2.4.3 Kreslení grafů funkcí metodou napodobení výpočtu II

Podobné dokumenty
2.4.2 Kreslení grafů funkcí metodou napodobení výpočtu I

Kreslení graf obecné funkce II

2.4.4 Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I

2.5.1 Kvadratická funkce

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus II

+ 2 = 1 pomocí metody dělení definičního oboru. ( )

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus I

= - rovnost dvou výrazů, za x můžeme dosazovat různá čísla, tím měníme

x 0; x = x (s kladným číslem nic nedělá)

Parametrické systémy lineárních funkcí II

2.5.1 Kvadratická funkce

Lineární funkce IV

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Nepřímá úměrnost I

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Použití substituce pro řešení nerovnic II

. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0

Rovnice paraboly

7.5.3 Hledání kružnic II

Absolutní hodnota I. π = π. Předpoklady: = 0 S nezápornými čísly absolutní hodnota nic nedělá.

2.8.6 Parametrické systémy funkcí

Funkce kotangens

Lineární funkce III

2.3.7 Lineární rovnice s více neznámými I

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

Nerovnice v podílovém tvaru II. Předpoklady: 2303, x. Podmínky: x x 1, 2 x 0 x 2, 1 3x

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

4.2.9 Vlastnosti funkcí sinus a cosinus

4.3.3 Goniometrické nerovnice

( ) Grafy mocninných funkcí. Předpoklady: 2414, 2701, 2702

Logaritmická funkce II

[ ] Parametrické systémy lineárních funkcí I. Předpoklady: 2110

( ) ( ) Logaritmické nerovnice II. Předpoklady: 2924

Řešené příklady ze starých zápočtových písemek

4.3.2 Goniometrické nerovnice

2.9.4 Exponenciální rovnice I

2.6.5 Další použití lineárních lomených funkcí

Funkce přímá úměrnost III

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

( ) ( ) ( ) Logaritmické nerovnice I. Předpoklady: 2908, 2917, 2919

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

[ 0,2 ] b = 2 y = ax + 2, [ 1;0 ] dosadíme do předpisu Soustavy lineárních nerovnic. Předpoklady: 2206

III Rychlé určování hodnot funkcí sinus a cosinus. Předpoklady: 4207, 4208

7.1.3 Vzdálenost bodů

Grafy funkcí s druhou odmocninou

Soustavy více rovnic o více neznámých III

Vzorce pro poloviční úhel

Kreslení elipsy Andrej Podzimek 22. prosince 2005

2.7.3 Použití grafů základních mocninných funkcí

Nápovědy k numerickému myšlení TSP MU

Vektorový součin I

Hyperbola. Předpoklady: 7507, 7512

III Určování hodnot funkcí sinus a cosinus

4.3.3 Goniometrické nerovnice I

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

5.1.3 Obrazy těles ve volném rovnoběžném promítání I

( ) ( ) Obsahy. Předpoklady:

Průběh funkce I (monotónnost)

( ) ( ) Lineární nerovnice II. Předpoklady: Jak je to s problémem z minulé hodiny? Získali jsme dvě řešení nerovnice x < 3 :

2.3.9 Lineární nerovnice se dvěma neznámými

Grafy relací s absolutními hodnotami

( ) Absolutní hodnota. π = π. Předpoklady: základní početní operace. 0 = 0 S nezápornými čísly absolutní hodnota nic nedělá

( ) ( )( ) ( x )( ) ( )( ) Nerovnice v součinovém tvaru II. Předpoklady: Př.

Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.

Průběh funkce II (hledání extrémů)

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

2.1.5 Graf funkce I. Předpoklady: 2104

7.5.1 Středová a obecná rovnice kružnice

4.2.5 Orientovaný úhel II. π π = π = π (není násobek 2π ) 115 π není velikost úhlu α. Předpoklady: Nejdříve opakování z minulé hodiny.

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

Funkce rostoucí, funkce klesající II

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA VEKTOROVÁ GRAFIKA POKROČILEJŠÍ ČINNOSTI

( ) Slovní úlohy vedoucí na soustavy rovnic I. Předpoklady:

Nerovnice v součinovém tvaru, kvadratické nerovnice

Komisionální přezkoušení 1T (druhé pololetí) 2 x. 1) Z dané rovnice vypočtěte neznámou x:. 2) Určete, pro která x R není daný výraz definován:

Učebnice pro modeláře Ing. Ivo Mikač 2008

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

Programování v jazyku LOGO - úvod

Že tuto definici znáte, ale stále přesně nevíte, jak funkci chápat? Ukážeme si konkrétní příklad Definiční obor (množina A)

