Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Teologická fakulta Katedra etiky, psychologie a charitativní práce Bakaláská práce AKTIVIZACE SENIOR V DOMOV POKOJNÉHO STÁÍ NAŠÍ PANÍ OBLASTNÍ CHARITY V KLATOVECH Vedoucí práce: Mgr. Jana Šimeková Autor práce: Studijní obor: Forma studia: Roník: Jana Kadlecová Sociální a charitativní práce Kombinovaná etí 2014
Prohlášení Prohlašuji, že svoji bakaláskou práci jsem vypracovala samostatn pouze s použitím pramen a literatury uvedených v seznamu literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. v platném zmní, souhlasím se zveejnním své bakaláské práce, a to v nezkrácené podob (v úprav vzniklé vypuštním vyznaených ástí archivovaných Teologickou fakultou) elektronickou cestou ve veejn pístupné ásti databáze STAG provozované Jihoeskou univerzitou v eských Budjovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikaní práce. Souhlasím dále s tím, aby touto elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona. 111/1998 Sb. zveejnny posudky školitele a oponent práce i záznam o prhu a výsledku obhajoby kvalifikaní práce. Rovnž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikaní práce s databází kvalifikaních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikaních prací a systémem na odhalování plagiát. Datum: 31. 3. 2014... Jana Kadlecová
Podkování kuji vedoucí mé bakaláské práce, paní Mgr. Jan Šimekové, za ochotu, cenné rady, ipomínky a metodické vedení práce. Dále bych chtla podkovat Bc. Marii Malkusové, editelce Oblastní charity v Klatovech, pí Lence Bauerové, vedoucí Domova pokojného stáí Naší Paní, a pí Miroslav Tomšíkové, arteterapeutce Domova pokojného stáí - za pomoc a poskytnutí dodatených materiál, umožnní mi docházet do zaízení za úelem pozorování praktikování aktivizace a podílet se pímo na aktivizaci vedením tvoivých dílen a poádáním koncert. V neposlední ad dkuji mé rodin a blízkým pátelm za podporu, trplivost a pržné povzbuzování pi psaní této práce.
Obsah ÚVOD... 6 1 ZÁKLADNÍ POJMY... 7 1.1 Stárnutí... 7 1.2 Stáí... 8 1.3 Projevy stáí... 9 1.4 Vliv neinnosti na stárnutí... 10 2 AKTIVIZANÍ INNOSTI... 11 2.1 Sociální služby... 11 2.2 Aktivizaní innosti podle zákona o sociálních službách... 11 2.3 Pojem aktivizace... 11 2.4 Podmínky aktivizace... 13 2.5 Formy aktivizace... 14 2.6 Druhy aktivizace... 17 2.6.1 Pohybová terapie... 18 2.6.2 Kognitivní aktivizace... 18 2.6.3 Smyslová aktivizace... 19 2.6.4 Ergoterapie... 19 2.6.5 Arteterapie v širším slova smyslu... 20 2.6.6 Animoterapie... 22 2.6.7 Reminiscence... 22 2.6.8 Duchovní aktivizace... 23 3 DOMOV POKOJNÉHO STÁÍ NAŠÍ PANÍ OCH KLATOVY... 23 3.1 Charakteristika zaízení... 23 3.2 Poslání a cílová skupina (objekty aktivizace)... 24 4 AKTIVIZACE SENIOR V DOMOV POKOJNÉHO STÁÍ NAŠÍ PANÍ... 25 4.1 Píprava a prh šetení... 25 4.2 Organizace aktivizace a aktivizaní innosti senior v DPS... 26 4.2.1 Subjekty a organizace aktivizace senior v DPS... 26 4.2.2 Formy a základní druhy aktivizaních inností... 27 4.3 Aplikace jednotlivých druh aktivizace v DPS... 27 4.3.1 Pohybová terapie... 27 4.3.2 Kognitivní aktivizace... 28 4.3.3 Smyslová aktivizace... 29 4.3.4 Ergoterapie... 29 4.3.5 Arteterapie v širším slova smyslu... 30 4.3.6 Animoterapie... 31 4
4.3.7 Reminiscence... 32 4.3.8 Duchovní aktivizace... 32 4.4 Úast na aktivizaci... 33 4.5 Plnní cíl aktivizace... 33 ZÁVR... 33 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJ... 36 SEZNAM PÍLOH... 41 ÍLOHY... 42 ABSTRAKT... 59 5
ÚVOD Je všeobecn známým faktem, že se ve vysplých zemích, tzn. i v eské republice, prodlužuje délka lidského života 1. Popisují to demografické ukazatele, nap. normální délka života, která se u nás za posledních padesát let prodloužila tém o 10 let, viz íloha I. Roste poet senior v populaci. Nap. v roce 1920 byl podíl osob ve stáí 60 a více let na celkovém potu obyvatel 9,9 %, v roce 1950 se rovnal 12,6 %, 1980-16,9 % a v roce 2010 již inil 22,6 %. Podle demografických prognóz se v R podíl osob ve stáí 65 a více let na celkovém potu obyvatel, v roce 2050, bude pohybovat mezi 30 a 33 % 2 i podle jiných, novjších zdroj, mezi 27 a 31 % 3. Stáí pináší do lidského života adu zmn, pozitivních i negativních. Ty pozitivní jsou napíklad životní zkušenosti, trplivost, schopnost odstupu a reflexe, rozvážnost, nové píležitosti apod. Ty negativní ovlivují úast senior na spoleenském život a mohou vést až k sociální exkluzi. Shrnuje to nap. píruka ke strategii pro demografické stárnutí: Starší lidé jsou vystaveni jednomu z nejvyšších rizik chudoby mezi všemi vkovými skupinami a zažívají sociální vylouení v dsledku ady faktor, jako jsou omezený spoleenský kontakt, zdraví, nízký píjem, nedostatek mobility a zneužívání jejich slabšího postavení. 