Grafy relací s absolutními hodnotami

Podobné dokumenty
Grafické řešení rovnic a jejich soustav

2.3.9 Lineární nerovnice se dvěma neznámými

4.3.2 Goniometrické nerovnice

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus I

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

( x) ( ) ( ) { } Vzorce pro dvojnásobný úhel II. Předpoklady: Urči definiční obor výrazů a zjednoduš je. 2. x x x

{ } B =. Rozhodni, které z následujících. - je relace z A do B

Grafy funkcí s druhou odmocninou

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

4.3.3 Goniometrické nerovnice

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus II

Použití substituce pro řešení nerovnic II

x 0; x = x (s kladným číslem nic nedělá)

( ) ( ) Logaritmické nerovnice II. Předpoklady: 2924

7.5.3 Hledání kružnic II

Kvadratické nerovnice Předpoklady: Př. 1: Úvaha: Pedagogická poznámka:

( ) Grafy mocninných funkcí. Předpoklady: 2414, 2701, 2702

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

Funkce kotangens

Nejprve si uděláme malé opakování z kurzu Množiny obecně.

= - rovnost dvou výrazů, za x můžeme dosazovat různá čísla, tím měníme

2.7.3 Použití grafů základních mocninných funkcí

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Funkce přímá úměrnost III

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

2.4.4 Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

Kreslení graf obecné funkce II

4.3.3 Goniometrické nerovnice I

[ ] Parametrické systémy lineárních funkcí I. Předpoklady: 2110

pracovní list studenta

Nepřímá úměrnost I

[ 0,2 ] b = 2 y = ax + 2, [ 1;0 ] dosadíme do předpisu Soustavy lineárních nerovnic. Předpoklady: 2206

7.1.3 Vzdálenost bodů

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

Vektorový součin I

2.9.4 Exponenciální rovnice I

2.3.8 Lineární rovnice s více neznámými II

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

4.2.9 Vlastnosti funkcí sinus a cosinus

4.3.1 Goniometrické rovnice I

Pedagogická poznámka: Celý obsah se za hodinu stihnout nedá. z ] leží na kulové ploše, právě když platí = r. Dosadíme vzorec pro vzdálenost:

( ) Opakování vlastností funkcí. Předpoklady:

+ 2 = 1 pomocí metody dělení definičního oboru. ( )

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

2.6.5 Další použití lineárních lomených funkcí

( ) ( ) ( ) Tečny kružnic I. Předpoklady: 4501, 4504

1. července 2010

( ) ( ) ( ) Logaritmické nerovnice I. Předpoklady: 2908, 2917, 2919

2.8.6 Parametrické systémy funkcí

Logaritmická funkce II

2.4.7 Omezenost funkcí, maximum a minimum

2.1.4 Funkce, definiční obor funkce. π 4. Předpoklady: Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují.

Lineární regrese. Komentované řešení pomocí MS Excel

Funkce tangens. cotgα = = B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá.

Absolutní hodnota I. π = π. Předpoklady: = 0 S nezápornými čísly absolutní hodnota nic nedělá.

CVIČNÝ TEST 36. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

( ) ( )( ) ( x )( ) ( )( ) Nerovnice v součinovém tvaru II. Předpoklady: Př.

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

( x ) 2 ( B) ( ) ( ) ( ) Rozklad mnohočlenů na součin pomocí vzorců. Předpoklady: ) ( )( ) a) ( ) ( ) ( ) b) ( ) ( ) ( ) Př.

Normální (Gaussovo) rozdělení

CVIČNÝ TEST 51. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

5.1.3 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání I

2.7.6 Rovnice vyšších řádů (separace kořenů)

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Parametrické systémy lineárních funkcí II

2.4.8 Další příklady s grafy funkcí s absolutní hodnotou

1.4.6 Negace složených výroků I

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Lineární rovnice

Odvození středové rovnice kružnice se středem S [m; n] a o poloměru r. Bod X ležící na kružnici má souřadnice [x; y].

Nerovnice v podílovém tvaru II. Předpoklady: 2303, x. Podmínky: x x 1, 2 x 0 x 2, 1 3x

analytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.

Matematická analýza III.

K OZA SE PASE NA POLOVINĚ ZAHRADY Zadání úlohy

Komisionální přezkoušení 1T (druhé pololetí) 2 x. 1) Z dané rovnice vypočtěte neznámou x:. 2) Určete, pro která x R není daný výraz definován:

Mgr. Tomáš Kotler. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Parametrická rovnice přímky v rovině

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.

