TEST AUTOMATIZACE A POČÍTAČOVÁ TECHNIKA V PRŮMYSLOVÝCH TECHNOLOGIÍCH 1. Mechanizace je definována jako a) proces vývoje techniky, kde se využívá k realizaci nápravných opatření, která vyplývají z provedených rozborů výsledky získané z informačního systému b) uskutečňování řídicí činnosti ve výrobě s přímou účasti člověka. c) proces odstraňování namáhavé fyzické práce zavedením stroje, k jehož chodu je potřeba pomocné energie d) uskutečňování řídicí činnosti ve výrobě bez přímé účasti člověka. 2. Automatizace je definována jako a) stanovení cílů řízení. b) uskutečňování řídicí činnosti ve výrobě s přímou účasti člověka. c) nahrazování fyzické práce prací strojů. d) proces vývoje techniky, kde se využívá zařízení k osvobození člověka nejen od fyzické, ale zejména duševní řídící práce 3. Nahrazování fyzické práce prací strojů nazýváme? 4. Uskutečňování řídicí činnosti ve výrobě bez přímé účasti člověka, tj. nahrazování i duševní práce, se nazývá? 5. Pojmem automatizovaný technologický proces znamená, že: a) Regulace technologického procesu je alespoň do určité míry automatizována. b) Řízení technologického procesu je alespoň do určité míry automatizováno. c) Řízení technologického procesu není automatizováno a nemá ucelenou koncepci. d) Regulace technologického procesu je úplně automatizována. 6. Kdy mluvíme o automatickém systému řízení technologického procesu? a) Pokud stupeň automatizace je tak vysoký, že řízení probíhá bez účasti člověka. b) Pokud stupeň automatizace je tak vysoký, že řízení probíhá s nutnou účastí člověka. c) Pokud stupeň automatizace je tak nízký, že řízení probíhá bez účasti člověka. d) Pokud stupeň automatizace je tak nízký, že řízení probíhá s nutnou účastí člověka. 7. Co označujeme pod pojmem CIM? a) Jedná se o integraci řídicích činností bez podpory výpočetní techniky.. b) Je to struktura výpočetního řízení podniku. c) Je to konstrukce přípravy výroby. d) Je to filozofie komplexního počítačového řízení podniku. 8. Co je to řídicí systém? a) Je to zařízení, které realizuje funkční algoritmus řízení a působí na řízený systém. b) Je to fyzikální zařízení, které chceme řídit podle určitého předem známého algoritmu. c) Je to fyzikální systém, který nepůsobí na řízený systém. d) Je to zařízení, které nám získá matematický popis systému. 9. Co je to řízený systém? a) Je to zařízení, které realizuje funkční algoritmus řízení a působí na řízený systém. b) Je to fyzikální zařízení, které chceme řídit podle určitého předem známého algoritmu. c) Je to fyzikální systém, který nepůsobí na řízený systém. d) Je to zařízení, které nám získá matematický popis systému. 10. Napište, jak se nazývá systém, na který působí řídicí systém. 11. Napište, jak se nazývá systém, který působí na řízený systém. 12. Řízení je: a) cílevědomé působení řízeného systému na systém řídicí za účelem dosažení vytýčeného cíle. b) cílevědomé působení řídicího systému na systém řízený za účelem dosažení vytýčeného cíle. c) působení akční veličiny na řídicí systém za účelem dosažení vytýčeného cíle. d) působení poruchové veličiny na řízený systém za účelem dosažení nulové regulační odchylky.
13. Ovládání je: a) Řízení při uzavřeném obvodu se zpětnou vazbou. b) Regulace na konstantní hodnotu. c) Řízení bez zpětné vazby. d) Regulace při otevřeném obvodu se zpětnou vazbou. 14. Regulace je: a) Ovládání bez zpětné vazby. b) Řízení při otevřeném obvodu bez zpětné vazby. c) Ovládání d) Řízení se zpětnou vazbou. 15. Řízení bez zpětné vazby nazýváme: 16. Řízení se zpětnou vazbou nazýváme: 17. Cílem procesu identifikace z hlediska kybernetického přístupu je a) nahrazení původního systému jiným systémem. b) určování matematického popisu modelu řízeného systému. c) ověření shody projevů modelů a objektů. d) aplikace výsledků simulačních experimentů na zkoumaný objekt. 18. Základní princip simulace je: a) Nahrazení původního systému jiným systémem, a zpětná aplikace poznatků ze simulačního modelu na původní systém. b) Nahrazení simulačního modelu původním systémem, bez zpětné aplikace poznatků ze simulačního modelu na původní systém. c) Proces určování matematického popisu modelu systému. 19. Experimentální identifikace: a) Vychází ze známých přírodních zákonů a vede k jednoznačnému popisu systému. b) Je proces určování matematického popisu modelu systému. c) Představuje způsob identifikace, při které se matematický model určí na základě experimentálně obdržených údajů. d) Vychází ze statistických metod a nepředpokládá působení náhodných veličin 20. Matematicko - fyzikální identifikace: a) Vychází z experimentálního měření a vede k jednoznačnému popisu systému. b) Vychází ze známých přírodních zákonů a vede k jednoznačnému popisu systému. c) Vychází ze statistických metod a nepředpokládá působení náhodných veličin. d) Vychází ze statistických metod a předpokládá působení náhodných veličin. 21. Co je to Matematický model? a) Je to zobrazení podstatných vlastností reálného systému matematickým popisem. b) Je to určování matematického popisu řízeného systému. c) Je to aplikace výsledků simulačních experimentů na zkoumaný objekt. d) Je to aplikace výsledků matematického popisu experimentů na zkoumaný objekt. 22. Jak značíme příčinu (vstup) modelu? 23. Jak značíme následek (výstup) modelu? 24. Co vyjadřuje rovnice: Y = F(U ) a) Je to přiřazení následku Y příčině U pomocí operátoru modelu. b) Je to přiřazení příčiny U následku Y pomocí operátoru modelu. c) Je to operátor modelu, kterému přiřazujeme příčiny U pomocí následek Y. d) Je to rovnice následku Y, kde operátor modelu není závislí na příčině U.