4 Z uvedených hledisek se jeví jako pravdpodobné, se sice bude prodlužovat i délka aktivního života senior, ale zárove poroste poet senior ohrožených sociální exkluzí, i pímo vyluovaných ze spoleenského života. S rostoucím potem senior proto poroste i poptávka po sociálních službách a jist i po aktivizaních innostech. To je také dvod pro moji volbu tématu bakaláské práce. Pro práci jsem si stanovila ti cíle: 1. Stru popsat proces stárnutí a jeho výsledek stáí, jako pirozenou souást ontogeneze lovka. Na projevech stáí a neinnosti ukázat jejich potenciál snižovat sobstanost senior a vytváet tak podmínky pro sociální vyluování. 2. Objasnit místo aktivizace v systému sociálních služeb a utídit a charakterizovat formy a druhy nejastji používaných aktivizaních inností. 3. Charakterizovat aktivizaní innosti provádné v konkrétním zaízení sociálních služeb v Domov pokojného stáí Naší Paní Oblastní charity v Klatovech a posoudit, zda naplují cíle stanovené Domovem. Stanoveným cílm jsem pizpsobila strukturu práce. V první ásti objasním pojmy stárnutí a stáí. Protože jde o velmi obsáhlou oblast lidského poznání (teorií stárnutí existují pibližn ti stovky) a stárnutí i stáí jsou významn individuální, shrnu zde jen ást poznatk, které považuji za dostatené k objasnní pin snižování funkních schopností a sobstanosti senior. Výtem hlavních projev stáí bych chtla ukázat 1 Vk, ve kterém ve sledovaném období zemelo nejvíce osob, tj. modus vku úmrtí i také modus délky života. 2 srov. Populaní prognóza R do r. 2050 [online] 3 srov. BURCIN, Boris a Tomáš Kuera. Prognóza populaního vývoje eské republiky na období 2008-2070 [online] 4 FERRY, Martin a Richard BAKER. Regionální strategie a demografické stárnutí. s. 11 6
na skutenosti snižující aktivitu senior a tím i na možné smry protipsobení, tzn. na možné cílení aktivizace. Ve druhé ásti práce se zamím na objasnní pojmu aktivizaní innosti a jejich místo v systému sociálních služeb. Uvedu struný pehled forem, základních i jednotlivých druh aktivizaních inností. Vnovat se budu aktivizaním innostem, které považuji pro práci se seniory, z hlediska sociální práce, za významné. A ve tetí ásti charakterizuji konkrétní zaízení sociálních služeb v Domov pokojného stáí Naší Paní Oblastní charity v Klatovech, zalením ho do systému sociálních služeb a popíši provádní aktivizaních inností v nm tak, jak jsem je odpozorovala nebo získala informace z rozhovor s objekty i subjekty aktivizace. 1. Základní pojmy Stárnutí a stáí zkoumá ada vdních obor, od sociologie, pes antropologii, psychologii a další, až po medicínu. Pro úspšnou sociální práci se seniory je nutné si uvdomit specifika této cílové skupiny, pochopit termíny stárnutí a stáí, co znamenají a jak se stárnutí, resp. stáí, projevují. 1.1 Stárnutí Definování stárnutí ovlivuje pedmt vdy, která tuto problematiku zkoumá, tzn. úhel pohledu (jak, i pro stárneme), a také hloubka pohledu (piny stárnutí na úrovni molekulární, bunné, orgánové) apod. V souasnosti se vdci pou nad tím, co je ina, a co projev stárnutí, a asto tyto jevy zamují. 5 Nejobecnji se stárnutí chápe jako proces související se zmnami v prhu asu 6. Podrobnji tento proces popisují teorie stárnutí, kterých je mnoho (Medvedv jich shromáždil na ti stovky 7 ). Nejrozšíenjší jsou teorie replikativního stárnutí, pných vazeb, volných radikál, ukládání lipofuscinu v bukách, mutace bunk, autoimunitní reakce, teorie rychlosti života a další. Velké množství teorií stárnutí je jedním z dvod, pro neexistuje všeobecn pijímaná definice pojmu stárnutí. Na stárnutí psobí nejen vnitní, ale i ada vliv vnjších, nap. stav životního prostedí, pijímané potraviny, životní styl, ale i socializace osobnosti apod. Štilec shrnuje názory gerontolog, tak že o délce života lovka rozhodují ze 60-70 % genetické faktory a z 30-40 % vnjší podmínky. 8 Problém definování stárnutí je také jeho asynchronicita a interindividualita. Tzn., že soustavy a funkce organizmu stárnou nerovnomrn a stárnutí je velmi individuální, i u osob stejného vku probíhá stárnutí odlišn. Shrneme-li uvedené teze, mžeme za stárnutí lovka považovat pirozený proces, kdy bhem jeho života, za psobení vnitních i vnjších podmínek, dochází k odumírání 5 srov AUSTAD, Steven N. Pro stárneme. Promny lidského tla. s. 54-55 6 srov. HARTL Pavel a Helena HARTLOVÁ, Psychologický slovník, s. 561 7 srov AUSTAD, Steven N. Pro stárneme. Promny lidského tla. s. 53 (cit. MEDVEDEV, Zhores A. An Attempt at a Rational Classification of Theories of Ageing. Biological Reviews, ro. 65,. 3, s. 375 398.) 8 ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního životního stylu pro seniory. s. 14. 7