Hledání úhlů se známou hodnotou goniometrické funkce

[ 5;4 ]. V intervalu 1;5 je funkce rostoucí (její první derivace je v tomto intervalu

Úloha určit průběh funkce znamená nakreslit graf funkce na zadaném intervalu, nejčastěji na celé množině reálných čísel R.

Funkce kotangens. cotgα = = Zopakuj všechny části předchozí kapitoly pro funkci kotangens. B a

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

2.1.9 Lineární funkce II

1.7.3 Výšky v trojúhelníku I

Normální (Gaussovo) rozdělení

CVIČNÝ TEST 15. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

2.1.6 Graf funkce II. Předpoklady: 2105

5.2.8 Zobrazení spojkou II

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

FUNKCE. Než přistoupíme k samotným funkcím, je třeba nadefinovat a vysvětlit několik pojmů, které k tomu budeme potřebovat.

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0

( ) ( ) Obsahy. Předpoklady:

Slovní úlohy I

Transkript:

..5 Grafy relací s absolutními hodnotami Předpoklady: 0, 0, 03, 0, 05,, 3 Pedagogická poznámka: Tato hodina nepatří do klasických středoškolských osnov. Je reakcí na fakt, že relace s absolutními hodnotami zůstaly jako reziduum starých časů v maturitních otázkách na naší škole. Nezbývá než je studentům ukázat. V případě časového skluzu hodinu vynechávám a proberu až s maturanty těsně před maturitou. Na druhou stranu je hodina velice hezká v tom, že si studenti mohou ověřit, že použitím pravidel, která znají, mohou vyřešit i poměrně komplikované příklady, značné odlišné od toho, co znají. Za úspěšné považuji studenty, kteří vyřeší první čtyři příklady. Zbývající dva jsou bonbónkem pro olympioniky. Př. : Nakresli graf relace L {[ x, y] R R; y x } = +. Požadovaná relace je podmnožinou kartézského součinu R R, který je zobrazen soustavou kartézských souřadnic. Nejdříve nakreslíme graf funkce y = x +, tím získáme hraniční čáru grafu relace L, šrafováním pak doplníme graf o body {[ x, y] R R; y < x + } Kreslíme graf funkce y = x + = f ( x + ). Jako ( ) Zvolíme x x Vypočteme x + y = f x + = x + Nakreslíme funkci ( ) Nakreslíme funkci ( ) y = f x + = x + f x použijeme funkci y = x. - - -3-0 - - 3 5 Graf funkce y = x + zobrazuje body pro které platí {[ x, y] R R; y x } přidat ještě body {[ x, y] R R; y x } = +, musíme < +, tedy body jejichž y-ová souřadnice je menší než bodů na grafu funkce. Menší y-ová souřadnice znamená, že bod je níže vyšrafujeme oblast pod čárou grafu.

- - - - Pedagogická poznámka: Někteří studenti příklad vyřeší bez dalšího komentáře. Jako první nápovědu napíšu na tabuli, že graf funkce y = x + můžeme napsat jako {[ ] } L0 = x, y R R; y = x +. Druhou radou je pokyn, aby studenti nakreslili graf funkce y = x + a pak přemýšleli nad tím, jak se změní hledané body, když přidáme nerovnost. Př. : Nakresli graf relace L {[ x, y] R R; y x x} = +. Požadovaná relace je podmnožinou kartézského součinu R R, který je zobrazen soustavou kartézských souřadnic. Nejdříve nakreslíme graf funkce y = x + x, tím získáme hraniční čáru grafu relace L, šrafováním pak doplníme graf o body {[ x, y] R R; y > x + x} Kreslíme graf funkce y = x + x. Zjistíme nulový bod absolutní hodnoty: x + : x = - dva intervaly ) x ( ; x x + = x y = x + x = x x = x ) x ; ) x x + = x + y = x + x = x + x =

- - - - Graf funkce y = x + x zobrazuje body pro které platí {[ x, y] R R; y x x} musíme přidat ještě body {[ x, y] R R; y x x} = +, > +, tedy body jejichž y-ová souřadnice je větší než bodů na grafu funkce. Větší y-ová souřadnice znamená, že bod je výš vyšrafujeme oblast nad čárou grafu. - - - - Pedagogická poznámka: S druhým příkladem nebývají problémy. Pokud se vyskytnou, týkají se konstrukce grafu funkce y = x + x. Takovým studentům připomínám, že neselhala logika, ale paměť. Př. 3: Nakresli graf relace L3 {[ x, y] R R; y x } = >. Požadovaná relace je podmnožinou kartézského součinu, který je zobrazen soustavou kartézských souřadnic. Problém: Zápis relace obsahuje y. Graf funkce y = x umíme nakreslit ihned odstraníme absolutní hodnotu y, abychom mohli řešit příklad ve dvou krocích. Zjistíme nulový bod absolutní hodnoty: y : y = 0 0 dva intervaly ) y ( ;0 y 0 y = y kreslíme pod osou x (zelené pozadí) y > x y < x vyšrafujeme oblast pod grafem (y-ová souřadnice má být menší) ) y 0; ) y 0 y = y kreslíme nad osou x (modré pozadí) 3