2.4.7 Omezenost funkcí, maximum a minimum

4.2.5 Orientovaný úhel II

1.8.5 Sčítání a odčítání celých čísel I

Funkce kotangens. cotgα = = Zopakuj všechny části předchozí kapitoly pro funkci kotangens. B a

2.1.2 Měsíční fáze, zatmění Měsíce, zatmění Slunce

Soustavy rovnic obsahující kvadratickou rovnici II

K výsečovým souřadnicím

Hledání úhlů se známou hodnotou goniometrické funkce

Definice funkce tangens na jednotkové kružnici :

Kvadratické rovnice (dosazení do vzorce) I

2.5.1 Opakování - úměrnosti se zlomky

Přímá úměrnost II

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

Soustavy více rovnic o více neznámých II

7.1.2 Kartézské soustavy souřadnic II

Rovnoměrný pohyb IV

2.9.1 Exponenciální funkce

4.6.6 Složený sériový RLC obvod střídavého proudu

Rozšiřování = vynásobení čitatele i jmenovatele stejným číslem různým od nuly

Transkript:

..3 Kreslení grafů funkcí metodou napodobení výpočtu II Předpoklady: 0 Př. : Nakresli graf funkce y = x +. Určení hodnoty pro x vypadá takto: Vybereme x, například x = Nakreslíme funkci y = x Uděláme ( ) = Nakreslíme funkci y = x Uděláme ( ) 3 Dopočteme ( ) 3 + = Nakreslíme funkci y = x + + = Nakreslíme funkci y = x + - - - Graf funkce y = x - - - - - Hodnoty předchozí funkce (y-ové souřadnice) násobíme, měníme znaménko z kladných hodnot se stávají záporné, ze záporných kladné body nad osou x převrátíme pod ní ; ; ), body pod osou x převrátíme nad ní

- - - K hodnotám předchozí funkce (y-ové souřadnice) přičítáme jedničku všechny hodnoty zvětšíme o jednu ; ;3 ) graf se posune o jedničku nahoru - - - - souřadnice) děláme absolutní hodnotu kladné hodnoty neměníme (body nad osou x zůstávají stejné), záporným hodnotám změníme znaménko na kladné (body pod osou x převrátíme nad ní)) - Poznámka: Graf předchozí funkce je stejný jako graf funkce y = x z minulé hodiny (kvůli rovnosti ( ) x = x = x + ). Př. : Nakresli graf funkce y = x +. Určení hodnoty pro x vypadá takto: Vybereme x, například x = Nakreslíme funkci y = x Uděláme = 3 Nakreslíme funkci y = x Uděláme = 3 Nakreslíme funkci y = x Uděláme = 3 Nakreslíme funkci y = x Dopočteme + = Nakreslíme funkci y = x +

- - - Graf funkce y = x - - - - Od hodnot předchozí funkce (y-ové souřadnice) odečítáme jedničku všechny hodnoty zmenšíme o jedna ; ; 3 ) graf se posune o jednu dolů - - - - souřadnice) děláme absolutní hodnotu kladné hodnoty neměníme (body nad osou x zůstávají stejné), záporným hodnotám změníme znaménko na kladné (body pod ; 3 ;3 ) osou x převrátíme nad ní [ ] [ ] - - - - Hodnoty předchozí funkce (y-ové souřadnice) násobíme, měníme znaménko z kladných hodnot se stávají záporné body nad osou x převrátíme pod ;3 ; 3 ) ní [ ] [ ] - 3

- - - K hodnotám předchozí funkce (y-ové souřadnice) přičítáme jedničku všechny hodnoty zvětšíme o jednu ; 3 ; ) graf se posune o jedničku nahoru - Pedagogická poznámka: Studenti mají poměrně často problémy sestavit správnou posloupnost funkcí z funkce y = x přecházejí rovnou na funkci y = x. Př. 3: Nakresli graf funkce y = x. Určení hodnoty pro x vypadá takto: Vybereme x, například x = Nakreslíme funkci y = x Uděláme ( ) = Nakreslíme funkci y = x Uděláme ( ) 6 Dopočteme ( ) 6 = Nakreslíme funkci y = x = Nakreslíme funkci y = x - - - Graf funkce y = x -

- - - - souřadnice) děláme dvojnásobek dojde například k těmto změnám ; ; ; ;, [ ] [ ], [ ] [ ] [ 0;0] [ 0;0], [ ;] [ ; ], [ ;] [ ;] graf funkce bude více strmý, - - - Od hodnot předchozí funkce (y-ové souřadnice) odečítáme dvojku všechny hodnoty zmenšíme o dvě ; ; 6 ) graf se posune o dvě dolů - - - - souřadnice) děláme absolutní hodnotu kladné hodnoty neměníme (body nad osou x zůstávají stejné), záporným hodnotám změníme znaménko na kladné (body pod ; 6 ; 6 ) osou x převrátíme nad ní [ ] [ ] - Pedagogická poznámka: Někteří studenti mají tendenci začínat funkcí y = x. To je samozřejmě možné, ale já to v tomto okamžiku zakazuji, aby se na přechodu y = x y = x naučili chápat, jak graf funkce mění násobení dvěma. Př. : Nakresli graf funkce y = x. Určení hodnoty pro x vypadá takto: Vybereme x, například x = Nakreslíme funkci y = x Uděláme = Nakreslíme funkci y = x 5