lesných bunk, pop. ke snižování jejich kvality a tím ke ztrátám schopností, výkonnosti a odolnosti organismu. Tlesné i psychické projevy stárnutí jsou významn individuální. 1.2 Stáí S pojmem stáí je to obdobné jako s termínem stárnutí, tzn., že není obecná definice. Shoda panuje v tom, že stáí je výsledkem stárnutí 9. Za dležité pro sociální práci považuji fakt, že obdobn jako stárnutí, je i stáí významn individuální. Pro urení stáí se nejastji, by ne nejpesnji, používá kalendání lenní, tj. podle kalendáního vku 10 lovka. Lidský život se dlí na periody. Stáí se zpravidla dlí na ti, dva nebo tyi úseky. ehled nkterých pohled na lenní stáí podle kalendáního vku je uveden v píloze II. Periodizace podle kalendáního vku je jednoduchá, snadno využitelná, ale nezohled- uje individualitu procesu stárnutí a projev stáí. Pro popis stáí se využívá také biologický vk, který poukazuje na objektivní stav fyzického vývoje i degenerace. 11 Fiktivní biologický vk postihuje individualitu procesu stárnutí a projev stáí velmi dobe, ale vytváí nové problémy, spojené nap. s obtížností rozlišit zmny vyplývající ze samotného stárnutí od zmn vzniklých napíklad vlivem prostedí i vlivem nemocí. 12 Urování biologického stáí je odborná záležitost, sociální pracovník se s ním nebude setkávat. asto se objevuje i popis stáí z hlediska sociálního sociální stáí, které je asto spojeno s rznými sociálními událostmi, nap. odchodem do dchodu. Oznaení pro sociální stáí uvádí nap. Kalvach: Sociální periodizace života asto užívá oznaení tetí vk (postproduktivní, stáí), pípadntvrtý vk (období závislosti). 13 V literatue se vyskytuje i pojem subjektivní vk. Nap. Kozáková s Müllerem o nm íkají, že znamená, jak se lovk sám cítí a jaké je jeho individuální sebevdomí. Subjektivní vk se projevuje v názorech, postojích a inech. Nemusí být v souladu s objektivní situací a reálnými možnostmi lovka seniorského vku. 14 Pro poteby sociální práce pokládám za dostatenou nap. definici Saka a Kolesárové: Stáí je životní fáze lovka ohraniená dvma asovými body. Horní vková hranice stáí je oste vymezena smrtí. Spodní vková hranice je rozmazána tím, že jevy a procesy, které tvoí stáí, do života lovka vstupují postupn. Teprve úhrn tchto proces tvoí stáí. Každý z jev a proces tvoících stáí má svj vlastní as a vk, v nmž zane v život lovka psobit. Tato individuálnost je provázena a posilována jedineností každého jedince. 15 9 srov. MALÍKOVÁ, Eva. Pée o seniory v pobytových sociálních zaízeních. s. 15. 10 používaná synonyma chronologický vk, matriní vk 11 STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. s. 22. 12 OUBAL, Stanislav. Biologický vk a jeho význam [online]. 13 KALVACH, Zdenk. Gerontologie. s. 47. 14 KOZÁKOVÁ, Zdeka a Oldich MÜLLER. Aktivizaní pístupy k osobám seniorského vku. s. 13. 15 SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Sociologie stáí a senior. s. 14. 8
1.3 Projevy stáí Stáí pináší mnoho zmn, které psobí proti aktivitám seniora, omezují je. Involuní zmny se dotýkají snad každého orgánu v tle. Pipomeme si hlavní projevy: nosný aparát kosti ídnou a kehnou, snižuje se pohyblivost kloub, pohybový aparát svalstvo ztrácí elasticitu, ubývá jich, ztráta síly, trávicí soustava nižší vstebatelnost živin, vyluovací soustava zpomalení innosti, snížení výkonosti pi vyluování toxin a odpadních látek, objevuje se inkontinence, dýchací soustava snížená výkonnost, menší pívod kyslíku, dušnost, obhová soustava srdce ztrácí sílu a k rozvádní krve potebuje více energie, zužování cév a snižování jejich pružnosti, nervová soustava ztráta hmotnosti mozku, pokles metabolické aktivity mozku, zvyšování prahu bolesti, pohlavní soustava vyhasínání pohlavní aktivity, lní pokryv pokožka ztrácí elasticitu, další systémy a funkce snižování schopnosti termoregulaního systému, endokrinní regulace. Smysly osob seniorského vku postupn oslabují: zrak zhoršuje se akomodace, rychlost pizpsobení zmnám svtelných podmínek, pomalejší zpracování zrakových podn, zmenšuje se zrakové pole, sluch slábne, zhoršuje se vnímání zvuk o vysokých frekvencích, omezena selekce zvuk, zejména na hluném pozadí, objevuje se obtížné vnímání i, chu a ich snížená citlivost, hmat zvyšuje se práh citlivosti, tj. je nutná vyšší stimulace kže. 16 Všechny skutenosti v biologickém, smyslovém i sociálním dopadu stáí se projevují v psychice senior: zpomaluje se reakní doba, snižuje se schopnost pizpsobení, reakce na zmny je obtížná, zhoršuje se pam, zejména krátkodobá, vštípivost se snižuje, klesá mentální výkonnost a koncentrace pozornosti, snižují se psychomotorické schopnosti, vyjadování se stává obtížnjším (zapomínání slov, zámna významu slov), mohou se objevovat zmatenost a deprese, pocity osamlosti apod., objevuje se egocentrismus, vyskytují se podezíravost a nedra, nebo naopak až nepochopitelná naivita, snižuje se intenzita emocí a oslabuje odolnost stresu apod. 17 16 srov. KALVACH, Zdenk et al. Geriatrie a gerontologie. s. 517-816 17 srov. STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. s. 47-176 9
