Kinematika pístní skupiny

Podobné dokumenty
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

DVOUVÁLCOVÝ MOTOCYKLOVÝ MOTOR TWO-CYLINDER MOTORCYCLE ENGINE

NÁSTROJE PRO NÁVRH PARAMETRŮ VYVÁŽENÍ MOTOCYKLOVÉHO ČTYŘTAKTNÍHO MOTORU

Základy stavby výrobních strojů Tvářecí stroje I KLIKOVÉ MECHANISMY MECHANICKÝCH LISŮ

Příloha-výpočet motoru

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Ing. Oldřich Šámal. Technická mechanika. kinematika

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Dynamika, Newtonovy zákony

JEDNOTKY. E. Thöndel, Ing. Katedra mechaniky a materiálů, FEL ČVUT v Praze. Abstrakt

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

ZÁŽEHOVÝ MOTOR PRO MALÁ OSOBNÍ VOZIDLA SPARK IGNITION ENGINE FOR SMALL PASSENGER CAR

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

OBSAH. MODÁLNÍ VLASTNOSTI KLIKOVÉHO ÚSTROJÍ FSI VUT BRNO ČTYŘVÁLCOVÉHO TRAKTOROVÉHO MOTORU Ústav automobilního 1 VSTUPNÍ HODNOTY PRO VÝPOČET...

Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m

5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

PĚTIVÁLCOVÝ ŘADOVÝ VZNĚTOVÝ MOTOR

DYNAMIKA ROTAČNÍ POHYB

VYVÁŽENÍ TŘÍVÁLCOVÉHO TRAKTOROVÉHO MOTORU

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

Veličiny charakterizující geometrii ploch

Dynamika vázaných soustav těles

CVIČENÍ č. 10 VĚTA O ZMĚNĚ TOKU HYBNOSTI

úvod do teorie mechanismů, klasifikace mechanismů vazby, typy mechanismů,

2. Kinematika bodu a tělesa

Obsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8

1 Veličiny charakterizující geometrii ploch

VZÁJEMNÉ SILOVÉ PŮSOBENÍ VODIČŮ S PROUDEM A MAGNETICKÉ POLE

1 Tuhé těleso a jeho pohyb

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3

3. Obecný rovinný pohyb tělesa

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

HNACÍ ÚSTROJÍ PĚTIVÁLCOVÉHO ZÁŽEHOVÉHO HVĚZDICOVÉHO MOTORU

TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

HNACÍ ÚSTROJÍ NEKONVENČNÍHO VIDLICOVÉHO VZNĚTOVÉHO ŠESTIVÁLCE S VYVAŽOVACÍM HŘÍDELEM

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

7. Gravitační pole a pohyb těles v něm

Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ. Studijní program: N2301 Strojní inženýrství Studijní obor: 2301T001 Dopravní a manipulační technika

úvod do teorie mechanismů, klasifikace mechanismů vazby, typy mechanismů,

ČTYŘDOBÝ MOTOR PRO MALOU MECHANIZACI FOUR-STROKE ENGINE FOR SMALL MECHANIZATION

Zadání semestrální práce z předmětu Mechanika 2

HNACÍ ÚSTROJÍ NEKONVENČNÍHO VIDLICOVÉHO VZNĚTOVÉHO ŠESTIVÁLCE S PRYŽOVÝM TLUMIČEM

α = 210 A x =... kn A y =... kn A M =... knm

= + = + = 105,3 137, ,3 137,8 cos37 46' m 84,5m Spojovací chodba bude dlouhá 84,5 m. 2 (úhel, který spolu svírají síly obou holčiček).

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

PĚTIVÁLCOVÝ ŘADOVÝ VZNĚTOVÝ MOTOR S PRYŽOVÝM TLUMIČEM

b) Po etní ešení Všechny síly soustavy tedy p eložíme do po átku a p ipojíme p íslušné dvojice sil Všechny síly soustavy nahradíme složkami ve sm

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ZKUŠEBNÍ JEDNOVÁLCOVÝ MOTOR O VÝKONU 40KW ONE CYLINDER EXPERIMENTAL 40KW ENGINE

Moment síly výpočet

Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání

Statika 1. Vnitřní síly na prutech. Miroslav Vokáč 11. dubna ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M.