25. Co znamenají apriorní informace o soustavě? a) Jsou to informace, které vznikli na základě zkušeností, pozorováním a měřením vstupů soustavy. b) Jedná se o informace výsledků experimentů aplikované na zkoumaný objekt. c) Jedná se o informace výsledků experimentů aplikované na měřený objekt. d) Jedná se o informace, které máme o soustavě ještě před vytvářením platných zkušeností pozorováním a měřením. 26. Co znamenají aposteriorní informace o soustavě? a) Jedná se o informace, které máme o soustavě ještě před vytvářením platných zkušeností pozorováním a měřením. b) Jsou to informace, které vznikli na základě zkušeností, pozorováním a měřením vstupů soustavy. c) Jedná se o informace výsledků experimentů aplikované na zkoumaný objekt. d) Jedná se o informace výsledků experimentů aplikované na měřený objekt. 27. Jak se nazývá metoda identifikace, jejíž princip je znázorněn na obrázku? a) Adaptivní metoda identifikace. b) Simulační metoda identifikace. c) Neadaptivní metoda identifikace. d) Analytická metoda identifikace. 28. Jak se nazývá metoda identifikace, jejíž princip je znázorněn na obrázku? a) Neadaptivní metoda identifikace. b) Adaptivní metoda identifikace. c) Simulační metoda identifikace. d) Analytická metoda identifikace. 29. Napište, jak označujeme způsob popisu dynamických vlastností soustavy lineárních spojitých dynamických soustav, jehož obecný tvar popisu je a ( n) n y + ( n 1) ( m) ( t) + an 1 y ( t) +... + a0 y( t) = bmu ( t) +... b0u( t)
30. Čím je určen řád lineární spojité soustavy, jejíž dynamické vlastnosti jsou popsány lineární diferenciální rovnicí a) Počtem členů levé strany diferenciální rovnice. b) Počtem členů pravé strany diferenciální rovnice. c) Řádem diferenciální rovnice d) Rozdílem počtem členů levé strany a pravé strany diferenciální rovnice. 31. Napište, o jaký lineární spojitý systém se jedná z hlediska, zda daný systém dosahuje ustáleného stavu, jestliže jeho dynamické vlastnosti jsou popsány následující lineární diferenciální rovnicí a ( t) + a y ( t) + a y( t) = b u( t) pro a, a 0, a 0, 0 b 2 y 1 0 0 2 0 1 0 0 32. Napište, o jaký lineární spojitý systém se jedná z hlediska, zda daný systém dosahuje ustáleného stavu, jestliže jeho dynamické vlastnosti jsou popsány následující lineární diferenciální rovnicí a ( t) + a y ( t) = b u( t) pro a, a 0, 0 b 2 y 1 0 2 0 1 0 33. Podle čeho poznáme zda lineární spojitý systém dosahuje ustáleného stavu, tzn. je-li lineární spojitý systém proporcionální, jsou-li jeho dynamické vlastnosti popsány lineární diferenciální rovnicí a) Je-li člen a 0 =0 b) Je-li člen b 0 =0 c) Je-li člen a 0 0 d) Je-li člen b 0 0 34. Napište, jakým symbolem označujeme operátorový přenos v Laplaceově transformaci 35. Napište, jak nazýváme podíl Laplaceova obrazu výstupní veličiny ku Laplaceovu obrazu vstupní veličiny při nulových počátečních podmínkách 36. K uvedeným číslům na obrázku přiřaďte správný název veličin regulačního obvodu 1 + - 2 R 3 S 4 5 A) 1 a) regulační odchylka B) 2 b) regulovaná veličina C) 3 c) žádaná veličina D) 4 d) poruchová veličina E) 5 e) akční veličina 37. K uvedeným číslům na obrázku přiřaďte správné označení veličin regulačního obvodu 1 + - 2 R 3 S 4 5 A) 1 a) v(t) B) 2 b) u(t) C) 3 c) e(t) D) 4 d) w(t) E) 5 e) y(t)
38. Přiřaďte uvedeným veličinám regulačního obvodu jejich správné označení. A) akční veličina a) v(t) B) poruchová veličina b) u(t) C) regulovaná velična c) e(t) D) žádaná veličina d) w(t) E) regulační odchylka e) y(t) 39. Která z následujících veličin regulačního obvodu vstupuje do ústředního členu regulátoru. a) Žádaná veličina b) Regulační odchylka c) Regulovaná veličina d) Akční veličina 40. Která z následujících veličin regulačního obvodu je výstupem z ústředního členu regulátoru a) Akční veličina b) Žádaná veličina c) Regulovaná veličina d) Regulační odchylka 41. Napište, jak označujeme účelově definovanou množinu prvků, jejichž prvky nejsou prvky daného systému, avšak vykazují k němu vazby, které jsou pro daný účel významné 42. Systém je definován jako a) reálný nebo abstraktní objekt, v němž nerozlišujeme části (prvky), vztahy mezi těmito částmi (vazby) a vlastnosti. b) reálný nebo abstraktní objekt, v němž rozlišujeme části (prvky), vztahy mezi těmito částmi (vazby) a vlastnosti. c) vazba mezi jednotlivými dále nedělitelnými prvky. d) část prostředí, kterou nelze od jeho okolí oddělit prostřednictvím fyzické nebo myšlenkové hranice. 43. Část prostředí, kterou lze od jeho okolí oddělit prostřednictvím fyzické nebo myšlenkové hranice označujeme jako 44. Napište, jak označujeme z hlediska vztahu k okolí systém, který nemá ani jeden vstup ani jeden výstup 45. Napište, jak označujeme z hlediska vztahu k okolí systém, který má alespoň jeden vstup nebo jeden výstup. 46. Z hlediska zákonitostí vymezujících průběh funkcí systému systémy rozdělujeme na: a) Uzavřené, otevřené systémy.. b) Reálné systémy, abstraktní systémy. c) Lineární, nelineární systémy. d) Deterministické, stochastické, neurčité systémy. 47. Systémy z hlediska reálné existence dělíme na a) Deterministické, stochastické, neurčité systémy. b) Lineární, nelineární systémy. c) Reálné systémy, abstraktní systémy. d) Uzavřené, otevřené systémy. 48. Systémy z hlediska vztahu k času dělíme na a) Deterministické, stochastické, neurčité systémy. b) Statické systémy, dynamické systémy. c) Lineární, nelineární systémy. d) Uzavřené, otevřené systémy.