V sociální oblasti: které vlivy stárnutí (nap. zmny zraku a sluchu, atrofie svalstva a zhoršování pohybových schopností) pímo ovlivují zaazení senior do sociálních skupin jedna z hlavních pin sociálního vyleování, zpravidla umírá jeden z partner, ubývají pátelé, asto dochází ke zm domova (sthování do menšího, nástup do domova pro seniory) atd. 18 I v duchovní oblasti mže mít stáí své dopady, Motlová s Opatrným je oznaují jako spirituální bolesti a jde zejména o: útrapy spojené s odcizením od svého nejhlubšího já, což se nejvíce projevuje jako pocit ztráty smyslu a strachu z neznáma (smrti), touha po konci života (pramenící práv ze ztráty smyslu života), ztráta osobních vztah, spirituální obtíže náboženského charakteru, nap. pocity viny z nábožensky nepijatelného konání v minulosti. 19 1.4 Vliv neinnosti na stárnutí Neinnost má na lovka špatný vliv. Nedostatek tlesné innosti zpsobuje oslabování až úbytek svalstva, v. snižování výkonnosti srdeního svalu, vede k dušnosti, snižuje pohyblivost kloub, zhoršuje metabolismus i funkci smyslových orgán, apod. Nedostatek duševní innosti ovlivuje ídnutí synaptické sít v mozku, chudnutí slovní zásoby, poruchy pamti atd. Sociální pasivita mže vést k nejistot v nových sociálních situacích a až k izolaci 20. Všimnme si, že nastínné dopady neinnosti se kryjí se zmnami, které zpsobuje stárnutí a považuje se za prokázané, že je urychlují. Langmeier s Krejovou zdrazují: Negativní dsledky neinnosti nebo podntové, ale i emoní deprivace jsou itom ve starším vku daleko závažnjší než díve a vedou k urychlení pirozených involuních zmn. 21 Obdobný závr uvádí i Halásková Neinnost mže v pokroilejším vku být poátkem nezadržitelného úpadku. Vede k depresím, k urychlení fyziologických proces stárnutí a k rozpadu osobnosti. 22 Kalvach s Otovou dokonce uvádí, že tlesná i duševní neinnost biologickou involuci výrazn zesiluje. 23 Z uvedeného, zle dovodit závr, že neinnost zvyšuje riziko závislosti a nesobstanosti. Cesta k snížení tohoto rizika je innost, aktivita. Konstatuje to nap. Pichaud Vhodná duševní a tlesná aktivita mže zpomalit nástup funkních zmn a prodloužit aktivní vk 24, i Dvoková Aktivita je prevencí nesobstanosti. 25 18 srov. PICHAUD, Clément, Isabelle THAREAUOVÁ. Soužití se staršími lidmi. s. 26-34 19 srov. OPATRNÝ, Michal a Lenka Motlová. Senioi. s. 96-97, 20 srov. KALVACH, Zdenk a Berta OTOVÁ. Pozitivní ovlivnitelnost funkního a zdravotního stavu ve stáí. s. 140. 21 LANGMEIER, Josef a Dana KREJOVÁ. Vývojová psychologie. s. 213. 22 HALÁSKOVÁ, Kamila. Gerontopsychologie. s. 147. 23 srov. KALVACH, Zdenk a Berta OTOVÁ. Pozitivní ovlivnitelnost funkního a zdravotního stavu ve stáí. s. 140 24 PICHAUD, Clément, Isabelle THAREAUOVÁ. Soužití se staršími lidmi. s. 25. 25 DVOKOVÁ, Dagmar. Kvalita života senior v domovech pro seniory. s. 27. 10
2 AKTIVIZANÍ INNOSTI 2.1 Sociální služby sledky involuce, tj. oslabení nebo ztráta schopností z dvodu vku 26, které negativn ovlivuje neinnost, jsou považovány za nepíznivou sociální situaci, která že zpsobovat sociální vyluování. Jedním z možných protiopatení jsou sociální služby. Ty jsou, jako jedna z forem sociálního zabezpeení 27, usmovány zákonem o sociálních službách. Zákon o sociálních službách je definuje jako innosti, které zajišují pomoc a podporu osobám za úelem sociálního zalenní nebo prevence sociálního vylouení. 28 2.2 Aktivizaní innosti podle zákona o sociálních službách Významným prvkem Zákona o sociálních službách je, že uruje základní innosti pi poskytování sociálních služeb, a které z nich a u jakých jednotlivých druh sociálních služeb musí být vždy zajištny. Jedním z druh základních inností pi poskytování sociálních služeb jsou aktivizaní innosti. 29 Zákon o sociálních službách stanovuje povinnost zajistit aktivizaní innosti u jednotlivých druh sociálních služeb, které uvádím v píloze III. Rozsah úkon poskytovaných v rámci základních inností u jednotlivých druh sociálních služeb stanovuje Vyhláška, kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona o sociálních službách. Srovnáním úkon poskytovaných v rámci základní innosti aktivizaní innosti lze dovodit, že zákonodárce zahrnuje pod aktivizaní innosti zejména tyto úkony: nácvik a upevování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, pomoc pi obnovení nebo upevnní kontaktu s pirozeným sociálním prostedím, volnoasové a zájmové aktivity. 30 2.3 Pojem aktivizace Zákon o sociálních službách, ani jeho provádcí vyhláška, nedefinují pojem aktivizace a pro pojem aktivizaní innosti uvádí pouze výet úkon. Z tohoto dvodu je nezbytné se u tohoto pojmu zastavit a zpesnit co si pod ním budeme pedstavovat. Akademický slovník cizích slov k pojmu aktivizace uvádí uvedení do (intenzivnjší) innosti, rozvinutí (intenzivnjší) innosti, aktivity, aktivizování, k pojmu aktivizovat podncovat, podnítit k (intenzivnjší) innosti, (u)init aktivnjším, a k pojmu aktivní vykonávající (intenzivní) innost, inný; na innosti založený. 31 26 Zákon. 108/2006 Sb., 3. 27 srov. KREBS, Vojtch a kol. Sociální politika. s. 163 28 Zákon. 108/2006 Sb., 3. 29 srov. tamtéž, 35 písmeno f) 30 srov. Vyhláška. 505/2006 Sb., 5 až 35 31 Nový akademický slovník cizích slov. s. 35 11