Uděláme = Nakreslíme funkci y = x Dopočteme = 8 Nakreslíme funkci y = x - - - Graf funkce y = x - - - - Od hodnot předchozí funkce (y-ové souřadnice) odečítáme dvojku všechny hodnoty zmenšíme o dvě ; ; ) graf se posune o dvě dolů - - - - souřadnice) děláme absolutní hodnotu kladné hodnoty neměníme (body nad osou x zůstávají stejné), záporným hodnotám změníme znaménko na kladné (body pod ; ; ) osou x převrátíme nad ní [ ] [ ] - 6

- - - souřadnice) děláme dvojnásobek dojde například k těmto změnám ; ; ; ;, [ ] [ ], [ ] [ ] [ 0;0] [ 0;0], [ ;] [ ; ], [ ;] [ ;] graf funkce bude více strmý, - Dodatek: Protažení grafu funkce po vynásobení dvěma si můžeme ukázat na nafukovacím balónku. Vynásobení dvěma zvětší na dvojnásobek všechny svislé vzdálenosti na grafu, stejně tak jako bychom graf nakreslený na gumě balónku zdeformovali tím, že gumu balónku natáhneme ve svislém směru na dvojnásobek. Pedagogická poznámka: Zásadní okamžik, kde se studenti setkávají s násobením dvěma (natahuje funkci ve svislém směru na dvojnásobek), pokud se jim podaří tento krok udělat samostatně nebudou mít problém ani s následujícím příkladem. U některých studentů jsem se setkal se zajímavou chybou, kdy se jim podaří zjistit, ;0 je graf strmější a proto, aby zachovali tvar grafu že napravo do bodu [ ] ( véčko ), nakreslí graf nalevo od bodu [ ;0 ] (vlastně otočí véčko okolo bodu [ ;0 ] o cca úhel 30 ). Př. 5: Nakresli graf funkce y = x +. Určení hodnoty pro x vypadá takto: Vybereme x, například x = Nakreslíme funkci y = x Uděláme + = Nakreslíme funkci y = x + Uděláme + = Nakreslíme funkci y = x + Dopočteme + = Nakreslíme funkci y = x + 7

- - - Graf funkce y = x - - - - K hodnotám předchozí funkce (y-ové souřadnice) přičítáme dvojku všechny hodnoty zvětšíme o dvě ; ; ) graf se posune o dvě nahoru - - - - souřadnice) děláme absolutní hodnotu kladné hodnoty neměníme (body nad osou x zůstávají stejné), záporným hodnotám změníme znaménko na kladné (body pod ; ; ) osou x převrátíme nad ní [ ] [ ] - - - - souřadnice) děláme polovinu dojde ; ;, například k těmto změnám [ ] [ ] [ 3;] [ 3;0,5], [ ;0] [ ; 0], [ ;] [ ; 0,5], [ 0; ] [ 0;] graf funkce bude méně strmý - 8

Př. 6: Nakresli graf funkce y = x +. Teď budeme postupovat rychleji, nakreslíme do jednoho obrázku více grafů. - - - y = x y = x + y = x + - y = x + - - - y = x + - y = x + y = x + - - - y = x + - Pedagogická poznámka: Problémem je přechod od funkce y = x + k funkci y = x +, kde absolutní hodnota vytvoří další zalomení. Studenti se podvědomě snaží udržet tvar funkce podobný písmenu V. 9

Př. 7: Nakresli graf funkce y = x 3 +. Teď budeme postupovat rychleji, nakreslíme do jednoho obrázku více grafů. - - - y = x y = x 3 y = x 3 - - - - y = x 3 y = x 3 y = x 3 - - - - y = x 3 y = x 3 + y = x 3 + - Př. 8: Nakresli graf funkce y = x 3 +. Teď budeme postupovat rychleji, nakreslíme do jednoho obrázku více grafů. 0

6-6 - - - 6 y = x y = x y = x y = x - -6 6 y = x y = x 3-6 - - - 6 y = x 3 y = x 3 + - -6 Př. 9: Petáková: strana 8/cvičení 0 g, g, g3, g Shrnutí: Když si dáme pozor, nakreslíme i úplné šílenosti.