49. Systémy z hlediska spojitosti veličin systému v čase dělíme na a) Lineární, nelineární systémy. b) Deterministické, stochastické, neurčité systémy c) Spojité systémy, diskrétní systémy, hybridní systémy. d) Uzavřené, otevřené systémy. 50. Systémy z hlediska, zda systém dosahuje ustáleného stavu či nikoli dělíme na a) Statické systémy, astatické systémy b) Deterministické, stochastické, neurčité systémy c) Lineární, nelineární systémy. d) Uzavřené, otevřené systémy. 51. Napište, jak označujeme druh řízení, který je znázorněn na obrázku Řídící veličina w(t) Řídící systém R Akční veličina u(t) Řízený systém S Regulovaná veličina y(t) Poruchová veličina v(t) 52. Jaký druh řízení je zobrazen na obrázku Řídící Řídící veličina w(t) systém R Akční veličina u(t) Řízený systém S Regulovaná veličina y(t) a) Regulace b) Feed back c) Ovládání d) Identifikace. Poruchová veličina v(t) 53. Jaký druh řízení je zobrazen na obrázku Žádaná veličina w(t) + a) Regulace b) Ovládání c) Feed forward d) Simulace - Regulační odchylka e(t)=w(t)-y(t) R Akční veličina u(t)=f(e(t)) S Poruchová veličina v(t) Regulovaná veličina y(t)=f(u(t))
54. Napište, jak označujeme druh řízení, který je znázorněn na obrázku Žádaná veličina w(t) + - Regulační odchylka e(t)=w(t)-y(t) R Akční veličina u(t)=f(e(t)) S Poruchová veličina v(t) Regulovaná veličina y(t)=f(u(t)) 55. Která z následujících veličin regulačního obvodu vstupuje do ústředního členu regulátoru a) Žádaná veličina b) Regulovaná veličina c) Regulační odchylka d) Akční veličina 56. Která z následujících veličin regulačního obvodu je výstupem z ústředního členu regulátoru a) Akční veličina b) Žádaná veličina c) Regulovaná veličina d) Regulační odchylka 57. Napište, jaké vlastnosti soustavy popisuje podíl Laplaceova obrazu výstupní veličiny k Laplaceovu obrazu vstupní veličiny při nulových počátečních podmínkách 58. Napište, jak označujeme řízení se zpětnou kontrolou měřením. 59. Napište, jak označujeme řízení bez zpětné kontroly měřením. 60. Napište, jak označujeme systém, který po vybuzení vstupním signálem dosáhne ustáleného stavu 61. Napište, jak označujeme část systému, která je na dané rozlišovací úrovni dále již nedělitelná 62. Napište, jak označujeme zobrazení podstatných vlastností reálného (nebo konstruovaného) systému, které ve vhodné formě vyjadřuje informace o systému a které musí vyjadřovat vztahy příčiny a následku daného systému 63. Jak by, jste vysvětlili pojem deterministický systém a) Systém, jehož zákonitosti vymezující průběh chování systému jsou určeny pomocí pravděpodobnosti. b) Systém, jehož zákonitosti vymezující průběh chování systému jsou nejednoznačně určeny c) Systém, jehož zákonitosti vymezující průběh chování systému jsou jednoznačně určeny d) Systém, jehož zákonitosti vymezující průběh chování systému nejsou jednoznačně určeny 64. Napište, jak označujeme systém, který je tvořen imaginárními prvky a vazbami mezi nimi (např. model systému na počítači) 65. Napište, jak označujeme proces, jehož cílem je určení matematického popisu modelu řízeného systému 66. Z následujícího seznamu vyberte jednu variantu, která nepatří do seznamu vyjadřující účel identifikovaného modelu systému v procesu řízení. a) Opakovaná identifikace při změně parametrů soustavy s časem s cílem provést opravu nastavení regulátoru b) Zabezpečení nepřímého měření c) Změna struktury modelu d) Určení nastavení parametrů řízení
67. Napište, jak označujeme model, jehož vstupní i výstupní signály jsou jednoznačně určeny a jsou funkcí času a i vztah mezi těmito signály, který vyjadřuje vztah příčiny a následku je rovněž jednoznačně určen 68. Napište, jak označujeme model, jehož vstupní signál je jednoznačně určen a je funkcí času a výstupní signál je náhodná funkce času i vztah mezi těmito signály, který vyjadřuje vztah příčiny a následku je ovlivněn poruchovou veličinou mající charakter náhodné funkce času, a kterou respektujeme existenci náhodných chyb vznikajících při měření a existenci šumového signálu působícího na výstupu a majícího původ v identifikované soustavě. 69. Na jaké základní metody klasifikujeme metody identifikace a) Matematickou, fyzikální identifikaci b) Matematicko-fyzikální identifikace, experimentální identifikace c) Statistickou, experimentální identifikaci d) Experimentální, deterministickou identifikaci 70. Napište, jak nazýváme identifikační metodu, při které vycházíme ze známých přírodních zákonů, které umožňují popsat vztah mezi vstupními a výstupními veličinami soustavy 71. Napište, jak nazýváme identifikační metodu, při které aplikací různých metod je prováděno vyhodnocení záznamů odezev systému na definovaný vstupní signál 72. Napište, jak označujeme cílevědomé působení řídicího systému na řízený systém za účelem dosažení požadovaného cíle 73. Co je to regulační obvod? a) Zařízení (nebo jeho část) na kterém se provádí regulace. b) Obvod, ve kterém probíhá samočinná regulace c) Zařízení, které uskutečňuje automatickou regulaci. d) Otevřený obvod, ve kterém probíhá samočinné ovládání. 74. Co je to regulační soustava? a) Otevřený obvod, ve kterém probíhá samočinné ovládání. b) Zařízení (nebo jeho část) na kterém se provádí regulace. c) Obvod, ve kterém probíhá samočinná regulace d) Zařízení, které uskutečňuje automatickou regulaci. 75. Co je to regulátor? a) Zařízení, které uskutečňuje automatickou regulaci. b) Zařízení (nebo jeho část) na kterém se provádí regulace. c) Obvod, ve kterém probíhá samočinná regulace d) Otevřený obvod, ve kterém probíhá samočinné ovládání. 76. Co je to regulovaná veličina? a) Výstupní veličina regulátoru a současně vstupní veličina regulované soustavy. b) Veličina způsobující poruchu. c) Veličina, která nastavuje žádanou hodnotu regulované veličiny. d) Veličina, jejíž hodnota je regulací upravována podle stanovených podmínek. 77. Co je to akční veličina? a) Výstupní veličina regulátoru a současně vstupní veličina regulované soustavy. b) Veličina, jejíž hodnota je regulací upravována podle stanovených podmínek. c) Veličina způsobující poruchu. d) Veličina, která nastavuje žádanou hodnotu regulované veličiny. 78. Co je to poruchová veličina? a) Veličina, jejíž hodnota je regulací upravována podle stanovených podmínek. b) Výstupní veličina regulátoru a současně vstupní veličina regulované soustavy. c) Veličina způsobující poruchu. d) Veličina, která nastavuje žádanou hodnotu regulované veličiny.