4. Práce, výkon, energie a vrhy

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Mechanika tuhého tělesa

Projekty - Vybrané kapitoly z matematické fyziky

l, l 2, l 3, l 4, ω 21 = konst. Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj. analyticky

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Moment síly Statická rovnováha

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb

MOŽNOSTI VYVÁŽENÍ DVOUVÁLCOVÉHO MOTORU PRO TRAKTOROVÉ POUŽITÍ

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

F - Mechanika tuhého tělesa

TŘÍVÁLCOVÝ ŘADOVÝ ZÁŽEHOVÝ MOTOR THREE-CYLINDER IN-LINE GASOLINE ENGINE

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

DVOUDOBÝ MOTOR PRO MALÝ MOTOCYKL 2-STROKE ENGINE FOR SMALL MOTORCYCLE

Derivace goniometrických. Jakub Michálek,

FYZIKA I. Pohyb setrvačníku. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

Mechanika II.A Třetí domácí úkol

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

s 1 = d t 2 t 1 t 2 = 71 m. (2) t 3 = d v t t 3 = t 1t 2 t 2 t 1 = 446 s. (3) s = v a t 3. d = m.

Goniometrie a trigonometrie

5. Mechanika tuhého tělesa

Základní parametry a vlastnosti profilu vačky

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

Základy matematiky pro FEK

Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.

Veronika Drobná VB1STI02 Ing. Michalcová Vladimíra, Ph.D.

MANUÁL K ŘEŠENÍ TESTOVÝCH ÚLOH

STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

1 Analytická geometrie

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.

Řešení úloh 1. kola 55. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B

Základní pojmy Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb Rovnoměrný pohyb po kružnici

Namáhání na tah, tlak

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Mechanismy - úvod. Aplikovaná mechanika, 8. přednáška

Transkript:

Kinematika pístní skupiny Centrický mechanismus s = r( cos(α)) + l [ ( λ 2 sin 2 α) 2] Dva členy z binomické řady s = r [( cos (α)) + λ ( cos (2α))] 4 I. harmonická s I = r( cos (α)) II. harmonická s II = r λ ( cos (α)) 4 Excentrický mechanismus s = (l + r) 2 e 2 r {cos(α) Dva členy z binomické řady s = (l + r) 2 e 2 + λ [ (λ sin(α) λ e) 2 ] 2} r { λ + cos(α) + λ e sin(α) λ ( cos(2α))} 4 Rychlost Dráha v = rω (sin(α) + λ 2 sin(2α)) I. harmonická v I = rωsin (α) II. harmonická v II = rω λ 2 sin(2α) v = rω (sin(α) λ e cos(α) + λ 2 sin(2α)) k = e r = λ e λ ; λ = r l ; λ e = e l a = rω 2 (cos(α) + λcos (2α)) I. harmonická a I = rω 2 cos(α) II. harmonická a II = rω 2 λ cos(2α) a = rω 2 (cos(α) + λ e sin(α) + λ cos(2α)) Zrychlení

Síly. Síla od tlaku plynů P p = P p = S p (p p 0 ) = π D2 (p p 4 0) i. P p síla od tlaku plynů píst ii. P p - síla od tlaku plynů na hlavu iii. S p plocha pístu iv. p okamžitý tlak v. p 0 tlak v klikové skříni (4D konst., 2D p 0 = f(α)) vi. D vrtání 2. Síla od tlaku plynů v ojnici P o = P p cosβ i. P p Síla od tlaku plynů ii. β úhel odklonu ojnice 3. Tečná složka síly od tlaku plynů v ojnici P t = P o sin (α + β) i. P o síla od tlaku plynů v ojnici ii. α úhel natočení klikové hřídele 4. Radiální složka síly od tlaku plynů v ojnici P r = P o cos (α + β). Točivý moment sil od tlaku plynů M p t = P t r = P p r sin(α+β) cos (β) i. P t Tečná složka síly od tlaku plynů v ojnici ii. P r Radiální složka síly od tlaku plynů v ojnici 6. Síla od tlaku plynů zatěžujících hlavní ložiska P o = P o = P o i. P o síla od tlaku plynů na ojnici 7. Síla od tlaku plynů zatěžující hlavu válce a klikovou skříň P p = P p = P p i. P p síla od tlaku plynů na píst 8. Normálová síla od tlaku plynů N p = P p tgβ 9. Reakce na normálovou sílu od tlaku plynů v uložení kliky N p = N p 0. Rameno normálových sil od tlaku plynů b = l cos(β) + r cos(α) = r sin(α+β) sin(β) i. l délka ojnice ii. r rameno kliky. Klopný moment sil od tlaku plynů M p kl = N p b = P p tg(β)b = P p r sin(α+β) p = M cos (β) t i. Stejný jako točivý moment od tlaku plynů 2. Síla od tlaku plynů působící v uložení motoru p A p = M t c = P p r sin(α+β) c cos(β)

