombinaci dnešní a minulé hodiny. Výraz uvnitř f ( ) vyřešíme pomocí přečíslovávání osy, pak nakreslíme graf a provedeme s ním operace, které jsou vně. Vypočteme x Vypočteme x 1 Nakreslíme funkci y = f ( x 1) Nakreslíme funkci y = f ( x 1) 5

0 1 0-1 0 1 Shrnutí: Graf libovolné variace funkce f ( x ) nakreslíme tak, že předpis funkce rozdělíme na jednotlivé kroky. Výpočty uvnitř závorky značící funkci (v y = f x 1 jde o výraz x 1) se týkají hodnot proměnné x případě funkce ( ) před dosazením do funkce a mění hodnoty na ose x. Podle těchto upravených f x. Výpočty vně závorky značící hodnot pak nakreslíme graf funkce ( ) funkci (v případě funkce y = f ( x 1) jde o násobení ( 1) f x dvěma) se týkají již nakresleného grafu funkce a různě ho mění (podle typu výpočtu). Nic víc nepotřebujeme. Pamatovat si, co s grafem provádějí jednotlivé druhy výpočtů, je zbytečné a zavádějící. Př. 8: Nakresli graf funkce y f ( x ) Vypočteme x 1 Vypočteme x 1 = 1 1 Nakreslíme funkci y = f ( x 1 ) Nakreslíme funkci y = f ( x ) 1 1-5 - -1 1 5 1 0 1 6

Př. 9: Nakresli graf funkce y f ( x ) Vypočteme x + 1 y = f x + 1 = + 1 Nakreslíme funkci y = f ( x + ) Nakreslíme funkci y = f ( x + ) 1 1 - -1 1 5 Př. 10: Nakresli graf funkce y = f ( x ) 1 Vypočteme x Vypočteme x y = f x 1 Nakreslíme funkci y = f ( x ) -8 0 0 8 7

Př. 11: Petáková: strana 7/cvičení 9 b) c) g) i) j) Shrnutí: Výpočty uvnitř předpisu funkce můžeme se projevují na změnách hodnot dosazovaných do funkce. Při kreslení grafu je můžeme zachytit přepisováním hodnot na ose x. Dodatek: Analogicky by bylo možné vyřešit změny grafu vně předpisu tím, že bychom nakreslený graf funkce f ( ) nechali a pouze přepisovali hodnoty na ose y. 8