79. Co je to řídicí veličina? a) Veličina způsobující poruchu. b) Veličina, která nastavuje žádanou hodnotu regulované veličiny. c) Výstupní veličina regulátoru a současně vstupní veličina regulované soustavy. d) Veličina, jejíž hodnota je regulací upravována podle stanovených podmínek. 80. Co je to porucha? a) Veličina způsobující poruchu. b) Každá změna, která by nezpůsobila odchylku regulované veličiny. c) Každá změna, která by sama o sobě způsobila odchylku regulované veličiny od nastavené hodnoty. d) Každá změna, která by způsobila odchylku poruchové veličiny. 81. Hodnota regulované veličiny daná regulačním úkolem je: a) Nastavená hodnota regulované veličiny b) Akční hodnota regulované veličiny c) Poruchová hodnota regulované veličiny. d) Žádaná hodnota regulované veličiny 82. Žádaná hodnota regulované veličiny nastavená na řídicím členu regulátoru je: a) Nastavená hodnota regulované veličiny. b) Žádaná hodnota regulované veličiny. c) Akční hodnota regulované veličiny. d) Poruchová hodnota regulované veličiny. 83. Napište, jak se nazývá zařízení, které uskutečňuje automatickou regulaci. 84. Každá změna, která by sama o sobě způsobila odchylku regulované veličiny od nastavené hodnoty je: 85. Výstupní veličina regulátoru a současně vstupní veličina regulované soustavy je: a) Poruchová veličina b) Řídicí veličina c) Žádaná veličina d) Akční veličina 86. Veličina, která nastavuje žádanou hodnotu regulované veličiny je: a) Řídicí veličina b) Akční veličina c) Poruchová veličina d) Žádaná veličina 87. Jak je definovaný Heavisideův jednotkový skok η(t) a) η(t) = 1 pro t 0 a η(t) = 0 pro t < 0 b) η(t) = 1 pro t 0 a η(t) = 0 pro t > 0 c) η(t) = pro t = 0 a η(t) =0 pro t 0 d) η(t) = 1 pro t 0 a η(t) = 0 pro t = 0 88. Jak je definovaný Diracův impuls δ(t) a) δ(t) = 1 pro t 0 a δ(t) = 0 pro t = 0 b) δ(t) = pro t = 0 a δ(t) =0 pro t 0 c) δ(t) = 1 pro t 0 a δ(t) = 0 pro t < 0 d) δ(t) = 1 pro t 0 a δ(t) = 0 pro t > 0
89. Jak se nazývá vstupní signál na obrázku? a) Jednotkový skok zrychlení b) Diracův impuls c) Jednotkový skok rychlosti d) Heavisideův jednotkový skok 90. Jak se nazývá vstupní signál na obrázku? a) Heavisideův jednotkový skok b) Jednotkový skok rychlosti c) Diracův impuls d) Jednotkový skok zrychlení 91. Odezva na Heavisideův jednotkový skok se nazývá: a) Fázová charakteristika b) Impulsní charakteristika c) Přechodová charakteristika d) Frekvenční charakteristika 92. Jak se nazývá charakteristika, pokud na vstup přivedeme harmonický signál o frekvenci od 0 do nekonečna. a) Fázová charakteristika b) Frekvenční charakteristika c) Impulsní charakteristika d) Přechodová charakteristika 93. Přechodová charakteristika je odezva na vstupní signál: a) Heavisideův jednotkový skok b) Diracův impuls c) Jednotkový skok rychlosti d) Jednotkový skok zrychlení 94. Impulsní charakteristika je odezva na vstupní signál: a) Jednotkový skok rychlosti b) Jednotkový skok zrychlení c) Diracův impuls d) Heavisideův jednotkový skok
95. Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Prororcionální soustavu 3. řádu b) Prororcionální soustavu 2. řádu c) Prororcionální soustavu 1. řádu d) Prororcionální soustavu 0 řádu 96. Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Prororcionální soustavu 3. řádu b) Prororcionální soustavu 2. řádu c) Prororcionální soustavu 1. řádu d) Prororcionální soustavu 0. řádu 97. Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Prororcionální soustavu 0. řádu b) Prororcionální soustavu 1. řádu c) Integrační soustavu 2. řádu d) Integrační soustavu 3. řádu 98. Rovnice obrazového přenosu vyjadřuje: a) Prororcionální soustavu 0. řádu b) Prororcionální soustavu 1. řádu c) Prororcionální soustavu 2. řádu d) Prororcionální soustavu 3. řádu
99. Rovnice obrazového přenosu vyjadřuje: a) Prororcionální soustavu 0. řádu b) Prororcionální soustavu 1. řádu c) Prororcionální soustavu 2. řádu d) Prororcionální soustavu 3. řádu 100. Rovnice obrazového přenosu vyjadřuje: a) Prororcionální soustavu 3. řádu b) Prororcionální soustavu 2. řádu c) Prororcionální soustavu 1. řádu d) Prororcionální soustavu 0. řádu 101. Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Derivační člen b) Dopravní zpoždění c) Proporcionální soustavu 1. řádu d) Integrační soustavu 0. řádu. 102. Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Derivační člen b) Dopravní zpoždění c) Integrační soustavu 0. řádu. d) Proporcionální soustavu 1. řádu
103. Přechodová charakteristika na obrázku představuje: a) Integrační soustavu 0. řádu. b) Proporcionální soustavu 1. řádu c) Proporcionální soustavu 0. řádu s dopravním zpožděním d) Derivační člen 104. Jaký typ zapojení v blokové algebře je na obrázku? a) Antiparalelní zapojení přenosových členů b) Kombinované zapojení přenosových členů c) Sériové zapojení přenosových členů d) Paralelní zapojení přenosových členů e). 105. Jaký typ zapojení v blokové algebře je na obrázku? a) Kombinované zapojení přenosových členů. b) Paralelní zapojení přenosových členů c) Sériové zapojení přenosových členů d) Antiparalelní zapojení přenosových členů 106. Jaký typ zapojení v blokové algebře je na obrázku? a) Paralelní zapojení přenosových členů b) Sériové zapojení přenosových členů c) Kombinované zapojení přenosových členů. d) Antiparalelní zapojení přenosových členů
107. Jaký typ zapojení v blokové algebře představuje matematický zápis přenosových členů? a) Antiparalelní zapojení přenosových členů b) Kombinované zapojení přenosových členů. c) Sériové zapojení přenosových členů d) Paralelní zapojení přenosových členů 108. Jaký typ zapojení v blokové algebře představuje matematický zápis přenosových členů? a) Antiparalelní zapojení přenosových členů b) Kombinované zapojení přenosových členů. c) Paralelní zapojení přenosových členů d) Sériové zapojení přenosových členů 109. Jaký typ zapojení v blokové algebře představuje matematický zápis přenosových členů? a) Antiparalelní zapojení přenosových členů b) Paralelní zapojení přenosových členů c) Sériové zapojení přenosových členů d) Kombinované zapojení přenosových členů. 110. Co vyjadřuje následující vztah a) frekvenční přenos v goniometrickém tvaru b) harmonický přenos v Eulerově tvaru c) operátorový přenos ve frekvenčním tvaru d) frekvenční přenos v exponenciálním tvaru G( jω) = A( ω) e jϕ ( ω) 111. Přiřaďte operátorovým přenosům odpovídající frekvenční přenosy 1) a) 2) b) 3) c) 4) d) 5) e)
112. Přiřaďte operátorovým přenosům odpovídající frekvenční charakteristiky 1) 2) 3) 4) 5) 113. Doplňte do obrázku k jednotlivým frekvenčním charakteristikám operátorové přenosy 114. Vyjádřete pomocí blokové algebry přenos systému z obrázku 115. Jak nazýváme podíl obrazu regulované veličiny ku obrazu žádané (řídicí) veličině v Laplaceově transformaci, když nepůsobí poruchová veličina. a) přenos poruchy b) přenos regulace c) přenos ovládání d) přenos řízení
116. Jak nazýváme podíl obrazu regulované veličiny ku obrazu poruchové veličině v Laplaceově transformaci, když nepůsobí žádaná (řídicí) veličina (w=0) a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulace d) přenos ovládání 117. Co vyjadřuje vztah a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulace d) přenos ovládání 118. Co označujeme označením G v (s) a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulace d) přenos regulátoru 119. Co označujeme označením G w (s) a) přenos regulátoru b) přenos regulace c) přenos poruchy d) přenos řízení 120. Co označujeme označením G R (s) a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulátoru d) přenos ovládání 121. Co vyjadřuje vztah Y ( s) G V ( s) = V ( s) a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulace d) přenos regulátoru 122. Co vyjadřuje vztah U( s) G R ( s) = E( s) a) přenos řízení b) přenos poruchy c) přenos regulace d) přenos regulátoru 123. Které z uvedených následujících tvrzení není pravdivé a) Regulační obvod je stabilní, jestliže po svém vychýlení z rovnovážného stavu a odstranění vzruchu, který vychýlení způsobil, je schopen se ustálit v rovnovážném stavu. Nový rovnovážný stav nemusí být s původním rovnovážným stavem totožný.