Vyvažování Zadaný pořadí zapalování (tím i počet válců), např. -3--2-4 a taktnost motoru. Spočítám úhly rozestupů zapalování pro 2D a/nebo 4D θ 2D = 360 ; θ 4D = 720. 2D cyklus trvá jednu otáčku dělím 360 počtem válců, 4D cyklus trvá 2 otáčky dělím 720 počtem válců. Pro 2D jsou rozestupy 72 a pro 4D jsou 44. Pokračuje 4D. Sestrojím model kliky z čela. S pomocí znalosti pořadí zapalování a rozestupů zážehů jdu proti směru omega. Sestrojím model kliky v axonometrickém pohledu (a zakreslím těžiště T a pomocný bod A). Eventuálně nakreslím výslednici setrvačných sil rotujících částí. Postupuju po klice od. válce. Je-li u řadového motoru KH při pohledu ve směru jeho osy uspořádán do pravidelné hvězdice, je výslednice setrvačných sil rotujících částí nulová.

Určení roviny vývažků. Lze buď k bodu A nebo k bodu T, vyjde stejně. Pokud je však výslednice sil nenulová, musí se sestrojovat k bodu T. Zde k bodu A. Kreslím do hvězdice, začínám u prvního válce. M r začíná kolmo na F r (v hvězdici jakoby kolmo na první zalomení) a směrem doleva (síla F r ohýbá klikovku kolem bodu A). M r je tedy F r na rameni 4a. Stejně tak M r 2 je F r 2 na rameni 3a, proto je o něco kratší. Takhle stejně 3. a 4. válec a. je nulový, protože F r je na rameni 0a. Končím zakreslením M r 4 a spojením počátku a konce M r 4. Tím vznikne výsledný moment setrvačných sil rotujících částí. Kolmo na tento moment je hledaná rovina vývažků a její úhel (umístění). Zakreslení vývažků do schématu klikové hřídele. r v je rameno vývažků a zaznačit úhel roviny vývažků.

Vztah pro výpočet výslednice setrvačných sil posuvných částí I. řádu. Setrvačná síla je F s = m p rω 2. Je-li u řadového motoru KH při pohledu ve směru jeho osy uspořádán do pravidelné hvězdice, je výslednice setrvačných sil posuvných částí nulová. Setrvačná síla I. řádu pro náš pětiválec je potom dána vztahem. i F si = m p rω 2 cos(α) + m p rω 2 cos(α + 288) + m p rω 2 cos(α + 26) + m p rω 2 cos(α + 44) + m p rω 2 cos(α + 72) = 0 Postupuje se od. válce k poslednímu. Kde argument kosinu je α + K, kde K je odklon zalomení kliky ve směru omega od prvního válce. Pokud by byl požadován II. řád setrvačných sil, postup je následující. Je-li u řadového motoru fiktivní KH při pohledu ve směru jeho osy uspořádán do pravidelné hvězdice, je výslednice setrvačných sil posuvných částí nulová. i F sii = λm p rω 2 cos(2α) + λm p rω 2 cos(2[α + 288]) + λm p rω 2 cos(2[α + 26]) + λm p rω 2 cos(2[α + 44]) + λm p rω 2 cos(2[α + 72]) = 0 Oproti I. řádu se setrvačná síla ještě násobí λ a argument kosinu je teď 2(α + K). K má stejný význam, 2 je tam, protože se jedná o II. řád. Pro druhý řád se dá nakreslit i fiktivní schéma klikovky s dvojnásobnými úhly. Následuje vzorec pro momenty setrvačných sil posuvných částí I. řádu. Zase se jedná o setrvačné síly na ramenech a, podle vzdálenosti. i M si A II. řád. i M sii = m p rω 2 cos(α)4a m p rω 2 cos(α + 288)3a m p rω 2 cos(α + 26)2a m p rω 2 cos(α + 44)a m p rω 2 cos(α + 72) 0 = 4,23m p rω 2 sin(α + 26) = λm p rω 2 cos(2α)4a λm p rω 2 cos(2[α + 288])3a λm p rω 2 cos(2[α + 26])2a λm p rω 2 cos(2[α + 44])a λm p rω 2 cos(2[α + 72]) 0 = 2,629λm p rω 2 sin(2[α + 26]) U momentů stačí napsat výchozí vztahy. Konstanty K I a K II (zde 4,23 a 2,629) se liší podle uspořádání KH (pořadí zážehů) a není v našich silách je na zkoušce pro válec spočítat. Stačí napsat 0. Parametry vývažku pro vyvážení I. řádu momentu setrvačných sil posuvných částí. M I + M vi = 0 M I moment setrvačných sil posuvných částí I. řádu, M vi moment vývažku setrvačných sil posuvných částí I. řádu