Kozáková s Müllerem považují aktivizaci za proces, jehož výsledkem je aktivita senior, a za jeden z nástroj zvyšování kvality jejich života. Pináší vtší životní spokojenost protože: ispívá k udržování tlesné výkonnosti, podporuje duševní výkonnost, napomáhá smysluplnému zapojení do spolenosti, ináší kladné subjektivní prožitky. 32 Podle Malíkové jsou aktivizaní innosti používáním vhodných stimulaních a aktivizujících podn, které: pomohou seniorovi uvdomit si sebe a své poteby, podpoí mobilizaci jeho sil a iniciativní zapojení se do sebepée, ispjí k zachování pocitu vlastní dstojnosti, radosti a uspokojení, zabraují tak vzniku a rozvoji závislosti. 33 Jureková chápe aktivizaci jako: prevenci patologického tlesného, psychického, sociálního i duchovního chátrání, cestu k uspokojování tlesných, psychických, sociálních i duchovních poteb, innost pinášející radost ze života, poskytující motivaci k životu a dávající mu smysl a hodnotu, možnost bavit se, mít se z eho a na co tšit. 34 Z toho vyvozuje definici aktivizace je (to) specifický zpsob intervence do života lovka s cílem uspokojení jeho fyzických, duševních, spoleenských a duchovních poteb a rozvoje i udržení jeho schopností a dovedností v rámci jeho stávajících možností. 35 kteí považují termín aktivizace senior za pekonaný, protože vyvolává edstavu pasivního, manipulovaného konzumenta. Tyto pedstavy a zkušenosti s nedobrovolnou úastí, a nkdy až se šikanováním senior, vedly ke kompromitaci pojmu aktivizace, a proto upednostují používání oznaení programování aktivit. Cílem je vytváení prostedí podporujícího aktivitu senior a pináší jim pocit smysluplné existence a sebeúcty. 36 Aktivizace je multidisciplinární proces, na kterém se podílí vedle sociálních pracovník a pracovník v sociálních službách zejména zdravotníci, i ada dalších odborností jako napíklad fyzioterapeuti, pedagogové, duchovní, ergoterapeuti atd. Výhodné je využití odborník z ad dobrovolník. 37 32 srov. KOZÁKOVÁ, Zdeka a Oldich MÜLLER. Aktivizaní pístupy k osobám seniorského vku. s. 36-37. 33 srov. MALÍKOVÁ, Eva. Pée o seniory v pobytových sociálních zaízeních. s. 122. 34 srov. JUREKOVÁ, Petra. Aktivizace senior. s. 144. 35 tamtéž s. 144. 36 srov. JANEKOVÁ, Hana a Zdenk KALVACH a Iva HOLMEROVÁ. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace. s. 436-437. 37 srov. DVOKOVÁ, Dagmar. Kvalita života senior v domovech pro seniory. s. 15. 12
2.4 Podmínky aktivizace Aktivizace, aby byla úinná, musí splnit urité obecné podmínky. Za dležité se považují pedevším principy zachování autonomie a dstojnosti. Požadavky na aktivizaci v jednotlivých oblastech napíklad jsou: Odbornost: aktivizující pracovník by ml být pro oblast aktivizaních inností odborn vyškolen, jen kvalitní program mže mít preventivní i nápravný úinek, odbornost se musí projevovat i v osobnostním vybavení, dležité je sebeovládání, lidský pístup, schopnost empatie, pozitivismus, respekt k osobnosti aktivizovaného, ale také schopnost sebereflexe a uritého nadhledu apod. Individuální pístup: edstavuje zejména znalost individuálních možností klienta a jeho poteb nutná je i participace klienta pi tvorb program, i plánování aktivizaních program musí sociální pracovnice vycházet ze znalosti klienta, jaký je jeho aktuální úbytek výkonnosti a schopností (je-li), jaký je jeho fyzický a duševní stav, úrove vzdlání, ale i návyky a dovednosti, silné a slabé stránky, také jaké užívá léky, používá kompenzaní pomcky apod., aktivizace musí vycházet z poteb klienta, ne z poteb peující profese, je nutné hledat cesty k uspokojování tchto poteb, musí respektovat požadavky klienta, tzn. spole hledat programy, které ho zajímají a budou mu píjemné, motivující a budou jeho životu dávat smysl, užitená je znalost koní klienta. Vhodnost prostedí: podobné požadavky použít i na prostedí, kde aktivizace bude probíhat, lo by být co nejpirozenjší, píjemné, klienta motivující, samozejm bezpené. Smysluplnost aktivizace: aktivizace by mla být pestrá a klientovi pinést souhrn zábavy i terapie, kdy se klient dokáže uplatnit, využít své schopnosti a dovednosti; dležité je inášet do již zažitých program nové stimulaní prvky, aby se aktivita nestala stereotypem a neztrácela tak na úinnosti, innosti by mly klienta uspokojovat, aktivizace musí skute klientovi pinášet njaký benefit v podob zlepšení funkcí a schopností, i minimáln udržení jejich dosavadní úrovn, ly by mu pinášet vtší sebedru a upevovat jeho sebeúctu, pinášet i ocenní druhých a podporovat vzájemné sbližování, 13