b) Regulační obvod je stabilní, jestliže všechny kořeny s 1, s 2,.. s n charakteristické rovnice jsou záporná čísla a v případě komplexních kořenů mají tyto kořeny zápornou reálnou část. c) Regulační obvod je stabilní, mají-li všechny kořeny charakteristické rovnice záporné reálné části neboli leží v levé komplexní polorovině. d) Aby byl regulační obvod stabilní, musí být všechny koeficienty charakteristické rovnice záporné. Tato podmínka je nutná a postačující. 124. Jaké kritérium stability vyjadřuje následující definice: Obvod je stabilní (kořeny charakteristické rovnice jsou záporné nebo mají zápornou reálnou část), když determinant H n a všechny subdeterminanty H n-1 až H 1 jsou kladné (n je stupeň charakteristické rovnice). Je-li některý z determinantů nulový, je obvod na mezi stability. a) Routh-Schurovo kritérium b) Hurwitzovo kritérium c) Michajlov-Leonhardovo kritérium stability d) Nyquistovo kritérium 125. Jaké kritérium stability vyjadřuje následující definice: Regulační obvod je stabilní, když jsou koeficienty všech rovnic při postupné redukci charakteristické rovnice kladné. a) Routh-Schurovo kritérium b) Michajlov-Leonhardovo kritérium stability c) Hurwitzovo kritérium d) Nyquistovo kritérium 126. Jaké kritérium stability vyjadřuje následující definice: Aby byl regulační obvod stabilní, musí křivka H(jω) začínat na kladné reálné poloose komplexní roviny a se vzrůstajícím ω od 0 do musí projít postupně (tj. v pořadí) v kladném smyslu (proti pohybu hodinových ručiček) tolika kvadranty, kolikátého stupně je charakteristická rovnice. a) Hurwitzovo kritérium b) Michajlov-Leonhardovo kritérium stability c) Routh-Schurovo kritérium d) Nyquistovo kritérium 127. Jaké kritérium stability vyjadřuje následující definice: Regulační obvod je stabilní, jestliže kritický bod [-1, 0] leží vlevo od frekvenční charakteristiky rozpojeného obvodu G 0 (jω) pro frekvence ω od 0 do. a) Hurwitzovo kritérium b) Routh-Schurovo kritérium c) Michajlov-Leonhardovo kritérium stability d) Nyquistovo kritérium 128. Jak se nazývá prostředek automatické regulace, jenž převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu. a) Regulátor b) Ústřední člen c) Čidlo, snímač d) Převodník 129. Jak se nazývá prostředek automatické regulace, jenž převádí veličinu na unifikovaný signál? a) Převodník b) Čidlo, snímač c) Regulátor d) Ústřední člen
130. Jak se nazývá prostředek automatické regulace, jenž porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu, určuje časový průběh regulační odchylky a vytváří matematickými funkcemi časový průběh akční veličiny? a) Regulátor b) Převodník c) Čidlo, snímač d) Ústřední člen 131. Jak se nazývá prostředek automatické regulace, jenž určuje regulační odchylku a vypočítává časové funkce akční veličiny? a) Regulátor b) Převodník c) Ústřední člen d) Čidlo, snímač 132. Jak se nazývá prostředek automatické regulace, jenž převádí výstupní signál regulátoru na pohyb akčního členu? a) Výkonový člen servopohon b) Regulátor c) Převodník d) Čidlo, snímač 133. Jak se nazývá koncový člen regulátoru, který způsobuje změnu akční veličiny? a) Regulátor b) Převodník c) Čidlo, snímač d) Akční člen 134. Čidlo, snímač: a) určuje regulační odchylku a vypočítává časové funkce akční veličiny. b) převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu. c) převádí veličinu na unifikovaný signál. d) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu. 135. Převodník: a) převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu. b) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu. c) převádí veličinu na unifikovaný signál. d) určuje regulační odchylku a vypočítává časové funkce akční veličiny. 136. Regulátor: a) převádí veličinu na unifikovaný signál. b) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu. c) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu, určuje časový průběh regulační odchylky a vytváří matematickými funkcemi časový průběh akční veličiny. d) určuje regulační odchylku a vypočítává časové funkce akční veličiny. 137. Ústřední člen: a) určuje regulační odchylku a vypočítává časové funkce akční veličiny. b) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu. c) převádí veličinu na unifikovaný signál. d) převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu. 138. Výkonný člen servopohon: a) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu. b) převádí veličinu na unifikovaný signál. c) převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu. d) převádí výstupní signál regulátoru na pohyb akčního členu.
139. Akční člen: a) porovnává regulovanou veličinu s její žádanou hodnotu. b) koncový člen regulátoru - způsobuje změnu akční veličiny. c) převádí veličinu na unifikovaný signál. d) převádí měřenou veličinu na jinou, měřicími obvody lépe zpracovatelnou fyzikální veličinu. 140. Jak se nazývá veličina, která je nositelem fyzikálního působení na regulační obvod popřípadě mezi jeho částmi a členy? 141. Napište, jak se nazývá regulátor, který pro svou funkci nepotřebuje vnější přívod energie? 142. Napište, jak se nazývá regulátor, který pro svou funkci potřebuje vnější přívod energie? 143. Napište, jak se nazývá regulátor, jehož výstupní veličiny jsou spojitou funkcí vstupních veličin? 144. Napište, jak se nazývá regulátor, jehož výstupní veličiny nezávisí spojitě na vstupních veličinách? 145. Jaká vazba řídicího počítače na proces je na obrázku? a) ON-LINE b) OFF-LINE c) IN-LINE d) OUT-LINE 146. Jaká vazba řídicího počítače na proces je na obrázku? a) ON-LINE b) OFF-LINE c) IN-LINE d) OUT-LINE
147. Jaké spojení soustavy s počítačem je na obrázku? a) IN-LINE b) OUT-LINE c) FEED-BACK d) FEED-FORWARD 148. Jaké spojení soustavy s počítačem je na obrázku? a) IN-LINE b) OUT-LINE c) FEED-BACK d) FEED-FORWARD 149. Jak se nazývá regulátor, jehož akční veličina u, je přímo úměrná regulační odchylce e a) Proporcionální. b) Integrační. c) Derivační d) Integračně-derivační. 150. Jak se nazývá regulátor, jehož akční veličina u, je časovým integrálem regulační odchylky? a) Derivační b) Proporcionálně-derivační. c) Integrační. d) Proporcionální. 151. Jak se nazývá regulátor, jehož akční veličina je úměrná derivaci regulační odchylky podle času? a) Integrační. b) Derivační c) Proporcionální. d) Proporcionálně-integrační.
152. Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Derivační b) Integrační. c) Proporcionální. d) Proporcionálně-integrační. 153. Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Integrační. b) Proporcionální. c) Derivační. d) Proporcionálně-integrační. 154. Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Integrační. b) Derivační. c) Proporcionální. d) Proporcionálně-integrační. 155. Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Proporcionální. b) Proporcionálně-integrační. c) Integrační. d) Proporcionálně-derivační.
156. Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Proporcionální. b) Proporcionálně-derivační. c) Proporcionálně-integrační. d) Proporcionálně-integračně-derivační. 157. Jaký regulátor charakterizuje přechodová charakteristika zobrazená na obrázku? a) Integrační. b) Proporcionální-integrační. c) Proporcionálně-derivační. d) Proporcionálně-integračně-derivační. 158. Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) = r 0? a) Integrační. b) Proporcionální. c) Derivační d) Proporcionálně-integrační. 159. Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) =? a) Integrační. b) Proporcionální. c) Derivační d) Proporcionálně-integrační. 160. Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) =? a) Integrační. b) Proporcionální. c) Derivační d) Proporcionálně-integrační. 161. Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) =? a) Proporcionální-derivační. b) Proporcionálně-integrační. c) Integrační. d) Derivační
162. Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) =? a) Integrační. b) Proporcionálně-integrační. c) Proporcionální-derivační. d) Proporcionálně-integračně-derivační. 163. Jaký typ regulátoru je charakterizován přenosem G R (p) =? a) Proporcionální-derivační. b) Proporcionálně-integrační. c) Integrační. d) Proporcionálně-integračně-derivační. 164. Napište, jaké vlastnosti soustavy popisuje následující definice podíl Laplaceova obrazu výstupní veličiny k Laplaceovu obrazu vstupní veličiny při nulových počátečních podmínkách 165. Podle jakého hlediska dělíme systémy na proporcionální a integrační a) Z hlediska reálné existence systémů b) Z hlediska, zda systém dosahuje ustáleného stavu či nikoli c) Z hlediska změn chování v čase d) Z hlediska charakteru matematického popisu 166. Jak označujeme při identifikaci systému model, jehož vstupní a výstupní funkce jsou funkce známé a které můžeme analyticky vyjádřit a jsou si navzájem jednoznačně přiřazeny. a) Model proporcionální b) Model integrační. c) Model deterministický d) Model stochastický 167. Jak označujeme při identifikaci systému model, jehož vstupní, výstupní i poruchové funkce jsou náhodnými funkcemi času nebo jsou-li vstupy determinované funkce času a výstupy jsou náhodné funkce času, anebo jsouli vstupní a výstupní funkce modelu funkce známé a které můžeme analyticky vyjádřit a jsou si navzájem jednoznačně přiřazeny a na výstupní veličině z modelu je pozorována odchylka v, mající charakter náhodné funkce času. a) Model proporcionální b) Model integrační. c) Model deterministický d) Model stochastický 168. Jak označujeme experimentální metody identifikace, které vycházejí z měření odezev na klasické determinované zkušební signály jak neperiodické (např. jednotkový skok, jednotkový impuls), tak i periodické (sinusový, obdélníkový a lichoběžníkový průběh) a jejich vyhodnocení metodami (např. aproximace tečnou v inflexním bodě, metoda postupné integrace a pod.), které obvykle nevyžadují použití výpočetní techniky, přičemž tyto metody jsou vhodné pro soustavy, které lze popsat především deterministickými modely. a) Lineární experimentální metody b) Nelineární experimentální metody c) Klasické experimentální metody d) Statistické experimentální metody
169. Jak označujeme experimentální metody identifikace, které vycházejí z měření odezev na náhodné resp. pseudonáhodné zkušební signály a z jejich vyhodnocení metodami zpravidla využívajícími možností současné výpočetní techniky. Hlavním matematickým aparátem potřebným k řešení této úlohy je teorie pravděpodobnosti, matematická statistika a teorie náhodných procesů. Patří sem metoda korelační analýzy, metoda nejmenších čtverců, zobecněná metoda nejmenších čtverců, metoda maximální věrohodnosti atd. Jsou vhodné pro identifikaci soustav deterministických i soustav charakterizovaných složkou šumového signálu, působícího na jejich výstupu. a) Statistické experimentální metody b) Klasické experimentální metody c) Lineární experimentální metody d) Nelineární experimentální metody 170. Jestliže vlastnosti systému popíšeme některým z následujících matematických popisů, tzn. lineární diferenciální rovnicí systému, přenosem systému v Laplaceově transformaci, impulsní charakteristikou, polohou pólů a nul přenosu systému, frekvenčním přenosem systému, frekvenční charakteristikou systému, odezvou systému na libovolný známý signál, stavovými rovnicemi systémů, jaké vlastnosti systému jsme vyjádřili. a) Astatické vlastnosti systému b) Deterministické vlastnosti systému c) Dynamické vlastnosti systému d) Statické vlastnosti systému 171. Jaké vlastnosti systému popisujeme, jestliže identifikujeme systém a jeho vlastnosti pozorujeme za různých podmínek v ustáleném stavu a výsledná charakteristika je závislostí výstupní veličiny na vstupní veličině. a) Astatické vlastnosti systému b) Deterministické vlastnosti systému c) Statické vlastnosti systému d) Dynamické vlastnosti systému 172. Jaké vlastnosti systému popisujeme, jestliže identifikujeme systém a jeho vlastnosti pozorujeme za různých podmínek v neustáleném stavu a výsledná charakteristika je závislostí výstupní veličiny na čase. a) Astatické vlastnosti systému b) Deterministické vlastnosti systému c) Dynamické vlastnosti systému d) Statické vlastnosti systému 173. Jaká charakteristika je znázorněna na obrázku. y( ) výstupní veličina y 3 y 2 y 1 u( ) vstupní veličina a) Přechodová charakteristika b) Impulsní charakteristika c) Dynamická charakteristika d) Statická charakteristika u 1 u 2 u 3