y > x vyšrafujeme oblast nad grafem (y-ová souřadnice má být větší) - - - - Grafy funkcí y nepatří. = x a y = x jsou vytaženy čárkovaně, protože jejich body do relace Dodatek: Příklad je možné řešit i zpaměti: x je vzdálenost bodu ve směru osy x od počátku (tedy vzdálenost bodu od osy y), y je vzdálenost bodu ve směru osy y od počátku (tedy vzdálenost bodu od osy x) y > x - hledáme body, které jsou od osy x vzdálené více než od osy y. Pedagogická poznámka: Hodně se snažím o to, aby si studenti při odstraňování y uvědomovali, že jde o naprosto stejný postup jako při odstraňování x. Někteří studenti mají potíže se smířit s tím, že v horní polovině se graf chová jinak než v dolní. Doporučuji jim vzít si dva konkrétní body a ověřit si s jejich pomocí, že graf je v horní i spodní polovině vyšrafován správně. Př. : Nakresli graf relace L {[ x, y] R R; x y } = +. Příklad vypadá složitěji než předchozí. Přepíšeme si podmínku do tvaru, který je podobnější tomu, co jsme dosud řešili: x + y y x fakticky stejný příklad jako předchozí odstraníme y stejně jako v předchozím příkladu. Zjistíme nulový bod absolutní hodnoty: y : y = 0 0 dva intervaly ) y ( ;0 y 0 y = y kreslíme pod osou x (zelené pozadí) ( ) y x / y x vyšrafujeme oblast pod grafem funkce y = x (y-ová souřadnice má být menší nebo rovna) ) y 0; ) y 0 y = y kreslíme nad osou x (modré pozadí)

y x = x + vyšrafujeme oblast nad grafem funkce y = x + (yová souřadnice má být větší) - - - - - - - - Konečný výsledek: - - - - Př. 5: Nakresli graf relace L5 {[ x, y] R R; x y } řešení odhadni výsledek. = + +. Ještě před začátkem Odhad výsledku: Srovnáme aktuální a předchozí předpis: x + + y a x + y opět půjde o kosočtverec, se středem v bodě [ ; ], který bude mít vyšrafovaný vnitřek. Kosočtverec bude širší než vyšší. Přepíšeme si podmínku do tvaru, který je podobnější tomu, co jsme dosud řešili: x + + y y x + y x + fakticky stejný příklad jako předchozí odstraníme y stejně jako v předchozím příkladu y. Zjistíme nulový bod absolutní hodnoty: y : y = dva intervaly ) y ( ; y 0 y = y + kreslíme pod přímkou y = (zelené pozadí) 5

y + x + y x + / ( ) y x + vyšrafujeme oblast nad grafem funkce y = x + (y-ová souřadnice má být větší nebo rovna) ) y ; ) y 0 y = y kreslíme nad přímkou y = (modré pozadí) y x + y x + vyšrafujeme oblast pod grafem funkce souřadnice má být menší nebo rovna) y x + (y-ová - - - - - - - - Konečný výsledek: - - - - Př. 6: Nakresli graf relace L6 {[ x, y] R R; y y x x 7 0} = + + +. Předpis obsahuje absolutní hodnotu s x i y, stejně tak obě neznámé mimo absolutní hodnotu musíme rozdělit intervaly u obou proměnných. 6

Zjistíme nulové bod absolutních hodnot: x + : x = - y : y = čtyři kombinace plocha grafu se rozpadne na čtyři části - - - - ; ; x x + = x y y = y + ) x ( y ( y + y + x + x 7 = y + + y x x 7 0 8 3x 8 x 3 - - - - x x + = x y y = y ) x ( ; y ; ) y + y + x + x 7 = y + y x x 7 0 y 3x 0 0 y 3x + 0 3 y x + 5 7

- - - - ; ; x x + = x + y y = y + 3) x ) y ( y + y + x + x 7 = y + + y + x + x 7 0 x 0 x - - - - x x + = x + y y = y ) x ; ) y ; ) y + y + x + x 7 = y + y + x + x 7 0 y x 6 0 y x + 6 x y + 3 - - - - 8

Konečný výsledek: - - - - Shrnutí: Pokud umíme nakreslit grafy funkcí, je možné kreslit i grafy relací, které se pomocí funkcí vyjadřují. 9