aktivizace by mla být oproštna od manipulace, tj. rozhodování, postupy a ešení inností a situací by mly vycházet z aktivizované osoby, aktivizující by neml vnucovat svj zpsob rozhodování, svoje postupy a svá ešení. imenost: Pravidelnost: aktivizace by nemla vzbuzovat pehnaná oekávání, tzn., že by mla existovat rovnováha mezi oekáváními a reálnými pínosy, aktivity by nemly být ani moc snadné, ani nadmíru obtížné; jednoduchost že vyvolávat pocit ponížení, pílišná aktivizace mže zpsobit více škody, než užitku, od fyzického poškození po frustraci a ztrátu sebedry, aktivizace nesmí vzbuzovat bolest, ani fyzickou, ani psychickou, vhodn stídat aktivizaní innosti s obvyklými denními aktivitami a odpo- inkem. významným požadavkem je pravidelnost aktivizaní innosti. Svobodná vle: vychází se z požadavku zachování autonomie seniora o své aktivizaci si rozhoduje klient sám, sociální pracovníci mu musí poskytnout informace potebné pro rozhodování, klient nesmí být do aktivity tlaen, musí se sám a dobrovoln zapojit. Vyhodnocování: po aktivizaci by mla být innost všestrann vyhodnocena, dležité je zhodnotit zejména pínosy pro klienta a jeho spokojenost s aktivitou. Aktivity bez úinku a neoblíbené klienty by nemly být plánovány. Toto pravidlo je dležité i pro delší dobu používané programy, protože po ase mohou zaít nudit. 2.5 Formy aktivizace Aktivizaci lze podle formy roztídit dle rzných hledisek. Uvedeme zde ti pohledy. Formy aktivizace nemají ostré hranice a navzájem se velmi asto prolínají. asté je tídní podle stupn rozvoje involuních zmn 38 (obr. 1). Preventivní aktivizace (primární prevence) se zamuje na zdravou stárnoucí a seniorskou populaci. Pokouší se pedcházet i zeslabovat vliv involuních zmn a oddalovat tak ztráty schopností, výkonnosti a odolnosti organismu senior. Zabezpeují ji sociální pracovníci a pracovních dalších odborností. Léebná aktivizace se zabývá seniory, kterým již involuní zmny pinesly uritá omezení, pípadn nemocnými seniory. Sekundární prevence pomáhá zlepšovat kvalitu života seniorm, kterým již v dsledku involuních zmn poklesla výkonnost, pípadn se projevují asná stádia rzných nemocí (nap. poínající demence). Provádna je 38 srov. nap. LANGMEIER, Josef a Dana KREJOVÁ. Vývojová psychologie. s. 213 14
zdravotními pracovníky asto s úastí sociálních pracovník i pracovník dalších odborností s cílem zpomalovat postup degenerace a chorob. Vlastní terapie se zamuje na nemocné seniory a jejím cílem je léit konkrétní onemocnní, pípadn postižení z nemoci vzniklých (nap. kognitivní rehabilitace po cévní mozkové píhod apod.), ev. edcházet recidivám nemoci. Tato forma aktivizace spadá do psobnosti léka. Obr. 1 Tídní aktivizace dle rozvoje involuce ídní, podle potu zapojených osob, uvádí nap. Janeková 39, aktivizaci individuální, párovou a kolektivní (obr. 2). Obr. 2 Tídní aktivizace dle potu zapojených osob Individuální aktivity jsou provádny samostatn, bez spolupráce druhé osoby, ípadn pouze s její podporou (nap. etba, psaní dopis, poslech hudby, audioknih, rozhlasových her, pée o vlastní tlo, vlastní prostedí). Podporuje vnitní prožitek, tvoivost a koncentraci. 39 srov. JANEKOVÁ, Hana, KALVACH, Zdenk a Iva HOLMEROVÁ. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace. s. 441. 15
Párová aktivizace je provádna s jedním partnerem (životní partner, pítel, rodinný íslušník, sociální pracovník apod.; nap. procházky, spolená práce, návštva kulturních akcí, tlesná cviení atd.). Pomáhá v komunikaci, v intimních mezilidských vztazích a ve sdílení prožitk. Skupinové aktivizace jsou provádny v malých skupinách, zpravidla cílen vytvoených pro uritou innost nebo pro osoby, na které vtší množství lidí nepsobí pozitivn (nap. zájmové aktivity, spolená etba, výtvarná innost, vzdlávání apod.). ispívá k sociálnímu zaleování a souasn k zachování identity jedince, k vzájemné podpoe a porozumní. Komunitní aktivity se provádí ve velkých skupinách, zpravidla pirozen existujících v uritém ohranieném prostoru. Jde asto o kulturní i sportovní akce, spolený zpv atd. Pináší prožitek spoleenství. Poslední pohled na tídní aktivizace pozoruje její programovost. Podle toho žeme hovoit o aktivizaci každodenní nebo programové (obr. 3). Obr. 3 Tídní aktivizace dle programovosti Podstatná pro programovou aktivizaci je plánovitost, tzn. lze rozeznat fáze pípravy s analýzou dat, plánování innosti, zajištní jejího prhu a vyhodnocení. V programové aktivizaci mžeme spatit složku specializovanou, ve které se používají decky a zkušeností ovené zásady formulované v postupech jednotlivých disciplín, nap. ergoterapie, arteterapie, animoterapie atd. A složku obecnou, která spoívá spíše ve vytváení prostedí podporujícího rozhodování osob o míe vlastní aktivity. Obecná složka programové aktivizace pro seniory pak zahrnuje podle Janekové podporu vzdlávání, zájmových a pohybových aktivit, kulturních a poznávacích program a komunikace. 40 Rheinwaldová shrnuje tyto programy do kategorií: - rukodlné práce, tvoivé innosti, - spoleenské programy, diskuse, hry, hudba, tanec, 40 srov. JANEKOVÁ, Hana, KALVACH, Zdenk a Iva HOLMEROVÁ. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace. s. 440. 16