174. Jak označujeme regulaci na konstantní žádanou hodnotu regulované veličiny w(t) = w = konstanta a) Stabilizace b) Programová regulace c) Optimalizace d) Vlečná (kaskádní) regulace 175. Jak označujeme regulaci, kdy se žádaná veličina mění podle předem stanoveného programu a) Vlečná (kaskádní) regulace b) Stabilizace c) Programová regulace d) Optimalizace 176. Jak označujeme regulaci, kdy se žádaná veličina mění podle určité technologicky významné veličiny (nikoliv v čase podle programu). a) Optimalizace b) Vlečná (kaskádní) regulace c) Programová regulace d) Stabilizace 177. Jak označujeme regulaci, při které se hledá extrém jednoduché funkce, je to optimalizace o dvou proměnných, při níž je nutné vždy provádět experiment. a) Stabilizace b) Optimalizace c) Programová regulace d) Extremální regulace 178. Jak označujeme regulaci, při které se hledá optimum funkce většího množství proměnných (funkcí) a) Extremální regulace b) Optimální regulace c) Programová regulace d) Vlečná (kaskádní) regulace 179. Jak označujeme regulaci, při které se v procesu řízení regulátor samostatně přizpůsobuje změnám regulované soustavy, a) Vlečná (kaskádní) regulace b) Adaptivní regulace c) Extremální regulace d) Optimalizace 180. Napište, jak označujeme regulaci na konstantní žádanou hodnotu regulované veličiny w(t) = w = konstanta. 181. Jaký požadavek na regulační obvod vyjadřují následující případy, které jsou na obrázku a) Odolnost proti poruchám b) Kvalitu regulačního pochodu c) Stabilitu d) Přesnost sledování
182. Jaký požadavek na regulační obvod vyjádřen následujícím popisem - vlivem nesprávného nastavení regulátoru, nevhodných vlastností regulované soustavy i nevhodnou skladbou regulačního obvodu může dojít po uzavření smyčky zpětné vazby k rozkmitání regulačního obvodu buď kmity s ustálenou amplitudou a frekvencí, nebo kmity s rostoucí amplitudou. Tento stav je nežádoucí, může způsobit těžké provozní havárie, prakticky znemožňuje funkci regulačního obvodu. a) Přesnost sledování b) Odolnost proti poruchám c) Stabilita d) Kvalita regulačního pochodu 183. Jaký požadavek na regulační obvod hodnotí, jak přesně a rychle sleduje regulovaná veličina na změny žádané hodnoty, dále zda je v ustáleném stavu regulační odchylka nulová. a) Přesnost sledování b) Stabilita c) Kvalita regulačního pochodu d) Odolnost proti poruchám 184. Jaká úloha především je řešena na úrovni ASŘ podniku a) Řízeni technologických procesů a zařízení. b) Výrobní rozvrhování c) Operativní řízeni výroby, 185. Jaká úloha především je řešena na úrovni ASŘ výroby a) Operativní řízeni výroby b) Výrobní rozvrhování c) Řízeni technologických procesů a zařízení. 186. Jaká úloha především je řešena na úrovni ASŘ TP a) Řízeni technologických procesů a zařízení b) Operativní řízeni výroby c) Výrobní rozvrhování. 187. Jaká úloha z oblasti řízeni výrobních procesů má následující cíl: sestavit optimální rozvrh výrobních úkolů, tj. dosáhnout shody mezi požadavky zakázky a možnostmi výroby v daném období. a) Řízeni technologických procesů a zařízení. b) Výrobní rozvrhování c) Operativní řízeni výroby, 188. Jaká úloha z oblasti řízeni výrobních procesů má následující cíl: optimální plnění požadavků na daný časový interval v daném výrobním úseku (až do úrovně lhůtových rozvrhů operací na jednotlivých technologických pracovištích). Jako objekty řízení zde vystupují výrobní úseky představované mnohaparametrovými systémy (např. výrobními stroji) se sériovými i paralelními toky surovin a polotovarů. a) Řízeni technologických procesů a zařízení. b) Výrobní rozvrhování c) Operativní řízeni výroby 189. Ke které z úloh z oblasti řízeni výrobních procesů patří následující výčet základních úloh: Kontrola stavu a průběhu technologického procesu; Stabilizace vybraných parametrů technologického procesů; Automatické najíždění a odstavování agregátů; Automatické zabezpečování při mimořádných provozních stavech, havarijní odstavování apod.; Optimalizace technologického procesu (řízení podle ekonomických kritérií); Optimalizace vlastního procesu řízení (podle integrálních kritérií přechodového procesu); Zabezpečení spojení operátora s řízeným systémem; Propojení jednotlivých procesů do automatizovaných systémů řízení; Zajištění funkce hierarchického systému řízení větších technologických celků. a) Výrobní rozvrhování. b) Operativní řízeni výroby c) Řízeni technologických procesů a zařízení
190. Modely pro konstrukční použití slouží a.) pro zlepšení provozních agregátů, např. stanovení optimálních průběhů procesu ( vystačí se statickými modely) b.) pro zlepšení dynamických vlastností procesu, pro simulaci procesu a následné jeho zefektivnění ( musí pracovat v reálném čase) c.) pro řešení geometrických tvarů agregátů, velikosti pracovního prostoru a ostatních návrhů před konstrukcí, jako podpůrné prostředky pro konstrukci ( statické modely) 191. Modely pro provozní užití slouží a.) pro zlepšení provozních agregátů, např. stanovení optimálních průběhů procesu ( vystačí se statickými modely) b.) pro řešení geometrických tvarů agregátů, velikosti pracovního prostoru a ostatních návrhů před konstrukcí, jako podpůrné prostředky pro konstrukci ( statické modely) c.) pro zlepšení dynamických vlastností procesu, pro simulaci procesu a následné jeho zefektivnění ( musí pracovat v reálném čase) 192. Modely pro řízení slouží a.) pro řešení geometrických tvarů agregátů, velikosti pracovního prostoru a ostatních návrhů před konstrukcí, jako podpůrné prostředky pro konstrukci ( statické modely) b.) pro zlepšení dynamických vlastností procesu, pro simulaci procesu a následné jeho zefektivnění ( musí pracovat v reálném čase) c.) pro zlepšení provozních agregátů, např. stanovení optimálních průběhů procesu ( vystačí se statickými modely) 193. Jakou strukturu ASŘ TP popisuje následující charakteristika: Chápe se jako řešení obecné úkoly řízení. Popisuje zákony a strategii řízení na dané rozlišovací úrovni. Tato struktura odráží technologii výroby. Někdy lze již na této úrovni sestavit dále popsanou algoritmickou strukturu. a) rozhodovací S1 b) funkční S2 c) organizační S3 d) informační S4 194. Jakou strukturu ASŘ TP popisuje následující charakteristika: Vyjadřuje všechny druhy činnosti systému při jeho práci. Je rozvinutím rozhodovací struktury a spolu s ní vyjadřuje všechny procedury, které podmiňují a provázejí rozhodování. Pro každou funkci se stanovují požadavky na její automatizaci. Může být dále dekomponována podle různých hledisek. Nejčastěji se jedná o hierarchické členění. a) rozhodovací S1 b) funkční S2 c) informační S4 d) organizační S3 195. Jakou strukturu ASŘ TP popisuje následující charakteristika: Určuje skladbu a vzájemné vztahy všech řídicích center, mezi jejichž operátory je rozdělena množina funkcí systému. Každému prvku organizační struktury přiřazuje souhrn odpovídajících funkcí. Znázorňuje se opět grafem, v němž uzly představují množinu všech řídicích center a hrany vyjadřují hierarchii vztahů mezi těmito centry tj. vztahy administrativní podřízenosti. Odvozuje se ze struktury funkční. a) technická S5 b) informační S4 c) organizační S3 d) rozhodovací S1 196. Jakou strukturu ASŘ TP popisuje následující charakteristika: Vyjadřuje směry a charakteristiky informačních toků v systému. Lze ji znázornit orientovaným grafem, kde uzly představují množinu funkcí nebo řídicích center a hrany vyjadřují informační toky mezi nimi. Ke každé spojnici se přiřazují parametry předávaných informací, jejich četnost atd. a) informační S4 b) organizační S3 c) technická S5 d) rozhodovací S1