M I = 4,23m p rω 2 a M vi = 2m v r v ω 2 b 4,23m p rω 2 a = 2m v r v ω 2 b m v = 4,23m pra 2r v b m p hmotnost pístní skupiny r rameno kliky a rozteč válců r v rameno vývažku b délka KH (b=n*a+d [n je počet válců, zde ]) Vyvažovací jednotka pro vyvážení setrvačných sil posuvných částí Vyvažovací jednotka pro vyvážení momentů setrvačných sil posuvných částí

Možnosti vyvážení I. řádu setrvačných sil posuvných částí u V2. Zelenou je elipsa, kterou opisuje výslednice I. řádu setrvačných sil posuvných částí. Modrou pak výslednice odstředivých sil vývažků. Oranžovou je velikost a směr vektoru zbytkové nevyváženosti. Minimální vyvážení. Úplně vyváženy jsou pouze minimální síly. Malý vývažek. Maximální vyvážení. Úplně vyváženy pouze maxima. Velký vývažek. Průměrné vyvážení. Stálá velikost a různý směr nevyváženosti. Něco mezi malým a velkým vývažkem. Vyvažování jednoválcového motoru. Vyvažovací jednotka pro vyvážení I. a II. řádu setrvačných sil posuvných částí

Vztahy pro dimenzování I. řád Součet setrvačné síly a vyvažovací musí být roven nule. II. řád F si + F vi = 0 m p rω 2 cos(α) = 2m I r I ω 2 cos(α) F sii + F vii = 0 λm p rω 2 cos(2α) = 2m II r II (2ω) 2 cos(2α) Vztahy se dají zjednodušit vykrácením. m p je hmotnost pístní skupiny, r je rameno kliky, omega je úhlová rychlost, m n je hmotnost vývažku ntého řádu, r n je rameno vývažku ntého řádu. Redukce ojnice Redukce ojnice do hmotných bodů Zachování hmotnosti Zachování polohy těžiště Zachování momentu setrvačnosti vzhledem k těžišti. Redukce ojnice do 3 bodů Dynamická ekvivalence i. m o = m + m 2 + m 3 ii. m a = m 2 b iii. J T = m a 2 + m 2 b 2 Lze vyjádřit hmotnosti jednotlivých bodů. Pokud se zavede J T = m o i o 2, potom m 3 = m o ( i o 2 ab ). Reverzní kyvadlo platí-li i o 2 = ab m 3 = 0 Doba kyvu ojnice pro danou úhlovou výchylku je stejná při kývání okolo bodu P i K.

Harmonická vačka Integrál je nula, protože plocha pod křivkou v kladné části je stejně velká jako plocha nad křivkou v záporné části. Střed pružnosti a hlavní osy pružnosti Působíme-li na pružně uložené těleso silou F, těleso se posune a natočí. Na tělese však existuje bod, který má tu vlastnost, že síly jím procházející tělesem jen posunou. Tento bod se nazývá středem pružnosti (P). Mezi všemi silami středem pružnosti procházejícími existují dvě, navzájem kolmé, které těleso posunou jen ve svém směru. Nositelky těchto sil jsou hlavní osy pružnosti (O a O 2).