- cviení, sporty, sportovní hry, - innosti venku v pírod, - náboženské programy, - vzdlávací innost. 41 Každodenní aktivizace zahrnuje podstatné ve svém oznaení. Prolíná se zcela žnými denními innostmi a astokrát si její psobení lovk ani neuvdomuje. Její podstatu popisuje Pichaud: emíra pée demotivuje, dává zaniknout sebeobslužným návykm a u tlesn postižených návykm rehabilitaním. Z tohoto hlediska by zájem o autonomii klient a jejich motivaci ml vlastn vést k pokusm o poskytování pée vždy o nco nižší než je pée potebná. Nebezpeím pro autonomii starých lidí v domovech chodc mže být i v dobré víe plošn poskytovaná ošetovatelské pée, která se navíc že dostat do rozporu se snahami ergoterapeut a rehabilitaních pracovník o tlesnou a duševní aktivizaci obyvatel. V sociální péi víc než kde jinde platí, že nikomu nepomžeš, budeš-li za nho dlat to, co mže udlat sám Abraham Lincoln. 42 2.6 Druhy aktivizace Základní druhy aktivizace lze dlit podle hlavního zamení aktivizaní innosti (nap. Jureková 43 ). Toto dlení je blízké pojetí zákona o sociálních službách. Jde o aktivizaci fyzickou, psychickou, sociální a duchovní (obr. 4). Obr. 4 Druhy aktivizace Fyzická aktivizace je zamena zejména na nácvik a upevování pohybových a smyslových schopností a dovedností (nap. pohybová cviení, chze, práce [rzného 41 RHEINWALDOVÁ, Eva. Novodobá pée o seniory. s. 23. 42 PICHAUD, Clément a Isabelle THAREAUOVÁ. Soužití se staršími lidmi. s. 42. 43 srov. JUREKOVÁ, Petra. Aktivizace senior. s. 150. 17
druhu údržba prostedí, vaení, runí práce, výtvarné aktivity], aktivní hudební aktivity [podporující sluch a dýchání] apod.). Psychická aktivizace se soustedí na nácvik a upevování psychických schopností a dovedností (nap. vzdlávací innosti, cviení pamti, rozvoj, umní relaxace, aktivity upevující sebeúctu, koncentraci, zodpovdnost apod.). Sociální aktivizace ovlivuje upevování sociálních schopnosti a dovednosti (kontakty s jinými lidmi na spolených aktivitách, schopnost spolupráce s nimi, pocity uznání a užitenosti od a pro ostatní atd.). Duchovní aktivizace podporuje sebevdomí, pomáhá nalézat smysl života, dosažení integrity a uspokojuje poteby v otázkách víry. inností, jejichž cílem je aktivizace, je mnoho druh. Aktivizaní innosti lze podle evahy používaných prostedk roztídit do skupin. Tyto skupiny budu pro poteby práce nazývat aktivizacemi. Jednotlivé druhy aktivizaních inností se, podobn jako jejich formy, asto prolínají. Používají stejné i podobné prostedky, nap. ergoterapie se mže v oblasti drobných runích prací prolínat s arteterapií v užším slova smyslu, ve volnoasových aktivitách s muzikoterapií apod. 2.6.1 Pohybová terapie Pohybová terapie využívá pravidelného pohybového cviení k udržování kondice, svalového naptí i rozsahu pohyblivosti kloub. Pohybem lze ovlivnit bolesti pohybové soustavy, sobstanost, myšlenkové pochody a pocit pohody 44. Pohybová cviení senior se zamují vedle udržování a zlepšování kondice i na podporu pohybové koordinace, tzn. obratnosti, rovnováhy, stability tla, a v neposlední ad i na správné dýchání 45. V pohybové terapii se nap. využívá jak vlastního cviení v cviebních jednotkách, tak pohybových her (nap. házení na cíl, házení míem, kuželky, u muž oblíbený pétanque apod.), masáží, vetn automasáží, a pirozené chze ve form procházek. 2.6.2 Kognitivní aktivizace Kognitivní aktivizace vychází z pedpokladu, že se mozek chová jako sval. Sval, pokud není zatžován, ztrácí svoji funknost, atrofuje a naopak. U mozku je tomu podobn, jen stimulace mozkové innosti vede k obnov, rozvoji popípad k udržování základních funkcí mozku. Mezi tyto funkce adíme i funkce kognitivní, tzn. pozornost, pam, rychlost zpracování informací, myšlení,, orientace v prostoru atd. V kognitivní aktivizaci lze rozlišit kognitivní trénink, kterým se procviují kognitivní funkce zdravých osob a kognitivní rehabilitaci, která se snaží poškozené kognitivní funkce napravit. 44 srov. KLEVETOVÁ, Dana a Irena DLABALOVÁ. Motivaní prvky pi práci se seniory. s. 125. 45 srov. ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního životního stylu pro seniory. s. 39-54. 18