197. Jakou strukturu ASŘ TP popisuje následující charakteristika: Představuje výpočetní a automatizační prostředky určené k realizaci algoritmů řízení. V orientovaném grafu uzly představují množinu technických prostředků pro sběr, zpracování a přenos informací, hrany jsou informační kanály. Znázorňuje se rovněž ve tvaru blokového schématu, doplněného textem, který zobrazuje potřebné režimy činnosti a údaje o informačních tocích. a) technická S5 b) informační S4 c) organizační S3 d) rozhodovací S1 198. Jakou strukturu ASŘ TP zobrazuje následující obrázek a) informační S4 b) organizační S3 c) funkční S2 d) rozhodovací S1 199. Jakou strukturu ASŘ TP zobrazuje následující obrázek a) technická S5 b) organizační S3 c) rozhodovací S1 d) informační S4
200. Úkolem, které funkce automatizovaného systému řízení technologických procesů je kontrola chodu výroby a sledování průběhu vlastního technologického procesu; poskytování informace operátorům a dispečerům o stavu procesu a o odchylkách od žádaného průběhu tak, aby bylo možno proces operativně řídit a v případě výpadku řídicího počítače musí být poskytnuty všechny informace potřebné k nouzovému řízení procesu. a) funkce řídicí, b) funkce informační, c) funkce pomocné (jiné). 201. Úkolem, které funkce automatizovaného systému řízení technologických procesů je realizace úloh bezprostředního řízení technologických procesů s cílem dosáhnout optimálního průběhu regulačního děje i optimálního průběhu procesu podle kritérií zabezpečujících splnění ekonomických požadavků. Jedná se o logické řízení, stabilizaci, optimalizaci, kontrolu zatížení strojů a toků materiálu, řízení návaznosti na okolí, havarijní režimy, diagnostiku. a) funkce řídicí b) funkce informační, c) funkce pomocné (jiné). 202. Úkolem, které funkce automatizovaného systému řízení technologických procesů je ochrana zdraví, ochrana okolí, respektování omezujících podmínek atd. a) funkce informační. b) funkce pomocné (jiné) c) funkce řídicí 203. Rozlišujeme 5 struktur ASŘ TP: rozhodovací, funkční, organizační, informační a a) výrobní b) technická c) technologická d) systémová 204. Napište, jak označujeme manipulační zařízení volně programovatelné v prostoru, které je vybaveno chapadly pro manipulaci s předměty nebo technologickými hlavicemi a je určeno pro použití v průmyslu. 205. Co znamená zkratka PRaM. 206. Co rozumíte pod pojmem robotika a) zabývá se konstrukcí, technických řešení včetně automatizovaných systémů řízení b) zabývá se uplatněním průmyslových robotů a manipulátorů v technologických procesech c) je to věda zabývající se vytvářením robotů, jakožto analogií mezi živými organismy a stroji při uplatnění umělé inteligence 207. Co rozumíte pod pojmem robototechnologie a) zabývá se konstrukcí, technických řešení včetně automatizovaných systémů řízení b) zabývá se uplatněním průmyslových robotů a manipulátorů v technologických procesech c) je to věda zabývající se vytvářením robotů, jakožto analogií mezi živými organismy a stroji při uplatnění umělé inteligence 208. Co rozumíte pod pojmem robototechnika a) zabývá se konstrukcí, technických řešení včetně automatizovaných systémů řízení b) je to věda zabývající se vytvářením robotů, jakožto analogií mezi živými organismy a stroji při uplatnění umělé inteligence c) zabývá se uplatněním průmyslových robotů a manipulátorů v technologických procesech
209. Roboty 1.generace jsou a) roboty vybavené pevnými programy, které člověk může měnit. b) roboty měnící svůj program na podněty z okolí, mají příslušné čidla s interakcí s prostředím c) roboty se složitými adaptivními řídicími systémy, které tvoří plán řešení situace a také jej realizují. Mohou být vybaveny umělou inteligencí. 210. Roboty 2.generace jsou a) roboty se složitými adaptivními řídicími systémy, které tvoří plán řešení situace a také jej realizují. Mohou být vybaveny umělou inteligencí. b) roboty vybavené pevnými programy, které člověk může měnit. c) roboty měnící svůj program na podněty z okolí, mají příslušné čidla s interakcí s prostředím 211. Roboty 3.generace jsou a) roboty měnící svůj program na podněty z okolí, mají příslušné čidla s interakcí s prostředím b) roboty se složitými adaptivními řídicími systémy, které tvoří plán řešení situace a také jej realizují. Mohou být vybaveny umělou inteligencí. c) roboty vybavené pevnými programy, které člověk může měnit 212. Co obsahuje kognitivní část robota a) Obsahuje prostředky pro vnímání a rozpoznání okolí, které umožňují vytvořit reálný model prostředí. b) Obsahuje mechanickou část robota, která je vytvářena z kinematických dvojic, které vzájemným spojením tvoří kinematické řetězce. c) Obsahuje vnitřní čidla, které slouží k informaci polohy jednotlivých částí robota pro potřeby řídicího systému a pro zabezpečení mechanické funkce robota. 213. Kolik stupňů volnosti má univerzální průmyslový robot 214. Co vyjadřuje při řízení robotů zkratka CP a) je to druh řízení manipulační části robota spojitým způsobem ( tzv. po ekvidistantních úsecích) b) je to druh řízení manipulační části robota diskrétním způsobem ( tzv. z bodu do bodu) c) je to druh řízení manipulační části robota se schopností učit se 215. Co vyjadřuje při řízení robotů zkratka PTP a) je to druh řízení manipulační části robota spojitým způsobem (tzv. po ekvidistantních úsecích) b) je to druh řízení manipulační části robota se schopností učit se c) je to druh řízení manipulační části robota diskrétním způsobem (tzv. z bodu do bodu) 216. Z hlediska zákonitostí vymezujících průběh funkcí systému dělíme systémy na a) statické a dynamické b) spojité, diskrétní a hybridní c) deterministické, stochastické a neurčité d) optimální, adaptivní a učící se 217. Co vyjadřuje pojem valence modelu a) věrohodnost, tzn. vyjadřuje kvantitativní stupeň souhlasu chování modelu a zkoumaného systému b) platnost, tzn. vyjadřuje obor uplatnění modelu, v němž lze považovat model za věrohodný c) proměnlivost, tzn. vyjadřuje možnost přizpůsobení modelu změnám různých činitelů, zejména v souvislosti s požadavky strategie simulačního postupu d) ověřování, tzn. vyjadřuje proces kvalitativního hodnocení správnosti modelu, ověřuje se, zda model přijatelně zobrazuje systém jak z hlediska struktury, tak i chování 218. Podle způsobu zpracování modelové informace rozdělujeme modely na a) fyzikální, fyzikálně matematické a matematické b) deterministické a stochastické c) poznávací a řídící d) analogové, číslicové a hybridní