Kalvach 46 uvádí píklady kognitivní aktivizace: ešení kížovek, rébus, kvíz, hádanek, pesmyek, matematických úloh apod., zné hry, nap. šachy, bridž, scrabble, pexeso, ale i hry se slovy atd., vzdlávání, samostudium, poznávací zájezdy, také pší turistika je-li možná apod., trénink pamti (i sluchové a zrakové) a pozornosti atd. 2.6.3 Smyslová aktivizace Smyslová aktivizace aktivizuje jedince, pedevším postižené demencí, zapojováním smysl s cílem motorické, kognitivní a verbální inorodosti. U senior smyslová aktivizace posiluje funkce involucí nepostižené, podncuje innost smysl, trénuje pam, vylepšuje komunikaci, dává pohodu, radost prožívání a životu smysl 47. Tato aktivizace vychází z toho, že senior, zejména v domovech pro seniory i léebn, nebo postižený demencí, již jen vzácn cítí, ochutnává, vidí nebo se dotýká cí, které ho provázely doma, v rodin, v zamstnání a teba i pi nákupech. Smysly, které nejsou používány, mají pak tendenci slábnout a mizet. Proto má význam povzbuzování aktivity smysl. Aktivizací smysl se vyvolávají vzpomínky, povzbuzuje se komunikace, a tím se oživují sociální kontakty 48. Z tohoto hlediska je smyslová aktivizace velmi blízká reminiscenci. Smyslová aktivizace pracuje se smysly, hlavn s hmatem, polohocitem a rovnováhou a podprn využívá ostatní smysly ich, chu, sluch a zrak a jejich kombinace. Draz je kladen i na komunikaci, kladení otázek. 2.6.4 Ergoterapie Ergoterapie využívá k aktivizaci fyzickou nebo duševní práci. Podle Motykové je založena na pedpokladu, že smysluplná innost mže být použita k prevenci zhoršení, k ovlivování dysfunkce a k dosažení maximálního pizpsobení klienta. 49 Díky ergoterapii mže lovk zlepšit své zdraví a kvalitu života tak, že aktivn vykonává innosti, které jsou pro nj významné a smysluplné, jsou souástí jeho identity. Aktivita a zamstnávání jsou pro ergoterapii prostedkem i cílem zárove. Cílem pro ergoterapii senior je pomoci jim k co nejvtší sobstanosti a nezávislosti v bžných denních innostech, pípadn napomoci s výbrem kompenzaních pomcek. 50 Podle Krivošíkové ergoterapeutické zamstnávání zahrnuje, vedle uvedených žných denních inností, také produktivní innosti a volnoasové aktivity. 51 46 srov. JANEKOVÁ, Hana, KALVACH, Zdenk a Iva HOLMEROVÁ. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace. s. 443. 47 srov. WEHNER, Lore a Ylva SCHWINGHAMMER. Smyslová aktivizace v péi o seniory a klienty s demencí. s. 11-12. 48 srov. tamtéž. s. 32. 49 MOTYKOVÁ, Zita. Léba prací aneb úvod do ergoterapie 50 srov. JELÍNKOVÁ, Jana a Mária KRIVOŠÍKOVÁ. Koncepce oboru ergoterapie. s. 4-6. 51 srov. KROVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. s. 13. 19
Ergoterapii lze rozlenit na ergoterapeutické poradenství, ergodiagnostiku, kondiní ergoterapii, funkní ergoterapii, a ergoterapii zamenou na nácvik bžných denních inností. V sociální práci se seniory se nejvíce uplatuje kondiní ergoterapie, která má snižovat jejich úzkost, pekonávat pesimistické a depresivní nálady a existenní obavy. Cílem je odpoutat pozornost klienta od involuních dopad a udržet jeho dobrou fyzickou a psychickou kondici. Využívají se hlavn drobné runí práce (vyšívání, pletení, hákování, práce se devem, papírem, slámou a dalšími pírodninami apod.), spoleenské hry (dáma, šachy, karty atd.), pohybové aktivity, ale také sledování televize, poslech hudby, tení. 52 2.6.5 Arteterapie v širším slova smyslu Arteterapie v širším slova smyslu zahrnuje psobení na lovka umleckými prostedky (výtvarné umní, hudba, próza, poezie, divadlo, tanec). 53 Podle toho se objevuje arteterapie v užším slova smyslu, muzikoterapie, biblioterapie, dramaterapie a choreoterapie. Arteterapie v užším slova smyslu využívá psobení výtvarného umní na lovka. ináší zlepšení kognitivních i psychomotorických funkcí, psychické uvolnní, usnadnní komunikace, utužení sociálních vztah, zvýšení sebevdomí a samozejm i smysluplné naplnní asu. Receptivní arteterapie je založena na vnímání výtvarného díla, kdy se pozorovatel (klient) pi vnímání výtvarného díla do nj vciuje, promítá do nj své vlastní emoce. Realizuje se projekcí (diapozitivy, video) výtvarných dl, návštvou výstav a galerií, a diskusí nad díly. Produktivní arteterapie využívá vlastní tví innost, pemž jde hlavn o tví proces, nikoli o výsledné dílo, jeho kvalitu, estetinost apod. Pro sociální práci se seniory je významná produktivní zájmová (relaxaní) arteterapie. Používá se i cviení krátkodobé pamti, pro posílení vdomí vlastní hodnoty, jako pomcka rehabilitace jemné motoriky. Snaží se aktivizovat zbytky jejich vitality, flexibility, stimulovat jejich kreativitu. 54 i arteterapii se využívají klasické výtvarné techniky nap. kresba, malba, koláž, tisk i modelování, ale také práce s pírodními materiály, aranžování, drobné runí práce apod. Muzikoterapie využívá psobení zvuk a hudby (melodie, harmonie, rytmus, tempo atd.) na lidský organismus. Ovlivuje emocionální, mentální, kognitivní, sociální, ale i fyzické stránky života lovka. 52 srov. KROVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. s. 23-29. 53 srov. ŠICKOVÁ-FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie. s. 30. 54 tamtéž s. 65-67. 20